ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e280c90-8f0f-11dd-bec5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 56, person 73, work 3, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 23. dubna 1913,
Praha
3 masthead
Čísle 10.
4 article
Ma ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci na měsío. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měste. . . . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K a2h vo filiálkácho na měslo . . . . . 2 K B0 na másla. Poštoui na čtvrt fetá : . . . B K 80 s dvoji zásilkou na měslo, a rieta: : :e Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Jihoslovanská otázka.
Jihoslovanská otázka. Zvěčnělý slavista Pogodin podal caři Mikuláší I. pamětní spis, v němž upozor- ňoval, že Rusko kromě Slovanů nemá přá- tel na celém světě a že jest tedy předn povinností Ruska, aby si přátelství slovan- ských národů na Balkáně a v Rakousku zabezpečilo stálou péčí o zájmy těchto. tehda ještě vesměs ujařmených slovanských národů. Mluvě o Rakousku, Pogodin zmínil se s úctou a plným uznáním o mladistvém tehda panovníku říše habsburské, ale do- dal, že na zahraniční politiku mají veliký vliv diplomaté a mocní úřadníci, na jejich vděčnost nelze spoléhati. K těmto posled- ním slovům car Mikuláš připsal poznámku. málo lichotivou pro rakouskou diplomacii To bylo ještě před válkou krymskou Již tehda byla nedůvěra mezi Rakouskem a Ruskem a tento poměr se ovšem nezlepšil po krymské válce. Byly pak periody sblí- žování a zas periody zostřeného napětí stav ten trvá podnes. Nepřekvapilo tedy. když po vypuknutí války na Balkáně Ra- kousko i Rusko počaly sesilovati své po- sádky v pohraničních zemích a že politická správa haličská nečinila nijakých námitek proti náhle vzniklé bojovné náladě halič- ských Poláků a z části i Ukrajinců, b ochotně podporovala jejich vojenský vý- cvík, poněvadž účelem jeho bylo podporo- vati rakouskou armádu pro případ války rakousko-ruské.
Pogodin Mikuláš Polák Ukrajinec Rusko Balkán Rakousko
6 article
Méně pochopitelným bylo zbrojení na jihu monarchie, na hranicích balkánského poloostrova. Ne snad proto, že by Rakou- sko-Uhersko bylo kdy projevilo více lásky k balkánským Slovanům než k Rusku a že by tedy jeho poměr k slovanským státům balkánským byl důvěrnější. Rakousko- Uhersko vidí v pravoslavných balkánských Srbech a Bulharech přirozené spojence Řu- ska a proto svou nepřízeň rozdílí stejně mezi Rusko i balkánské Slovany. Kdyby politice směl rozhodovati jen hlas srdce byla by pochopitelna vídeňská nevraživost na balkánské Slovany. Ale rakouský ob- chod a průmysl je odkázán na Balkán, aspoň praktický rozum měl by tedy správce rakouské vnější politiky nutiti, aby hleděli zachovati Rakousku co nejpřátelštější po- měr k balkánským Slovanům, a to tím více, že mají po ruce prostředek nad jiné poho- dlnější. Jižní část monarchie jest obydlena týmiž jižními Slovany, kteří nyní vyrovná- vají s Tureckem své staleté účty. Popřát I jim kousek místa na slunci svobody, jen tolik místa, kolik jim zabezpečují státo- právní smlouvy a platné, panovníkem dáv- no schválené zákony; projeviti jim skut- kem, že jsou v této říši pokládáni za rovno- právné občany a nikoli za ráju, určenou k exploataci panujících kast a odsouzenou k věčnému útisku, a nebylo by věrnějších poddaných jasného rodu habsburského. Soukmenovci rakouských Jihoslovanů na Balkáně viděli by pak v Rakousko-Uhersku říši, spravedlivou ke svým národům, pečli- vou o jich národní rozvoj a ochotně by ní navazovali obchodní styky, ba snad by v ní hledali i oporu v případě politických zápletek.
Srba Bulhar Jihoslovan skoUhersko Rusko Rakousko Uhersko Balkán Turecko RakouskoUhersko
7 article
To by diktoval správcům rakouské vnější politiky praktický rozum. Jen že Rakousko-Uhersko by nebylo říší pravdě- nepodobností, kdyby v něm rozhodoval rozum. Událostí balkánské nepřekvapily ra- kouský kabinet věcně, nýbrž jen časově. Rakouská diplomacie předvídala srážku spojenců s Tureckem a hr. Berchtold již o srpna 1912 pokoušel se získati kabinety evropských velmocí k jakésí společné akci. jež měla na Balkáně zabezpečiti status quo. Ale dříve než vyjednávání přivedlo k nějakému cíli, válka vypukla a status quo byl pochován. Přípravy k budoucí balkánské válce dály se i uvnitř monarchie, ale, bohužel, zase podle starého rakouského receptu ne- pravděpodobnosti. Teprve nyní chápeme některá opatření, která ještě před rokem se zdála nepochopitelnými. Proč byl cizi- nec, hr. Marius Attems jmenován dalmat- ským místodržitelem? Proč komisařem Cuvajem již před rokem sevřeno hrdlo Chorvatům a Šrbům v království Chorvat- ském? Proč bosenský sněm odsouzenk věčnému mlčení? Rakousko-Uhersko, vi- douc v balkánských Slovanech jen ne- přátele a předvídajíc jich osvobozovací boj, umlčelo zavčas i své poddané Jihoslovany, poněvadž v bratrech svých domnělých ne- přátel spatřuje také jen své nepřátele.
Berchtold Attems Cuvaj Chorvat Jihoslovan RakouskoUhersko Turecko Balkán
8 article
Hr. Berchtold ještě v říjnových de- legacích ubezpečoval zástupce parlamen- tu, že Rakousko-Uhersko nemá nijakých výbojných úmyslů na Balkáně a přeje si s balkánskými státy navázati styky co nej- více přátelské. Ale sotva se delegace ro- zešly, umlkl hlas odpovědného ředitele naší vnější politiky a za to tím hlučněji počaly se ozývati hlasy nezodpovědných živlů v obou polovinách monarchie, které div nehnaly říši do války na dvě fronty. Tu už nebylo ani slova o navazování přátel- ských styků se státy balkánskými, tu vy- staveny do popředí „životní zájmy monar- chie na Balkáně“, jež hnaly Srby od po- břeží Adrie, jež volaly po pomstě za zne- uctěného konsula Prochazku, jež ronily krokodylí slzy nad mučednictvím ubohých Albanců, jimž nutno zabezpečiti svobodu víry i politickou svobodu proti výbojným utiskovatelům Srbům a Černohorcům. A byl-li ještě někdo v pochybnosti, jak se ve Vídní smýšlí o významu srbské a černo- horské krve, prolité za osvobození bratrů z jařma tureckého, poučily ho fermany, vy- dané tyto dni politickými úřady dalmat- skými a křesťanskými. Každý projev sym- patií křesťanským bojovníkům na Balkáně. a zvláště každý výkřik radosti nad očeká- vaným vítězstvím Černé Hory před Ska- drem, prohlášen hned předem za nepřátel- ství k státu rakouskému. Aby pak nikdo nebyl v pochybnostech, co ho čeká, kdyby neuposlechl varovného hlasu politického úřadu, provedena v Dubrovnice hotová štvanice na jednoho každého, kdo ať slo- vem, ať písmem oslavil vítězství slovan- ských křesťanských zbraní na Balkáně.
Berchtold Srba Adrie Prochazka Černohorec Hradec Rakousko Uhersko Balkán Vídeň
9 article
Soudcové disciplinárně přesazeni, notáři a advokáti suspendování, profesoři zbaveni místa, statkáři vypovězení z celého Ra- kouska a státnímu zastupitelstvu uloženo stíhati řadu osob div ne pro velezradu, již se dopustilí výkřikem „Živila Crna Gora!“ S úžasem se ptáme, kam se to řítíme? A ne pouze my. Taková otázka naplňuje obavami i Němce, kteří se ještě neodučili klidně mysleti a uvažovati. I jim je jasno, že jihoslovanská otázka je pro Rakousko otázkou skutečně životní, která musí býti rozřešena tak, aby říše na jihu neměla ne- přátel, nýbrž jen přátele a spolehlivé spo- jence. Hra s jihoslovanskou otázkou — psala tyto dni konservatívní „Information — musí přestati a musí se vážně přikročiti k jejímu řešení. Co byla pro Turecko před válkou otázka oprav v Makedonii, to je pro Rakousko-Uhersko otázka jihoslovan- ská. Bude-li se otáleti s rozřešením této otázky, dají se v sázku nejvyšší zájmy stá- tu i dynastie. To musí pochopiti společná vláda, neboť dnes není pro ni důležitější vážnější otázky nad otázku jihoslovanskou
Gore Němec Rakousko Turecko Makedonie RakouskoUhersko
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Útečný postup Černohorský.
Útečný postup Černohorský. (Úřadní zpráva černohorská.) Z Cetyně, 22. dubna. (K. k.) Minulou noc zahájilo černohorské vojsko na frontě všech linií ofensivu. Boj na bodáky trval po celou noc. Turoi ztratili na východní a jihozápadní frontě celou řadu opevnění, na nlchž vlaje nyní černohorský pra- por. Dnes v 7 hodin ráno podnikli Turci s čerstvým vojskem proti- útok, byli však odraženi se znač- nými ztrátami. Naše ztráty jsou veliké, nejsou však dosud přesně zjištěny. Ve všech tvrzích kolem Skadru i ve městě samém pozoro- vati je čilý ruch. Boje trvají, pád Skadru je blízký. Z Milána, 22. dubna. „Corriere dell Sera“ oznamuje: Na černohorské straně Ska- derského jezera bylo vyloděno 5000 m černohorského vojska. Vylodění toto má velký význam, poněvadž nasvědčuje, že cílem operacíje dobytí Taraboše Srbské vojsko připravuje se skutečně k odchodu.
Turoi Turek Milán Corriere dell Ser
12 article
Ke sporu Srbska s Bulharskem. Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr. zpr. „N. L.“) Není pochyby, že Srbsko pro svůj spor s Bulharskem zachová svou poho- tovost ve válečném stavu. Nebýti těch- to sporů — posteskl si mně člen vlády — mohl bychom co nevidět rozpustiti vojsko a věno- vati se hospodářským a kulturním úkolům Srbsko by — jak slyším — konečně v zá- sadě souhlasilo s kompromisem, ač dů ležito věděti, v čem by mohl záležeti, ze So- fije se však sděluje, že vláda trvá na přes- ném dodržení smlouvy, což mi po- tvrzuje zdejší bulharský vyslanec. Dle toho zprávy, jež přinesl právě do Bělehradu solíj ský srbský vyslanec Spalajkovič, jemuž po věřen Pašičem mandát k vyjednávání, byly by nepříznivy. Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr zpr. „N. L.“) Všechny bělehradské noviny kromě jiných projevů „Národních Listů“ za znamenávají dnes nedělní úvodník pod ná zvem „Upřímné české slovo bal kánským bratřím. „Samouprava“ o severovýchodních hranicích Albanie.
Pašič Srbsko Bulharsko Bělehrad Albánie
13 article
Slk. Z Bělebradu, 22. dubna (Zvl. telegn zpr. „N. L.“) Vládní „Samouprava“, kritisujíc rozhodnutí o severo-východních hranicích Albanie, pravi, že to není dobrá hra- nice ani strategická, ani hospodářská, ani zeměpisná. Černá Hora zůstane úpl- ně nechráněna před Albanií; protože Taraboš bude albanský. Kastrati a Klementi jsou srbského původu rovněž plémě Krasnici v ljumské oblasti. Toto tihlo hospodářsky k Dakovici, což je nyní znemožněno. Osudu živoření propadají oblasti ljumská a Černého Drinu, dřív odkázané na Prizren, Dibru . Bitolj. Po- stoupením části Černého Drinu Albanii za- vírá se jaderské železnici nejpři rozenější cesta k moři. To vše jsou veliké technické chyby, které musejí bý opraveny při zevrubném stanovení hranic. Bulharské přístavy v Kavale a Dedeagači. Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegn „N. L.“) Sděluje se mi, že Bulharsko bez prů- tahu začne se stavbou moderníc.. přístavův Kavale a Dedeagači bez ohledu na to, čí bude
Samouprava Klement Černý Kavale Dedeagač Albánie Černý Drina Prizren Kavale Bělehrad Bulharsko
14 article Solun.
Solun. Pašíčovy odklady s odpovědí na dotaz po zahraničné politice srbské. Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr zpr. „N. L.“) V politických kruzích vzbudilo velikou pozornost dnešní opětné prohlášen Pašičovo, že odpoví na dotazy po zahraničné politice vlády teprv, až to nebude moci uško- diti zájmům země; ale dodal, že to už dlouho nebude trvati, poněvadž Bulharsko svým vlád- ním orgánem prohlásilo, že nemá ničeho prot uveřejnění smlouvy. Odhodlá se k tomu i srb- ská vláda, zůstanou-li mary pokusy o revisi Uzavření praeliminárního míru zdržuje se. Ze Sofije, 22. dubna. Je domněnka, ž po včerejším odevzdání odpovědi spojenců s uzavření praeliminárního míru opět o 10 dní pozdrží. Příměří na 14 dní? Z Paříže, 22. dubna. Mezi Tureckem Srbskem a Řeckem bylo — jak oznamují ně které zdejší listy — uzavřeno příměří na dvá týdny. (Viz poslední zprávy.)
Pašíčův Bělehrad Bulharsko Paříž Turecko Srbsko Řecko
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. »Němečtí juristé, pozorí« Pod zahlavím »Deutsche Juristen, Ach tung« uveřejňují německé listy v Čechách ve formě návěští tuto vyhlášku: Ve státní službě v Čechách bude přijat velk počet právníků ihned k nastoupení. Po- měry postupu velmi příznivé. Dotaze vyřizuje Německý Volksrat pro Čechy kancelář v Třebenicích u Lovosic. Vyhláška tato dotvrzuje známou a často na tomto místě uváděnou okolnost, že Volks- rat jest ve státních správních centrálách uznanou a protežovanou prostředkovatelnou státní práce pro německé čekatele, jimž sto jest zaručiti mimořádně příznivý postup služební. Současně pak jes jeho návěští velmi cenným dokladem návalu německých právníků do státní služby v Če- chách, je-li Volksrat vedle své pečlivě ve- dené matriky všech německých právních ná- padníků nucen sháněti uchazeče prostředky insertních kanceláří. Platí mu snad za to státní správa přiměřené poplatky?
Čecho Čechy Třebenice Lovosice Deutsche Juristen
17 article
České dětí a panslavismus. Strašidlo panslavismu nedá Němcům pokoje ani v přelejvárnách Schulvereinu. Pod záhlavím »Česká mládež a panslavismus« vypravuje totiž v »Traut. Wochenblattě« jistý německý učite hrůzostrašnou ale pravdivou prý událost o tom že při vyučování, když s dělmi probíral vývoz z okresu, hlásil se jistý hoch, že jeho matka šije v továrně na prádlo, zaměstnané dodávkami pr srbské vojsko. Ostatní hoši si toho valně nevší- mali, vyjma jeho souseda v lavici Čecha, původem z Rakovnicka. »l vidím«, vypravuje pan učitel »že to české dítě stále svému sousedu něco šeptá Dotázán, co spolu mají, řekl: Ten chce napsat do Srbska na lístek pěkné pozdravení a moje matka aby prý listek zašila do prádla. Nenaplival za to českému dítěti do úst, jako to dělával jeho kolega v Hylvátech dětem česky mluvícím?! Tedy přece rozhodující boj mezí Slovanstvem a Germanstvem. V Cvikově měli v sobotu voličskou schůz páni poslanci Kraus a Würfel. První z nich srdečně
Němec Čecho Kraus Würfel Rakovnicko Srbsko Hylváty Cvikov
18 article
V drobném prodejle ranní člalo a sobě . . za S večarni . . . za t h Vo fliálkách na vonkově ranní dislo . . . . . . . 10h večerni .. . . . . . 5h lnserátv plati se hotově napřed. Předplaceni a insorty přijtma sdministrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů Rukopisy se novraceii
19 article
litoval podajnosti Němců, kteří prý nikdy neměli dovolit, aby se zemi české vyplácely zálohy na úděly a nikdy neměli dáti souhlasu k uzavírání zemských výpůjček a naopak naléhati na to, aby věřitelé země (1?) své požadavky zažalovali. Při tom postupu prý by byla obstrukce již dávno i s učitelskou otázkou vyřízena bývala. Politické lumen první jakostil Řečník napomínal své po- sluchače, aby nebrali srbské boykotové hnutí na lehkou vážku, neboť při slovanské zášti snadno prý se může státi, že na Balkán bude vyváženo jenom zboží, opatřené razítkem českých poslanců. Posl. Kraus denuncoval potom české pluky ujišťoval, že Němci v Rakousku budou hráti ještě jednou rozhodující úlohu, poněvadž prý jsou nej- spolehlivější oporou říše. Budeme-li jednati jako naši předci, pravil, budeme-li jednati jako oni před stoletím, vyjdeme z rozhodujícího boje mezi Slo- vanstvem a Germanstvem, k němuž ne-li dnes, tož jednou přece dojíti musí, jako vítězi. V nedělní »Neue Fr. Presse« sepjatýma rukama zapřísáhal nepolitický p. Hans Mäller, aby Češí do- volili Němcům poskytnouti světu příklad nikoli roz- hodujícího boje mezi Germanstvem a Slovanstvem, ale germansko-slovanského souručenství, politický pan Kraus chce naopak rozhodující boj mezi Germanstvem a Slovanstvem. Komu teď ubozí Čecháčkové mají věřiti?
Němec Posl Kraus Neue Mäller Češit Čecháčková Balkán Rakousko Francie . Presse Germanstv
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Společná mínisterská rada Ze včerejší porady všech tří společných ministrů, hr. Berchtolda, gen. Krobatinaa ryt. Biliňského s ministerskými předsedy hr. Stürgkhem a drem. Lukácsem přináší „N. W. Tagbl.“ nejpodrobnější zprávu. V poradě ne- stalo se prý nijaké dalekosáhlé usnesení, ale dvě věci přece rozhodnuty. Delegace ne- sejdou se již na jaře, jak dříve oznamováno, nýbrž z důvodů zahraničných i vnitropoliti- ckých teprve na podzim. Vojsko, shromá- žděné na jihu monarchie, nebude rozpuštěno již nyní, nýbrž teprve potom, až bude na Bal- káně uzavřen mír a vyřízeny všechny tamější, dosud nerozhodnuté otázky. Teprva, až to se stane, zavládnou zase normální poměryv oboru vojenském a provede se nový ob- chodně-politický program mon- archie, vypracovaný vzhledem ke změněným poměrům na balkánském poloostrově. Ze zprávy „N. W. Tagbl.“ pevysvítá dosti jasně, bude-li se s rozpouštěním vojska čekati tak dlouho, až bude také zajištěno přijetí nového obchodně politického programu balkánskými státy, aneb bude-li se o program tento vyjed- návati teprve po rozpuštění vojska V další části porady referoval ministr vojenství o svém oboru. O novém roz- množení vojska tentokrát ještě nemlu- veno ani oficiálně, ani ve volném rozhovoru, ale není vyloučeno, jak dodává zpravodaj. že tato otázka se může v brzku státi aktušl- nou. Předčasny jsou tedy pověsti o době, kdy zvýšení vojska bude žádáno, i o jeho počtu.
Berchtold Krobatinaa Stürgkh Lukács N W Tagbl RakouskoUhersko Bala
21 article
Nastane-li potřeba, zvýšiti počet vojska, vo- jenská správa vstoupí nejprvé ve vyjednávání s oběma ministerstvy, a teprve kdyby ob- držela jejich svolení a ukázalo se, že státní finance stačí na úhradu nových výdajů, při- stoupila by k sestavení potřebných předloh. Na zvýšení braneckého kontin- gentu jistě dojde, ale prozatím tato věc nenachází se ještě na jednacím pořadu. Dle „Grazer Tagbl.“ ministr vojenství referoval také o výdajich, spojených s dosa- vadním mimořádným vojenským opatřením na severních i jižních hranicích monarchie. Vý- daje ty činí prý dosud 850 milionů korun.
Grazer Tagblishing
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Další meta Drangu nach Osten. Po slavných, překvapujících, někdy pří- mo zázračných vítězstvích balkánských spo- jenců zbývá, aby k sobě nebyli uznali a spra- vedliví, aby se následkem toho znesvářili svůj spolek rozbili a jednoho krásného dne všichni uvidí, že neprolévali ani svou,
Osten
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Strindberg a Nietzsche.) Dvě jména, udávající pro druhou polovinu devate- náctého století směr ke kruté, sebeničivé síle, k rozvratné analyse, k uctívání brutálních pudů a spolu nejmystičtějších snů; dva mu- žové, do jejichž tvoření zasahovala příšera řílenství; dva myslitelé, vyčerpávající se zá- pasem proti tupě lhostejné době a otčině, ne- únavní a nenasytní v touze po osobních pře- měnách a přerodech, spolu spřízněni tvrdou povahou mužství a nepřátelstvím proti ženě tak stojí vedle sebe švédský dramatik a ně- mecký filosof, onen, jenž skončil poutí „do Damašku“, tento, jenž ukončil zdravý svůj život s blasfemií na rtech; ale oba přes pro- jevy nenávistného pohanství byli zakořenění ve víře křesťanské a přes to, že pluli v ne- časových proudech, přináleželi východiskem konečným cílem k oblastem devatenáctého věku. Dávno již se ví, že ke konci Nietzschova vývoje došlo mezi oběma muží k letmé vý- měně názorů a že Strindberg v nejedné po- zdější práci blížil se vědomě stanovisku, snad i výrazům filosofa, k němuž jakožto svému vzoru v letech devadesátých se výslovně hlá- sil. Teprve nyní však padá plné světlo na vý- znamnou tu episodu, neboť nebyly až dosud známy texty desíti dopisů, jež mezi Turinem. posledním to bydlištěm zdravého Nietzscheho. a Holte, kde se tenkráte zdržoval Strindberg. byly vyměněny za několik málo týdnů ke konci roku 1888. Dílem střeženy diskretními adresáty a jejich dědici, dílem rozprodány do sbírek autografů, byly ony tragicky zajímavé dokumenty dlouho chovány v tajností, až v po- sledních dnech sdělil je s veřejností Strind- bergův přítel a Nietzschův ctitel, berlinský
Strindberg Nietzsche Nietzschův Turin
24 article
spisovatel K. Strecker, jenž v prvém dubno- vém čísle pařížské „La Revue“ doprovodil je též informačními poznámkami. Sotva který slavný muž bezprostředně po své smrti byl prostudován na základě tolika authentických archivních publikací, pomocí tolika sbírel materiálu, jako Nietzsche, jehož korrespon- dence plní několik svazků, pořízených jeho sestrou. Sbírka jest již takřka celá uveřejněna. a ony části, jež dosud vydány nebyly, sotva budou veřejnosti sděleny bez nesnází a v do- hledné době, ježto běží buď o důvěrná svěde ctví přátelství a snad lásky, anebo o dopisy jichž příjemcové dosud jsou na živu a zdrá- hají se je vydati. Jedna z těchto korrespon- dencí, o niž byly svedeny nejprudčí boje, totiž korrespondence s basilejským theologem Over- beckem, byla rovněž teprve nyní (v březnu a dubnu) uveřejněna, a to jen úryvkovitě,v berlínském časopisu „Die neue Rundschau“ a nepřinesla podstatně nových znaků ani fakt nýbrž jen smutná a vážná svědectví osamoce- nosti s jedné strany a se strany druhé důkazy nezištného, starostlivého přátelství. Podobá-li se kuse otištěná výměna ná- zorů s Overbeckem někdy melancholickým zpovědím a jindy teskné idylle uprostřed roz- bouřeného myšlení, uvádí nás korrespondence se Strindbergem do těchto bouří samotných, jakoby na pláň, nad kterou se dvou stra šlehají blesky, jakoby do groteskně zlobné shakespeareovské krajiny a na pokraj hrobu. až těsně k podívané na hrůznou katastrofu.
K Strecker Nietzsche Overbeck Strindberg Le revue Over
25 article
Datum dopisů udává dobu bezprostředně předcházející před Nietzschovou chorobou, a poslední z otištěných svědectví mají na sobě zřejmé známky porušené mysli, nicméně ještě obsabují duchaplné narážky a zdánlivou lo- giku. Psychiatrický odborník, jenž zná hojně obdobných případů, jistě by soudil jinak: pro mne však náleží k nejsilnějším a nejzoufalej- ším dojmům celé moderní literatury onen úči- nek, jímž působí referáty o vypuknutí Nie- tzschova šílenství, a ony pološílené listy, jež v prvém návalu rozesilal do světa svým přá- telům a v nichž se velikášsky stotožňoval tu s Kristem, tu s bohem, tu s pověstným zločin- cem Pradem. Strindbergovi podepsal se v po- sledních dopisech jednou „Caesar“, po druhé „Ukřížovaný“ a končil stručnou proklamací. svědčící o jakémsi aktivném stihomamu, slův- kem „divorcons“: rozejděme sel, tak jako mu byla nutnost rozchodu a spřetrhání všech pá sek zřejmě jasna již v světlých okamžicích kdy svévolně přerušil styky s mateřskou pří- telkyní a s druhem svého mládí. Zajímavo, kte- rak Strindberg reagoval, kdežto ostatní pří- jemcové takových pomatených zpráv, trapně dotčeni, zachovávali mlčení a jediný přítel (Overbeck) polekán hotovým výplodem bláz- novským, jejž četl u jiného adressáta, vydal se spěšně na cestu přispět churavému, poslal
Nietzschův Krist Strindberg Caesar Overbeck
26 article
Strindberg 31. prosince 1888 (v odpověď na list patrně ztracený) kuriosní odpověď. Po- zději síce tvrdil, že Nietzschův list pokládal za žert, ale z odpovědi samotné lze vyčísti vážnější a složitější duševní pochod: Poslal do Turina latinský lístek, na nějž řecky na- psal: „chci, chci se zbláznit“, citoval Horá- covo čtyřverší, které stojí před slavným mi- stem o „zlatém středocestí“, před to však po- ložil větu, že poslední dopis Nietzschův mu způsobil velikou starost, končil výrokem, že „zatím nás těší být blázny“ a podepsal se, pa- roduje as podpis Nietzschův: „Strindberg [Deus, optimus maximus“), jakoby tedy sám se stotožňoval s Jovišem. Jak vysvětliti ku- riosní tu epištolu, na mž Nietzsche odpověděl zase svým stereotypním „divorgons“? Kdo sou- dí přímočáře a surově, rozhodne snadno: T blázen psal bláznovi. Vydavatel korrespon- dencemíní, a právem, že jenom básník mohl koncipovati takovou odpověď, jež v několika řádcích směšuje vážnost, hrůzu, ironii; je to prý, jakoby se do sebe zahleděly zraky dvou geniů těsně nad propastí, do níž jeden již spadl a do níž druhý se řítil. Neboť i Strindberg ne- dlouho potom prodělal éru stihomamu; snad následkem zlých životních zkušeností již tehdy v sobě cítil zárodky choroby a toť, co jeho odpovědi dodává tragického přízvuku. Je to krok mezi zdravím a šílenstvím, zahrávánísi s nebezpečnými, velikášskými a jinými patho- logickými představami, je to zpola fikcea zpola předtucha choroby: tak jako v Králi Learu, když za rozbouřené noci se stírají hra- nice mezi šílenstvím skutečným a předstí- raným.
Strindberg Nietzschův Joviš Nietzsche Lear Strindberg [ Deus
27 article
V posledních měsících r. 1888 byl se Nie- tzsche oddával horečné činnosti a zimničné propagandě svých myšlenek, jimž, jak doufal. bude zjednán ohlas alespoň za hranicemi jeho nevšímavé vlasti a především ve Francii, jejíž kulturu miloval nejvíce. Hledal tudíž překla- datele svých spisů, z nichž zvláště jeho vlast- ní životopis měl vyjíti hned v několika jazy- cích najednou. Svým dánským obdivovatelem a propagátorem Jiřím Brandesem byl uváděr ve známost cizozemského i mezinárodního obe- censtva, a Brandes to také byl, jenž ho upo- zornil na Strindberga, tenkráte čtyřicetiletého. jenž prý o ženě smýšlí podobně jako Nietzsche a náleží k horlivým jeho čtenářům. I poslal Nietzsche, jenž znal některé Strindbergovy novely, na podzim 1888 svůj „Soumrak bůž ků“ na jeho adresu a v doprovodném listě se ho ptal o radu, ježto věděl, že také Strindber se stará o rozšiřování svých spisů ve Francii Předmětem dopisů potom se stalo Strindber- govo drama „Otec“, jež tenkráte vyšlo něme- cky a současně ve francouzském překladu krátkým úvodem Zolovým. Nietzsche, poklá- daje Zolu za typ italského veristy, psal po- směšně o jeho úvodu, vzdával však výsostnou chválu ukrutné psychologii švédského dra- matu, jež by prý zasluhovalo býti co nejdříve uvedeno na Antoineovo théátre libre. Autor sám se valným nadějím neoddával; mělť v pa- měti, k jakým skandálům v jeho vlasti dalo podnět naturalistické to drama, zvlášť ona
Brandes Strindberg Nietzsche Strindbergův Zolův Zola Francie
28 article
scéna, kdy rytmistrovi oblékají svěrací kazai- ku blázna. Kromě diskusse a typu zločincůa jich příbuznosti s genii a šílenci (ta otázka byla tenkráte nad jiné časová) zabývají se pak dopisy praktickou otázkou překladatel- skou: když designovaný překladatel Nietzscho- vých spísů odřekl a když se Nietzsche dově- děl, že Strindberg si svůj kus přeložil do fran- couzštiny sám (ačkoli jeho francouzské dopisy jsou plny nesprávností), nabídl mu, aby se pod- jal úkolu, umožniti Pařížanům četbu jeho vlastního životopisu. Strindberg, jenž byl v ne- dobrých finančních poměrech, kladl si vysoké podmínky a k vyřízení záležitosti pro Nie- tzschovo ochuravění již nedošlo. „S hlubokým pohnutím jsem dvakráte četl Vaši tragedii; nade všechno pomyšlení mne překvapilo, že jsem poznal dílo, v němž velko- lepého výrazu došlo mé vlastní ponětí o lásce, jež ve svých prostředcích jest válkou pohlaví, ve své podstatě smrtelnou záští mezi nimi.“ Touto kritikou Strindbergova „Otce“ hlásí se Nietzsche k názoru na lásku, jímž se cítil spřízněn se švédským myslitelem. A je jistě s podivem, k jak obdobným výsledkům v diskusích o ženské otázce dospívali tito dva mužové, vycházející z naprosto různých před- pokladů životních a zcela heterogenně též or- ganisovaní. Strindberg, vášnivý sensualista, spíše otráven jedem erotiky než omámen jeií vůní, od mládí prožíval tragedie smyslnosti: tenkráte žil v nešťastném manželství s he- rečkou Siri Essenovou a potom dav se s ní rozvésti, přežil ještě dva sňatky a rozvodya
Nietzsche Strindberg Pařížan Strindbergův Nietzscho