1
masthead
V Praze, v úterý dne l. září.:
Praha
2
masthead
K číslu 241.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Žádná skutečná demise.
Z Vídně, 1. září. Všechny listy ranní sho-
dují se v úsudku, že demise ministra o riby
dra. Ebenhoch a jest rázu čistě formálního
a že nebude míti v zápětí žád né
důsledky. Není tedy tato »demise« vůbec
žádnou demisí. Se strany křesťansko-sociální se
praví, že dr. Ebenhoch považoval za svou kon-
stituční povinnost nabidnouti v nynější
chvili demisi, protože agrární poslanci, také ti,
kteři patří ke straně křesťansko-sociální, pro-
testovali energicky proti o bch od-
ní smlouvě se Srbiskem. Osobní projevy
důvěry, které agrární soudruzi ministrovia
dolnorakouská zemědělská rada dru. Ebenho-
chovi učinili, nemohly — formálně — překle-
nouti tento věcné rozpor. »N. Fr. Pr.« praví,
že demise nebude povolena. Bar. Beck, kterému
ministr orby o svém úmyslu podati demisi
dal zprávu, zdržuje se nyní v Lidu a zůstane
tam asi do konce přištího týdne. Ví se určitě.
že nejde o žádnou skutečnou ministerskou krisi.
nýbrž jenom o tak zvanou formální demisi
Demise nebude ve vši formě ani podána a bude
se považovati za odmítnutou. Jde vlastně jenom
o to, aby se mohlo úřadně odůvodnit, proč dr.
Ebenhoch skutečnou demisi nepodá.
doktor
Ebenhoch
Beck
Vídeň
Francie
5
article
Němečtí nacionalové a křesťanští sociálové
v Dolních Rakousích.
Z Vídně, 1. září. Oficiálně jest kompro-
mis mezi německými nacio nálya
křesťanskými sociály rozbit. Na
včerejší schůzi německo-nacionálních důvěrníků
z celého Rakouska, na které referoval posl. dr.
Weidenhofer, bylo jednomyslně usneseno,
zamítnouti nabizenou volební do-
hodu se strany křesťansko- so-
ciální. Přes toto usnesení jest více než
pravděpodobno, že na mnoha místech jedno-
tlivě dojde při volbách k miisit nílm
kompromisům mezi křesťanskými sociály
a tak zvanými svobodomyslnými elementy ně-
meckými. Ve Skřemelicích (Schrems) vyhlédnuli
si křesťanští sociálové za kandidáta bývalého
německo-nacionálního poslance Kitzinge ra,
který se musil zavázati na jejich program. Na
doktor
Weidenhofer
Dolní Rakousy
Vídeň
Rakousko
Schrems
6
article
základě programu toho dojde také jinde, jak se.
zdá, k alliancím přes oficiální zamítnuti dohody.
Žádné zmírnění námořního zbrojení.
Z Vídně, 1. září. »N. Fr. Pr.« oznamuje,
že myšlenka zmenšení lodní výzbroje
v Německu a Anglii považuje se pro
přiští léta za odbytou. Jest prý faktum, že
král Eduard za své přítomnosti v Kronbergu
zmínil se císaři Vilémovi o obmezení programu
lodních staveb obou států. Císař Vilém poukázal
na to, že německý stavební program jest sta-
noven říšským sněmem až do roku 1912 a že
tudíž změna před uplynutím této lhůty není
možná.
Volební sjezd se střelbou a petardami.
Z Rovigna, 1. září. V Istrii zápočala a gi-
tacle p'ro zemské volby a boj vzpla-
nul hned s velikou vášnivostí.
V Rovignu zasedal včera sjezd ital ských
klerikálů,při němž došlo k velikým vý-
tržnostem a padlo mnoho ran z revlol-
verů a vybuchly petardy. Výtržnosti
nabyly takového rázu, že musilo p řii ji íti
vojsko a vypáliti několik sa li v do
vzduchu. Výtržnosti trvaly do 11 hodin
v noci. Čtyři obecní strážníci byl l
zraněni kamením. Četníci zatkli mnoho
osob. Když v Parenzu kleri kálo vé
ubírali se na palubu parníku, za-
ujalo proti nim městské obyvatelstvo hr ozi vé
stanovisko a klerikálové byli vypískáni.
Včera bylo do Rovigna soustředěno mnoho čet-
nictva.
Eduard
Vilém
Vídeň
Francie
Německo
Anglie
Kronberg
Rovigno
Istria
7
article
Ze Srhska.
Sp. Z Bělehradu 31. srpna. (Zvl. tlg. »N. L. «).
Královým úkazem povýšeni jsou všichni döstoj-
níci srbské armády. Mluví se, že ministr vojen-
ství s ministrem justice chystá předlohu
o amnestování odsouzený ch dů-
stojníků a poddůstojníků. Muzafer
paša, předseda turecké odborné komise pro
trasu a stavbu železnice z Bosn
přes Sandžak Dimitrovicský prohlá-
sil se ve zprávě podané turecké vládě p roti
této trati a doporučil stavbu jiných tratí,
které budou více na prospěch státu a obyvatel-
stvu. Srbský ministr financí oběžníkem oznámil
celným úřadům, jáko dozítřka mají
Bělehrad
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
úřadovati s vývozem Rakousko-
Uherska.
Císař opětně do Išlu.
Z Vídně, 1. září. Pověst, že císař se ještě
jednou letos do Išlu vrátí, se opět houževnatě
udržuje, ježto arcivévodkyně Marie Valerie pro-
dloužila svůj pobyt v Išlu do konce září. Prato
se soudí, že císař také ještě jednou do Išlu
přijede.
Valerius
RakouskoUhersko
Išlu
Vídeň
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. září. (K. k.) „Wiener Ztg.“ oznamuje:
Císař vydal tento vlastnoruční list:
„Milý polní zbrojmistře svob. pane Bolf ra sil
Dovršenár Vašeho padesátého služebního roku, po
němž za málo měsíců bude následovati dvacáté vý-
ročí Vašeho jmenování Mým generálním pobočníkem
a přednostou Mé vojenské kanceláře, naskýtá se Míi
žádoucí příležitost, abych Vám řekl, jak vysoce Si
vážím Vás a Vašich služeb. Po službě stejně výborné
ve vále jako v míru povolán byv na své nynější
místo, působil jste v ideálním chápání svého úkolu
s jasným zrakem a vřelým srdcem jako Můj věrný
rádce neunavně v zájmu služby, k blahu armády a
její přslušníků, zasloužil jste si její odůvodněnou
úctu a Mou plnou důvěru.
Srdečně blahopřeji Vám k tomuto čestnému dni
a doufám, že budete Mně a Mé službě ještě dlouho
zachován.
Na znamení Své vděčnosti a zvláštní náklonnosti
uděluji Vám břilanty k vojenskému záslužnému kříži,
jejž jste si získal r. 1866 s válečnou dekorací.
V Lázních Išlu, 30. srpna 1908.
Wiener Ztg
Bolf
Vídeň
Moa
lázeň Išlu
11
article
František Josef v. r.
á0l
František Josef
12
article
„Milý polní zbrojmistře rytíři Schwitze rel
Srdečně blahopřeji Vám k dovršení padesátého slu-
žebního roku. Vědomí, že jste po tak dlouhou dobu
vždycky se vyznamenával, vzpomínka na své vý-
borné chování před nepřítelem, na úspěšnou působ-
nost ve vysokých velitelských místech a přesvědčení
o odůvodněné náklonnosti svých poddaných musí
Vás naplniti oprávněným uspokojením. Vděčně vzpo-
mínám Vašich věrných služeb a ujišťuji Vás Svou
trvalou blahovůlí.
V Lázních Išlu, 25. srpna 1908.
lázeň Išlu
13
article
František Josef v. r.-
František Josef
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
»Salome« v Novém Yorku
Příliš cudní Američané ukázali dceři Herodiady
dvéře, když se před dvěma lety chtěla poprve obje-
viti na jevišti Metropolitan-opera v Novém Yorku
musila jíti a strážcové cnosti si oddechli. Rozhořčení
jejich neobracelo se proti židovské princezně z bible
ale že přišla a zpívala slovy Oskara Wilde, nemohl
jí odpustiti zbožní občané novoyorští, kteří si bible
tak velice váží.
»Satome« odešla, ale byla odhodlána vrátit se
Luigi Barzini vypravuje, jak královská dcera židov-
ská přišla nazpět a vystrouhala všem strážcům cnost
mrkvičku. Dnes je v Novém Yorku všude. Přišla pod
cizím jménem, skromně a nenápadně a zaujala z po-
čátku jen v hudebních síních na předměstích číslo
varietního programu. Nazývala se »tanec sedmi zá-
vojů« a rázem dobyla srdce všech. V zástupech
hrnuli se Novovorští, aby se na ni podívali, po celé
léto byla slavena a nyní, když přichází podzim, roz-
bodla se zrušiti své inkognito a příjati opět staré
jméno.
Značnou měrou přispěl k jejímu úspěchu úsudek
rev. D. C. Hughesa, protestantského faráře a otce
guvernera novoyorského. Sám ji ovšem neviděl, al
z řady uměleckých fotografií seznal její podstatu
vyslovil se, že tak neslušné a znemravňující uka-
zování ženského těla by musila policie ihned zapo-
věděti. A tím bylo vítězství »Salome« rozhodnuto
Kam dříve spěchalo na sta lidí, aby se obdivoval
tančící princezně, hrouly se nyní tisíce, puzeny
obavou, že by policie mohla opravdu zakročiti a di-
vadlo zakázati.
Salome
Američan
Wild
Luigi Barzini
Novovorský
D C
Hughesa
Nový York
Metropolitanopera
15
article
Zdá se, že rev. Hughes nezná americké mořské
lázně. Princezna odívá se skutečně jen svými šperky,
ale střeží se také vstoupiti v tomto oděvu dosplného
světla rampy. Objevuje se jen v mystickém pološeru
a její nahota halí se v závoje modré a červené di-
vadelní mlhy. Dávno však neobmezuje se jen na
předměsti. Také Hammerstein ji pohostinně přijaí;
střechu svého divadla »Victoria« přeměnil ve ven-
kovskou idyllu, která má buditi jen čisté a prosté
myšienky. Vypadá to jako na venkovském statku s ploty
a opínavým vínem, ba i kráva — ďas ví, jak ji dostali
nahoru — žije zde klidně mezi malovanými kuli-
sami a poblíží dumavé na novoyorské občany, kteří
tu na divadelní střeše užívají přírody.
V 10 hodin večer však vystoupí z brány Hero-
desova paláce Salome a tančí. Ve dne jmenuje se
Gertruda Hoffmannova, jakmile se však setmí, stane
se tančící princeznou a točí se jako had kolem hlavy
prorokovy. Kromě toho však tančí Salome každého
večera také v ulici 125. v lidovém divadle a zde je
to Američanka Sylphe, jež se naučila tanečnímu
umění v Paříži a v San Francisku byla zbožňována.
Je to Salome moderní, která použila kinematografu
a než počne tanec, který rozhodne osud Jochanaanův,
znázorní živé fotografie celý průběh dramatu, vystou-
pení proroka, hněv Herodesův a pomstychtivost He-
rodiady. Odborníci však, kteří pozorně sledují gra-
ciosní pohyby nahých nohou, prorokují tanečnic
triumfy v Evropě a velebí hellenský ráz jejího umění.
Hughes
Victoria
Salome
Hoffmannův
Američanka
Sylph
Jochanaanův
Herodesův
Paříž
San Francisko
Evropa
brát Hera
desov palác
Herodiady
16
article
Sylphe studovala prý totiž v Metropolitan museum
dlouho antické reliefy a vásy, aby opět oživila tanc
řecké.
Zatím slibují čilí impresariové již třetí Sal ome,
na kterou se mohou klidně dívati také cnostní, nebot
má prováděti tanec lítosti, jenž ztělesní bolest, trýzeň
svědomí a lítost ubohé princezny, nevinné dívky,
která byla jen nástrojem pomsty matčiny a pozd
poznává, co způsobila. Proti této kajicnici nebud
snad nic namítati ani rev. Hughes, jenž tak ostř
posuzoval ostatní židovské prinčezny, které nyní
okouzlují Novoyorské a zjednávají jmenu »Salome-
největší slávu.
= Laciné a drahé rozvody. V Anglii, kde se
rozvody projednávají ponejvíce veřejným soudním ří-
zením a o jednotlivých zajímavých případech přiná-
šejí noviny celé sloupce, má býti starý zákon o roz-
vodech, the diworce law, zlepšen. V Anglii dědí se
zákon a právo jako stará nemoc a také britský zá-
kon o rozvodech nevyhovuje již po lidský věk poža-
davkům, aby rozvod byl pokud možno nejméně bo-
lestný a také laciný. V „Daily Mail“ podrobuje Alfred
Hughes
Salome
Alfréd
Anglie
Metropolitan
Novoyorský
Sal ome
17
article
Fellows starý anglický zákon o rozvodech zevrubné
kritice. Jednou z hlavních slabin zákona jest, že vý-
lohy rozvodu jsou neobyčejně vysoké, ba nejvyšší ze
všech kulturních států na světě. Co lze souditi o tom
praví, když zchudlý řemesiník, kterého opustila man-
želka a žila s jiným a který následkem toho z nevě-
domosti se oženil po druhé, čímž se dopustil biga-
mie, má za dodatečný rozvod od své první manželky
zaplatiti 17.000 K, poněvadž v jeho případě je třeba
zvláštního usnesení parlamentu? Má-li nový zákon-
o rozvodu pro Velkou Britanii býti prospěšný, nesmí.
jako starý zákon býti pouze zákonem pro úplně
chudé a pro bohaté, ke středním vrstvám obyvatelstva
pak nepřihlížeti. Dnes může býti někdo v Anglii za
málo peněz nebo v některých případech i bezplatně
rozveden, jenom vymůže-li si právo chudých. Odpří-
sáhne-li, že kromě obleku, který má na sobě, nemá
více než 600 K vlastního jmění, je osvobozen od
soudních útrat a nejčastěji zastupují jej bezplatně
také advokáti. Nad touto hranicí chudoby nezná ny-
nější zákon o rozvodech žádného rozdílu mezi nema-
jetnými, zámožnými a boháči. Je lhostejno, má-li ně-
kdo 1000 nebo 100.000 korun ročně, výlohy zůstávají
stejny. Průměrné výlohy při procesech o rozvod v
Velká Británie
Anglie
18
article
Anglii činí asi 1000 K. Jen v nejpříznivějších přípa-
dech, není-li žádných zvláštních poplatků svěde-
ckých a neplatí-li se honorář za obhajování vinné
strany, sníží se tyto výlohy na 500 K. Naproti tomu
činí výlohy za rozvod v Hollandsku jen 140—240 K,
ve Švédsku a Švýcarsku jsou rovněž neobyčejně níz-
ké, v Kapsku páčí se na 360 K, v jiných anglických
osadách pak jsou o něco vyšší. Ve Francii činí vý-
lohy za rozvod nejméně 500 fr. a nejlacinější je proces
o rozvod v Německu, ježto se tam právo chudých
povoluje mnohem hojněji a výlohy ve zvláště jasných
případech činí jen 80 až 100 marek. Ve Spojených
státech amerických stojí nejlacinější rozvod průměrně
Anglie
Švédsko
Švýcarsko
Kapsko
Francie
Německo
spojený stát
19
article
480 K.
480 K.
nsl