1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 227. ze dne 18. srpna 1908.
2
article
Odhorný sjezd českých mistrů
krejčovských
Odhorný sjezd českých mistrů
krejčovských
byl v neděli dopoledne pořádán v paviloně obchodní
komory na výstavišti za dosti značného účastenství
příslušníků stavu z různých končin královstvía
z Moravy. Méně četně dostavili se krejčí z Prahya
předměstí, tak že mnozí řečníci důvodně vytýkali
nepatrný zájem na sjezdu.
Sjezd, svolaný zájmovým odborem mistrů krej-
čovských při Zemské jednotě řemesl. a živnost. spo-
lečenstev, zahájil p. V. Kareš vřelým uvítáním
hostů z Polska a z Vídně, dále poslanců pp. Ji-
rouska, dra. Baxy, Pavlíčka, Kratochvíla a dra. So-
botky. Čestnými předsedy sjezdu zvolení pp. J. Ji-
rousek, Frant. Zpěvák z Vídně a Měšovic ze Lvova,
předsedou výkonným p. M. Novák z Prahy, místo-
předsedy pp. Al. Holubička z Brna, Frant. Nedbala
z Prahy a Frant. Holub z Krakova, zapisovateli pp.
Fr. Voršilák, Lukavec a Kubík.
Pozdravné přípisy zaslali sjezdu mag. sekretář
Vlk, insp. L. Weigner, Zemská jednota řemesl. spo-
lečenstev v Brně a spolek oděvní v Ivančicích.
Následovaly projevy zástupců korporací. Pan
posl. Jirousek vítal účastníky sjezdu jménem
král. hlav. města Prahy a přeje zdar jednání. Pan
kom. rada Holubička z Brna žádal, aby navá-
zány byly čilejší styky mezi českými a moravskými
mistry krejčovskými. Pan Holub z Krakova při-
mlouval se za častější pořádání sjezdů a za vzor
organisace staví dělnictvo. Další projevy učinili pp.
V Kareš
Baxa
Pavlíček
Kratochvíl
František
M Novák
Holubička
Holub
Voršilák
Kubík
Vlk
L Weigner
Jirousek
Morava
Polsko
Vídeň
Lvov
Praha
Brno
Krakov
Lukavec
Ivančice
Prahya předměstí
3
article
Fr. Matějovský, zástupce damských krejčí, posl.
dr. K. Baxa, posl. Pavlíček, p. Něm covi
ze Lvova ujišťaje české kolegy vzájemností a soli-
daritou.
Pan Zpěvák z Vídně poukazuje na nutnost
solidarity mezi vídeňskými a českými krejčími. Pro-
mluvili dále pp. Nosek za jednotu nár. sociálního
živnostnictva, Mlčoch z Brna, Skřivánek za
Ústřední spolek živnostníků moravských a Krbe-
ček z Clomouce. Mluvčí toužili po založení mohutné
organisace, která by prospívala celému stavu.
Na to vyřízen obsáhlý jednací pořad sjezdu
Pan V. Kareš referoval o vybudování organisace
mistrů krejčovských, p. Jan Milt z Plzně o odbor-
ném tisku a pp. Fr. Bočina z Pardubic a Br. Ku-
chynka z Kladna o hospodářském povznesení živ-
nesti krejčovské. Na referáty připoutala se debata
po níž k jednotlivům bodům přijaty následující
resoluce:
„My na manifestačním sjezdu českoslovanských
mistrů krejčovských v Praze dne 16. srpna 1908 ko-
naném shromáždění mistři krejčovští, vyslechnuvše
referát p. V. Kareše, předsedy Zájmového odboru krej-
čovského o neutěšených poměrech řemesla našeho,
kteréž zvláště výroba konfekční, to jest výroba oděvu
tak zvanými domácími dělníky prováděná, kteří pra-
cují za mzdu přímo žebráckou, poškozujíce při tom
i své zdraví, zdraví svých rodin a spolupracovníků,
František
Matějovský
K Baxa
Pavlíček
Nosek
Mlčoch
V Kareš
Milt
Bočin
Německo c
Lvov
Vídeň
Brno
Clomouce
Plzeň
Pardubice
Kladno
Praha
ústřední spolek živnostník moravský a Krb
4
article
ano i odběratelů, pro něž pracují, do tak špatné pro
řemeslo naše báse přivedla, jsme si vědomi toho, že
rozvoj této, nás ničící a nejvýše poškozující výroby
konfekční nižádným slavnostním prohlášením ne-
zamezíme.
Na druhé straně ovšem víme, že jen pevnou
odbornou a nezdolnou organisací dovedeme toho,
aby tisíce mistrů krejčovských, kteří v mládí řemeslu
našemu se věnovali, neupadlo v námezdní otroctví
soustavy výroby konfekční, duši kazící a síly tělesné
vyssávající. Proto prohlašujeme a slibujeme, že
době nejkratší vybudujeme pevnou organi-
saci mistrů krejčovských v rámci Zemské
jednoty řem. a živnost. společenstev v Praze. Při ka-
ždém společenstvu krejčovském, oděvním a smíše
ném, v němž mistři krejčovští vedle jiných živnost-
níků jsou členy, buďtež do čtyř týdnů ustaveny 5- až
9členné zájmové odbory, které budou míti povinnost,
o všech záležitostech, řemesla krejčovského se týka-
jících, jednati a za účelem tím konati pravidelně
schůze alespoň dvakráte v měsíci, pořádati v dohod
se sousedními místními odbory krejčovskými porady
a to v souhlasu a za pomoci svého střediska, Zájmo-
vého coboru krejčovského při Zemské jednotě řem
a živnost. společenstev v král. českém v Praze.
Praha
5
article
Veškeré zprávy o jednání těchto místních Zájmo-
vých odborů buďtež zasílány každý měsíc Zájmo-
vému odboru krejčovskému při Zemské jednotě řem
a živnost. společenstev v král českém v Praze k dal-
šímu řízení, jakož i k eventuálnímu uveřejnění v or-
gánu jmenované Zemské jednoty, jenž bude organi-
sačním věstníkem odborů krejčovských v Čechách.“
„My na manifestačním sjezdu mistrů krejčov-
ských v Praze dne 16. srpna 1908 konaném shro-
máždění mistři krejčovští usnášíme se po vývodech
referenta p. Jana Milta z Plzně na následujícím:
Veškeří zde shromáždění odborníci slibujeme, že
budeme každý působiti ve svém okresu všestranně,
dle sil svých ve prospěch rozšíření, zmohutnění své-
ho stavovského i odborového tisku, aby tento mohl
býti základem silné crganisace odborové, vůdcem od-
borným, by pomocí jeho stav náš takto mohl dojíti
k vytčeným cílům.
Uznávajíce dále důležitost tisku stavovského, do-
poručujeme vřele zejména odebírání a rozšiřování
živnostenského listu „Český Řemeslník“ všem orga-
nisacím, jakož i jednotlivcům.
Zavazujeme se čestně, že jeden každý z nás bude
svoje povinnosti vůči „Českému Řemeslníku“ vše-
stranně plniti, by tento mohl důstojně úkoly nai
vložené v plném rozsahu prováděti.
„My na manifestačním sjezdu českoslovanských
mistrů krejčovských dne 16. srpna 1908 v Praze ko-
naném shromá ždění mistři krejčovští žádáme:
1. Za upravení živnostnictvu tuzemskému pří-
znivé zákona celního v příčině tovaru a polotovarů
2 za upravení a zostření zákonných předpisů
o nekalé soutěži,
3. za příznivější upravení S 38.a) řádu živno-
stenského,
Milt
Praha
Čechy
Plzeň
6
article
4. za upravení a zodbornění školství pokračova-
cího a přizpůsobení téhož pokud možno co nejvíce
nejnutnějším potřebám řemesla našeho,
5. za vydání zákona k zabezpečení pohledávek
za dodané práce a zboží.
Na veškeré veřejné činitele, obzvláště na pp. po-
slance na radě říšské a na sněmích zemských vzná-
šíme důtklivý apel, aby o nápravy tyto celou svojí
silou se zasadili a o jich uskutečnění se postarali.“
Po ukončeném jednání podnikli účastníci sjezdu
procházku po výstavě.
7
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V Italii jsou padělky obrazů, často domněle
od slavných a nejslavnějších mistrů pocházejících,
na denním pořádku. V těchto dnech přihodilo se ne-
milé sklamání v tom směru i vládě italské,
že zakoupila pro jedno z museí, které má ve svě
správě, za 14.000 lir podobiznu šlechtice od Ro-
manina, která se ukázala být padělkem nevelké
celkem ceny. A hned na to stejný malér ji potkal
při koupi dompěle Bassanova obrazu »Vzývání
pastýřů«, za který zaplatila 10.000 lir. Pro vládní
znalce obrazů jsou dva tak choulostivé omyly na-
jednou poněkud kompromitující.
Nové operetní divadlo v Berlíně zahájí pod-
zimní sezonu novou operetou Lehárovou, od
níž si slibuje ovšem veliký úspěch a finanční efekt.
Text k operetě, nesoucí název »Das Fürsten-
kinde, napsal Victor Léon.
Bassanův
Léon
ro
Berlín
das Fürsten
8
article
Divadelní kapitalisté a ředitelé velikých uměleckých
podniků z New-Yorku a San Franciska
uzavřeli kolosální divadelnítrust podle všech
pravidel obchodnických zásad, jímž hodlají ovlád-
nouti divadelní umění Spojených států severoame-
rických. Jak oznamují poslední zprávy z New
Yorku, konali tam účastníci trustu schůzi, na níž
se radili, jakým způsobem řešiti spro nejbližší léta
svůj úkol. Za první starost svoji považují zvednouti
nejen výnosnost divadel, ale i jejich uměleckou
úroveň. Mnohá velká i prostřední města Spojených
států mají daleko víc divadel, než to odpovídá sku-
tečné potřebě obecenstva. Dělají proto špatné ob-
chody a jejich umělecká výkonnost tím přirozeně
trpí i klesá. Náprava má býti zjednána tím způsobem,
že se zavede určitý turnus, pořad, podle něhož
se jednotlivé tyto nevýnosné scény zavřou, anebo se
jich použije k jiného druhu podnikům, aby se zatím
zvýšila výnosnost divadel jiných. Ža nejpřednější
úkol svůj považuje divadelní trust zameziti pro nej-
bližší léta vůbec vznikání a zakládání oových
divadel, koncertních či jiných podobných umě-
leckých podniků.
Francouzský spisovatel a libretista Henr
Cain zpracoval libreto ze světového románu Hen-
ryka Sienkiewicze »Quo vadis« pro skla-
datele Jeana Ronaise, který na ně komponoval
operu, jež v příští saisoně bude míti premiéru
v Monte Carlu.
Henr Cain
Sienkiewicz
Ronais
NewYork
San Francisko
spojený stát
New York
Monte Carlo
hena
Quo vadis
10
title
Jos. Procházka,
Praha-II., Městský sad 16
Procházka
Praha
II
11
article
»Nemám o tom ani zdání !«
»Nuže, baccaratu !«
Gaston užasl nad žádostí tou tak, že se mu vidlička
v ruce třásla, a když ji rychle položil, uhodil jí prudce
o talíř. Mne obešel mráz.
Paní Emilie, která nevěděla, co baccarat jest, ale
úžasu, či spíše leknutí Gastonova dobře si povšimla, jala
se na všechny strany zvědavě rozhlížeti a napjala sluch.
»Vy chcete hráti baccarat?« tázal se manžel můj,
vyslovuje jednotlivá slova pomalu a těžce, jako člověk
mrtvicí raněný.
»Ano, hra ta mne zajímá od té doby, co v ní již
nemáte zalíbení.«
Viděla jsem, jak se Emilii při slovech těch v očích
zablesklo. V tom obrátila se ke mně a pohled její byl
ještě ostřejší a zpytavější.
Pan Henrion, jenž byl patrně rád, že se mu poda-
řilo prolomiti led, pokračoval dobrosrdečně:
»Abych se upřímně přiznal, byl jsem vždy přítelem
karet. Pravidelně hrával jsem však pouze whist. Nedávno
byl jsem však hostem u jedné své neteře a tu mne vy-
zvali, abych s nimi hrál baccarat. Z počátku jsem účast-
niti se nechtěl, ale když jsem viděl, že se mi mládež
počíná smáti, protože se ve hře té neznám, nechtěl jsem,
aby si o mně mysleli, že jsem ještě z předešlého století
a dal jsem se s ostatními do hry.«
Manžel můj počal se usmívati a vztýčil hlavu jako
starý vojenský kůň, když uslyší vojenské signály. Pra-
vil vesele:
»A vsadil bych se, že jste vyhrál!«
»Nikoli, prohrál jsem.«
Gaston
Emilie
Gastonův
Henrion
12
article
Umlkla, svraštila obočí a zamračila se. Ironický tón,
jenž každou chvíli u ní se vyskytuje, i když sebe přívě-
tivěji mluviti počne, opět se u ní objevil a poněkud mne
pobouřil.
»Jste velmi laskava, madame, že mně chcete zí-
skati ještě jiných přátel. Budou jen novými svědky mé
bolesti.«
»Pan Henrion jest můj poručník, můj rádce, bez
jehož rady a svoleni dosud ničeho jsem neučinila. Nebyl
právě v Paříži, když jsem vás navštívila. Musila jsem mu
oznámiti, co jsem v nepřítomnosti jeho učinila. On schva-
luje úplně mé jednání a chce mi býti nápomocen ke zdo-
konalení dobrého mého skutku.«
»Vy si tedy přejete, abych také dnes s vám
obědvala?«
»Prosím vás za to.«
»Nuže, jsem vám k službám!«
»K službám? O nikoliv! Nechci a nesmím vám
poroučeti.«
»Mně bylo by to však milejší, kdybyste mi porou-
čela,« odvětila Emilie nevrle, aniž se snažila nevrlost tu
zatajiti.
»Jest nade vši pochybnost, že postavení mé v tomto
domě jest velmi podivné. Mne skoro uráží a vám jest na
obtiž. Vy si netroufáte udíleti mi rozkazů a já si netrou-
fám říci sobě, že jsem tu něčím jiným, než pouhou ho-
spodyní. Odpusťte, madame, možná, že se mýlím! Ale
pokaždé, kdykoli tak přívětivě se mnou obcujete, bezděky
přirovnávám sebe k ostatnímu služebnictvu, a ptám se,
proč sedím s vámi u stolu, kdežto bych vlastně měla zu-
stati v čeledníku? Svolila jsem, že stanu se vaší hospo-
dyní. Nuže, dejte mi své klíče, budu službu svou řádně
„Ocelové kladivko.“
Henrion
Emilie
Paříž