Periodikum ALTO Viewer

1 , Vydán každý de»

, Vydán každý de» »11 m’* ▼ oetfélťa «Tátek. 4 PMt»láel té v adminiilraoi ' mil«» èia. i коя-II.

2

CECH.

3

• • <• 4. v« t i^.á> ц ■ л r ttviittot.ii (d t (dito boi Ut-1*<* «ria m

Uta d t

4

Dome v tnakoTur a podepaané pHJIaU " ' t e čia. lece • t Oatroni oHei d. KOS II. RukopitOv ■erraсиле a aepodepuuiýeb aedbéM REKLAMA«» aaaapečetéaé poty lány hoďte! oafraa* kovány. Inurity peätáBB m siJlBva^L

Oatroni oHei d . Kos II

5

WBiWKO

6

ЯЖ4'

7

«•Moéaé .

8

_ «it..,

9

« Prm»«: po4tou: —jd.SOkr. 1 sl. Sibkr. a , 70 b 40 10 . 80 3 , 76 . 7 * 60 .

10 Jednotlivá ölsla po 4 kr.

Jednotlivá ölsla po 4 kr. TM donáiMl do doM méaliaé 10 kr.

11

Ciele 169

12

\ Praze, ve středa dne 18. července I**»J.

Praha

13

Ročné k XV.

14 article

sovébo mostu potkala, nezoufal, nýbrž při- kroéil s eneržií zdesateronásobněnou k novému dílu. nového, vítězného boje se pustil. Přihladiv podobných skytaji nám hojnost dějiny řecké a římské. Pročež staré pořekadlo: „Vae vietisi* — běda poraženým — třeba omeziti, či doplniti : běda poraženým, pakliže v boji hlavy, rozumy své ztratili l Něco podobného stalo se i u nás poraženým liberálům, když totiž po mnoholetém panství octli se v menšině. Rakouští konservativci rafinovaně chytrým volebným řádem Scbmerlingovským drahně let byli vr menšině a musili na bojišti parlamentár- ním porážku za porážkou snášeti: však přece nezoufali, rozumu, chladné rozvahy nepo- tratili. Jinak ovšem snášejí — může-liž ©snášení byti řeči — liberálové svoji menšinu. Keni tomu ještě dávno, co br. Taaffe známými kompromisy liberály na říšské radě zatlačil do menšiny a je tomu teprv několik neděl, co i na sněmu českém konservativci obdrželi vrch a kterak bědně, zbaběle, zou fale-zbésile počínají si liberálové! Ne jinak, jako k smrti odsouzený chuďas, jenž chvil kami ztrácí všechnu zmužilost, potácí sebou, jako zmámený a chvilkami zase třeští a nebe i peklo do boje vyzývá. Zrovna tak chovají ae i liberálové, pokud je podle hlasů jich vídeňských novin posuzovat! lze. Z počátku mířili, hromem i peklem vyhrožovali a ačkoliv v Boha dříve nikdy nedoufali, na jisto předpovídali, že Bůh na takové panství Ttaf- fovo dlouho vynadívati se nemůže a že musí všemi blesky do Rakouska tlouci a když rakouský svět vzdor této kletbě liberálních ča rodějnic přece nepukal, nýbrž celý cestou avojí dále se bral, tu ti knéži Bálovi volali ku svému Bálu na Sprévě : Bále, pomoz nám,

Taaff Keňa Rakousko

15 article

Bále, ty bohu z krve a železa vyslyš nás a aešli oheň na Rakousko, hle my tobě nej- krásnější chrpy obétujem a Bál dlouho dělal, jakoby spal, hosty měl, neb nebyl doma, konečně, když jej to ustavičné kňučení z Vídně omrzelo, chopil se svého .Sprachrohru“ — „Nordd. All. Ztg.“ — postavil se do okna a zasmál se jim z plných plic: .Vy ničemové, vy či jinými slovy: vaše panovač nost a vaše neschopnost přinutily vlády v Rakousku a v Německu, že musily po jiných oporách se ohlížeti. Pfundamentální omyl liberálů zde i onde jest v tom, že chtéli vládu do své politiky vehnati. Vláda, pokud a dokud míní vládou zů- etati, nesmí si liberální politiku nechati vnucovali, nýbrž musí přízeň svoji dle ochoty liberálů vyměřovali. Sebeklam liberálů, že oni jedině jsou s to, veliké říše vedle receptů jich pohlavárů ovládati a je na místě dyna- A nejen človéka, nýbrž celých národů, tudíž mecku, usmyslili si stejný vládní program politických stran. ! Vládní recepty Herbsta a Bambergra, Když národ čeaký katastrofa blíže feti- ' Forckcnbecka a j. jsou si vesmés stejný a Když v Americe republikánsky sever nartie pouhou byly parlamentární od odbojných demokratův jižních na celé čáře-okrasou — (ornamentikou) — musely by poražen byl a když vítězové na mrtvolách J se brzy rozpadnouti. Žádná parlarne n- tisíců pohřební již písně severu zpívali: tu'tární v ě tèi na nenahradí dyn a- , teprv poražený všemi silami se vzpružil a do'stie v Rakousku neb Německu, listů a anarchistů dobře in»ji, kde páky nass- sda-li tam osadu iriditi se vám podaří; počnéte

Herbst Bamberger Rakousko Vídeň Německo Amerika

16 article

znéjí: parlamentární vyřídilkou — (rétorikou) — a pouhým sčítáním hlasů ovládati veliké říie. Rakousko i Německo, v nichžto by dy- Vláda pouze parlamentární, z parlamentární většiny vyšlá totiž, byla by počátkem sesazení dynastie. Právě roztrhanost různých stran v Německu i Rakousku, kdež to obyčejné strana nejčetnější nepřivede přes 26 svým pravé těžiště poskytovali. A jelikož liberálové tuto pravdu uznali nechtěli, byly vlády německá i rakouská nuceny и jiných stran spojence své hledali. Již z těchto slov poznali lze, jak asi kníže Bismark o svých parlamentárních spojencích smýšlí a kterak tam katolický střed vedený Windthorstem opatrné si počíná, aby se к lokajským službám nesnižoval. Těmito slovy dal Bismarkův orgán zřejmě na jevo: pojďte liberálové, čiňte pokánf, staňte se nevolníky mého pána a vezme vás zase na milost 1 Tak pohrdavě o parlamentárních stranách mluvili může ovšem toliko Bismark, kterýž i v tom jeví se co syn; nynější dar- vínské doby, kteráž zná jen : .Kraft und Stoff* — sílu a hmotu. Bismark zřekl se již všeho parlamentárního openilování svých vládních prostředků, on to praví 8 naivností téměř zdrcující, praví to prosté a|. fri volné naze: v parlamentě chci miti toliko služebníky a nikoliv pány.

Bismark Bismarkův Rakousko Německo Kraft und Stoff

17 article

Máme za to, že hrabě Taaffe za tuto upřímnost svému kolegovi na Sprévě nebude valné děkovali. U nás jsou poměry na mnoze jiné. Bismark sjednotil Německo vedle pořekadla : Der Bien mussi U nás máme Rakousko historické, še- stistyleté. V Německu musil Bismark vládní formu, amalgament, tu trest spojovací teprv vynalézali, seškvařovati; v Rakouska trest ta historicky sama se vyvinovala, и nás třeba jen dle přirozených, na jevě jsoucích fa к torů se chápali a dle nich vládnout i, и nás vláda, .jakmile se postaví na historické stanovisko říše, má vládní systém hotový a všickni národové přirozeným spůsobem s tím systémem ihned se spojí, přilnou к němu, jako včely přilnou ku svému úlu V tom tedy rozdíl mezi Rakouskem a Německem jest veliký, téměř nesmírný. Strašná chyba rakouských liberálů byla jedině v tom, že nechtěli znáti Rakousko historické, nýbrž chtěli miti Rakousko utopické, nemožné a proto klesli, padli a propadli na dobro. Y Rakousku udrží se jedině ta

Taaff Spréva Německo Rakousko Y Rakousko

18 title

Pralknihtiskámav ČochAcl..

Pralknihtiskámav ČochAcl

19 article

Tibofdlnvá Tržmlo otaínYf etit' P»rlamentániími Tètéiatmi fiditi, mèl vláda, kteráž iná Rakousko hi- ' ,Jak vii, vyožoji a*io ««•»ry bilia naieh liioeraiove su jmi T aápétí v obou říiích tytéž chorobné úkazy, storické a udrží se jediné ta par métta (Ohio) v éebké otadé; ■ ve) fco o obéta-1 í —K.— V neitéstí teprv osvédčuje se C t i i á d o a t a neschopnost, z téchto lamentární strana, která stojí vosu a ptiéiBénim pfiaéily to v krAtkém žata rozum, moudrost, důmysl a eneržie žlovéka dvou sestávají liberálové v Rakousku a Né- n a půd è historické. teil české. Jelijioi so jim tam práce dobře dá- procent hlasů — (piati ovšem více o Němé- i bar. Riese se Stallborgu, knli. Toskánských, — jedna s Vestfálska, která sa ta česky пески. Pozn. red) — jest nutno, aby panovnici ! hr. Noetico Rhineka, hr. Černína s Chodenie, i nčila a jedna rozenon Ceiba — a pak jednu v přimo při vládě spoluúčinkovali a takto říším hr. Traotmansdorfn, Lobkovicft atd. Co jste Ion- ~ pobuřující tiskopisy buď do ruby dostuly, aneb kdoi o nich biiiit známosti mají. Zajímavé jest i to, ie jedno z pobuřujících těchto provoláni zasláno bylo redakci snámébo svobodomyslného listu, tento však o něm ani šminky neučinil ! V podobných provoláních bade prý se pokračovali.

Ries Stallborg Rakousko Ohio Vestfálsko Černín Iona Noetico Rhineka

20 article Paběrky.

Paběrky. —k.— Nejednou činěna byla výčitka školním se-trám katolickým, ie po- němčnjl. My snáme společnost školních sester, o kteréž veskrze svobodomyslný městský rada a zbožňovaný patron „N. L.* s lichotivou pochvalou se vyslovil a‘jsme tobo zkušeni a o tom přesvědčeni, ie málokterá slečna v zahrádce a obecné ikole dovede dítky nadebnonti duchem vlasteneckým tak, jak děje se to v opatrovnách a zúplna českých ikolách tohoto řádo, jehož působnost .Národní L.* a p. buď neznsjl, buď znajíce umlčují, jak to n náboženských katolických společností vůbec n nich je zvykem. Než nám dnes nvésti lze též krásný přiklad, kterak ikolnl sestry n ě m e с к é, jet v Německa dříve působily, ale po vypovězeni z řlie .bázně boží a dobrých mravů* do Ameriky se odstěhovaly a tam českým dětem duchovni dobrodiní větší méron prokázaly, nei by re to и nás v Ceckách stiti mohlo. Uvádíme zde doslovně dopis, kterýž jedna z nich svému bratru do Pruska poslala a kterýž .Oe;manie* uveřejnila:

N L Německo Amerika Prusko

21 article

Když se na den Navitlveol Panny Marie ikolnlbo roku odedala a to do'méiteéka odnáS " navracela proces! te Staré Boleslavi, naleseao 1 a půl hodiny vsdálooého, kdež katolická oiádtf ' na silniel u Ко telce n L. roihátené pobuřujíc! se teprve mèla saloiiti. Nejaůstojuéjil p. biskup • provoláni. Jedno z těchto provoláni mělo svrchu žádá teď vidy od hnéii, aby napřed sfidili si - uvedený nadpis, a popouzelo Nd dělnický proti ikoln a v nl tak dlouho ilniby boil konali, boháčům a kněilm. — Z ohledů lidských nelte dohod neiejde se tolik véřidch, aby sami bez obsah blfie naznačit!. Zdá se, ie náhončí socia- zadluženi kostela faru ti vystavěli. - .Nevíte jisté. dili. V krajině kolem Kostelce n. L. na'ezà se ikolou a uvidíme,* ul obyčejné odpověď biskapa mnoho cukrovarů a pinokých dvorů a následkem horlivému knési. Bylo tudíž a min veno, ie грой* ;i Uho i mnoho dělnického lidu. děli (16. dubna) ikola se otevře. Velebný pia Json ta enkrovary v Kostelci, Mrattaé, Li- očekával 60—80 děti. Ctihodná matka pravila? bezniolch, Cab o vících atd. a dvory hrab. Noetico, .Mohla bych tam tedy posiati dvě vestry učitelky'

Stará Boleslav Ко telka můj L Kostelec můj Kostelec Navitlveol pannus Marie

22 article

Porýnsks, která by skromné jídlo připravovala. и prostřed kolísáni různých stran, ského roka přinesli od Cakcvic v příčině své- O půl sedmé v den otevřeni Ikoly ily nebe jely 1 cení vlastně znesvicovánl dnů svátečních, plat! jsme s koliky, torbami, nářadím, potravními to vice méné i jinde. Páni správcové msjl dělnický potřebami na ten den a s potřebnými knihami lid к toma, aby bnď slaiebné prác v day svá- na misto. Přibllživie se к clít nail krátké poati, : teční konal, nejen obili sekal, vásal a sválel,1 sestoupily jsme s voza a to na první pobled jik ■* ale i oral a sil i když toho natná potřeba uenl ; poznaly jsme český okres a sice dle iátků a 1 — aneb bráni svěceni dnů svátečních tlm, ie ženských kol hlavy zavázaných a cípkem v sadu výplata ni ca neděli dopoledne odkládají — a a dle převládajíc! červené barvy na jejich oděvu; tak lid od slnieb Božích zdržuji. A od pánů i Také způsoby v rodinách Čechův Hil se od td- správců něl se torna statkář i chslopnlk, hterý pak { seměanův. V české dědině nosí dítko žena, - často sekáni jetele, směiky na neděli ráno schválně j kdežto a zdejilcb je to věcí muže. Otázala jseni odkládá. Že se tímto způsobem vira lido pod- í se kolemjdoncl ženy, kde je škola (kostel.) Pe- rývá, lid nespokojeným éinl, netřeba dokazovat!, i krčila rameny, s čehož seznala jsem, že mi né- a že této okolnosti podvratní živlové kn svým rozumí. Když však m& společnice totéž btásala záměrům vynžiikovati dovedon, tomn nasvědčnjl ! se jl česky, ihned zazářil milý obličej její ra- - ' výrobky první tajné knihtiskárny v Cechách. —! dosti i odpověděla, že je něco dále » že půjde Na středn t j. 18. července json do Brsn-j s námi, aby nám jej okázala Čím dále jsme dýsa povoláni к sonda ti, kterýmž se zmíněné šly, tin vice lidí Jsme potkávaly a docházely,

Porýnsks Bož Cecha Brsn Čechův Hil

23 title

FEUiLLETON.

24 article

řiln, prolil opét jiný český knéa od výekodtr - tak že cèsta sama se nám ukásalb. Přišly jsme к novému dřevěnému doteku as 100 stop dlouhému a 36 stop širokému. To byl ■' kostel (zároveň škola.) Kněz nás pozdravil ш-ту1Л doň vstoupily se všemi раку a vaky tak, jak1 ' jsme byly. Děti a dorostli okukovali nás, pro- *J hjižejice si aové své učitele a mluvili pH tom * scoia hlasitě, jako v hospodě. Brsy započala mše sv. ; potom odešli rodiče a nám nastala radostni práce. Podělily jsme dítky knihami'A ' rozdělily jsme si je do dvou tříd, které šoupajícími dveřmi byly jen odděleny. Když jsme lidičky naše spočítaly, bylo jich 197 jednak hochů, jednak děvčat. Byly by musily chodit do '■ státní ikoly, jel-kož katolických se tn nedostává. —r O desáté hodiné opustil nás - velebný pán; - kterýž přešťastným se cítil nud takým počtem ' shromážděného stádečka; ve dvě hodiny-však ■ase se vrátil a pověděl nám, že byl u p. biskupa a obdržel povoleni vystaväti si’’obydli a nám najmouti příbytek v městě. Drahého dne vyrostl počet dítek o 20 П třetího dne již vyprosil si velebníček nové dvě něitelky n nail ' ctihodné matky, kteréž ihoed sem poslány byly. 1 ' Všech nás pět vážilo tn cestu po 14 dni každodenně, tož nám nebylo obtížným, vždýf ntt vidy nová radost čekala. Dítky přirůstaly každým dnem si jich bylo 300 Po čtrnácti dnech vyprázdnila jedna Angličanka, protestantka, svůf domek, kamž jsme se odstěhovaly. V neděli pak na to posvětil za velké tlačenice lidu p. bishop 1 kostelíček a uděloval sv. biřmováni. Teď bětl ‘

25 article JRoderni katolíci.

JRoderni katolíci. Hökolik výstupů z venkovského života. Napsal venkovský farář. (Pokračování.)

26 article

Farář sám. .Tohle byla zlá bouře ! Bohu díky, že to tak dopadlo. Ale že není sládka nikde viděli, co to? Musím do vnitř.* 'má rodina!* (Vejde do domo a v sadním pokoji nalézá sládka. - Farář: .Lituji vás velice. Ztráta peněz Ten lomí rakama a zoufale chodí po pokoji. Okno jest zlá rána. ale tohle jest ještě horší ; avšak na dvůr na rýchlo zastaveno skříní. jen se upokojte !* Sládek spatřiv faráře, běží mu naproti Sládek: „Proč jsem vás neposlechl a • tiskne ruku .Děkuji vám, děkuji, Veleb- důvěřoval účetnímu, jenž z náboženství po- nosti. Slyšel jsem všechno! Zachránil jste sméch si tropil?* mne aspoň na čaet Snad by mě byliukame-* Farář: .Nynější chvíle není příhodná novaliI Ale acht když jsem zničen, zka- к tomu, abych vám činil výčitky, ale i vy žen 1* i sám zavinil jste mnoho, ňíkal jste, že na Farář: ,Nu, jest to velká sice rána, tom nezálsží, jak kdo plní své náboženské ale tak zle snad nebude ?* povinnosti, jen když koná svou povinnost ob- Sládek: ,0, že jsem věřil tomu dare- čanakou * bákovil Já neštastný!* , I Sládek: .Já myslel, že když jest do Farář: ,A kdy uprchli* vedny v účtech ■ Sládek: .Hned včera, lid to ani neví. . Farář: . .Ano pustle človéka bez víry Telegrafovalo ae už na všechny strany, ale к pokladně, on vám ji ukradne, dejte mu co jest to platné ? Darebák upláchne de Ame- Hditi obec nebo apolek, a on bude bohatnout), riky. A já mu tolik dňvěřoval ! O, že jsem kdežto obec neb spolek přijde na mizinu.* váz nenpoalecbll Vy jste mne dobře va- Sládek: .Ano, ano. Bohužel! že mne rovai * teprv amntná zkušenost o tom pončila —* (Z vcdlcjiíbo pokoje jest slyieti vzlykot s bědováni.) '

Sládek ame

27 article

Farář: .Jen se upokojte 1 Snad nezničila vás ztráta botových peněz, máte ještě reality.* Sládek: .Jsem na mizině, ale to není ještě to nejhorší 1 Ach 1 Já otec nestastný I Bože, Božel cos to na mě dopustil?* Farář: ,A což se vám ještě něco stalo ?* Sládek: .Mé dítě, můj miláček, stala se obětí toho bídníka! Zničena, zkažena celá

Sládek Bož

28 article

Výstup čtvrtý. (Místo: Nádherný dům: Obydlí ředitele cukrovaru. Všude elegantní nábytek a nádherná úprava. Osoby : Ředitel, jebo paní, farář.) Farář: (kráčí předsíní, kdež služebnictvo něco si šeptá, při vchodu pak faráře zaraženě se rozběhne ) .Sečkejte 1 Kde pak naleznu pana ředitele Služka: .Račte dále ! milostpán jest v druhém pokoji s milostpaní!* Ředitel: (jenž před tím s podepřenou hlavou и stolku seděl, vstává a jde příchozímu vstříc. Paní mlčky poklonila hlavou, v souboji předce jest čestná a ihned zastírá si oči a pláče.) Tod, ale .. .* ,Ah ! pěkně vítám, Hochwürden! račte (Farář zaleknut dívá se na ředitele a na jeho pani, sám se n&máhati к nám ! Buďte vítán !* Farář: .Přijměte, pane řediteli, ode mne vyjádření mé soustrasti в vámi při tak bolestné ráně. která Vás .. .* Ředitel: .Ano, velká rána to pro nás, zvláště pro paní mou, která jak vidíte jest zlomena bolestí * Paní: .Ach, mi^j Hugot mé dítě nešťastné

Hochwürden

30 article

Farář: ,Co ae stalo? Pokud jsem dobře porosuměl, tedy váš p. syn zemřel a náble ? Ale CO se Stalo mu ? tak mladý i * ('F*rář ohromen míči ; ředitel pokračuje.) ještě * . ' ' I .Ano, zastřelil ke. Kdyby byl v souboji Ředitel: .Ano, Hugo zemřel. (Otírási padl, nedělal bych si z tobo nic, ale takhle." oči.) Obdržel jsem telegrafickou správní Dni-: (Pokračováni.)

Hugo

31 article

másle, že jest mrtev a zítra jebo pohřeb. — Proto chceme zítra, abyste ráčil sloužili mši svátou.* Farář: .Ale, prosím, neráčte mi sa- zlívati mou zvědavosti Co sa to sním stalo? Byl snad nemocen?* Ředitel: .0, kdyby tak bylol Kdyby jen byl zemřel smrtí přirozenou! Byla by to rána pro mě, ale jpředce jen nebylo by to tak zlé — — * Farář: .Tedy nezemřel smrtí přirozenou? (Pro sebe) O, já to tušil dobře! (Na hlas.) Nepochybné souboj.* Ředitel: .Kdyby aspoň to bylo! Smrt aá, ein ehrenhafter rá pH posledních slovech manželových dá sě dó křečovitého pláče a prchá do drahého pokoje.) Farář: .Pro Bůh! co se stalo, pan# řediteli ? pro Bůh ! co se stalo в vaším Hn- gonem?* ! Ředitel: .Ach, ist das ein Schlag! .Jde ke dveřím, aby se přesvědčil, zda-li nikdo ze služebnictva neposlouchá. .Nikdo tn. Dobře : Víte Hochwürden, vám to svěřím, vy to nerOznesete — víte, 'jakou mi ten chla pík vyvedl hanbu? Zastřelil sel*