1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 23. dubna 1913,
Praha
4
article
Ma ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci
na měsío. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na měste. . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K a2h
vo filiálkácho
na měslo . . . . . 2 K B0
na másla. Poštoui
na čtvrt fetá : . . . B K 80
s dvoji zásilkou
na měslo,
a rieta: : :e
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Jihoslovanská otázka.
Jihoslovanská otázka.
Zvěčnělý slavista Pogodin podal caři
Mikuláší I. pamětní spis, v němž upozor-
ňoval, že Rusko kromě Slovanů nemá přá-
tel na celém světě a že jest tedy předn
povinností Ruska, aby si přátelství slovan-
ských národů na Balkáně a v Rakousku
zabezpečilo stálou péčí o zájmy těchto.
tehda ještě vesměs ujařmených slovanských
národů. Mluvě o Rakousku, Pogodin zmínil
se s úctou a plným uznáním o mladistvém
tehda panovníku říše habsburské, ale do-
dal, že na zahraniční politiku mají veliký
vliv diplomaté a mocní úřadníci, na jejich
vděčnost nelze spoléhati. K těmto posled-
ním slovům car Mikuláš připsal poznámku.
málo lichotivou pro rakouskou diplomacii
To bylo ještě před válkou krymskou
Již tehda byla nedůvěra mezi Rakouskem
a Ruskem a tento poměr se ovšem nezlepšil
po krymské válce. Byly pak periody sblí-
žování a zas periody zostřeného napětí
stav ten trvá podnes. Nepřekvapilo tedy.
když po vypuknutí války na Balkáně Ra-
kousko i Rusko počaly sesilovati své po-
sádky v pohraničních zemích a že politická
správa haličská nečinila nijakých námitek
proti náhle vzniklé bojovné náladě halič-
ských Poláků a z části i Ukrajinců, b
ochotně podporovala jejich vojenský vý-
cvík, poněvadž účelem jeho bylo podporo-
vati rakouskou armádu pro případ války
rakousko-ruské.
Pogodin
Mikuláš
Polák
Ukrajinec
Rusko
Balkán
Rakousko
6
article
Méně pochopitelným bylo zbrojení na
jihu monarchie, na hranicích balkánského
poloostrova. Ne snad proto, že by Rakou-
sko-Uhersko bylo kdy projevilo více lásky
k balkánským Slovanům než k Rusku a že
by tedy jeho poměr k slovanským státům
balkánským byl důvěrnější. Rakousko-
Uhersko vidí v pravoslavných balkánských
Srbech a Bulharech přirozené spojence Řu-
ska a proto svou nepřízeň rozdílí stejně
mezi Rusko i balkánské Slovany. Kdyby
politice směl rozhodovati jen hlas srdce
byla by pochopitelna vídeňská nevraživost
na balkánské Slovany. Ale rakouský ob-
chod a průmysl je odkázán na Balkán,
aspoň praktický rozum měl by tedy správce
rakouské vnější politiky nutiti, aby hleděli
zachovati Rakousku co nejpřátelštější po-
měr k balkánským Slovanům, a to tím více,
že mají po ruce prostředek nad jiné poho-
dlnější. Jižní část monarchie jest obydlena
týmiž jižními Slovany, kteří nyní vyrovná-
vají s Tureckem své staleté účty. Popřát
I jim kousek místa na slunci svobody, jen
tolik místa, kolik jim zabezpečují státo-
právní smlouvy a platné, panovníkem dáv-
no schválené zákony; projeviti jim skut-
kem, že jsou v této říši pokládáni za rovno-
právné občany a nikoli za ráju, určenou k
exploataci panujících kast a odsouzenou k
věčnému útisku, a nebylo by věrnějších
poddaných jasného rodu habsburského.
Soukmenovci rakouských Jihoslovanů na
Balkáně viděli by pak v Rakousko-Uhersku
říši, spravedlivou ke svým národům, pečli-
vou o jich národní rozvoj a ochotně by
ní navazovali obchodní styky, ba snad by
v ní hledali i oporu v případě politických
zápletek.
Srba
Bulhar
Jihoslovan
skoUhersko
Rusko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Turecko
RakouskoUhersko
7
article
To by diktoval správcům rakouské
vnější politiky praktický rozum. Jen že
Rakousko-Uhersko by nebylo říší pravdě-
nepodobností, kdyby v něm rozhodoval
rozum.
Událostí balkánské nepřekvapily ra-
kouský kabinet věcně, nýbrž jen časově.
Rakouská diplomacie předvídala srážku
spojenců s Tureckem a hr. Berchtold již o
srpna 1912 pokoušel se získati kabinety
evropských velmocí k jakésí společné akci.
jež měla na Balkáně zabezpečiti status
quo. Ale dříve než vyjednávání přivedlo k
nějakému cíli, válka vypukla a status quo
byl pochován.
Přípravy k budoucí balkánské válce
dály se i uvnitř monarchie, ale, bohužel,
zase podle starého rakouského receptu ne-
pravděpodobnosti. Teprve nyní chápeme
některá opatření, která ještě před rokem
se zdála nepochopitelnými. Proč byl cizi-
nec, hr. Marius Attems jmenován dalmat-
ským místodržitelem? Proč komisařem
Cuvajem již před rokem sevřeno hrdlo
Chorvatům a Šrbům v království Chorvat-
ském? Proč bosenský sněm odsouzenk
věčnému mlčení? Rakousko-Uhersko, vi-
douc v balkánských Slovanech jen ne-
přátele a předvídajíc jich osvobozovací boj,
umlčelo zavčas i své poddané Jihoslovany,
poněvadž v bratrech svých domnělých ne-
přátel spatřuje také jen své nepřátele.
Berchtold
Attems
Cuvaj
Chorvat
Jihoslovan
RakouskoUhersko
Turecko
Balkán
8
article
Hr. Berchtold ještě v říjnových de-
legacích ubezpečoval zástupce parlamen-
tu, že Rakousko-Uhersko nemá nijakých
výbojných úmyslů na Balkáně a přeje si
s balkánskými státy navázati styky co nej-
více přátelské. Ale sotva se delegace ro-
zešly, umlkl hlas odpovědného ředitele
naší vnější politiky a za to tím hlučněji
počaly se ozývati hlasy nezodpovědných
živlů v obou polovinách monarchie, které
div nehnaly říši do války na dvě fronty. Tu
už nebylo ani slova o navazování přátel-
ských styků se státy balkánskými, tu vy-
staveny do popředí „životní zájmy monar-
chie na Balkáně“, jež hnaly Srby od po-
břeží Adrie, jež volaly po pomstě za zne-
uctěného konsula Prochazku, jež ronily
krokodylí slzy nad mučednictvím ubohých
Albanců, jimž nutno zabezpečiti svobodu
víry i politickou svobodu proti výbojným
utiskovatelům Srbům a Černohorcům. A
byl-li ještě někdo v pochybnosti, jak se ve
Vídní smýšlí o významu srbské a černo-
horské krve, prolité za osvobození bratrů
z jařma tureckého, poučily ho fermany, vy-
dané tyto dni politickými úřady dalmat-
skými a křesťanskými. Každý projev sym-
patií křesťanským bojovníkům na Balkáně.
a zvláště každý výkřik radosti nad očeká-
vaným vítězstvím Černé Hory před Ska-
drem, prohlášen hned předem za nepřátel-
ství k státu rakouskému. Aby pak nikdo
nebyl v pochybnostech, co ho čeká, kdyby
neuposlechl varovného hlasu politického
úřadu, provedena v Dubrovnice hotová
štvanice na jednoho každého, kdo ať slo-
vem, ať písmem oslavil vítězství slovan-
ských křesťanských zbraní na Balkáně.
Berchtold
Srba
Adrie
Prochazka
Černohorec
Hradec
Rakousko
Uhersko
Balkán
Vídeň
9
article
Soudcové disciplinárně přesazeni, notáři a
advokáti suspendování, profesoři zbaveni
místa, statkáři vypovězení z celého Ra-
kouska a státnímu zastupitelstvu uloženo
stíhati řadu osob div ne pro velezradu, již
se dopustilí výkřikem „Živila Crna Gora!“
S úžasem se ptáme, kam se to řítíme?
A ne pouze my. Taková otázka naplňuje
obavami i Němce, kteří se ještě neodučili
klidně mysleti a uvažovati. I jim je jasno,
že jihoslovanská otázka je pro Rakousko
otázkou skutečně životní, která musí býti
rozřešena tak, aby říše na jihu neměla ne-
přátel, nýbrž jen přátele a spolehlivé spo-
jence. Hra s jihoslovanskou otázkou —
psala tyto dni konservatívní „Information
— musí přestati a musí se vážně přikročiti
k jejímu řešení. Co byla pro Turecko před
válkou otázka oprav v Makedonii, to je
pro Rakousko-Uhersko otázka jihoslovan-
ská. Bude-li se otáleti s rozřešením této
otázky, dají se v sázku nejvyšší zájmy stá-
tu i dynastie. To musí pochopiti společná
vláda, neboť dnes není pro ni důležitější
vážnější otázky nad otázku jihoslovanskou
Gore
Němec
Rakousko
Turecko
Makedonie
RakouskoUhersko
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Útečný postup Černohorský.
Útečný postup Černohorský.
(Úřadní zpráva černohorská.)
Z Cetyně, 22. dubna. (K. k.) Minulou
noc zahájilo černohorské vojsko na
frontě všech linií ofensivu. Boj na
bodáky trval po celou noc. Turoi
ztratili na východní a jihozápadní
frontě celou řadu opevnění, na
nlchž vlaje nyní černohorský pra-
por. Dnes v 7 hodin ráno podnikli
Turci s čerstvým vojskem proti-
útok, byli však odraženi se znač-
nými ztrátami. Naše ztráty jsou
veliké, nejsou však dosud přesně
zjištěny. Ve všech tvrzích kolem
Skadru i ve městě samém pozoro-
vati je čilý ruch. Boje trvají, pád
Skadru je blízký.
Z Milána, 22. dubna. „Corriere dell
Sera“ oznamuje: Na černohorské straně Ska-
derského jezera bylo vyloděno 5000 m
černohorského vojska. Vylodění toto
má velký význam, poněvadž nasvědčuje, že
cílem operacíje dobytí Taraboše
Srbské vojsko připravuje se skutečně k
odchodu.
Turoi
Turek
Milán
Corriere dell Ser
12
article
Ke sporu Srbska s Bulharskem.
Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr.
zpr. „N. L.“) Není pochyby, že Srbsko pro
svůj spor s Bulharskem zachová svou poho-
tovost ve válečném stavu. Nebýti těch-
to sporů — posteskl si mně člen vlády — mohl
bychom co nevidět rozpustiti vojsko a věno-
vati se hospodářským a kulturním úkolům
Srbsko by — jak slyším — konečně v zá-
sadě souhlasilo s kompromisem, ač dů
ležito věděti, v čem by mohl záležeti, ze So-
fije se však sděluje, že vláda trvá na přes-
ném dodržení smlouvy, což mi po-
tvrzuje zdejší bulharský vyslanec. Dle toho
zprávy, jež přinesl právě do Bělehradu solíj
ský srbský vyslanec Spalajkovič, jemuž po
věřen Pašičem mandát k vyjednávání, byly
by nepříznivy.
Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr
zpr. „N. L.“) Všechny bělehradské noviny
kromě jiných projevů „Národních Listů“ za
znamenávají dnes nedělní úvodník pod ná
zvem „Upřímné české slovo bal
kánským bratřím.
„Samouprava“ o severovýchodních hranicích
Albanie.
Pašič
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Albánie
13
article
Slk. Z Bělebradu, 22. dubna (Zvl. telegn
zpr. „N. L.“) Vládní „Samouprava“, kritisujíc
rozhodnutí o severo-východních hranicích
Albanie, pravi, že to není dobrá hra-
nice ani strategická, ani hospodářská, ani
zeměpisná. Černá Hora zůstane úpl-
ně nechráněna před Albanií; protože
Taraboš bude albanský. Kastrati a
Klementi jsou srbského původu
rovněž plémě Krasnici v ljumské oblasti.
Toto tihlo hospodářsky k Dakovici, což je
nyní znemožněno. Osudu živoření propadají
oblasti ljumská a Černého Drinu,
dřív odkázané na Prizren, Dibru . Bitolj. Po-
stoupením části Černého Drinu Albanii za-
vírá se jaderské železnici nejpři
rozenější cesta k moři. To vše jsou
veliké technické chyby, které musejí bý
opraveny při zevrubném stanovení hranic.
Bulharské přístavy v Kavale a Dedeagači.
Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegn
„N. L.“) Sděluje se mi, že Bulharsko bez prů-
tahu začne se stavbou moderníc.. přístavův
Kavale a Dedeagači bez ohledu na to, čí bude
Samouprava
Klement
Černý
Kavale
Dedeagač
Albánie
Černý Drina
Prizren
Kavale
Bělehrad
Bulharsko
14
article
Solun.
Solun.
Pašíčovy odklady s odpovědí na dotaz po
zahraničné politice srbské.
Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr
zpr. „N. L.“) V politických kruzích vzbudilo
velikou pozornost dnešní opětné prohlášen
Pašičovo, že odpoví na dotazy po zahraničné
politice vlády teprv, až to nebude moci uško-
diti zájmům země; ale dodal, že to už dlouho
nebude trvati, poněvadž Bulharsko svým vlád-
ním orgánem prohlásilo, že nemá ničeho prot
uveřejnění smlouvy. Odhodlá se k tomu i srb-
ská vláda, zůstanou-li mary pokusy o revisi
Uzavření praeliminárního míru zdržuje se.
Ze Sofije, 22. dubna. Je domněnka, ž
po včerejším odevzdání odpovědi spojenců s
uzavření praeliminárního míru opět o 10 dní
pozdrží.
Příměří na 14 dní?
Z Paříže, 22. dubna. Mezi Tureckem
Srbskem a Řeckem bylo — jak oznamují ně
které zdejší listy — uzavřeno příměří na dvá
týdny.
(Viz poslední zprávy.)
Pašíčův
Bělehrad
Bulharsko
Paříž
Turecko
Srbsko
Řecko
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
»Němečtí juristé, pozorí«
Pod zahlavím »Deutsche Juristen, Ach
tung« uveřejňují německé listy v Čechách
ve formě návěští tuto vyhlášku:
Ve státní službě v Čechách bude přijat velk
počet právníků ihned k nastoupení. Po-
měry postupu velmi příznivé. Dotaze
vyřizuje Německý Volksrat pro Čechy
kancelář v Třebenicích u Lovosic.
Vyhláška tato dotvrzuje známou a často
na tomto místě uváděnou okolnost, že Volks-
rat jest ve státních správních centrálách
uznanou a protežovanou prostředkovatelnou
státní práce pro německé čekatele, jimž sto
jest zaručiti mimořádně příznivý
postup služební. Současně pak jes
jeho návěští velmi cenným dokladem návalu
německých právníků do státní služby v Če-
chách, je-li Volksrat vedle své pečlivě ve-
dené matriky všech německých právních ná-
padníků nucen sháněti uchazeče prostředky
insertních kanceláří. Platí mu snad za to
státní správa přiměřené poplatky?
Čecho
Čechy
Třebenice
Lovosice
Deutsche Juristen
17
article
České dětí a panslavismus.
Strašidlo panslavismu nedá Němcům pokoje
ani v přelejvárnách Schulvereinu. Pod záhlavím
»Česká mládež a panslavismus« vypravuje totiž
v »Traut. Wochenblattě« jistý německý učite
hrůzostrašnou ale pravdivou prý událost o tom
že při vyučování, když s dělmi probíral vývoz
z okresu, hlásil se jistý hoch, že jeho matka šije
v továrně na prádlo, zaměstnané dodávkami pr
srbské vojsko. Ostatní hoši si toho valně nevší-
mali, vyjma jeho souseda v lavici Čecha, původem
z Rakovnicka. »l vidím«, vypravuje pan učitel
»že to české dítě stále svému sousedu něco šeptá
Dotázán, co spolu mají, řekl: Ten chce napsat do
Srbska na lístek pěkné pozdravení a moje matka
aby prý listek zašila do prádla.
Nenaplival za to českému dítěti do úst, jako
to dělával jeho kolega v Hylvátech dětem česky
mluvícím?!
Tedy přece rozhodující boj mezí Slovanstvem
a Germanstvem.
V Cvikově měli v sobotu voličskou schůz
páni poslanci Kraus a Würfel. První z nich srdečně
Němec
Čecho
Kraus
Würfel
Rakovnicko
Srbsko
Hylváty
Cvikov
18
article
V drobném prodejle
ranní člalo a sobě . . za S
večarni
. . . za t h
Vo fliálkách na vonkově
ranní dislo . . . . . . . 10h
večerni
.. . . . . . 5h
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijtma
sdministrace v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů
Rukopisy se novraceii
19
article
litoval podajnosti Němců, kteří prý nikdy neměli
dovolit, aby se zemi české vyplácely zálohy na
úděly a nikdy neměli dáti souhlasu k uzavírání
zemských výpůjček a naopak naléhati na to, aby
věřitelé země (1?) své požadavky zažalovali. Při
tom postupu prý by byla obstrukce již dávno
i s učitelskou otázkou vyřízena bývala. Politické
lumen první jakostil Řečník napomínal své po-
sluchače, aby nebrali srbské boykotové hnutí na
lehkou vážku, neboť při slovanské zášti snadno
prý se může státi, že na Balkán bude vyváženo
jenom zboží, opatřené razítkem českých poslanců.
Posl. Kraus denuncoval potom české pluky
ujišťoval, že Němci v Rakousku budou hráti ještě
jednou rozhodující úlohu, poněvadž prý jsou nej-
spolehlivější oporou říše. Budeme-li jednati jako
naši předci, pravil, budeme-li jednati jako oni před
stoletím, vyjdeme z rozhodujícího boje mezi Slo-
vanstvem a Germanstvem, k němuž ne-li dnes,
tož jednou přece dojíti musí, jako vítězi.
V nedělní »Neue Fr. Presse« sepjatýma rukama
zapřísáhal nepolitický p. Hans Mäller, aby Češí do-
volili Němcům poskytnouti světu příklad nikoli roz-
hodujícího boje mezi Germanstvem a Slovanstvem,
ale germansko-slovanského souručenství, politický
pan Kraus chce naopak rozhodující boj mezi
Germanstvem a Slovanstvem. Komu teď ubozí
Čecháčkové mají věřiti?
Němec
Posl
Kraus
Neue
Mäller
Češit
Čecháčková
Balkán
Rakousko
Francie . Presse
Germanstv
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Společná mínisterská rada
Ze včerejší porady všech tří společných
ministrů, hr. Berchtolda, gen. Krobatinaa
ryt. Biliňského s ministerskými předsedy hr.
Stürgkhem a drem. Lukácsem přináší „N. W.
Tagbl.“ nejpodrobnější zprávu. V poradě ne-
stalo se prý nijaké dalekosáhlé usnesení, ale
dvě věci přece rozhodnuty. Delegace ne-
sejdou se již na jaře, jak dříve oznamováno,
nýbrž z důvodů zahraničných i vnitropoliti-
ckých teprve na podzim. Vojsko, shromá-
žděné na jihu monarchie, nebude rozpuštěno
již nyní, nýbrž teprve potom, až bude na Bal-
káně uzavřen mír a vyřízeny všechny tamější,
dosud nerozhodnuté otázky. Teprva, až to se
stane, zavládnou zase normální poměryv
oboru vojenském a provede se nový ob-
chodně-politický program mon-
archie, vypracovaný vzhledem ke změněným
poměrům na balkánském poloostrově. Ze
zprávy „N. W. Tagbl.“ pevysvítá dosti jasně,
bude-li se s rozpouštěním vojska čekati tak
dlouho, až bude také zajištěno přijetí nového
obchodně politického programu balkánskými
státy, aneb bude-li se o program tento vyjed-
návati teprve po rozpuštění vojska
V další části porady referoval ministr
vojenství o svém oboru. O novém roz-
množení vojska tentokrát ještě nemlu-
veno ani oficiálně, ani ve volném rozhovoru,
ale není vyloučeno, jak dodává zpravodaj.
že tato otázka se může v brzku státi aktušl-
nou. Předčasny jsou tedy pověsti o době, kdy
zvýšení vojska bude žádáno, i o jeho počtu.
Berchtold
Krobatinaa
Stürgkh
Lukács
N W Tagbl
RakouskoUhersko
Bala
21
article
Nastane-li potřeba, zvýšiti počet vojska, vo-
jenská správa vstoupí nejprvé ve vyjednávání
s oběma ministerstvy, a teprve kdyby ob-
držela jejich svolení a ukázalo se, že státní
finance stačí na úhradu nových výdajů, při-
stoupila by k sestavení potřebných předloh.
Na zvýšení braneckého kontin-
gentu jistě dojde, ale prozatím tato věc
nenachází se ještě na jednacím pořadu.
Dle „Grazer Tagbl.“ ministr vojenství
referoval také o výdajich, spojených s dosa-
vadním mimořádným vojenským opatřením na
severních i jižních hranicích monarchie. Vý-
daje ty činí prý dosud 850 milionů korun.
Grazer Tagblishing
22
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Další meta Drangu nach Osten.
Po slavných, překvapujících, někdy pří-
mo zázračných vítězstvích balkánských spo-
jenců zbývá, aby k sobě nebyli uznali a spra-
vedliví, aby se následkem toho znesvářili
svůj spolek rozbili a jednoho krásného dne
všichni uvidí, že neprolévali ani svou,
Osten
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Strindberg a Nietzsche.) Dvě
jména, udávající pro druhou polovinu devate-
náctého století směr ke kruté, sebeničivé síle,
k rozvratné analyse, k uctívání brutálních
pudů a spolu nejmystičtějších snů; dva mu-
žové, do jejichž tvoření zasahovala příšera
řílenství; dva myslitelé, vyčerpávající se zá-
pasem proti tupě lhostejné době a otčině, ne-
únavní a nenasytní v touze po osobních pře-
měnách a přerodech, spolu spřízněni tvrdou
povahou mužství a nepřátelstvím proti ženě
tak stojí vedle sebe švédský dramatik a ně-
mecký filosof, onen, jenž skončil poutí „do
Damašku“, tento, jenž ukončil zdravý svůj
život s blasfemií na rtech; ale oba přes pro-
jevy nenávistného pohanství byli zakořenění
ve víře křesťanské a přes to, že pluli v ne-
časových proudech, přináleželi východiskem
konečným cílem k oblastem devatenáctého
věku.
Dávno již se ví, že ke konci Nietzschova
vývoje došlo mezi oběma muží k letmé vý-
měně názorů a že Strindberg v nejedné po-
zdější práci blížil se vědomě stanovisku, snad
i výrazům filosofa, k němuž jakožto svému
vzoru v letech devadesátých se výslovně hlá-
sil. Teprve nyní však padá plné světlo na vý-
znamnou tu episodu, neboť nebyly až dosud
známy texty desíti dopisů, jež mezi Turinem.
posledním to bydlištěm zdravého Nietzscheho.
a Holte, kde se tenkráte zdržoval Strindberg.
byly vyměněny za několik málo týdnů ke
konci roku 1888. Dílem střeženy diskretními
adresáty a jejich dědici, dílem rozprodány do
sbírek autografů, byly ony tragicky zajímavé
dokumenty dlouho chovány v tajností, až v po-
sledních dnech sdělil je s veřejností Strind-
bergův přítel a Nietzschův ctitel, berlinský
Strindberg
Nietzsche
Nietzschův
Turin
24
article
spisovatel K. Strecker, jenž v prvém dubno-
vém čísle pařížské „La Revue“ doprovodil je
též informačními poznámkami. Sotva který
slavný muž bezprostředně po své smrti byl
prostudován na základě tolika authentických
archivních publikací, pomocí tolika sbírel
materiálu, jako Nietzsche, jehož korrespon-
dence plní několik svazků, pořízených jeho
sestrou. Sbírka jest již takřka celá uveřejněna.
a ony části, jež dosud vydány nebyly, sotva
budou veřejnosti sděleny bez nesnází a v do-
hledné době, ježto běží buď o důvěrná svěde
ctví přátelství a snad lásky, anebo o dopisy
jichž příjemcové dosud jsou na živu a zdrá-
hají se je vydati. Jedna z těchto korrespon-
dencí, o niž byly svedeny nejprudčí boje, totiž
korrespondence s basilejským theologem Over-
beckem, byla rovněž teprve nyní (v březnu
a dubnu) uveřejněna, a to jen úryvkovitě,v
berlínském časopisu „Die neue Rundschau“
a nepřinesla podstatně nových znaků ani fakt
nýbrž jen smutná a vážná svědectví osamoce-
nosti s jedné strany a se strany druhé důkazy
nezištného, starostlivého přátelství.
Podobá-li se kuse otištěná výměna ná-
zorů s Overbeckem někdy melancholickým
zpovědím a jindy teskné idylle uprostřed roz-
bouřeného myšlení, uvádí nás korrespondence
se Strindbergem do těchto bouří samotných,
jakoby na pláň, nad kterou se dvou stra
šlehají blesky, jakoby do groteskně zlobné
shakespeareovské krajiny a na pokraj hrobu.
až těsně k podívané na hrůznou katastrofu.
K Strecker
Nietzsche
Overbeck
Strindberg
Le revue
Over
25
article
Datum dopisů udává dobu bezprostředně
předcházející před Nietzschovou chorobou, a
poslední z otištěných svědectví mají na sobě
zřejmé známky porušené mysli, nicméně ještě
obsabují duchaplné narážky a zdánlivou lo-
giku. Psychiatrický odborník, jenž zná hojně
obdobných případů, jistě by soudil jinak: pro
mne však náleží k nejsilnějším a nejzoufalej-
ším dojmům celé moderní literatury onen úči-
nek, jímž působí referáty o vypuknutí Nie-
tzschova šílenství, a ony pološílené listy, jež
v prvém návalu rozesilal do světa svým přá-
telům a v nichž se velikášsky stotožňoval tu
s Kristem, tu s bohem, tu s pověstným zločin-
cem Pradem. Strindbergovi podepsal se v po-
sledních dopisech jednou „Caesar“, po druhé
„Ukřížovaný“ a končil stručnou proklamací.
svědčící o jakémsi aktivném stihomamu, slův-
kem „divorcons“: rozejděme sel, tak jako mu
byla nutnost rozchodu a spřetrhání všech pá
sek zřejmě jasna již v světlých okamžicích
kdy svévolně přerušil styky s mateřskou pří-
telkyní a s druhem svého mládí. Zajímavo, kte-
rak Strindberg reagoval, kdežto ostatní pří-
jemcové takových pomatených zpráv, trapně
dotčeni, zachovávali mlčení a jediný přítel
(Overbeck) polekán hotovým výplodem bláz-
novským, jejž četl u jiného adressáta, vydal
se spěšně na cestu přispět churavému, poslal
Nietzschův
Krist
Strindberg
Caesar
Overbeck
26
article
Strindberg 31. prosince 1888 (v odpověď na
list patrně ztracený) kuriosní odpověď. Po-
zději síce tvrdil, že Nietzschův list pokládal
za žert, ale z odpovědi samotné lze vyčísti
vážnější a složitější duševní pochod: Poslal
do Turina latinský lístek, na nějž řecky na-
psal: „chci, chci se zbláznit“, citoval Horá-
covo čtyřverší, které stojí před slavným mi-
stem o „zlatém středocestí“, před to však po-
ložil větu, že poslední dopis Nietzschův mu
způsobil velikou starost, končil výrokem, že
„zatím nás těší být blázny“ a podepsal se, pa-
roduje as podpis Nietzschův: „Strindberg
[Deus, optimus maximus“), jakoby tedy sám
se stotožňoval s Jovišem. Jak vysvětliti ku-
riosní tu epištolu, na mž Nietzsche odpověděl
zase svým stereotypním „divorgons“? Kdo sou-
dí přímočáře a surově, rozhodne snadno: T
blázen psal bláznovi. Vydavatel korrespon-
dencemíní, a právem, že jenom básník mohl
koncipovati takovou odpověď, jež v několika
řádcích směšuje vážnost, hrůzu, ironii; je to
prý, jakoby se do sebe zahleděly zraky dvou
geniů těsně nad propastí, do níž jeden již spadl
a do níž druhý se řítil. Neboť i Strindberg ne-
dlouho potom prodělal éru stihomamu; snad
následkem zlých životních zkušeností již tehdy
v sobě cítil zárodky choroby a toť, co jeho
odpovědi dodává tragického přízvuku. Je to
krok mezi zdravím a šílenstvím, zahrávánísi
s nebezpečnými, velikášskými a jinými patho-
logickými představami, je to zpola fikcea
zpola předtucha choroby: tak jako v Králi
Learu, když za rozbouřené noci se stírají hra-
nice mezi šílenstvím skutečným a předstí-
raným.
Strindberg
Nietzschův
Joviš
Nietzsche
Lear
Strindberg [ Deus
27
article
V posledních měsících r. 1888 byl se Nie-
tzsche oddával horečné činnosti a zimničné
propagandě svých myšlenek, jimž, jak doufal.
bude zjednán ohlas alespoň za hranicemi jeho
nevšímavé vlasti a především ve Francii, jejíž
kulturu miloval nejvíce. Hledal tudíž překla-
datele svých spisů, z nichž zvláště jeho vlast-
ní životopis měl vyjíti hned v několika jazy-
cích najednou. Svým dánským obdivovatelem
a propagátorem Jiřím Brandesem byl uváděr
ve známost cizozemského i mezinárodního obe-
censtva, a Brandes to také byl, jenž ho upo-
zornil na Strindberga, tenkráte čtyřicetiletého.
jenž prý o ženě smýšlí podobně jako Nietzsche
a náleží k horlivým jeho čtenářům. I poslal
Nietzsche, jenž znal některé Strindbergovy
novely, na podzim 1888 svůj „Soumrak bůž
ků“ na jeho adresu a v doprovodném listě se
ho ptal o radu, ježto věděl, že také Strindber
se stará o rozšiřování svých spisů ve Francii
Předmětem dopisů potom se stalo Strindber-
govo drama „Otec“, jež tenkráte vyšlo něme-
cky a současně ve francouzském překladu
krátkým úvodem Zolovým. Nietzsche, poklá-
daje Zolu za typ italského veristy, psal po-
směšně o jeho úvodu, vzdával však výsostnou
chválu ukrutné psychologii švédského dra-
matu, jež by prý zasluhovalo býti co nejdříve
uvedeno na Antoineovo théátre libre. Autor
sám se valným nadějím neoddával; mělť v pa-
měti, k jakým skandálům v jeho vlasti dalo
podnět naturalistické to drama, zvlášť ona
Brandes
Strindberg
Nietzsche
Strindbergův
Zolův
Zola
Francie
28
article
scéna, kdy rytmistrovi oblékají svěrací kazai-
ku blázna. Kromě diskusse a typu zločincůa
jich příbuznosti s genii a šílenci (ta otázka
byla tenkráte nad jiné časová) zabývají se
pak dopisy praktickou otázkou překladatel-
skou: když designovaný překladatel Nietzscho-
vých spísů odřekl a když se Nietzsche dově-
děl, že Strindberg si svůj kus přeložil do fran-
couzštiny sám (ačkoli jeho francouzské dopisy
jsou plny nesprávností), nabídl mu, aby se pod-
jal úkolu, umožniti Pařížanům četbu jeho
vlastního životopisu. Strindberg, jenž byl v ne-
dobrých finančních poměrech, kladl si vysoké
podmínky a k vyřízení záležitosti pro Nie-
tzschovo ochuravění již nedošlo.
„S hlubokým pohnutím jsem dvakráte četl
Vaši tragedii; nade všechno pomyšlení mne
překvapilo, že jsem poznal dílo, v němž velko-
lepého výrazu došlo mé vlastní ponětí o lásce,
jež ve svých prostředcích jest válkou pohlaví,
ve své podstatě smrtelnou záští mezi nimi.“
Touto kritikou Strindbergova „Otce“ hlásí se
Nietzsche k názoru na lásku, jímž se cítil
spřízněn se švédským myslitelem. A je jistě
s podivem, k jak obdobným výsledkům v
diskusích o ženské otázce dospívali tito dva
mužové, vycházející z naprosto různých před-
pokladů životních a zcela heterogenně též or-
ganisovaní. Strindberg, vášnivý sensualista,
spíše otráven jedem erotiky než omámen jeií
vůní, od mládí prožíval tragedie smyslnosti:
tenkráte žil v nešťastném manželství s he-
rečkou Siri Essenovou a potom dav se s ní
rozvésti, přežil ještě dva sňatky a rozvodya
Nietzsche
Strindberg
Pařížan
Strindbergův
Nietzscho