1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listü“ k číslu 158. ze dne 9. června 1904.
národní Listü
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Uprchlý ženich opět nalezen. Z Vídně se
oznamuje: Professor Rudolf Meissner, jenž, jak zná-
mo, před samou svatbou zmizel, byl v neděli svojí
matkou a babičkou nevěsty nalezen v Paříží. Ihned po
zmizení professora předpokládala rodina opuštěné
nevěsty, že prof. Meissner nespáchal sebevraždu, jak
se všeobecně myslelo. Telegrafováno na všechny
strany a záhy nalezena stopa, ukazující na Paříž.
Slečna F—ova a její babička odebraly se minulého
týdne do Paříže, aby tam pátraly dále. Dlouho bylo
jejich pátrání bez úspěchu. V neděli večer, když ne-
věsta se svou babičkou se procházela po boulevar-
dech, zpozorovala professora, sedícího na lavičce
hluboce zamyšleného. Spatřiv svoji nevěstu, zbledl
professor na smrt a chvěl se na celém těle, ale záhy
se vzpamatoval a nemohl odolat prosbám své nevě-
sty. Prohlásil, že jest ochoten ke sňatku se sl. F—o.
vou, bude-li mu odpuštěno. Dostalo se mu odpu-
štění a v pondělí došel telegram sl. F—ovy příbuz-
ným do Vídně, v němž oznamuje, že bude lze vy-
konati sňatek bez odkladu.
Meissner
profesor
Vídeň
Paříž
4
article
= K úpadku markýza of Anglesey, o němž jsme
již přinesli telegrafickou zprávu, oznamuje se z Lon-
dýna: Úpadek markýzův, jenž r. 1898 zdědil po
svém otci vedle titulů i knížecí jmění, vzbuzuje zde
značnou sensaci, ač valně nepřekvapuje. Mladý mar-
kýz za těch šest let, co zdědil jmění a titul po otci.
žil jako princ z pohádky. Oženil se roku 1898 se
svou sestřenkou, kterou zasypal takovým množstvím
šperků, že to vzbudilo úžas i ve vznešené společnosti
anglické. Po třech letech prohlášen po tajném líčení
rozvod manželů, jenž však po šesti měsících na ná-
vrh markýzin opět odvolán. V tutéž dobu bylo mar-
kýzovi v jednom londýnském hotelu ukradeno šperků
v ceně až 30.000 1. st., avšak zloděj byl se svým lu-
pem dopaden. Další historky o marnotratnosti mla-
dého markýza pronikaly na veřejnost; vypravovalo
se na př., že vydává ročně 3000 1. st. jen za prádlo,
že nosí šle, protkávané zlatými vlákny s přeskami
z 18 karatového zlata. Ještě zjevnější stala se marno-
tratnost markýzova, když na svém tetním sídle na
Lon
markýz of Anglesey
5
article
ostrově Anglesey vystavěl divadlo, kdež dával provo-
zovati kusy s okázalou nádherou. On sám vystupo-
val na svém jevišti v takových hlavních úlohách, jež
vlastně měly hrát herečky v trikotu. Žádná herečka
neměla nikdy tak okázalé kostýmy a tak drahocenné
šperky, jako mladý markýz v některých svých hlav-
ních úlohách. Nejen hlava, hruď a paže, ale i noby
v hedvábném trikotu zářily drahokamy. Kostýmy
spolnúčinkujících, kteří byli z pravidla herci z povo-
lání, dával markýz zhotovovati u proslavených v tom
oboru pařížských mistrů a divadelní programy tištěny
na atlasu. Provozoval kusy, jež vypravil také v růz-
ných venkovských městech — o jedné takovéto di-
vadelní výpravě ve zvláštním vlaku přinesli jsme as
před rokem zprávu — a diváci shledali, že markýz
vskutku má herecké nadání. Na šperky vydal markýz
celkem 213.000 1. st. Jeho panství vynášejí mu ročně
110.000 1. st.; z toho je k disposici ještě as 10.000
I. st., jež by mohly sloužit ku ponenáhlému uspo-
kojení věřitelů markýzových, jednak by zajistily dluž-
níku živobytí — kdyby se dovedl odhodlat, změniti
způsob svého života.
Anglesey
6
article
= Kolonisace židů na ostrově Kypru. Z Kypru
píše nám přítel našeho listu: Již dlouhý čas vyjed-
nává kolonisační spolek židů v Paříži se zdejší vlá-
dou o zařízení židovských kolonií zde. Jelikož však
vyžadoval zvláštní výsady, které místodržitel nemohl
bez dovolení anglické vlády zaručiti, došlo teprve
nyní k dohodě obou stran a spolek poslal zástupce,
by vyhledali způsobilé pozemky. Nalezají se mezi
osadami Vorasie a Levkosia a zaujímají asi 1600
hektarů a jsou velmi úrodné. Mohamedáni nemají
proti kolonisaci nijakých námitek, ač dle koranu židy
opovrhují, za to povstal mezi Řeky velký poplach.
Příčiny toho jsou různé. Obě národnosti ty mají ty-
též vlastnosti a proto všude, kde jedna jest počtem
silnější, vyhladí a zničí druhou a žije na zkázu ji-
ných národností. Zde ovládají Řekové dosud celý
trh, jelikož Turci jsou neteční a dávají se vykořistiti
nejhanebnějším způsobem od Řeků. Přistěhuje-li se
sem však několik tisíc židů, podporovaných meziná-
rodní židovskou ligou, tedy vytlačí za krátký čas
Řeky a zmocní se obchodu. Tím však pozbude Ky-
prus i řeckého rázu a Řecko, jež dnes činí nároky
na celou tureckou říši a považuje ostrov za kolonii,
která dříve nebo později mu připadne, ztratí právo
činiti nároky na něj. Tím nabývá kolonisace ta po-
litického významu a znepokojuje řeckou vládu, která
všemožnými prostředky pracuje na potlačení a vy-
hubení jiných národností v Turecku, tváříc se při
tom jako nevinné jehňátko a obelhávajíc celý civili-
sovaný svět.
= Lovecká dobrodružství v džunglích. Angličan
A. Mervyn Smith vydal právě v Londýně zajímavou
knihu »Sport and Adventures in the Indian Jungle«.
Řek
Turek
Angličan
A Mervyn Smith
Kypr
Paříž
Řecko
Turecko
Londýn
ha
sport and Adventure in the Indiana Jungle
7
article
Autor strávil mnoho let v obvodech indických džunglí
Historie o lovech na tygry jsou již dostatečně známy.
málo bylo dosud slyšet o lovech na brejlovce. Př
takovémto lovu zažil Smith rozčilující přihodu. Vy
pravuje, kterak v průvodu dvou domorodců přibyl
na misto, kde prý se zdržoval párek královských
brejlovců. Když přibyl na místo, dal se poklopit vel-
kým košem na drůbež, jehož otvory byly příliš malé,
aby brejlovec mohl jimi proniknout hlavou. Zatím
co se nalezal pod košem, vylezl jeden z hadů a byl
od domorodců šípy usmrcen. »Ale pak se dostavil
druhý had a namáhal se, povaliti koš. Leknutí, jež
jsem v tu chvíli pocítil, nelze popisovat. Co by se
stalo, kdyby koš překotil! Síla třinácti stop svalů
musí být ohromná, bylo-li jí užito správným směrem.
Co pak? Kynula mi jistá smrt. Opět ozvalo se za-
svištění šipu a zpozoroval jsem zející ránu na hrdle
rozzuřeného zvířete, jež teď zanechalo koše a obrá-
tilo se proti novému nepříteli. Klekl jsem na provaz,
jímž koš byl přivázán, namířil hlaveň pušky čtyr-
branným otvorem koše, vystřelil obě hlavně rychle
za sebou a byl jsem velmi potěšen, vida, kterak
hrozný plaz ve smrtelném zápase rozmetává lupeny
a prach.« — Domorodci oněch končin mají také
různé pověry o bytostech, jež jim jsou škodlivy. Tak
vypravoval jakýs »bag-mare«, zabíječ tygrů, že jest
očarován kouzelnicí, jež se dovede libovolně pro-
měnit v jakékoli zvíře a podle libosti může komu-
koli škodit. Věřil pevně, že tato stařena se proměňo-
vala v pardala a napadala jeho kozy. Uřízl tudíž
pardalu kus ucha a zranil ho sekerou na přední
tlapě, což dle jeho názoru jedině jej mohlo spasit
8
article
Ale »čarodějný pardal« způsobil ještě mnohé škody, až
konečně usmrcen byl pardal, jenž, jak lovec tygrů pří-
sahal, byl kouzelnicí, »neboť stařena zemřela as týden
potom«. — Když vévoda of Ciarence přibyl do Maj-
suru, uspořádána k vůli němu honba na slony, při
níž byl by býval princ zuřivou samičkou sloní
usmrcen, kdyby nebyl býval přítomen »král slonů«
Sanderson. »Princ pozoroval upřeně mladého slona,
jenž připoutáván ke stromu, když pojednou se ozval
výkřik, neboť velká samička sloní prorazila řadu
krotkých slonů a hnala se přímo na prince. Trnuli
jsme, někteří z nás bezděčně zamhouřili oči, aby
neviděli, kterak princ zuřivým zvířetem bude rozsá-
pán a rozdupán. Zuřivé zvíře hnalo se v před, ně-
kolik krotkých slonů za ním. Princ stál, klidně če-
kaje, ale když zvíře bylo jen as dvanácte kroků
vzdáleno, postoupil Sanderson, jenž stál vedle prince,
pozvedl ruku a okřikl zvíře. Jakoby poslechla roz-
kazu, učinila samička ostrý obrat a odklusala. Prá-
vem zván byl Sanderson »králem slonů«.
Sanderson
Princ
Prat
vévoda of Ciarence
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 2. června 1904: Řepa Ladislav, syn zá-
mečníka, 4 měs., 30—VI. Kutinová Anna, manželka
postřihače, 20 roků, 803—VII. Štěpánek Jan, soustruž-
ník železa, 52 r., 346—I. Vančuřík Frant., krejčí, 42 r.,
423—II. — Ve všeobecné nemocnici: Hra-
bánek Václav, řezník, 61 rok. — U Milosrdných
bratří: Benda Josef, dělník, 70 roků. Harvan Ant.,
nádenník, 36 roků. Hovorka Josef, poštovní zřízenec,
36 roků. Ponert František, kloboučník, 41 rok.
Dne 3. června 1904: Kohl Josef, krejčí, 53 r.
1562—II. Křiklánova Františka, dcera slehy, 7 roků,
9—III. Strom Karel, soukromník, 48 roků, 360—II. —
Ve všeobecné nemocnici: Černá Marie, man-
želka dělníka, 37 roků. Kunzová Anna, vdova, 59 roků.
— U Milosrdných bratří: Bendová Johanna,
trafikantka, 46 roků. — U Milosrdných saster:
Innemanová Marie, švadlena, 30 roků. Pávová Josefa,
manželka kočího, 43 roky
Řepa
Ladislav
Kutinová
Anna
Štěpánek
František
Václav
Harvan
Hovorka
Josef
Křiklánův
Karel
Praha
Kohl Josef
Benda Josef
Černá Marie
Bendová Johann
Innemanová Marie
10
article
Král. české zem. divadio v Prare.
Král. české zem. divadio v Prare.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 9. června.
201. hra v předp
(1. čtvrtka.)
NETOPÝR.
Komická operetta o 3 dějstvích. Složil Jan Strauss.
Text přeložil Em. Züngel.
Dirigent Moric Anger, Režisér Adolf Krössing.
Začátek o 7. hod
Konec po 1/210. hod.
Král
Strauss
em
Züngel
Anger
Krössing
národní divadlo
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Praby.
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Praby.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 9. června.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Morčátko. Po druhé.
Fraška o třech jednáních. Napsal Thilo van Fratka.
(bliže Palackého
Fraško
Palacký
lidový divadlo
Praba
12
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve čtvrtek 9. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Aloisa Charváta.
První divadelní pokus slečny Emmy Syslovy.
Růženka, spanilá voňavkářka.
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali H. Cremienx
a A. Blum. Hudba od Offenbacha. Přel. V. Táborský.
na Král.
Charvát
Emma Syslov
H Cremienx
A Blum
Offenbach
V Táborský
Král
Smíchov
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Ve čtvrtek 9. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch režiséra pana Jos. Strouhala.
NARCI S.
13054
Drama o 5 jedn. od Brachvogla. Přeložil J. J. Kolár.
— 472
Jos
Strouhal
Kolár
Pištěkův lidový divadlo
Narec S
14
article
zákon ten nabyl platnosti. Lze ho tedy použiti také
proti vám!«
Krůpěje potu zrosily čelo zrádce Haigra
Pan Cochebois děl
»Ano, tak má se věe!«
A potom klada důraz na každé slovo a pronášeje
je pozvolna, dodal:
»Trest smrti jest stanoven na zločin váš!.
Rozuměl jste? . . . Vidíte nyní, v jaké nebezpečí vydal
jste se jednáním svým.«
Ale náčelník policejní jal se již domlouvati vězni
opět tónem vlídným a otcovským:
»Podáváme vám ale ruku k záchraně. Z ohledu na
někdejší služby, jež jste byl úřadu našemu prokázal,
ukážeme vám prostředek, jak uniknouti nejvyššímu
trestu . . .«
Hlas páně Cocheboisův stal se tu tím důtkli
vějším ..
»V zákoně jest pozoruhodný jeden paragraf. Po-
slouchejte mne tedy dobře. Ti, kdož by, třeba sami
vinni byli, udali spoluvinníky své, neb hlavní původce
zločinu, uvedeného v článku I., podlehají toliko trestu
nucené práce dočasné.«
Haigre se opět vzpamatoval.
Zásvit radosti zjasnil opět jeho tvář, jež byla prve
již sesínala účinkem strachu.
Pravil:
»Děkuji vám, pane Cocheboise. Chci nyní . .«
»Dobře činíte! Chtěte jen! Vypravujte mi vše!«
dodal živě a nalehavě policejní náčelník.
Ale naděje jeho byla opět sklamána.
469 —
Haigr
Cochebois
Cocheboisův
15
article
Vykonával skutečně svědomitě toto poslání mu svě-
řené a dostával, jak tvrdil, »od své rodiny« měsíe jako
měsíc dvě stě padesát franků, což mu umožňovalo vésti
život skutečně veselý.
Po odbytí služby své v legii cizinecké dal se při-
děliti muž ten ke službě v pevnosti toulské, kdež se
spojil s Bressierem, jehož byl pravou rukou.
Od muže toho zvěděl nyní policejní náčelník všechny
informace žádoucí o Bressierovi i o jeho stycích se
Štrasburkem, kamž dojížděl dvakrát v týdnu, aby do-
nášel tam své rapporty i aby dostal nové rozkazy.
Ale to bylo také vše,
Pro komandanta Tardina i pro pana Cocheboisa
výsledky ty jevily se velmi malými.
V této době osobní podil zatčených na vyzvědač-
ství a jich vina osobní byly více než s důstatek proká-
zány, co ale budilo zvědavost komandanta Tardina a ná-
čelníka Cocheboisa a co chtěli zvěděti za každou cenu,
byla povaha stykův hlavních osob mezi zatčenými s hra-
bětem Stackem.
Tu ale právě naráželi oba na tvrdošijné mlčení neb
na porušení jeho.
A to byla přece velmi důležitá, ba hlavní věe při
odhalení organisace německého vyzvědačství ve Francii.
Hrabě Stack byl Francii opustil, když osobnost
a role jeho byly zjištěny; ale jiný vrátí se na jeho místo
do Francie, o tom nemohlo býti pochyby!
V Berlíně vyčkají zajisté jen, až vynesen bude
v procesu rozsudek a až hluk, způsobený afférou tou, se
poněkud utiší. Potom ale započne vojenská správa něme-
cká síť svou po vyzvědačstvu po Francii znovu rozestírat
a to s tím větším úspěchem, že bude si po zkušenostech
Zaprodání nepřítell.
Cocheboiso
Štrasburk
Francie
Berlín