ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e533b40-8f0f-11dd-b43c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 74, person 110, work 9, org 11
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo lI.
4 article
a rannl a večerní liety předplácí se V Praze v administraci: měsle- a čtvrt lota . . . . 6 K C s dvoji donáškou : s mnčsíc. . . . . . 9. K 54 tvrt leta . . . . 7 K e2h másle.. 2 K a0 a měslo, . . . . . 8 K 20 a čtvrt leta : . . . 9 K 80 s dvoji zásllkou na měsle čtvrt iota . . . K
Praha
5 article Večernu
Večernu dání- V drobném prodejiu ranní číslo o sobě . . za Sh večerni . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . .. 10h večerni . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrnce v Marianské ul., s. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a sxpodloe „Národnich Listů“ Rukopisy se novracejí.
6 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Podrobností o dobytí Skadru. Z Říma, 24. dubna. „Tribuně“ telegrafuji z hlavního stanu černohorského generála Mar- tinoviče tyto podrobnosti o dobytí Skadru Město vzdalo se Černohorcům o 1. hod. s půl- noci. Obléhání soustředěno bylo 21. dubna proti oběma nejsilnějším místům, proti Tara- boši a Brdici. Na město Skader stříleno ne- bylo. Generál Martinovič postupoval s 8000 vojáky, kteří obsadili západní svah Taraboše. V téže noci 6000 mužů, náležejících divisí Vu- kotičově, podařilo se postoupiti blíže Skije. kde bylo soustředěno 8000 mužů. Nyní začala palba proti Taraboši. Staly se četné a důle- žité pohyby, aniž se střelba tureckých bate- rií obrátila proti černohorskému vojsku. Také Brdica byla úplně obklíčena. Ráno 22. dubna zahájily turecké baterie na Ta- raboši palbu. Generál Vukotič zatím již nepozorovaně dosáhl vítězně Zogaje. Potom sveden s malými tureckými oddíly tamějšími boj bodáky. Dělostřelba z Taraboše zkosíla celé setniny Černohorců. Boj nabyl povahy rubání, neboť Černohorci hnali se útokem přes skály terénem velmí obtížným a nechrá- něným. Zatím střílela malokalibrová srbská a černohorská děla na Široké a na Muriča- nech proti Taraboši a citadelám skaderským, kdežto děla na Obliku střílela na Brdicu.
Martinovič Vukotič Černohorec Taraboši Balkán Řím Mar Tara Skader
7 article
Palba stávala se stále prudčí. Dělostřelectvu velel generál Vukotič. Turecké útoky byly slabé, teprve o polednách se stupňovaly. Po- tom dosáhlo bombardování vrcholu. Počet mrtvých v řadách Černohorců rostl. Ale všechny mysli byly radostně rozechvěny. Po- malu byla všechna turecká děla umlčena. Ge- nerál Vukotič postoupil na východním svahu Taraboše velmi rychle, jakkoliv utrpěl veliké ztráty. Po dlouhých a četných útocích a protí- útocích bodákem podařilo se Černohorcům zabrati místa pod Tarabošem. Černohorci po- stupovali tu přes mrtvoly svých bratří. V pod- večer žádal Essad paša, aby mu vyslán byl do Skadru jako parlamentář gen. Vukotič Oba generálové dlouho jednali, zdali se má dovoliti albanským uprchlíkům z vesnic na východním pobřeží jezera návrat. Král Miku- láš dovolil tomu, ačkoliv území to je Černo- horci obsazeno. Za celého rozhovoru nezmínil se Essad paša ni jedním slovem o vzdání se města. Předložil generálu Vukotiči protest rakouského konsula proti škodám, způsobo- ným ve městě bombardováním. V nocí byla palba Srbů a Černohorců obnovena s prudko- stí ještě větší. Generál Martinovič oznámil vojsku, že posíce Brdica je srbským vojskem zabrána. Zpráva ta vyslechnuta s jásotem. Se všech stran voláno: „Skader! Skader!“ Voj- sko postoupilo proti městu, zatím co baterie z Muričan pokračovaly v palbě proti Tara- boši. Vojsko Essada paše bylo skoro celé potřeno, takže útočníci měli cestu do města volnou. O 1. hod. s půlnoci vztýčil Essad paša bílou vlajku na citadele a hned potom Černo- horci vnikli přes Bojanu do města.
Vukotič Černohorec Černo Srba Martinovič Bojan Skader Tara Král Mik
8 article
Velevyslanecká konference a prelimináře míru. Z Londýna, 23. dubna. (K. k.) Jak se „Reuterova kancelář“ dovídá, měla se dnešní schůze velevyslanců konati původně teprve ve čtvrtek. Ale po oficielním přijetí odpovídacínótyspojenců bylo usne- seno už dnes se sejiti. Dnešní odpolední schůze zabývala se hlavně projednáváním no- ty států balkánských, která byla uznána za přijatelný podkladuza- vřenímíru. Velevyslanci tento tý- den se již nesejdou. Očekává se, že do příští schůze budou učiněny kroky k vové demarchi, kterou mohou býti stanoveny pre- limináře míru. Považuje se za pravdě- podobno, že mocnosti jako sprostředkovatelé pravděpodobně na podkladě známých už pod- mínek samy budou formulovati prelimináře míru. O tom však nebylo možno obdržet přesné zprávy. Velevyslanecká konference a otázka skaderská. Z Londýna, 23. dubna. „Reuterova kan- celář“ oznamuje: Dnešní konference velevy- slanců jednala též o pádu Skadru. Cel- kem nebyly názory diplomatů této události příliš jasné. Napřed se soudilo, že by mohla snadno přivoditi další komplikaci situace. Později vznikl dojem, že Černá Hora dosáhnuvši svého cí- le, snadnějí bude moci podrobiti se projeveným už názorům moc- ností. Úřadních zpráv nebylo možno o tom obdržeti, tento dojem však nabývá půdy. Pro tento okamžik však, pokud nebudou známy názory mocností a úmysly Černé Hory, považuje se za zbytečné vy- slovovati domněnky, doufá se však — jak praví jistý diplomat — ževšecko se blíž míru.
Reuterův Londýn Černá Hora
9 article Rakousko a Skader.
Rakousko a Skader. Z Londýna, 24. dubna. Za včerejší roz- pravy vyslanců zástupce Rakouska opětoval. že toto pokládá příslušenství Skadru za věc rozřešenou a nebude již o ní jednati. Z Vídně, 24. dubna. „Neue Freie Presse“ dostala tuto informaci: Rakousko dopo- ručilo velmocem ostrá opatřen proti Černé Hoře, aby se aspoň zmírnila velká ztráta, kterou utrpěla váž- nost Evropy kapitulací Skadru a Černo- horci byli přiměni, aby Skader vykli- diliconejdřive. Očekává se, že mocnosti udělí návrhu tomu svůj souhlas, poněvadž další odpor krále Mikuláše nemůže býti jimi trpěn již z důvodu samolibosti. Kdyby Černá Hora nepovolila, nutno se připra- vit na postup silný a přesvědčivý. Ná- hrady territoriální na úkor Albanie jsou stejně jako dosud vyloučeny. Nevěří se, že král Mi- kuláš oddává se nějakému klamu. Kdyby pokojné rozřešení odmítl, bude sáhnuto k opatřením důrazněj- ším. Buď bude uspořádána meziná- rodní výprava, nebo bude Rakou- sko pověřeno mandátem. Po této stránce je tu Anglie úplně po boku Rakouska a jeho spojenců. Z Vídně, 24. dubna. (K. k.) Všecky listy zabývají se situací, jakánastala obsa- zením Skadru, a žádají od vlády neprodleně energická opatření proti černé Hoře buďto s Evropou nebo bez ní. „Fremdenblatt“ shle- dává vysvětlení toho, že Skader mohl přejíti do majetku Černé Hory v okolnosti, že evropské politice nescházela si- ce dosud jednotnost, ale zajisté nutná energie a že Evropa nepoužila po- třebných prostředků, aby prosadila svá jed- nomyslné učiněná usnesení. Pád Skadru
Skadr Černo Skader Mikuláš Rakousko Londýn Vídeň Evropa Ná Albánie Neue Frei Presse
10 article
jest affrontem proti evropskému koncerju, jaký nemá příkladu. Rozechvění, které projevuje nad tím veřejné mínění monarchie, není zajisté bezdůvodné. Naše obecenstvo pociťuje porážku, k teré se nyní dožila evropská politika tím bolestněji, čím větší a četnější byly důkazy trpělivosti, které podala monarchie už v této krisi. Mocnosti dostaly se do rozporu, nepo- chopitelného našemu veřejnému mínění tím že prohlásily souhlas s návrhem aby byl odpor Černé Hory zdolán, avšak obávaly se použíti pro- středků, které byly k tomu nutay. „Fremdenblatt“ projevuje také očekávání, ž Evropa se nyní konečně odhodlá, když byla selhala dosavadní opatření, použíti téz prostředků ostřejších, aby zjednala nápravu pro uraženou vážnost a zdolala odpor Černé Hory. Z Berlína, 24. dubna. „Vossische Ztg.“ telegrafují z Vídně: Rakousko bude žá- datí, aby Černá Hora byla s nej- větším urychlením všemi velm - cemi vyzvána, aby Skader opust- la. Kdyby král Mikuláš této výzvě nevyho- věl, bude Rakousko žádati, aby mezi- národní oddil vojska byl vyloděn v Baru a Medvě a potom zabra Skader. Kdyby však velmoci nemohly se odhodlati k jednotnému postupu, zbývalo by ještě udělení evropského mandátu Rakousku, jež bylo by jinak nuceno samo hájiti svých ohrožených zájmů na moří Jader- ském a na Balkáně. Dokud však jest naděje na mezinárodní postup. Rakousko nechce jiti cestou samostatnou.
Černá Mikuláš tento Evropa Berlín Vídeň Rakousko Jadera Balkán Vossische Ztg
11 article
Z Paříže, 24. dubna. Vídeňský zpravodai „Echa de Paris“ oznamuje svému listu: Zná- má osoba v okolí hr. Berchtolda prohlásila mi: Zabrání Skadru nepřekvapilo naopak je s podívením, že král Mikuláš ne- dobyl města toho již dříve. Evropa zjedná vůli své na všechen způsob platnost a myslí-li král Mikuláš, že zabráním Skadru docilí lepší úpravy hranic, je náramně na omylu. Taková ratifikace je vyloučena úplně a nikdo nemá úmysl obnovovati rozpravy o hranicích alban- ských. Rakousko nedomáhalo se podpory Evropy, ono ji pouze při- jalo a je vždy ochotno provést usneseni své samo. Rakousko nemůže pochopiti, že najednou velmoci mai pochyby o tom, mohou-li ještě něco ji- ného udělati, než vyšlatí valečně lodi; pr Rakousko takových pochyb není. Z Vídně, 24. dubna. Na čelném místě oznamuje „Fremdenblatt“. „Rakouská vláda cítila se nucena vystoupiti rychle bez průtahu pro řešení otázky o držbě Skadru, předloživši velmo- cemurčité návrhy, které čelí k dů- tklivým opatřením, aby Černohor- ci co nejdříve byli přiměni vykli- diti město jimi obsazene Liberální členové anglických sněmoven pro Černou Horu. Z Londýna, 24. dubna. Liberální čienové obou sněmoven parlamentu chtějí miníster- skému předsedoví podati petici, ve které se hájí právo Černé Hory na Skader a ve které se protestuje proti lodní demonstraci a žádá se, aby se Anglie ji dále nezúčastníla, nýbrž nabídla své dobré služby a společně s jinými mocnostmi zabezpečila mír-
Paris Berchtold Skadr Mikuláš Paříž Evropa Rakousko Vídeň Černohor Černá Hora Londýn Skader Anglie král Mikuláš Skadr anglický sněmovna
12 article
Projev ruského vyslance v Bělehradě. Z Bělehradu, 24. dubna. V politických kruzích vzbudila velkou pozornost řeč, kte rou měl ruský vyslanec Hartwi z okna vyslanecké budovy k zá- stupům, které demonstrovaly za příčinou pádu Skadru. Vyslanec ve své řeči pravil, že událost tato bude míti ohlas v celém slovan- ském světě a zakončil svoji řeč provoláním „Žívlo svaz balkánský!“ Zde přísuzuje se to- muto projevu velký dosah a věří se, že roz- hodnutí o konečné držbě Skadru dopadne přece ještě ve prospěch Černé Hory. Černá Hora prý nepovolí. Z Paříže, 24. dubna: Bývalý černohorský předseda Miškovič se vyslovil: Černo- horci byli by dobyli Skadru již dávno, kdyby jim evropské velmoci nebyly bránily. Chce-l Rakousko donutiti Černou Horu aby Skader zase vydala, musí krá- četi přes mrtvoly všech zbran schopných mužů Černé Hory. Celý národ stojí za králem a vzepře se odstoupen Skadru.
Miškovič Černo Bělehrad Černá Hora Paříž Rakousko
13 article Blahopřání králi Mikulášoví.
Blahopřání králi Mikulášoví. Z Cetyně, 24. dubna. Mezi četnými blaho- přejnými projevy, které došly krále Mikuláše jsou také telegramy ruských velko- knížat a čelných politickýck o sobností. Jedním z prvních telegramů byla depeše italské královny, dcery krále Mikuláše.
Mikulášový Mikuláš Cetyně
14 article Král Míkuláš ve Skadru.
Král Míkuláš ve Skadru. Z Cetyně, 24. dubna. Král Mikuláš. byv uvítán jásotem lidu, který se shromáždil před konakem, promluvil k němu. Nejprve poděkoval lidu za jeho projevy a pra- vil, že s celým národem pociťuje radost nad pádem Skadru, nad zabráním tohoto starého černohorského města, čímž splněn byl dávno chovaný sen. Velké oběti, které Černá Hora přinesla za Skader, a kterými vyrváni byli černohorskému národu četní věrní synové, ne- byly příneseny marně. Skader jest ode dneška černohorským. Držba tohoto města přispěje k novému rozkvětu naší země. Budoucně se uvídí, že velké oběti byly své ceny hodny Král skončil svou řeč voláním: „Živio černo- horský Skader!“ Lid volání bouřlivě opa- koval. Z Cetyně, 24. dubna. Král Mikuláš, který přijal vyslance spojených států, měl potom dlouhou rozmluvu s vojenským zmocněncem ruským. S vřelými díky přijal blahopřání k dobytí Skadru a pravil, že pádem Skadru zjednána nová situace, se kte- rou se nyní musí všude počítati. Nadšení jest tak hluboké, jaké by bylo rozechvění, kdyby se musilo pomýšleti, že Skader bude Černé Hoře zase vzat. Nikdo se dnes nemůže na Černé Hoře odvážití myšlenku tu jen pronésti. ani vláda, ani král sám by nenalezl slechuv lidu. Pomýšlí-li však Evropa pořád ještě na to. aby Skader Černé Hoře, která tolik krve pro něj obětovala, zase vyrvala, pak bude Evropě příslušeti úkol, aby tu operaci provedla sama. Dovolili jsme statečnému obhájci Skadru Essa- du pašovi volný odchod v čele vojska se vše- mi vojenskými poctami, poněvadž máme smysl pro osobní statečnost turecké posádky, která vyznamenání toto si zasloužila. Bojovali-l Černohorci hrdinně, Turcí se také hrdinně bránili.
Mikuláš Král Lido Skadr Černohorec Cetyně Královský Mikuláš spojený stát Evropa Skadr Esso Skader Černá hoře
15 article
Radost v Athénách nad pádem Skadru. Z Athén, 24. února. (K. k.) U příležitosti dobytí Skadru černohorskou armádou, které vzbudilo velikou radost u zdejšího obyvatelstva, došlo včera k nadše- ným projevům před srbským a ru- ským vyslanectvím. Choulostivé postavení ruské vlády v otázce skaderské. M. Z Kolína nad Rýnem, 24. dubna. (Zvl. telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržela tuto zprávu z Petrohradu: Zpráva o dobytí a obsazení Skadru Černo- horci způsobila v petrohradských společenských kruzích hluboké rozechvění, jež sáhá daleko za kruhy, které západní svět panslavistickými nazývá. Pověst, že pád Skadru znamená také pád Sazonova, vzešla snad jenom z ná- rodního rozechvění, a však i v kruzích, jež chladně a střízlivě běh věcí posuzují, považuje se za jisté, že nastanou nové vážné potíže, a že se vláda ru- ská ocitla v postavení velmi choulostivém. — Po včerejších děkovacích bohoslužbách roz- proudily se ulicemi sídelního města tisícihlavé zástupy lidu a provedly před srbským vyslanectvem velkou demonstra- ci, při níž se stále provolávala slávu Černé Hoře a Slovanstvu. Po- licie posléz demonstrující davy rozptýlila. Anglický předseda mínisterstva Asquíth o ve- řejném tisku a balkánských otázkách.
Černo Sazonov Atény Kolín nad Rýn Petrohrad Černá hoře Kölnische Zeitung
16 article
Z Londýna, 23. dubna. (K. k.) Na počest ministerského předsedy Asquitha uspořádalo sdružení zahraničního tisku banket, na který se dostavili též francouzský, italský a něme- cký velevyslanec, jakož i vyslanec srbskýa bulharský. Asquith, jenž byl předmětem bouřlivých ovací, poukázal, odpovídaje na pří- pitek, na vynikající roli tisku ve stycich mezinárodních a učinil zmín- ku o konferenci velevyslanců, jež od několika měsíců za předsednictví Greyova sleduje tak vznešený úkol mezinárodní do- nody. Události, které tyto porady již přivodily, ospravedlňují vynaložený čas, energii, takt a materielní oběti, jakých konference ty vyža- dovaly. Velmoci, z nichž více než jedna jest na otázkách, velevyslanci projednávaných, přímo interesována, pracovaly dosud s úspě- chem na zachování svých pokojných stykůa jejich sprostředkování bylo v zásadě přijato. Jest možno, že vzniknou obtížné otázky, ob- zvláště jedna nás nyní zaměstnává. Tyto otáz- ky budou vyžadovatí trpělivosti a dobré vůle při společném hledání trvalého míru. Řečník jest přesvědčen, že dříve nebo později, ale spíše dříve bude dosaženo cíle. k němuž směřuje tak horlivé úsilí vlád. Vel- moci jsou bez výjimky prodchnuty stejným duchem, a to jest zřejmě duch přátelství. Asquith ukončil: Není moci na světě, která by lépe nežli tisk byla s to přivoditi vznik nebo zánik nálady, příznivé víře ve vývoj, rozkvět a zdar dobrých poměrů mezínárod- ních. Anglický hlas pro zůstavení Skadru Černé Hoře. Z Londýna, 24. dubna. „Daily News“ pro- hlašuje, že všeobecným pocitem jest, že S ka- der má býti Černé Hoře ponechán a že jí ho již nelze vyrvati. Jedi-
Asquith Greyův Jedi Londýn Vela Skadr Černá hoře Daily News
17 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „Českém Časopise Historické m (XIX., č. 2.) uveřejňuje prof. dr. Josef Pek ař nad jiné důležitou studii „České katastry 1654—1789". Prací svou zjišťuje finanční hospo- dářství Čech, daně, jejich výši i způsob jejich po- volování i poměrnou poplatnost Čech vzhledemk celkovému rozpočtu státnímu. Studie Pekařova je tedy jedním z nečetných u nás příspěvků k ději- nám hospodářským a právním, ale ovšem vrhá dosti světla na politické dějiny pozorovaného ob- dobí. Pro poznání toho stačí na př. citovati závěr jeho práce. Dle něho období uvedené „je dobou největšího berního útisku v dějinách naší země. Daleko větší tíha jeho byla nelitostně svalena na poddaného, ale i svobodní obyvatelé byli daně- mi zasaženi zcela neobyčejně. Věřím, že bylo něco pravdy v nářcích stavů, že obyvatelé již skoro ani podle stavu živi býti nemohou (r. 1739), nebo že výnos panství českých poklesl na 3—4 proc. A lze věřiti i nářkům, že poddaní již leckde jen ovesným chlebem, bylinami a kořinky živi jsou (1737, 1747).
profesor doktor Pek Pekařův Čechy Český katastr
18 article
Byly to vskutku, jak artykule (českých sněmů) ně- kdy si stýskají, vželezné časy“ léta „krvavé chu- doby (1734, 1741) a zhouby království. Ze zemí se vynutilo bezohledně, co vynutiti vůbec bylo mož- no. Nelze tvrditi naprosto, že stará ústava, před centralisačními převraty královninými, byla fi- nančnímu těžení ze států a zemí dědičných jakkoli na překážku. Ale lze vysloviti mínění, že ta část stavů českých, jež r. 1741 přidala se ochotně n stranu bavorského pretendenta českého trůnu, na- lézala hlavní důvod svého odvrácení od domu ra- kouského v nesnesitelných daních poslední doby. Pozoruhodný je i fakt, že koruna česká zaplatila vídeňskou bídu diplomalickou a vojenskou ztrá- tou Slezska. Přes to, že nesčetné miliony bylyz ní vynuceny na — militare“. — V ostatním obsa- hu „Časopisu“ je: Jan Morávek. Schmidl, Balbín a Ware. Příspěvek k jesuitské historiografii v Če- chách. — Jan B. Novák. Polní maršál Karel kn. ze Schwarzenberka. — Jul. Glücklich. Václava Bu- dovce z Budova Martini Lutheri Antisocinus. — Literatura. — Zprávy. — J. Kazimour, Bibliografie české historie 1912.
Morávek Schmidl Balbín Ware Novák Karel Jula Glücklich Václav bu Martini Lutheri J Kazimour Slezsko Schwarzenberk krvavý chdoba
19 article
V „České Kultuře“ (I., č. 13—14) dokon- čuje prof. dr. Zd. Nejedlý svou studii „Ke sporu o smysl českých dějin“. Zabývá se tu poměrem českého obrození k české reformaci nábeženské. A i lu staví se proti thesi proi. Masa- ryka, dle něhož čeští buditelé vědomě navazovali na českou reformaci, a dle něhož tedy ideál če- ského obrození a český ideál národní vůbec je — pěboženský. Dle Nejedlého zájem osvícenců o če- skou reformaci není náboženský, ba ani ne ethi- cký, nýbrž jen taktický neb snad politický. České obrození je vzdálenější otázkám náboženským než bylo internacionální osvícenství. Novost obrozenské doby, každému vidítelná, tkví právě v naprostém sesvětštěni myšlení našeho člověka naproti do- bě reformační i protireformační. Ovšem i obro- zení nutně žádá svobodu víry, ale akcent spočivá na prvním slově, nikoli druhém. Obrození potře- buje českého člověka osvobozeného ve všech smě- rech. Obsahově však jest ryze světské, tak jako jeho svoboda je světská. Formulace náboženská stává se zastaralou. Ostatně ryzí světskost našeho obrození nejlépe můžeme poznati právě na smě- rech, jež mají náboženský ráz. Rusko i Polsko vy- tvořilo si svou náboženskou formuli romantickou,
profesor doktor Zdeněk Rusko Polsko Český kultura
20 article
Čechy nikoli. Pokud se u nás objevily pokusy o jakýsi messianismus, dopadly špatně a mimo to tvoří episodky bezvýznamné. Co dokázal Klácel svým nábožensko-mravním systémem? Jak neče- ské, neorganické jsou to zjevy v pravém prostředo českého obrození! Obrození překonávalo nábožen- ský smysl českých dějin, jejž vytvořila právě proti- reformace a otvíralo českému člověku nové ob- zory. Český život patnáctého století mohl se tu opět objeviti jako ideál, ale ne proto, že to byl život náboženské reformace, nýbrž že to byl život svobodného, silného národa. Obraz husitství (obran národního hnutí, ne náboženské sekty) musil o- kouzlovati naše buditele, musil v nich vyvolávati vzpomínky na vlastní ideál, kdysi již uskutečněný Husitství i v obrození koná své poslání národ- ní. Toto poslání není však dáno reformační, ná- boženskou součásti husitství, nýbrž ryze světskou národní v pravém smyslu. Proto také kult minu- losti neomezuje se na dobu husitskou, nýbrž vě- nuje se i těm dobám, kde nalézány byly, ať prav- divě čili nic, analogické síly národního života (doba Karla IV. — Přemysla Otakara II.). Je pra- da: prostý lid díval se na tradice reformační jinak Neznal jiné formy upřímného myšlení, než jakou mu dávala tradice reformační. Proto sektářství bují i v dobé obrozenské, zvláště v pokročilých východních Čechách. Čím však jsou tyto sekty?
Klácel Karel Iva Přemysl Otakar II Čechy
21 article
Není hlubší proniknutí tohoto zvláštního zjevu našeho lidového života, než jak dovedla jej pro- niknouti Teréza Nováková, jež právě v místech sektářství po léta žila. Ideově nejcennější je jeio Jiří Šmatlán: jak se mění zcela logicky tento če- ský bratr v sociálního demokrata. Náš lid při vel- kém útisku sociálním cítil v ideích české reforma- ce (zvláště českobratrské) oporu soclální proto se jich tak houževnatě držel. Stačilo všal dáti lidu jinou formulaci svobody sociální a ihned zmizelo sektářství (ovšem jen jako zjev kolektiv- níl. Nemělo kořenů náboženských a neukojovalo náboženské potřeby lidu tolik jako sociální. Z těch důvodů vysvětlíme si pak fakt, jenž mluví nade všechno jasněji o povaze obrozenského hnuti: po- měrně malý význam toleraněního patentu pro če- ské dějiny. Kdyby byl český lid reformační nábo- ženský, jaký převrat byl by musil nastati po tom- to patentu? Ale v Čechách bylo celkem klidno.
Teréza Nováková Jiří Čechy
22 article
Přestoupili jednotlivci, přestoupily osady, snad i kraje — ale národ? V dějinách obrození netvoří toleranění patent žádnou epochu. Když pak Herrn- hutští Bratří zakládali své kolonie po Čechách, ne- našli českobratrského národa. Bylo na to vše již pozdě: Národ žil již jinými myšlenkami. Svoboda víry byla vybojována, tím inteligentní část náro- da dostala možnost volného myšlení, pravý lid pak daleko více byl nasycen patentem robotním než toleraněním. Jednotlivec mohl žíti po své víře. celek národa šel však již za jinými cíly. Podnikati zápasy za otázky církevnické stávalo se čím dále tím více zpátečnictvím. — Čísla mimo to obsahují- R. Svobodová. Zahrada Irémská. — Jean Moréns. Stance. — A. Fuchs, G. K. Chesterton. — André Suarěs. Benjamin Constant. — Ivo Vojnovié, 1912. Epilog Smrti matky Jugovičů. — R. Weiner. Lesk- lé náčiní. — F. X. šalda, Mikuláš Aleš. — F. Chu- doba. Keats. — Giovanni Pascoli, Solon. — Igno- tus. Poutník. — J. Brauner, Čarodějka Kimmer- ská. — K. Hikl. Český kosmopolitism básnický. — Rozhledy a poznámky.
R Svobodová Moréns Stanc A Fuchs G K Chesterton Suarěs Benjamin Constanta Vojnovié Smrt Jugovič R Weiner Mikuláš Aleš F Chu Keats Pascoli Solon Igno J Brauner K Hikl Herrn Čechy Irémský čarodějka Kimmer
23 article
„Kalich“, časopis pro otázky nábožensko kulturní [III., č. 2) podává zprávu o „Pohybu koníesí v Rakousku“, která zdá se rovněž svědčiti o tom, že my, soudobí Čechové, nemáme mnoho náboženského sklonu. Je pravda, hnutí od- padové (od Říma) „projevuje se z celé říše nej- silněji ve Vídni a v Čechách. Ptáme-li se však po podílu obou národů, obývajících tuto husitskou zemi, tak proslulou kdysi boji s Římem a odtrže- ním od něho, tedy dostaneme zajímavou odpověd. že Čechům náleží primát ve vystupování z církv a zůstávání bez koníese. Němci pak jsou v čele přestupování z katolictví na protestantismí Přírůstek luterských sluší totiž přičísti většinou na vrub Němců a jen daleko menší přírůstek refor- movaných týče se téměř výhradně českých lidí. R. 1911 připadá totiž z celkového počtu přestoup- lých západočeské a ašské německé luterské super- intendenci 1337, kdežto východočes. luterské super- intendenci jazyka českého jen 112 duší a české helvetské superintendenci 319.“ (Tím postupem ně- mečtí evangelíci již téměř dohonili historické evan- geliky české: Číselný poměr je nyní v Čechách asi takový: 78 tisíc českých raformovaných a 13 tisíc českých augsburských, t. j. 91 tisíc evang. Čechů proli 84 tisícům luterských Němců.) Ovžem „Ka- lich“ se utěšuje, že čeští lidé, kteří zůstávají bez vyznání, nejsou vesměs lidé bez náboženského cí- tění nebo vysloveně protináboženští. Ale proli tomu zase doznává, že české hnuti odpadové stoji hiavně pod vlivem „Volné Myšlenky“, která — i dle „Kalicha“ „nepotírá jen klerikalism, nýbrž každou náboženskou církev a víru“. — Číslo mimo to přináší: Kalich. — J. Herben. Z doby obrození. — Kral'ovstvo Božie a uhorská cirkev. — Výcho- va a školství. — Písemnictví a umění. — Beseda. — Kronika.
Čecho Němec J Herben Kral Božie Rakousko Řím Vídeň Čechy otázka náboženský kulturní [ III
24 article
V „Zemědělské Politice“ (XII., č.1 podal J. Vorel přehled „Vnitřní koloni- sace v Německu“, která již není jenom pro- středkem politického a národního boje, nýbrž jed- nou z cest hospodářské politiky, snažící se účelně aby domácí zemědělství bylo dostatečnou a vyho- vující spižnicí celé říši. Jaký význam tu má země- dělská malovýroba, ukazují právě data, reproduko- vaná Vorlem: Na př. dle zprávy Pomořanské osfd- lovací společnosti ve Štětině rozdělení 16 velko- statků v rentové statky selské opravdu znásobilo jejich produkci. Uvedených 16 velkostatků živil před rozdělením 229 a po rozdělení 457 rodin domácností. Počet osob vzrostl z 1398 na 2663. Počet prasat rozmnožil se z 1542 na 4006, drůbeže ze 2472 na 8613, koz ze 39 na 92, koní ze 498 na 789, hovězího skotu ze 1429 na 2965 a nově při- bylo 412 úlů; jen počet ovcí klesl s 5540 na 353. což souvisí se zavedením intensivního hospoda- ření. Ale za malovýroby stoupá i rostlinná pro- dukce: Než byl rytířský statek Peiwenhazen (282 ha) rozdělen, tržilo se tam ročně za obilí 6425 mk za dobytek 1988 a za máslo 336 mki po rozděleni tržilo se za obili 53.750 mk a za máslo 3857 mk V Německu také ve vnitřní kolonisaci vidí jeden z prostředků — proti drahotě masa; neboť jí se dá, jak ukazují cifry, posíliti domácí dobytkářství. — „Politika“ dále podává: Dr. J. Koutný. K po- jištění proti povodním. — F. Žváček, Cizozemské drůbežnictví ve světle statistiky. — Dr. R. Ro- liček, Mléčná výroba v anketě kartelové. — Vl List, Statistika moravských elektráren. — J. Máša Ministerské promemorium družstevní. — V. Šafr Agrární museum v Římě. — J. Máša, O nás a bez nás. — Dr. J. K., Monopol životního pojištěnív Italii. — J. Marcha. Z národohospodářských zjevů na Moravě. — Rozhledy.
J Vorel Vorel doktor J Koutná F Žváček R ro J Máša V Šafr J K J March Německo Řím Morava ha Italia
25 article
V berlinské „Vlasti“ (XXXVII., č. 4). měsíč- níku zahraničných Čechů, otiskuje E. Edgarv článku „J. Neruda a zahraniční Čecho- vé“, dopisy, poslané naším básníkem E. Švagrov- skému do Brém v r. 1876. Dopisy ukazují, jak živý smysl měl Neruda pro drobnou práci národní a jak se v ní i činně zúčastnil. Při všech svých pracích novinářských a spisovatelských měl Neruda čas sbírati knihy pro spolek „Husité““ v Brémách a sám je vypravovati na misto určení. Snad je to jen episodka v životě básníkově, ale jak charak- teristickál A ovšem ještě za to sklidil jen — útoky. Svědčí o tom další jeho dopis, kde uvádí: „Měli jste, když jste zasílali poděkování své do novin. zaslat je mně, byl bych některé nesprávnostiv něm opravil. „Posel z Prahy“ nemá pravdu, když tak píše; vždyť se poděkování taková dějí jen proto, aby se veřejně dodala chuť ku podobným činům dalším. Ale neodpovidejte na žádný způsobl“ Ostatní dva dopisy ukazují numismatickou zálibu Nerudovu. — Jinak je v číslu: Nekrolog Emila Švagrovského a vzpomínky na něj. — Spisovatelka zápasnice. — Dopisy a zprávy spolkové. — Růz- né zprávy. — Věstník Svazu českých spolků zahraničných. — Směs.
Čecho E Edgarv J Neruda E Švagrov Neruda Nerudův Emil švagrovský Brémy Praha svaz český spolek zahraničný
26 article
„Časopis Turistů“ (XXV., č. 4) má ve svých drobnostech karakteristickou ukázku o če- ské expansi na jaderském Přímoři: „V Terstě sa- mém proti dřívějšku byli jsme podivuhodně pře- kvapení — slovanskými jeho barvami. Nehleděk těm četným českým turistům, kteří po ulicícha na molu se pozdravovali. Ale jedeme v tramwai — vstupuje eleganiní společnost, v niž na ráz po- znáš domorodce, neboť pozdravují se s pasažery již uvnitř sedícími a to po německu. Sotva však se usadí, dámy spustí mezi sebou — po česku. Podle výslovnosti soudíš, jedna že je Češka, ostatní. také páni. Slovinci. Jdouce pak cestou, kterou Průvodce Máje označuje jakožto turistickou, snad proto, že je hanebně poseta drobným a ostrým ka- mením, z Opčiny do Proseka, dodáváme si odvahy a pláme se pána proti nám jdoucího po česku. Do- stává se nám správně odpovědi, tak Irochu slovin- skočeské, řekli bychom. Když pak na cestě zpá- teční oslovujeme pána, s německými novinamiv ruce, po německu — pán, který slyšel náš dřívější hovor. odpovídá také po česku. Že v hotelu „Bal- kán“ vesměs po česku se domluvíme a najdeme vedle českých sklepníků i českou společnost, je také známo. A toto jsou observace, učiněné takořka v jediném okamžiku, ale jsou příjemné českému siuchu i českému srdci.“ — V dalším obsahu: J. Kamenický. Vrch Sokol s „Kalichem“. — Fr. Vi- tásek. Trebinje a jižní Hercegovina. — K. Velebil, Maritimní vývoj Terstu. — B. Vavroušek, Krakov. — Dr. V. Dvorský. Návštěva na Metalce. — J. v Želízko. Tragedie Scottovy polární výpravy. — J. Prosik. Z ráje moravského do českého. — Dr. J. Páta. Z bulharských potulek. — M. Klika. Z Cety- ně ke Skadaru. — J. P., Denník výletu po severo- východu českém. — Literatura. — Rozmanitosti. — Zprávy železniční. — Zprávy spolkové.
Češka J Kamenický K Velebil Vavroušek doktor V Dvorská Želízko Scottův J Prosik J Páta Prosek Bala Trebinje jižní Hercegovina Terst Krakov Ceta Skadar Sokol