1
masthead
V Praze, ve středu dne 2. září.
Praha
2
masthead
K císlu 242.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
sdvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Sli
Sli
Předplaceni
a inseráty
přijímáadministrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefenické zprávy „Nár. Listů“.
Telefenické zprávy „Nár. Listů“.
K zasedání delegací.
Z Vídně, 2. září. Ministr zahraničních zá-
ležitostí baron Aehrenthal přijed
zejtra do Išlu a bude pozejtří v 11 hod.
dopoledne přijat císařem, Při této příležitosti —
jak již jednou oznámeno — bude stanoven
oficiálně termin zasedání delegačního
Pešiti.
Samostatná německá agrární ústředna.
Z Vídně, 2. září. Na včerejší schůz
agrární ústředny ukázalo se dosti jasně,
že němečtí agrárníci v případé, že
budou opravdu vážně proti obchodní smlouvě
v parlamentě bojovati, mobou počítati s velikou
určitostí, že neněmeckými frakcem
budou opuštěni. Tolo poznání přivedlc
včera německé agrárníky na myšlenku vy-
stoupiti z dosavadní agrárn
ústředny, která jest říšskou organisací všech
národů a zříditi samostatnou ně
meckou ústřednu. Porady o této věci
včera již začaly. Jako příští prasident jest vy-
hlédnut ryt. Hohenblum. Němci si stěžují
že na včerejší schůzi byli na př. z Čechů za-
stoupeni jenom poslanci Udržal a Kotlář
ze Slovinců Ploj a Roblek, Poláci pak
vůbec nevyslali žádného zástupce.
Z agrárniků Neněmců zasáhl prý do debaty
jenom posl. Udržal, který se obmezil na bez-
významné prohlášení. Za takovýchto okolností,
které nasvědčují tomu, že také při smlouvé
srbské, jako tomu již dříve několikrát bylo,
němečtí agrárníci budou osamo-
ceni, vznikla myšlenka, zříditi samostatnou
organisaci německých zemědělců.
Němec
Čecho
Udržal
Polák
Vídeň
Išlu
Tolo
Slovinec Ploj
7
article
Tábor polské strany lidové.
Ze Lvova, 2. září. V Narolu konal se
tábor polské strany lidové, který
svolal zemský poslanec Jampolski. Na tá-
boru byla přijata resoluce, ve které se vy-
zývají poslanci strany, aby na sněmu podali ná-
vrh na zavedení všeobecného, rov
ného, přímého a tajného právahla-
sovacího, které by umožnilo smírné soužití
Poláků a Rusů v Haliči. Ve druhé resoluci se
žádá zrušení cel na obilí a přikázání
lihových bonifikací vyučovacím účelům zem-
ským. Na konec bylo vysloveno rozhořčen
ministru Abrahamowiczov i, protože
Jampolski
Polák
Rus
Lvov
Halič
8
article
prý zmařil schválení nového zákona honeb-
ního sněmem.
Zmateční stížnost Sičynského.
Z Vídně, 2. září. Kasační soud jedná dnes
za předsednictví dv. r. Buczackého o z ma-
teční stížnosti studenta Mirosla-
va Sičynského, vraha pývalého haličského
místodržitele hr. Potockého, který byl Ivovskou
porotou odsouzen k smrti provazem. Ve zma-
teční stížnosti poukazuje se zejména na zamít
nutí četných návrhů, které obhájci za přelíčení
učinili, zejména návrh na vyslechnutí svědků,
kteří by dokázali, že Sičynský spáchal vraždu
o své újmě a že nejde o žádnéspiknutí.
Také návrh na přivolání psychiatra, který by
zkoumal duševní stav obžalovaného, nebyl při-
puštěn a bude mu snad po tozhodnutí kasačního
soudu místo dáno.
Jak byl Nastič v Kotoru uvítán.
Ze Záhřeba, 2. září. Jiří Nastič přije
v pátek na parníku Lloydu „Baron Gautsch“ do
Kotoru, kde ho čekal jeho přítel Filip Juro-
vič, který jest znám jako černohor ský
špicl. Když se obecenstvo dovědělo o příjezdu
Nastičově, uspořádalo velikou demon-
straci. Když opouštěl loď, bylo naň po-
tupně pokřikováno. Jeho přítel chtěl na-
jati povoz, aby Nastiče odvezl do Cetyně, a le
nebylo možno dostati kočího. Jenom
s velikou námahou podařilo se jim prchnouti
před podrážděným obecenstvem a dostati se do
Cotyně.
Buczacký
Potocki
Ivovska
Nastič
Lloyd
Baron Gautsch
Filip Jura
Nastičův
Vídeň
Kotor
Záhřeb
Miroslo
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadníhio věstníku.
10
article
Z Vídně, 2. září. (K. k.) „Wiener Zeitung“ uve
řejňuje vyhlášku ministerstva veřejných prací o úřad
ním zkoušení a pověřování elektro
měr ů.
Císař Vilém.
Z Berlína, 1. září. (K. k.) Císař Vilém přij
za přehlídky vojska brasilské důstojníky
Večer přijal císař ministra residenta v Cetyni Pi-
grima-Baltazziho. Slavnostní hostiny v bílém sále
zúčastnl se kromě cisaře a císařovny korunní prino
s chotí, korunní princezna řecká, princ Jiří řecký.
princ Kunioší japonský, řecký vyslanec Rangabe
brasilský ministr vojenství, ministr resident v Če-
tyni a c. a k. plukovník svob. pán Schönberger, jakoi
i cizí důstojníci.
Vilém
přij
Jiří řecký
Kunioš
Schönberger
Vídeň
Berlín
Wiener Zeitung
11
article
Žádná prý vojenská smlouva mezi Německem
a Švédskem.
Z Kolína, 1. září. (K. k.) „Kölnische Zeitung
sděluje z Berlína: Ruský list „Rěč“ tvrdí, že obdržel
zprávu, že ve Štokholmu se udržuje houževnatě po-
věst, že za návštěvy německého císaře
ve Štokholmu byla podepsána na „Ho-
henzollernu“ vojenská smlóuva mezi
Německem a Švédskem, na základě které byla
ujednána pro případ války společná operace
obojího vojska a loďstva. Jen proto, poně-
vadž této pošetilé zprávě so dostalo telegrafického
rozšíření v cizině, přibijime ji níže. Víc učinit asi
není třeba.
Události v Marokku.
M. Z Kolína n. R, 2. září. (Zvl. telegr
»N. L.«) K obratu, který v Marokku byl pro-
veden, přináši »Kölnische Zeitung« z Berlína
telegram, ve kterémž se praví: Německý konsul
neodejel do Fezu, aby tam s Mulajem Hafidem
v příčině jeho uznání vyjednával, ježto věci tak
důležité německému vyslanci v Tangeru vyhra-
zeny jsou. Avšak německá vláda so udí,
že otázka uznání nového sultána
brzkého vyřízení vyžaduje a tímto
vyřízením může býtijenom uznání
Mulaje Hafida. Co se týče francouzského
požadavku, aby Mulaj Hafid zaplatil
náklad válečné výpravy do Casa-
blanky, dlužno uvážiti, že právní stránka to-
hoto požadavku smlouvou algecirasskou kryta
není a dále, že by Mulaj Hafid sotva asi s to
byl, sehnati a složiti obnos 120 milionů, i kdyby
k tomu sebe více byl ochoten. Tento fran-
couzský požadavek nemá tedy val-
né naděje na splnění.
Z Pariže, 1. září. (Agence Havas) Dle zpráv sem
došlých není dvorec Alvarez, ve kterém se
Abdu Aziz ubytoval, střežen francouzskou vo-
jenskou stráží. Abdul Aziz nehodlá prý rušiti
jednání Francouzů a chce tam tak dlou-
ho zůstati, až bude jeho osud definitiv-
nč rozhodnut. Soudí se, že nebude proti Muleji
Hafidovi ničeho podnikati. Nemá na to vůbec zád-
ných prostředků.
Havas
Alvarez
Abd Aziz
Aziz
Francouz
Německo
Švédsko
Kolín
Berlín
Rěč
Maroko
Tanger
Casa
Pariže
Kölnische Zeitung
Mulaj Hafid
12
article
Aféra Kestrankova.
Aféra Kestrankova.
Prudkost, s jakou vystupuje dnes »Prager
Tagblatt« i Kestranek jest již velmi znatelně
zaraženější a pan centrální ředitel brzdí svůj
žurnalistický automobil. »Pr. Tgblt.« dokonce
si stěžuje na přílišné množství prohlášení, jež
Kestrankův
Prager
14
article
K dějinám uměleckých honorářů.
K dějinám uměleckých honorářů.
Dějiny uměleckých honorářů mohly by býti nej
lepším měřítkem sociálního postavení umělce v růz
ných dobách a znázorniti ponenáhlé uvolňování indi-
viduální umělecké osobnosti z pout řemeslnickéh
cechu. Cenný mnateriál k těmto otázkám podává vi-
comte G. d'Avenel. V dlouhé řadě článků o „bohat-
ství v posledních sedmi stoletích“ zmiňuje se také
o honorářích malířů a sochařů. Jest viděti, jak oce-
ňování genia a geniálních, osobitých vlastností mi
strových celkem úzce souvisí se zaplacenými hono-
ráři a není divu, že nejvyšší obnosy za umělecká
díla se platí právě dnes, kdy nejvyšsí oceňování indi
viduální hodnoty činí práci genia vlastně nezapla-
titelným pokladem. Umělci velkého jména, kteří zd
se míti zajištěnou nesmrtelnost a mohou snad i por-
tretovanou osobnost pro budoucnost k své slávě
připojiti, vydělávají ohromné obnosy a průměrný
roční příjem vynikajícího umělce odhaduje se ve
Francii na 200—300.000 franků, v Anglii na 500.000
fr. Ale tito umělci jsou také pravými knížaty ve svém
okolí a kráčejí na výšinách lidstva; staří ctihodní
mistři na počátku renaissance byli skromní řemesl-
níci, ne mnohem více než antičtí sochaři, jejichž živ-
nost byla pokládána za nízkou a pravého athénského
měšťana nedůstojnou, pracovali za denní mzdu a
stěží se obživiii.
Tak obdržel první velký umělec moderních dějin
umění, kterým vlastní renaissance výtvarného uměn
počíná, Cimabue, dohromady se svým pomocníkem
denně 23 franky. Umělci, kteří pracovali na dokon-
čení nádherných fresek v pisanském Campo Santo
Cimabue
Santa
Francie
Anglie
15
article
dostávali 10 až 16 franků denně. Když proslulý nize
zemský mistr Huge van der Goes maloval dekorace
pro Karla Smělého, obdržel 22 franky denně a Fra
Angelico dostal za své. práce Orvietu 576 franků
měsíčně, což bylo dle tehdejších pojmů skvělým ho-
norářem. Za mimořádně vysoký honorář bylo poklá-
dáno 18.000 franků, které papež Benedikt XI. zaplati
Giottoví za pět obrazů ze života Kristova a za malbu
vodovými barvami v sakristii sv. Petra. Obyčejně
dostával také Giotto jen 90 franků za obraz. Jes
však důkazem slávy, jaké se zbudovatel kampanily
ve svém rodném městě těšil, že mu Florencie povo-
lila roční výslužné 4400 fr. Vůbec počala s rostovcím
porozuměním pro umění a stále větší mocí, jakou
působila „sláva“ na srdce lidská v době renaissance
stoupati také vážnost umělců i jejich hmotná od-
měna. Mantegna se r. 1499 nalézal v tak dobrých
poměrech, že mohl své dceři dáti 13.400 fr. věna
Mistři pokročilé renaissance však, Michelangeloa
Raffael, domohli se velkého blahobytu, jenž se jaksi
shodoval s jejich vynikajícím ,sociálním postavením.
Když Raffael zemřel, zanechal jmění 700.000 franků.
Smělý
Angelico
Kristův
Petro
Giotto
Mantegna
Michelangelo Raffael
Raffael
Orvieto
Florencie
Huge van der Goes
16
article
Za jednu Madonnu obdržel ve své nejlepší době
5000 fr. a za každý karton ku proslulým nástěnným
kobercům vyplatil mu Lev XI. 4300 fr. Michelangelo
dostával od Pavla III. pensi 26.000 fr., za své práce
na Sixtinské kapli obdržel 280.000 fr. a když zemřel,
zůstalo po něm, ačkoli rozdal mnoho peněz příbuz-
ným a přátelům, 200.000 franků.
Ačkoli honoráře Dürerovy jeví se proti italským
mistrům nepatrnými a ubohými, zanechal spořivý
mistr při své smrti přece 164.000 franků. Pense
3000 franků ročně, které mu císař Maxmilian po-
skytl, nebyla sice příliš skvělou a za své obrazy
obdržel mnohdy ne více než 50 nebo 60 franků, ale
prodej jeho leptů vynesl mu mnoho a stálou spoři-
vostí nabyl značného jmění. Ovšem nepožívali umělci
na severu takové vážnosti jako v Italii. Trudné ma-
jetkové poměrv.
Lev XI
Michelangelo
Pavel
Dürerův
Maxmilián
17
article
v jakých se nalezali skoro všichni
holandští umělci, souvisí s tímto nízkým ceněním
malířského umění se strany měšťanstva v Nízozemí
a mnozí malíři musili se protloukati životem jako
výběrčí daní nebo hostinští, poněvadž je štětec
neuživil.
Teprve v Rubensovi objevil se v Nizozemí malíř,
jenž leskem a mocí svého postavení daleko předstibl
i mistry pokročilé renaissance. Při tom nebyly ceny
jeho obrazů také příliš vysoké; více než 4000 až
4500 franků obdržel jen ve výminečných případech,
jako za »Actaeona« od Filipa IV., krále španělského,
14.000 fr. 21 obrazů pro Marii Medicejskou, které
nyní zdobí Louvre, bylo honorováno 5800 fr. za kus.
Jeho bohatství plynulo spíše z ohromné plodnosti
jeho genia, neboť jeho »dílo« obsahuje více než 1500
obrazů. Příjmy jeho byly tak velké, že nazval ma-
lířství »pravým umění dělati zlato«, žil jako kníže a
ještě zanechal značné poklady. Jen jeho sbírky byly
po jeho smrti prodány za 680.000 fr.
Umělci na dvoře Ludvíka XIV. měli rovněž
velké příjmy. »První královský malíř« měl plat
15.000 fr. ročně, přece více než Velasquez, jenž do-
stával od Filipa IV. 7000 fr. Ale velký španělský
mistr také nechtěl býti pokládán v první řadě za
malfře, nýbrž za dvorského úřadníka. Rigaud měl
mezi malíři Ludvíka XIV. největší příjmy. Kromě
svého platu vydělal v příznivých letech ještě
20.000 fr., roku 1697 dokonce 52.769 fr. Portret
Ludvíka XIV. vynesl mu 45.000 fr. Nejlépe placeným
umělcem Ludvíka XIV. byl však Mansard, ředitel
královských staveb, jenž měl konečně 170.000 fr.
ročních příjmů. To však byly ojedinělé výjimky. Oby-
čejně malíři také v době rokoka nevydělali mnoho,
žádný z nich nestal se boháčem, V téže době malo-
val Romney v Anglii své portrety kus po 250 fr., jež
mají dnes cenu 100.000 a více.
Rubens
Filip
Marie medicejský
Ludvík
Rigaud
Ludvík XIV
Portret
Nizozemí
Louvre
Ob
Anglie
královský stavba