1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V. Praze, v pátek 25. dubna 1913.
Praha
4
article
laranní avečerní listy
předplácí se:
V Praze v administrací:
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvojí donáškou;
na měsíc. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6sh
ve filiálkách:
na měslo . . . . . 2 K 30
Poštoui
na město. . . . .
na čtvrt leti : . . . K o
s dvoji zásílkou-
na měsic.
a čtvrt leta: . . . K S
Praha
sh
5
article
ečerní
dámí.
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . za Sh
večorni
za lh
Ve fliálkách na venkově
ranní cislo
večerni
. . 5h
lnserátv
plati se hotově napřed-
Předplnceni a inserty přijima
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se těš
redakco, tiskárna a oxpedlce
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracej.
6
title
Válka na Balkáně.
Balkán
7
article
Rakouské návrhy v příčině Skadru.
Rakouské návrhy v příčině Skadru.
Z Vídně, 25. dubna. „Reichspost“ ozna-
muje: Rakousko ve svých návrzích, podaných
velmocem v příčině Skadru, nežádá již, aby
byl vyslán oddíl mezinárodního vojska do
této pevnosti a do tohoto města a nežádá ta-
ké žádného mandátu pro sebe. Naopak sta-
noví se tam zřejmě cíl, ke kterému pracuje
se prostředky nejvážnějšími a bez průtahu.
Chce vyklízení Skadru Černohorci. Rakousko
zůstavuje velmocem na vůli, zdali chtějí za-
kročení kombínovaného vojska, či chtějí-lí
povoliti jenom některé velmoci zjednání sta-
vu dřívějšího. Návrh Rakouska je však ta-
kový, že jsou odklady a dlouhé řešení vylou-
čeny, jakkoliv není vysloven žádný termin.
za kterého rakouská monarchie očekává od-
pověď velmocí a společný postup jejich. Sta-
ne-li se dohoda ve smyslu faktického jednán
v době nejkratší, je tím také řečeno, že Ra-
kousko musí jednati samostatně.
Skadr Černohorec
Vídeň
Rakousko
8
article
Z Vídně, 25. dubna. „N. Fr. Presse“ do-
vídá se z berlínských kruhů diplomatických.
že Rakousko zaslalo velmocem tyto návrhy:
Londýnská konference vyslanecká nechať se
usnese na donucovacích prostředcích proti
Černé Hoře. Těchto prostředků budiž užito
buď všemi velmocemi společně, nebo buďtež
svěřeny Rakousku společně s Italií, nebo Ra-
kousku samotnému. Tyto prostředky donuco-
vací záležely by napřed v obsazení černohor-
ského přístavu Baru a přístavu Medvy.
Z Vídně, 25. dubna. Z Berlína telegrafují
„N. Fr. Presse“: Velmoci budou nyni rokovati
o návrhu, jak mohla by Černá Hora býti do-
nucena respektovati vůli Evropy. Kdyby se
ovšem naposled objevilo, že velmoci nejsou
s to, zjednati své vůli vážnost a způsobiti, aby
Skader stal se albanským. Rakousko pro pří-
pad ten, jak se zdá, trvá na stanovisku, že po-
tom je povinností jeho, aby hájilo svých zá-
jmů samo. Německá vláda s tím úplně sou-
hlasí.
Z Londýna, 25. dubna. [„N. Fr. Presse“.
Italia
Skader
Vídeň
Rakousko
Bara
Berlín
Evropa
Londýn
9
article
Když ministerský předseda Asquith přede-
včírem večer mluvil o situaci balkánské, ne-
věděl ještě o rakouské okružní notě, zaslané
velmocem, která přibyla sem teprve o půl-
noci. V této notě prohlašuje Rakousko, že
nemůže setrvati situace, způsobená pádem
Skadru. Tímto pádem Skadru byla prý váž-
nost všech mocností poškozena. Tyto musi
rokovati o potřebné akci, aby jejich váha byla
zase obnovena. Nebudou-li s to dospěti k rych-
lému rozhodnutí, bude Rakousko nuceno sa-
mo přihlédnoutí, aby usnesení velmocí bylo
respektováno a Černá Hora Skader nepro-
dleně vyklidila. Záležitost náhrady, které by
se dostalo Černé Hoře za Skader, mohla by
se přetřásati teprve, až kdyby Černá Hora
Skader vyklidila.
Rakousko hrozí, že z velevyslanecké kon-
ferenre londýnské vystoupí.
Z Berlína, 25. dubna. „Deutsches
Volkszeitung“ oznamuje z Petrohr a-
du, že ministr zahraničních záležitostí
Sazonov prohlásil vůči jisté
osobnosti, že Rusko trvá na
usnesení londýnské konferen-
ce, dle kterého Černá Hora Ska-
der neobdrží. Témuž listu oznamuje
se z Vídně, že rakousko-uherská vláda
upozornila na to, že ruská vláda ne-
spravuje včasně svých vyslan-
ců u balkánských států o usne-
sení londýnské konference ve-
levyslanecké. Ruští vyslanci v Běle-
hradě a v Cetyni byli zpraveni o usnesení
v příčině společného zakročení teprve po
šesti týdnech. Rakousko-uherská vláda jest
prý odhodlána pro případ, že by se takový
případ opakoval, z velevyslanecké
koníerence v Londýně vystou-
piti.
Asquith
Skader
Sazonov
Rakousko
Černá Hora
Berlín
Rusko
Vídeň
Běla
Cetyně
Londýn
Deutsches Volkszeitung
10
article
Rakousko obsadí prý znovu sandžak.
Z Londýna, 25. dubna. „Westminster Ga-
zette“ dává na uváženou, že kdyby král Mi-
kuláš nevyklidil Skader a trval na jeho drža-
vě, nedostane Černá Hora Peč a Srbsko Řa-
kovou. Rakousko prý by znovu obsadilo san-
džak. Témuž listu oznamují dále, že když vel-
moci se usnesly na lodní demonstraci proti
Černé Hoře, Rakousko chtělo, aby se proti ní
užilo také násilí vojenského, by takovým způ-
sobem král Mikuláš byl donucen zastaviti
obléhání Skadru, že však z ohledu na Rusko
potom od žádosti té upustilo a spokojilo se
s ujištěním velmocí, že kdyby král Mikuláš
dobyl Skadru, bude donucen jej zase opustiti.
Je povinností velmocí, aby ubezpečení to
učinily skutkem. Neučiní-li tak v době do-
zírné, musí počítati s pravděpodobností, že
vídeňský kabínet postupovati bude samo-
Očekává se nová výzva velmocí král
Mikulášovi.
Z Vídně, 25. dubna. Z Londýna telegra-
fují „N. Fr. Presse“: K důtklivému naléhání
z Vídně svolána vyslanecká konference na
dnes odpoledne. Považuje se za věc jistou, že
usnesena bude nová důtklivá výzva velmocí
králi Mikulášovi. V diplomatických kruzích
balkánských ujišťují, že výzva ta provázena
bude nabídkou náhrady teritoriální.
Z Paříže, 25. dubna. („N. Fr. Presse“.)
Ve zdejších kruzích oficielních obávají se, že
Rakousko by mohlo postupovati samostatně
aby prosadilo vůli velmocí proti odporu
krále Mikuláše. Francouzská vláda chce spo-
lečně s Ruskem působiti v Cetyní, aby krá
Mikuláš povolil, by se tak rakouská akce uči-
nila nepotřebnou.
Mikuláš
Rakousko
Londýn
Westminster
Srbsko Ř
Černá hoře
Rusko
Vídeň
Paříž
12
article
Velmocí prý svorny.
Z Vídně, 25. dubna. Večerní „Deutsches
Volksblatt“ oznamuje: Podle sdělení, které
došlo zdejší banky od ministra financí, pro-
hlásil hr. Berchtold, že velmoci v záležitosti
Skadru jsou svorny a trvati budou na ústupu
Černé Hory.
Král Mikuláš neustoupí.
Z Kotoru, 25. dubna. („Reichspost“.) Král
Mikuláš prohlašuje zcela rozhodně, že zůstane
ve Skadru. Přisuzuje se mu tento výrok: „Řekl
jsem velmocem, že o pravoslavných Veliko-
nocích budu ve Skadru. Dostál jsem slovu.
Řekl jsem jim však také, že tam zůstanu. A
zůstanu tam. Nebudu přece slaviti Veli-
konoce, abych se potom dal pochovati.“
Úprava černohorských hranic v náhradu za
Skader.
Berchtold
Mikuláš
Veli
Vídeň
Černá Hora
Kotor
Veliko
Deutsches Volksblatt
13
article
Z Paříže, 25. dubna. „Excelsior“ ozna-
muje z Londýna: Obecně soudí se tu, že král
Mikuláš na konec podrobí se vůli Evropy a
Skader vyklidí za úpravu hranic a tov
čáře, která na severovýchodě počíná u Vra-
ky ke Kopliku a ke Keldramu k je-
zeru skaderskému. Obec Vraka by zú-
stala albanskou; tato pohraniční čára by se
podstatně nelišila od čáry, kterou přijaly vel-
moci, avšak katolický albanský kmen Kle-
mentů by byl přivtělen k Černé Hoře. Většina
území, kterého ještě Černá Hora nabýti chce.
je hornatá, pro Černou Horu však důležita.
poněvadž tudy vede silnice do Peče. Územi
to má také malé údolí na jezeru skaderském.
Mimo to chce Černá Hora levý břeh řeky
Bojany s městem Brdicí, aby nemohla byt
tak snadno ze Skadru přepadena. Kromě toho
žádá Černá Hora pohraniční čáru
od Brdice, kterou by severní část
pobřeží Medvy stala se taktéž
černohorskou. Myslí se, že Rakousko
nebylo by neochotno k této úpravě dáti sou-
hlas s výhradou, že Černohorci napřed vyklidí
Skader.
Velevyslanecká konference.
Z Londýna, 24. dubna. (K. k.) Reuterova
kancelář sděluje: Když došla rakousko-uher-
ská oběžní nota, byla stanovena konference na
zítřejší odpoledne. V diplomatických kruzích
není žádného pesimismu. Doufá se, že
trpělivostí se dospěje k uspoko-
jivému rozřešení. Po výměně názorů
nikoli formální má se za to, že Černá Hora po-
drobí se mocnostem v otázce skaderské.
Excelsior
Mikuláš
Bojan
Černohorec
Paříž
Londýn
Evropa
Černá hoře
Peč
Brdice
Rakousko
Reuterův
14
article
Italský hlas o skaderské otázce.
Z Říma, 24. dubna. „Popolo Romano“, po-
ukázav na neobyčejné důkazy statečnosti a
válečné vytrvalosti Černohorců, píše k pádu
Skadru: V nejvyšších politických sférách
Evropy považuje se za úplně vyloučenou mož-
nost připustiti nějaké modifikace na usneseních
velmocí, jednomyslně učiněných na londýn-
ské velevyslanecké konferenci ve příčině
ohraničení severní Albanie. Změna tohoto
stěžejního principu znamenala by zmar celé
velice namáhavé tuhé práce, kterou vykonala
Evropa s velikým odříkáním a s obtížemi.
plnými nebezpečí. Též mohla by tím býti
zmařena obdivuhodná jednomyslnost, kterou
byla Evropa zachráněna před konflagrací. V
nynějším okamžiku nemohla by žádná velmoc
pomýšleti, uvaliti na sebe tak nezměrnou zod-
povědnost a otřásati určením Skadru.
Ruské stanovisko v otázce skaderské.
Z Vídně, 25. dubna. „Reichspostu“ ozna-
mují z Petrohradu, že tam uznávají, že nelze
viklati usnesením velmocí v příčině Skadru.
avšak do rozpravy plíží se tam myšlenka, ž
by Černé Hoře dostati se mělo za Skader ná-
hrady přikázáním nových území. Při tom po-
mýšlí se na postoupení celého pravého břehu
Bojany a Taraboše.
Romana
Černohorec
Řím
Evropa
Albánie
Vídeň
Petrohrad
15
article
Černohorci ve Skadru.
Z Cetyně, 25. dubna. Když černohorské
vojsko vniklo do Skadru, četní lidé se před
ním schovávali a zabarikádovali se v domech
Později však objevili se polovyhladovělí lidé
na ulicích a prosili vojíny o potravu. Kázeň
Černohorců přispěla k tomu, že dřivější strach
obyvatelstva brzy zmízel. Generál Vukotič
ihned postavil hlídky před budovy rakousko-
uherského a italského konsulátu, před kathe-
drálu a veřejné budovy. Potom se k němu do-
stavila deputace obyvatelstva. Generál Mar-
tinovič ji upokojil prohlášením, že majetek
a životybudouchráněny, a dalroz-
díleti přivezené zásoby. V nemoc-
nicích byly shledány strašné po-
měry. Ležely tam nepochované, napolo se-
tlelé mrtvoly. Chudina skaderská hladověla
již několik neděl. Mnoho lidí zemřelo vysíle-
ním. Essad paša nesměl se vůbec ukázati na
ulici. Lidé jej hrozivě pronásledovali a volali
„Chleba anebo kapitulaci.
Černohorec
Vukotič
Cetyně
Mar
16
article
Rozšířená blokáda.
Z Cetyně, 24. dubna. (K. k.) Anglický vy-
slanec sdělil dnes na žádost vrchního velitele
mezinárodního loďstva vládě černohorské, že
hranice blokády neprodleně bu-
dou rozšířeny až ku přístavu Dra-
či. Lodím v těchto vodách se nacházejícím
byla dána 24hodinná lhůta, by je opustily.
Demonstrace pro Černou Horu v Bělehradě.
Z Bělehradu, 25. dubna. Včera pozděv
noci opakovaly se hlučné projevy ve pro-
spěch Černé Hory. Tisíce a tisíce lidu
táhly před královský konak. Král
Petr obievil se na balkoně a děkoval
na pozdrav předsedy obchodní komory a pro-
jevil radost nad vítězstvím. Potom táhl zástup
před ministerstvo zahraničních
záležitostí, kde rovněž uspořádal bouř-
livé ovace. Ministerský předseda dě-
koval jménem vlády a pravil, že všeobecné
nadšení jest silným důkazem, že Skader jest
srbským městem, a velmoci snad sve
usnesení vzhledem na hotovou
událost změní.
Srbsko-bulharské hospodářské sblížení.
Ze Sofije, 24. dubna. (K. k.) Jak se proslých
z kompetentního místa, učiníla bělehradská ob-
chodní komora sofijské obchodní komoře písemně
návrh, aby v pracích výboru pro srbsko-bulharské
hospodářské sblížení, jež byly před časem přeru-
šeny, bylo za nastávajících pravoslavných svátků
velikonočních pokračováno, aby byla o některých
otázkách dosažena dohoda. Sofijská obchodní ko-
mora návrh ten přijala. Soudi se, že účelem těchto
sbližovacích pokusů je hlavně, a by sepůso bil
ke vzájemnému uvolnění napětí me-
zi oběma zeměmi.
obievil
Cetyně
Černá Hora
Bělehrad
Srbsko
obchodní komora
17
article
Drobné zprávy.
Blahopřejné telegramy.
Z Cetyně, 25. dubna. (K. k.) Král Mikuláš ob-
držel četné blahopřejné telegramy, mezi nimi o
krále srbského, bulharského a řeckého. Za příčinou
dobytí Skadru udělil král četným odsouzeným mi-
lost.
Turecké loďstvo pasivní.
Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) Porta udě-
lila tureckému loďstvu rozkaz, aby neútočilc
na dopravní loďstvo, jež dopravuje srbské
vojsko z Albanska do Soluna.
Doprava raněných.
Z Oděsy, 24. dubna. (Spb. Ag.) Parník
dobrovolného loďstva „Petrohrad“ odplul
dnes se splnomocněným zástupcem Červeného
kříže senátorem Ivanickým do Drače, aby do-
pravil raněné srbské vojáky do Soluna.
Nové železnice v Srbsku.
Z Bělehradu, 24. dubna. (K. k.) Skup-
ština schválila po delší debatě v prvním čtení
73 hlasy proti 30 osnovu zákona o stavbě no-
vých železnic a odročila se pak pro veliko-
noční svátky do 2. května.
Přípravy pro návrat tureckého vojska.
Z Caříhradu, 24. dubna. (K. k.) Vláda činí pří
pravy, aby vojsko bylo rychle dopraveno domů
Vojsko bude, jakmile budou prelimináře míru po-
depsány, propuštěno. Porta zaslala úřadům cirku
lární výnos s pokynem, že ze zdravotních ohlede
má býti vojsko všude isolováno a drženo pod přis-
ným dozorem.
Zprávy z Cetyně.
Z Kotoru, 25. dubna. („Reichspost“.) Ná-
sledník Danilo včera v čele 4 praporů vjel do
Skadru. Černá Hora postavila silné hlídky před
konsuláty cetyňské, zejména před rakouský
Vozba mezí Kotorem a Cetyní je normální.
Bulharské dementi.
Ze Sofije, 24. dubna. (K. k.) „Mir“ uve-
řejňuje telegram srbské tiskové kanceláře, v
němž označuje se nesprávným známý inter-
view srbského jednatele v Paříži, uveřejněný
v jednom vídeňském listě a v „Daily Tele-
graphu“
Mikuláš
Skadr
Port
Cetyně
Cařihrad
Petrohrad
Drač
Srbsko
Bělehrad
Kotor
Mira
Paříž
Aga
Soluna
Daily Tela
18
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
19
article
Haličská krise.
20
article
Z Vídně, 25. dubna. Po polském týdnu
vídeňském, jenž dnes byl skončen, následo-
vati bude polský týden ve Lvově
Tam přeloží se poslední poku
umožniti volební reformu halič-
skou a v poslední chvili snad ještě zemský
sněm zachrániti, což ve Vídni se nepodařilo.
Východohaličští velkostatká-
ři činí svůj souhlas pro volební reformu zá-
vislý na těchto podmínká ch:
1. Počet zemských výborů budiž rozmno-
žen ze 7 na 8:
2. budiž zavedeno poměrné proportionál-
ní volení: a) pro volbu 2 členů zemského vý-
boru za obce venkovské, b) pro volbu 4 členů
zemského výboru, kterou koná plenum sně-
movny, c) pro všechny volby do výborů;
3. obecním starostům budiž ponecháno
právo míti virilní hlas při volbě do zastupi-
telstev okresních:
4. ustanovení to budiž ustáleno.
Většina haličského sněmu a Rusíni pro-
hlašují tyto požadavky za nepřijatelné. Na so-
botu svolaný sjezd konservativníh
velkostatku bude míti úkol požadavky
ty omeziti a za tím účelem přijede na něl
také ministr financí Zaleski.
Z Vídně, 25. dubna. Z polského pramene
sem sdělují, že optimistické očekávání, spo-
jené s odkladem valné schůze zem-
ských poslanců polských, je před-
časné: Tento odklad stal se pouze na týden
a za tím účelem, aby se protivy umírnily.
Rusín
Zaleski
Vídeň
Lvov
21
article
Valná schůze konati se bude v prvních dnech
květnových. Do té doby musí býti jednán
lvovské zkoncováno. Strany většiny haličské-
ho sněmu naléhají na rychlé vyjasnění a do-
kládají, že mohou povoliti jen ony změny zem-
ského řádu, ke kterým dali by souhlas také
Rusíni.
Rozpuštění haličského sněmu
je zásadně usneseno. Všechny známky
nasvědčují, že nová volba konala by
se již před červencem. Dr. Leo, před-
seda Kola polského, dnes odjel z Vídně do
Krakova. Poslanec Stapiňski odjel včera. Mi-
nistr Dlugosz odjel do východní Haliče a pro-
dlí den ve Lvově.
Z Vídně, 25. dubna. U dra. ryt. Kerytow-
ského konala se dnes dopoledne porada, na
kterou se dostavil také předseda Kola polské-
ho dr. Leo.
Na neděli umluvena jest porada zá-
padohaličské skupiny konserva-
ti vců, potom pak koná se valná hro-
mada všech konservativců halič-
ských. Čelná polská excellence, která zítra
jede do Lvova, řekla dnes našemu zpravoda-
jovi: „Nejedu do Lvova bez nadějí. Doufám,
že se tam vysvětlí leckteré nedorozumění.
kterých bylo ve příčině volební reformy na-
hromaděno v posledních dnech a v poslední
době vůbec celé stohy.
Rusín
doktor
Lea
Stapiňski
Dlugosz
Vídeň
Krakov
Halič
Lvov
22
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně. 25. dubna. (K. k.) „Wiener Zeitung“
uveřejňuje císařský patent ze dne 21. dubna t.r.
ve příčině svolání zemského sněmu ty-
rolského. — „Wiener Zeitung“ oznamuje: Jeho
Veličenstvo císař jmenoval Arnoštku hr. z Boos
Waldeck a Montfortu a Marii Terezii Annu
Fidelis hr. Salis Zisersovou, dámami c. k.
tereziánského ústavu šlechtičen na praž-
ském hradě.
Volební reforma uherská.
Z Peští, 25. dubna. „Egyetértés“ ozna-
muje, že volební reforma, která ležív
kabinetní kanceláři již 7 neděl, dosud ne-
nabyla sankce, jakkoliv předlohy později
usnesené byly již císařem potvrzeny. Dle té-
hož listu ministerský předseda Lukács na svém
posledním slyšení vznesl na panovníka
dotaz v záležitosti té. Dostal však
překvapující odpověď, že mocnář má je-
ště námitky a že chce volební re-
formu zevrubně prostudovati.
Uherská továrna na děla.
Z Pešti, 25. dubna. Ve dnech nejbližších ode-
béře se ministr Teleszky do Vídně. Cesta jeho sou-
visí s průpravamí k zařízení uherské továrny na
děla.
Velkouherská výstava.
Z Peští, 25. dubna. „Pesti Hirlap“ oznamuje:
Vláda se odhodlala pořádati roku 1916 velkouher-
skou výstavu. Poslední výstava v Uhrách byla ro-
ku 1896 na oslavu milenia Uher.
Montfort
Marie Terezia
Anna Fidelis
Lukács
Hirlap
Vídeň
Pešť
Uhry
Wiener Zeitung
Boos Waldeck
Salis Zisersova
23
article
Italské finance.
24
article
Z Říma, 24. dubna. (K. k.) Sněmovna po-
slanecká projednávala rozpočet pokladního
úřadu. Ministr Tedesco opřel se především
kritice, pronesené několika řečníky, a pravil pak,
že rozpočet běžného roku navrhuje rozmnožení
příjmů o 85 milionů lir vůči loňsku, t. j. o 10 mil.
více, nežli obnáší průměrné stoupnutí příjmů za po-
sledních pět účetních roků. Je tedy možno přebytek
běžného rozpočtu zařaditi asi 60 miliony pro účetní
rok 1913-14. Počítají-li se všechny závazky, které
vzniknou zemi z předloh už schválených, nebor
předloh, jež teprve budou přijaty, může býti pře-
bytek odhadován na 50 mil. nebo poněkud více-
Ministr pravil pak, že vzhledem na svou spořivou
sílu mohl národ za rok převziti 900 mil. lir stát-
ních papírů, a tím zajistil finanční samostatnost
země tak, že to vyvolalo všeobecný obdiv i za
hranicemi Halie. Poukázal na to, jak rozumnými
opatřeními finanční síla země ponenáhlu stoupala,
a jak země se ukázala schopnou vedle obvyklých
potřeb vyhověti též požadavkům, jaké se obje-
vily při mimořádných událostech jako na př. za
zemětřesení r. 1908. Na konec prohlásil, že finanční
stav země dovoluje pohlížeti do budoucnosti klid-
ně. Jeho řeč byla přijata s velikou pochvalou.
Z německého říšského sněmu.
Z Berlína, 24. dubna. (K. k.) Ve dnešní schůzi
říšského sněmu podal posl. Sosinski (Polák)
dotaz, je-li říšskému kancléři známo, že v hospo-
dářském boji, který nyní je v hornoslezských uhel-
ných obvodech, policejní úřady protizákonně se
staví proti dělníkům, zvláště že porušujíce říšské
předpisy, zakazují šmahem schůze dělníků, po pří-
padě je rozpouštějí.
Tedesco
Polák
Řím
Berlín
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Nizozemská světová výstava r. 1913.
V hlavním městě Nizozemska bude letos
uspořádána výstava, záležející ze 30 zvlášt-
ních výstav, mezi nimiž bude amstero-
damská výstava plavby asi nejsilnější
atrakcí. Má rozvinouti uzavřený obraz toho,
co vykonala tato země v oboru plavby, aby
se nezapomnělo, co znamená v posledních le-
tech opětně jako moc provádějící plavbu. Za-
hraničním návštěvníkům bude hi-
storický oddil této plavební výstavy asi nej-
pozoruhodnějším. Tato zvláštní výstava zná-
zorní zároveň rozmach Amsterodamu ve všech
oborech produkce a obchodu. Obec amstero-
damská bude ve zvláštním paviloně demon-
strovati svá přístavní zařízení, svůj velký
průplav k moři Severnímu, svá zdýmadla a
doky. Se slavnostního pavilonu města Am-
sterodamu otevře se historický rozhled na
mohutné staré město. V historických
budovách bude možno kochati se vzpomínka-
mi na veliký význam Nizozemska
na moři, v hlavních budovách bude podán
úplný obraz nynější nizozemské
námořní plavby a ve starém Am-
sterodamě bude možno užiti staro-
nizozemských i moderních zábav,
které na světové výstavě jsou už nezbytné. Jiná
zvláštní výstava „žena 1813 až 1913“ byla
zřízena v údolí na malebném břehu řeky Am-
stelu. Je tam ještě staré venko vské
sídlo, které vzhledem na svou nízkou po-
lohu je správně pojmenováno „Meerhuyzen“
Nizozemsko
Amsterodam
26
article
V krásné, nádherné zahradě byly umístěny
výstavní budovy. Dům sám má zůstati ne-
změněn a ukázati věrný obraz domácího zří-
zení zámožné nizozemské rodiny z počátku
minulého století. Též mají býti uspořádány
různé slavnosti na výstavišti. Tak bude po-
čátkem května se konati zaanská slav-
nost, velkolepé to předvedení
krásných zaanských krojů. Ve dru-
hé polovině května bude pak následovati
slavnost v kroji Empire, kterýž
vznešené paní holandské dlouho nosily.
V červnu má býti uspořádána slavnost v
ryze frísském slohu s tableau a starý-
mi svéráznými tanci. Tak má býti uspořádán
program atrakcí a slavností.
Největší atrakcí výstavy „Žena v Am-
sterodamě“ bude však asi pohled d
bytu pravého holandského rodin-
ného života, z doby před sto lety,
právě když se slavily křtiny.
Nedaleko velkolepého katolického dómu
bude od 1. června až do počátku září uspo-
řádána výstava starého církevníh
umění, pro niž by nebylo zajisté možno
najíti města vhodnějšího. Vedle drahocenných
biskupských berlí, mistrovských to děl ze 14.
a 16. století, budou vystavena nejbohatší cír-
kevní roucha, úplné garnitury mešních rouch
čátk květen
27
article
od 15. a 16. století a skvostné paramentyz
17. a 18. století.
Se stanoviska kulturně-historického bude
pozoruhodným, co zde bude možno viděti
z oboru prací v kovu. Nebude však to
pouze bohoslužba katolická, jejíž umění bud
na výstavě zastoupeno, nýbrž bude též jeden
oddil výstavy věnován bohoslužbě israelitské
a jiný oddíl reformované.
Konečně budou církevní malhy a rytiny
zastoupeny na výstavě pracemi ze 16. století.
Mezi rozmanitými památnostmi, které
budou návštěvníkům výstavy učiněny při-
stupnými, budiž konečně poukázáno též na
dům Rembrandtův v amsterodamském
Ghettu.
Teprve před několika lety, za skvělých
slavností Rembrandtových byl byt tohoto
mistra opět uveden do stavu, v jakém ho po-
užíval. Návštěvníku tohoto památného místa
bude též poskytnuta příležitost seznati zají-
mavý život v amsterodamském ghettu.
= Nová vlajka Spojených států. Vždy, při-
jmou-li Spojené státy do svého spolku nového
člena, přibude na vlajku jedna hvězdička. Posléz
stalo se tak loni, kdy ke spolku přistoupily Tri-
zona a Nové Mexiko. Počet hvězd stoupl tedy na
48. Těchto 48 hvězd je nyní seřaděno v šesti řa-
dách po osmi. Seřadění však působí nepěkně a
kromě toho není další rozmnožení hvězd možno,
nemají-li býti hvězdy zmenšeny. Spojené státy
hledají už nějakou dobu nový tvar seřaděnía
návrh amerického historika Wayne Whippla na
novou vlajku bude patrně úřadně přijat, neboť už
jej schválilo ministerstvo války, závažná instance
v této otázce. Třináct proužků zůstalo na nové
vlajce nezměněno, kdežto 48 hvězd dostalo nové.
symetrické seřadění. Uprostřed pole je šesticípá
hvězda ze třinácti hvězd. Třinácika byla volena
z téhož důvodu, jako kdysi počet proužků; třináct
států totíž tvořilo základní jádro dnešního spolku.
Rembrandtův
Whippl
spojený stát
Mexiko
28
article
Těchto třináct hvězd je také na státní pečetia
na presidentské vlajce. Kolem zmíněné šesticipé
hvězdy je na novém návrhu kruh ze 25 hvězd, kte-
rý má připomínati, že v prvním století Unie, od r.
1776—1876 bylo k ní přičleněno 25 nových států
Kolem kruhu je pak ostatních deset hvězd tak
seřaděno, že ponechávají místo pro eventuální
hvězdy další.
= Miminko z cukerinu. Na jednom švýcarském
pohraničním nádraží prošli celnicí elegantní man-
želé a chtěli se právě usaditi do vlaku, když tu
byli zadrženi celníkem, jehož ostrému zraku ne-
ušlo, že miminko, zavinuté ve vyšívání a v kraj-
kách, které nesl manžel na rukou, je nějak po-
dezřele těžké. Při prohlídce peřinky se ukázalo.
že „dítě“ bylo jen výborně maskovanou zásilkou
eukerinu. „Rodiče „sladkého dítěte“ byli ovšem
zatčeni.
— Nová theorie o kouzelném proutku. Paříž-
ský lékař dr. Marage sestavil novou theorii o kou-
zelném proutku, a to předpoklad, který má před-
nost svou prostotou a přirozeností před mysticko-
psychologickými výklady dřivějšími. Vysvětlení.
předložené akademii věd. zakládá se ovšem také
na zvláštní citlivosti hledačů pramenů, jejichž ner-
vy reagují na blízkost vody (nebo kovů), čímž se
mění rytmus jejich dechu a dech se sesiluje. Dr.
Marage konstatoval, že k úspěchu hledání prame-
nů je třeba určitého držení těla. Lokty musí býti
přimknuty k hrudníku a držení ostatního těla se
přizpůsobí zvláštnosti dýchání. Ostatní je samo-
zřejmé. Blízkostí vody je dech zrychlen a pohyb
hrudníku přenáší se na paže, ty působí jako páky
a proutek v ruce se počne pohybovati.
doktor
Marage
Paříž
29
article
Jaké příjmy má dírektrice závodu s dam-
skými klobouky, to vysvítá nyní z jednoho lon-
dýnského procesu, v němž dokázala ředitelka vel-
kého londýnského závodu, že má služného 10.400
kor. ročně a kromě toho jako provisi dostává roč-
ně 7000 K, celkem tedy 17.400 K. Největší příjmy
má ovšem síla, obdařená tvůrčí fantasií, která,
aniž by se dotkla jehly, tvoří všecky ty více i mé-
ně rozkošné „créations“ a neúnavně vynalézá no-
vé tvary a sestavení barev i materiálu. Taková
síla je, jak prohlásil při procesu jeden obchodve-
doucí, vyvažována zlatem. Počítá se na ni 34—40.
tisíc korun ročně. V Paříži však vydělávají síly
prvního řádu dvojnásobné obnosy.
= Katastrofa v americkém dolu. Z Londý-
na, 25. dubna. Z Nového Yorku telegrafují: Podle
poslední depeše z Pittsburku vytaženo bylo z dolu
„Cincinnati“ 120 mrtvých. Ještě asi 100 mrtvých
nalézá se v dole.
Automobilové neštěstí paní Duncanové. Z
Paříže, 25. dubna. Pí. Duncanová, jejiž obě děti
při pádu automobilu do Sekvany se utopily, pedala
státnímu zastupitelství žádost, aby její chauffcur
byl z vazby propuštěn a trestní řízení proti němu
zastaveno.
— Výbuch na parníku. Z Hamburku, 24.
dubna. (K. k.) Dnes odpoledne bylo na parníku
„Imperator“ raněno výbuchem benzinové nádržky
několik pracujících tam montérů loděnice „Vulkan“
a jeden muž posádky. Příčina neštěstí není známa.
myslí se však, že byla způsobena neopatrností ji-
stého dělníka.
= Vloupání na torpedoborci. Z Paříže, 24.
dubna. [K. k.) Z Toulonu se sděluje: Nedávno pro-
puštěný námořník Verdier byl zatčen pro pode-
zření, že se dopustil vloupání na torpedoborci
„Lansdenet“ a že zastřelil vojina, stojícího na
stráži.
Duncan
Duncanová
Verdier
Paříž
Londý
Nový York
Cincinnati
Hamburk
Toulon
Vulkan