1
masthead
V Praze, ve středu dne 19. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 228.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Agrárníci a obchodní smlouva se Srbskem.
Z Vídně, 19. srpna. Včerejší ministen
ská rada trvala přes půlnoc. Po malé pře-
stávce pokračováno bylo v jednání do 1. ho-
diny. Souhlasně se sděluje, že schůze protáhla
se tak následkem odporu, je jž
kladli agrární ministři dr. Eben-
hoch a Prášek proti tomu, aby o bch o dn
slmlouva se Srbskem neprodleně
nastoupila v platnost. Agrárníci vystu-
pují nyní proti tomu, ačkoli v prosinci minuléh
roku odhlasovali vládě zmocň -
vací zákon a tím dali vládě plnou moc,
aby smlouva se Srbskem nastoupila ihned
v platnost. Co bylo na ministerské radě usne-
seno, není známo. Kdežto »N. F. Pr.« ozna-
muje, že sotva bude možno násled-
kem tohoto agrárního odporu, aby
obchodní smlouva od 1. září měla platnost,
oznamují listy jiné, že bar. Beckovi (známému
specialistovi pro obchodní smlouvy) podařil
se vyvrátiti jejich námitky a že
smlouva bude vyřízena na základě
zmocňovacího zákona, aniž by prošla ještě jed-
nou parlamentem.
Odpor ministrů proti vyřízení obchodní
smlouvy na základě zmocňovacího zákona jest
následkem předcházejících porad,
které se včera konaly mezi če-
skými a německými agrárníkya
kterých se zúčastnili poslanci Udržal, Bukvaj,
Staněk a Zázvorka s české strany, s německé
poslanci dr. Damm, hr. Kolowrat a dr. Schrei-
ner. Tito agrární poslanci byli také před mini
sterskou radou přijati bar. Beckem a žádali, aby
obchodní smlouva se Srbskem byla aktivována
jenom cestou parlamentní. Také jim vyvracel
bar. Beck jejich názory. Dosud se neví, ne-
bude-li v poradách členů kabinetu dnes pokra-
čováno. Také jest možno, že ministerský před-
seda bar. Beck odebéře se před svým odjezdem
na další dovolenou k císaři, aby mu o těchto
záležitoslech referoval.
Eben
Prášek
Beck
Udržal
Bukvaj
Staněk
Zázvorka
doktor
Damm
Kolovrat
Schrei
Srbsko
Vídeň
5
article
Srbsko a Rakousko.
Z Vídně, 19. srpna. »N. F. Pr.« ozna-
muje, že srbský ministr zahranič-
ních záležitostí dr. Milovano vič
na své zpáteční cestě z lázní, kterou v nejbliž-
ších dnech nastoupí, navštíví zahraničního mi-
nistra rakouského bar. Aehrenthaliaj n
Semmeringu.
Jihoslovanské ministerstvo.
Z Vídně, 19. srpna. »Zeit« oznamuje, že
také otázka zřízení jihoslovanského ministerstva
krajanského, která dosud jenom příležitostně
byla přetřásána, nabyla pevnější formy
Podivné události v Chorvatsku
Bosně vyžadují nejvážnější pozornosti a bude
třeba počítati s tím, že starým požadavkům ra-
kouských Jihoslovanů musí se nyní přikládati
z pochopitelných příčin zvýšený význam.
Co se týče porad, jež měl ministerský
předseda bar. Beck se členy parlamentu za
účelem rekonstrukce svého kabinetu, možno
říci, že v dohledné době se ve složení kabi-
netu nezmění pranic. Co se stane na podzim,
není dosud jisto.
Jmenování soudních úřadníků.
Z Vídně, 19. srpna. Zdejší listy nepřiná
šejí k provedenému jmenování soudního úřad-
nictva žádných poznámek. Jenom »Zeit« praví,
že v německo-českých kruzích neuspokojilo,
jelikož příliš mnoho oprávněných přání zůstalo
nesplněno. V blízké době bude provedeno jme-
nování soudního úřadnictva v VIII. a IX. hod-
nostní třídě.
Tak zvaná velezrádná aféra srhská.)
Ze Záhřeba, 19. srpna. V procesu proti
tak zvaným srbským velezrádcům vede se vy-
šetřování také krajským soudem v Sarajevě.
Srbský »Rigec« oznamuje, že státní zastupitel-
stvo dalo pod policejní dohlídku vy-
nikající Srby, mezí nimi také známého
milionáře Jeftanoviče, jakož i jiné známé
občany spolu s redaktorem jmenovaného listu
Alexandrem Ončikušem. Jmenovaný list
k tomu podotýká, že se tak stalo na pří mý
rozkaz ze Záhřeba.
doktor
Milovano
Jihoslovan
Beck
Srba
Jeftanovič
Ončikuš
Srbsko
Rakousko
Vídeň
Aehrenthaliaj můj Semmering
Chorvatsko
Záhřeb
Sarajevo
6
article
SIí
SIí
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Císažovy narozeniny.
z Vídně, 19. srpna. (K. k.) Nesčetné množství
lidu oslavovalo v Prateru císařské narozeniny. Spolek
„Deutsche Heimat“ uspořádal historický slavnostní
průvod, po němž následovala slavnostní hra. Potom
uspořádána byla v Prateru lidová slavnost, ktera
trvala až do půlnoci. Zábavné podniky v Pratéru byly
nádherně ozdobeny.
Z Vídně, 19. srpna. (K. k) Časopisy sděluj
z Išlu: Odpoledne konala se v císařské vile hostina.
Princ Leopold Bavorský připil císaři. Císař poděko-
val a pozvedl pohár na zdar všech přítomných. Dítky
paní arcivévedkyn Marie Valerie sehrály o 5. hodině
slavnostní hru. Císař sledoval hru svých vnuků u ži-
vou pochvalou. Odpoledne byla v lázeňském parku
uspořádána císařská slavnost, jež měla skvělý prů-
běh. Večer byla dávána jako slavnostní představení
veselohra „Renaissance“, v níž vystoupil Baumeister
pohostinsku.
Z Petrohradu, 18. srpna. (K. k.) Na počest císaře
a krále Františka Josefa byla dnes uspořádána v car-
ském stanu v Krásném Selu slavnostní hostina, při
kteréž seděl rakousko-uherský velevyslanec hr. Berch-
told po pravici cara Mikuláše. Car připil na zdar
císaře a krále Františka Josefa. Vojenská hudba hrála
rakouskou hymnu
z Vidně, 19. srpna. (K. k) Ze všech evropských
hlavnícn měst oznamují se oslavy narozenin císaře
a krále Františka Josefa. Císař obdržel včera nesčet-
né blahopřejné telegramy, mezi nimi ode všech pa-
novníků.
Císažův
Leopold bavorský
Valerius
Baumeister
František Josef
Mikuláš
Vídeň
Prater
Išlu
Petrohrad
spolek „ Deutsche Heimat
Renaissance
8
article
Lihový kontingent.
Z Vídně; 19. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje zákon ze dne 8. srpna t. r. ve příčině s ta-
novení lihového kontingentu pro výrobní
období 1908-9 a jeho individuálního rozdělení.
Postátněná Česká severní dráha.
Z Vídně, 19. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung““
uveřejňuje zákon ve příčině zakoupení České
severní dráhy státem.
Studentky na německých universitácli.
Z Kolína n. R., 18. srpna. (K. k) „Kölnische
Zeitung“ sděluje z Berlína, že o tázka přípou-
Vídeň
Kolín
Berlín
Wiener Zeitung
Kölnische Zeitung
10
article
Královna Spojených států.
Královna Spojených států.
V malém oznamovateli jistého londýnského listu
objevil se v těchto dnech následující tajemný inserát:
„Royalisté Spojených států amerických organisovali
se za tím účelem, aby dosáhli pravé svobody a ko-
runovali Helenu z Nového Yorku na královnu. Pre-
síme o podporu royalistů celého světa, kteří mohou
naši věc u svých suverénů zastávati a zjednati nám
jejich účinnou podporu. Louis A. Gourdain, pokoj
704, hotel Savov.
Muž, podepsaný na této záhadné vyhlášce, je
velký, tmavovlasý, hladce oholený Američan s čer-
nýma, svítícíma očima, plný energie a odhodlá ní.
O svých plánech sdělil ochotně zajímavé podrebnosti:
„Jisto jest, že si všichni přejeme v Severní Americe
radikálního převratu. Myslíte, že jsme svobadným
národem, ale nejsme. Ani Rusové, kteří myslí, že
jsou tyranisováni, nesnesli by poměrů ve Spojených
státech severoamerických čtyřiadvacet hodin, Angli-
čané pak ani šedesát minut. Chcete pádný důkaz?
Tu jest: Byl jsem včera v Hydeparku a slyšel jsem
tam mluviti nějakého muže o nezaměstnanosti a
socialismu. Myslíte, že by v t. zv. svobodné Americe
bylo tomuto muži dovoleno mluviti o tomto před-
mětu jen hodinu?
Pohlédněte na naše soudnictví! Tu se vleče na
příklad ještě případ Thawův! V Anglii byl by Thaw
po několika nedělích buď osvobozen nebo oběšen.
Helena
Louis
Gourdain
Američan
Rus
Thawův
spojený stát
spojený stát americký
Nový York
Pre
severní Amerika
Angl
Hydepark
svobodný Amerika
Anglie
Savov
Thaw
11
article
Naše finanční poměry jsou otřeseny následkem vše-
obecného pocitu nejistoty, jaký způsobuje stálá změ-
na vlády. Neovládáme se ani sami, ani nemáme pa-
novníka, jenž by nám vládl. Kolísáme neklidně mezi
obojím.
Roku 1903 poznali někteří mužové tohoto smy-
šlení, že nám vlastně chybí monarchie a sestoupili
se dohromady. Ve vší tichosti šířili jsme posud své
myšlenky a sice s tím výsledkem, že se k nim hlásí
nyní skoro 3 mil. Američanů, roztroušených po všech
státech Severní Ameriky. Cítíme, že přišla doba, aby-
chom nyní přešli také k činu. Šest příslušníků strany
připlulo se mnou na „Lusitanii“ do Evropy. Moj
kolegové nalézají se v různých zemích na pevnině
a mým úkolem jest zpracovati veřejné mínění Velké
Britanie ve prospěch monarchismu ve Spojených stá-
stech. Nemohu vám ovšem říci, jaké kroky podniknu,
abych získal sympatie krále Eduarda, ale rozhodně se
o to pokusím.
Chcete slyšeti něco o Heleně z Nového Yorku?
Američan
Moja
Eduard
Helena
severní Amerika
Lusitanie
Evropa
Velká Británie
Nový York
12
article
Well, poněvadž jsme soudíli, že se proti naší my-
šlence zvedne jakýsi odpor, rozhodli jsme se, posaditi
na trůn Spojených států dámu. Nemohu vám sdéliti
její plné jméno, ale pravím vám, že je to krásná,
mladá, inteligentní svobodná dáma, v pravdě králov-
ský zjev. Pokud se týče jejího sňatku, jenž bude jed-
nou nutný, aby dostala dědice trůnu a zachovala dy-
nastii, hodláme jí ponechati úplnou volnost, ale bylo
by nám zajisté milejší, kdyby se provdala za někte-
rého evropského prince, než aby ji dostal nějaký
americký metař.
Královna Helena bude ve vládě podporována
horní a dolní sněmovnou, zcela dle vzoru anglického
parlamentu. Bude také šlechta, neboť „bosses“, pře-
dáci stran v jednotlvých státech, kteří již dnes ve
skutečnosti volí guvernéry a purkmistry, mají se státi
vévody a hrabaty. Helena sama odvozuje svůj původ
z evropského královského rodu a dostojí zajisté své-
mu vysokému postavení ve všech směrech. Jen za
monarchie mehou různé rasy, z nichž skládá te ame-
rický lid, splynouti v jediný národ.
Hnutí, jemuž se věnuji, jest řízeno praktickými
muži — já sám jsem dobrým organisátorem —
poněvadž nejsme žádní vitionáři a fantasté, nemyslí-
me, že dosáhneme svého cíle bez krveprolití. Do tř
let doufáme určitě, že Helena bude ve Washingteně
korunována.“
Tak pravil mr. Louis A. Gourdain z Nového
Yorku s klidem a důstojností, jak sluší na Američana,
směřujícího k tak ideálním cílům.
Well
Helena
Helena sám
Louis
Gourdain
Američan
spojený stát
Nový York
dolní sněmovna
13
article
= Novinářské kachny. Ke zprávě o původu názvu
»novinářská kachna«, kterou jsme převzali z »Gil
Blas«, sděluje nám jistý přítel našeho listu jiný vý-
klad, který pokládá za jedině správný: Za dob
Lutherových upírala se pravdivost a vážnost katoli-
ckým legendám, jež Luther sám nazýval (místo Le-
gende) »Lügende«, »Lügenta«. Z toho prý posměškem
vznikla pouhá »kachna«, německá i česká, jíž nelze
věřiti. Věc však není tak jednoduchá, jak se pan pi-
satel domnívá. »Hamburger Nachr.« na příklad
k tomu poznamenávají: Odvozuje-li se slovo »novi-
nářská kachna« často z Legende, Lugende, Lügende.
nebo Lüg-Ente, je to přece jen hříčka slov nebo
písmen a toto vysvětlení jest nejlépe vyvráceno tím.
že také ve frančině užívá se »canard« a ve španěl-
štině »anade« k označení novinářské lži. Jisto jest,
že se v němčině užívalo výrazu »eine blaue Ente«
a ve frančině úsloví »vendre la moitié d'un canards
již ode dávna pro něco smyšleného, ale označení
»novinářská kachna« jest poměrně mladé a lze je
sledovati sotva déle než 70 let nazpět. Přes to jest
původ jeho nyní již zahalen jakousi temnotoua
zavdal často podnět ku pochybnostem a sporům.
Francouzský »Annuaire de l'Acaděmie« z roku 1856
prokázal tedy, jak se »Frankf. Ztg.« sděluje, zvěda-
vému lidstvu službu, zjistiv již tehdy vznik názvu
novinářská kachna. Dle »Annuairu« vznikl název
skutečně ze zprávy spisovatele Cornelissena o žra-
vých kachnách, kterou napálil noviny.
Gil Blas
Lutherův
Luther
Lügende
Lügent
Nachr
Ent
Cornelissen
Annuaire jít l
uno
14
article
= Vivizekce člověka. Vivisekce zdá se mnohým
býti barbarstvím, nehodným naší pokročilé civilisace,
ale co říci o patnáctém století, kdy byla v nejednom
případě provedena na lidech? Rukopis francouzské
Bibliothěque natione, citovaný v „Intermédi-
aire des Chercheurs et Curieux“ podává zprá-
vu o jistém lučištníku z Meudonu, odsouzeném k obě-
šení na šibenici v Montfauconu pro krádež v kostele.
Měl již býti popraven, když pařížští chirurgové ode-
brali se ke králi a poukázali, že mnozí lidé bývají
trápeni kamenem, kolikou a jinými nemocemi, kte-
rými, jak se zdá, trpí také zmíněný lučištník a že
by bylo velmi žádoucí viděti ona místa, kde se tyto
nemoci tvoří v lidském těle, což lze nejlépe provésti
rozříznutím těla živého člověka a mohlo by se tak
učiniti na těle onoho lučištníka, jenž jest stejně při-
praven na smrt. Král uznal tyto důvody a v přítom-
nosti celé fakulty byl onen lučištník „otevřen“. Křičel
hrozně, ale když lékaři prohlédli nemocná místa,
bylo mu tělo opět zašito. Vivisektoři patnáctého sto-
letí nebyli ostatně o nic neobratnější než dnes a za
týden na to mohl se lučištník, jemuž za službu, vědě
prokázanou, byla králem udělena milost, procházeti
po Paříži. Byl půk zajisté rozhodným přívržencem
vivisskce.
Meudon
Paříž