ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0fc1fa20-71f1-11dc-ac75-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: org 6, person 42, place 15, work 9
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listü“ k číslu 158. ze dne 9. června 1904.
národní Listü
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Uprchlý ženich opět nalezen. Z Vídně se oznamuje: Professor Rudolf Meissner, jenž, jak zná- mo, před samou svatbou zmizel, byl v neděli svojí matkou a babičkou nevěsty nalezen v Paříží. Ihned po zmizení professora předpokládala rodina opuštěné nevěsty, že prof. Meissner nespáchal sebevraždu, jak se všeobecně myslelo. Telegrafováno na všechny strany a záhy nalezena stopa, ukazující na Paříž. Slečna F—ova a její babička odebraly se minulého týdne do Paříže, aby tam pátraly dále. Dlouho bylo jejich pátrání bez úspěchu. V neděli večer, když ne- věsta se svou babičkou se procházela po boulevar- dech, zpozorovala professora, sedícího na lavičce hluboce zamyšleného. Spatřiv svoji nevěstu, zbledl professor na smrt a chvěl se na celém těle, ale záhy se vzpamatoval a nemohl odolat prosbám své nevě- sty. Prohlásil, že jest ochoten ke sňatku se sl. F—o. vou, bude-li mu odpuštěno. Dostalo se mu odpu- štění a v pondělí došel telegram sl. F—ovy příbuz- ným do Vídně, v němž oznamuje, že bude lze vy- konati sňatek bez odkladu.
Meissner profesor Vídeň Paříž
4 article
= K úpadku markýza of Anglesey, o němž jsme již přinesli telegrafickou zprávu, oznamuje se z Lon- dýna: Úpadek markýzův, jenž r. 1898 zdědil po svém otci vedle titulů i knížecí jmění, vzbuzuje zde značnou sensaci, ač valně nepřekvapuje. Mladý mar- kýz za těch šest let, co zdědil jmění a titul po otci. žil jako princ z pohádky. Oženil se roku 1898 se svou sestřenkou, kterou zasypal takovým množstvím šperků, že to vzbudilo úžas i ve vznešené společnosti anglické. Po třech letech prohlášen po tajném líčení rozvod manželů, jenž však po šesti měsících na ná- vrh markýzin opět odvolán. V tutéž dobu bylo mar- kýzovi v jednom londýnském hotelu ukradeno šperků v ceně až 30.000 1. st., avšak zloděj byl se svým lu- pem dopaden. Další historky o marnotratnosti mla- dého markýza pronikaly na veřejnost; vypravovalo se na př., že vydává ročně 3000 1. st. jen za prádlo, že nosí šle, protkávané zlatými vlákny s přeskami z 18 karatového zlata. Ještě zjevnější stala se marno- tratnost markýzova, když na svém tetním sídle na
Lon markýz of Anglesey
5 article
ostrově Anglesey vystavěl divadlo, kdež dával provo- zovati kusy s okázalou nádherou. On sám vystupo- val na svém jevišti v takových hlavních úlohách, jež vlastně měly hrát herečky v trikotu. Žádná herečka neměla nikdy tak okázalé kostýmy a tak drahocenné šperky, jako mladý markýz v některých svých hlav- ních úlohách. Nejen hlava, hruď a paže, ale i noby v hedvábném trikotu zářily drahokamy. Kostýmy spolnúčinkujících, kteří byli z pravidla herci z povo- lání, dával markýz zhotovovati u proslavených v tom oboru pařížských mistrů a divadelní programy tištěny na atlasu. Provozoval kusy, jež vypravil také v růz- ných venkovských městech — o jedné takovéto di- vadelní výpravě ve zvláštním vlaku přinesli jsme as před rokem zprávu — a diváci shledali, že markýz vskutku má herecké nadání. Na šperky vydal markýz celkem 213.000 1. st. Jeho panství vynášejí mu ročně 110.000 1. st.; z toho je k disposici ještě as 10.000 I. st., jež by mohly sloužit ku ponenáhlému uspo- kojení věřitelů markýzových, jednak by zajistily dluž- níku živobytí — kdyby se dovedl odhodlat, změniti způsob svého života.
Anglesey
6 article
= Kolonisace židů na ostrově Kypru. Z Kypru píše nám přítel našeho listu: Již dlouhý čas vyjed- nává kolonisační spolek židů v Paříži se zdejší vlá- dou o zařízení židovských kolonií zde. Jelikož však vyžadoval zvláštní výsady, které místodržitel nemohl bez dovolení anglické vlády zaručiti, došlo teprve nyní k dohodě obou stran a spolek poslal zástupce, by vyhledali způsobilé pozemky. Nalezají se mezi osadami Vorasie a Levkosia a zaujímají asi 1600 hektarů a jsou velmi úrodné. Mohamedáni nemají proti kolonisaci nijakých námitek, ač dle koranu židy opovrhují, za to povstal mezi Řeky velký poplach. Příčiny toho jsou různé. Obě národnosti ty mají ty- též vlastnosti a proto všude, kde jedna jest počtem silnější, vyhladí a zničí druhou a žije na zkázu ji- ných národností. Zde ovládají Řekové dosud celý trh, jelikož Turci jsou neteční a dávají se vykořistiti nejhanebnějším způsobem od Řeků. Přistěhuje-li se sem však několik tisíc židů, podporovaných meziná- rodní židovskou ligou, tedy vytlačí za krátký čas Řeky a zmocní se obchodu. Tím však pozbude Ky- prus i řeckého rázu a Řecko, jež dnes činí nároky na celou tureckou říši a považuje ostrov za kolonii, která dříve nebo později mu připadne, ztratí právo činiti nároky na něj. Tím nabývá kolonisace ta po- litického významu a znepokojuje řeckou vládu, která všemožnými prostředky pracuje na potlačení a vy- hubení jiných národností v Turecku, tváříc se při tom jako nevinné jehňátko a obelhávajíc celý civili- sovaný svět. = Lovecká dobrodružství v džunglích. Angličan A. Mervyn Smith vydal právě v Londýně zajímavou knihu »Sport and Adventures in the Indian Jungle«.
Řek Turek Angličan A Mervyn Smith Kypr Paříž Řecko Turecko Londýn ha sport and Adventure in the Indiana Jungle
7 article
Autor strávil mnoho let v obvodech indických džunglí Historie o lovech na tygry jsou již dostatečně známy. málo bylo dosud slyšet o lovech na brejlovce. Př takovémto lovu zažil Smith rozčilující přihodu. Vy pravuje, kterak v průvodu dvou domorodců přibyl na misto, kde prý se zdržoval párek královských brejlovců. Když přibyl na místo, dal se poklopit vel- kým košem na drůbež, jehož otvory byly příliš malé, aby brejlovec mohl jimi proniknout hlavou. Zatím co se nalezal pod košem, vylezl jeden z hadů a byl od domorodců šípy usmrcen. »Ale pak se dostavil druhý had a namáhal se, povaliti koš. Leknutí, jež jsem v tu chvíli pocítil, nelze popisovat. Co by se stalo, kdyby koš překotil! Síla třinácti stop svalů musí být ohromná, bylo-li jí užito správným směrem. Co pak? Kynula mi jistá smrt. Opět ozvalo se za- svištění šipu a zpozoroval jsem zející ránu na hrdle rozzuřeného zvířete, jež teď zanechalo koše a obrá- tilo se proti novému nepříteli. Klekl jsem na provaz, jímž koš byl přivázán, namířil hlaveň pušky čtyr- branným otvorem koše, vystřelil obě hlavně rychle za sebou a byl jsem velmi potěšen, vida, kterak hrozný plaz ve smrtelném zápase rozmetává lupeny a prach.« — Domorodci oněch končin mají také různé pověry o bytostech, jež jim jsou škodlivy. Tak vypravoval jakýs »bag-mare«, zabíječ tygrů, že jest očarován kouzelnicí, jež se dovede libovolně pro- měnit v jakékoli zvíře a podle libosti může komu- koli škodit. Věřil pevně, že tato stařena se proměňo- vala v pardala a napadala jeho kozy. Uřízl tudíž pardalu kus ucha a zranil ho sekerou na přední tlapě, což dle jeho názoru jedině jej mohlo spasit
8 article
Ale »čarodějný pardal« způsobil ještě mnohé škody, až konečně usmrcen byl pardal, jenž, jak lovec tygrů pří- sahal, byl kouzelnicí, »neboť stařena zemřela as týden potom«. — Když vévoda of Ciarence přibyl do Maj- suru, uspořádána k vůli němu honba na slony, při níž byl by býval princ zuřivou samičkou sloní usmrcen, kdyby nebyl býval přítomen »král slonů« Sanderson. »Princ pozoroval upřeně mladého slona, jenž připoutáván ke stromu, když pojednou se ozval výkřik, neboť velká samička sloní prorazila řadu krotkých slonů a hnala se přímo na prince. Trnuli jsme, někteří z nás bezděčně zamhouřili oči, aby neviděli, kterak princ zuřivým zvířetem bude rozsá- pán a rozdupán. Zuřivé zvíře hnalo se v před, ně- kolik krotkých slonů za ním. Princ stál, klidně če- kaje, ale když zvíře bylo jen as dvanácte kroků vzdáleno, postoupil Sanderson, jenž stál vedle prince, pozvedl ruku a okřikl zvíře. Jakoby poslechla roz- kazu, učinila samička ostrý obrat a odklusala. Prá- vem zván byl Sanderson »králem slonů«.
Sanderson Princ Prat vévoda of Ciarence
9 article
Zemřelí v Praze. Dne 2. června 1904: Řepa Ladislav, syn zá- mečníka, 4 měs., 30—VI. Kutinová Anna, manželka postřihače, 20 roků, 803—VII. Štěpánek Jan, soustruž- ník železa, 52 r., 346—I. Vančuřík Frant., krejčí, 42 r., 423—II. — Ve všeobecné nemocnici: Hra- bánek Václav, řezník, 61 rok. — U Milosrdných bratří: Benda Josef, dělník, 70 roků. Harvan Ant., nádenník, 36 roků. Hovorka Josef, poštovní zřízenec, 36 roků. Ponert František, kloboučník, 41 rok. Dne 3. června 1904: Kohl Josef, krejčí, 53 r. 1562—II. Křiklánova Františka, dcera slehy, 7 roků, 9—III. Strom Karel, soukromník, 48 roků, 360—II. — Ve všeobecné nemocnici: Černá Marie, man- želka dělníka, 37 roků. Kunzová Anna, vdova, 59 roků. — U Milosrdných bratří: Bendová Johanna, trafikantka, 46 roků. — U Milosrdných saster: Innemanová Marie, švadlena, 30 roků. Pávová Josefa, manželka kočího, 43 roky
Řepa Ladislav Kutinová Anna Štěpánek František Václav Harvan Hovorka Josef Křiklánův Karel Praha Kohl Josef Benda Josef Černá Marie Bendová Johann Innemanová Marie
10 article Král. české zem. divadio v Prare.
Král. české zem. divadio v Prare. Národní divadlo. Ve čtvrtek 9. června. 201. hra v předp (1. čtvrtka.) NETOPÝR. Komická operetta o 3 dějstvích. Složil Jan Strauss. Text přeložil Em. Züngel. Dirigent Moric Anger, Režisér Adolf Krössing. Začátek o 7. hod Konec po 1/210. hod.
Král Strauss em Züngel Anger Krössing národní divadlo
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Praby.
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Praby. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek 9. června. Začátek o 7. hod. Novinka. Morčátko. Po druhé. Fraška o třech jednáních. Napsal Thilo van Fratka. (bliže Palackého
Fraško Palacký lidový divadlo Praba
12 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). Ve čtvrtek 9. června. Začátek o 7. hod. Ve prospěch pana Aloisa Charváta. První divadelní pokus slečny Emmy Syslovy. Růženka, spanilá voňavkářka. Komická operetta o 3 jednáních. Napsali H. Cremienx a A. Blum. Hudba od Offenbacha. Přel. V. Táborský. na Král.
Charvát Emma Syslov H Cremienx A Blum Offenbach V Táborský Král Smíchov
13 article Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect. Ve čtvrtek 9. června. Začátek o 7. hod. Ve prospěch režiséra pana Jos. Strouhala. NARCI S. 13054 Drama o 5 jedn. od Brachvogla. Přeložil J. J. Kolár. — 472
Jos Strouhal Kolár Pištěkův lidový divadlo Narec S
14 article
zákon ten nabyl platnosti. Lze ho tedy použiti také proti vám!« Krůpěje potu zrosily čelo zrádce Haigra Pan Cochebois děl »Ano, tak má se věe!« A potom klada důraz na každé slovo a pronášeje je pozvolna, dodal: »Trest smrti jest stanoven na zločin váš!. Rozuměl jste? . . . Vidíte nyní, v jaké nebezpečí vydal jste se jednáním svým.« Ale náčelník policejní jal se již domlouvati vězni opět tónem vlídným a otcovským: »Podáváme vám ale ruku k záchraně. Z ohledu na někdejší služby, jež jste byl úřadu našemu prokázal, ukážeme vám prostředek, jak uniknouti nejvyššímu trestu . . .« Hlas páně Cocheboisův stal se tu tím důtkli vějším .. »V zákoně jest pozoruhodný jeden paragraf. Po- slouchejte mne tedy dobře. Ti, kdož by, třeba sami vinni byli, udali spoluvinníky své, neb hlavní původce zločinu, uvedeného v článku I., podlehají toliko trestu nucené práce dočasné.« Haigre se opět vzpamatoval. Zásvit radosti zjasnil opět jeho tvář, jež byla prve již sesínala účinkem strachu. Pravil: »Děkuji vám, pane Cocheboise. Chci nyní . .« »Dobře činíte! Chtěte jen! Vypravujte mi vše!« dodal živě a nalehavě policejní náčelník. Ale naděje jeho byla opět sklamána. 469 —
Haigr Cochebois Cocheboisův
15 article
Vykonával skutečně svědomitě toto poslání mu svě- řené a dostával, jak tvrdil, »od své rodiny« měsíe jako měsíc dvě stě padesát franků, což mu umožňovalo vésti život skutečně veselý. Po odbytí služby své v legii cizinecké dal se při- děliti muž ten ke službě v pevnosti toulské, kdež se spojil s Bressierem, jehož byl pravou rukou. Od muže toho zvěděl nyní policejní náčelník všechny informace žádoucí o Bressierovi i o jeho stycích se Štrasburkem, kamž dojížděl dvakrát v týdnu, aby do- nášel tam své rapporty i aby dostal nové rozkazy. Ale to bylo také vše, Pro komandanta Tardina i pro pana Cocheboisa výsledky ty jevily se velmi malými. V této době osobní podil zatčených na vyzvědač- ství a jich vina osobní byly více než s důstatek proká- zány, co ale budilo zvědavost komandanta Tardina a ná- čelníka Cocheboisa a co chtěli zvěděti za každou cenu, byla povaha stykův hlavních osob mezi zatčenými s hra- bětem Stackem. Tu ale právě naráželi oba na tvrdošijné mlčení neb na porušení jeho. A to byla přece velmi důležitá, ba hlavní věe při odhalení organisace německého vyzvědačství ve Francii. Hrabě Stack byl Francii opustil, když osobnost a role jeho byly zjištěny; ale jiný vrátí se na jeho místo do Francie, o tom nemohlo býti pochyby! V Berlíně vyčkají zajisté jen, až vynesen bude v procesu rozsudek a až hluk, způsobený afférou tou, se poněkud utiší. Potom ale započne vojenská správa něme- cká síť svou po vyzvědačstvu po Francii znovu rozestírat a to s tím větším úspěchem, že bude si po zkušenostech Zaprodání nepřítell.
Cocheboiso Štrasburk Francie Berlín