ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0faa0550-71f1-11dc-bb08-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 27, org 3, person 12, work 1
1 masthead
V Praze, ve středu dne 8. června.
Praha
2 masthead
K číslu 157.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha Pošton
4 title
NARUDNÍ
5 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3
Praha
6 article STY
STY Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3 Tam je též redakce a expedice.
7 article Válka.
Válka. Válečný ruch v Liaojanu.
8 article
Z Londýna, 8. června. Z Liaojanu ozna- muje se pestrý obraz tamějšího ruchu. Zpravo- dajové, kterým dovoleno z Mukdenu se ode- brati do Liaojanu, mají dojem, jako by byli v ohnisku velikého a váleč- ného stroje ruského. Celé okolí hemží se životem. Město samo naplněno je důstojníky všech oborů. Všemi směry jdou telegrafní linie, na kterých kontroluje se každé hnutí ruského vojska v celé Mandžurii. Asi 100 metrů za sta- nicí nalezá se vojenský vlak pod vel- kými bílými plachtami; to jest Kuropatkinovo pohyblivé bydli- ště. Přes to, že je horko a prachu všude plno, lid stále zpívá. Ze severu přijíždí vlaků málo. Na všech stranách je napjetí hrozné. Zachycená depeše. Z Londýna, 8. června. Japonci zachytili prý bezdrátné zprávy telegrafické, dle kterých posádka portarturská vypadne současně s útokem Kuropatkinovým na Ja- ponce. Oznamuje se dále, že nová divise vy- pravena byla z Tokia a že přistane v Dálném. Ruská telegrafie bez drátu. Z Berlína, 8. června. Z Yokohamy telegra- fují: »Dle bezdrátného telegramu admirála Ta- kagie, od Port Arturu zaslaného admirálu Togovi, Rusové zřídili 4 stanice pro bez- drátné telegrafování blíže Laoti- šanu. Od soboty bylo slyšeti prudkou střelbu od Port Arturu. Četné srážky na poloostrově liaojanském skončily příznivě pro Japonce.
Kuropatkinův Japonec Londýn Tokio Berlín Yokohama Rusová Port Artur Tog
9 article
Z okolí Fenvančenu.
10 article
Z Petrohradu, 7. června. (C.-B.) Generál Sacharov telegrafuje hlavnímu štábu ze dne včerejšího: V okolí Fenvančenu jest stav věcí nezměněný. Japonský oddíl, který na jihu od stanice Vafanu u vesnice Jud- siatunu postavení zaujal, opustil je d ne
Sacharov Petrohrad Vafan
11 article
4. června a ustoupil ke stanici Va- fanian a potom dále ještě na jih, při čemž ruskou jízdou byl znepokojován. Dne 3. června udeřila japonská pěchota na ruskou létací stráž v okolí Saimdze. Bitka trvala půl druhé hodiny. Na ruské straně byli dva muži zabiti a šest jich bylo poraněno. Zprávy japonského konsula. Ze Seulu, 7. června. (C.-B.) Reuterova kancelář oznamuje: Dle telegramu japonského konsula stáhli se Rusové od Hamhenu k Penjanu. Konsul oznamuje dále, že kozáci usmrtili představeného obce Könvinu, proto- že zdráhal se jim poskytnouti potravin a plce Kozáci v Koreji. —ch. Z Berlína, 8. června. »Lokalanzei- gru« sděluje se z Paříže: »V Kavanu, 8 km severně od Genzanu, nalezá se nly ní hlavnií stan kozáků. Z Kavanu jdou dobré silnice do Genzanu, Seulu a Penjanu. Na posléz jmenované silnici postupuje několik oddělení kozáků opatrně k Penjanu, kamž před několika dny dorazila silná japonská po- sádka. Před Port Arturem. —ch. Z Paříže, 8. června. Z Petrohradu se oznamuje: Generál Kaštalinskij oznamuje telegramem ze dne 6. června, že generál S tös- sel odrazil v noci z 5. na 6. červen japonský útok a že dělostřelba pevnostní odpovídala japonské. Několik ruských granátů zasáhlo dva japonské kři- žáky, které se musily vzdáliti. Škody, jež způsobili Japonci a ztráty ruské jsou nepatrny.
Reuterův Rus Kozák Kavan Artur Virginie Saimdze Seul Korea Berlín Lokalanzei Paříž Genzan Petrohrad km
12 article
Zavražděný zpravodaj. —ch Z Tjencina, 8. června. Zdejší ame- rický konsul odebral se do Inkau v záležitosti čínskými lupiči zavražděného válečného zpravo- daje Etzla, který byl americkým příslušníkem. Francouzské zprávy o druhé armádě Kuropatkinově. Z Paříže, 7. června. Většina ranních listů zaznamenává zprávy svých korrespondentů z Pe- trohradu, kteří sdělují, že Kuropatkin disponuje vlastně dvěma armádami. Druhá táhne prý od Vladivostoku podél pobřeží k jihu a má vpadnouti do zad armádě Kurokiho. U Genzanu objevivší se kozáci jsou prý předními strážemi této armády. Netřeba dokládati, že francouzští zpravoda- jové jsou v omylu. Běží tu pouze o jednu bri- gádu, stojící pod velením generála Lineviče u Vladivostoku. Že by však táhla na jih, nezdá se pravděpodobným. Vjezd do portarturského přístavu volný. Zvláštní zpravodaj londýnských »Times« telegrafuje z Vejhaveje ze dne 6. června: Ja- ponci zjistili, že vjezd do přístavu portarturského ode všech překá- žek očistěn. Avšak není prý v přístavě do- statek uhlí, aby lodi s velkým ponorem mohly do širého moře vyplout a tam válečně mane- vrovat. Nastávající boje o Port Artur. Londýnským časopisům oznamuje se, že druhý japonský armádní sbor všechny po- zemní cesty k Port Arturu střeží, aby jich v každý čas volno bylo používat. Zá- roveň byl řetěz jízdního vojska za Kajpin po- sunut, aby tam rozkotanou železniční trať obnovil. Berlínskému »Lokalanzeigru« oznamuje se z Yokohamy: Další oddily ruského vojska postupují na jih. Vojenské kruhy v Tokiu soudí, že Rusové svůj pokus, doraziti k Port Arturu, příliš pozdě za- hájili a myslí, že měl pokus ten býti učiněn před bitvou u Kinču.
Linevič Artur Rus Paříž Vladivostok Yokohama Tokio Times
13 article
Ruské dislokace.
14 article
Z Tokia oznamuje se ze dne 6. června: Silná válečná moc ruská je sou- středěna mezi Ančaušanem a Haj- čenem. Předním úkolem jejím jest, zameziti armádě generála Kurokia postup, kdyby tím směrem ku předu posunouti se chtěla. Dále bylo shromážděno 20.000 mužů ruského vojskau Lantešunu na silnici do Siujanu vedoucí, 10.000 mužů rozestaveno mezi Tuesantanem a Kikorejí. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Tokio
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. „Buka“. Skutečný portrait. Nastínil Petr Fink. Taková celkem nepatrná, bezvýznamná figurka z všedního davu — — Vypluje občas na veřejnost jako bludička nad močál, zachvěje se v pohnutém lidském ovzduší, zapráskne — a zmizí opět se šachov- Říkali mu tak všude, kam zavál jej vítra nohy zanesly — muži i ženy, staří i chasa, ba i ta žvatlavá drobotina. Das ví, kde zrodil se divný ten název, poletující ode rtů ke rtům, o vísky k vísce, ale uchytil se a zakořenil cele jakoby s majitelem svým na vždy srostl. „Buko! Buko!“ křičívali naň malí caparti, kdykoli houpavá ta postava zahýbala ku první chatě, a on rozesmál se z pravidla tak jímavě a zvláštně, jásavě a trpce, s příchutí sžíravého bolu i šílené radosti. Ba, nejde mi dosud z mysli tichý ten blázen robustního vzrůstu, s pravidelně zježenou hla- vou, ryšavým vousem a věčně bosýma nohama. Vidím tu zbrázděnou tvář s hluboce vysedlou lící, odulým rtem a mžouravýma očima, jež věru bez příčiny nezarmoutily nikoho. Pocházel, tuším, ze Str... ie, rozplizlé podbrdské dědiny, ale domovem jeho byl celý ten kraj, od nejživější tepny po nejzastrčenější samotu. Byl asi šedesátník, když jsem jej po- znal, ale skutečný nezmar zdraví přímo skalo- pevného. Nikdo nebyl by mu tolik hádal, nikdo nevěřil, do jaké míry otužilost lidská může jíti. Trocha slátaných, zázrakem pohromadě držících cárů, byla jeho bohatstvím, ale on byl
Fink Buka
16 article
nice. spokojenější mnohého potentáta na trůně, tak že každý poněkud slušnější dárek, směřující ke zvelebení jeho zevnějšku, putoval do první ruky umožnivší mu sebe nepatrnější dávku oblíbené brebeřice. Cena věcí, jako jest obuv, byla mu neznáma — přirozené jeho podešve nad zlato. A těmi do- vedl šlapati stejně prach i bláto, led jako sníh kostrbatinu jako dlažbu. Stáří nepadalo tu na váhu při té poměrně až úžasné mrštnosti údů. Důkazy toho podával téměř každodenně, at obklopen byl bujarou mládeží či škádlivou cha- sou, nedovedlť oslyšeti nikoho. „Ukaž nám, Buko, jak jede vlak!“ prosí- vali malí školáci, a chuďas ochotně hotovil se ku produkci. Zaujal příslušnou posici, nadmul plně tváře, podepřel boky, povykročil nohoua spustil prskavě: Pf — pf, pf, pf — pf, pf, pf, pf — — napodobuje ústy i chůzí pozvolné rozjíždění se vlaku a přecházeje konečně v takový úprk, až duněla půda pod nohama. Bylo to rovněž k smíchu jako ku pláči, jak naladily vás právě rozma a bláznovo umění. Mládeži sloužil Buka rád a zadarmo, u vět- ších dožadoval se odměny kategorickým: Dej m krejcar! Nelze registrovati tu všeliké ty způsoby. jimiž zkoušena jeho trpělivost.
Buka
17 article
V neděli bývával Buka „na čekané“, na- podobuje trefně „sváteční“ střelce — nejraděj však „hrával“ v ten den „na varhany“ Znázorniv skřípavým „Cililink“ obvyklé za- zvonění u sakristie, spustil, jak slýchával z prvu bručivým pedálem, pak melodií: Búúúúúú—tra—rara—tramtararýrarý — — atd., jak mu „noty“ na rtech hrály. Tak dělo se od rána do poledne i déle, dokud obvyklá žízeň se nedostavila. Potom nebylo s ním řeči, nedbal proseb ani platu a namířil rovnou do nej- bližší kořalny. „Ty — poslouchej — něco ostrého!“ po- roučíval již ve dveřích a šelma kořalečník - dal. Ba nalili mu kdesi i zředěné tresti, již chu- děra dle zvyku vypil v ráz, jak by to byl nej- vzácnější elixir. Leč strašný kašel a ohromná palčivost v hrdle pohněvaly jej velice. „Sákr — — —“ chrčel a přímo probodá- val očima — ty's mi dal oheň — — musím tě zabít — zabít — — Tak zle ovšem nebylo, bylť Buka dobrák od kosti. Hůře bylo, padl-li do rukou zpité po- svícenské chasy, jež nedbajíc, ohrozí-li zdraví jeho čili nic, zacházela s ním mnohdy způsobem trestuhodným. A on vydržel každou torturu, vypil a snědl, co mu podali, útroby jeho byly takřka z ocele. Rok za rokem míjel, celý svět stárl, jenom Buka nikoli, stále jsa stejně agilní a hravý, usměvavý a dětinský. Bavil všude a každého, polaškoval i s do- spělými, vraceje se v pravidelný čas s podivným tím smíchem na rtech a novými nápady. Vždyť nechal se (ku přání jistého ama- teura, tuším), v rozkošném svém úboru i foto- grafovati, ovšem po důkladném ubezpečení, že ho to „nezastřelí“. — Konečně jednou zapomněl přijíti — a nepřišel více. Zmizel z obzoru právě, jak se byl vynořil, třeba že trochu nepředvídaně a náhle, zapome- nut a opuštěn cele a ode všech. Můj bože — odchod „všedního člověka“, po němž prý ani kohout nezakokrhá —