2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. května 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. 1isty
přudplání sei
v Praze v admninistraci
na muěsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
na moěsl
na čtnt leta . . . . 7 K 50
vs flislkšc: „ K so
na měsie . . . .
Poštoui
ns čtvrt lela . . . .
s dvojí zisilkou
na měsíe
a ltrrt laa
Praha
5
article
Západ a Východ.
Západ a Východ.
Reformní a smiřovací akce v Makedonii a
Albánii dospěla dle všeho k mrtvému bodu;
oznamujeť se, že následkem dynamitových atten-
tátů a krveprolití v Soluni zmocnilo se obyva-
telstva mohamedánského rozčilení, jež může se
zvrhnouti ve fanatické vraždění křesťanů. Proto
prý vláda turecká nebude „pokračovati“ v pro-
vádění oprav a zastaví zejmena další kroky proti
Albáncům. Za to prý obrací nyní všecek zřetel
l tomu, aby učinila nemožnými podobné podniky
makedonských povstalců, jako byly soluňské,a
činí prý proti nim rozsáhlá opatření již i v sa-
mém — Cařihradě. Zde i ve všech městech
makedonských dává zatýkati nejen přední Make-
donce, ale i příslušníky knížectví bulharského,
z čehož vzniknou nové nesnáze mezi Tureckem
a Bulharskem. Vůbec se podobá, že napjetí mez
oběma dosáhlo vrchole; vláda turecká obviňuje
nejen konsuly bulharské z účastenství ve zmat
cích makedonských, žádajíc, aby je vláda bul-
harská odvolala, ale zakročuje i proti bulhar-
ským biskupům v Makedónii a oznámila prý
mímo to bulharské vládě ostrou notou řadu pří-
krých požadavkův, z nichž některé prý přím
ohrožují samostatnost knížectví, tak že není vy-
loučeno, že dojde ke srážce mezi Bulharskem
Tureckem.
Oznamujeť se, že zástupci velmoci se na-
máhají, aby do těch konců nedospělo, ale zku-
šenost uči, že diplomaté nemívají v podobných
případech šťastných rukou a že jejich úsilí mívá
právě opačný účinek; připomináme tu jen podob-
neu situaci před válkou řecko-tureckou.
V Cařihradě samém vláda turecká svěřila
ochranu veřejné bezpečnosti vojsku, rozdělila
město na čtyři obvody vojenské a postavila v
čelo jejich vojenské velitele.
Albánec
Makedonie
Albánie
Soluň
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
6
article
Zprávy ze Sofie ovšem snaží se seslabiti
hrozivé nebezpečí a ubezpečují, že ani vláda, ani
veřejné mínění bulharské nepomýšlejí na válku
s Tureckem.
Vedle těchto hrozivých poměrů mezi Bul-
harskem a Tureckem vzbuzuje všeobecné pode-
zření obrovské hromadění tureckého vojskav
krajích albánských, jež má zajisté ještě jiný
úkol, než utišiti Albánce, což ostatně dle nej
novějších zpráv vláda turecká ani nemíní pro-
vésti. To by nasvědčovalo, že očekává události.
při nichž Albánci budou spolupůsobiti po boku
vojska tureckého. Tak píše se peštským liste
ze Skoplje, že tato veliká pohotovost vojska tu
reckého jest důkazem, že Turecko s e při
pravuje k válce. Hlavní síly turecké jsou
rezloženy podél vranic zrbských a táhnou se až
k Černé Hoře. Banka otomanská poskytla tu-
recké vládě na toto vojsko úvěr tak veliký, jako
na poslední válku s Řeckem.
Vzhledem k tomu jest pozoruhodno zazna-
menati, co se dovídá „Zeit“ z vídeňských kruhů
vojenských. Píšeť: až dosud nebyl vydán mo-
bilisační rozkaz ohledně nějaké části rakousko-
uherské armády. Ale člověk by musil míti velm
nepatrné mínění o schopnostech a vědomí po-
vinnosti vojenské správy a generálního štábu,
kdyby jen na okamžik o tom pochyboval, že
události balkánské u nich vzbuzují nejvy šš
pozornost. Již loni na podzim se vojensky
počítalo s čistě theoretickou možností, že udá-
losti balkánské snad učiní nutným branné
zakročení monarchie, a generální štáb
dle své povinnosti učinil všecka opatření. Totéž
by se bylo ovšem stalo, kdyby na jiné části na-
šich hranic podobné hrozivé zjevy se vyskytly.
Albánec
Sofie
Turecko
Černá hoře
Řecko
7
article
Ale branná hotovost moderní armády přirozeně
neznamená nikterak, že musí též dojíti do tu
hého. Jde jen o to, abychom nebyli překvapeni,
ale stáli pohotově pro případ, že nejvyšší pán
armády by dal rozkaz ku pochodu. Rozumí se
samo sebou, že pro takový případ se co nej-
přesněji vybírají i prostředky, a jest tudíž v š
přichystáno, počínaje od vrchního velitel
až na posledního bubenníka; ustanoveny jsou
dráhy dopravní i počet vlaků. Na otázku, bude-l
velitelem polní zbrojmistr Galgoczy, byla od-
pověď odepřena, jakožto vojensky nepřípustna.
Další, nejvýše znepokojující známkousi
tuace na Balkáně jest příchod evropských váleč
ných loďstev před Soluň; z nichž, jak známo
nejprvé se dostavilo loďstvo rakousko-uherské
Počtu válečných lodí evropských před Solun
stále přibývá. Byť i se popíralo, že má loďstv
toto význam demonstrace proti Turecku, přece
připouští vojenský list „Reichswehr“, že by lod
stvo to vysadilo na břeh ozbrojená oddělení
kdyby se nepokoje opětovaly.
Nelze také přehlédnouti, že přítomnost ci
zích válečných lodí ještě zvýší rozčilení a fana-
tismus mohamedánsky.
Tak by tedy byly vidny již obrysy akce
kteráž má po případě vystřídali akci reformni
a dodati jen sluší, že pro případ ten se mluví té
o zakročení ruských branných sil v Makedonii
na tureckém černomořském evropském pobřeží.
Balkán
Soluň
Turecko
Makedonie
8
article
Zbývá promluviti ještě o významu určitých
mezinárodních zjevů ve spojení s Balkánem.
Sem náleží především poměr Rakousko-
Uherska k Italii, jenž se dostal na novo na pře-
třes tím, že při nynějším pobytu císaře Viléma
v Římé se nestala v pronešených přípitcích ani
slovem zmínka o trojspolku. Z Vídně se píše
„Berl. Tagbl.“, že Italie touží po obsazení části
albánského pobřeží adriatického, s čímž však
Rakousko-Uhersko nesouhlasí a také je nepři
pustí. Rakousko-Uhersko samo nemysli na oku
paci Albánie; v případu nezbytném by postoupilo
vo smyslu berlínské smlouvy a tu by se obmezilo
pouze na pohraniční pás směrem k Mitrovici;ji
nak by přálo vzniku autonomní Albánie.
Ostatně prý jest Albánie tvrdý oříšek, o nějž by
si Italie mohla vylámati zuby, kdyby takový po-
čkus učinila.
V souvislosti s poměry tureckými uváději se
rovněž návštěvy anglického krále v Římě
z Paříži a německého císuře v Římě. Nelze prs
Vilém
Berl
Italia
Balkán
Rakousko
Uhersko
Italia
Vídeň
Albánie
Řím
Paříž
9
article
návštěvy tyto pokládat za pouhé návštěvy re-
presentační, jednak proto, že staly se v době.
kdy car ruský svou návštěvu v Římě odročil,
jednak proto, že v průvodu německého císaře byl
kaneléř Bülow, a při jednání anglického krále
spoluúčinkovali angličtí velevyslanci. Má se tudíž
za to, že anglický král v Římě i v Paříži uvedl
na přetřes otázku vlivu v severní Africe a zacho-
vání rovnováhy na Středozemním
moři. Protože obě tyto záležitosti souvisí se
stavem turecké říše a poměry na Balkáně, před-
pokládá se dále, že Angličané snaží se docíliti
dohodu ve všech těchto směrech, jak s Italií, tak
i s Francií. Těmito návštěvami ovšem se sesiluje
význam Italie, což jest důležito pro případné
další události v Albánii. Že při tom oba panovníci
největších protestantských říší vyjednávali i s pa-
pežem, a císař německý zvláště i s kardinálem
Rampollou, soudí se, že plány západní politiky
mají nyní na Východě zapotřebí i přispění hlavy
katolického světa. Zvláště nápadné jest, že císal
Vilém představil papeži i korunního princea
prince Eitla, kteří se vracejí z cesty do Turecka
a Egypta. Tyto okázalé projevy přízně mezi Vati-
kánem a Hohenzollery jakoby připomínaly ob-
novu oné dávné politiky, již Řím a Německo pro-
vozovaly proti národům slovanským.
Zdá se tudíž, že státy evropské pro všecky
případy již mezi sebou rozdělily úlohy, jež
hodlají sehráti vůči množícím se zmatkům v říši
turecké.
Bülow
Angličan
Rampolla
Vilém
Eitl
Řím
Paříž
severní Afrika
Balkán
Francie
Albánie
Turecko
Egypt
Německo
Italia
10
article
Poslanec MUDr. E. Engel
Poslanec MUDr. E. Engel
o vlivu sjezdu důvěrníků na postu
českých poslanců na radě říšské.
Položil jste mi otázku, co soudím
vlivu sjezdu důvěrníků na postu
českých poslanců v radě říšs ké ? —
Otázka tato se týká II. článku přijaté resolucea
rád se na něj obmezím; leč musím nejprvé do-
tknouti se i některých zjevů, jež sjezdu před-
cházely, poněvadž k lepšímu objasnění mám je
za potřehné.
Známo, že spolupůsobením jistých okolnost
namnoze vzbuzen dojem, že nastane nová česká
obstrukce. S četných míst byla doporučována
hned při zákonech cukerních a branné předloze.
najisto však se čekala při prvém čtení předloh
vyrovnávacích.
Když k ní nedošlo, učiněn klub terčem nej-
ostřejších výčitek, že dříve prý obstruováním to-
lik hrozil, pak ale hrozbu neprovedl, kteroužto
nedůsledností se váha jeho citelně poškodila.
Pan dr. Pacák ve své kutnohorské řeči
vysvětlil a též od jiných jsme se dověděli, že
věcí vůbec měly se jinak a kromě toho, že
náhled, zdali obstrukce dotýčná bude i pro-
spěšnou, zatím stal se mezi poslanci samými
velice sporným.
Různost mínění jest arciť v tak čet-
ném ústředí zcela pochopitelnou a nikomu nelze
ji vytýkati, zejmena když přece všichni slušně
předpokládati musíme, že i názor, který s naším
se nesrovnává, taktéž vychází z opravdové pře-
svědčenosti a z popudů toliko ryze vlastene-
ckých. Ale chybu vidím v tom, že „zápas
o pravdu! nezůstal ohraničený na forum, před
kleré jedině, patřil, načež s bolestnou obavou
všeobecně pozorováno, že vzchází povážlivá roz-
tržka. Proto svolán Sbor důvěrníků, jehožto váž-
ným zakročením snad ještě dala se zameziti.
MUDr
E Engel
doktor
Pacák
11
article
Když přijato, že sjezdu předloží se holový
elnborát, tu veškeři upřímní členové strany co
nejvřeleji zajisté si přáli, by na konec neroz-
dělil se v menšinu a většinu snad sám výkonný
výbor, nýbrž aby z připravných porad jeho vyšel
návrh, usnesený jednohlasně.
Tak se i stalo a nyní očekáváno již mnohem
bezpečněji, že též ve Sboru důvěrníků lze bude
docíliti souladu. Ani tato naděje nezklamalaa
jednomyslné schválení resolüce ve všech
její částech jest výsledkem potěšitelným, který
manifestuje neotřesené trvání strany a zachovává
možnost politického vlivu českého poselstva.
Leč rozhodnutím, že volba přiměřených
prostředků taktických zůstavuje se posl an-
cům, ale že ani obstrukce nemá zásadně se
vyloučiti, ponecháno arcit oběma směrům—
pro i proti obstrukei — které tu skutečně jsou,
aby též nadále o vítězství bojovaly, z čehož by
vzniknouti mohlo nebezpečí, že za nedlouho
budeme míti rozháranost novou.
12
article
Toto nebezpečí jest však pouze zdánlivým
a došlo by k němu jenom tenkráte, kdyby po-
etivě nehledělo se i k další zjevné i ntenei
Sboru důvěrnického, neboť zřejmý důsledek
usnesení sjezdu, které nyní pro poslance i celou
stranu stalo se závazným, jest ten, že svo-
boda u volbě taktiky nevylučuje sice boj různí-
cích se názorů, ale že musí všechno jednání
o této volbě zůstati výhradně interní záleži-
tostí klubu samého a nesmí opakovati se, že mí-
nění odchylná se nespokojí tím, aby. — jen
v klubu samém, důvod stavíce proti důvodu
— tam váhou čisté věcnosti domáhala se
úspěchu, nýbrž jala se hledati posilu vystupová-
ním před širokou veřejnost, jež tím přivolávána
k soudu nad klubem poslaneckým v otázce,
o které dokonale informována býti nemohla
a jejížto přečetných stránek záludových
nezná.
Resoluce Sboru důvěrníků obsahuje však
ještě ten korektiv, že menšina klubu má se
loyálně podrobiti většině, v čemž ostatně spo-
čivá nejvlastnější význam doporučované kázně
a solidarity, která jest nezbytnou podmínkou
každého politického zdaru.
Rozumí se, že k této kázni náleží též odstra
nění trapných absencí, jimiž i ve věcech, nemálo
důležitých, již nejedno úspěšné vystoupení klubu
se k radosti všech našich odpůrců zmařilo.
Musíme doufati, že vážnost doby zdatně
přispěje k pocitu veliké zodpovědnosti každého
poslance aby rovněž tato napomenutí sjezdu ne-
vyzněla na prázdno; vždyť také strana, jež by
13
article
neohlížela se na ustanovení svého nejvyššího
tribunálu, ztratila by všechen pevný základa
byla by odsouzena ku pouhému živoření.
14
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
Do oči, ano přímo do tváře bijící doklad
hospodářské zehátralosti České spořitelny, zlo-
činného nešetření statutu, odírání reservního
fondu, jednostranného využitkování svěřeného
jmění k účelům nejskandálněji německonacio-
nálním přinesli jsme již přede dvěma měsíci
vylíčením cest a pokoutních praktik tohoto » vzne
šeného« peněžního ústavu německého, kteréž
vedly k pověstnému daru »Grandhötelu« ke
kolonisaci prušáckých buršů v Praze. Tento
»dar«, provedený grandiosním škrtem bez mála
millionu zlatých z reservního fondu, jimž Česká
spořitelna oslavila poslední cisařské jubileum
současně s infámně famosním millionovým darem
na pilnou vodu v Praze, po níž královské naše
hlavní město na sucho uiřelo ústa, jest zároven
typiekou ukázkou hypotečního hospodářství v stare-
slavném paláci na Ferdinandově třídě. Jedině
snad řečené jubileum a jalový dar pitné vody.
s nímž se »Grandhotel« svezl, způsobily, že s
tenkráte na německý cirki ve spořitelně tak
z bystra nehledělo a že přehlédnuto bylo, kterak
po protekčních půjčkách, různým majitelům
»Grandhotelu« poskytovaných, hotel uvázl v rukou
spořitelny s nesmírnou škodou, načež darován
vychovatelně kulturních synků velikého národa.
aby jakožto »Studentenheim« dále posloužil —
za hypotéku, na níž se vesele z České spořitelny
dále půjčuje. Až pečeně začne znova zaváněti.
bude to státi zas jen škrt pěrem a »Grandhotel«
bude zase čist!
Praha
Ferdinandov třída
Český spořitelna
15
article
Dnešního dne jsme s to uvésti české ve-
řejnosti, dozorčím úřadům a tedy v přední řadě
vrchnímu kurátorskému úřadu České spořitelny
nový makavý příklad pečlivosti, s jakouž »nej
přednější německý úvěrní ústav říše« umisťuje
vklady jemu svěřené, pro poučení zbývajícíeh
dosud vkladatelů českých a ku povšimnutí ně-
meckého tisku, statečných obhájeů neposkvrněně
superiority České spořitelny v »Bohemii«a
»Prager Tagblattu«. Obraťme k tomu konei
v novoměstských knihách fol. 592, Iustrum
čís. kat. 908/1, dům čís. pop. 592/II., čís.
kat. 908/2 zahradní stavení a čís. kat. 495
zahrada. Šťastným majitelem pozemků těchto
není nikdo jiný, leč začasté v pražské politické
historii vzpomínaný — »Deutscher Hand werker-
verein«. O něžném poměru tohoto výtečného
spolku německého k České spořitelně vypravuj-
následující položky passiv, vložených na jeho
grunty, tuto vedle německého kasina nejdraho-
cennější půdu německou v Praze. Váznou České
spořitelně následujícími knihovními pohledáv-
kami:
4lgproc. zápůjčkou zl. 1884. 42
6proc. zápůjekou zl. 8000.—
6proc. zápůjekou zl. 5720.59
4pproc. zápůjékou zl. 8780.—
49proc. zápůjčkou zl. 20 614.99
celkem zl. 45.000.— = 90.000 K
140. 000
5proc. ev. 4lsproc. zápůjčkou . .
Prager
Praha
Český spořitelna
Bohemia
Deutschry hand werker
16
article
Celkem.
. . . . 230.000
Nevyzýváme čtenáře naše, aby se šli po-
dívali na tento objekt do Charvátovy ulice, poně-
vadž by v tom mohl býti spatřován zločin po-
buřování, ale vyzýváme je, aby si vzbudili před-
stavu nádherných těchto budov, tábnoucích se
za rohem Ferdinandovy třídy do zátiší Charvátovy
uličky, vlce ve špinavé než ponuré velebě,
pokud jsou znalci, zeptali se sami sebe, zdali
by na tuto barahinu s haluznou zapůjčili
230.000 K?1 V knihách není poznamenáno.
zdali »Handwerkerverein« také úroky platí. Ne-
platí-li je, pak se ovšem vysvětluje ozdobný
přívlastek České spořitelny v tisku kusina » Vor-
nehm«, platí-li, pak ovšem byla by to poněkud
hodně přemrštěná činže za místnosti, kteréž ve-
deny jsou ve vlastnictví německého válečného
spolku, ale ve skutečnosti náleží spořitelně. Ale
že by tato hypotéka byla pupilární, sirotčí zá-
rukou čtvrt millionu korun z vkladů České spo-
řitelně svěřených, to nám, jak pevně doufáme.
nepotvrdí ani »Bohemia«, tato záštita německého
»Privateigenthumu« v Praze, ani »Prag. Abend
blatt«, tento odvážný kritik husitského prý útok
na Českou spořitelnu.
Charvátův
Praga
Charvátův ulice
Praha
Bohemia
17
article
Máme vyvoditi z předeslaného fakla obvyklé
a — marné mravné naučení? Vysvílá z něho
i pro slepého viditelně, že Česká spořitelna jest
do opravdy válečnou pokladnou pražského ně-
mectví, neboť co tuto ukázáno příkladem jedním,
bude patrně platiti pro všechny případy, pro
všechny ty skvělé německé bašty páně Wiese-
rovy kolonie pražské, a kdyby nebyloto
zbůhdarmou praci, sestavili bychom náramně
krásný rejstřík, který by vydal summu něko-
lika millionů hypotěk na německém »besitz-
standu« v Praze váznoucích, při čemž by
vyšlo na jevo, že pohledávky spořitelny uloženy
jsou sice na úrok velice slušný, který se ale
buď neplatí anebo v podobě darů na všeužitečné
a všeobecně prospěšné účely německonacionálním
dlužníkům-spolkům vrací. Takhle hospodaří se
svěřeným národním kapitálem » nejpřednější, nej-
počestnější německý peněžní ústav«, v němž
Wiese
Praha
Český spořitelna
18
article
vedle ohromných millionů českého jmění soukro-
mého leží ještě neméně ohromné milliony soud-
ních deposit sirotčích, dalekou většinou z českých
soudních okresů, fondy patronátní, takmět
všechny, jmění zádušní, takměř všechny fondy
nadační, jmění mnoha velikých dobročinnýcha
veřejně účelných společností a spolků, což
všechno poplatným učinéno jest německému
nacionalismu a systematické germanisaci Prahy
i jazykového rozhraní, k podpoře hospodářské
převahy a bohatství německého, kteréž se nám
za náš český groš posupně vysmívá! Jaká to
hanba. iaká to zabedněnost, jaký to zločinn
národu, ponechávati v tomto vyděračském závodě
zděděné aneb vydělané české jmění !l
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. května. (K situsci.) Bídu
nynějších parlamentních poměrů uznává již také
krakovský „Czas“. „Pro lidi střízlivě myslící —
praví — jest situace dnes taková, jaká už jednou
byla, to jest obstrukcezdá sebýtiopě
nevyhnutelnou, jen o to běží, která strana
s ní započne... Není dnes tajemstvím, že
mladočeský klub, ač se přidržuje dosud formy
umírněné, bude přece houževnatě trvati na zří-
zení české university na Moravě, ponechávaje
vládě, aby sama překonala německý odpor prol
této universitě. Nepodaří-li se jí to, vláda se
ocitne před alternativou: vyvolat buď obstruke-
českou nebo německou. Tak — dodává pisatel
— mají se dnes věci; avšak nepokládám přece
za vyloučené, že „vášně prostá vytrvalost“ mini-
sterského předsedy nalezne na konec ještě ně-
jaký jiný východ.
V Praze, 6. května. (Uherský ex-lex.
Praha
český univerzita na Morava
19
article
Vedle nařízení, že za doby ex-lex nemají sev
Uhrách cestou exekuční vymáhati daně ani ne-
doplatky, vydal ministr financí Lukacs nový
oběžník, jímž se činnostkomisí pro vy
měřování daní suspenduje na ne
určitý čas po celé zemi.
Vládní časopisectvo uherské zaznamenává
v posledních dnech některé projevy, docházející
z provincie a odsuzující jednání obstrukce. Pro
jevů takových jest však dosud příliš málo
u porovnání s ohromným množstvím petic a re-
solucí, zaslaných sněmu proti branné předloze
a tedy na prospěch opposice. Do Pešti nepřestá-
vají přijížděti hromadné deputace z venkova,
ohražující se proti schválení branné předlohy.
Avšak v samém lůně opposice jeví se dle
tvrzení vládních listů známky jakéhosi rozkolu.
Jest prý ve straně Košutově již celá frakce, ve-
dená posl. Justhem a čítající na dvacet hlav.
která rozhodně odsuzuje obstrukci proti zatím-
nému rozpočtu. Frakce ta byla by prý ochotna
upustiti ihned od obstrukce, kdyby jí vláda vyšla
nějakou koncessí vstříc. Dobře prý by se k tomu
hodilo zabezpečení dvouleté vojenské služby.
Košutův
Justh
Uhry
Pešť
20
article
Také Ugron soudí, že vláda musí učiniti ob-
strukci aspoň jednu koncessi; pak prý se po-
stavení vlády rázem zlepší, neboť osoba Szellova
se těší sympatii také u všech opposičných stran.
jež upřímně litují, že brannou předlohu musi
sněmovně předložiti právě Szell. Velké naděje
vkládají se do panovníkova příjezdu do Pešti.
neboť se má za to, že koruna osobním zakroče-
ním způsobí obrat v situacl.
V Praze, 4. května. (Osud paragrafu
čtrnáctého.) Výbor, jemuž uloženo, aby po-
dal sněmovně zprávu o návrhu na zrušení § 14.
rakouské ústavy, rozhodl se, jak známo, většinou
hlasů pro škrtnutí tohoto paragrafu. Zdá se však.
že dr. Körber výborovému usnesení nepřikládá
valné váhy a očekává s jistotou, že plenum vý-
borovou zprávu opraví asi tak, jako opravilo re-
ferát o jednacím řádu, jejž šťastně vytlačiloz
jednacího pořadu. Něco podobného očekává
vláda také při jednání o § 14., jehož se ovšem
vzdáti nehodlá. Vysvitá to z vídeňského dopisu
doktor
Körber
Pešť
Praha
21
article
„Pester Lloydu“, v němž se praví o návrhu na
zrušení § 14.: „Je známo, jak bezohledná vláda
zneužívala ode dávna tohoto paragrafu z nouze
a je také známo, že proti tomuto ústavnímu
ustanovení nahromadilo se proto množství od-
poru. Jestliže však výbor navrhuje naproste
škrinutí § 14., přihodí se mu v plenu se strany
většiny asi totéž, co se stalo se změnou jednacího
řádu. Část sněmovny nechce se totiž vzdát.
tohoto paragrafu a chce si jej uchovati jako
účinný prostředek v nouzi pro všechny případy;
jiná část sněmovny má za to, že § 14. mohl b
býti odstraněn jen současně s takovou změ-
nou jednacího řádu, která by znemožnila vše-
likou obstrukci, neboť, dokud zůstane možnost
obstrukce, jest § 14. jako correlat obstrukce ne-
zbylný. Proto se bude v minoritním votu ústav-
ního výboru žádati, aby se jednání o § 14. od-
ročilo na tak dlouho, až se změnou jednacíh
řádu znemožní všeliká obstrukce proti „stát-
ním nezbytnostem“. Konec koncň — dodáva
zpravodaj — § 14. zůstane i nadále v platnosti.
jako zůstane v platnosti nynější jednací řád.“
Lloyd
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. května.
Rusko a Rakousko na Balkáně.
„Novoje Vromja“ vrací se ještě jednou k
předmětu sporu mezi ním a „Pest. Lloydem“
Spor se vede o to, zřeklo-li se Rakousko-Uhersko
práva na okupaci Starého Srbska tím, že je za
25 let, od berlínského kongressu, neokupovalo.
či nikoli. „Novoje Vremja“ tvrdí, že se zřeklo.
„Pest. Lloyd“ že to právo je nepromlčitelné
Téhož mínění jsou jiné orgány rakousko-uher-
ské. Na to odpovídá „Novoje Vremja“, že t-
kovým stanoviskem dává se v šanc rakousko-
uherská smlouva s Ruskem o Balkán. Smlouv
tato praví, že má společnou snahou obou moc-
ností zachován býti status quo. Tím se může
rozuměti pouze status, jaký byl r. 1897, a ni-
koli, jaký byl před 25 léty. R. 1897 bylo Stare
Srbsko Rakousko-Uherskem neokupováno; oku-
pace by status quo zrušila, tedy úmluvu s Ru-
skem roztrhla. Kdyby bylo Rakousko Staré Srb-
sko okupovalo, nebylo by došlo k žádné jeho do-
hodě s Ruskem.
Cesty krále Eduarda.
Z Kodaně potvizuje se zpráva, že anglický
král Eduard, který vrátil se právě přes Pařiž
ze své dlouhé cesty středomořské, navštíví letos
ještě panovníky v Petrohradě a Berlíně, a ví-
deňská »Alig. Correspondenz« se dovídá, že
zavílá také do Vídně. Král, Eduard přijede
V drobném prodeji:
ranní či le o sala
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve flislkách na venkovs-
ranoí čnele
odpolední.
. . . . . . . sh
Inserát
platí re hotově vapřel
Předplacení a inserty přdjímá zdminl-
strace v Hatianské ulicí č. a.
Ta- pncházejí se těž rrčskee.
tiskárns a espečite ,Nátodnich Listá“
Bakopiy so aavraorjl.
Vromja
Lloyd
Novoj Vremja
Srb
Eduard
Král
Praha
Rusko
Rakousko
Balkán
RakouskoUhersko
Srbsko
Kodaň
Petrohrad
Berlín
Vídeň
Hatianský ulice
Nátodnich Listat
Novoj Vremja
23
article
červenci do Kodaně k návštěvě svého tchána
krále Kristiana, a odebere se odtud do
Petrohradu, kam přibude v prvních dnech
května. Na zpáteční cestě zajede do Berlínaa
pak do Vídně. Před touto cestou přijme král
Eduard v hlavním městě Anglie návštěvu ital-
ského krále Viktora Emanuela a snad
také presidenta Loubeta. »Allg. Corresp.«
sděluje, že v přičině chystaných jeho podzim-
ních návštěv učiněny již vládou anglickou do-
tazy v Petrohradě i ve Vídni.
Kristian
Eduard
Viktor Emanuel
Loubet
Allg
Kodaň
Petrohrad
Vídeň
Anglie
24
article
Kohnovy persekuce.
Kohnovy persekuce.
Politický klub pro politický okres vyškovský
zaslal papežské nunciatuře ve Vídni petici
»Již po léta každý nepředpojatý v arcidiecési
olomoucké pozoruje, že počínání celkové i jednotlivé
Jeho kníž. Mil, arcibiskupa olomouckého dra. Theod.
Kohna naproti lidu a kněžstvu neodpovídá úřadu
arcipastýře, neodpovídá vznešenému poslání nástupců
sv. Methoděje, ani vznešené morálce náboženství
křesťanského, kterému vévodí slova plna lásky:
»Miluj bližního svého jako sebe sama.«
Posledními známými skutky míra všeho dovršena.
Protestujeme uctivě, ale také rozhodně proti
tomuto počínání Jeho kníž. Mil. arcibiskupa olomou-
ckého dra. Theodora Kohna a prosíme, aby půso-
beno bylo, by poměry v naší arcidiecési v žádoucí
klid byly přivedeny. Poněvadž nutný klid a šťastné
spolužití lidu a kněžstva má pro celou naší vlast
důležitost velikou, prosíme uctivě, by odstranění byl
oni činitelové, kteří staví se tomu na odpor, prosíme,
aby odstraněn byl i původce, od něhož pohoršení
vyšlo.e
Sližnosti na dra. Kohna. Z Vídně, 6. května.
(Zvi teleg. »N. L.«) »Allg. Corresp.« sděluje: Zdejší
rozhodující kruhy vyslovily ve formě olficiální přání,
aby arcibiskupovi dru. Kohnovi pro události v olo-
moucké arcidiécesi udělila kurie přísnou důtku. Ač-
koli nuncius podal o celé záležilosti již před něja-
kým časem zprávu do Říma, neobdržel dosud žádné
odpovědi. — Pozoruhodno jest, že v poslední době
stěžovali si na vídeňské nunciatuře na jednání arci-
biskupa také někteří olomoučtí kanovníci,
kteří prohlásili, že poměry v arcidiécesi
jsou neudržitelnými.
Kohnův
Kohn
svatý . Methoděj
Allg
Vídeň
Řím
25
article
Návrat dra. Kohna do Olomouce. Z Olo mo u ce,
6. května. (Zvl. tel. »N. L.«) Arcibiskup dr. Kohn,
který sem měl přijeti již včera o 3. hodině odpolední
a cestu tuto již také nastoupil, avšak v polovicíji
přerušil a jel zpět, konečně se sem na dnešek v noci
přece vrátil. Ale učinil to s velikou opatrnostía
způsobem u něho nikdy nebývalým. Ze Skaličky
vyjel nepozorovaně na dnešek o 1/4 na 12. hodinu
v noci v obleku obyčejného kněze a pouze
v průvodu sluhy povozem do Hradiště, z něhož po-
užil rychlovlaku a přijel o 2. hodině 35 minutách
do Přerova, kde v čekárně II. třídy vyčkal do 3. ho-
diny ranní, načež odjel vlakem do Olomouce, kam
přibyl o 4 hodině 30 minutách ráno. Dosud jezdil
dr. Kohn v salonním voze a vítán byl na olomou-
ckém nádraží přednostou stanice Dnes přijel však
ve voze obyčejném a ani přednosta stanice o jeho
příjezdu nevěděl. Zejtra má arcibiskup dr. Kohno
5. hodině odpolední odjeti na visitaci do Kojetína.
Dr. Kohn a Řím. Z Říma, 6. května. (Zvl. tel.
»N. L.«) Zdejší list oznamuje, že čelné žalobya
stížnosti, které došly papežské kurie na arcibiskupa
dra. Kohna, přikázány byly kongregaci rilu, by je
prozkoumala. Přibyl sem také důvěrník dra. Kohna,
aby podal informace ve Vatikáně, zejmena by je
přesvědčil, že příčina všech srážek v olomoucké
arcidiécesi zaviněna prý je jedině a výh radne
národními třenicem i(?).
Kohn
doktor
Kohno
Přibyl
Olomouc
Ola
Skalička
Přerov
Kojetín
Řím
Vatikán
26
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Odpověď vlády nedošla ani včera do Zemské
banky a nedojle už asi vůbec. V sobotu konala se
schůze zástupců peněžních ústavů, které jsou ochot-
ny poskytnouti peněžní prostředky na vykupování
vkladních knížek po 50%, šlo jen o to, aby vlád
uvolnila podmínky o svém vkladu u Zemské banky,
aby téhož vkladu mohlo býti použito k vykupování
knížek. V neděli dotyčný elaborát byl zaslán do Vídně
a poněvadž uplynuly tři dny, aniž vláda odpověděla,
zdá se, že odpověď vůbec nedojde. Když dlela ve
Vídni deputace ze svato-václavské záložny, byloj
mnoho slibováno, nejjemnější slova volena k upoko-
jení, ale zajisté jen proto, aby se deputace co nej-
dříve opět z Vídně vzdálila. Kdyby vláda nějskou
ochotu jevila, už by dávno byla rozhodla. Vždyt
při povolení žádosti zlráta její nemůže býti značná.
Jiskřička naděje, o níž jsme se včera zmínili,
zasvilla nikoli z Vídně, nýbrž z Prahy, ale prozatím
nemůžeme s ní na buben.
Vždyt
Vídeň
Praha
27
article
Dosavadní akce sanační byla německými kruhy
buď ignorována aneb stěžována. Německé kruhy
nesmějí zapomínati, že by nebyly katastrofou kon-
kursní dotčeny. Mezi členy záložny sv.-václavské
jest plná pětina Němců a mezi nimi četní advokáti,
nctáři, majitelé domů a p. Podnikají-li se tedy vše-
možné kroky na odvrácení konkursu a pro zlepšení
situace vkladatelů i členů, neděje se to pouze pro
příslušníky české národnosti, ale i pro Němce. Když
už ve Vídni provezuje se neochota oproti českým ž-
dostem a tužbám, bylo by záhodno, aby dotyční in-
teresenti němečtí sami akce záchranné se ujali. Sna
by jejich přímluva urychlila příznivé rozhodnut.
Otálení vlády vysvětluje se jedině tím, že má obavy
před německými interpellacemí. Nuž tedy ochota vlády
(nikoli dar) ze čtyr pětin prospěje Čechům a z jedné
pětiny Němcům
Rožhodnutí nejvyššího soudu o tom, že repartice
jest žalovatelná i bez prohlášení konkursu, značnou
měrou posilnilo naději ve zdar sanační akce. Záložna
sv.-václavská byla by aktivní v tom případě, kdyby
všichni zapsaní členové složili repartici po 300 K
na kazdý podíl. A poněvadž přemnozí členové nemají
pražádnou ochotu tuto povinnost splniti, jest ovšem
povinností výboru záložny, aby v zájmu lak dost po-
škozených vkladatelů k placení je donutil. Když už je
takořka na polo jislo, ze záložna bude před konkursem
svatý
Němec
Čecho
Rožhodnutí
Vídeň