Ročník XXXXIX

V Praze, v pondělí 15. února 1909.

vara

Číslo 46

Na ramni avečerní liaty předplácí se V Praze v admínistraei na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou na měsic. . . . . . 9K 5ah na čtvrt leta . . . . 7 K 02b ve filiálkách: na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsie na čtvrt lota . . . . 9 K on s dvoji zásllkou na mřsie koi na čtvrt leta

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Delegace. Z Vídně, 15. února. »Montagsrevue« ozna- muje, že delegace svolány bu do ještě před velikonocemi a spo lečná vláda že jim předloží dodatečný úvěr s 270 mil. korun na r. 1909. Vláda hrozi rozpuštěním. Z Vídně, 15. února. V oficiósní note „Sonn- u. Montagsztg.“ vyhrožuje se mezi řád- ky rozpuštěním jak říšské rady, ta českého sněmu. Praví se tam: „Posled- ními živelními pohromami postiženy byly zemské kruhy obyvatelstva obou národu. Pomocné akci zemské má býti však zabráněno poněvadž sněm zemský jest ochromen. Jest na snadě myšlonka, tento sněm opět uči- niti sehopným k dílu a ku pomoci. Nová vláda svým složením se prokázal, že chce pů- sobiti s parlamentem a nikoliv bez něho anebo proti němu. Situace vnitřní a zahraniční nabýti může vážnosti takové, že bylo by těžkým pro- viněním, kdyby se odňala zastupitelstvu lido- vému možnost spolurozhodovati. Při velkých zájmech říšských a lidových, o které tu jde, měly by se aspoň dočasně odstraniti ohledy strannické a provinciální, jelikož nelze noviděti. že mezi poslaneckou sněmovnou a sněmem če- ským jest velmi podstatná souvislost potud, že jde v příčině obou o bytí a nebytí. Ústavní anketa bosenská. Ze Sarajeva, 13. února. (K. k.) Ústavní anketa, řízená svob. p. Benkem, zahájila dnes vlastní meritorní jednání. Bylo předčítáno pro- hlášení mohamedánů, jímž se doličuje zásadní stanovisko v jednotlivých otázkách. Většinu schůze vyplnila debata o všeobecných občan- ských právech, která mají býti stanovena ústav- ními zákony. Příšti sehůze bude v pondělí K anketě byli přizváni další účastníci. Zprávy listů o abstinenci Srbů dlužno potud opravili, že pouze stoupenci t. zv. národní srbské orga- nisace (srbsko-radikální) zdržují se schůzí ankety. kdežto Srbové všech ostatních stran pilněs účastní porad.

Nová vláda v Turecku. Z Cařihradu, 14. února. (Sněmo v n a.) Po zahájení schůze sdělil předseda, že bylo včera večer sultánovi oznámeno votum sněmovny a že právě dostal z paláce telegram, dle něhož byl Hussejn Hilmi paša jmenován velkým vezírem a ministrem vnitra a pověřen sestavením nového kabinetn a kaziasker rumelský Zia Eddin Effendi byl jmenován šejkem ul islam Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) Sněmovna zamitla velkou většinou návrh israelitského po- slance Carassa, aby velký vezír byl obžalován pro svěvolné sesazení ministra vojenství a ná- mořnictvl Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) K ospra- vedlnění velkého vezíra uveřejňují »Jeni Ga- zetta« a »Ikdam« spisy, z nichž vysvítá, že nebyl vydán rozkaz na odstranění střeleckých praporů odtud do Janiny, jakož i depeši soluř- ského sborového velitelství ministru vojenství. v níž situace v Janině označována je jako ne- kritická. Jde prý spíše o imaginární strach mo- hamedánů než o skutečné revoluční rejdy Řeků. S praporem vyslaným do vilajetu jest prý voj sko dosti četné, po případě mohou býti povolán redifové. Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) Nový mi- nistr vojenství Nazim pasa prohlašuje v »Jeni Gazettě«, že nenáleží do žádného vý boru a že bude hájiti ústavu. Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) Zdejs mladoturecký výbor obdržel od místních výbor v Solunu, Bruse, Smyrně a jiných četně de- peše, v nichž se protestuje proti porušo- vání ústavy Kiamilem pašou a pro- hlašuje, že výbory jsou odhodlány dostáti svým obranným povinnostem. Soluňský a četné jiné mladoturecké výbory zaslaly podobné pro testní telegramy sněmovně.

Ze všech těchto depeší je patrno velké vzrušení, jež způsobily na venkové události posledních dnů. Nejvíce to vře v armádě a loďstvu, jak patrno z různých projevů. Slusi uvésti, že námořní důstojnlei j s ou rozstěpení na dvě strany, jak se včera ukázalo na jejich schůzi v ministerstvu námor- niciva. Schůze rozlodla, že žádný námořní dů- stojník nemá práva žádati určitého důstojník za ministra námořnictva a prohlásilo se, že mi nistr námořnictva za zodpovědnosti velkovezire má pracovati k sesíleni loďstva. Dále bylo pro testováno proti žádosti některých důstojníků aby byl znehován dosavadní ministr, který po lodstvo ničeho neučinil a dotyční žadatelé byl prokleti. Dle průběbu této sehůze se zdá, že dů stojníci v přístavu kotvíciho lod stva jsou Mladoturky, ostatní pak přívržonci liberálni unie a stran níci Kjamila paše. Ze Soluna došly od důstojníků zprávy, že tamějši sbor je od- hodlán při nejmenší událo st ihnod táhnouti do Cařihradu. Po- zorulodným je list, který zaslali čtyři důstojníe střeleckého praporu „Taninu“. Přísahaj v něm, že budou do posledniho de- chu bojovati za ůstavu. Zde i v jiných posádkách denně se konají schůze důsto níků i mužstva. z Calihradu, 14. února. (K. k.) Měslo je klidno Hlídky procházejí ulicemi.

K Cařihradu, 14. února. (K. k.) V 6 hod. odpol 6yl na Portě za obvyklých obřadů předčtlán halti bu mayun o jmenováni Hilmi paše velkým vezírem. Hilmi paša byl cestou z Yildizu na Portu bourlivě akklamován obrovským davem lidstva. V hal- ti humayunu připomíná se nutnost odvolání Kiamil paše a nařizuje se Hilmi pašovi, aby na vrhl nové ministry: sullán projevuje přání aby zachována byla ústava a zabezpečeno bylo blaho poddaných Z Cařihradu, 14. února. (K. k.) V kruzích Poriy se ujišťuje, že novým ministrem zahranič ních záležitostí bude velvyslanec lon dýnský Rifaat paša a ministrem námořnictv Riza paša. Zůstanou prý dosavadní ministři Zi paša, Ali Riza paša, Rewíik paša a Abuerhama paša z Cařihradu, 14. února. (K. k.) Po oznámen změny vo velkovezirátě, která byla přijata s pochva- lou, projednávala sněmovna návrhy. Vzala na vě domí ze předvčerejška dalované sdělení Kiamila paš o politování sultánově nad úlokem proti němu uve- řejněným v listě „Serbesti“. Po anglické návšlěvě v Berlíně Z Berlína, 14. února. (K k.) »Nordd Allg. Zejtung« píše: Když král Eduard a krá lovna Alexandra opustili po třídenním pobytu v Berlině půdu země naší, všeobecněs u nás pociťuje, že návštěva ta znova osvědčila blízké přibuzenské svazky mezi oběma rodinami panovnickými a je posílila a že mimo to pro- budla v širokých vrstvách obyvatelstva upřímné sympatie pro britské královské manžele. V od- povědi na císařský připitek a na proslov vrchního starosty v odpovědi na adresu, podanou zdejšt britskou kolonií, a v přípitku v kasině králova dragounského pluku gardového, projevovalo s opět a opět přání královo, aby přátelské pocity mezi národem britským a národem německým byly posileny, vzájemný poměr obou říší upevněn a mír světový tím zajištěn.

Uvitání, které pronesl císař na památ- ném místě z plna srdee ke britským Veličen- stvům, vyhovuje náladě národa našeho, jenž se svým cisařem spojuje k berlínské schůzce na- ději v pokojný přátelský rozvoj poměru mez oběma zeměmi. Týmž duchem nesly se též roz- mluvy, jež měl kniže Bülow se sirem Charlesem. Hardingem a Earlem of Crewe. Třebas se nero kovalo o otázkách týkajících se zvlášť Německ a Anglie, přece poskytly nynějši mezinárodní pomě- ry leckteré thema, při jichž projednávání byly vy- měněny dojmy naprosto na obou stranách uspokojíeí Ke schůzi králů španělského a portugalského Z Viliy Vigosy, 14. února. (K. k.) Král Alfons udělil králi Manuelovi řád Karla III. král Manuel králi Alfonsovi náhrdelník k řádu věže a meče. — Policie zatkla dvě osoby, které byly nápadny svým chováním. Ze Srbska. Z Bělehradu, 14 února (K. k.) Přibyl sen srbský vyslanec v Cařibradě Nenadovi č. Volební ruch v Italii. z Říma, 14. února. (K k.) »Popolo Ro- mano« oznamuje z Messiny: Aby se po ná- rodním neštěstí zabránilo volebním bojům, usnesli se všichni kandidáti, jmenovaní po roz puštění sněmovny, odvolati své kandidatury jednomyslně kandidovati ministerského předsedu Giolitta, aby tak podán byl důkaz vděčnosti Messiny za vládní pomocnou akci. Anglický král zase doma. Z Londýna, 14. února. (Úradní zpráva Reutera.) Král je berlínskou návštěvou velmi uspokojen. Přestál bez obtiží zpáteční cestu je mu rozhodné lépe než před cestou do Ně- mecka. Tehdy byl nastuzen a sychravé počasl na pevnině vyžadovalo zvláštních opatření. Nyní se úplně zotavil. Také královna je docel zdráva.

Zmatky v Persii. Z Teheranu, 14. února. (K. k.) Z Reštu sdělují se tyto podrobnosti o nepokojl ch tam vypuknuvších: Asi 200 spi- klenců, zvláště Kavkazanů vniklo do zahrady, ve které se guverné zdržoval a hodili pumu, kterou guvernér a jeho průvodčí byli usmrceni. Na to vrátili se spiklenci do města, sbořili ručními granáty bu- dovu guvernérovu, poštu, budo vu telegrafní a soudní a zmocnili se arsenálu a děl. Revolucionáři slíbili ostatně ruskému konsulovi, že nebudou ohrožovati život a majetek ruských poddaných a pokojných oby- vatelů. Z Teheranu, 13. února. (K. k.) »Něm. kab. spol.« oznamuje: Parlamentní strana v Te heraně varuje okružním listem vyslanectva pře vyjednáváním o půjčky a koncese, dokud nen parlamentu. O marocké smlouvě mezi Franoii a Německem Z Berlina, 14. února. (K. k.) „Nordd. Allg- Ztg.“ píše v týdenní hlídce: Skoro současné s příjezdem britských královských manželů do Berlína byla na zahraničním úřadě podepsána státním sekretářem Schoenem a francouzským velvyslancem Cambonem německo-francouzská smlouva, která má za účel vyjasniti poměr Ně- mecka a Francie k marockému problému. Tato smlouva, lterá celkem potvrzuje platné smluvní zásady, vypočítává oboustranné zájmy a odstra- ňuje tím příčiny, které byly dosud podnětem k nedůvěře mezi oběma mocnostmi. Současn nejen že upravuje cestu hospodářskému vývoji německých i fruncouzských podnikatelů, který byl dosud zdržován nevraživostí, nýbrž podpo- ruje také pospolitost zájmů podnikatelů obou národností, což prospěje nejen jim, ale také Ma- rokku. Se stanoviska všeobecné politiky sluší spatřovati význam smlouvy jednak v tom, že Marokko pro budoucnost nebude již míti nepři- znivého vlivu na německo-francouzské styky. iednak, že ií byl vodán praktický důkaz. iak by

Francie a Německo při dobré vůli mohly dospět k dohodě o konkrétních otázkách. Velkou zásluhu o zkoncování smlouvy má francouzský ministr zahraničních záležitostí Pi chon a velvyslanec Cambon. Ministr i velvysla nec francouzské republiky vynasnažili se za vy jednávání posloužiti míru a svým jednáním pro- jevili smýšlení, které plně opravňuje důvěru v provedení odpovídající smlouvě. V německén i francouzském tisku došla dohoda skoro jedno- myslného schválení, což je zajisté svědectvín o přání obou národů, aby se předešlo zbyteč- ným třenicím, jimiž neprospěje se ani oběma zúčastněným státům ani snahám moeností, aby vývoj Evropy byl udržen v kolejích míru. Za marockou smlouvu. Z Paříže, 14. února. (K. k.) Císař Vilén udělil francouzskému velvyslanci Cambonov velkokříž řádu červeného orla za zásluhy o uskutečnění německo-francouzské smlouvy o Marokku. Z Pažíže, 14. února. (K. k.) Némecký císař zaslal německému velvyslanci knížeti Ra- dolinovi telegram, v němž mu blahopřeje k skoncování německo-francouzské smlouvy a dé- kuje mu vřele za účast na nl.

Ženitba portugalského krále. Z Lissabonu, 14. února. (K. k.) Koluje zde pověsť, že ples, který 17. t. m. bude uspo- řádán na anglickém vyslanectví na počest krále Manuela, souvisí se zasnoubením krále Manuela s princeznou edinburskou. Obžaloba pro zavraždění presidenta Faura. Z Pařiže, 14. února. (K. k.) Royalistický poslanec Delahaye odevzdal odpoledne vyšetřu jícímu soudci návrh na obžalobu osoby, ozna čené »X«, pro zavraždění presidenta F aura Má tak býti zavedeno vyšetřování a zabráněno vypršení promičovací lhůty, která končí dne 16. února. Spojené státy a Venezuela Z Washingtonu, 13. února. (K. k.) V Ca racasu byl dnes komisařem Spojených států Buchananem a zástupcem Venezuely podepsán protokol, jímž se urovnávají sporné otázky mezi oběma zeměmi.

Dr. Fořt o pclitické situaci. (Od zvl. zpravodaje »N. L-) V Labském Kostelci, 14. února. Městská rada v Kostelci nad Labem svolala na dnešek odpoledne do hostince »U nádraží- veřejnou schuzi voličů, na kter pojednal poslanec za městskou skupinu kolln- skou na radě řišské, bývalý ministr obchodu dr. Josef Fořt o politické situaci potřebách národa českého a regulaci Labe. Schůzi, která byla velmi četně navštivena zahájil o půl 3. hod. odpol. starosta městap dr. Vorlíček, načež byli jednomyslně zvoleni do předsednictva: jakožto representant města p. dr. Vorlíček, za národní stranu svobodo- myslnou p. Adolť Martinec, za stranu agrární p. Ant. Pokorný, za národně-sociální p. K. Bartůněk, za sociálně-demokralickou pan Ditman a zapisovafelem pan Košek Předseda dr. Vorlíček uvítal všechny při tomně, zejména dra. Fořta, klerému uděl ihned slovo, jehož tento se ujal za bourlivého potlesku.

Dr. Pořt promluvil asi takto Milení rodáci! Přicházím k vám na po- zvání vaší městské rady, abych vám složil počet ze své dosavadní činnosti jakožto váš poslanec na radě říšské. Jsou tomu bezmála dvě léta, co jste mne poctili nejvyšším vyznamenáním občan- ským, zvolivše mne za svého zástupce v řišském parlamentě. Během této doby měl jsem toliko jednou přiležitost dostati se do vašeho středu. Stalo se to předloni v červnu u příležitosti ob- jíždky, pořádané středolabským komitétem, od Hradce Králové do Mělníka, kteréžto jsem se jakožto ministr obchodu se svým odborným úřadnictvem zúčastnil. Od těchto dob se mnoho změnilo, jak co do osob, tak co do poměrů. O změnách osobních pomlčím a dovolte mi, abych obrátil zraky vaše ku poměrům a jich změnám. Celkový stav poměrů našich není tou dobou utěšený. Po krátkém náběhu, který poli- tika česká v letech 1905, 1906 a 1907 učinila, dodělávajíc se tu a tam úspěchů a majíe naději na úspěchy další, nadešel obrat v tom se zračící, že spějeme krok za krokem po šikmé ploše dolů. Popatříme-li na celý stav věci české, každém z nás a zejména ve mně probouzí se dojem, který pociťujete vy všichni, patříce na hrozný obraz, jejž poskytuje dnes řečiště labské. Není pochyby, že mezi tímto obrazem a mezi celkovým stavem věci české panuje nejen ze- vnější podoba, nýbrž do jisté míry v nitř nt příčinná souvislost, která leží v ře- tězu skutečností, v nichž jeden článek plyne ze druhého.

Bezprostřední příčiny, které dnešní stav na Labi přivodily, jsou arci rázu živelního. Běže tu o shluk tři nahodilých okolností: jednak sucho a nedostatek vody, jednak tuhé mrazya zdravý silný led a konečně náhlé tání. Podí- váme-li se však na mapu, vidíme, že lodové zácpy utvořily se na místech, kde Labe běži v hadovitých zátočinách, které čekají po desíti- letí úpravy. Kdyby Labe bylo regulováno, kdyby místo zátočin byly zřízeny volné průtoky, mohl by led v takových kritických okamžicích mno- hem snáze odplouti. Z toho jest viděti, že mezi snahami k regulaci Labe směřujícími a mezi pravděpodobným rozsahem katastrof jest techni- cká souvislost. Z toho plyne, že musí býti sna hou všech Polabanů a celého národa, aby jedna z nejdů- ležitějších žil hospodářských — Labe — byl uvedeno ze stavu zbědovanosti do stavu nor- málního a řádné úpravy. Cil tento tvořil jeden ze zřetelů, který měla politika česká v letech 1905, 1906 a 1907 n mysli. Výslovně podotýkám, že od své osoby naprosto abstrahuji a že jsem toho dalek, působ- nost svoji uváděli s lím, co se stalo a nestalo na Labi, do nějakého spojení. Chci pouze sku- tečnosti nvěsti.

Když nastolen byl první kabinet Beckův podařilo se urychliti všechny práce, spojené s vypracováním projektů úpravy labské a během r. 1907 mohli jsme konstatovati, že na Labi na 7 místech a na Vltavě na 2 místech skutečně započalo se pracovati. Bylo to, pokud se Labe týká, u Mělníka, Obřiství, Živanic, Pardubie, Rosic, Hrobic, Králové Hradce, Kydlinova. Zároveň zahějeny práce na zdělání projektů dalších. Ještě r. 1907 dohotoveny byly zvlášť projekty Neratovice- Zaryby a Zaryby-Čelakovice a n podzim r. 1907 zaslány do Vídně, kde však dodnes leží nevyřízeny, jako celá řad projektů jiných. Uvádím to z té příčiny, abyste si byli vědomi, že změny, které v české politice na podzim r. 1907 nastaly, způsobily též v vyřizování věcí, které se týkají regulace Labe, podstatně volnější tempo. Nemohu se pouštěti do podrobností, ale na jednu věc je třeba upozorniti.

Původní plán, který přijat byl při zahájení sta- veb na Labi, záležel v temto: vodocestný zákon z r. 1901, jak známo, obsahuje řadu staveb kanálo vých, vysoce nákladných a vedle ních úpravu a k- nalisaci našich řek. Já již z počátku od r. 1901, kdy zákon vodocestný na říšské radě byl projednáván měl jsem přesvědčení, že vodocestný zákon, za Kor- bra říšské radě predložený, vyšel z podnětů polit- ckých, že stavby projektů kanálových nejsou než ilusí, že ku praktickému provedení jejich sotva kdy dojde a dojde-li, že nastane pak veliké zklamání že jedině národohospodářsky účelné jádro zákon záleží v tom, aby po dlouhém čekání regulovány splavněny byly naše živě řoky. Proto kďyž mně na- hodilé okolnosti daly možnost, abych jakožto ministr do praklického provedení zasáhl, vedl jsem kroky své tím směrem, abych prostředkem úvěru, pohotově jsouciho, co nejvíce urychlil vykonávání rogulačnícl a splavňovacích prací na řekách a zvláště na Labi (Výborně?) Výslodek jsem vám naznačil. Jakmile na podzin r 1907 nadešla změna v politických poměrech, otáz- ka vodocestná zarejdovala do nového směru Nechoi věc kritisovati, na to bude času dosť jindy toliko chci konstatovali, e mám obavu, že tento nový směr při nejmenším bude míti za následel značné oddálení toho, co jest toužebným přá- oim vás všech. Jedním slovem: kdežlo dříve panovala snaha oddáliti stavby kanšlové a vrhnouti se na kanalisaci řek, nyní nadešel opak, nový směr vrátil se ko- lázce staveb kanálových, spojil kanálo v stavby opět s úpravou řek, provedl tu jakés junctim, při čemž běžeti bude o povolení úvěr přes půl miliardy korun Z toho plyne, že při nejmenším již tato obrovská suma bude tvořiti úskalí proti našemu úsilí, abychon v tempu čerstvém dále brali se ku předu.

Má-li v těchto věcech zjednána býti náprava pak neleží nikde jinde její těžisko, než v poměrech politických a tylo — jak jsem naznačil z předu — jsou dnes pohříchu velmi neutěšené. Od podzimku r. 1907 — musím se k tomuto datu po- řád vraceti — jde to s námi s kopce, stíhá nás nezdar za nezdarem. Odboj německých soudců v Chebu rozšířil se téměř po celé třetině královstvi českého a trvá nezměněně dále. Křivda n mateřštině naší páchaná cestou administrativní, roz- hodnutím na dráze teplicko-poříčské, nebyla dosu odčiněna. Útrapy našich menšin, jak ve školství, tak ve všech směrech živola občanského, stále nové nové děsivé zjevy vynášejí na povrch. Několik oněch vymožeností, jež v ohledu vnitřní češtiny podařlo se nám dosíci průběhem posledních dvou let, byly právě nyní známým poštovním výnosem a ještě více oněmi famósními vysvětlivkam uvedeny v niveč. Na zemském sněmu poda- řilo se nicotně obstrukci německé znemežniti ve- škerou činnost a vedle rozbiti sněmu na ručest n říšské radě povstává slaré německé ve!o, které panovalo za Körbra. Aby věc byla korunována, v po- slední době právě předloženy byly v říšské radě osno- vy zákona ohraničovacího a jazykového a ve dnech nejposlednějších konečně nastolena byla nová vláda v níž zasedají mužově, kteří, jako na příklad minist spravedlnosti dr. Hochenburger, náleželi až do- sud k nejbojovnějším kohoutům německo-nacionál- ním Stav to neulěšený. Promiňte mi však, jestli dím že bude nám ještě hůřel Čekají na nás — nemýlí-li všechny známky — dnové ješt t525Í! Nepravím to, abych ve vás vzbudil výlevy hněvu, ještě méně pak, abych vás rozněcoval ke vzájemným výčitkám, nýbrž jen jako člověk, klerý považuje za svoji nejprvnější povinnost, mluvit svým voličům pravdu. (Výborně!)

Jestliže hrozí nám poměry ještě horší, jest naš povinností, divati se na vývoj se střízlivým, zkouma- jirím rozumem, aby skutečnost byla v pravé své pod- statě poznána, zároveň aby odhadnuly a odkryty byly příčiny jejich vzníku, abychom na základě dvo- jího poznání tohoto mohli se dohodnouti o společ- ných krocích obranných. Pochopíte, že muž, který jako já stál po celou tuto kritickou dobu bezprostředně u ohniska, kde se věci, jež nás nyní stěžují, vyvi- jely, že tento muž má do jisté míry možnost, aby zj- stil pravé příčiny vzniku nynějších poměrů na- šich. Myslím, že jest zapotřebí, aby celá veřejn ost česká byla si vědoma, že na dnešní situaci naš z valné části jsme vinni my sami. (rak jestl) Jest pravda, velkou část nezdaru našeho sluš přičísti nepopíratelné síle naších národních odpůrco. V drobném prodejit ranní člalo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkovi ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 0h Inseráty platí se hotově nupřed Předplseení a inserty přijimá administrce v Marianské ul., b Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a ekpodine „Národních Listů“ Rukoptsy se nevracelí.

Nás nesmí býti tajno, že tato síla v posledních de- setiletích valně jest stupňována rozvojem my- šlenky velkoněmecké. Jest však ještě jeden moment, který tuto stupňovanou sllu zostřil a tím jest účastenství Rakouska v záboru Bosny a Herce- goviny. Tolik jest jisto, že dnes Rakousko nemáv celém koncertě velmocí evropských oddanějšího spo- jence jako v německé říši. Z toho čerpají naši ná- rodní odpůrci velkou část svě síly. Na druhě straně však jest nesporno, že my jsme vlastní vinou umožnili, že se tyto slly přivedly ku platnosti. V následujícím řečník do- vodil, že chybným zahájením positivní politiky, jejíž zásady jsou při určitých předpokladech zdravé a správné a o jejíž jednotlivých fásích obšlrně pojednal, že dnešní stav zavinili jsme si z veliké části sami. Z tohoto poznání plyne naděje, že mnohé snad bude lze ještě napraviti.

Co teď? Poslanci vrátili se z Vídně, parla- ment byl obstrukci naší rozbit, došlo k uza- vření jeho i uzavření zemského sněmu a v ce- lém národě hlaholí dnes hesla oposíce a nej- ostřejšího odporu. To nestačí! Oposice po při- padě stupňovaná k užití zbraní nejo střejšich, k zmaření dělnosti celého aparátu parlamentního směťujíeíeh, nemůže býti účelem, musí míti laké jasný a určitý cil před očima, Může býti, je- nom prostředkem kcíli. A tento pro- středek a tento cíl musíme v prvé řadě sustro- jiti v lůně své české domácnosti a tams o něm dohodnouti. Má za to, že je nejvyšší čas, abychom v prvé řadě myslili na národ a nikoli na příslu- šenství k té neb oné straně. (Výborně ! Potlesk.) Mám za to, že dnešní věci české hrozí velké nebezpečí, po kterém bude nám po při- padě ještě hůře. Nebe zpečí to spatřuji v uzákonění předlohy jazykové ohraničovací. Nemluvím o otázce kompe- tence, náleží-li rozhodnutí v těchto věcech řišské radě neb zemskému sněmu. O tom nemůže býti nejmenšího sporu, že předlohy ty patri výhradně do kompetence zemského sněmu českého. Podání těchto osnov říšské radě je porušením ústa vy.

Nebezpečí těchto předloh spatřuji především v tom, že osekává se jimi způsobem volce po- vážlivým Stremayerovo nařízení, jediný zbytek opravdové materialní rovnoprávnosti obou zem- ských jazyků v celé oblasti české a mohly by se státi případy, jako nedávný chebský, kde český člověk německy hrubě nerozumějící byl odsouzen k trestu smrti. Uzákoněním těchto předloh byla by zavedena výhradná do- měna německohaclonálních úřad- niků v tak zvaném uzavřeném ú zemí. Celá řada okresů má býti zničena, finanční jich poměry, jež po celá desitiletí se vyvijely, mají býti zvráceny a celá naše zeme má býti rozparcelována v územi čisté německé, jež má tvořiti přes třetinu celé země české území čistě české. Tato parcelace z na- mená ubití našich menšin a zíí- zení nové posice Němců za účelem dalšího jich výbojného postupu. Jakmile Němci dosáhnou toho, co je ob- saženo v těchto předlohách, bude to stupen k dalšímu jich postupu. Čestina stano s řečí druhého rádu a němčina s stane jazykem státním. Nenadsazuj, jestliže dím, že podání jazykových předlohje atentátem na právo jazyka če- ského, na jednotu země a privilegiem pr další vývoj Němců.

Jazyková otázka u nás v Čechách je něeo jiného, než otázka administrativní techniky Jazy- ková olázka je od staleti vlastně o sou na ši ch zápasů o budoucnost národní. Jazykem ná- rodové vznikají, ztrátou jeho hynou. Pokuu národ porobený má svůj jazyk, potud má klič ke svému žaláři v rukou. Podmanění národa znamená ničení jeho jazyka a potírání jeho za- činá již při mládeží. Kdyby Němcům se poda- řilo jazykově nás seslabit a politicky oklestit, pak nám v dalším svědodějném vývoji kyne osud Poláků poznaňských. Podaří-li se Němcům opětně nad námi zvitězit, porosta jejich síla a Rakousko vzdáli se od kýžené mely, které znamená přetvoření Rakouska vy- hověním oprávněných požadavků a poskytnutim právní ochrany všem občanům bez rozdílu ná- rodnosti. Každé vílězství Němců v ohledu jazy- kovém znamená nejen pro nás, ale pro celé Rakousko perspektivy nikter ak valné. Bojujeme-li za úplnou rovnoprávnost v tomto státě, bojujeme za podmínky ce- lého soustátí, ba za zájmy celé Evropy, aby velkoněmecká vlna nepřesunula se dříve neb později přes nás až k Adrii

Novinami prolétla zpráva, že vláda za- mýšli předlohy jazykové předložiti panské sně- movně, která by je upravila a pak, poněvadž v poslanecké sněmovně projednání jich bude nemožno, nadejde okamžik, kdy byly by hozeny nám na krk § 14. V tom je skutečně nebezpečí a to tím větší, že v jednotlivých stranách jsou lidé, kteří se proti témto úmyslům vlády ne- staví na odpor. Tu je potřebl, aby celý národ povznesl varový hlas a řekl, že uzáko- nění těchto předloh pomocí § 14. je pr nás atentát, který si národ český nemůže dáti líbi ti. V té příčině vítám, že do nynějšího kabo nelu vstoupil muž, v jehož upřímné češství kladu hluboké naděje. Je to prof. dr. Brát Vyskytly se hlasy, jež prof. Bráfovi vytýkaly, že do kabinetu vstoupil. Pokud mne se týče, já mu za to blahořečím. V dobách tak těžkých, jako jest nynější, je zapotřebí, aby zástupcem kontrolorem a strážcem národa českého v ka- binetu byl muž, který by nebyl španělskou stě- nou, ale takový, na jehož upřimnou, vrouci vlasteneckou lásku se můžeme epolehnout