1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. srpna.
Praha
2
masthead
K čislu 236.
Čislo v Praze za 2h
Praha
3
masthead
a na venkově za 4h
4
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
SIí
SIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Obchodní smlouva se Srbskem.
Z Vídně, 27. srpna. »N. F. Pr.« ozna-
muje z Pešti, že maďarská vláda dala včera
veškeré potřebné rozkazy k tomu, aby ob-
chodní smlouva se Srbskem dne
1. září t. r. nastoupila v platnost.
Agrárníci a obchodní smlouva se Srbskem.
Z Vídně, 27. srpna. Zdejší listy zabývají se
stále ještě událostmi ve straně kře-
sťansko-sociální, způsobenými aktivová-
ním obchodní smlouvy se Srbskem
Rozpor ve straně považuje se všeobecně za
urovnaný. Dr. Lueger odjel dnes opět
na letní byt do Neubrucku. O skončených po-
radách obou ministrů dra. Gessmanna a dra
Ebenhocha s drem. Luegrem byla sepsána roz-
sáhlá zpráva, jež byla poslána ministerskému
předs. bar. Beckovi, který dlí v Tyrolsku. Ministn
orby dr. Ebenhoch prohlašuje, že nedal re
ferentu agrární ústředny, ryt. Hohenblumovi své
slovo o tom, že nepřipustí, aby obchodní smlouva
byla na základě zmocňovacího zákona aktivo-
vána. Uvádí-li se jeho jméno v souvislost s tímto
tvrzením Hohenblumovým, jest to prostě
»Zeit« uveřejňuje k této věci projev aktiv-
ního ministra, který rovněž prohlašuje, že nikdo
ze členů nynějšího kabinetu takového prohlášení
neučinil. Za to však vi, že tak učinili členové
kabinetu dřívějšího a jmenuje bývalého ministra
orby hr. Auersperga, který prý v tom
směru dal závaznou přípověď. Odvolává-li se
snad říšský rytíř Hohenblum na to, že dr.
Ebenhoch prohlásil, že ve všech otázkách, tedy
také při uzavření obchodní smlouvy se Srbskem
bude zájmy agrární co nejpřesněji hájit i, jest to
něco jiného, nežli závazný slib, že za všech
okolností bude znemožněno aktivování obchodní
smlouvy pomocí zmocňovacího zá kona.
»N. Fr. Pr.« věnuje aféře té celý úvodník
a vyzývá říšského rytíře Hohenbluma, aby pro-
mluvil nyní sám.
omyl.
doktor
Lueger
Ebenhoch
Beck
Hohenblumův
Auersperg
Srbsko
Vídeň
Pešť
Tyrolsko
Francie
8
article
10.000 K, zároveň pak se obrátil na minister-
ského předsedu se žádostí, aby subvenee
byla zvýšena.
Žádné »říšské«, nýbrž jenom »společné
e ministerstvo války.
Z Vídně, 27. srpna. Danzerova »Armeeztg.
oznamuje, že v Uhrách dostali důstojníci po-
slední číslo armádního věstníku v obálkách, na
nichž byl nový nápis. Dříve zněl :m C. k
říšské ministerstvo války — kdežto nyní zní-
C. a k. společné ministerstvo války
Hrabě Tolstoj.
Z Petrohradu, 27. srpna. V Moskvě se včera
rozšířila zpráva o opětném onemocnění Tolstého.
Byla způsobena telegramem, který choť jeho
poslala z Jasné Poljany jednomu jeho příteli
v Moskvě, ve kterém ho žádala, aby co nej
rychleji poslal do Jasné Poljany lékaře a léky
Danzerův
Armeeztg
Tolstoj
Tolstý
Vídeň
Uhry
Petrohrad
Moskva
9
article
Převrat v Turecku.
Převrat v Turecku.
Turecká ústava jako vzor do Persie.
Z Cařihradu, 27 srpna. Zdejší perské vel
vyslanectví dostalo z Teheranu tento telegram
»Pošlete obratem tureckou ústavu a volebn
zákon e !«
Tělesné ostatky Mahmuda paše.
Z Paříže, 26. srpna. (K. k.) Princ Saba Ed
din, příbuzný sultána Abdula Hamida, odcestova
večer do Cařihradu. Doprovází tam tělesné ostatky
svého otce, Mahmuda paše.
Změny v ministerstvu.
Z Cařihradu, 27. srpna. Za příštího ministra za-
hraničních záležitostí považuje se syn básníka Ke-
mala beje Ekerm bej, jenž čítá teprve 37 let, ale
který je velmi talentován. Volební hnu tí již
započa1c. Proslýchá se, že za presidenta nového
kabinetu jest vyhlédnut dřívější velký vezír F er
paša.
Mahmud paš
din
Hamid
Mahmud
Turecko
Persie
Cařihrad
Paříž
Saba
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
telský na dívčích lycefch s německým
ja zykem vyučovacím v Praze v jejím nyněj-
ším složení na studijní roky 1908-9 až včetně 1910
a 1911.
Tittoni a Aehrenthal.
Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) „Fremdenblatt““ píše-
Italský ministr záležitostí zahraničních Titto ni
přibude dnes dne 27. srpna do Kravska na Mo-
ravě, kamž byl pozván na hony knížetem Frasso-
Denticem. Počátkem příštího měsíce odebere se Tit-
toni, jak se dovídáme, z Kravska do Salepurku, kdež
dne 4. září sejde se s ministrem záležitostí zahranič-
ních bar. Aehrenthale m.
Ze Salopurku, 27. srpna. Bar. Aehrenthal ohlásil
sem na den 4. září v hotelu „De l'Europe“ svůj pří-
jezd. Soudí se z toho, že se zde bude konati schůzka
bar. Aehrenthala s italským ministrem věcí zahra-
ničních Tittonim.
Z nejvyššího portugalského vojenskéhio soudu.
Z Lissabonu, 26. srpna. (K. k.) Nejvyšší vojenský
soud zrušil rozsudek, kterým byly odsouzeny vojen-
ské osoby, zatčené za příčinou událostí ze dne 28.
ledna. Budou pohnány před válečný soud.
Sjezd španělských socialistů.
Z Madridu, 26. srpna.. (K. k) Sjezd španělských
sccialistů byl večer zahájen.
Konference paroplavebních společnosti v Londýně.
Z Londýna, 26./8. (K. k.) Ve včer, a dnešní konfe-
renci britských a severokontinentál ní ch
paroplavebních společností, jež se zde
konala, byla ruská společnost, sprostředkující do-
pravu z Libavy do Nového Yorku, přijata do
družstva interesentů. Mimo to konference vyřídila
příznivě záležitosti, jež byly na jednacím pořadu.
Události v Marokku.
Z Madridu, 26. srpna. (K. k.) Křižák „Princesa
de Asturias“ odplul z Kadýzu do Laraše vystřídat
křižák „Fstremadura“. Ministr námořnictva prohlá-
sil, že už nebude vyslána dalši válečná loď do vod
marockých, nebudou-li toho zvláštní okolnosti vy-
žadovati.
Tittoni
Aehrenthal
Asturias
Praha
Vídeň
Kravsko
Tit
Salepurk
Madrid
Londýn
Libava
Nový York
Maroko
Kadýz
FrassoDentic
Salopurk
jít l ' Europe
11
title
Z úřadního věstníku.
12
title
Centrální ředitel pražské železářské
společnosti Kestránek
Kestránek
13
article
Subvence dalmatským neúrodou stiženým rol-
14
article
níkům.
Z Vídně, 27. srpna. Ministerstvo orby k ná-
vrhu dalmatského místodržitelství poukázal
obnos 200 tisíc korun k tomu účelu
aby v Dalmacii opatřili si pícniny
a osivo ti hospodáři, kteří byli postiženi
suchem a neúrodou. Obnos ten byl zemskému
výboru dalmatskému k rozdělení odevzdán.
Zemský výbor sám věnoval na tento účel
Vídeň
Dalmacie
15
article
Z Vídně, 26. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne4.
srpna Marii Fiantišku hraběnku Salis-Zizer-
sovou dámou c. k. Tereziánského ústavu šlechtičen
na hradě pražském.
Ministr kultu a vyučování potvrdil vě
deckou komisi zkušební pro úřad učitel
ský na gymnasiích a školách reálnýc
s německým jazykem vyučovacím
Praze v jejím dosavadním složení na studijní rok
1908-9 a zkušební komisi pro úřad uči-
Marie Fiantiška
Salis Zizer
Vídeň
Wiener Zeitung
16
article
byl požádán od „Prager Tagblattu“ o auten-
tická sdělení v příčině dodávky rour pro praž-
ský vodovod. Pan Kestránek vyhověl a ve svém
autentickém sdělení vypravuje následující sen-
sační věci. Dne 7. června t. r., kdy ještě o vý-
sledku ofertního řízení nic nebylo známo, do-
stavil se k pražsko-železářské společnosti měst-
ský rada pražský, správní radě
vodárenské nenáležející a pod pečetí
Kestránek
železářský společnost město
18
article
Ze života nejbohatší ženy.
Ze života nejbohatší ženy.
O životě Hetty Greenové, která teprve nedávno
vzrušila americkou společnost tím, že opustila svů
chudičký byt na předměstí a ubytovala se v přepy-
chovém hotelu, sděluje Luigi Barzini „Corriere dell
Sera“ z Nového Yorku zajímavé podrobnosti
Pokus o společenský život se Hetty Greenov
nepodařil. Nenacházela v něm žádné záliby, nudila
se a litovala peněz, jež musíla vydávati za různé
zbytečnosti. Dnes sedí opět ne svou dcerou Sylvii, za-
mlklou a uzavřenou čtrnáctiletou dívkou, k vůli níž
chtěla se vrátiti do společnosti, v malých najatých
pokojích v Hobokenu, kde bydlela dříve a také tam
asi zůstane do smrti. Jen málokdo zná její domác-
nost. S brejlemi na očích sedí u okna a pilně šije
prádlo; dcera sedí mlčky vedle a plete z vlny teple
nátepničky. Cbčas zarachotí telefon; tu odhodí Hetty
Greenová práci, spěchá k telefonu a co rozmlouvá
s makléři na burse o obchodních záležitostech a udíl
jasnými, pevnými slovy rozhodné pokyny, zazáříjí
oči a tvrdý tah kolem úst prozrazuje bezpečnou od-
hodlancst.
Nyní rezhoduje o osudu celých zlatých dolů
o milionech a za minutu, sotva se obrátila, smlouvé
houževnatě se svou pradlenou o půl dolaru a pro-
hlašuje, že tak vysoké ceny za prádlo nebude moc
platiti. Podnes vypravuje pradlena, která kdysi také
měla nejbohatší ženu na světě mezi svými zákazni-
cemi, o návrnu, který jí milionářka jednoho dne váž-
ně učinila, Hetty Greenová navrhla pradleně, aby
u spodniček prala jenom dolní, skutečně špinavou
část, začež jí chtěla platiti ovšem jen polovici. Řez-
ník má přísný rozkaz, posílati pouze maso, které není
dražší než 12 centů za libru, tedy asi 60 h a to ne
jsou ještě nejvýznačnější doklady neobyčejné spoři-
vosti Hetty Greenové.
Hetto Green
Luigi Barzini
Hetto Greenov
Sylvie
Hetto Greenová
Nový York
Hoboken
Corriere dell Ser
cent
19
article
Jednoho dne dlela právě ve Filadelfii, když na-
stalo náhle kolísání kursů. Zkušená obchodnice po-
znala hned, že se tu rychlým jednáním dají vydě-
lati miliony, ale k tomu by musila býti v Novém
Yorku a sice ještě před uzávěrkou trhu. Uřícena při-
hnala se na nádraží a tázala se na cenu zvláštního
vlaku. Chtěli ji dát lokomotivu a jeden vagon za urči-
tý obnos, ale milionářka byla vysokou taxou pobou-
řena a snažila se docíliti slevy. Úřadníci dráhy byl
neoblomni. Konečně navrhla: „Odepněte vagon, po-
jedu na lokomotivě a za to mi snížíte účet o pět
dolarů.“ Tak se i stalo -
Když její syn po ukončení studií ve veselé ná-
ladě dal na jevo neodpustitelnou marnotratnost .
dědic 400 milionů byl tax lehkomyslný, že vyda
2000 dolarů — byla matka celá nešťastna a poslala
jej do Texasu do „vyhnanství“. Učinila jej presiden-
tem železniční společnosti na Jihu.
Celý její život podobá se románu, jaké se ode-
hrávají jen v Americe. Když před čtyřiceti lety se
mladá a veselá Hetly provdala za amerického konsula
Eduarda Greena z Manily, byla sice bohatou dámou,
ale neměla ani třicátý díl dnešního svého jmění. Po
smrti otcově zdědila 17 milionů a brzy na to po
smrti tety další tři. O toto dědictví vedl se dlouhý
proces. Byla nalezena závěť tetina, v níž odkazovala
vše dobročinným účelům, Hetty Greenová měla však
druhou závěť a proto musil rozhodnouti soud. Po
skončení procesu byla Hetty Greenová o tři miliony
bohatší a stala se zatím také zdatnou obchodnicí.
Green
Hetto Greenová
Filadelfie
Nový York
Texas
Amerika
20
article
Čím více však bromadila zlato, tím méně sna-
žila se vydávati a tím vice vzrůstala její lakota. Jed-
noho dne rozhodla se dokonce prodati koně a vůz
a aby ušetřila poplatek za sprostředkování, obsta-
rala prodej sama. Dala zapřáhnouti, jela na bursu,
připevnila na povoz velký plakát s nápisem „Na pro-
dej“ a čekala na kupce. Jejímu manželu se takovéto
chování málo zamlouvalo a protestoval proti němu
rozhodně, Hetty Greenová však se nepodvolila.
„Nepojedeš-li hned domů, dám tě lékařskou ko-
misí prohlásiti za šílenou“, hrozil jí manžel, nevěda
jiné pomoci. Ale Hetty zůstala klidna: „Uvidíme, kdo
z nás obou je blázen,“ Několik měsíců na to ztrati
její manžel na burse celé jmění, kdežto Hetty své
jmění zdvojrásobila. Před několika lety zemřel Green
ve skrovných poměrech, jeho choť však, jež bydlí
v malém hotelu na předměstí, vládne více než 400
milicny korun.
Hetto Greenová
Hetto
Green
21
article
= Drahé boty. Známý
ruský žurnalista kníže
Meščerský, přítel Alexandra III., vypravuje ve svém
»Graždaninu« příběh, jenž svědčí o úplatnosti ve
vyšších vojenských kruzích. Jistý důstojník, jenž by
byl rád býval přeložen k jinému pluku, přednesl
svou prosbu vysokému důstojníku generálního štábu.
Vysoký důstojník mínil, že věc jest obtížna a dá se
sotva provésti. Za hovoru mimochodem ukázal na
boty prosebníka, podotknuv, že nejsou zhotoveny dle
nejnovější mody a udal mu adresu obuvníka, jenž
mu udělá pořádné boty. Mladý důstojník vyhledal
obuvníka a tázal se na cenu. Obuvník se otázal, kdo
mu jeho adresu sdělil a když důstojník jmenoval do-
tyčnou osobnost, určil cenu 1000 K. Důstojník byl
dosti chytrý, že skryl své překvapení a tázal se zku-
šeného přítele o radu. Ten mu doporučil, aby složil
polovici obnosu hned a druhou polovici po dodání
bot. Brzy na to byly odstraněny všechny obtíže,
které se stavěly proti přeložení.