Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

V Praze, ve středu 17. února 1909.

Praha

3

Číslo 48.

4 article

Ha ranní avečerní listy předpláel se V Praze v administráci na měsie. . . . . . Š K - na čtvrt lota . . . . 6 K — k s dvojí donáškou na nestjta . . . . 7 R e2h va fillálkách: na měsíe. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou so na měsie E i: : : ke

Praha Š K R e

5 article Nová výstraha turecká.

Nová výstraha turecká. Pád tureckého vezíra Kiamila paše po važuje se všeobecně za nový převrat, za druhé vydání nekrvavé revoluce, provedené loni v letě. Prvá revoluce, provedená orga- nisacemi mladotureckými a důstojníky, kn se hlásícími, způsobila, jak známo, obnovu turecké ústavy z r. 1876, kteráž tehdy vál- kou rusko-tureckou byla až do loňského roku zastavena, ač nebyla formálně sultánem odvolána. Obnovení její následovalo bezpro- středně po schůzi anglického krále s ru- ským carem v Revalu, a veřejné mínění evropské pokládalo tehdy obnovení turecké ústavy za obratný tah anglické diplomacie, kterýmž jednak pomoženo bylo Turecku z nesnází otázky makedonské, ana vláda tu- recká mohla, poukazujíc na ústavu, prohla- siti, že opravy, kteréž na základě ústavy budou provedeny v celé říši, poskytují Makedonii lepší poměry, než jaké pro ni vy máhaly opravní požadavky evropských vel mocí; dále se odvozovalo z převratu onoho, že jím byl zlomen posavadní rozhodujíc vliv německý v Cařihradě a že na novo se rozmohl vliv anglický. Co takto obnovením ústavy Tureckuse podařilo odstaviti reformní požadavky ma kedonské, to na druhé straně vedlo k řadě nových spletitých otázek, podnícených pro- hlášením neodvislosti Bulharska a přijetím titulu královského knížetem Ferdinandem, dále obsazením Bulhary části tureckých drah východních, na to pak následovavším rozšířením svrchovanosti rakousko-uherské nad Bosnou a Herceg ovinou, a konečně vzrušením myslí v Srbsku a v Bělehradě, kdež se domáhají přiměřených změn smlouvy berlínské, jimiž by se upravilo postavení obou srbských státečků, hledě ke vzpome nutým udalostem.

Tureckus Ferdinand Bulhar Reval Turecko Makedonie Cařihrad Bulharsko Bosna Srbsko Bělehrad

6 article

Turecko samo octlo se tedy, přes to, že obnovilo ústavu, v proudu takto vzniklých otázek zahraničních a nesnází z nich ply noucích ještě složitějších, než byla otázka makedonských oprav. Zahájeno ovšem vy jednávání jak s Rakousko Uherskem, tak s Bulharskem, ale přes to, že s prvým se nepřetržitě rokovalo a s druhým vyjednávání na čas bylo přerušeno a teprve následkem sprostředkovacího navrhu ruského opětne obnoveno, přece ani v této, ani v druhé zá ležitosti nedospělo se k určitému konci, ač se obě otázky vlekou již od počátku mě síce října. Dohoda rakousko-uherská s Tureckem o výkup stálních statků v zemích anektova ných uvízla na změnách protokolu ve pří čině výhrad, jež Turecko učinilo na pro spěch mohamedánského živlu v Bosně Hercegovině. Prostředkující návrh ruský ve příčině shody bulharsko-turecké pak narazi na pochybnosti, vnesené jak do vládních kruhů bulharských tak tureckých — politikou německou. Potíže vyjednávání s Rakousko Uherskem se ještě zvýšily tuhým a soustav ným boykotem rakousko uherského zboží tak že ministr zahraničných záležitostí bar Aehrenthal po všecek ten čas od října až podnes takřka si ani nenddechl, podávaje verbální protiboykotové noty jednu po druhé vládě turecké Veliký vezír Kiamil paša však houžev natě trval na výhradách pro mohamedány v zemích anektovaných, boykot rovněž ne zastavoval a tak vyjednávání jak s Rakousko Uherskem tak s Bulharskem přes opačné lí čení, že již již bude skoncováno, oetlo se na mrtvém bodé jako svého času opravy make- donské V tom náhle nadešla nová klidná revo

Turecko Rakousko Uhersko Bulharsko Boseň Hercegovina

7 article

luce v Cařihradě, jejíž obětí stal se veliký vezír Kiamil paša, v jehož rukou spočíval spolu osud vyjednávání s Rakousko-Uherskem a Bulharskem. Parlament turecký, pokud se týče jeho mlado-turecká většina, a mlado- turecké sbory armády turecké vynutily si na sultánovi pád Kiamila paše proto, že proved změny v ministerstvu vojenském a námoř ním, s nimiž Mladoturci nesouhlasili. Jest vlastní příčinou pádu Kiamila paše tato okolnost, anebo učinili Mladoturci v zá- ležitostech s Rakousko-Uherskem a Bulhar- skem podobný tah, jako před tím obnovením ústavy proti reformám v Makedonii? Jestiť v postupu jejich nápadná obdoba ba nynější klidné revoluci předcházela bez prostředně právě tak významná návštěva anglického krále v Berlíně jako v letě, před obnovou turecké ústavy, předcházela schůze téhož panovníka s ruským carem v Revalu.

Bulhar Cařihrad RakouskoUhersko Bulharsko Makedonie Berlín Reval

8 article

Zdánlivý rozdíl jest pouze ten, že tehdy se mluvilo o vítězství politiky anglické v Ca řihradě, dnes pak o vítězství politiky něme cké, ale ve skutečnosti jak za prvého tak za nynějšího druhého převratu získalo Turecko tím, že nabylo volných rukou, tehdy hledě k opravám makedonským, nyní k vyjedná- vání s Rakousko-Uherskem a Bulharskem Vídeňské časopisectvo se ovšem těš tím, že nový veliký vezír Hilmi paša, pro- hlásil, že »vyjednávání s Rakousko-Uherskem půjde nyní tím rychleji před se « Ale i u tu reckých státníků bývá od slov ke skutkům velmi daleko, a sesílené vítězstvím nad Kiamilem pašou vědomí Mladoturků sotva asi zůstane bez účinku na další kroky no- vého vezíra, zvláště když jest nepopíratelno, že v tureckém parlamentě v poslední době značně se rozmnožil počet poslanců, kteří se staví nepříznivě ku prodeji státních statků v Bosně a Hurcegovině, čili proti způsobu dosavadní dohody s Rakousko Uherskem. A Mladoturci, zvláště pak armáda ture- cká, právě nyní opětně provedli důkaz, že v Turecku se proti nim vladnouti nedá.

Hilmi paša Ca Turecko RakouskoUhersko Bulharsko Rakousko Uhersko Boseň

9 article

Jsouť na ten čas mocnější nežli sultán a drží vládní moc pevně ve svých rukou. A Mlado- turky ani ve Vídni nepovažují za přátele zdejší politiky balkánské Mladoturci nechtějí si zsdati před mohamedánským světem uzná- ns anav Dn IIt »na a turci to také byli, kteří na annexi odpově děli organisováním boykotu rakousko uher- ského zboží. Nechť konečně se při novém převratu sebe více vynáší vítězný vliv tureckého parla- mentu, nikdo nedovede popříti, že vlastní moc spočívá v Turecku v rukou armády tato nyní již po druhé zcela mimořádně za- sáhla do vývoje poměrů tureckých. To však není právě známkou síly parlamentu ture- ckého. Pokud pak armáda turecká jesta zůstává vlastním pramenem posavadních pře- vratů, stávají se všecky diplomatické před- poklady a výpočty něčím naprosto nespole hlivým; ba přímo výstrahami pro všecky. kdož se stali účastnými zmatků na Balkáně. Pro politiku bar. Aebrenthala jest př tom zvláště poučné, že v posledních dnech všecky své silné projevy obracela prot Srbsku, kdežto zatím v Turecku uzrával nový nynější převrat. Nový veliký vezír turecký náleží k nej zkušenějším a nejobratnějším mužům ture- ckým. Od roku 1885 zastával nejobtížnějš funkce ve vilajetech asijských, zjednal ze jména pořádek mezi kmeny beduinskými. byl po pět let generálním guvernérem v Je- menu a od r. 1902 generálním inspektorem ve vilajetech makedonských. Měl býti již loni, po obnovení ústavy, postaven v čelo vlády.

Mlada Vídeň Turecko Balkán Srbsko Dn IIt

10 title

NILl

11 article

ale tehdy, nedůvěřuje patrně nadešlému obratu, povolání to odmítl a spokojil se mini- sterstvem vnitra. Praví se o něm, že jes velice opatrný, ale ve sledování cílů jednou vytčených neobyčejně houževnatý a energický Hlavní jeho snahou jest »zachovati ottoman skou říši Oltomanům.« Oproti hlasům, jež pád Kiamila pase vydávají za porážku anglického vlivu, praví cařihradský »Tanin«: Přátelství Tureck k Anglii nebylo vázáno na osobu Kiamila paše; takový názor nebyl by důstojný ani Anglie, ani Turecka. Přátelství k Anglii není podmíněno nepřízní k jiným státům. Zahra- ničné styky Turecka musí spočívati na dobré vůli se všemi státy. Přes to převládá v Anglii mínění, že nynější převrat v Turecku nepůjde k dubu poměrům ústavním. Pozoruhodno jest, že v Bulharsku učini převrat v Cařihradě velmi nepříznivý dojem a že tam očekávají zhoršení styků bulharsko tureckých. Tomuto názoru nasvědčuje i náblý odjezd krále Ferdinanda, kterýž si jede patrně do střední Evropy pro žádoucí in formace. Opáčné mínění zavládlo však v Srbsku kdež považovali Kiamila pašu za nakloně- ného Rakousko-Uhersku. Celkem možno říci, že druhá klidná re voluce cařihradská podala důkaz o tom, že poměry v Turecku jsou ještě v plném kvasu. že vedou k novým a novým překvapením. což jest samo o sobě dostatečným důkazem — rostoucí nejistoty v poměrech blízkéh Východu.

Zahra Ferdinand Anglie Turecko Bulharsko Cařihrad Evropa Srbsko RakouskoUhersko

12 article Maďarisace armády v Uhrách

Maďarisace armády v Uhrách (Bouřlivá schůze uherské posla necké sněmovny.)

Uhry necký sněmovna

13 article

Z Pošli, 16 února.

14 article

Poslanecká sněmovna, znavená téměř čtyř hodinnou řečí posl. Nagye o předloze stran kontingantu branců, ožila až přiliš, když slova se ujal Rumun posl. Maniu, který velmi ostře promluvil proti maďarisování armády v Uhrách Mimo jiné pravil: »V Uhrách usiluje se o to aby všem zjevům státního života byl v tiš těn rázm a dareke Tato a násfedsk nespokojenost nemadarského obyvatel stva (Velký, stále se stupňujíet hluk.), mstí se zjevně v poslední době také ve veden srmády. Bouřlivé volání: Jest to snad zločinem? Z lavie poslanců národnostních se volá Armáda nesmí býti maďarisována! Posl. Okolicsanyi (str. neodv.) volá: J st vlastizrádeel President Justh volá posl. Okolicsanyi k pořádku Posl. Maniu pokračuje a prohlašuje, že on a jeho strana, kteří stále potírali maďarisaciv ostatních oborech státního života, jednají jenom důsledně, když takovou tendenci potírají také se zřetelem na armádu. (Trvalý prudký hluk V Uhrách jest již pro 30 pluk maďarská řeč stanovena jako ře plukovní. To jest velice nebezpečné. (Bou livý hluk, hlasy: Běžte do Rumunska ! To jest nestydatost! Zapomínáte, že jste v uherském parlamentu.) Předseda napomíná poslance, aby byi trpělivými. Posl. Maniu prohlašuje, že nemůže schve lovati, když tyto snahy vnášejí se do armády (Bouřlivé volání: Sedněte si! Neposlouchám vás! To jest skandál! Pak se máme s vám dorozuměti ? Trvalý hluk.) Předseda marně se snaži obnoviti kli a konečně přerušuje schůzi na 10 min.

Nagy Rumun Manio Posl Justh Uhry Tata Rumunsko poslanecký sněmovna Okolicsanyi

15 article

Za přestávky trvá hluk a panuje vzrušení Když se byl hluk utišil, zahajuje před seda Justh opětně schůzi a prohlašuje, že mus poslance Maniu upozorniti, žo se dotkl cha akteru uberskéhostátu. V Uhrách jest maďarština státní řeči. Není na ce- lém světě národa a parlamentu, ve kterém by se poslanec mohl odvážiti pobuřovat proti státní řeči vlastní ze me. (Dlouhotrvající hlučná pochvala.) Kdyby řečník timto způsobem pokračoval odňal by mu slovo. (Hlučná pochvala.)- Posl. Maniu prohlašuje, že chtěl pouká- zati k tomu, jak jes! nebezpečno vnášeti ná rodnostní otázky do armády. (Velký hluk.) Předseda: Maďarský národ chce za- vésti do armády řeč maďarského státu a ná- rodní smýšlení, nikoli však otázku národnostní. Posl. Maniu problašuje, že si přeje, aby armáda nestála ve službách šovinistických zájmů (Opělný bouřlivý hluk) Předseda: Poněvadž se řečník neřid mým napomenutím, odnímám mu slovo (Dlouhotrvající pochvala a potlesk. Výkřiky : A žije Justh !) Jednání pak bylo přerušeno a schůze skon- čena. Přiští schůze zejtra. Judnací pořad: Po kračování dnešního.

Justh Manio Posl Uhry

16 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 16. února. (Lákání Poláků. Víleňská „Deut. Korr.“ pokouší se o znovuzři zení pověstné německo-polské koalice, která se smutně proslavila za vlády Windisehgrätzovy. Němci bez sociálních demokratů mají v nynější poslanecké sněmovně jen 170 hlasů, jež ne- stačí, aby mohli v parlamentě dělati, co se líb jim. Potřebují spolehlivých spojenců, jimiž by mohly býti jen velké politické strany. Na koalici s Čechy není pomyšlení. (Přirozeně, neboť k- alice má směřovati právě proti nám Čechům Pozn. red.) Sociální demokraté mají svou vlastní hlavu a nedají se užiti za beranh proti Čechům. Zbývá jen polské kolo a na ně má úhlavní nepřítel našich národních snah největš zálusk. Bylo by prý třeba povoliti v něčem Po lákům v Těšinsku, kde Němei beztoho jdlou na- mnoze společně s Poláky proti Čechům, a pak se dorozuměti o zahraničné politice. Oposie proli bar. Blenerihovi, nýbrž také proli baronu Aehrentitalovi. A tu právě chce vídleňský list nasaditi páku. Poláci nepůjdou přece s nepřáteli říše a nodají se do služeb propagandy, která komnec konců mohla by zničiti jejich národní in- dividualitu (1). Od ochoty Poláků bude prý zá- viseti, je-li v Rakousku možna ještě nějaká sně- movní vělšina, která by měla za účel udržen státu.

Polák Němec Čecho Aehrentital Praha Čechy Těšinsko Rakousko

17 article

Nabídlku vídeňskélio listu Poláci si zodpo vědí sami. Chceme jen připomenouti, že o roku 1894 změnilo se ledacos i v polském kole- Minuly blahé doby, kdy politiku celého kola určoval regimontář, nebožtík Apolinát Jawor ski; minuly doby, kdy v kole zasedali témět jen konservativní polští šlechtici, proslulí svou oportunní politikou. Kolo se od posledních vše obcených voleb změnilo tak, že neváhá vysloviti nedůvěru i svému ministru krajanu, rt Abrahamowiczi a vyzývá ho, aby podal demisi A když nie jiného, Poznaňsko připomene Polá kům i na říšské radě, co platí německé sliby i přísahami pruských králů zaručené, a proto dobře uváží, než se odhodlají za rakouské Něm ce vylahovati horké kaštany z českého ohně. Z Lublaně, 14. února. (Slovinská gy mnasia.) Učitelské sbory všech utrakvisti ckých gymrnsií v Kraňsku usmesly se na spo lečné schůzi, že na příště všechna školní vy svědčení mají se vydávati v jazyku slovinském že úřadování má býti slovinské a také zápisy o konfereneích mají se díti jazykem slovinským

Apolinát Jawor Německo Lublaň Kraňsko

18 article

V drobném prodlejís ranní číslo o sobě . . za 8h večorní . . . . . . . zn 1 h Va fliálkách na venkovš ranní islo . . . . . . . 1 večerní . . . . . . 5k Inseráty plati se hotově nepřed Předplaceni a inserty přijtmá adminlstrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí sa těr redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů Rakopisy so nevracsji

Virginie

19 article

Zdejší listy vítají toto usnesení jako prvý, roz- hodný krok k úplnému poslovinštění kraňských středních škol, jež až na soukromé biskupské gymnasium ve sv. Vítě jsou dosud všechny utrakvistické. Ze Záhřeba, 14. února. (Ú plné odtrže- ní Rěky od Chorvatska.) Uhry po vy- rovnání r. 1867 přivtělily si svobodné přístavní město Rěku, tvoříci do tě doby součástku krá- lovství chorvatského. Podporujíce živel vlašský proti chorvatskému, dopomohly Vlachům k nad- vládě v městském zastupitelstvu, zmařily vol- bu rěekých poslanců do sněmu chorvatského a vrební správu města svěřily zvláštnímu uher- skému guvernéru. Rěka od té doby měla s Chor- vatskem pouze cirkevní správu společnou. Rěcká fara náleží dosud do diecese seňské. Ale i tato odvislost Réky od Chorvatska má býti zru- šena. Vyskytl se v Pešti nápad, aby se pro Rěku zřídílo zvláštní biskupství. Myšlenlya ta však se nelíbí madarským hierarchům a proto n. vržen jiný způsob, který by Rěku zbavil chor vatských kněží, odvislých od seňského chor vatského biskupa. V Rěce, jak prozradily tyto dni pešťské listy, má se zříditi biskupský vika- riát, podřízený přímo ostřihomskému prímasu arcibiskupovi. Do Rěky se pošle některý uher ský prelát — vyblédnut je prý už hr. Petr Vay, jenž dobře mluví vlašsky — a jemu bude do- voleno vykonávati též některé funkce biskup- ské. A potom bude už Rěka definitivně odtržena od království chorvatského.

Uher Vlach Vay Záhřeb Chorvatsko Rěko Pešť Ú plný odtrzat

20 title

Politické zprávy zahraničné.

21 article

V Praze, 16. února.

Praha

22 article

Všude Azei. Aféry Azefovy chopily se některé vládya učinily si z ní záminku k malému pronásledo- vání živlů sobě nepohodlných, tváříce se, jakoby Azef byl měl i s nimi spojení a chystal s nim revoluci nebo anarchistický převrat. Pruská policie vypátrala, že v Německu měl Azef spolupracovníka ve svém příteli a sou- věrei Černomordikovi, a má prý už v ru- kou obsáhlý material, že Černomordík byl sub agentem Azefovým. Soudní vyšetřovatel Stoí jenž se zabývá záležilostí Černomordíkovou, n šel prý těsní svazek mezi činností jeho a evrop ských revolueionářů a, anarghiNokdje“ mlvajíeí v zápěti srážky s policií, jsou prý spojeny s čin ností Azefovou U dělníků v ubelné pánvi wěstfalské vy konanými domovními prohlídkami zjištěno pr nade vši pochybnost, že Černomordík měl úča- stenství v radikálných socialistických organisa cích, pruti kterým v poslední době zakročuje pruská spravedlnost. Nalezena korespondene

Černomordík Azefův Černomordíková Německo

23 article

Černomordíka s Kreutzerem a Micnelem, ředi teli syndikátného socialistického hrutí. U osob které si dopisovaly s Černomordíkem, byly na- lezeny listy Azefovy a jiných agentů sociálna revoluce, známých berlinské policii. Mezi jiným nalezen náčrtek proklamace, vybízející k soci alné revoluci po způsobu ruském, a ten náčrtek prý sepsán rukou Azefovou Také vídeňská policie prý zjistila, že Azef tam dojížděl a míval schůzky s anarchisty v kavárně „Olympia“. Ano i v zavraždění halič- ského místodržitele hr. Ondreje Potockého měl prý prsty Azel. Nové parlamentní období v Anglii Dnes zahějené nové období parlamentu britského bude mili zvláštní politický význam Vláda převzala z předešlého sezení předlohyo zřízení dělnických domů v poloze měst a o irském zemském zákonu. Mnoho času zanjme budžetní debata Je ne- možné, aby byla předložena nová předloha do velikonoc. Není též možně, aby bylo probráno

Černomordík Kreutzer Micnel Azef Potocki Anglie Olympia Azefův

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Po stopách Husitů v Bardějově- Napsal dr. K. V. Adlámek. V husitských výpravách uherských me Bardějov významnou roli. Bohaté toto město ša ryšského komitátu*), slynuvší svým obcbodem bývalo důležitým stanovištěm. Město Bardějov má velmi pěkné a bohaté museum komitátní Stará, výstavná a památná radnice bardéjovská byla v novější době změněna celá v museum A nebylo věru možno šťastnější řešení otázký umístění musea šaryšského komitátu, než tak aby museum toto bylo uloženo v této starobyle budově, jež patří k nejpozoruhodnějším a nej proslulejším památkám v království uherském Při tomto museu jest uložen a pro poučen návštěvníků musejních velmi účelně uspořádár bohatý archiv městský. Pro nás Čechy jest tento archiv zvláště památným, poněvadž obsa huje dosud mnohé zajímavé upomínky na doby. kdy na Slovensku hejtmanili Jan Jiskra z Bran- dýsa, Talafůs z Ostrova, Petr Aksamit z Kosové a jiní husitští válečnici. List římského krále Bedřicha ze 14. čer vence 1445 zahajuje řadu těchto památných bardějovských listin. Král Bodřich doporučuj v něm obci bardějovské, by podporovala Jan Jiskru z Brandýsa, jenž byl hojlmanem krále Ladislava, „milého strýce“ pisatele onobo listu. Roku 1451 ozývá se druhá strana v listi nách bardějovských. Kardinál Dionysius, Jan z Hunyadu, guberrator království uherského Ladislav z Gary, palatin, Ladislav z Palocze. sudí kurie královské, a jiní magnáti uherští li- slem, jenž byl dán „v ležení roku 1451 ve vi- gili svátku sv. Matéje“, píšou Bardějovským, že jsou již vojensky v poli připraveni proti Jiskrovi ) Viz „Národní Listy“ 1907 č. 306, 1908 č. 0- 114 a z4l.

Adlámek Čecho Jiskra Aksamit Bedřich Ladislav Dionysius Jan Hunyad svatý . Matéj Bardejov Slovensko Bran Kos Brandýs Gara I Bardejov

25 article

odhodlání s pomocí boží, kamkoliv by se Jiskra odebral a hnul, jej pronásledovati, a žádají, by Bardějovští neposkytovali mu žádné pomoci nepřijímali lso do svého města, i připoménaj tito magnáti, že o tom píšou též jiným ob- cím, aby, potřebuje-li město Prešov nějaké po- moci na svou obranuu, tedy jim to oznámili, ont že pošlou do Prešova posilu. Na podzim (20. září) téhož roku kardiná“ Dionysius a Jan z Hlunyadu oznamují, že se dověděli, že Jiskra odtáhl do hor k Jagru. Opělně 27. záři 1451 píšou tiž o Jiskrovi z Brandýsa, ale to již nemají jej za škůdce zemského, nýbrž již docela uctivě a zdvořile pana Jiskru titulují „magnifikus Johannes Gyzkra de Brandis“ titiž magnáti, kteří roku 1451 u vigilii sv. Matyáše z ležení proti němu se kasali a zle se stavěli a hromovali. Také kar dinál Dionysius jest podepsán. Na jaře roku 1452 jednalo se o příměři Píše Jan z Hunyadu listem z 11. dubna 1452 obci bardějovské o uzavření míru s Janem Jiskrou z Brandýsa v Římské Sobotě a vyzývá by tam Bardějovšti poslali své dva zástupce Téhož roku v neděli po Všech Svatých žáda husitský kapitán Petr z Radkova, by mu Bardě jovští půjčili jedno dělo a dvě pušky proti zboj níkům.

Jiskra Dionysius Jan Hlunyad Jagr Gyzker Brandis Matyáš Bardějovšť Petr Prešov Brandýs Radkov

26 article

Roku 1455 v ponděli po sv. Matěji Jar Jiskra z Brandýsa, „hrabě na Šáryši“, doznáví a veřejně oznamuje svým listem, že počestn páni, rychtář a konšelé města Bardějova mu z- půjčili v jeho potřebě 70 uherských červenýcl zlatých ve zlatě, a slibuje při své dobré ct bez jakéhokoliv fortele, že těch 70 zlatníků čer vených uherských jim zaplatí přede všemi jiný mi věřiteli. A ještě jednou při své cti to sli buje a na svědectví toho nařizuje, pečeť svou k tomuto listu dlužnímu přitisknouti. Tu již se hlási v listinách bardějovskýel i Jan Talafůs z Ostrova. Piše Bardéjovským dopis z tábora od Hradiska dne 10. kvělno 1456 ve věci Komorovského.

Matěj Jiskra Talafůs Komorovský Brandýs Bardejov Ostrov

27 article

V srpnu roku 1457 král Ladislav oznamuje Bardějovským, že jest Jan Jiskra z Brandýs nadžupanem šaryšského a vůkolních krajů. Krá Ladislav napomíná veškeru obec bardějovskou, by Jana Jiskru z Brandýsa poslouchala. Dopisem z 28. června 1458 Blažej Vasvári varadinský kanovník, se poptává v Bardějově po Petrovi Aksamitovi z Kosové, někdejším hu sitském veliteli nedaleko Košice, i podotýká adresátovi Jiřímu, patrně bardějovskému rych- tářovi nebo konšelovi, že slyšel, že Aksamit umřel, i prosí, by mu tento Jiří dopomohl k penězům, jež on Blažej Aksamitovi byl za- půjčil. Petr Aksamit z Kusové způsobil Bardějov ským měšťanům nejednu trpkou chvíli. Maj po něm ve svém archivu nedatovaný list, jej zajisté r. 1450 jim poslal. V listě tomto hrozt přísežným a celé obci měsla Bardéjova proto že jebo bratríky, totiž Vysockého a Petřika, beze vší příčiny pověsili, i píše důtklivě hejtman roz bněvaný Petr Aksamit z Kosové, aby věděli vě douci, že se chce na nich také tak mstíti a n všech původcích všelikým způsobem, a naři zuje, aby mu obyvatelé předměstští holdoval pod ztrátou brdel. A když hodně postrašil b haté měšťnny bardějovské, připsal na doklad svého dobrého rozmaru a humoru neobvyklé datum: „dáno peod jednou zelenou jedli u jed noho sludeného potoka v jednom hilubokén údoli. Málo radosti způsobil Bardejovekým tako další husitský dopis, jejž dosud chovají ve svém archivu a jenž zni „Vy zlí a nespravedliví lidé bardiovští, vy ste našich bražov dali zvěšati, ludí dobrých nevinných, jako morléře necnostlivě, kteří an vám ani žádnému nic nebyli vinni, a protož. jestli nám priatelom a rodovi jich za nich ne položíte četery sla zolotých ve zolotě do trech nedělí v kláštore u mogily u Krakova alebo u karlusov v Lechnici, tedy na vašich hordec i na vaším imaniu (= jmění) i na vašich po

Ladislav Jiskra Vasvári Petro Aksamit Jiří Aksamit Kusová Bardejov Kos Brandýs Bardejov Kos Košice Krakov Lechnice

28 article

daných, buď duluho (= dlouho) buď krátko takto se mstiti budemy, pokud našeho rodu stává, toť list písán s hor dzen svatého Jakuba. Na znamení, jak pisatelé budou se mstiti jsou pod podpisem vykresleny meč, metla, mu- čidlo a puška. V levé dolní části listu jest vy kreslen klečící bezhlavý člověk, u něho lež sťatá hlava. V pravo u něho jest vykreslenaši benice s třemi oběšenci. K tomuto obrázku připsali s jedné strany „Vaško nevinný“, n druhé strany „Timko nevinný“ a nad šibenie jméno třetího oběšeného. Misto pečelí jest vl stině télo vypáleno šest děr a nad každou dirou jest napsáno jmeno jednoho hradu husitské po sádky: Orava, Muráň, Dunajec, Genoí, Rima nov, Přemysl. Místo visuté pečeti přivázámy jsou k listině proutky Zajímavý tento list byl též olištěn v dele Viktora Myszkowského „Felsö - Magyarorszás Můemlékek 6s Rěgiségek“ v světlotiskové re produkci Karla Divalda. Touto originální, starobylou, velmi názorno a důtklivou husitskou „pohlednic!“ končím pře hlídku husitských vzpomínek z bardějovskéh archivu, jenž též obsahuje některé jiné listiny pro nás zajímavé, na př. list krále Zikmunda laný obci Bardějovské z Prahy roku 1402,ji nou listinu téhož krále, datovanou 31. srpne 1420 v Čáslavi. Některé bardějovské listiny psané z Egru, snad by mohly svésti povrchního pozorovatele k domněnce, že jsou dány z Cho bu, jsou však vydány v uherském městě Jagru Dozajista též studium jiných severouher ských archivů velice rozmnoží tyto ukázky dal šími mnohými zajímavými zprávami a lze dou fati, že soustavný výzkum archivní, zemským archivem království českého konaný, povšimn si důkladně i uherských pramenů archivních. jež poskytnou důležitých příspěvků k vyličen výprav husitských, nejslavnějšího to odbob slyků česko-uherských.

svatý Jakub Vaško Timko Přemysl Myszkowský Divald Zikmund Jagr Orava Muráň Dunajec Genoe Felsö Praha Čáslav Magyarorszás Můemlékek

29 article Hudba.

Hudba. + Zpěvohra městského divadla Král. Vinohradů. V Boieldieuově „Bílé paní“ rozloučil se s vinohrad skou scénou vysoce oblíbený pěvec p Fran Na- vál. Výkon jeho v télo opeře zdá se nejlepším z jeho výkonů vůbec Můžeť zde uplalniti pěvec leh- kost a ohebnost svého hlasu v koloraturních passá- žích, kterých v úloze Jiřího Browna je hojnost. Při- pomínáme zvláště mistrně podání namáhavé první arie, pak kavatiny v druhém jednání a roztomilý tón v přednesu skolské národní písně v jednání tře- tím. Přistoupí-li k mistrnému zpěvu i promyšlená při tom nenucená a roztomilá hra, není divu, že litu- jeme, že pouze jednou letos v této opeře pěvec náš uvolil se vystoupili Ostatní účinkující vedli si ve svých rolích jist a dávali na jevo péči a pietu, s klerou pracují. Je t v prvě řadě sl. Vronská, která „Bílou paní“ po- dva i herecky účinně i pěvecky zdatně, ač místy se vyskytující koloratura, jak patrno, jí příliš ne- svědčí Panu Lanhansovi úloha inlrikánského správce dobře leží, rovněž i panu Mansfeldov partie Dicksona. Na místě byla i sl. Zelenkova. která po odchodu sl. Boubelovy úlohu Jenny pře- vzala. Tompo celého večera bylo svížně; kapelník pan Holeček přiléhavým odsliňováním dovede

Fran Brown Vronská Lanhans Mansfeldov Dickson Zelenkův Boubelův Jenna pře Holeček zpěvohra městský divadlo Královský

30 article

Zd K s orchestrem pěvcům dobře vyhověti. + Zbylé vslupanky k lidovému koncerlu Spolku českých žurnalistů v Praze obdržeti lze u hud. firem F. A. Urbánek vedle Národního divadla a Mojmí Urbánek v Hlávkově paláci, a to křesla v plí- zemí pouze po 2 K, ostatní sedadla na ti- buně, na podiu a u varhan po 1 K. k stánť po 40 a 80 h a lože po 10 K. Koncert koná se zejtra ve čtvrlek v Rudolfinu a zahájen bude přesn o 7. hod. v ečer. + Valná hromada České jeduoly pro hndbu koná se v neděli dne 21. února o půl 11. hod. dop. v zasedací síni Plodinově bursy + Valná hromada Českého filharmouickéh družstva koná se v neděli dne 21. úuora o 11. hod. dopol. v zasedací síni Plodinevé bursy + Koncert Českého kvartela v Umšlecké beseds Hudební odbor Umělecké besedy získal pro členský koncert, dne 19. t m. o 8. hod. več. v Narodním domě na Smíchově pořádaný. Český kvarlet. jenž dal na pořad: Dr. Ant. Dvořák: Smyčcový kvarte C-dur, Jus. Suk: Čtyři skladby pro houste a klavín (K. Hofmann a skladalel). L. wan Beethoven kvartet B dur, op 18. — Přístup zdarma pro členy

Zdeněk F A Urbánek Urbánek doktor Antonín Dvořák Jus Suk K Hofmann Praha Rudolfinum Smíchov národní divadlo Hlávkov palác Plodinevá burza + koncert Narodní dům smyčcový kvart Cdur Beethoven kvartet B dur