1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. dubna 1913.
Praha
4
article
a rannl a večerní liety
předplácí se
V Praze v administraci:
měsle-
a čtvrt lota . . . . 6 K C
s dvoji donáškou :
s mnčsíc. . . . . . 9. K 54
tvrt leta . . . . 7 K e2h
másle.. 2 K a0
a měslo, . . . . . 8 K 20
a čtvrt leta : . . . 9 K 80
s dvoji zásllkou
na měsle
čtvrt iota . . . K
Praha
5
article
Večernu
Večernu
dání-
V drobném prodejiu
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerni
. . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .. 10h
večerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrnce v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a sxpodloe
„Národnich Listů“
Rukopisy se novracejí.
6
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Podrobností o dobytí Skadru.
Z Říma, 24. dubna. „Tribuně“ telegrafuji
z hlavního stanu černohorského generála Mar-
tinoviče tyto podrobnosti o dobytí Skadru
Město vzdalo se Černohorcům o 1. hod. s půl-
noci. Obléhání soustředěno bylo 21. dubna
proti oběma nejsilnějším místům, proti Tara-
boši a Brdici. Na město Skader stříleno ne-
bylo. Generál Martinovič postupoval s 8000
vojáky, kteří obsadili západní svah Taraboše.
V téže noci 6000 mužů, náležejících divisí Vu-
kotičově, podařilo se postoupiti blíže Skije.
kde bylo soustředěno 8000 mužů. Nyní začala
palba proti Taraboši. Staly se četné a důle-
žité pohyby, aniž se střelba tureckých bate-
rií obrátila proti černohorskému vojsku. Také
Brdica byla úplně obklíčena. Ráno 22. dubna
zahájily turecké baterie na Ta-
raboši palbu. Generál Vukotič zatím již
nepozorovaně dosáhl vítězně Zogaje. Potom
sveden s malými tureckými oddíly tamějšími
boj bodáky. Dělostřelba z Taraboše zkosíla
celé setniny Černohorců. Boj nabyl povahy
rubání, neboť Černohorci hnali se útokem
přes skály terénem velmí obtížným a nechrá-
něným. Zatím střílela malokalibrová srbská
a černohorská děla na Široké a na Muriča-
nech proti Taraboši a citadelám skaderským,
kdežto děla na Obliku střílela na Brdicu.
Martinovič
Vukotič
Černohorec
Taraboši
Balkán
Řím
Mar
Tara
Skader
7
article
Palba stávala se stále prudčí. Dělostřelectvu
velel generál Vukotič. Turecké útoky byly
slabé, teprve o polednách se stupňovaly. Po-
tom dosáhlo bombardování vrcholu. Počet
mrtvých v řadách Černohorců rostl. Ale
všechny mysli byly radostně rozechvěny. Po-
malu byla všechna turecká děla umlčena. Ge-
nerál Vukotič postoupil na východním svahu
Taraboše velmi rychle, jakkoliv utrpěl veliké
ztráty. Po dlouhých a četných útocích a protí-
útocích bodákem podařilo se Černohorcům
zabrati místa pod Tarabošem. Černohorci po-
stupovali tu přes mrtvoly svých bratří. V pod-
večer žádal Essad paša, aby mu vyslán byl
do Skadru jako parlamentář gen. Vukotič
Oba generálové dlouho jednali, zdali se má
dovoliti albanským uprchlíkům z vesnic na
východním pobřeží jezera návrat. Král Miku-
láš dovolil tomu, ačkoliv území to je Černo-
horci obsazeno. Za celého rozhovoru nezmínil
se Essad paša ni jedním slovem o vzdání se
města. Předložil generálu Vukotiči protest
rakouského konsula proti škodám, způsobo-
ným ve městě bombardováním. V nocí byla
palba Srbů a Černohorců obnovena s prudko-
stí ještě větší. Generál Martinovič oznámil
vojsku, že posíce Brdica je srbským vojskem
zabrána. Zpráva ta vyslechnuta s jásotem. Se
všech stran voláno: „Skader! Skader!“ Voj-
sko postoupilo proti městu, zatím co baterie
z Muričan pokračovaly v palbě proti Tara-
boši. Vojsko Essada paše bylo skoro celé
potřeno, takže útočníci měli cestu do města
volnou. O 1. hod. s půlnoci vztýčil Essad paša
bílou vlajku na citadele a hned potom Černo-
horci vnikli přes Bojanu do města.
Vukotič
Černohorec
Černo
Srba
Martinovič
Bojan
Skader
Tara
Král Mik
8
article
Velevyslanecká konference a prelimináře
míru.
Z Londýna, 23. dubna. (K. k.) Jak se
„Reuterova kancelář“ dovídá, měla se dnešní
schůze velevyslanců konati původně teprve
ve čtvrtek. Ale po oficielním přijetí
odpovídacínótyspojenců bylo usne-
seno už dnes se sejiti. Dnešní odpolední schůze
zabývala se hlavně projednáváním no-
ty států balkánských, která byla
uznána za přijatelný podkladuza-
vřenímíru. Velevyslanci tento tý-
den se již nesejdou. Očekává se, že do
příští schůze budou učiněny kroky k vové
demarchi, kterou mohou býti stanoveny pre-
limináře míru. Považuje se za pravdě-
podobno, že mocnosti jako sprostředkovatelé
pravděpodobně na podkladě známých už pod-
mínek samy budou formulovati prelimináře
míru. O tom však nebylo možno obdržet
přesné zprávy.
Velevyslanecká konference a otázka
skaderská.
Z Londýna, 23. dubna. „Reuterova kan-
celář“ oznamuje: Dnešní konference velevy-
slanců jednala též o pádu Skadru. Cel-
kem nebyly názory diplomatů
této události příliš jasné. Napřed se
soudilo, že by mohla snadno přivoditi další
komplikaci situace. Později vznikl dojem, že
Černá Hora dosáhnuvši svého cí-
le, snadnějí bude moci podrobiti
se projeveným už názorům moc-
ností. Úřadních zpráv nebylo možno o tom
obdržeti, tento dojem však nabývá půdy. Pro
tento okamžik však, pokud nebudou
známy názory mocností a úmysly
Černé Hory, považuje se za zbytečné vy-
slovovati domněnky, doufá se však — jak
praví jistý diplomat — ževšecko se blíž
míru.
Reuterův
Londýn
Černá Hora
9
article
Rakousko a Skader.
Rakousko a Skader.
Z Londýna, 24. dubna. Za včerejší roz-
pravy vyslanců zástupce Rakouska opětoval.
že toto pokládá příslušenství Skadru za věc
rozřešenou a nebude již o ní jednati.
Z Vídně, 24. dubna. „Neue Freie Presse“
dostala tuto informaci: Rakousko dopo-
ručilo velmocem ostrá opatřen
proti Černé Hoře, aby se aspoň zmírnila
velká ztráta, kterou utrpěla váž-
nost Evropy kapitulací Skadru a Černo-
horci byli přiměni, aby Skader vykli-
diliconejdřive. Očekává se, že mocnosti
udělí návrhu tomu svůj souhlas, poněvadž další
odpor krále Mikuláše nemůže býti jimi trpěn
již z důvodu samolibosti. Kdyby Černá
Hora nepovolila, nutno se připra-
vit na postup silný a přesvědčivý. Ná-
hrady territoriální na úkor Albanie jsou stejně
jako dosud vyloučeny. Nevěří se, že král Mi-
kuláš oddává se nějakému klamu. Kdyby
pokojné rozřešení odmítl, bude
sáhnuto k opatřením důrazněj-
ším. Buď bude uspořádána meziná-
rodní výprava, nebo bude Rakou-
sko pověřeno mandátem. Po této
stránce je tu Anglie úplně po boku Rakouska
a jeho spojenců.
Z Vídně, 24. dubna. (K. k.) Všecky listy
zabývají se situací, jakánastala obsa-
zením Skadru, a žádají od vlády
neprodleně energická opatření
proti černé Hoře buďto s Evropou
nebo bez ní. „Fremdenblatt“ shle-
dává vysvětlení toho, že Skader mohl přejíti
do majetku Černé Hory v okolnosti, že
evropské politice nescházela si-
ce dosud jednotnost, ale zajisté
nutná energie a že Evropa nepoužila po-
třebných prostředků, aby prosadila svá jed-
nomyslné učiněná usnesení. Pád Skadru
Skadr
Černo
Skader
Mikuláš
Rakousko
Londýn
Vídeň
Evropa
Ná
Albánie
Neue Frei Presse
10
article
jest affrontem proti evropskému
koncerju, jaký nemá příkladu.
Rozechvění, které projevuje nad tím veřejné
mínění monarchie, není zajisté bezdůvodné.
Naše obecenstvo pociťuje porážku, k teré
se nyní dožila evropská politika
tím bolestněji, čím větší a četnější byly důkazy
trpělivosti, které podala monarchie už v této
krisi. Mocnosti dostaly se do rozporu, nepo-
chopitelného našemu veřejnému mínění tím
že prohlásily souhlas s návrhem
aby byl odpor Černé Hory zdolán,
avšak obávaly se použíti pro-
středků, které byly k tomu nutay.
„Fremdenblatt“ projevuje také očekávání, ž
Evropa se nyní konečně odhodlá, když byla
selhala dosavadní opatření, použíti téz
prostředků ostřejších, aby zjednala
nápravu pro uraženou vážnost a zdolala odpor
Černé Hory.
Z Berlína, 24. dubna. „Vossische Ztg.“
telegrafují z Vídně: Rakousko bude žá-
datí, aby Černá Hora byla s nej-
větším urychlením všemi velm -
cemi vyzvána, aby Skader opust-
la. Kdyby král Mikuláš této výzvě nevyho-
věl, bude Rakousko žádati, aby mezi-
národní oddil vojska byl vyloděn
v Baru a Medvě a potom zabra
Skader. Kdyby však velmoci nemohly se
odhodlati k jednotnému postupu, zbývalo by
ještě udělení evropského mandátu
Rakousku, jež bylo by jinak nuceno samo
hájiti svých ohrožených zájmů na moří Jader-
ském a na Balkáně. Dokud však jest naděje
na mezinárodní postup. Rakousko nechce jiti
cestou samostatnou.
Černá
Mikuláš tento
Evropa
Berlín
Vídeň
Rakousko
Jadera
Balkán
Vossische Ztg
11
article
Z Paříže, 24. dubna. Vídeňský zpravodai
„Echa de Paris“ oznamuje svému listu: Zná-
má osoba v okolí hr. Berchtolda
prohlásila mi: Zabrání Skadru nepřekvapilo
naopak je s podívením, že král Mikuláš ne-
dobyl města toho již dříve. Evropa zjedná
vůli své na všechen způsob platnost a myslí-li
král Mikuláš, že zabráním Skadru docilí lepší
úpravy hranic, je náramně na omylu. Taková
ratifikace je vyloučena úplně a nikdo nemá
úmysl obnovovati rozpravy o hranicích alban-
ských. Rakousko nedomáhalo se
podpory Evropy, ono ji pouze při-
jalo a je vždy ochotno provést
usneseni své samo. Rakousko nemůže
pochopiti, že najednou velmoci mai
pochyby o tom, mohou-li ještě něco ji-
ného udělati, než vyšlatí valečně lodi; pr
Rakousko takových pochyb není.
Z Vídně, 24. dubna. Na čelném místě
oznamuje „Fremdenblatt“. „Rakouská vláda
cítila se nucena vystoupiti rychle
bez průtahu pro řešení otázky o
držbě Skadru, předloživši velmo-
cemurčité návrhy, které čelí k dů-
tklivým opatřením, aby Černohor-
ci co nejdříve byli přiměni vykli-
diti město jimi obsazene
Liberální členové anglických sněmoven pro
Černou Horu.
Z Londýna, 24. dubna. Liberální čienové
obou sněmoven parlamentu chtějí miníster-
skému předsedoví podati petici, ve které se
hájí právo Černé Hory na Skader a ve které
se protestuje proti lodní demonstraci a žádá
se, aby se Anglie ji dále nezúčastníla, nýbrž
nabídla své dobré služby a společně s jinými
mocnostmi zabezpečila mír-
Paris
Berchtold
Skadr
Mikuláš
Paříž
Evropa
Rakousko
Vídeň
Černohor
Černá Hora
Londýn
Skader
Anglie
král Mikuláš
Skadr
anglický sněmovna
12
article
Projev ruského vyslance v Bělehradě.
Z Bělehradu, 24. dubna. V politických
kruzích vzbudila velkou pozornost řeč, kte
rou měl ruský vyslanec Hartwi
z okna vyslanecké budovy k zá-
stupům, které demonstrovaly za příčinou
pádu Skadru. Vyslanec ve své řeči pravil, že
událost tato bude míti ohlas v celém slovan-
ském světě a zakončil svoji řeč provoláním
„Žívlo svaz balkánský!“ Zde přísuzuje se to-
muto projevu velký dosah a věří se, že roz-
hodnutí o konečné držbě Skadru dopadne
přece ještě ve prospěch Černé Hory.
Černá Hora prý nepovolí.
Z Paříže, 24. dubna: Bývalý černohorský
předseda Miškovič se vyslovil: Černo-
horci byli by dobyli Skadru již dávno, kdyby
jim evropské velmoci nebyly bránily. Chce-l
Rakousko donutiti Černou Horu
aby Skader zase vydala, musí krá-
četi přes mrtvoly všech zbran
schopných mužů Černé Hory. Celý
národ stojí za králem a vzepře se odstoupen
Skadru.
Miškovič
Černo
Bělehrad
Černá Hora
Paříž
Rakousko
13
article
Blahopřání králi Mikulášoví.
Blahopřání králi Mikulášoví.
Z Cetyně, 24. dubna. Mezi četnými blaho-
přejnými projevy, které došly krále Mikuláše
jsou také telegramy ruských velko-
knížat a čelných politickýck
o sobností. Jedním z prvních telegramů
byla depeše italské královny, dcery
krále Mikuláše.
Mikulášový
Mikuláš
Cetyně
14
article
Král Míkuláš ve Skadru.
Král Míkuláš ve Skadru.
Z Cetyně, 24. dubna. Král Mikuláš.
byv uvítán jásotem lidu, který se
shromáždil před konakem, promluvil k němu.
Nejprve poděkoval lidu za jeho projevy a pra-
vil, že s celým národem pociťuje radost nad
pádem Skadru, nad zabráním tohoto starého
černohorského města, čímž splněn byl dávno
chovaný sen. Velké oběti, které Černá Hora
přinesla za Skader, a kterými vyrváni byli
černohorskému národu četní věrní synové, ne-
byly příneseny marně. Skader jest ode dneška
černohorským. Držba tohoto města přispěje
k novému rozkvětu naší země. Budoucně se
uvídí, že velké oběti byly své ceny hodny
Král skončil svou řeč voláním: „Živio černo-
horský Skader!“ Lid volání bouřlivě opa-
koval.
Z Cetyně, 24. dubna. Král Mikuláš, který
přijal vyslance spojených států, měl potom
dlouhou rozmluvu s vojenským
zmocněncem ruským. S vřelými díky
přijal blahopřání k dobytí Skadru a pravil, že
pádem Skadru zjednána nová situace, se kte-
rou se nyní musí všude počítati. Nadšení jest
tak hluboké, jaké by bylo rozechvění, kdyby
se musilo pomýšleti, že Skader bude Černé
Hoře zase vzat. Nikdo se dnes nemůže na
Černé Hoře odvážití myšlenku tu jen pronésti.
ani vláda, ani král sám by nenalezl slechuv
lidu. Pomýšlí-li však Evropa pořád ještě na to.
aby Skader Černé Hoře, která tolik krve pro
něj obětovala, zase vyrvala, pak bude Evropě
příslušeti úkol, aby tu operaci provedla sama.
Dovolili jsme statečnému obhájci Skadru Essa-
du pašovi volný odchod v čele vojska se vše-
mi vojenskými poctami, poněvadž máme smysl
pro osobní statečnost turecké posádky, která
vyznamenání toto si zasloužila. Bojovali-l
Černohorci hrdinně, Turcí se také hrdinně
bránili.
Mikuláš
Král
Lido
Skadr
Černohorec
Cetyně
Královský Mikuláš
spojený stát
Evropa
Skadr Esso
Skader Černá hoře
15
article
Radost v Athénách nad pádem Skadru.
Z Athén, 24. února. (K. k.) U příležitosti
dobytí Skadru černohorskou armádou, které
vzbudilo velikou radost u zdejšího
obyvatelstva, došlo včera k nadše-
ným projevům před srbským a ru-
ským vyslanectvím.
Choulostivé postavení ruské vlády v otázce
skaderské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 24. dubna. (Zvl.
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržela
tuto zprávu z Petrohradu: Zpráva o
dobytí a obsazení Skadru Černo-
horci způsobila v petrohradských
společenských kruzích hluboké
rozechvění, jež sáhá daleko za kruhy,
které západní svět panslavistickými nazývá.
Pověst, že pád Skadru znamená také
pád Sazonova, vzešla snad jenom z ná-
rodního rozechvění, a však i v kruzích,
jež chladně a střízlivě běh věcí
posuzují, považuje se za jisté, že
nastanou nové vážné potíže, a že se vláda ru-
ská ocitla v postavení velmi choulostivém. —
Po včerejších děkovacích bohoslužbách roz-
proudily se ulicemi sídelního města tisícihlavé
zástupy lidu a provedly před srbským
vyslanectvem velkou demonstra-
ci, při níž se stále provolávala
slávu Černé Hoře a Slovanstvu. Po-
licie posléz demonstrující davy rozptýlila.
Anglický předseda mínisterstva Asquíth o ve-
řejném tisku a balkánských otázkách.
Černo
Sazonov
Atény
Kolín nad Rýn
Petrohrad
Černá hoře
Kölnische Zeitung
16
article
Z Londýna, 23. dubna. (K. k.) Na počest
ministerského předsedy Asquitha uspořádalo
sdružení zahraničního tisku banket, na který
se dostavili též francouzský, italský a něme-
cký velevyslanec, jakož i vyslanec srbskýa
bulharský. Asquith, jenž byl předmětem
bouřlivých ovací, poukázal, odpovídaje na pří-
pitek, na vynikající roli tisku ve
stycich mezinárodních a učinil zmín-
ku o konferenci velevyslanců, jež
od několika měsíců za předsednictví Greyova
sleduje tak vznešený úkol mezinárodní do-
nody. Události, které tyto porady již přivodily,
ospravedlňují vynaložený čas, energii, takt a
materielní oběti, jakých konference ty vyža-
dovaly. Velmoci, z nichž více než jedna jest
na otázkách, velevyslanci projednávaných,
přímo interesována, pracovaly dosud s úspě-
chem na zachování svých pokojných stykůa
jejich sprostředkování bylo v zásadě přijato.
Jest možno, že vzniknou obtížné otázky, ob-
zvláště jedna nás nyní zaměstnává. Tyto otáz-
ky budou vyžadovatí trpělivosti a dobré vůle
při společném hledání trvalého míru.
Řečník jest přesvědčen, že dříve nebo
později, ale spíše dříve bude dosaženo cíle.
k němuž směřuje tak horlivé úsilí vlád. Vel-
moci jsou bez výjimky prodchnuty stejným
duchem, a to jest zřejmě duch přátelství.
Asquith ukončil: Není moci na světě, která
by lépe nežli tisk byla s to přivoditi vznik
nebo zánik nálady, příznivé víře ve vývoj,
rozkvět a zdar dobrých poměrů mezínárod-
ních.
Anglický hlas pro zůstavení Skadru Černé
Hoře.
Z Londýna, 24. dubna. „Daily News“ pro-
hlašuje, že všeobecným pocitem jest, že S ka-
der má býti Černé Hoře ponechán
a že jí ho již nelze vyrvati. Jedi-
Asquith
Greyův
Jedi
Londýn
Vela
Skadr Černá hoře
Daily News
17
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Českém Časopise Historické m
(XIX., č. 2.) uveřejňuje prof. dr. Josef Pek ař
nad jiné důležitou studii „České katastry
1654—1789". Prací svou zjišťuje finanční hospo-
dářství Čech, daně, jejich výši i způsob jejich po-
volování i poměrnou poplatnost Čech vzhledemk
celkovému rozpočtu státnímu. Studie Pekařova je
tedy jedním z nečetných u nás příspěvků k ději-
nám hospodářským a právním, ale ovšem vrhá
dosti světla na politické dějiny pozorovaného ob-
dobí. Pro poznání toho stačí na př. citovati závěr
jeho práce. Dle něho období uvedené „je dobou
největšího berního útisku v dějinách naší země.
Daleko větší tíha jeho byla nelitostně svalena na
poddaného, ale i svobodní obyvatelé byli daně-
mi zasaženi zcela neobyčejně. Věřím, že bylo něco
pravdy v nářcích stavů, že obyvatelé již skoro ani
podle stavu živi býti nemohou (r. 1739), nebo že
výnos panství českých poklesl na 3—4 proc. A lze
věřiti i nářkům, že poddaní již leckde jen ovesným
chlebem, bylinami a kořinky živi jsou (1737, 1747).
profesor
doktor
Pek
Pekařův
Čechy
Český katastr
18
article
Byly to vskutku, jak artykule (českých sněmů) ně-
kdy si stýskají, vželezné časy“ léta „krvavé chu-
doby (1734, 1741) a zhouby království. Ze zemí se
vynutilo bezohledně, co vynutiti vůbec bylo mož-
no. Nelze tvrditi naprosto, že stará ústava, před
centralisačními převraty královninými, byla fi-
nančnímu těžení ze států a zemí dědičných jakkoli
na překážku. Ale lze vysloviti mínění, že ta část
stavů českých, jež r. 1741 přidala se ochotně n
stranu bavorského pretendenta českého trůnu, na-
lézala hlavní důvod svého odvrácení od domu ra-
kouského v nesnesitelných daních poslední doby.
Pozoruhodný je i fakt, že koruna česká zaplatila
vídeňskou bídu diplomalickou a vojenskou ztrá-
tou Slezska. Přes to, že nesčetné miliony bylyz
ní vynuceny na — militare“. — V ostatním obsa-
hu „Časopisu“ je: Jan Morávek. Schmidl, Balbín
a Ware. Příspěvek k jesuitské historiografii v Če-
chách. — Jan B. Novák. Polní maršál Karel kn.
ze Schwarzenberka. — Jul. Glücklich. Václava Bu-
dovce z Budova Martini Lutheri Antisocinus. —
Literatura. — Zprávy. — J. Kazimour, Bibliografie
české historie 1912.
Morávek
Schmidl
Balbín
Ware
Novák
Karel
Jula
Glücklich
Václav bu
Martini Lutheri
J Kazimour
Slezsko
Schwarzenberk
krvavý chdoba
19
article
V „České Kultuře“ (I., č. 13—14) dokon-
čuje prof. dr. Zd. Nejedlý svou studii „Ke
sporu o smysl českých dějin“. Zabývá se
tu poměrem českého obrození k české reformaci
nábeženské. A i lu staví se proti thesi proi. Masa-
ryka, dle něhož čeští buditelé vědomě navazovali
na českou reformaci, a dle něhož tedy ideál če-
ského obrození a český ideál národní vůbec je —
pěboženský. Dle Nejedlého zájem osvícenců o če-
skou reformaci není náboženský, ba ani ne ethi-
cký, nýbrž jen taktický neb snad politický. České
obrození je vzdálenější otázkám náboženským než
bylo internacionální osvícenství. Novost obrozenské
doby, každému vidítelná, tkví právě v naprostém
sesvětštěni myšlení našeho člověka naproti do-
bě reformační i protireformační. Ovšem i obro-
zení nutně žádá svobodu víry, ale akcent spočivá
na prvním slově, nikoli druhém. Obrození potře-
buje českého člověka osvobozeného ve všech smě-
rech. Obsahově však jest ryze světské, tak jako
jeho svoboda je světská. Formulace náboženská
stává se zastaralou. Ostatně ryzí světskost našeho
obrození nejlépe můžeme poznati právě na smě-
rech, jež mají náboženský ráz. Rusko i Polsko vy-
tvořilo si svou náboženskou formuli romantickou,
profesor
doktor
Zdeněk
Rusko
Polsko
Český kultura
20
article
Čechy nikoli. Pokud se u nás objevily pokusy o
jakýsi messianismus, dopadly špatně a mimo to
tvoří episodky bezvýznamné. Co dokázal Klácel
svým nábožensko-mravním systémem? Jak neče-
ské, neorganické jsou to zjevy v pravém prostředo
českého obrození! Obrození překonávalo nábožen-
ský smysl českých dějin, jejž vytvořila právě proti-
reformace a otvíralo českému člověku nové ob-
zory. Český život patnáctého století mohl se tu
opět objeviti jako ideál, ale ne proto, že to byl
život náboženské reformace, nýbrž že to byl život
svobodného, silného národa. Obraz husitství (obran
národního hnutí, ne náboženské sekty) musil o-
kouzlovati naše buditele, musil v nich vyvolávati
vzpomínky na vlastní ideál, kdysi již uskutečněný
Husitství i v obrození koná své poslání národ-
ní. Toto poslání není však dáno reformační, ná-
boženskou součásti husitství, nýbrž ryze světskou
národní v pravém smyslu. Proto také kult minu-
losti neomezuje se na dobu husitskou, nýbrž vě-
nuje se i těm dobám, kde nalézány byly, ať prav-
divě čili nic, analogické síly národního života
(doba Karla IV. — Přemysla Otakara II.). Je pra-
da: prostý lid díval se na tradice reformační jinak
Neznal jiné formy upřímného myšlení, než jakou
mu dávala tradice reformační. Proto sektářství
bují i v dobé obrozenské, zvláště v pokročilých
východních Čechách. Čím však jsou tyto sekty?
Klácel
Karel Iva
Přemysl
Otakar II
Čechy
21
article
Není hlubší proniknutí tohoto zvláštního zjevu
našeho lidového života, než jak dovedla jej pro-
niknouti Teréza Nováková, jež právě v místech
sektářství po léta žila. Ideově nejcennější je jeio
Jiří Šmatlán: jak se mění zcela logicky tento če-
ský bratr v sociálního demokrata. Náš lid při vel-
kém útisku sociálním cítil v ideích české reforma-
ce (zvláště českobratrské) oporu soclální
proto se jich tak houževnatě držel. Stačilo všal
dáti lidu jinou formulaci svobody sociální a ihned
zmizelo sektářství (ovšem jen jako zjev kolektiv-
níl. Nemělo kořenů náboženských a neukojovalo
náboženské potřeby lidu tolik jako sociální. Z těch
důvodů vysvětlíme si pak fakt, jenž mluví nade
všechno jasněji o povaze obrozenského hnuti: po-
měrně malý význam toleraněního patentu pro če-
ské dějiny. Kdyby byl český lid reformační nábo-
ženský, jaký převrat byl by musil nastati po tom-
to patentu? Ale v Čechách bylo celkem klidno.
Teréza Nováková
Jiří
Čechy
22
article
Přestoupili jednotlivci, přestoupily osady, snad i
kraje — ale národ? V dějinách obrození netvoří
toleranění patent žádnou epochu. Když pak Herrn-
hutští Bratří zakládali své kolonie po Čechách, ne-
našli českobratrského národa. Bylo na to vše již
pozdě: Národ žil již jinými myšlenkami. Svoboda
víry byla vybojována, tím inteligentní část náro-
da dostala možnost volného myšlení, pravý lid pak
daleko více byl nasycen patentem robotním než
toleraněním. Jednotlivec mohl žíti po své víře.
celek národa šel však již za jinými cíly. Podnikati
zápasy za otázky církevnické stávalo se čím dále
tím více zpátečnictvím. — Čísla mimo to obsahují-
R. Svobodová. Zahrada Irémská. — Jean Moréns.
Stance. — A. Fuchs, G. K. Chesterton. — André
Suarěs. Benjamin Constant. — Ivo Vojnovié, 1912.
Epilog Smrti matky Jugovičů. — R. Weiner. Lesk-
lé náčiní. — F. X. šalda, Mikuláš Aleš. — F. Chu-
doba. Keats. — Giovanni Pascoli, Solon. — Igno-
tus. Poutník. — J. Brauner, Čarodějka Kimmer-
ská. — K. Hikl. Český kosmopolitism básnický. —
Rozhledy a poznámky.
R Svobodová
Moréns
Stanc
A Fuchs
G K Chesterton
Suarěs
Benjamin Constanta
Vojnovié
Smrt
Jugovič
R Weiner
Mikuláš Aleš
F Chu
Keats
Pascoli
Solon
Igno
J Brauner
K Hikl
Herrn
Čechy
Irémský
čarodějka Kimmer
23
article
„Kalich“, časopis pro otázky nábožensko
kulturní [III., č. 2) podává zprávu o „Pohybu
koníesí v Rakousku“, která zdá se rovněž
svědčiti o tom, že my, soudobí Čechové, nemáme
mnoho náboženského sklonu. Je pravda, hnutí od-
padové (od Říma) „projevuje se z celé říše nej-
silněji ve Vídni a v Čechách. Ptáme-li se však po
podílu obou národů, obývajících tuto husitskou
zemi, tak proslulou kdysi boji s Římem a odtrže-
ním od něho, tedy dostaneme zajímavou odpověd.
že Čechům náleží primát ve vystupování z církv
a zůstávání bez koníese. Němci pak jsou
v čele přestupování z katolictví na protestantismí
Přírůstek luterských sluší totiž přičísti většinou
na vrub Němců a jen daleko menší přírůstek refor-
movaných týče se téměř výhradně českých lidí.
R. 1911 připadá totiž z celkového počtu přestoup-
lých západočeské a ašské německé luterské super-
intendenci 1337, kdežto východočes. luterské super-
intendenci jazyka českého jen 112 duší a české
helvetské superintendenci 319.“ (Tím postupem ně-
mečtí evangelíci již téměř dohonili historické evan-
geliky české: Číselný poměr je nyní v Čechách asi
takový: 78 tisíc českých raformovaných a 13 tisíc
českých augsburských, t. j. 91 tisíc evang. Čechů
proli 84 tisícům luterských Němců.) Ovžem „Ka-
lich“ se utěšuje, že čeští lidé, kteří zůstávají bez
vyznání, nejsou vesměs lidé bez náboženského cí-
tění nebo vysloveně protináboženští. Ale proli
tomu zase doznává, že české hnuti odpadové stoji
hiavně pod vlivem „Volné Myšlenky“, která —
i dle „Kalicha“ „nepotírá jen klerikalism, nýbrž
každou náboženskou církev a víru“. — Číslo mimo
to přináší: Kalich. — J. Herben. Z doby obrození.
— Kral'ovstvo Božie a uhorská cirkev. — Výcho-
va a školství. — Písemnictví a umění. — Beseda.
— Kronika.
Čecho
Němec
J Herben
Kral
Božie
Rakousko
Řím
Vídeň
Čechy
otázka náboženský kulturní [ III
24
article
V „Zemědělské Politice“ (XII., č.1
podal J. Vorel přehled „Vnitřní koloni-
sace v Německu“, která již není jenom pro-
středkem politického a národního boje, nýbrž jed-
nou z cest hospodářské politiky, snažící se účelně
aby domácí zemědělství bylo dostatečnou a vyho-
vující spižnicí celé říši. Jaký význam tu má země-
dělská malovýroba, ukazují právě data, reproduko-
vaná Vorlem: Na př. dle zprávy Pomořanské osfd-
lovací společnosti ve Štětině rozdělení 16 velko-
statků v rentové statky selské opravdu znásobilo
jejich produkci. Uvedených 16 velkostatků živil
před rozdělením 229 a po rozdělení 457 rodin
domácností. Počet osob vzrostl z 1398 na 2663.
Počet prasat rozmnožil se z 1542 na 4006, drůbeže
ze 2472 na 8613, koz ze 39 na 92, koní ze 498 na
789, hovězího skotu ze 1429 na 2965 a nově při-
bylo 412 úlů; jen počet ovcí klesl s 5540 na 353.
což souvisí se zavedením intensivního hospoda-
ření. Ale za malovýroby stoupá i rostlinná pro-
dukce: Než byl rytířský statek Peiwenhazen (282
ha) rozdělen, tržilo se tam ročně za obilí 6425 mk
za dobytek 1988 a za máslo 336 mki po rozděleni
tržilo se za obili 53.750 mk a za máslo 3857 mk
V Německu také ve vnitřní kolonisaci vidí jeden
z prostředků — proti drahotě masa; neboť jí se
dá, jak ukazují cifry, posíliti domácí dobytkářství.
— „Politika“ dále podává: Dr. J. Koutný. K po-
jištění proti povodním. — F. Žváček, Cizozemské
drůbežnictví ve světle statistiky. — Dr. R. Ro-
liček, Mléčná výroba v anketě kartelové. — Vl
List, Statistika moravských elektráren. — J. Máša
Ministerské promemorium družstevní. — V. Šafr
Agrární museum v Římě. — J. Máša, O nás a bez
nás. — Dr. J. K., Monopol životního pojištěnív
Italii. — J. Marcha. Z národohospodářských zjevů
na Moravě. — Rozhledy.
J Vorel
Vorel
doktor
J Koutná
F Žváček
R ro
J Máša
V Šafr
J K
J March
Německo
Řím
Morava
ha
Italia
25
article
V berlinské „Vlasti“ (XXXVII., č. 4). měsíč-
níku zahraničných Čechů, otiskuje E. Edgarv
článku „J. Neruda a zahraniční Čecho-
vé“, dopisy, poslané naším básníkem E. Švagrov-
skému do Brém v r. 1876. Dopisy ukazují, jak živý
smysl měl Neruda pro drobnou práci národní a jak
se v ní i činně zúčastnil. Při všech svých pracích
novinářských a spisovatelských měl Neruda čas
sbírati knihy pro spolek „Husité““ v Brémách a
sám je vypravovati na misto určení. Snad je to
jen episodka v životě básníkově, ale jak charak-
teristickál A ovšem ještě za to sklidil jen — útoky.
Svědčí o tom další jeho dopis, kde uvádí: „Měli
jste, když jste zasílali poděkování své do novin.
zaslat je mně, byl bych některé nesprávnostiv
něm opravil. „Posel z Prahy“ nemá pravdu, když
tak píše; vždyť se poděkování taková dějí jen
proto, aby se veřejně dodala chuť ku podobným
činům dalším. Ale neodpovidejte na žádný způsobl“
Ostatní dva dopisy ukazují numismatickou zálibu
Nerudovu. — Jinak je v číslu: Nekrolog Emila
Švagrovského a vzpomínky na něj. — Spisovatelka
zápasnice. — Dopisy a zprávy spolkové. — Růz-
né zprávy. — Věstník Svazu českých spolků
zahraničných. — Směs.
Čecho
E Edgarv
J Neruda
E Švagrov
Neruda
Nerudův
Emil švagrovský
Brémy
Praha
svaz český spolek zahraničný
26
article
„Časopis Turistů“ (XXV., č. 4) má ve
svých drobnostech karakteristickou ukázku o če-
ské expansi na jaderském Přímoři: „V Terstě sa-
mém proti dřívějšku byli jsme podivuhodně pře-
kvapení — slovanskými jeho barvami. Nehleděk
těm četným českým turistům, kteří po ulicícha
na molu se pozdravovali. Ale jedeme v tramwai
— vstupuje eleganiní společnost, v niž na ráz po-
znáš domorodce, neboť pozdravují se s pasažery
již uvnitř sedícími a to po německu. Sotva však
se usadí, dámy spustí mezi sebou — po česku.
Podle výslovnosti soudíš, jedna že je Češka, ostatní.
také páni. Slovinci. Jdouce pak cestou, kterou
Průvodce Máje označuje jakožto turistickou, snad
proto, že je hanebně poseta drobným a ostrým ka-
mením, z Opčiny do Proseka, dodáváme si odvahy
a pláme se pána proti nám jdoucího po česku. Do-
stává se nám správně odpovědi, tak Irochu slovin-
skočeské, řekli bychom. Když pak na cestě zpá-
teční oslovujeme pána, s německými novinamiv
ruce, po německu — pán, který slyšel náš dřívější
hovor. odpovídá také po česku. Že v hotelu „Bal-
kán“ vesměs po česku se domluvíme a najdeme
vedle českých sklepníků i českou společnost, je
také známo. A toto jsou observace, učiněné takořka
v jediném okamžiku, ale jsou příjemné českému
siuchu i českému srdci.“ — V dalším obsahu: J.
Kamenický. Vrch Sokol s „Kalichem“. — Fr. Vi-
tásek. Trebinje a jižní Hercegovina. — K. Velebil,
Maritimní vývoj Terstu. — B. Vavroušek, Krakov.
— Dr. V. Dvorský. Návštěva na Metalce. — J. v
Želízko. Tragedie Scottovy polární výpravy. — J.
Prosik. Z ráje moravského do českého. — Dr. J.
Páta. Z bulharských potulek. — M. Klika. Z Cety-
ně ke Skadaru. — J. P., Denník výletu po severo-
východu českém. — Literatura. — Rozmanitosti. —
Zprávy železniční. — Zprávy spolkové.
Češka
J Kamenický
K Velebil
Vavroušek
doktor
V Dvorská
Želízko
Scottův
J Prosik
J Páta
Prosek
Bala
Trebinje
jižní Hercegovina
Terst
Krakov
Ceta
Skadar
Sokol