1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 163. ze dne 14. června 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ostrouhali. Z Londýna se oznamuje: Pře
soud ve Wolwerhamptonu pohnán byl těchto dnů
žurnalista James Duson. Chtěl se přesvědčiti o po-
měrech v tamějším chudobinci a podati o tom své-
mu časopisu z vlastního názoru zajímavý článek
věrně dle pravdy. Přestrojil se za dělníka a žádal
aby byl přijat do chudobince, udávaje, že je sa-
zečem a že se nachází ve velké nouzi, ponévadž
jest delší dobu bez práce. Byl příjat, zůstal v chu-
dobinci několik dnů a napsal pak článek, jenž byl
vskutku zajímavý a věrně dle pravdy podával zprávu
zcela nestrannou o poměrech v chudobinci a kterak
se s chovanci nakládá. Ovšem nemohl mnoho chvá-
lit, za to měl tím více příležitosti k výtkám, jež se
týkaly nejen podřízených úřadníků, nýbrž i několíka
členů chudinské správy, ba i městských radů. Bohu-
žel nebylo nijaké čáky, že by se dalo cos prověst
proti žurnalistovi nebo proti časopisu žalobou pro
James Duson
Londýn
4
article
utrhání na cti, neboť uvedená fakta a vylíčené po-
měry nebylo možno popírat. Avšak panstvo dovedlo
si pomoci. Obžalovali žurnalistu — z podvodu, poně-
vadž si byl předstíráním nesprávných okolností
opatřil přístup do chudobince a zde se na útraty
města obohatil. Avšak líčení netrvalo dlouho, nebot
porotci nepotřebovali mnoho času k poradě. Obžalo-
vaný žurnalista uznán nevinným. Soudce za hlučné-
ho souhlasu posluchačstva prohlásil rozsudek a při-
pojil ostrou důtku žalobcům. Takováto žaloba ne-
měla prý býti podána. Naopak, žurnalista získalsi
zajisté zásluhy o svoje spoluobčany. Kdyby byl při
šel nepřestrojen a byl by chtěl jako žurnalista
poznat poměry, byli by ho zajisté přivítali velmi
vlídně a byli by mu všechno ukázali tak, aby se to
zdálo skvělé, v nejrůžovějším světle. Ve skutečnosti
však byl by mnoho pravdy nepoznal. Takto však
volil nejsprávnější cestu a zasluhuje pochvalu za to,
co učinil a co napsal.
5
article
= O řádění bouře v departementu Sarthe, o němž
jsme přinesli telegrafické zprávy, oznamují se z Pa-
říže následující podrobnosti, zejmena co se týče
spoust, způsobených ve městečku Mamers. Bouře
spojená s průtrží mračen, jež strhla se v úterý kolem
páté hodiny odpolední nad tamější krajinou, způso-
bila záplavu v obvodu deseti mil, zpustošila pak a
vyvrátila množství stromů. Nejhůře postíženo bylo
městečko Mamers, jehož dolejší částí teče říčka Dive,
přítok Orny, jež bývá obyčejně mělkým potůčkem,
dva metry širokým. Po hodině lijáku rozvodnila se
říčka, jindy jedva 50 cm., do výšky 4 metrů a ne
odolatelnou silou vnikala do okolních domů. Zároveň
se řítily s obou pahorků, mezi nimiž město leží, di-
voké bystřiny a přispívaly k dílu zkázy, jež postu-
povala s příšernou rychlostí. Za hrozného rachotu
řítily se domy, jichž obyvatelé byli se utekli do ho-
řejších pater a na střechy. S největší rychlostí pod-
nikly vojenské i občanské úřady všemožná záchranná
opatření, sroubeny vory a činěny pokusy, dostat se
k ohroženým obyvatelům. Učitel z collěge St. Paul,
P. Tessier, předcházel příkladem, zachraňuje plova-
jící ženy a dítky z pobořených domů. Důstojnícia
vojáci 115. pěšího pluku s největší horlivostí zúčast-
nili se zachraňovacích prací a když nastala noc,
zdálo se, že veškeré ohrožené životy lidské byly za-
chráněný. Uprostřed zármutku převládala pochopítelná
Stanislav
Paul
P Tessier
Mamers
Orna
Sarthe
centimetr
6
article
radost, že se podařilo zachrániti žákyně klášterní
školy pensionátu sv. Josefa, přes šedesát, od smrtí
utonutím. Avšak bedlivějším vyšetřováním vyšlo na
jevo, že chybí někteří obyvatelé postižené čtvrtia
při záři pochodní počali hledati pohřešované. O de-
sáté hodině večerní bylo nalezeno pět mrtvol, jež
uloženy na radnici a o páté hodině ranní bylo jich
patnáct. Jakýs muž, vytažený z trosek, byl ještě živ,
ale byl šílený. Mezi mrtvými nalézá se šest stařen
ve věku 71 až 89 let, nejmladší oběť bylo osmnácti-
měsíční děvčátko. Pohřeb utonulých konán byl ve
čtvrtek za účastenství poslanců a senátorů departe-
mentu a zástupců úřadů.
= Bohatý metař. Josef Scroggins, metař v No-
vém Yorku, byl ve čtvrtek u pol. soudu v Harlemu
obžalován, že svou manželku surově zbil. Byl zatčen
ve středu večer po rvacce s manželkou a jak se pro-
slýchá, jest majitelem tří domů v Harlemu a mimo to
má v bance 80.000 doll. Soudce Baker odročil vý-
slech a dal Scrogginsa na záruku 1000 doll. »Mohu
složiti záruku hotově?« tázal se metař, jehož otázka
soudce nemálo překvapila. — »On má v Mount
Morris Banku 10.000 doll.,« pravila manželka obža-
lovaného, »a 75.000 doll. v různých jiných bankách,
mimo to ještě tři domy a se mnou nakládá jakos
dobytčetem.« — Soudce dovolil Scrogginsovi, aby si
peníze vyzvedl u banky a uložil je u městského ko-
mořího, načež jej propustil na svobodu.
= Moderní Mezzofanti. Kardinál Mezzofanti byl
pověstným jako znalec četných jazyků; znalť padesát
osm řečí, ovšem jen prakticky, nikoliv jako filolog.
Scroggins
Baker
Mezzofanti
vý York
Harlem
Mount Morris
svatý . Josef
doll
7
article
Krajan náš Šercl, znamenitý filolog, professor na
Rusi, ovládá dokonale, prakticky i filologicky přes
dvě stě jazyků. Avšak těchto dnů udělila římská Ac-
cademia dei Linceí cenu za filologii prof. Trombet-
timu, učiteli na gymnasiu v Cuneu, jenž zná dů-
kladně skorem pět set skupin jazykových, takžeo
jich srovnávání mohl napsati důkladné učené dílo.
Při té příležitosti vypravoval prof. Ascoli o přímo
úžasném vývoji vzdělání Trombettiova, jemuž je te-
prve 38 let. Narodil se r. 1866 v Bologni, jeho rodi
čové a sourozenci byli tak chudobni, že musili být
umístěni v chudobinci. Ve věku sedmi let mluvil již
francouzsky a německy, naučiv se oběma řečem ze
starých učebnic, jež se mu náhodou dostaly do ru-
kou. Až do osmnáctého roku živil se hoch střídavě
jako nosič, holič a zlatník, ale v prázdných chvílích
zabýval se horlivě astronomií a matematikou a stu-
diem mrtvých i moderních jazykův indocvropských.
Šercl
profesor
Trombet
Rus
Cuneo
Bologna
8
article
Roku 1883 představil se básníku a universitnímu
professoru Giomé Carduccimu a na jeho podnět pod-
robil se zkoušce před komisí professorů, při čemžs
báječnou bezpečností překládal a etymologicky roz-
bíral texty řecké, latinské, anglické a německé; zá-
roveň pak podal důkazy vynikající znalosti frančiny,
španělštiny, portugalštiny a arabštiny. Město Bologna
udělilo mu potom roční podporu 600 lir, aby mohl
pokračovat ve studiích. Roku 1891 skončil svá studia
na universitě a aby se s rodinou uživil, přijal místo
učitele na gymnasiu. Ve svých četných dílech zabý-
val se hlavně porovnáváním různých skupin jazyků.
Dokazuje především společný původ všech jazyků.
Dle jeho názoru jest spojitost mezi řečí Bantů a sku-
pinou semitských jazyků a odtud s jazyky kavkaz-
skými, mimo to pak jeví se podobná spojitost s ja-
ponštinou, čínštinou a jazyky malajsko-polynésskými.
Zemřelí v P'raze.
Carducci
Bologna
P ' razit
9
article
Dne4, čeryna 1904: Pejs František, obcnodník
s uhlím, 75 roků, 211—II. Prausova Blažena, dcera
obuvnika, 21/2 roku, 656—VII. Weisl Ladislav, syn
sklenáře, 14 měs., 879—I. Smoláková Veronika, man-
želka pianisty, 59 roků, 59—VI. — Ve všeobecné
nemocnici: Hášová Marie, vdova po mlynáři, 74
roky. Kobrová Marie, manželka dělníka, 61 rok. Pur-
ma Václav, obuvník, 18 roků. — U Milosrdnýcn
bratří: Veleba Jan, metař, 73 roky. — U Milo-
srdných sester: Bartůněk Jaroslav, rukavičkář,
24 roky. Bendová Anna, vdova po obuvníku, 84 roky.
Pech Ferdinand, ošetřovanec, 68 roků. Laubendorf
Jan, dělník, 76 roků. Procházka František, obuvník,
18 roků.
Dne 5. června 1904: Weiss Abraham, agent,
70 roků, 240—V. Fričeová Eleonora, manželka so-
chaře, 61 rok, 186—I. Penč Vojtěch, býv. truhlář, 71
rok, 620—VII. Heřman Jan, akademický malíř, 59 roků,
443—III. — Ve všeobecné nemocnici: Adá-
mek Josef, krejčí, 75 roků. Ekart Antonín, vdovec,
55 roků. Hájek Václav, kočí, 46 roků. Kodet František,
sluha, 55 roků. Ptáková Josefa, manželka nádenníka,
38 roků. Sojková Marie, chalupnice, 48 roků. Vávra
Josef, klempíř, 27 roků. — U Milosrdných bra-
tří: Filip Josef, metař, 54 roky. Skalák Vojtěch, cho-
vanec slepců, 19 roků. Makrlík Matěj, výčepník, 48
roků. — U Milosrdných sester: Nebuželák
Emerich, dělník, 68 roků. Záhorova Barbora, švadlena,
18 roků. — U Alžbětinek:: Breindlová Marie,
vdova po typografu, 76 roků. Kodrlová Antonie, šva-
dlena, 62 roky.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
203. hra v předpl.
V úterý 14. června.
(3. čtvrtka.)
Nově studováno.
Kouzelná flétna.
Zpěvohra o 4 dějstvích. Složil W. A. Mozart. Nový
text napsal V. J. Novotný. Dirigent Moric Anger.
Režisér Robert Polák
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Prausův
Blažena
Weisl
Ladislav
I Smoláková
Veronika
Kobrová
Marie
Pur
Václav
Bendová
Anna
Pech
Ferdinand
Laubendorf Jan
František
V Fričeová
Eleonora
Penč
Heřman
Josef
Antonín
Hájek
Kodet
Sojková
Vávra
klempíř
Filip Josef
Skalák
Makrlík
Záhorův
Barbora
švadlena
Kodrlová
Král
Mozart
V J Novotná
Anger
Robert Polák
Praha
Adat
národní divadlo
Pejs František
Hášová Marie
U Milosrdnýcn bratr
Veleba Jan
U Mila
Bartůněk Jaroslav
Weiss Abraham
Nebuželák Emerich
Breindlová Marie
kouzelný flétna
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 14. června.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Po třetí: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních.
Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého.
Baletní vložky tančí a nastudova paní Friesová-
Janovská.
bliže Palackého
Rus
K Fořt
E Hraška
Starý
Friesová
Janovská
Palacký
Praha
lidový divadlo
11
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
V úterý 14. června.
Začátek o 7. hod.
Novinka: Stollavý muž.
Fraška se zpěvy o 5 odděl. Napsalí E. a A. Golzové.
na Král.
Fraško
A Golzová
Král
Smíchov
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradech.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradech.
V úterý 14. června.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po druhé -
13380
Nemanželské dítě.
Pištěkův lidový divadlo
13
article
Veselohra o 3 jednáních. Napsal J. Misárek.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal J. Misárek.
— 484 —
J Misárek
14
article
dovolil, neb způsobil, aby podezření se dotklo jeho
synovce?
Ano, bude čekati!
Vyčkávání to jevilo se tím vážnějším, protože vý-
znání v této chvíli by snad usmrtilo Lauru, jež počínala
se právě navraceti k životu.
Ponechá tedy zatím pro sebe toto podezření, ještě
tak neurčité, slibil si ale nieméně, že bude pracovati a
snažiti se po tichu, aby objevil pravdu.
Jakmile jednou toto rozhodnutí určité byl pojal,
plukovník de Riverolles cítil se klidnějším.
Vynutiv sám úsměv na rty své, opustil pracovnu
Když otvíral právě dveře její, zjevil se před ním
sluha jeho.
»Pane plukovníku, pan Jacques Dauriol i jeho pan
otec jsou v salonu s milostivou paní. Přejí si viděti pana
plukovníka.«
»Rcete, že přijdu ihned.«
»Ano, pane plukovníku!«
Pan de Riverolles odeslal tak sluhu a když dveře
za tímto se opět uzavřely, postavil se před zrcadlo, aby
se přesvědčil, že obličej jeho nejeví skutečně žádných
stop jeho zármutku i jeho myšlenek strašlivých.
Potom vyšel i on a odebral se do salonu k šve-
gruši své, k Jacquesu Dauriolovi i k jeho otci.
Laura
Riverolles
Dauriol
16
article
Půl hodiny na to plukovník de Riverolles seděl již
u stolu psacího ve své domácí pracovně a hledal s ho-
rečným nepokojem cosi v balíčku dopisů, kterýž byl vy-
ňal z jedné zásuvky
Vybral z balíčku tři dopisy a rozložil je před
A potom opětuje své zkoumání ranní jal se písmo
dopisů porovnávati.
Záhy již úzkostí vystoupil pot na čele plukovníkově.
Srdce jeho se krutě sevřelo ..
Zachvíval se v celé bytosti svojí.
Hlasem jakoby pohaslým šeptal sia
» bože můj, bože můj! . . . Bylo by to možné,
aby . . . Byl by to on, . . . René můj. . . . René,
skorem můj syn! . . . Riverolles!«
Mozek plukovníkův pracoval strašlivou práci ve
chvíli té!
Myšlenka hrozná rozdírala srdce starého muže!
Bylo to skutečně totéž písmo, písmo Renéovo?
Skutečně podobnost byla přímo nápadná !
Plukovník jal se porovnávati znova.
Ano t bylo tímtéž způsobem přeškrtnuto čárkou
vodorovnou, také s s dvojím obloučkem stejný mělo tvar
i ve třecn jeho dopisech i v tomto snímku.
Ale pak by to byl — on!
Morel ze Štrasburku byl by René de Riverolles!
René, jeho René, synovec jeho, byl by totožným
s Morelem, zotročilým hraběnkou Boccinellovou, s More-
lem, sloužícím Stackovi, byl by totožným s jedním z hlav-
ních spoluvinníků zemězrady, byl by totožným s útoční-
kem, jenž byl Rochemonda přepadl!
Zaprodáni nopříteli
Riverolles
bůh
René
Morel
Boccinellová
Stack
Riverolles
Štrasburk
Renéovo