Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 16. února 1909.

Praha

3

Číslo 47.

4 article

Na ranní avečerní listy předplácí seo V Praze v administraci: na měsie. . . . . . 2 K0 — na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvoji donáškou: na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K oonh s dvaji zásilkou na mněsie na čtvrt lota . . . . 11 K c

Praha

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z parlamentní budovy videňské. Z Vídně, 16. února. V peristilu parlament- ního paláce bylo dnes o polednách plno a velmi hlučno, jakoby zasedaly obě sněmovny. Zvláště hojným počtem sešli se Němci, ze kterých kuiže Auorsporg, prof. Bendel, dr. Roller, hr Kolowrat, dr. bar. Chiari, dr. Derschatta a Wolí odešli o 12. hodině ke společné poradě. Zajímavo bylo pozprovati, kterak na jedné stra- ně peristilu byli shluklí poslanci němečtí, na druhé straně čeští, slovinští a chor vatští, při čemž jak tito, tak oni byli ve veli- kém kruhu seskupeni. Ministr Slovinec. Z Vídně, 16. února. Jak se dovídáme, byíi slovinští poslanci, moškajíci mimo Vídeň, povoláni do Vidně v záleži- tosti zásadně důležité. Vyskytly se totiž roz- pory mezi Slovinci, mají-li se domáhati mini- stra bez portefeuillu či ministra resortního. Dr Šusteršič sám a jeho hlavní orgán lublaňský „Slovenec“ jest pro ministra resortního, všichni ostatní však pro ministra bez portefeuillu, poně- vadž instituci ministra takového považují za cennější a trvalejší než portefeuill resortní, kte- rý by mohli zase ztratiti, kdyby nastala změn vlády. — Také polská parlamentní komise, par- lamentní komise ruská a parlamentní komise sociálně-demokratická v parlamentě zasedaly. Ku poradě členů „Českého klubu“. Z Vídně, 16. února. K zejtřejší poradě čle- nů „Českého klubu“ s bar. Bionerthem pozván byl také dr. Škarda.

Němec profesor Bendel doktor Roller Kolovrat bar Chiari Derschatt Wolit Šusteršič Vídeň

6 article

Ministr Abrahamowicz a presidium polského klubu na říšské radě. Z Vídně, 16. února. »N. Wr. Tgbtt. « ozna- muje z parlamentních kruhů: Předsednictvo kola polakého na zejtra svolalo parla- mentní komisi, aby vypracovalo odpověď na známý přípis ministra Abraha mo- wicze, kterým odmitnuty du- sledky projevu nedůvěry, již mu klubovní presidium vyslovilo. Předsednietvo klubu všechny styky s pol- ským ministrem, jak jsmé již oznámili, pře- rušilo. Mezi stranami a osobami kola pol- ského, jiehž se týká pozemní válka, jejíž dů- sledky jsou nedoztrné, může nastati neočeká- vaný případ, že parlamentní komise projev nedůvěry z ase odvolá. Ministr Abrahamo- wiez pokouší se přiměti konservativní členy kola polského, se kterými koná nyní pilné po rady, aby obrálili, zejména usiluje o to, a by se celá věc odložila do sestou- pení plena klubovního. V polských kruzích se ubezpečuje, že pro Abrahamowieze může dopadnouti usnesení parlamentní komise přiznivěji než usnesení celého klubu. Bulharský král a Srbsko. Z Vídně, 16. února. »N. Wr. Tgbltt.- oznamuje z Bělehradu: Krále Petra a celého dvoratrapně se dotklo, že bulharský král Fer- dinand proje! bělehradským nádra- ž1m, kde prodlel celou hodinu, aniž odebral se na stranu srbskou. Dal se uherskou lokomo- tivou dopraviti na nádraží zemuňské, srbskou vládu o svém příjezdu vůbec ani nezpraviv. Byv tězán, proč tak učinil, odvětil: »D n e nejsem v Bělehradě dosti bezpeč- ný m!« Azef a zavraždění místodržitele hr. Potockého. Z Varšavy, 16. února. Zdejší »Echo« sdě- luje, že Azel byl zúčastněn také na v ra ždě haličského mlstodržitele hr. Po- tockého. Byl prý ve stycich s radikální o

Abrahamowicz N Wr Abrahamo Petro Azef Potocki Azel Vídeň Srbsko Bělehrad Fery Varšava poloský

7 article

ganisací rusko socialistiekou v Haliči, jakož s vrahem hr. Potockého, studentem Sičynským. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 16. února. (K. k.) »Wiener Zlg.e oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 9. února výplatci pokladny poštovního ředitel- ství v Praze Karlu Listovi, odcházejícímu do vyžádané trvalé výslužby, titul ředitele po kladny. — Správce ministerstva kultu a vy- učování jmenoval suplenta na první německé státní škole reální v Praze Josefa Heisin- gera zalímním hlavním učitelem na ústavu ke vzdělání učitelek s německým jazykem vy. učovacím v Praze a přidělil jej zároveň ústavu ke vzdělání učitelů v Chebu. — Správce mi- nisterstva veřejných prací jmenoval profesora na státní průmyslové škole v Liberci Gustava Lahna odborovým přednostou sta- vebně-technického oddělení tohoto ústavu. — Ministr vnitra schválil v dohodě s ministerstvem financi a ministerstvem obchodu stanovy ake. společnosti »Akciový pivovar v Nu slích u Prahy«, německy »Aktienbräuerei in Nusle bei Prag« změněné usnesením valné hromady akcionářů, konané dne 18. prosince 1906. Nový násilný čin ruského anarohisly v Gentu z Gentu, 15. února. (K. k.) Rus zde zatčený, jenž udává, že se jmenuje Sokolov avšak nepochybně je totožný s anarchistou Sei- ligerem, po němž brusselská policie pátrá, vy střelil několikráte z revolveru n policisty jej provázející. Pol- cejní komisař a kriminální úřad- nik byli smrlelně zraněni.

Ruska Potocki Sičynský Wiener Zlg List Heisin Lahn Rus Sokolov Dei Pol Halič Vídeň Praha Cheb Gent státní průmyslový škola v Liberec akciový pivovar Aktienbräuerei in Nusl bei Praga

8 article

Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 16. února. (K. k.) Zpravoda posl. Hedervary podává zprávu imunitního vý- boru o záležitosti presidenta Justha, Desidera Polonyiho a Beniczkého. Zpráva, která, jak již bylo oznámeno, doporučuje přechod k jednacimu pořadu, byla schválena bez debaty za vše- obecného souhlasu. Z Pešti, 16. února. (K. k.) Posl. Desiden Polonyi vyžádal si pak slovo k stručnému prohlášení a pravil, že ze skutečností, které zjistil imunilní výbor, nabyl přesvědčení, že při sepsání svého dopisu dal se vésti nedorozumě- ním, a chápe se příležitosli, aby tlumočil také zde své hluboké politování (Hlučný souhlas.) svou nejhlubší úctu pro presidenta Justha. (Hlučný souhlas.) Sněmovna pokračuje pak povšechné rozpravě o předloze o nováčcích. Z německého říšského sněmu. Z Borlina, 15. února. (K. k.) Řišský sněm povolil dnes po krátké debatě subvenci na poštovní parníky pro »Severoněmecký Lloyd« na základě vládní předlohy, která žádala, aby do- savadní říšská subvence byla zvýšena ze 230 000 marek na 500 000. V pokračování druhého čtení rozpočtu byl rozpočet řišského sněmu po krátké debatě přijat. Druhé čtení rozpočtu říšského úřa- du železničního bylo po delším rokování přeru- šeno a na zítřek odročeno. Z pruského sněmu Z Berlína, 15. února. (K. k.) V poslanecké sněmovně byl zákon o platech učitelů přijat ve třetím čtení. Státní půjčka bavorská. Z Mnichova, 16. února. (K. k.) Bavorská vláda zadala bavorskému družstvu dnes odpo- ledne 4% státní půjčku v obnosu 60 milionů marek a to 40 milionů v železniční půjčcea 20 milionů všeobecné státní půjčky při kursu 101.80. Půjčka je až do roku 1918 nevypově- ditelná a bude v nejbližsí době vyložena k upi sování.

Justh Polonyi Beniczký Posl Lloyd Pešť Berlín Mnichov

10 article

Nové severoamerické státy. Z Washingtonu, 15. února. (K. k.) Sně movna representantů schválila osnovu zákona kterým se území Arizony a Novéh Mexika prohlašují za státy. Riffat paša nepřijal ještě portefenille. Z Cařihradu, 16. února. (K. k.) Podle »Ikdamu« londýnský velevyslanec Riffat paša nepřijal ještě porlefeuille ministra zahraničních záležitostí, který mu byl nabídnut. »Jeni G- zella« zaznamenává pověst, že jej odmítl.

G zell Washington Arizona Cařihrad Novéh Mexiko

11 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Slech ze srbské ministorské rady. Ze Zemuna, 16. února. („Mittagsztg.“.) Ne ministerské radě, konané za předsednictví krále Petra, byl také srbský vyslanec v Cařihradě dr. Nenadovič, jenž obnovil známý svůj návrh, aby mu srbská vláda dala 2 mil. franků, kterými chce podplatiti mladoturecký komitét, jenž se nalézá ve veliké tísni peněžni, aby z ma ři! dohodu rakousko-tureckou. Mánistr zahraničních záležitostí dr. Milovanovič, který nepokrytě projevil nespokojenost s takovýmto postupem vyslance, vzepřel se jeho návrhu, který po krátké poradě byl zamítnut. Dobrovolně odložená srbská nota. Z Paříže, 16. února. (K. k.) Srbský vy slanec Vesnič prohlašuje v časopisu »Petie Journal«, že odklad v podání srbské noty nebyl nikterak způsoben zakročením Ruska. On sám po rozmluvě s ministrem Pichonem po- žádal svou vládu, aby podání noty od- ložila až do té doby, kdy bude vy- řízen bulharsko-turecký a rakou- skouherskoturecký spor. Pak bude možno lépe a horlivěji zabývati se Srbskem. Rakouské ústupky Srbsku. Z Paříže, 16. února. Ve zdejších vládních kruzích ujišťuje se, že v rakouské notě proje- vena bude ochota doplniti obehod n smlouvu se Srbskem dodatky. kterými by se podporovala srb- ská paroplavba na Dunaji a Rakou- sko se zúčastnilo výstavby trati želez niční od Dunaje k moři Jaderské mu, pokud by neměla železnice ráz strategi- cký. V notě se praví, že Rakousko musí či- niti nadále vojenská opatření z opatrnosti a že navzájem klade požadavky Srbsku.

Petro doktor Nenadovič Milovanovič Pichon Balkán Cařihrad Paříž Rusko Srbsko Dunaj Rakousko Petie journal

12 article Baron Bienerth vyjednává.

Baron Bienerth vyjednává. Ministerský předseda baron Bienerth chce dostáti svému slovu, že se pokusí o zjednání dělnosti sněmu království českého, aby mu z to české strany na říšské radě zabezpečily děl- nost poslanecké sněmovny, na níž mu především a snad jedině či opravdu záleží. Včera odpo ledne vzal do porady bývalého ministra drn. Pa cáka, dnes jedná prý dále se zástupci něme- ckých stran, potom bude míti rozhovory s ostat ními předáky českých klubů a tak dále. Dle ne dělních řečí bývalých ministrů dra. Fořta a dra Fiedlera, ještě více pak dle hrdopyšných prohlá šení německých politiků z Čech, kteří nyní prá vě stůj co stůj svoji zvůli chtějí prorazit, dale by se soudit, že baron Bienerth podniká práci docela beznadějnou a tedy marnou. Ale pan mi- nisterský předseda spoléhá patrně na rozpolo- žení parlamentních kruhů, které nad uzavřením říšské rady stále ještě bědují a po brzkém opět ném zasedání varlamentu toužebně volají, chtěje tohoto rozpoložení pro svoje záměry vy- užiti, nahání těmto kruhům strachu, dávaje ve svých služebních orgánech rozhlašovat, neza- ručí-li vůdcové stran dělnost poslanecké sně- movny, že nastane delší vláda paragrafu čtrná- dání etého, ba dává si dokonce i radit, aby na nějaký čas ústavu zastavil a potom absolutní mocí vše- chny překážky odstranil, které prodlením čtyři- ceti let se nahromadily, zejména aby císařský- mi dekrety jazykovou otázku v Čechách roz- řešil a týmž způsobem také jednací řád posln necké sněmovny opravil, autoritu výkonné moc rozšířil a t. d.

Baron Bienerth Bienerth Fiedler Čechy poslanecký sněmovna

13 article

Ukazuje tedy bar. Bienerth stranám v jedné ruce pocukrovaný chléb parlamentu, ve druhé pak karabáč dočasného absolutismu a myslís asi, že by sám rarach mu práci musil kazit, aby velká většina — také českých — poslaneů mohla býti na rozpacích, pro co se má rozhod- nouti. A zdá se, jakoby tato, již poněkud ošumělá ale od dřívějška přece osvědčená methoda stále ještě působivou byla a také nyní jakousi čáku měla. Siluační zpráva totiž, která ze strany pa- trně vládě blízké zdejšímu „Tagblattu“ z Vídně tolefonicky dodána byla, zvěstuje na konee „Celkem tvrdí ee, že smýšleni v poslane ckých kruzích rozhodně smířli vějším se stalc. Na všech stranách pře vládá mínění, že je především naprosto nutno. aby říšská rada opět byla svolána...“ Tak by tedy mocná láska k vídeňskému parlamentu nepřekonatelná touha po opětném brzkém sně mování vítězně překonávala všechno roztrpčení jež způsobilo úplné odstrčení stran při sestavo- vání nového ministerstva a jeho téměř pohrdlivě vyzývavé složení, baron Bienerth pak osvědči by se jakožto dobrý znalec „svých lidí“ — kdy- by skutečně pravda bylo, co německá situačn zvěst hlásá.

Bienerth Vídeň

14 article

Ale v této příčině vzbuzuje sám „Pr. Tag blatt“ jakousi a to dosti vážnou pochybnost, an prohlašuje: „Shora uvedená zpráva, že se smý- šlení mezi poslanci stalo smířlivějším, mů ž se přirozeným způsobem týkati je nom českých poslaneů.“ Dále pak vy- kládá týž orgán, že Němci jsou sice, aneb že vlastně vůbec nikdy ani nepřestali býti smírli- vými, ale tvrdošijná neústupnost Čechů, že je- jich dobrou vůli stále maři, a vyznačuje stav věcí touto závěrečnou formulí: „Má-li baron Bienerth dosti působivé síly, aby vůdce če- ských stran přesvědčil, že jest n zbytně nutno, aby zaujali jiné stano visko, než na kterém dosud trvají, pak ne bude proti svolání českého sněmu žádné pře- kážky...“ Krátký smysl celého výkladu jest tedy tento: Má-li býti obecné touze po brzkém opět zasedání říšské rady zadost učiněno, musí české strany přijati německé podmínky pro děl nost českého sněmu. Za takovýchto pak okol ností nedovede snad ani nejhorší pessimista uvě řiti zprávě, že se mezi poslanci smýšlení slalo smírlivějším.

Němec Čecho Bienerth

15 article Policie a terrorismus v Rusku.

Policie a terrorismus v Rusku. V další části svých memoirů, uveřejňovaných „Mutinu“, líčí Michal Bakaj, bývalý člen tajné poli cie ruské, intriky proti slušnému a poctivému chéfu tajné policie varšavské Pefersonovi a řádění černéh kabinetu za jeho nástupce Ševjakova. Počátkem roku 1905, krátce po tom, co zrádne Gapon přivedl v Petrohradě na jalky tisíce nevinných osob, založila socialistická strana polská bojovnou organisaci k terroristické akci a k ní se hned připojil dva tajní policisté, Schwarz a Eisenlist. Jakovlev, jenž měl střežiti politicky podezřelé osoby, smluvil se pro- střednictvím své stvůry Gudisona s oněmi dvěma agenty, aby sdělovali své zprávy přímo jemu, Peterse novi pak aby udávali jen bezvýznamné věci, poně vadž prý nedovede jejich služby oceniti. Na to vy slal Gudísona do Petrohradu k chéfovi vnější služby v policejním departementu a vzkázal mu, že objevo ve Varšavě továrnu na pumy, nebude-li Pelerson o podniku věděti. Mednikov přijal návrh, jenž slibova takový úspěch, při čemž se joště mohl zbaviti nepo- hodlného úřadníka, který příliš dbal na spravedlnost

Bakaj Ševjakov Schwarz Eisenlist Jakovlev Peters Rusko Mutina Petrohrad Varšava

16 article

V drobném prodeji ranni čislo o sobě . večerni . . . . . . . za 4 h Ve iliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . čh lnseráty platí se hotově napřed- Předplaceni a innorty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a expedica „Národních Listů“ Rukopíny se nevracejí.

17 article

Prolo přijel hned do Varšavy, ujednal vše s Jakovle vem, Schwarzem a Eisenlislem, slíbiv jim mnoho po- něz, podaří-li se plán Následkem osobních zájmů a řevnivosti utvořila se takto ve Varšavě vedle oficiální policie ještě jedna pokoutní, stojící však pod ochranou vysokého úřad- níka ústřední správy. Petersen byl překvapen, že nedostával žádných zpráv, ač revoluční hnutí stále vzrůstalo a množily se atentáty i proti policii a vojsku. Přičinou toho bylo, že Jakovlev, chtěje Petersena diskreditovati, desorganisoval také bezpečnostní službu. Schwarzovi a Eisenlistovi však se nepodařilo ob jevili továrnu na pumy a proto dal Jakovlev revolu- cionáře poštvati proti Pelersenovi, aby jej zavraždili. Petersen jen náhodou unikl atentátu, Jakovlev pak pokoušel se zosnovati atentát na generálního guber- nátora varšavského Maximoviče, aby takto podrazi Pelersenovi nohy, že mu nedovedl zabránil Zalím však Schwarz a Eisenlist, když nedostá- vali slíbené odměny, myslili, že jsou oklamáni a do- znali vše samému Pelersenovi, jenž dal jejich výpo- vědi protokolovati, načež byl Jakovlev s Gudisonen zalčen. Při prohlídce byly u nich nalezeny doku- menty, potvrzující údaje Schwarzovy a Eisenlistovy, jakož i účastenství Mednikova. K vyšetření této zá- ležilosti prijel do Varšavy zvláštní delegát ministna vnitra Makarov, jenž dal ola zatčené dopraviti do vězení petrohradského, ale na konec se případ ulu- tlal. Gudison dostal místo v policejním depa rtenfentu, Jakovlev přidělen ku policii v Baku, Petersen pak přeložen na podřízené místo do Moskvy, čímž účelu komplotu částečně dosaženo. Mednikovu ovšem se nestalo nie.

Schwarz Eisenlisl Petersen Jakovlev Eisenlist Maximovič Zalí Gudisonen zalčit Schwarzův Eisenlistův Mednikův Makarov Varšava Bak Moskva Pelersen

18 article

Na místo Pelersena dostal se pak do Varšavy prolekcí Raökovského bývalý velitel četnictva v Lodl Ševjakov, muž nemocný a okmezený, jenž, chtěje se nějak vyznamenati, zahájil hrozné řádění černého ka binetu. Systém černého kabínetu je zaveden skoro v celém Rusku. Slane-li se někdo podezřelým,je korrespondence jeho přísně střežena. Jméno jeho oznámí se zvláštnímu censoru na poště, jenž otevíra listy, opatří opis všeho, co by mohlo kompromitovati a podává o všem zprávu policii. Jistí policejní agentl mají přímo právo zabavili na poště boz soudního rozhodnutí všechny dopisy nebo telegramy, které je mohou zajímati Za Petorsena nebyl pro obsah dopisu aspoň ni- kdo zatčen, ale Ševjakov počal na základě zpráv čer- ného kabinetu hned zalýkati. Dopisy bývaly často zasílány pouze prostředníkům a nebylo-li možno pra- vého adresáta přesně zjistiti, Byl-li na příklad značen jen křestním jménem nebo bylo-li třeba v jedné dslně několik osob téhož jména, tu si policie prostě vybí rala, která tvát se ji zdála nejpodezřelejší, nebo se- brala zkrátka všechnyl Lze si představiti, co lidí bylo fakto zatčenov době, kdy lidé v Rusku v naději blízké svobody upou- štěli od úzkosllivé opatrnosti v korrespondenci. Byll pak trestáni pro pouhý projev mínění v soukromém dopisel

Lodl Ševjakov Ševjakov Varšava Rusko

19 article K soudcovskému jmenování v Čechách.

K soudcovskému jmenování v Čechách. Ze všech nezdravých zjevů veřejnýchi v těto říši jest snad nejnezdravějším a proto nejpozoru- hodnějším obaazování míst soudcovských dle měřítka politického, dle národnostní příslušnosti. Přirozeným pak důslodkem přeměny olázky původně čislě právní povahy v otázku polilickou jest, že netoliko soud- cové národnosti české jsou při obsazování uprázd- něných míst odstrkováni a tím mravně i majetkově poškozováni, nýbrž zejména to, že počíná se d věcí každlému nejsvětějších a v každém právním státě před politickým zasahováním žárlivě chráněných, do správy a pomalu i do rozhodování soudcovského mísiti — nastupujíc tak do šlépějí dřívější kabinetní justice — politika. Poněvadž zjev ten jest jistě v obou důsledcích velice povážlivý a poněvadž na snadě jest i obava. aby vzhledem k tomu, že opět již 11/% roku stojíme před jmenováním soudců IX.—VII. třídy hodnostní, neblahý tento zjev se neopakoval, jest jistě na čase. aby jednou sine ira et studio veřejně o této otázce bylo pohovořeno a aby příčiny, vznik, průběh, ná-

Čechy

20 title

Z kulturní ciziny.

21 article Spor o Nietzseheovy dopisy.

Spor o Nietzseheovy dopisy. Soudní proces sestry velikého německého filosofa paní Försterové-Nietzscheové proli otiskovatelům a vydavatelům dopisů jejího zesnulého bratra zaměstnává již dlouhou dobu německě literární kruhy i německé soudy. Z otázky estetické a z práva na šetření památky zesnulého i pověsti nejbližších členů rodiny, o nichž Friedrich Nietzsehe ve svých soubor- ných listech psal často dosti bezohledně, přesu- nul se posléze celý spor na otázku čistě mate- riální, otázku majetnictví soukromých dopisů po velikých literátech, o nichž uznáno, že vlastně každá jejich řádk patří veřejnosti. Část dopisů Nietzseheových, adresovaných Owerbeckovi, přešla v majetek university v Basileji a prof. této university Bernul- liovi bylo uloženo jejich publikování. Paní Försterová Nielzscheova, jejíž dřívějš všacko ohražování proti otiskování soukromé kore- spondence bratrovy, jež se pozůstalých členů rodiny a jí samotné především trapně dotýkalo, bylo marným, nastoupila novou methodu soudního zakročení: obžalovala vydavatele pro porušen autorského práva, které náleží především jí, tvrdíe, že dopisy jejího bratra mají takovou trvalou literární cenu, že nelze na ně pohližeti jako na majelek adresáta, s nímž možno volně disponovati, nýbrž jako na část roztroušené nesebrané dosud literární pozůstalosti. První instance soudní nepřistoupila na tento názor, ale druhá uznala aspoň částečnou jeho oprávněnost, připouštějíc, že aspoň mnohé z nich nesou zjevný karakter literárních rozvrhůva náčrtů, k nimž se autor později sliboval vrátit

Nietzseheův Förster Nietzsche Nietzseh Basilej Försterová Nielzscheov

22 article

podrobněji, třeba že jsou jenom úryvkovité

23 article

kusé. Tím nabyl celý proces obratu zcela no- vého a dojista zajímavého pro veškeré kruhy literární, neboť otázka vlastnietví do pisů velkých lidí tím vstupuje do no- vého stadia. Líčení bylo odročeno a soudní dvůr usnesl se dáti literárními znalci prozkou- mati všecky čtyry dosud vydané svazky kore- spondence Nielzscheovy, připouštěje pravdu tvrzení Nietzscheova, jenž sám sebe kdysi nazval »Briefkünstler« a uznávaje, že skutečně většina dopisů jeho má ráz i formu dokonalých lilerárních prací, za jichž olisko- vání nutno platiti autorský honorár.

Nietzscheův

24 article

Londýnské British Museum, proslulé v celém světě jako největší a nejbohatší knihovna, na sklonku letošního února může slaviti 150leti svého založení. Základ k němu položen byl v únoru r. 1759 štědrým odkazem sira N. Gloana, jenž věnoval »národu brit skému« svoji bohatou kolekci uměleckých děl. knih a rukopisů a jeho příklad šťastným osuden v krátké době našel řadu následovníků. V ny- nější době počet knih »Brilského musea« pře- výšil jíž o něco málo číslici 2,000 000 a ka- ždého roku přibývá pravidelně kolem 50 000 exemplářů. Moskevské Koršovo divadlo v nej bližších dnech vypraví nové drama knlžete Barjatinského »Bez rubja« (Bez vesla), ideovou hru ze současného života moskevských městských vrstev. V jednom z druhořadých londýn- ských divadel vypravili Goethova »F au- sta« v úpravě tak originální a anglickému vkusu širokého publika tak přizpůsobené, že to vyvolává pochopitelné a oprávněně ostré prote sty v německém tisku, i anglofilském. Klasické veledílo dostalo tu roucho dokonale pestré bujné feerie, v níž na př. scénu, představujíeí čarodějnickou kuchyni, oživuje celá tlupa cirku- sových gymnastů, provádějících zde nejsmělejši triky, velké ensemblové scény přeplněny typi- ckými figurami anglických lidových komedií ald Některé německé listy s povděkem citují aspon hlasy seriosní kritiky anglické, která vyslovila politování, že není zákonného prostředku, jímž by bylo znemožněno takové zneužívání světové- ho básnického díla.

N Gloan Barjatinský Goethův British muzeum Brilský muzeum Koršovo divadlo

25 title

Různé zprávy.

26 article Co stojí návštěvy panovníků.

Co stojí návštěvy panovníků. U příležitosti návštěvy krále Eduarda v Berlině a nrohých slavnoslí, jež se na počest královskýci manželů anglických pořádaly, přetřásala se také oláz- ka, co panovnické návštěvy stojí Vydají se ovšem ohromné obnosy, které se do- slanou mezi obyvatelstvo země, cizím panovníkem navštívené. Tak na příklad pohltila před několika lety návštěva německých cisařských manželů ve Wind- soru dle zpráv anglických listů slušný obno 1,80U.000 K. Jedině obnovy v pokojích windsorského zámku, jež byly hostům vykázány k pobylu, stály 420 000 K, poněvadž byly vsude pořízeny nové, hed- vábné čalouny a gobeliny. Hostiny a jině slavnosti pohltily také celé jmění Loňská návštěva krále Eduarda u cara v Revalu měla ovšem zcela jiný ráz, než obvyklé panovnické návštěvy, poněvadž se panovníci setkali na moři Bylo nulno dopraviti celé ruské loďstvo k Revalu což není nijak laciné, ale i slavnosti na carské lod vyžadovaly ohromného nákladu, poněvadž cař po- hostil anglického krále a jeho družinu neobyčejn skvěle. Láhev vína stála 100 K. Podávala se všal také vína, klerá jedině car dostává z Uher a láhev stojí 180 K. Celkem vydal car na dvoudenní návště vu asi 450.000 rublů, Návštěva carova v Pažiži stála poměrně mnohen méně, buď proto, že ropublikánské zařízení nezpo sobuje tak velkých nákiadů, nebo snad proto, že repullikání jsou lepší počtáři a spořivější liospodář Přece však bylo vydáno více než 200.000 franků

Eduard Berlín Reval Uhry Pažiž Eduard u car

27 article

Vzhledem k těmto výdajům jest zajímavá vzpo mínka na návšťěvu Petra Velikého u královskéh dvera pruského, kterou líčí markraběnka z Bayreu thu, sestra Bedřicha Velikého, ve svých memoirech Souper, dávaně na počost carovu, slálo 198 dolare a král byl velmi rozezlen, že se tolik peněz vydal na peuhé jídlo, neboť si vážil více dobrých vín nej dobrých jídel. Celá návštěva stála tehdy pruský krá lovský dvůr pouze 2890 dolarů P'ři tom ovšem nujno uvážili, že v oněch dobác měly peníze mnohem větší cenu a proto také byiy všechny potraviny dle našich pojmů mnohem laci- nější. Dále nebylo také ke slavnostem nikdy zváne tolik hostů. Tabule s asi 250 hosty, jak bývá p dnešních diners, byla tehdy řídkým zjevem Konečně se ještě připomíná, že návštěva ital- ského krále u císaře německého před několika lety vyžadcvsla nákladu 420.000 K. To vše jsou výdaje. které musí učiniti navštívený dvůr. Panovník, jenz přichází na návšlěvu, má ovšem také velké výlohy. třeba že menší než lostitel, ale průvod, cesty všechny přípravy pohltí také značné obnosy.

Veliký Souper

28 article

= Moderní olroctví. Z Lnndýna, 15. února Včerejší dražba na bílé otroky v Novém Yorku měla neobyčejný úspěch, ježto z 200 »kusů«, jež přišly pod kladívko, bylo 165 přiklepnuto kupcům. Bylo jim stíheno nejen zaměstnání, nýbrž i dohré zaop tření a slušná mzda. 35 zůstalo neprodáno, ale doufa se vzhledem k fomu, že tato zvlášiní dražba obrátila pozornost celé Ameriky na nouzi nezaměstnaných. také pro tyto se nalezne přístřeší a výživa. Kostel. v němž se dražba konala, byl přeplněn zvědavci když prvních 30 »kusů« vesměs s maskami na obli- čejí bylo obecenstvu předvedeno. Hudba hrála známý smuleční pochod z doby občanské války. Ženy po- čaly hlasitě plakati, ale z pozadí kostela ozval se hlas: »Ti chlapi jsou lenoši a nechlějí pracovali, kdyby se jim poskytla příležitost!« Vydražitel Mas Lavghin nedal se však ničím rušiti. Nabízel kus po kuse a žádný nedacilil méně než 10 dolarů lýdně Za kus čís. 11 byl kromě 10 dolarů nabídnut ještě bochník chleba denně, poněvadž onen muž měl dětí. Za jednoho starce nechtěl nikdo nic nabld nouti, až jej jistý známý filantrop získal za několi dolarů týdně.

Nový York Amerika Lavghin

29 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Brusle a lyže. K náčriku dějin bruslení, ro dané v sousední rubrice „Různé zprávy“. dodává n Tak u nás byly vykopány nártní kosti koňské, upra? vené za brusle, jako důkaz, že primitivní brustení v dobách pradávných bylo za „doby sobí“ v zemích českých obyčejem. Viz vyobrazení a popis dra Wan- kla v Časopise mus. spolku olom. 1884 a 1. Soukupa článek ve Světozoru 1888. Dějiny bruslení vůbec pee dal v přehledu Aug. Krejčí, Nauka o bruslení, 1897. Že ve stol. XV. neznali ještě staří Čechové nástroja jímž možná po ledě rychle ujížděti, svědčí výrok Šaška z Mezihoří. Doprovázel pána Lva z Režmitálu po ceslách západní Evropou. V Brusselu prý se dívali na služebníky svého hostitele, kteří si „něco“ upev- nili pod nohy a tryskem se proháněli po ledové hla- dině, že by svižností a rychlostí koně předhonili Šašek tvrdi, že jakživ toho neviděl a nikdy o tom neslyšel. Známo, jak pěkně využitkoval Alois Jirásek toholo popisu při líčení cesty této v knize Z Čech až na konec svěla s obrázkem Mik. Alše. Století XVI. nazývá nástroj k navázání k nohám a k bénání nebo sklouzání po ledě, po sněhu — kosle, kterýžta název podnes zná polština a v úpravě slova „ků sle“ udržuje se název na Moravě podnes, šinak také kraple. Doklad pro XVI. stol. zapsal Mat. Hosins v Kronice Moskevské, přeložené z latinského spisu

Soukup Aug Krejčí Čecho Lev Režmitál Šašek Jirásek Aleš Mat Světozor Mezihoří Evropa Brusel Čechy Morava Mik

30 article

Alex. Guagnina, vydané r. 1590, str. 65., 66. Tam zapsán název kosle nárty ve smyslu nynějších lyží. V latinském textu výslovně Gugnini zazna- menal název polsko-ruský nárty. Hosius popisuje krajinu Persuia. Obyvatelé tamější prý „v zimě na saních po sněhu se vozívají, zapřáhnouce psy nebo bilé jeleny, kterýchž k tomu místo hovad jiných uží- vají. Pěší pak na koslech, jakž na mnohých místech po ruské zemi ten obyčej jest, velmi hladce po sněhu běží a říkají jim nárty od nártů. Jsou pak deštičky jakési obdloužní na způsob podšvů, tří neb čtyř loktův zdélí, kteréžto na nohy obujíce a postrku- jice se bidlem, na konci špičatě železem ckovaným, velmi prudce se ženou, že žádný kůň i nejhbitější jich neuhoní; neb koni na překážku jest v běhu tvrdost a drsnatost sněhu, vrchové a jiné podobné těm věci. Kteři pak na nárlech se vozi, přes vrchy, pořezy i jámy snadně přejíždějí a tím zpásobem vše- lijakou zvěř chytávají a šípy postřelují.“ Slovenský název bruslí korčula (korčulovati se, brusliti), korčulan. bruslař, jakož i krapla, kraplit s v staročeštině není doloženo. C. Zihrt.

Alex Hosius Persuius Zihrt brusle korčula