Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

6. února 1905. Číslo 37.

4 article

a vranovského), v nichž živel český tvoří asi jen 1/4 všeho obyvatelstva (327%). Soudní okres má obyvatelstvo již úplně německé, správněj řečeno, poněmčelé; z okresu vranovského zbývá již jen malý zlomek český, jejž tvoří české ves- nice (Bítov se 407 obyvateli, z nichž je 370 Čechů a 37 Němeů; většinou malorolníků, ř- meslníků a dělnictva zemědělského, nepatrného uvědomění národního a ještě menšího vzdělání; Vysočany s 246 obyvateli, z nichž je jen jeden Němec; Oslnovice se 139 obyvateli, z nichž rovněž jen 1 Němec; Zblovice se 162 oby- vateli — 1 Němec). V některých vesnicíeh (Uherčice) je silná česká většína, avšak škola je německá, vydržovaná většinou Schulver- einem Ostatní vesnice v okolí jsou na všechny tř strany úplně německé, jen k severu jsou české. Kraj sám je velice zdravý, přírodními krásami netušenou měrou obdařený, cil mnoha našich tu- ristů. Jest si jen přáti, aby především i české obecenstvo věnovalo tomuto koutu Moravy svou pozornost a pomáhalo tak posilovati český živel.

Čecho Němec Bítov Vysočany Uherčice Morava 1 Němce

5 article

Pokud se samého Znojemska týče, nutno činiti rozdil mezi vlastním městem Znojmem okolím Znojma. Město samo, jak již jméno na- svědčuje (znojiti, znoj), jest původu českého a bylo dříve klíčem k Moravě, nyní česká jeho menšina je dobrou oporou českého venkova. Dle posledního sčitání bydlí ve Znojmě asi 15.700 obyvatel, z nichž dle „úřadního sčí- lání“ (1?) jest jen něco přes 12%%, tedy asi 1950 Čechů. Počet Čechů stoupl vzhledem ke sčítání v r. 1900 absolutně asi o 200 obyvatel klesl ale relativně asi o 11/4%. Leč nesmíme se těmto výsledkům divit. Na Čechy dál a děje se nátlak se všech stran: z radnice, od chlebo- dárců, domácích pánů atd. Ve skutečnosti — jak samy německé noviny doznávají — jest ve Znojmě Čechů mnohem víc, asi 45% všeho oby vatelstva. Ovšem, nemůže se česká menšina ni- kterak vyrovnat německé většině poměry ma- jetkovými. Němci mají v rukou průmysl (to várny na zboží hliněné, kůže a jiné). Také ve- liký export známých znojemských okurek, vína. zeleniny a ovoce jest z větší části rovněž v je jich rukou. Nejinak jest tomu i s obchodem, kde je značné procento Židů. Naproti tomu ře- meslníci a třída dělnická jest úplně česká.

Čecho Němec Žid Znojemsko Znojmo Morava Čechy

6 article

Školství německé jest ve Znojmě velmi četné. Jsou tu: něm. gymnasium, reálka, kera- mická škola, škola hospodářská, měšťanské školy divčí a chlapecké atd. Čechové znojemští maji pouze českou matiční školu a matiční opa- trovnu, jež mají nedocenitelný význam pro če- ský živel ve Znojmě; o jejím vývoji nebudu se šířeji zmiňovati. Zminím se jen, že povolena byla jako pětitřídní 12. záři 1881 a otevřena 1. října téhož roku; zapsáno bylo v prvém roce 36 žáků. Roku následujícího (1882) zapsáno do dvou tříd 139 žáků, r. 1884 183 žáků a r. 1885 celkem 254 žáků. Za tohoto potěšitelného stavu věcí podána žádost za převzetí školy matiční za školu ve- řejnou, která také byla zřízena a sice jako jedno- třídní dne 15. února 1886, než brzy nařizeni ono zrušeno. R. 1886 zapsáno bylo do české školy následkem nezřízené agitace německé jenom 129 žáků. V létech následujících 1887 až 1898 stoupá počet žactva a dostupuje nej vyšší číslice 260 žáků; v létech následujících počet klesá (r. 1899 zapsáno 247 žáků, r. 1900 zapsáno 218 žáků a r. 1901 již jen 200 žáků).

Čecho Znojmo

7 article

Z německých organisací a spolků dlužno zmíniti se aspoň o čelnějších. V čele jich stojí městská rada, jež je nám tím nebezpečnější, že má svůj statut, tedy i politickou moc ve svých rukou. Městský policejní apparát udržuje če- ského člověka v neustálém strachu před vypo- vězením z města. Policii náleží úkol, aby po městě šířila zprávy, že každý, kdo se hlásí k českému živlu a kdo posílá dítky své do české školy, může býti z města vyobcován. Několik podobných připadů se také stalo, aby čeští lide byli řádně zastrašeni. Vedle toho snaží se ně- mecká rada udržeti německý ráz Znojma za každou cenu a nedovolí lepiti ani českých pla- kátů, jež musí si naši lidé lepiti nyní na domech soukromých, ač i tomu chtěl německý furor za- bránit, ovšem marně. Ze spolků jsou význač- nější: „Südmähr. Bund“ (činný při volbách do sněmu a říšské rady), výbojný spolek „Eiche“ (cílem jeho je boykot českých živnos- níků a obchodníků), „Deutscher Bürgerverein? a „Turnverein“. Z časopisů je „Znaimer Tag- blatt“ plátkem nejsprostším, štvoucím neustále proti živlu českému, pranýřujícím české obchod- níky a živnostníky.

Znaimer Znojmo Deutschry SF

8 article

Čechové mají ve Znojmě celkem sedm spolků. Z nich předem dlužno jmenovati „Poli- tický spolek pro Znojmo a okolí“, který vyzna- čuje se značnou činnosti (rozsáhlá akce při sčl- tání lidu a zápisu do škol); předsedou jeho je zasloužilý, neunavný pracovník dr. Veleba. „Sokol“ s „damským odborem“ pořádá před- vším přednášky nejen v městě, ale i na ven- kově, odbor Ú. M. Š., odvádějící Matici značné sumy peněz, „Probuzení“, „Beseda“, „Spolek hospodářský“ atd. Veliký význam pro nás má „Záložna“, jež značně podporuje náš boj. Okoli Znojma, jak již bylo napsáno, je na třech stranách německé. Ale i na severu vede se krutý boj o poněmčování vesnic českých. Po- slední dobou pozbyli jsme na Znojemsku Prostoměřice, Kyzovice, kromě ještě několika menších, germanisační proces plane plnou mě rou ve Vitonicích, Želeticích, bojujeme o Pří- mětice, Žerotice, Kuchařovice, Velké Mašoviee a jiné. Jest žádoueno, aby bratři z království věno- vali českému živlu na Znojemsku větší pozer- nost, aby boj mohl býti veden vítězně.

Čecho doktor Veleba Ú M Š Kyzovice Znojmo Znojemsko Želetice Žerotice Kuchařovice spolek pro Znojmo Sokol “ s spolek hospodářský

9 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Špatná (prý) docházka na českých školách národních trpí se podle lipského týdenníku »Das Neue Blatt« školními úřady jest příčinou, že nedbali rodičové dávají děti do českých škol místo německých, které prý tento nešvar přísně stíhají. Německý odbor zem- ské školní rady pro království české musí prý v té věci důrazně zakročiti. Autor tohoto vý- padu (všeob. něm. Schulverein) chce náš národ pošpiniti, ale dělá mu vlastně velikou poklonu. Jak toliž vysvítá z úřadní rakouské statistiky za r. 1900 (LXIII. 2./3.), bylo toho rokuv Čechách českých dětí od 6 do 10 let, kferé uměly čísti a psáti, 87.7 proc. ze všech, ně- meckých pak pouze 81.8 proc. Tuto zajímavou a pro nás Čechy vysoce čestnou skutečnost zjistil už výborný franeouzský geograf P. Camen d'Almeida v referátu o publikacích ústřední statistické komise vídeňská, otištěném v perio- dické publikaci VIII. e) »Bibliographie des An- nales de Géographie. Podle všeob. něm. Schul- vereinu chodi naše děti nepořádně do školya podle úřadní statistiky umi jich bezmálao 6 procent více čísti a psáti než školáků ně- meckých! Může-li býti makavějšího důkazu, že se naše školní mládež a tedy i nové pokolení naše vyznamenává větší vtipností než dorost superiorních Němců v Čechách! Tato bezděčná pochvala všeobecného německého Schulvereinu může nás tedy zrovna tak těšiti, jako pochvalná zmínka francouzského geografa, která při ve- škeré stručnosti své jest francouzským přátelům našim nad jiné výmluvným dokladem naší po- kročilosti i pokrokovosti. Ale udavačský ně- mecký list zasluhuje ještě na pamětnou za farizejství! Spolek o docházce naši mládeže tak znamenitě informovaný nemůže přece nevěděti, že mezi 2656 školními budovami pro národní školy české je podle Výroční zprávy e.k.

Neue Blatt Čecho jít Géographie Němec Čechy d ' Almeida

10 article

zemské školní rady pro Čechy o stavu národ- ního školství v království českém ve školním roce 1902—3 (novější zprávy dosud není) ne- vhodných 478, tedy málem každá pátá, ale mezi 1964 německými jen 215 takových, tedy teprve až dovátá. A zpravodaj zahraničného listu ví také dojista, proč je tento nepoměr mezi vhodnými školními budovami českými a německými, totiž proto, že si Němci za našeho passivního odporu proti školním zákonům z r. 1868 nastavěli školních budov do zásoby ze zemských peněz, kterými ve sněmě disponovali, nikoli podle klíče Wiesrova, nýbrž v poměru O: 100. Tak jest referentu »D. Bl.« nepochybně také znám nedostatek tříd na českých národ- ních školách proti německým, dosud trvající, tak že na českou třídu připadá celkem 63 děti, na německou pak toliko 58, při čemž zejmena o útisku Němců svěděl, že v jedné třídě německé v Praze je pouze 50 dětí, kdežto v české tríd slovanské, německé krve lačné Prahy musí se- děti 54 žákův; smíchovský okres má posud třídu teprve pro 71 žáků, kdežto nejubožší ně- mecký okres má jen 69 žáků ve třídě. Kolik mají Němci obecných škol s nezákonně malým počtem žáků (pod 40), pověděl by objektivnímu spolku německému zemský výbor král. českého, který pohříchu z nemistné šetrnosti přestal vy dávati podrobné výkazy o frekvenci nár. škoh v Čechách; zrušovati školy takové vyhradilo si ministerstvo vyučování, které školám německým

Němec D Bl Čechy Praha

11 article

přává nezaslouženě dlouhého života, jak doka- zuje škola svaloňovická, zrušená teprve, když tam zbylo jediné dítě (učitelovo.) A kdybychom rozvrhli, kolik čtverečních kilometrů činí obvod jedné něm. školy (je jich všech 2207) a kolik čtver. kilometrů obvod české školy (jejich pouze 3025; kde je tu poměr 37: 63 7), musil by i člověk slabomyslný uznati, že nelze horlivost českých děti a rodičů pro školu srovnávati při poměrech tak nestejných s ně- meckou snahou po vzdělání. Ježto pak jsou i sociální poměry jinaké u Čechů a jinaké u Němců, vysvětlíme si z nich a ze všech okol- ností ostatních, že v některých českých okresích je docházka mládeže do školy nepřízni- vější než v německých. Ale docházka taková se nezastírá, nýbrž dni zameškané vytýkají se všude jako neomluvené, není-li pro nepřítomnost školáků náležitých důvodů. Farizejské vychlou- bání něm. spolku vynikne však nejšeredněji. uváží-li se, že pisatel udavačské zprávy jeho dobře zná přímo dábelské překážky, které Němei kladou zřizování českých škol v uzavíraněm územi svém. Což není hrdinou, před nimž by se měl každý nepodjatý člověk pokloniti, učitel. který dovede udržeti školní děti v takových brlozíeh, jako jsou na př. místnosti české školy v Mostě, nebo ve třídách tak organisovaných. jako jsou na české škole v Teplicích, kde se učí v jedné základní třídě se čtyřmi poboč- kami, kteréžto ohavné monstrum přední znale školství v Čechách nazval evropským skandálem Krev se pění a hrdlo svírá nad zlobou, která tak zuřivě čiší z násilníka-vlka, rdousícího be- ránka jako rušitele pořádku.

Čecho Němec Most Teplice Čechy

12 article

— Je český jazyk spisovný mztvým jazy- kem? Co věcného k obraně náchodského a jičín- ského výroku *) prof. Masaryka o spisovném jazyce českém přínesi včera realistický list, lze shrnouti stručně v následující: Český jazyk spisovný jest jazykem mrtvým, neboť je-li živoucí, proč po- třebuje obohacení z dialektů? Tvrdí-li kdo, že, obohacuje-li se spisovný jazyk z dialektů, že to je jenom důkaz jeho životnosti, jest tupý, ne- vzdělaný, obskurantní a nevědomější než lepší žák střední školy. Potud realistický denník. Podle toho učí se na středních školách, že český jazyk. jehož moderní literatura vyvlji se od druhé polo- viny XIX. století a dnes spěje ve svém vývoj stále výše, daříc veřejnost ob den knihou, jazyk zemského a z části i říšského parlamentu, jazyk. jenž na mocnějším německém dobyl svou život- ností všecky školy od elementární až po vysoké školy, jazyk bezpočetného množství veřejných listů, jazyk soudů, úřadů, obchodu, jest jazykem mrtvým, anebo aspoň jeho literatura psána a vše co se v úřadech, škole a všude tam, kde se jazykem spisovným mluví a píše, mluveno a psáno jest jazykem mrtvým. To prý má z sebou lepší žák střední školy. Zejmena jest dů- kazem této neživotnosti obohacování jeho z dia- lektů. Prof. J. Gebauer, uni ver si tn professor, tedy nikoli žák střední školy nýbrž realistický učenec a rádce prof. Masaryka pokud se filologie týče, jest zajisté autoritou. kterou uzná i realistický denník. Prof. J. Novák v »Dějinách jazyka českého«, viz Čechy (Ottův Slovník Naučný, uznaný pramen realistického denníku), dovolává se prof. Gebaura a cituje z něho následovně:

Masaryk profesor J Gebauer J Novák Čecho Ottův Gebaura

13 article

»Čeština spisovná (J. Gebauer, Mluvnice česká. II., str. 216.) je také jenom nářečí, a t nářečí původně ze skutečného života vzaté, z těch krajin totiž, z kterých první spisovatelé čeští po- cházeli. Ježto pak duševní život český od pra- dávna se soustřeďuje v Praze, tedy bezpochyby také počátkové písemnictví českého do krajiny pražské připadají a tedy dále jazyk jejich je bez- pochyby nářečí pražské čili »české«, t. j. nářeč toho plemene slovanského, které v krajině pražské sídlilo a Čechy se nazývalo, jak nahoře pozna- menáno a jehož jméno potom na všecko obyvatel- stvo v Čechách se rozšířilo. Toto české nářeě z krajiny pražské, byvši povzneseno na jazyk spi- sovný, nezůstávalo beze vlivu nářečí jiných; spiso- vatelé, kteří pocházeli z nářečí jiných, ovšem si je osvojovali, ale také ze svých nářečí ledacos při- dávali. Kromě toho pak totéž nářečí spisovn jednak uchovávalo se změn, jimž nářečí obecn podléhala, jednak bylo uměle pěstováno a vzděla- váno více, nežli táž nářečí obecná. A tím vším stalo se, že nynější spisovný jazyk český se žádným obecným nářečím úplně nesouhlasí, nýbrž naproti všem jim jako jazyk z jejich středu vy rostlý, ale při tom uměle vypěstovaný se jeví.« Doslovně viz v Gebauerově »Příruční mluv- nici jazyka českého«, nové vydání str. 448.

J Gebauer Čecho Gebauerův Praha Čechy

14 article

Čeština spisovnájetaké jenom nářečí, k němuž spisovatelé ze svých nářečí leccos přidávali, uměle jej pěstovali, změn ná- řečí jej uchovávali, spisovný tento jazyk jes ze středu nářečí českých vyrostlý. Je nářeč mrtvým jazykem? A je-li spisovný jazyk český mrtvým nářečím, kdy zemřelo? Hned jakmile se jím začalo psát? A kterak že se mohl český jazyk spisovný, jsa mrtev, vyvíjeti růsti, kvésti do své nádhery nynější jako jazyk Čechův, Vrchlického ano i Macharův ? Je to život či nikoli? Odkud bral svůj život ? Sám ze sebe, z nářečí, jímž jest a z nářečí, z nichž vyrostl. »Když český jazyk spisovný chudičký a zane dbaný nutno bylo způscbem rozumným správným rozhojňovati, aby stačil i ku překlá dání básní z přebohaté básnické obrazivosti v šlých, jako byla Cháteaubriandova Attala a Mil tonův Žlracený ráj. Jungmann, jsa v pravém smysl šťastný »novator verborum«, čerpal hlavně odtu odkud bylo nejpřiměřeněji, z nářečí a příbuzných jazyků slovanských. « (Tamže.) Bude chtit realista tvrditi, že to bylo uměle dělání spisovného jazyka po způsobu volapůku aneb esperanta? Spisovný jazyk český v úpadku svého života vracel se ke zřídlu tohoto živoln, chtěl-li zůstati jazykem živým, neboť jazyky dnes mrtvé ztuhly v posledním útvaru svého vývoje. Proti jednáním Jungmannovu byli jeho protivníci (Jan Nejedlý a jeho přátelé).

Čechův Vrchlický Macharův Attalos Mil Jungmann Jungmannův Nejedlá Žlracený ráj

15 article

»Naproli tomu snaha Jungmannova o nové pěsto- vání a rozhojňování spisovné češtiny prá- vem pokládána za nezbytný požadavek pokroku rozvoje živého jazyka « (Tamže.) Nuže, stačí tyto autority, z nichž první stojí v nejvlastnějším táboře realistickém a druhá přísáhá na slova prvnějši? Je tedy spisovný jazyk český jazykem živým? Je stolistá růže živou růží přes to, že uměle vypěstována z růže plané? Je Kohincor týmž démantem (C), kte- rým byl jako valoun, přes to, že byl dvakrát přebroušen? Český spisovný jazyk jest živým organismem, esperanto i volapůk zůstanou mrt- vým mechanismem, i kdyby jím mluvila sku- tečně intelligence celého kulturního svěla, nebot jest udělaným. Tolik k věci. Leč včerejší odpověď realistického denníku týká se jen z nej- menší části věci, z daleké většiny jest nestoudná. K těmto nestoudnostem nebudeme se vraceti, nýbrž optáme se p. prof. Masaryka: Jakou musí býti Vaše věe, pane professore, musí-li se hájiti tak bidnými zbraněmi, jakých užívá Váš orgán? Jsou-li Vám dámy Vaší rodiny drahými zdaž nemusíte přisvědčiti sám, nazýváme-li zata- hování dam do sporu novinářského i nřamifl? — Krajský sjezd národní strany svebodo- myslné v Písku bude se konali v neděli dne 12. t. m. ve 2 hod. odpoledne v místnostech Sokolovny s tímto pořadem: 1. Volba předsed- nictva. 2. Zpráva o poměrech politických.3 Jednání o organisaci strany. 4. Volba krajského výboru. Sjezdu se zúčastní všichni pp. říčštía zemětí poslanci kraje píseského; promluví na něm pp. posl. MUDr. Eduard Grégr JUDr. Ladislav Dvořák.

Jungmannův profesor Masaryk MUDr Grégr JUDr Dvořák Písek volba krajský výbor

16 article

— Nejvyšší maršálek kníže Jiři Lobhevie se svojí cholí včera večer odjel z Prahy do Vídně. — Úmrti. Dne 4. února t. r. zemřel v Praze vrchní úřadník a korrespondent pojišťovny »Praha« pan Karel Kozlík, který u toholo ústavu plných 34 roků věrně a svědomitě sloužil. Pohřeb koná se dnes o 2. hodině odpolední z ústřední kaple na hřbi- tově olšanském. — Dne 4. února t. r. zemřel na Smíchově c. k. rada vrchního zemského soudu n odp. pan Ladislav Roztočil, v 77. roce věku svého. Zvěčnělý narodil se r. 1828 jako syn magi- strálního rady v Roudnici, po odbylých studiích gymnasialních v Litomyšli a Jičíně a universitních v Praze věnoval se službě soudcovské, již nastoupi r. 1849 jako auskultant v Jičině u krajského soudu pak u zem, soudu v Praze. Jako adjunkt působil Hidalmasi, Felvinci a Tordě v Sedmihradech. Roku 1860 vrátil se do Čech a sloužil jako okres. předno- sta v Trutnově a Opočně, jako rada zem. soudu pal v Hradci Král. a konečně v Praze. Roku 1898 ode- bral se po 49leté službě na trvalý odpočinek. Pr svou klidnou a milou povahu těšil se všeobecné váž- nosti v kruzích svých kollegů i obecenstva. Pokoj jeho popelu! — V Horních Beřkovicích zemřel dne 3. února t. r. pan MUDr. Robert Emi! Viertl řídící primář v ústavě choromyslných, v 54. roce věku svého. Pochován bude dnes v pondělí o 3.b. odpol. z ústřední kaple olšanského hřbítova v Praze do rodinné hrobky. — V sobotu dne 4. února t.r zemřel v Příbrami po krátké nemoci pan JUC. F Žalud, ve věku 24 let. Pohřeb zesnulého koná se v úterý dne 7. února o půl 4. hod. odpol. na tamější hěbitov.

Kozlík Roztočil Hidalmasi Felvinec Torda Král MUDr Robert e JUC Praha Vídeň Úmrt Smíchov Roudnice Litomyšl Jičín Jičina Čechy Trutnov Opočeň Hradec Horní Beřkovice Příbram Olšanský Olšanský hřbítov Jiř Lobhevia

17 article

— Pohřeb. Z kostela sv. Klimenta v Bubnech konal se věera odpoledne za velkého účastenství míst- ního obyvatelstva pohřeb p. Karla Konratha em. lékárníka. Zejména účastnili se pohřbu zástupe Sokola Praha—VII., gremia lékárníků, Občansk besedy VII., spolku „Přítel mládeže“, střelců a j.v Zesnulý byl pohřben na holešovickém hřbítově. — Občanský klub malostranský zve své členy aby zůčastnili se pohřbu svého bývalého jednatele pana Viléma Švarce, který koná se dnes o 1/44 hodině odpol. z ústřední kaple na Olšanech — Ze Staroměstského obč. klubu. Městská rad pražská usnesla se pronajmouti dům čp. 829—I. „na

Klimenta Konrath Švarc Bubno Olšany Sokol Praha Občansk beseda VII

18 article

Františku“ na ústav pro ambulatorni lečení tuberku- losy a měla za tou příčinou býli dána 11. nájemníkům domu toho výpověď. Následkem toho obrátilo se těchte 11 nájemníků a okolni živnostníci počtem 46 na měst- skou radu se žádostí, by pro ústav ten zvoleno bylo jiné místo a obrátili se zároveň na Staroměstský obě klub o podporu. Klub v uvážení, že Staré město ná sledkem prováděné assanace již jest dosti vylidňo- váno, uznalo oprávněnost žádosti té a usneslo se vy- slati k starostovi města Prahy deputaci se žádost by pokud možno odlidňování Starého města bylo za- bráněno. Tříčlenná klubovní deputace přijala byla v sobotu p. starostou a tlumočila témuž žádost, by ústav uvedený, jehož prospěšnost a důležitost plně uznána, byl umístěn v jiné čtvrti, dále by z domů obe k účelům assanačním zakoupených nebyli nájemníci vypovídáni ihned, nýbrž — arci pokud to jde — te- prve tehda, až přistoupí se k rozbourání domů těch a kupci na nově utvořené slavební parcely jsou za- bezpečeni, By nynější obyvatelstvo assanační čtvrti zejmena ale tamní živnostníci a obchodníci nebyli zbylečně z čtvrti té vypuzováni, nýbrž se ve čtvrt té udrželi a do nových domů se nastěhovali. Za tou příčinou žádala deputace dále, aby obec pražská při- hlížela k tomu, aby alespoň v postranních ulicích assa- načního obvodu stavěny byly domy s malými byly dílnami a krámy po způsobu domu řemeslnického,

František Praha

19 article

*) O skutečném výroku prof. Masaryka píše rea- listický denník ze dne 25. ledna t. r.: »V prvé své přednášce prof. Masaryk objasňoval mezi jiným, do které míry a jak jazyk je znakem a podstatou národ- nosti. Uvedl jazyk na místě prvém a řekl, že jazyk mluvený mateřský, je prvou a podstatnou součástí národnosti; jazyk spisovný, řekl dále, je vedle mlu- veného jazyk umělý, mrtvý.« Toť ovšem omyl zvláště o českém spisovném jazyce, který žije tak inten- sivní život jako jazyk mlavený a v jistém smyslu i daleko mohutnější. Ducb jazyka spisevného il dového jesí ovšem týž! který se již staví, a aky buď sama více takových domů vystavěla, nebo podnikatelům, kteří by domy takov stavěti chlěli, poskytla jisté výhody. Pan starosia uzna. oprávněnost přednesených přání a ujistil a slíbil de- putaci, že proneseným přáním, zejmena v příčině přeložení uvedeného ústavu pokud možno bude hleděti vyhověti, a že ihned potřebné k tomu cíli zařídí. — Ze sboru obecních starších král. hlav. města Prahy. Stížnost priv. sboru měšť. ostrostřelců v Praze proti odepřenému povolení k užívání přístavby ve randy na Střeleckém ostrově a stížnost kolleg. kapi toly na Vyšehradě proti odepřenému povolení ke zří zení arkád a hrobek na rozšířeném hřbitově vyše- hradském — nebude v dnešní schůzi sboru projed nána, poněvadž záležitosti ty nebyly ještě předne seny v radě městské. — Kancelář assanační před loží návrhy na koupi nemovitostí v assanačním ob vodu v úhrnně ceně 492.550 korun.

profesor Masaryk Praha Vyšehrad sbor obecní starý král

20 article

— Návšlěva cizinců v Praze roku 1904. Spole pro povznesení návštěvy cizinců v Praze sděluje nám že návštěva cizinců v Praze r. 1904 oproti roku pře- dešlému stoupla o 10.473. Přibyloť do Prahy r. 190 celkem 95011 policejně hlášených návštěvníků, roku 1903 však pouze 84 538. Jest zajímavo, že tento vzrůst návštěvy sluší rozvrhovati na všechny mě- síce roku minulého. O více než jeden tisíc stoupla návštěva toliko v měsících březnu, dubnu, srpnu září. Spolek arci tento potěšitelný zjev nepřičitá jediné svému působení, ale jest si vědom, že ze všech sil svých se snažil, aby útoky tisku nepřátel- ského proti návštěvě matičky Prahy odrážel a ne škodnými učinil. Zasluhuje také z té příčiny vřelé podpory české veřejnosti. — Občanská záložna v Karlíně usnesla se v včerejší valné hromadě učiniti následující dary: Na kolej vys. škol pražských III. spl. na 10/m. k. 1000 české dětské nemocnici III. spl. na 10/m. k. 2000k na zvelebení hudby chrámové v Karlině 1500 K Ústřední Matici školské 1200 K, Jednotě sv. Ludmily v Karlíně 500 K, tělocvičné jednotě „Sokol“ v Kar- líně 500 K, na vydržování pokračovací školy dívči v Karlíně 500 K, obecným a měšťanským školám v Karlině na pomůcky 450 K, Mense akademick 400 K, Podpůrněmu spolku při české reálce v Karlíně 300 K, obecní knihovně v Karlíně 300 K, obecní ku- chyni v Karlíně 200 K, obchodnímu gremiu v Karlíně

svatý . Ludmila Mensa Praha Karlín Kara Sokol oPodpůrn spolek Návšlěva cizinec

21 article

200 K, Ženskému výrobnímu spolku v Praze 200 K. presbyterstvu evang. církve 150 K. Po 100 K: Kon- ferenci sv. Cyrilla a Methoděje v Karlině, okresní nemocenské pokladně v Karlíně na podp. fond, Prů- myslové jednotě v Praze, Umělecké besedě v Praze na popul, kencerty, pensijnímu fondu úřadníků záložen- ských v Praze, sirotčinci milosrdných sester v Kariíně okresnímu výboru v Karlíně na nadaci, Českoslovan- ské akademii obchodní v Praze, na odměnu žáků po- kračovaci školy v Karlíně, spolku „Kolej Arnošta Pardubie“ v Praze, spolku „Svatobor““ v Praze, měst- skému sboru dobrov. hasičů podpůr. fondu, dobro- volnému cchrannému sboru v Praze, na odměnu pre divčí pokračovací školu v Karlíně, na Husův fond, n nadaci dra. Fr. Lad. Riegra pro moravské studující městskému útulku v Kalrině 60 K, zpěváckému spolk „Slavoj v Karlině 60 K. Po 50 K: Spolku českýeh žurnalistů v Praze, Pensijnímu fondu téhož spolku. na nadaci „Skuherského“ v Praze, na nadací „Jená- kovu“ v Praze, Podpůr. spolku při c. k české reálce v Žižkově. Nemocenské pokladně obchodního gremi v Karlíně, Farní jednotě cyrillské v Karlíně, na vě- dceký výlel pro žáky c. k. čes. rešlky v Karlíně, Spo- lečnosti přátel starožitností v Praze, Technol. museu průmysl. v Praze, Jubil, nadaci při gymnasiu v Tr- hlářské ulici, Spolku pro vydržování léčeben pro nemoci pliení, Českému filharmonickému družstvu, na učebné pomůcky pro novou měšť. školu v Karlíně.

Cyrill Pardubie František Riegr Skuherský Praha Karlin Jený Žižkov spo hlářský ulice Kon okresní výbor v Karlín spolek „ Svatobor Husův fond Kalrina 60 K Slavoj Karlin 60 K Český filharmonický družstvo Podpůr Jubit

22 article

Po 40 K: Spolku pro české feriální osady v Praze odboru spolku „Merkur“ pro případ nemoci a úmrti Po 30 K: Společnosti zeměvědné v Praze, Spolku přírodovědeckému v Praze, Spolku filologickému v Praze. Jednotě českých filologů v Praze, pro kapli c. k. české reálky v Karlíně, České společnosti ento- mologickě. Po 25 K: Zpěváckému spolku „Hllahol v Praze, spolku „Libuše“ ve Vršovicích, spolku „Vlasta“ v Žižkově, Spolku úřadníků českých žurnál v Praze, Kuratoriu uměl. průmysl musea v Praze Živn. čten. jednotě v Karlíně na nadaci Sladkovského Českoslovanské jednotě v Praze, spolku moravských studujících „Radhosť“ v Praze, pro knihovnu prům pokrač. školy v Karlíně, jubil. nadaci ku podpoře žáko na st. prům. škole v Praze, mistnímu odboru Národní jednoty pošumavské, místnímu odboru Národní jednoty severočeské, Jednotě k dostavění chrámu sv. Víta v Praze. Národopisnému museu v Karlíně, Spolku ku podpole chudých filosofů v Praze, Bolzanovu si- rotčinci v Praze, sirotčinci ital, kongregace v Praze, Klubu přátel dělnictva v Praze, Slovanskému klubu v Praze, spolku „Hálek“ v Praze. Po 20 K: Spolku ku podpoře chudých žádů střed. škol v Praze, na

Vlasta Sladkovský svatý . Vít Bolzanův Praha Karlín Vršovice Žižkov spolek pro český feriální osada spolek přírodovědecký v Praga spolek filologický v Praga Český společnost zpěvácký spolek „ Hllahol v Praga spolek „ Libuš spolek úřadník český žurnál spolek moravský studující Radhosť národopisný muzeum klub přátelit dělnictvo spolek „ Hálek

23 article

Ottův slovník naučný pro samost. školu dívčí v Kar- líně, Spolku ku podpoře chudých kand. učitelek v Praze, Spolku ku podpoře chudých vdov a sirotků po učit. v Praze, učitelské jednotě „Komenský v Praze, výboru Učitelské nadace cís. Frant. Josefa. spolku „Minerva“ v Praze, Spolku pro vystavění aka- demického domu v Praze, Spolku arimatejskému v Praze, Jednotě pro obnovení kláštera bl. Anežky chudinské kuchyni v Libni, spolku českých spiso- vatelů Máj v Praze, liter, odboru spolku „Merkur v Praze, Dělnické besedě v Karlíně na nadaci, „Opav skému Týdenníku“, žensk. spolku „Karolina Světlá“ v Liberci, jub. fondu ku podpoře chud. chovanek na ústavu učitelek, Českoslovanské obchodnické besed v Praze, Ústřednímu spolku českých kupců v Praze- Akademickému spolku ve Vídni, Spolku katol. pan a dívek v Karlíně. Po 15 K: Matici osvěty lidove v Těšíně, žákovské knihovně pokrač. školy prům. pro dívky v Karlíně. Po 10 K: Podpůrnému spolku na maliřské akademii v Praze, Kuratoriu stálé výstavy a tržnice řemeslných výrobků v Praze, Pensijnímu fondu sboru a orchestru Nár. divadla v Praze, Podpůr. spolku pro žáky uměl.-průmysl. školy v Praze, Na- daci Wenzigově, Spolku sv. Lukáše v Praze, Spolku českých obchodních cestujících v Praze, na opravu kaple v invalidovně v Karlíně, Podpůrnému spolku listonošů v Praze, Společenstvu obuvníků v Karlíně.

Ottův František Josef Minerva Anežka chudinský Karolina Světlá Wenzigův Kara Praha Libeň Karlín Opava Liberec Vídeň Těšín Komenský spolek arimatejský v Praga Jednota spolek český spiso odbor spolek „ Merkur orchestra národní . divadlo v Praga Podpůr spolek svatý . Lukáš podpůrný spolek listonoš v Praga

24 article

Společenstvo krejčí atd. v Karlíně, Spolku dělníků v kovech pracujících v Karlíně, zpěváckému »polku „Křížkovský“ v Karlíně, Občanskému vzáj. podpo spolku v Karlíně, Prvnímu všeob. vzáj. podpor. spolku v Karlíně, Vzájem. podpor. spolku „Lidumil“ v Kar- líně, nemocnici Milosrdných bratří v Praze, nemocnie Alzbětnek v Praze, ústavu pro slabomyslné v Praze Spolku pro zaopatř. propuštěných trestanců v Praze, spolku „Záštita“ pro chudé služebné v Praze, spolku „Ochrana“ opušť. a zanedbaných dívek v Praze, spolk „Ženský asyl“ v Praze, Spolku vysl. vojínů zálež. a zeměbranců v Karlíně, spolku „Český vysloužilec v Karlíně, Katol. nár. vzdělávaci besedě pro Karlír a okolí, Spolku domovníků v Karlíně, učitelské jednoli „Budeč podládevská“ a Konferenci nalezení sv. Kříže v invalidovně- — Zase zbytečná objednávka v cízině. Píšes nám: Co už se u nás napsalo a namluvilo o tom aby se nezadávaly objednávky zbytečně do ciziny když domácí průmysl také vyhověti dovede a přece ještě nepřístojnost tato se opakuje. Což pak není u nás žádného pochopení pro národohospodářský význam takového jednání? Jde o Poděbrady. Tat zadávají dodávku druhého plynového motoru pre ele ktrárnu, a jak se dovídáme, komise k tomu zvo- lená rozhodla se pro firmu Körtingovu v Hannovru vzdor tomu, že tam mají již jeden motor od Škodt a že jsou u nás i jiné továrny na motory (Breilfeld.

Křížkovský Karlín Kara Praha Budeč Poděbrady Tata spolek v Karlín ústav pro slabomyslný spolek vysl Körtingovo Hannovre

25 article

Daněk a spol., Česko-moravská továrna, Langen Wolí, Märky, Bromovský a Sohr), které vyrábějí zbožt nejměně tak dobré jako Körting. Zdali pak se byl pánové podívat do továren domácích v tom oboru pracujících, jak bylo jejich povinností? Jestli nějaký kníže Hohenlohe jako Prušák tíhne k Německu tam objednává, i to jest mu bráti za zlé, když u nás (v Poděbradech) bohatne, ale obec má míti stano- visko správnější; či máme věřit, že v Poděbradec podlehři vlivu zámecké strany? Svého času byli se pánové z Poděbrad divat na plynové motory českéh města, kde prvý stroj objednali také v Německu, ale při druhém chybu napravili. V Poděbradech při stavbě prvého motoru si vyminili, že má být vše z domácího materiálu a od domácí firmy, a dnes Jistě zdokonalující se výrobu plynových motorů, vzdor tomu, že by to bylo v jejich zájmu bývalo nesledují, sice by takového kroku zpět učiniti ne- mohli. Takovýmto způsobem cizozemské vlivy hospo- dářské, pod kterými veškerý náš průmysl těžce trpí. se neparalysují, a obec by měla zavčas obrátit, ve zmouc si příklad i z jednání úřadů státních, kde konečně po dlouhých bojích zásada podpory domá elbo průmyslu přišla ku platnosti. Jest na obeen representaci, aby tuto chybu, dokud ještě čas, na pravila, a nemá-li odborníků doma, jinde se na mo- tory domácích firem vyptala, neboť na tak obmeze- ném základě — prohlídce pouze jediné elektrárny a to ještě z minulého roku se datující — rozhodo- vati se nemá. Doufáme, že obrat jest ještě možný že se stane.

Daněk Langen Wolit Märka Bromovský Sohr Hohenlohe Prušák Německo Poděbrady Českomoravský továrna

26 article

— Ve prospěch Ústřední Matice. Při svatbě slečny Mařky Kurkovy s panem B. Cinibulkem vy- bráno bylo na podnět pana F. A. Urbánka ml. slečnou Zdeňkou Sturcovou a panem V. Zápotockým 40 K ve prospůch Ústř. Matice školské, jež odevzdány byly v matíční kanceláři — Slávkové hnuti v české pánvi hnědonhielné. Stejně jako na uhelných dolech v Lomu předložilo hornictvo ve falknovském uhelném revíru správám dolů své požadavky, jimiž domáhá se zvýšení mzdy a jiných výhod. Učinili tak na Falknovsku horníci na dole »Glücksegen« ve Wudingrůnu, Maxově dole v Dolním Rychnově, na dole »Matěj« a » Mariahilf« ve Zvodové, »Antenii« a »Anežce« v Haselbachu a Adolfově a Žoflině dole v Bukvě. Také na různých jiných dolech vyjednávají jejich správy s dělnictvem. Na včerejší schůzi delegátů hornictva v Lomu bylo, jak se proslýchá, usneseno, vyčkati výsledek vy- jednávání na Falknovsku a v jiných uhelných obvodech a v tomto týdnu stávky ještě neza- hajovati. — O koupi statku na Albrechici okresním vý- borem sušlekým od pana Kazdy, objevily se v ča- sopisech německých poplašné zprávy s dodatkem, že český odbor rady zemědělské zařídí tam na svůj náklad a ve své správě vzorné hospodářství se sta- nicí dobytkářskou. Výbor okresní v Šušici prohlašuje, že tyto a podobné zprávy pravdivy ne jso u.

Kurkův Cinibulk F A Urbánek Sturcová V Zápotocký Slávek Matěj Anežka Kazda Lom Maxov Dolní Rychnov Haselbach Adolfov Falknovsko

27 article

+ Z Terstu. (Český koncert.) Přičiněním pana Teplého, kapelníka pěšího pluku čís. 97 uspořádán byl 2. února ve slovinském »Národním domě« slo- vanský symfonický koncert, na jehož programu na- lezaly se jen české skladby našich slavných mistrů Smetany a Dvořáka. Dvorana »Národního domu« naplněna byla do posledního místečka slovinským i italským obecenstvem. Zdejší česká kolonie záslu- hou terstského »Českého kroužku« velmi četně kon- certu se zúdastnila. Vojenský orchestr, sestávající výhradně z hudebníků-Cechů, přednesl výborným řízením kapelníka pana Teplého tyto skladby Smetana: Předehra k opeře »Libuši«. — Dvořák Slovanská rhapsodie. — Smetana: Vyšehrad. — Dvořák: Serenáda pro housle. — Dvořák: Junácké písně. Všechna čísla programu těšila se živé účasti a po některých došlo k bouřlivým projevům po- chvaly. Sálem ozývalo se slovinské i české » Vý- borně« a obecenstvo s nadšením projevovalo sym- patie české hudbě. Hlavní zásluhu na zdaru koncerta má kapelník pan Teplý, který nedbaje obtíží, jež v cestu se mu stavěly, tento prvý český koncert Terstu uskutečnil, i doufáme, že jeho přičiněním po- dobné koncerty budou častějí se opakovati.

Teplý Smetan Dvořák Libuše Teplá Terst národní dům národní dom

28 article

— Z velké bídy pokusila se včera večer o sebe- vraždu 43letá Barbora R., manželka knihkupeckého příručího z Erbenovy ulice na Král. Vinohradech. Z zoufalství nad tím, že odnikud nekyne jí zlepšení po- měrů, požila většího množství kreosotu, jímž si ústa a jícen značně popálila. Lékař p. dr. Kotáb na zá- chranné stanici poskytl je první pomoci a pak odvezl k léčení do všeobecné nemocnice. — Oheň v bytě. Hlídka, ubírající se po půlnoci na včerejšek Veleslavínovou ulicí v Žižkově, zpozo- rovala, že vali se dým skulinami v oknech jednoho bytu domu č. 18 v téže ulici. Po probuzení domov- níka hlídka vnikla do bylu košíkáře Vojtěcha Plíhala. u něhož vznikl oheň tím způsobem, že z zamen do truhlíku vypadlo zhavé uhlí. Oheň byl pak uhašen Košíkář byl ve značném nebezpečenství udušení.

doktor Kotáb Hlídek Plíhal Erbenův ulice na Královský Veleslavínův ulice Žižkov

29 article

— Spadla s vozu. Hučením automobilu, po Vá- clavském náměstí jedoucího, předevčírem splašil se kůň obchodnice se střevy Marie Břečťanové z Michle. Kůň zlomil voj a uskočil tak mocně, že Břečťanová spadla s vozu a lehké poranění utrpěla. Splašený kůn byl zadržen u Příkopu dělníkem Ant. Hodíkemz Radlic. — Gin a kočár. Do gigu velkostatkáře p. Jaroslava Urbana z Dolních Měcholup zapřažený kůň přede- věírem odpoledne, nedaleko Prašné brány se splašil následkem zvonění motorového vozu elektrické dráhy. Kůň vběhí na kočit obce pražské, jejž řídil kočí Václ. Kurel a vidlicemi prorazil stěnu kočáru. Na štěsti nebyl při tom nikdo poraněn. Případ měl v zápělí velké shromáždění obecenstva — Drobné místní zprávy. U povozníka K. Tomka na Pankráci č. 53 zaměstnaný kočí Jan Vašta je předevčírem s dvouspřežním vozem Havlíčkovou tií- dou na Král. Vinohradech tak neopatrně, že vrazil do káry obecních metařů a rozbil jí kolo. Metař byl od- hozen, ale poranění nebylo mu způsobeno. — Jistý kočí v sobotu v Marianské ulici chtěl koni nasadit do podkov ostré šrouby, ale kůň byl nepokojný. Kočí ze zlosti francouzským klíčem bil koně do nohy, cos koně ovšem ještě více pobouřilo. Na kočího bylo po- dáno trestní oznámení pro týrání koně. — Na Zderaze před domem čp. 1946—II. předevčírem neznámá asi 50 roků stará žena byla raněna mrtvicí a ve stavu velmi povážlivém převezli ji do všeobecné nemecnice.

Břečťan Antonín Gina Urban Václ Kurel K Tomek Vašta Havlíčkův Král Michle Dolní Měcholupy Pankrác Vinohrady

30 article

— Ve značném nebezpečí ocil se v sobotu 21leiý dělník Jaroslav Weiss ze Žižkova č. 186. Při přechodu Vinohradské ulice v Karlíně byl povalen voji pekař- ského vozu kočího Bohumila Pokorného a náhodou zůstal na dlažbě ležeti tak, že všechna kola vozu jej minula. Weiss kromě nepatrných odřenin neutrpěl těžšího poranění. — V jednom smíchovském hostinci včera odpoledne povstala hádka mezi dvěma dělníky a z nich 29letý Čeněk Souček byl táckem krvavě zraněn nad pravým okem. — Zedníci Jan Kadleca Frant. Kindl šli dnes o 1/42. hod. v noci s dívkov Kar- lovou třídou na Starém městě. Tam potkali dva ne- známé mladíky, kleří se do zedníků pustili a Kadlecovi jeden z nich nožem rozřízl levou tvář. Na záchranné stanici obvázali mu poranění. — Soustružník Frant. Holý z Nuslí č. 171 po půlnoci na dnešek v Nuselském údolí očekával svoji milenku, která z taneční zábavy měla jit domů. Ale dívka nešla sama, nýbrž s jino- chem, který Holého napadl a dvě bodné rány nožer na hlavě mu způsobil. — Anna Bitumlová, 45letá služka bez zaměstnání, přišla včera odpoledne na ná- vštěvu k A. Bryndové v Kaplířově ulici č. 12 v Žiž- kově, kde onemocněla za příznaků otravy. Bäumlová byla odvezena v ambulančním voze žižkovské zá- chranné stanice do nemocnice. — Podivná přihoda z ulice. Včera o půl 8. hod. večerní starší muž neznámého jména sklouzl na chodníku před hostincem »u Kocanů« ve Smečkách a náhodou vrazil do dvou mladíků, kteří šli za ním a sice Rob. Weisse a Fr. Hasnera. Mladíci upadli do skleněných dveři a rozbili je, čímž hostinský pan Václav Kocourek utrpěl škodu 15 K. V domnění, že mladíci škodu zavinili, dal je hostinský předvésť na strážnici, kde se celý případ vysvětlil. Mezitím onen neznámý občan ovšem zmizel.

Weiss Pokorný Souček Zedník Kadleca František Kindl Kadlec Holý Bitumlová A Brynda Bäumlová Kocan Rob Hasner Kocourek Žižkov vinohradský Karlín Nusle Kaplířův ulice Žiž Francie Kara

31 article

— Sněhovými vánicemi přerušená železniční dopzava. V sobotu dne 4. t. m. byla pro sněhové vá- nice zastavena veškerá doprava na dráze z Aše do Rosbachu a na Moravě na tratích Dvorec—Beroun-- Ondřejov a Malá Moravice—Bruntál — Led na Vltavě ze huul. Následkem deštivéh počasí v minulých dvou dnech stoupla značně hla dina Vitavy. Dnes ráno v 7 hodin v Podole ukazo val vodoměr 175 etm. nad normálem a při tomto rozvodnění Vltavy led se hnul. Mezi mostem Pala- ckého a Šítkovským jezem, dále mezi novým mostem kamenným a Karlovým led již odplul. Mezi ostrovy Střeleckým a židovským led se nakupil. U podolské vodárny led rovněž se nakupil z hořejšího toku Vltavy. — Hydrografiská kancelář sděluje: U Sml- chova pod železničním mostem led dnes ráno s protrhl. U Zlichova nakupilo se velké množství ledu a nad touto spoustou veda následkem zácpy stoupla na 226 ctm. Pod zácpou ledu (od Podola do Prahy) voda stojí 68 ctm. nad normálem. Ačkoliv prot chvíli nehrozí v Praze žádné nebezpečí, přece uěi- něna z presidia staroměstské radnice veškerá opa- tření, aby v připadě náhlého prolomení ledu oby- vatelstvo na pobřeží řeky v čas bylo upozorněno Po protržení ledové zácpy u Zlíchova očekává se v Praze stoupnutí Vltavy na 100 cim. nad normálem — Z venkova nedošly dosud žádné zprávy poplašné. — Ulenul. Dnes kolem 1/29. hod. dopol. skoči s Palackého mostu neznámý as 40letý muž Vltavy a utopil se Dělníci u novostavby zaměstnani spěchali na pomoc, ale nepodařilo se jim ho při z

Pala Palacký Aš Rosbach Morava Beroun Ondřejov Malá Moravica Bruntál Vltava Podol Karlová led Praha Zlíchov Šítkovský jez U Sml ci