ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0f370430-764f-11dc-9af4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 30, person 49, org 7
1 masthead
V Praze, ve středu dne 2. září.
Praha
2 masthead
K císlu 242. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h sdvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Sli
Sli Předplaceni a inseráty přijímáadministrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
6 article Telefenické zprávy „Nár. Listů“.
Telefenické zprávy „Nár. Listů“. K zasedání delegací. Z Vídně, 2. září. Ministr zahraničních zá- ležitostí baron Aehrenthal přijed zejtra do Išlu a bude pozejtří v 11 hod. dopoledne přijat císařem, Při této příležitosti — jak již jednou oznámeno — bude stanoven oficiálně termin zasedání delegačního Pešiti. Samostatná německá agrární ústředna. Z Vídně, 2. září. Na včerejší schůz agrární ústředny ukázalo se dosti jasně, že němečtí agrárníci v případé, že budou opravdu vážně proti obchodní smlouvě v parlamentě bojovati, mobou počítati s velikou určitostí, že neněmeckými frakcem budou opuštěni. Tolo poznání přivedlc včera německé agrárníky na myšlenku vy- stoupiti z dosavadní agrárn ústředny, která jest říšskou organisací všech národů a zříditi samostatnou ně meckou ústřednu. Porady o této věci včera již začaly. Jako příští prasident jest vy- hlédnut ryt. Hohenblum. Němci si stěžují že na včerejší schůzi byli na př. z Čechů za- stoupeni jenom poslanci Udržal a Kotlář ze Slovinců Ploj a Roblek, Poláci pak vůbec nevyslali žádného zástupce. Z agrárniků Neněmců zasáhl prý do debaty jenom posl. Udržal, který se obmezil na bez- významné prohlášení. Za takovýchto okolností, které nasvědčují tomu, že také při smlouvé srbské, jako tomu již dříve několikrát bylo, němečtí agrárníci budou osamo- ceni, vznikla myšlenka, zříditi samostatnou organisaci německých zemědělců.
Němec Čecho Udržal Polák Vídeň Išlu Tolo Slovinec Ploj
7 article
Tábor polské strany lidové. Ze Lvova, 2. září. V Narolu konal se tábor polské strany lidové, který svolal zemský poslanec Jampolski. Na tá- boru byla přijata resoluce, ve které se vy- zývají poslanci strany, aby na sněmu podali ná- vrh na zavedení všeobecného, rov ného, přímého a tajného právahla- sovacího, které by umožnilo smírné soužití Poláků a Rusů v Haliči. Ve druhé resoluci se žádá zrušení cel na obilí a přikázání lihových bonifikací vyučovacím účelům zem- ským. Na konec bylo vysloveno rozhořčen ministru Abrahamowiczov i, protože
Jampolski Polák Rus Lvov Halič
8 article
prý zmařil schválení nového zákona honeb- ního sněmem. Zmateční stížnost Sičynského. Z Vídně, 2. září. Kasační soud jedná dnes za předsednictví dv. r. Buczackého o z ma- teční stížnosti studenta Mirosla- va Sičynského, vraha pývalého haličského místodržitele hr. Potockého, který byl Ivovskou porotou odsouzen k smrti provazem. Ve zma- teční stížnosti poukazuje se zejména na zamít nutí četných návrhů, které obhájci za přelíčení učinili, zejména návrh na vyslechnutí svědků, kteří by dokázali, že Sičynský spáchal vraždu o své újmě a že nejde o žádnéspiknutí. Také návrh na přivolání psychiatra, který by zkoumal duševní stav obžalovaného, nebyl při- puštěn a bude mu snad po tozhodnutí kasačního soudu místo dáno. Jak byl Nastič v Kotoru uvítán. Ze Záhřeba, 2. září. Jiří Nastič přije v pátek na parníku Lloydu „Baron Gautsch“ do Kotoru, kde ho čekal jeho přítel Filip Juro- vič, který jest znám jako černohor ský špicl. Když se obecenstvo dovědělo o příjezdu Nastičově, uspořádalo velikou demon- straci. Když opouštěl loď, bylo naň po- tupně pokřikováno. Jeho přítel chtěl na- jati povoz, aby Nastiče odvezl do Cetyně, a le nebylo možno dostati kočího. Jenom s velikou námahou podařilo se jim prchnouti před podrážděným obecenstvem a dostati se do Cotyně.
Buczacký Potocki Ivovska Nastič Lloyd Baron Gautsch Filip Jura Nastičův Vídeň Kotor Záhřeb Miroslo
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadníhio věstníku.
10 article
Z Vídně, 2. září. (K. k.) „Wiener Zeitung“ uve řejňuje vyhlášku ministerstva veřejných prací o úřad ním zkoušení a pověřování elektro měr ů. Císař Vilém. Z Berlína, 1. září. (K. k.) Císař Vilém přij za přehlídky vojska brasilské důstojníky Večer přijal císař ministra residenta v Cetyni Pi- grima-Baltazziho. Slavnostní hostiny v bílém sále zúčastnl se kromě cisaře a císařovny korunní prino s chotí, korunní princezna řecká, princ Jiří řecký. princ Kunioší japonský, řecký vyslanec Rangabe brasilský ministr vojenství, ministr resident v Če- tyni a c. a k. plukovník svob. pán Schönberger, jakoi i cizí důstojníci.
Vilém přij Jiří řecký Kunioš Schönberger Vídeň Berlín Wiener Zeitung
11 article
Žádná prý vojenská smlouva mezi Německem a Švédskem. Z Kolína, 1. září. (K. k.) „Kölnische Zeitung sděluje z Berlína: Ruský list „Rěč“ tvrdí, že obdržel zprávu, že ve Štokholmu se udržuje houževnatě po- věst, že za návštěvy německého císaře ve Štokholmu byla podepsána na „Ho- henzollernu“ vojenská smlóuva mezi Německem a Švédskem, na základě které byla ujednána pro případ války společná operace obojího vojska a loďstva. Jen proto, poně- vadž této pošetilé zprávě so dostalo telegrafického rozšíření v cizině, přibijime ji níže. Víc učinit asi není třeba. Události v Marokku. M. Z Kolína n. R, 2. září. (Zvl. telegr »N. L.«) K obratu, který v Marokku byl pro- veden, přináši »Kölnische Zeitung« z Berlína telegram, ve kterémž se praví: Německý konsul neodejel do Fezu, aby tam s Mulajem Hafidem v příčině jeho uznání vyjednával, ježto věci tak důležité německému vyslanci v Tangeru vyhra- zeny jsou. Avšak německá vláda so udí, že otázka uznání nového sultána brzkého vyřízení vyžaduje a tímto vyřízením může býtijenom uznání Mulaje Hafida. Co se týče francouzského požadavku, aby Mulaj Hafid zaplatil náklad válečné výpravy do Casa- blanky, dlužno uvážiti, že právní stránka to- hoto požadavku smlouvou algecirasskou kryta není a dále, že by Mulaj Hafid sotva asi s to byl, sehnati a složiti obnos 120 milionů, i kdyby k tomu sebe více byl ochoten. Tento fran- couzský požadavek nemá tedy val- né naděje na splnění. Z Pariže, 1. září. (Agence Havas) Dle zpráv sem došlých není dvorec Alvarez, ve kterém se Abdu Aziz ubytoval, střežen francouzskou vo- jenskou stráží. Abdul Aziz nehodlá prý rušiti jednání Francouzů a chce tam tak dlou- ho zůstati, až bude jeho osud definitiv- nč rozhodnut. Soudí se, že nebude proti Muleji Hafidovi ničeho podnikati. Nemá na to vůbec zád- ných prostředků.
Havas Alvarez Abd Aziz Aziz Francouz Německo Švédsko Kolín Berlín Rěč Maroko Tanger Casa Pariže Kölnische Zeitung Mulaj Hafid
12 article Aféra Kestrankova.
Aféra Kestrankova. Prudkost, s jakou vystupuje dnes »Prager Tagblatt« i Kestranek jest již velmi znatelně zaraženější a pan centrální ředitel brzdí svůj žurnalistický automobil. »Pr. Tgblt.« dokonce si stěžuje na přílišné množství prohlášení, jež
Kestrankův Prager
13 title
FEUILLETON.
14 article K dějinám uměleckých honorářů.
K dějinám uměleckých honorářů. Dějiny uměleckých honorářů mohly by býti nej lepším měřítkem sociálního postavení umělce v růz ných dobách a znázorniti ponenáhlé uvolňování indi- viduální umělecké osobnosti z pout řemeslnickéh cechu. Cenný mnateriál k těmto otázkám podává vi- comte G. d'Avenel. V dlouhé řadě článků o „bohat- ství v posledních sedmi stoletích“ zmiňuje se také o honorářích malířů a sochařů. Jest viděti, jak oce- ňování genia a geniálních, osobitých vlastností mi strových celkem úzce souvisí se zaplacenými hono- ráři a není divu, že nejvyšší obnosy za umělecká díla se platí právě dnes, kdy nejvyšsí oceňování indi viduální hodnoty činí práci genia vlastně nezapla- titelným pokladem. Umělci velkého jména, kteří zd se míti zajištěnou nesmrtelnost a mohou snad i por- tretovanou osobnost pro budoucnost k své slávě připojiti, vydělávají ohromné obnosy a průměrný roční příjem vynikajícího umělce odhaduje se ve Francii na 200—300.000 franků, v Anglii na 500.000 fr. Ale tito umělci jsou také pravými knížaty ve svém okolí a kráčejí na výšinách lidstva; staří ctihodní mistři na počátku renaissance byli skromní řemesl- níci, ne mnohem více než antičtí sochaři, jejichž živ- nost byla pokládána za nízkou a pravého athénského měšťana nedůstojnou, pracovali za denní mzdu a stěží se obživiii. Tak obdržel první velký umělec moderních dějin umění, kterým vlastní renaissance výtvarného uměn počíná, Cimabue, dohromady se svým pomocníkem denně 23 franky. Umělci, kteří pracovali na dokon- čení nádherných fresek v pisanském Campo Santo
Cimabue Santa Francie Anglie
15 article
dostávali 10 až 16 franků denně. Když proslulý nize zemský mistr Huge van der Goes maloval dekorace pro Karla Smělého, obdržel 22 franky denně a Fra Angelico dostal za své. práce Orvietu 576 franků měsíčně, což bylo dle tehdejších pojmů skvělým ho- norářem. Za mimořádně vysoký honorář bylo poklá- dáno 18.000 franků, které papež Benedikt XI. zaplati Giottoví za pět obrazů ze života Kristova a za malbu vodovými barvami v sakristii sv. Petra. Obyčejně dostával také Giotto jen 90 franků za obraz. Jes však důkazem slávy, jaké se zbudovatel kampanily ve svém rodném městě těšil, že mu Florencie povo- lila roční výslužné 4400 fr. Vůbec počala s rostovcím porozuměním pro umění a stále větší mocí, jakou působila „sláva“ na srdce lidská v době renaissance stoupati také vážnost umělců i jejich hmotná od- měna. Mantegna se r. 1499 nalézal v tak dobrých poměrech, že mohl své dceři dáti 13.400 fr. věna Mistři pokročilé renaissance však, Michelangeloa Raffael, domohli se velkého blahobytu, jenž se jaksi shodoval s jejich vynikajícím ,sociálním postavením. Když Raffael zemřel, zanechal jmění 700.000 franků.
Smělý Angelico Kristův Petro Giotto Mantegna Michelangelo Raffael Raffael Orvieto Florencie Huge van der Goes
16 article
Za jednu Madonnu obdržel ve své nejlepší době 5000 fr. a za každý karton ku proslulým nástěnným kobercům vyplatil mu Lev XI. 4300 fr. Michelangelo dostával od Pavla III. pensi 26.000 fr., za své práce na Sixtinské kapli obdržel 280.000 fr. a když zemřel, zůstalo po něm, ačkoli rozdal mnoho peněz příbuz- ným a přátelům, 200.000 franků. Ačkoli honoráře Dürerovy jeví se proti italským mistrům nepatrnými a ubohými, zanechal spořivý mistr při své smrti přece 164.000 franků. Pense 3000 franků ročně, které mu císař Maxmilian po- skytl, nebyla sice příliš skvělou a za své obrazy obdržel mnohdy ne více než 50 nebo 60 franků, ale prodej jeho leptů vynesl mu mnoho a stálou spoři- vostí nabyl značného jmění. Ovšem nepožívali umělci na severu takové vážnosti jako v Italii. Trudné ma- jetkové poměrv.
Lev XI Michelangelo Pavel Dürerův Maxmilián
17 article
v jakých se nalezali skoro všichni holandští umělci, souvisí s tímto nízkým ceněním malířského umění se strany měšťanstva v Nízozemí a mnozí malíři musili se protloukati životem jako výběrčí daní nebo hostinští, poněvadž je štětec neuživil. Teprve v Rubensovi objevil se v Nizozemí malíř, jenž leskem a mocí svého postavení daleko předstibl i mistry pokročilé renaissance. Při tom nebyly ceny jeho obrazů také příliš vysoké; více než 4000 až 4500 franků obdržel jen ve výminečných případech, jako za »Actaeona« od Filipa IV., krále španělského, 14.000 fr. 21 obrazů pro Marii Medicejskou, které nyní zdobí Louvre, bylo honorováno 5800 fr. za kus. Jeho bohatství plynulo spíše z ohromné plodnosti jeho genia, neboť jeho »dílo« obsahuje více než 1500 obrazů. Příjmy jeho byly tak velké, že nazval ma- lířství »pravým umění dělati zlato«, žil jako kníže a ještě zanechal značné poklady. Jen jeho sbírky byly po jeho smrti prodány za 680.000 fr. Umělci na dvoře Ludvíka XIV. měli rovněž velké příjmy. »První královský malíř« měl plat 15.000 fr. ročně, přece více než Velasquez, jenž do- stával od Filipa IV. 7000 fr. Ale velký španělský mistr také nechtěl býti pokládán v první řadě za malfře, nýbrž za dvorského úřadníka. Rigaud měl mezi malíři Ludvíka XIV. největší příjmy. Kromě svého platu vydělal v příznivých letech ještě 20.000 fr., roku 1697 dokonce 52.769 fr. Portret Ludvíka XIV. vynesl mu 45.000 fr. Nejlépe placeným umělcem Ludvíka XIV. byl však Mansard, ředitel královských staveb, jenž měl konečně 170.000 fr. ročních příjmů. To však byly ojedinělé výjimky. Oby- čejně malíři také v době rokoka nevydělali mnoho, žádný z nich nestal se boháčem, V téže době malo- val Romney v Anglii své portrety kus po 250 fr., jež mají dnes cenu 100.000 a více.
Rubens Filip Marie medicejský Ludvík Rigaud Ludvík XIV Portret Nizozemí Louvre Ob Anglie královský stavba