ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0ece5750-764f-11dc-99af-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 35, place 31, org 3, work 3
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 227. ze dne 18. srpna 1908.
2 article Odhorný sjezd českých mistrů krejčovských
Odhorný sjezd českých mistrů krejčovských byl v neděli dopoledne pořádán v paviloně obchodní komory na výstavišti za dosti značného účastenství příslušníků stavu z různých končin královstvía z Moravy. Méně četně dostavili se krejčí z Prahya předměstí, tak že mnozí řečníci důvodně vytýkali nepatrný zájem na sjezdu. Sjezd, svolaný zájmovým odborem mistrů krej- čovských při Zemské jednotě řemesl. a živnost. spo- lečenstev, zahájil p. V. Kareš vřelým uvítáním hostů z Polska a z Vídně, dále poslanců pp. Ji- rouska, dra. Baxy, Pavlíčka, Kratochvíla a dra. So- botky. Čestnými předsedy sjezdu zvolení pp. J. Ji- rousek, Frant. Zpěvák z Vídně a Měšovic ze Lvova, předsedou výkonným p. M. Novák z Prahy, místo- předsedy pp. Al. Holubička z Brna, Frant. Nedbala z Prahy a Frant. Holub z Krakova, zapisovateli pp. Fr. Voršilák, Lukavec a Kubík. Pozdravné přípisy zaslali sjezdu mag. sekretář Vlk, insp. L. Weigner, Zemská jednota řemesl. spo- lečenstev v Brně a spolek oděvní v Ivančicích. Následovaly projevy zástupců korporací. Pan posl. Jirousek vítal účastníky sjezdu jménem král. hlav. města Prahy a přeje zdar jednání. Pan kom. rada Holubička z Brna žádal, aby navá- zány byly čilejší styky mezi českými a moravskými mistry krejčovskými. Pan Holub z Krakova při- mlouval se za častější pořádání sjezdů a za vzor organisace staví dělnictvo. Další projevy učinili pp.
V Kareš Baxa Pavlíček Kratochvíl František M Novák Holubička Holub Voršilák Kubík Vlk L Weigner Jirousek Morava Polsko Vídeň Lvov Praha Brno Krakov Lukavec Ivančice Prahya předměstí
3 article
Fr. Matějovský, zástupce damských krejčí, posl. dr. K. Baxa, posl. Pavlíček, p. Něm covi ze Lvova ujišťaje české kolegy vzájemností a soli- daritou. Pan Zpěvák z Vídně poukazuje na nutnost solidarity mezi vídeňskými a českými krejčími. Pro- mluvili dále pp. Nosek za jednotu nár. sociálního živnostnictva, Mlčoch z Brna, Skřivánek za Ústřední spolek živnostníků moravských a Krbe- ček z Clomouce. Mluvčí toužili po založení mohutné organisace, která by prospívala celému stavu. Na to vyřízen obsáhlý jednací pořad sjezdu Pan V. Kareš referoval o vybudování organisace mistrů krejčovských, p. Jan Milt z Plzně o odbor- ném tisku a pp. Fr. Bočina z Pardubic a Br. Ku- chynka z Kladna o hospodářském povznesení živ- nesti krejčovské. Na referáty připoutala se debata po níž k jednotlivům bodům přijaty následující resoluce: „My na manifestačním sjezdu českoslovanských mistrů krejčovských v Praze dne 16. srpna 1908 ko- naném shromáždění mistři krejčovští, vyslechnuvše referát p. V. Kareše, předsedy Zájmového odboru krej- čovského o neutěšených poměrech řemesla našeho, kteréž zvláště výroba konfekční, to jest výroba oděvu tak zvanými domácími dělníky prováděná, kteří pra- cují za mzdu přímo žebráckou, poškozujíce při tom i své zdraví, zdraví svých rodin a spolupracovníků,
František Matějovský K Baxa Pavlíček Nosek Mlčoch V Kareš Milt Bočin Německo c Lvov Vídeň Brno Clomouce Plzeň Pardubice Kladno Praha ústřední spolek živnostník moravský a Krb
4 article
ano i odběratelů, pro něž pracují, do tak špatné pro řemeslo naše báse přivedla, jsme si vědomi toho, že rozvoj této, nás ničící a nejvýše poškozující výroby konfekční nižádným slavnostním prohlášením ne- zamezíme. Na druhé straně ovšem víme, že jen pevnou odbornou a nezdolnou organisací dovedeme toho, aby tisíce mistrů krejčovských, kteří v mládí řemeslu našemu se věnovali, neupadlo v námezdní otroctví soustavy výroby konfekční, duši kazící a síly tělesné vyssávající. Proto prohlašujeme a slibujeme, že době nejkratší vybudujeme pevnou organi- saci mistrů krejčovských v rámci Zemské jednoty řem. a živnost. společenstev v Praze. Při ka- ždém společenstvu krejčovském, oděvním a smíše ném, v němž mistři krejčovští vedle jiných živnost- níků jsou členy, buďtež do čtyř týdnů ustaveny 5- až 9členné zájmové odbory, které budou míti povinnost, o všech záležitostech, řemesla krejčovského se týka- jících, jednati a za účelem tím konati pravidelně schůze alespoň dvakráte v měsíci, pořádati v dohod se sousedními místními odbory krejčovskými porady a to v souhlasu a za pomoci svého střediska, Zájmo- vého coboru krejčovského při Zemské jednotě řem a živnost. společenstev v král. českém v Praze.
Praha
5 article
Veškeré zprávy o jednání těchto místních Zájmo- vých odborů buďtež zasílány každý měsíc Zájmo- vému odboru krejčovskému při Zemské jednotě řem a živnost. společenstev v král českém v Praze k dal- šímu řízení, jakož i k eventuálnímu uveřejnění v or- gánu jmenované Zemské jednoty, jenž bude organi- sačním věstníkem odborů krejčovských v Čechách.“ „My na manifestačním sjezdu mistrů krejčov- ských v Praze dne 16. srpna 1908 konaném shro- máždění mistři krejčovští usnášíme se po vývodech referenta p. Jana Milta z Plzně na následujícím: Veškeří zde shromáždění odborníci slibujeme, že budeme každý působiti ve svém okresu všestranně, dle sil svých ve prospěch rozšíření, zmohutnění své- ho stavovského i odborového tisku, aby tento mohl býti základem silné crganisace odborové, vůdcem od- borným, by pomocí jeho stav náš takto mohl dojíti k vytčeným cílům. Uznávajíce dále důležitost tisku stavovského, do- poručujeme vřele zejména odebírání a rozšiřování živnostenského listu „Český Řemeslník“ všem orga- nisacím, jakož i jednotlivcům. Zavazujeme se čestně, že jeden každý z nás bude svoje povinnosti vůči „Českému Řemeslníku“ vše- stranně plniti, by tento mohl důstojně úkoly nai vložené v plném rozsahu prováděti. „My na manifestačním sjezdu českoslovanských mistrů krejčovských dne 16. srpna 1908 v Praze ko- naném shromá ždění mistři krejčovští žádáme: 1. Za upravení živnostnictvu tuzemskému pří- znivé zákona celního v příčině tovaru a polotovarů 2 za upravení a zostření zákonných předpisů o nekalé soutěži, 3. za příznivější upravení S 38.a) řádu živno- stenského,
Milt Praha Čechy Plzeň
6 article
4. za upravení a zodbornění školství pokračova- cího a přizpůsobení téhož pokud možno co nejvíce nejnutnějším potřebám řemesla našeho, 5. za vydání zákona k zabezpečení pohledávek za dodané práce a zboží. Na veškeré veřejné činitele, obzvláště na pp. po- slance na radě říšské a na sněmích zemských vzná- šíme důtklivý apel, aby o nápravy tyto celou svojí silou se zasadili a o jich uskutečnění se postarali.“ Po ukončeném jednání podnikli účastníci sjezdu procházku po výstavě.
7 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. V Italii jsou padělky obrazů, často domněle od slavných a nejslavnějších mistrů pocházejících, na denním pořádku. V těchto dnech přihodilo se ne- milé sklamání v tom směru i vládě italské, že zakoupila pro jedno z museí, které má ve svě správě, za 14.000 lir podobiznu šlechtice od Ro- manina, která se ukázala být padělkem nevelké celkem ceny. A hned na to stejný malér ji potkal při koupi dompěle Bassanova obrazu »Vzývání pastýřů«, za který zaplatila 10.000 lir. Pro vládní znalce obrazů jsou dva tak choulostivé omyly na- jednou poněkud kompromitující. Nové operetní divadlo v Berlíně zahájí pod- zimní sezonu novou operetou Lehárovou, od níž si slibuje ovšem veliký úspěch a finanční efekt. Text k operetě, nesoucí název »Das Fürsten- kinde, napsal Victor Léon.
Bassanův Léon ro Berlín das Fürsten
8 article
Divadelní kapitalisté a ředitelé velikých uměleckých podniků z New-Yorku a San Franciska uzavřeli kolosální divadelnítrust podle všech pravidel obchodnických zásad, jímž hodlají ovlád- nouti divadelní umění Spojených států severoame- rických. Jak oznamují poslední zprávy z New Yorku, konali tam účastníci trustu schůzi, na níž se radili, jakým způsobem řešiti spro nejbližší léta svůj úkol. Za první starost svoji považují zvednouti nejen výnosnost divadel, ale i jejich uměleckou úroveň. Mnohá velká i prostřední města Spojených států mají daleko víc divadel, než to odpovídá sku- tečné potřebě obecenstva. Dělají proto špatné ob- chody a jejich umělecká výkonnost tím přirozeně trpí i klesá. Náprava má býti zjednána tím způsobem, že se zavede určitý turnus, pořad, podle něhož se jednotlivé tyto nevýnosné scény zavřou, anebo se jich použije k jiného druhu podnikům, aby se zatím zvýšila výnosnost divadel jiných. Ža nejpřednější úkol svůj považuje divadelní trust zameziti pro nej- bližší léta vůbec vznikání a zakládání oových divadel, koncertních či jiných podobných umě- leckých podniků. Francouzský spisovatel a libretista Henr Cain zpracoval libreto ze světového románu Hen- ryka Sienkiewicze »Quo vadis« pro skla- datele Jeana Ronaise, který na ně komponoval operu, jež v příští saisoně bude míti premiéru v Monte Carlu.
Henr Cain Sienkiewicz Ronais NewYork San Francisko spojený stát New York Monte Carlo hena Quo vadis
10 title
Jos. Procházka, Praha-II., Městský sad 16
Procházka Praha II
11 article
»Nemám o tom ani zdání !« »Nuže, baccaratu !« Gaston užasl nad žádostí tou tak, že se mu vidlička v ruce třásla, a když ji rychle položil, uhodil jí prudce o talíř. Mne obešel mráz. Paní Emilie, která nevěděla, co baccarat jest, ale úžasu, či spíše leknutí Gastonova dobře si povšimla, jala se na všechny strany zvědavě rozhlížeti a napjala sluch. »Vy chcete hráti baccarat?« tázal se manžel můj, vyslovuje jednotlivá slova pomalu a těžce, jako člověk mrtvicí raněný. »Ano, hra ta mne zajímá od té doby, co v ní již nemáte zalíbení.« Viděla jsem, jak se Emilii při slovech těch v očích zablesklo. V tom obrátila se ke mně a pohled její byl ještě ostřejší a zpytavější. Pan Henrion, jenž byl patrně rád, že se mu poda- řilo prolomiti led, pokračoval dobrosrdečně: »Abych se upřímně přiznal, byl jsem vždy přítelem karet. Pravidelně hrával jsem však pouze whist. Nedávno byl jsem však hostem u jedné své neteře a tu mne vy- zvali, abych s nimi hrál baccarat. Z počátku jsem účast- niti se nechtěl, ale když jsem viděl, že se mi mládež počíná smáti, protože se ve hře té neznám, nechtěl jsem, aby si o mně mysleli, že jsem ještě z předešlého století a dal jsem se s ostatními do hry.« Manžel můj počal se usmívati a vztýčil hlavu jako starý vojenský kůň, když uslyší vojenské signály. Pra- vil vesele: »A vsadil bych se, že jste vyhrál!« »Nikoli, prohrál jsem.«
Gaston Emilie Gastonův Henrion
12 article
Umlkla, svraštila obočí a zamračila se. Ironický tón, jenž každou chvíli u ní se vyskytuje, i když sebe přívě- tivěji mluviti počne, opět se u ní objevil a poněkud mne pobouřil. »Jste velmi laskava, madame, že mně chcete zí- skati ještě jiných přátel. Budou jen novými svědky mé bolesti.« »Pan Henrion jest můj poručník, můj rádce, bez jehož rady a svoleni dosud ničeho jsem neučinila. Nebyl právě v Paříži, když jsem vás navštívila. Musila jsem mu oznámiti, co jsem v nepřítomnosti jeho učinila. On schva- luje úplně mé jednání a chce mi býti nápomocen ke zdo- konalení dobrého mého skutku.« »Vy si tedy přejete, abych také dnes s vám obědvala?« »Prosím vás za to.« »Nuže, jsem vám k službám!« »K službám? O nikoliv! Nechci a nesmím vám poroučeti.« »Mně bylo by to však milejší, kdybyste mi porou- čela,« odvětila Emilie nevrle, aniž se snažila nevrlost tu zatajiti. »Jest nade vši pochybnost, že postavení mé v tomto domě jest velmi podivné. Mne skoro uráží a vám jest na obtiž. Vy si netroufáte udíleti mi rozkazů a já si netrou- fám říci sobě, že jsem tu něčím jiným, než pouhou ho- spodyní. Odpusťte, madame, možná, že se mýlím! Ale pokaždé, kdykoli tak přívětivě se mnou obcujete, bezděky přirovnávám sebe k ostatnímu služebnictvu, a ptám se, proč sedím s vámi u stolu, kdežto bych vlastně měla zu- stati v čeledníku? Svolila jsem, že stanu se vaší hospo- dyní. Nuže, dejte mi své klíče, budu službu svou řádně „Ocelové kladivko.“
Henrion Emilie Paříž