ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e1e4890-8f0f-11dd-bff1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 74, work 4, person 82, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 22. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 109.
4 article
Naranní avečerní listy předplácí se- V Prazo v administraci: na městc. . . . . . 2 K —n na čtvrt leta : 6 K — a dvoji donáškou nu městc. . . . . . 2 R 54h na čtvrt leta 7kell ve filiálkáchí na měsie . . . . . 2 K 30 Poštou na měste- na čsvrt ieta . . . . K eo s dvoji zksilkou na měsle čtvrt iet
5 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
6 article Haličský problém.
Haličský problém. Z Vídně, 22. dubna. „Deutsches Volksbl.“ uveřejňuje na čelném místě z vážného pra- mene pocházející stať „Haličský problém“, ve které se praví: Pouhé faktum, že Kolo pol- ské nemůže splniti kompromisy závažně uzavřené, vrhá nepřízniv světlo na jeho politickou spolehlivost, nehledě k tomu, že zajisté polským vůdcům bylo po- vědomo, že při kompromisu o volební re- formě haličské rozhodovaly pokyny, které dány byly s míst nejvyšších slovy přesnými. Jaká důležitost byla přisuzována této části vyrovnání polsko-rusínského vzhledem na zahraniční politiku, toho důkazem jsou rozhovory, které vedeny byly mezí Vídní a papežskou stolicí, jejichž zakončení bylo znemožněno toliko nemocí papežovou. Kolo polské v poslední době neobyčejně často se- lhalo, když mělo politicky moudře vystoupiti.
Vídeň Deutsches Volksblishing
7 article
Selže-li také tentokráte, utrpí v kampani ny- nější ztrátu politické vážno st těžko odčinitelnou. Nejistota ve vnitř- ní politice, kterou dlužno tou chvílí konstato- vati, musí býti skoro celá dána na účet pol- ské delegace. Nestane-li se obrat ve chvíli poslední, bude konečný výsledek poráž ka vůdců polských, neboť události které přijíti musí, jsou nezadrži- telny. Z Vídně, 22. dubna. „Neue Freie Presse“ telegrafují ze Lvova: Zde soudí se, že ve dnech nejbližších čelný člen polsko-halič- ského episkopátu bude císařem přijatve slyšeni, jehož účelem bude pa- novníka informovati o názorech biskupů a vůdců stran jim blízkých. Soudí se, že císa také při této příležitosti vysloví přání pro u- rovnání krise způsobem nepokrytým. Z Vídně, 22. dubna. Haličský maršálek hr. Ladislav Goluchowski, zástupce východohaličských autonomistů Leo Pinin- ski, svobodný pán Moyra, rytíř Lasko w- ski a rytíř Karapych, které hr. Stürgk pozval, přijeli do Vídně. Ze Lvova, 22. dubna. Úřadní „Gazeta Lwowska“ oznamuje z Vídně: Místodrži- tel dr. Bobrzyňski přestěhuje se po svém odstoupení zase do Kra- kova. Podal svoji demisi bez ohledu na to- zdali vláda rozhodne se pro odročení zemské- ho sněmu, či pro jeho rozpuštění.
Goluchowský Lea Pinin Moyr Laska Karapych Bobrzyňski Vídeň Lvov Neue Frei Presse Gazeta Lwowsko
8 article
Princ Ferdinand Lobkowicz ve Vídni. Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) Nejvyšší zemský maršálek prine Lobkowiez sem včera večes přibyl. Nový arcibískup vídeňský. Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) Dnes konal se v papežské nunciatuře kanonický informační pro- ces nového arcibiskupa vídeňského Bedřich Piříla Z úřadního věstníku. Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval probošta kláštera Lateránských kanovníků v Klosterneu- burgu Bedřicha Pifíla knížetem-arci- biskupem ve Vídni. — Jeho Veličenstvo císař propůjčil dómskému proboštu metropolitní kapitoly u sv. Víta v Praze světícímu biskupu dru. Václavu Frindovi s prominutím poplatků komandérský kříž řádu Leopoldova. — Ministr kuliu a vyučování propůjčil profesorský ti- tul: skufečným učitelkám na soukromém dívčím reálném gymnasiu spolku „Minerva v Praze Aloisii Pitlingové a Marii Po- lákové: skutečnému učiteli na soukromém div- čím lyceu na Král. Vinohradech Jarosla- vu Navrátilovi a skutečným učitelkám na témže ústavu Anně Koubové, Ireně Schmid- tové a Pavle Vicenové. Z maďarské domácnosti. — Košutovci prote- žování vládou. — Výčitka zemězrádce není urážlivou.
Lobkowicz Piříla Wiener Ztg Pifíla svatý . Vít Frind Pitlingová Marie Král Navrátil Kouba Schmid Pavel Vicena Vídeň Klosterneu Praha Leopoldov spolek „ Minerva v Praga
9 article
Z Peští, 22. dubna. Ve vládní straně vy- hlašují proti obžalobám, které vznesl poslanec Zoltan Desy na poslance vládní, že při vše- obecných volbách, r. 1910 konaných, Košu- tovci sice nedostali peněz vládních, že však nabyli mandátů jedině v ten způsob, že nad- župané z rozkazu vlády a s jejím vědomím hlasovali pro kandidáty košutovské. Zoltán Desy sám byl zvolen jedině tak, že vládav poslední chvíli se odhodlala nepostaviti proti němu žádného kandidáta. Při vzpomenutých volbách dobyli Košutovci 54 mandátů, 37 za- chránila jim vláda. — Včera senát trestního soudu zdejšího zabýval se žalobou, kterou po- dal Jul. Justh na redaktora Edvarda Palyla- Vyšetřující soudce rozhodl předem, že „země- zrádce není žádnou urážkou na cti, poněvad výčitka ta je v politickém životě uherském obvyklou.“ Dr. šl. Lukács ve Vídni. Z Vídně, 22. dubna. Dnes v poledne ode- bral ze uherský ministerský předseda šl. Lu- kács do ministerského presidia a konferoval s hr. Stürgkhem. Touto konferencí skon- čily porady uherského ministerského před sedy ve Vídni. šl. Lukács dnes večer aneb zítra ráno opustí Vídeň.
Zoltan Koša Zoltán Des Jula doktor šl Lukács Stürgkh Pešť Vídeň Edvard Palyl
10 article
Papež. Z Říma, 22. dubna? (K. k.) Papež ztrávil n klidně a je i nadále prostý horečky. Zlepšení ve stavu Svatého otce trvá. Nový puškový náboj ve Francii. Z Paříže, 22. dubna. (K. k.) Ministr vojenství prohlásil zpravodaji „Tempsu“, že uložil příslušné komisi, aby zahájila pokusy s novým pu škovým nábojem, tak zv. dergeusskou kuli která má nahraditi kulí D, dosud používanou pro Lebelovu pušku. Derguesská kule má tu výhodu že vnitřek hlavně pušky Lebelovy nerozškrábe tak jako kule D a že má mimo to mnohem větší prů- bojnost. Obtíže, se kterými se dosud setkalo zave- dení kule derguesské — pravil ministr vojenství — spočívaly v materiálu při výrobě kule použitém a ve vysoké ceně, zdá se však, že se částečně podařilo tyto závady odstraniti. Příslušné komisi bude na základě nových pokusů rozřešili otázku. má-li se správa vojenství rozhodnouti pro velmi nákladnou záměnu pušky Lebelovy puškou novou nebo pro méně nákladné zavedení kule der- guesské.
Lebelův Řím Francie Paříž
11 article
Politická stávka v Belgii. Z Bruselu, 22. dubna. Počet stávkářů do- sáhi již 415.000 osob. 3000 brusičů démantů připojilo se ke stávce, Myslí se, že stávka dnes nebo zejtra bude skončena, poněvadž komoře stane se dnes rozhodnutí o komisi pro volební reformu. Z Bruselu, 22. dubna. Dnes očeká vá se klidné ukončení generáln stávky. Včera konala se minister- ská rada, která trvala několik hodin. P ní měl ministerský předseda konferenci. O tohoto usnesení v ministerské radě se oče- kává, že doh da se stávkujícím děl- nictvem bude docílena. Ze socialisti- cké strany se ujišťuje, že zástupcí dělnictva v parlamentě přijmou sprostředko- vací návrh liberálů. Ve středu koná se socialistický sjezd, aby se usnesl na ukončení stávky. Ovšem závisí věc na tom, aby pravice zdejší totiž strana konser- vativní, liberální návrh sprostředkovac schválila. Španělsko a aliance. Z Paříže, 21. dubna. (K. k.) Jak se sděluje z Madridu, vyslovil se bývalý předseda minister- stva Maura proti všelikému spolku s jinou mocí Španělsko musí síce vystoupiti ze svého osamocení. jeho snahy však musí přestati na tom, aby byl ve Středozemním moři zachován status quo, což asi nebude těžko, protože Francie. Anglie a Italie mají na tom zájem prvního řádu. Kokovcev na odchodu? Z Lípska, 22. dubna. „Leip. N. Nachr.“ ozna- mují z Petrohradu, že v tamějších diplomatických kruzích se tvrdi, že postavení ruského mi- nisterského předsedy Kokovcev dlužno považovati za otřesené a že ruský mi- nisterský předseda stane se velevyslancem v Pa- říži. eee
Maur N Nachr Belgie Brusel Španělsko Paříž Madrid Francie Anglie Petrohrad
12 article Boje v Marokku.
Boje v Marokku. Z Paříže, 21. dubna. (K. k.) Jak se sděluje Merady ze včerejška, rozptýlila francouzská ko- lona harku, záležející ze 2000 puškami ozbrojených mužů, kteří se shromáždili nedaleko Neoklily. Tá- bor harky byl zničen. Mnoho nepřátel padlo. Na straně kolony byli 4 muží usmrceni a 17 raněno mezi nimi 2 důstoiníci. Válečné lodí pro Argentinu. Z Buenos Aires, 21. dubna. (K. k.) Argentin- ská vláda objednala u hamburské loděnice „Ger- mania“ 4 torpedoborce, jako náhradu za torpedo- borce objednané v Anglii, ale odmítnuté.
Merady Maroko Paříž Argentina Buenos Aires Gera Anglie
13 title
Válka na Balkáně.
Balkán
14 article Prodloužené příměří.
Prodloužené příměří. Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Dnes ve- čer měla býti vypovězena úmluva ve příčině zastavení nepřátelství mezi Turky a Bulhary K výpovědi však nedošlo. Praví se, že příměř bylo prodlouženo. Tvrdi se, že protokol by podepsán v Bulajru generalissimem Izzedem pašou a ministrem námořnictví Mahmuden pašou. Z Cařihradu, 22. dubna. Na Portě se uji šťuje, že bylo již smluveno úplné přerušen nepřátelství a příměří že bude pode- psáno okamžitě po podání odpo- vědi balkánského svazu. Potom pak bude také dohoda publikována. Odpověď spojenců. Z Cetyně, 21. dubna. (K. k.) (Z úřadníh černohorského pramene.) Černohorská vláda odevzdala dnes ráno odpovídací nótu spojenců na sprostředkovací ná- vrh mocpostí. Velvyslanecká konference. Z Londýna, 21. dubna. (K. k.) Dnešní vel- vyslanecká konference trvala dvě hodiny. Otázka boykotu na rakouské výrobky v Srbsku. Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr „N. L.“) Předvčerejší resoluce obchodnictva zdejšího o boykotu nezmění vyčkáva- vého stanoviska komor. Resoluce má býti spíše jen odpovědí na štvavý tón vídeň- ského tisku a mělo jí býti znovu a to důrazně vytčeno, že obchodnictvo samo je organisá- torem boykotu. Útok Černohorců na Taraboš. Z Kotoru, 22. dubna. („Fremdenblatt“. Dle zpráv sem došlých, nařídil generál Mar- tinovič všeobecný útok na Taraboš. Odmítnutý parlamentéř pro Skader. Z Bělehradu, 22. dubna. Velitelství černo- horské obléhací armády odmítlo propustiti parlamentáře k veliteli Skadru, aby mu bylo oznámeno, že Srbové od Skadru odtáhli.
Bulhar Mahmuden Černohorec Srba Cařihrad Cetyně Londýn Srbsko Bělehrad Kotor Mar
15 article Srbsko a Rakousko.
Srbsko a Rakousko. Bělehrad, 19. dubna. (Pův. dopfs „Nár. Listů“) Pravděpodobně prošli jsme již hranice druhé fáse rakousko-srbského napětí. Prvou byla otázka východu na moře. Druhou otázka rozhraničení Albanie. Ska- derská otázka, jak jsme již vícekráte opako- vali, nebyla srbskou, nýbrž černohorskou vě- cí. Stanovisko Srbska — dle definice jistého člena vlády — bylo takové: Srbsko pomáhal ve smyslu spojeneckých povinností Černé Ho- ře při dobývání Skadru, nevážíc svoji pomo s otázkou, čí bude Skader. Zastavilo vá- lečnou akci na Skadru, když nabylo přesvědčení, že další prolévání krve bylo by zbytečno, když hlavně Ruskem bylo upo- zorněno, že Skader nebude černo- horským, ani kdyby padl. Řešení otázky rozhraničení Alba- nie zvedlo více novinářského prachu než bylo třeba. Přičiněním vídeňského ti- sku, jehož intelektuelní úroveň neukázala se příliš vzdálenou od jarmareční, která sice už předem ví, jak věc dopadne, ale přece nemůže se zříci handlířských manýr, placání, spílání.
Skader Srbsko Rakousko Bělehrad Albánie Rusko
16 article
dání dupání, zaklínání atd. Novinářský doprovod naší zahraniční politiky byl pekelně ohlu- šující. I tak se stalo, že samo v sobě velké roz- hodnutí rakouského zahraničného úřadu zba- veno elektu. Tak se stalo, že ruská vláda mohla slavnostně zvěstovati balkánským Slo- vanům, že pro ně vydobyla Peč. Djakovici Prizren, Dibru, i že ústupky rakouské uči- nily dojem ústupků ne ze svobodného roz- hodnutí, nýbrž z donucení. Pokud mezinárodní situace a pokud vnitř- ní poměry přinutily naší zahraniční politiku ku povolnosti, toť otázka s našeho hlediska vedlejší. Hlavní věcí jest, že náš zahraničn úřad byl ještě před meritorním projednává- ním otázky rozhraničení Albanie, když ne už rozhodnut, tedy aspoň nakloněn přiznati Čer- né Hoře Peč, Srbsku Prizren, Djakovici. Dibru. Zatím však zlovolný vídeňský tisk nabariká- doval mezi Rakouskem a Srbskem tolik pře- kážek a protiv v příčině této otázky, že se v Bělehradě považovala situace do krajnosti za nebezpečnou. Vzpomínám sí, jak tímto těžkým ovzduším prolétla moje kategorická zpráva, čerpaná ze zřídla nejvěrohod- nějšího, že Rakousko-Uhersko přizná tato města. Srbské listy ji zaznamenaly jako zprá- vu prvního řádu a ve společnosti ona způso- bila ulehčení. Vědělo se, že zpráva není smy- šlenkou. Dnes je tu fakt. Ale kampaň, kte- rou od oné chvíle do dneška provedl vídeň- ský tisk, způsobila, že se tento fakt připisuje k dobru výlučně ruskému účinku.
Djakovica Prizren Albánie Srbsko Prizren Djakovica Rakousko Srbsko Bělehrad Dibra
17 article
Vídeňský tisk! Myslím, že s tímto apa- rátem nejbystřejší hlava v čele zahraničního ministerstva musila by zbankrotovati. An- archie pojmů. Blázinec. Připomněl jsem jed- nou: „Dejte přece „Nové Presse“ pokym, at aspoň na chvíli zmlkne.“ A odpověď: „Nic by to nepomohlo, ona je teď proti minister- stvu.“ A Srbové věří, že ministerstvo zahra- niční jest pastýřem tohoto neklidného stáda. Ovšem, i bělehradskému tisku mnoho třeba vytknouti, ale drobet noblesy velkého k malému nebylo by jistě bez výchovného účinku. Ostatně Bělehrad jest pohraniční mě- sto. A to vysvětluje také mnoho. Nebylo by asi proslulé „Gemütlichkeit“ ve Vídni, kdyby Dunaj byl pohraniční řekou, po níž by pro- jížděly cizí monitory, kdyby do města zalehla demonstrační střelba mitrailleús s druhého břehu, kdyby ulice byly osvětlovány v noci cizími reflektory atd. „Podivno, že máme pří tom všem ještě tolik důvěry ve svého souse- da, že se nestěhujeme aspoň na 6 kilometrů dále od hranice s dvorem i vším, co tvoř z Bělehradu hlavní město,“ řekl jednou roz- trpčeně člen vlády. Bělehradský tisk možno odsouditi, ale i omluviti, vídeňský jen od- souditi.
Srba Nová Presse Bělehrad Vídeň Dunaj
18 article
Značnou zásluhu o poměrn mírný diplomatický průběh ra- kousko-srbské krise mají dvě osobno- sti: ministerský předseda Pašič a rakouský vyslanec šl. Ugron. Vzpomínáme, co to bylo různých osobních konfliktů za anekční krise Nyní jsme byli úplně ušetřeni těchto nemi- lých zjevů. Rakouský vyslanec vzdává plnou čest chefu srbské vlády p. Pašičovi a přizná- vá, že on svojí osobní korektností i ve chví- lích nejtěžšího napětí usnadnil průběh kriti- ckých okamžiků. Kdo zná pana Pašiče, vždy zdrželivého, jaksi v sebe zapřeného a při tom laskavého v tónu, úsměvu, uvěří tomu rád. Ale i rakouskému vysla ne dlužno připsati podíl zásluhy, což přiznává také srbská společnost, připomína- jíc si teprve nyní, že proti jeho osobě nebylo v novinách ani jediného výpadu za celou dobu konfliktu. Vyhýbal se reklamě dobré i špatné úzkostlivě. A v diplomatické zdvořilosti sotva si zadal před panem Pašičem. Srbská společ- nost ho považuje za „osobně dobrého člově- ka“, což je v bělehradské atmosféře pozoru- hodnou poklonou. V obchodním světě oblíben jest rovněž rakouský generální konsul dr. Wildner Abstrahuje se jaksi od jeho oficielního povo- lání (jsoucího na závadu jen rakouskému konsulu), i přihlíží jen k jeho sympatické osob- V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za B večerní za 4h Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed- Předplacení a insorty příjímá kdministrace v Marisnské ul., 5. Tam naefízeji se těž redakce, šiskárna a expedlee „Národních Listů“ Rukopisy se nevracei.
Pašič doktor Wildner Marisnský ulice
19 article
nosti. Nemá nic společného s představami, jež máme o rakouských konsulech. Kdyby jen na něm záleželo, žili bychom se Srbskem zalisté v nejsrdečnějším obchodně-poli- tickém poměru. č. Slepánek
Slepánek Srbsko
20 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Snahy o řešení krise v Čechách. Zástupci svazu českých poslanců na sněmě českém zamítli včera ve Vídni podněty minister- ského předsedy hr. Stürgkha na provisorní a čá- stečné řešení finanční krise a sněmovní krisev král. Českém. Nic jiného nemohl ovšem minister- ský předseda od zástupců českých očekávati,a celé včerejší jednání konferenční lze považovati jen za průvodní řízení, jehož úkolem jest dokázati. že sněmovní politika, jak ji Němci chtějí, je nepro- veditelná.- Jiný názor dává dnes do veřejnosti vídeňský zpravodaj „Nár. Politiky“: sděluje, že čeští dele- gáti nabyli ze včerejší své rozpravy s hr. Stürgkhem dojmu, že se mu jedná hlavně o zachránění nynější vlády aspoň do konce letošního roku, a o to, aby Němcům pomohl z nesnází, ve kterých se oetli svou obstrukční taktikou. Tyto snahy hr. Stürgkha byly dle „Nár. Pol.“ zmařeny, když čeští zástupci za- mítli jeho podněty, zároveň žádajíce, aby rychle vyřízena byla olázka jazyková. Dle úsudku „Nár. Pol.“ jeví se nyní v táboře vlády a Němců, z ob- strukce již zoufalých, úplná bezradnost, kdežto zá- stupci čeští včera u hr. Stürgkha dobře vystihli situaci a dali vládě i Němcům odpověď jedině správnou. Dle „Bohemie“ mluvili ostře a kriticky.
Stürgkh Němec Pol Čechy Vídeň Bohemia
21 article
Dokonce i „Samostatnost“ na základě rozmluv svého zpravodaje s jedním z účastníků včerejí konference sděluje, kterak vypozorovala zásad stanovisko českých stran v ten smysl, že ani nynl ani v budoucnosti nemůže vláda počítati s tím. že by české strany opustily své junctim mezi uzá- koněním zemského zřízení a uzákoněním jazyko- vého zákona pro státní úřady. Mimo to má „Sa- mostalnost“ dojem, že posice česká je tentokráte velmi silná, poněvadž země česká bude míti pe- níze, nutné na další finanční správu zemskou. Zda si dnes „Samostatnost“ vzpomene, jak 20. února po konferenci německých zástupců s vládou psala, že Němci odcházeli z konference té, záříce spokoje- ností a výsměchem vítězů, zda si „Samostatnost“ vzpomene, jak téhož dne o českých zástupcích pasla, že prý „čeští smiřovači odhodili všechnu hrdost národa, všechny odkazy minulosti, všechno sebevědomí, a jakoby zachváceni malomocenstvím, vrhli se do víru smiřovaček“, začež je „Samostat- nost“ nazvala zbabělci, kleří jsou „pokorni a šťast- ni, že se jim dovoluje nosit aspoň uniforma po- sluhů.“ Nepřipomínáme toho z důvodů stranni- ckých, nýbrž jen proto, aby se ukázalo, že ani nejradikálnější odpůrčí taktika nesmí pracovati bez věcné podstaty, neboť výstřely přestřelující sice mohou dávat velmi hlučné výbuchy, ale trefit nemohoul Již před včerejší konferencí mínisterského předsedy s českými zástupci pronikla do politi- ckých kruhů, stojících mimo německo-nacionální organisaci, určitá zvěst, že postavení německých politiků z Čech je znesnadněno, ba zhoršeno ne- volí, jež se objevuje v německém voličstvu.
Němec Čechy
22 article
Tato zvěst se potvrzuje dnešním situačním článkem v „Deutsch.-nat. Korr.“, jež sděluje, že říšští němečtí poslanci z Čech dostávají denně ze všech částí a od nejvážnějších svých důvěrníků sborů projevy, žádající, by přerušili veškeré jed- nání s Čechy a s vládou, poněvadž se stalo úplně beznadějným. Ale němečtí poslanci — sděluje ře- čená korrespondence — neučinili ještě tohoto nej- zazšího kroku, poněvadž dosud zásadně trvají na stanovisku, že jsou ochotní ke spravedlivé úpravě vzájemného poměru obou národů v zemi české. Leč — dodává táž korrespondence — bez ústupků v oboru zemského zřízení nesvolí k t. zv. hospo- dářskému zasedání sněmu. Konečně naznačují, jak z nynější situace vyváznouti: očekávají, že po rozpuštění sněmu haličského bude rozpuštěni sněm český. Mimo to — prý — se zřetelem na smýšlení německého voličstva dlužno počítatís možnosti, že němečti přísedící zemského výboru se vzdají svých mandátů; kdyby však vláda při- spěla zemi na pomoc buď zvýšením zemských při-
Čechy
23 article Různé zpravy.
Různé zpravy. Desátý mezinárodní sjezd zeměpisců v Římě. Desátý mezinárodní sjezd pro geografi byl původně svolán na říjen r. 1911. Italsko- turecká válka, která krátce před stanoveným datem vypukla, způsobila odklad kongresu na dny 27. března až 3. dubna 1913. Při ko- nání sjezdovém byly účinky tohoto odkladu dobře patrny, leckterý referát pozbyl již ak- tuálnosti, mnoho z předneseného bylo před tím vytištěno, velmi značný počet přednášel pak docela odpadl. Účast zapsaných odborní- ků byla velice hojná (skoro 1000). Největšt pozornost věnována dvěma aktuálním otáz- kám: jednotné mezinárodní mapě světa v mě- řítku 1 -1.000.000 a mezinárodnímu atlasu forem zemských. Oba podniky vystoupily již ze stadia příprav. Na kongresu předloženy ukázky hotových již listů mezinárodní mapy a podána zpráva o vzájemných ústupcích. které jednotlivými národnostmi byly učíněny v zájmu jednotnosti. Poněvadž však se uká- zalo ještě dosti bodů nezcela propracovaných. svěřeny zbývající otázky zvláštní komisi. Ustavení se komise pro atlas forem zem- ských bylo kongresem schváleno a komise doplněna novými odborníky. Referát o po- stupu práce přednesl prof. Chaix a podal ukázky již shotovených obrazů. Z ostatních referátů byly zajímavy zejména četné, týka- jící se krajin polárních, ježto kongresu se účastnilo několik vynikajících cestovatelů po- lárních (Peary, Stefansson, Nordenskyöld a Quervain). Rovněž pozoruhodné byly zprávy o vulkanických pozorováních v Italii, prová- zené obrazy prof. Platanie. Ze slovanských účastníků přednášeli generál Šokalskij. Tor- namo, Vojejkov, Semenov-Tan-Šanskij, pro Daneš, doc. Dvorský. V přednáškách svých. provázených hojnými mapami a diagramy, ge- nerál šokalskij podal přehled činnosti ruské zejména na poli oceanografie a hydrografie.
Chaix Peary Stefansson Nordenskyöld Quervain profesor Platanie Šokalskij Vojejkov Daneš docent Dvorská Řím Italia SemenovTana Šanskij
24 article
Účast Rusů byla velice značná; z Bal- kánu přijel pouze prof. J. Cvijič. Z českých korporací byly zastoupeny: česká universita. česká technika, král. česká učená společnost. česká společnost zeměvědná a společnost národopisného musea českoslovanského de- legáty prof. Švamberou, Danešem a docentem Dvorským. V závěrečné schůzi bylo rozhodovánoo sídle příštího kongresu (r. 1916). Pozvání do- šla z Lisabonu, Petrohradu, Vídně a Ham- burku. Když zástupci tří ostatních měst vzal pozvání zpět, byl jednomyslně přijat Petro- hrad. Dále jednáno o návrhu delegátů španěl- ských, aby španělština byla přijata za oficieln jazyk kongresu (dosud jsou jimi jazyky angli- cký, francouzský, německý a italský). Tu slo- vanští delegáti žádali, bude-li schválena špa- nělština, aby současně byl přijat také jazyk ruský. Po delší debatě vzala španělská dele- gace svůj návrh zpět. Čeští delegáti použili přítomnosti slovan- ských odborníků a pozvali je k chystanému sjezdu českých lékařů a přírodopisců do Prahy. Účast Rusů přislíbili prof. Vojejkova gen. Šokalskij, účast Srbů prof. J. Cvijič.
Rus profesor J Cvijič Švambera Daneš Dvorská Petro Srba Bala Lisabon Petrohrad Vídeň Ham Praha český univerzita národopisný muzeum českoslovanský jítlegát
25 article
— Tajemství slingy — vymyšleno? Jak zná- mo, přinesly před nedávnem všecky velké listy sensační zprávu o odhalení vnitřku sfingy a ně- které, jako na příklad „LIllustration“ přinesly plán sfingy v průřezu, na němž byly krásně viděti všecky místnosti a chodby. Profesor aedvptologie na vídeňské universitě dr. H. Junker, který je prá- vě v Egvptě, rovněž jako Američan prof. Reisner který prý sensační objev učinil, píše nyní v „Kčl- nische Vlgztg.“, že celá zpráva o objevu je do po- slední písmeny vymyšlena. Mezi jiným praví dr Junker doslovně: Prof. G. Reisner z bostonského musea krásných umění je všady jmenován jako šťastný objevitel tajemství sfingy. Ve skutečnost však nedal v blízkosti sfingy ani prstem hnouti. Jest naším, 4. j. rakouské expediee sou- sedem při vykopávkách u pyramid a vím zcela ur- čitě, že v minulé kampani pracoval jen za pyra- midou Cheopsovou a vedle Mykerinovy. Okoli sfingy leží už v našem okrsku vykopávkovém, kte- rý máme stále před očima, a my bychom musili býti také prvními, kteří by o tom věděli, kdyby se tam bylo kopalo nebo dokonce něco objevilo. My sami však jsme nechtěli vniknouti do sfingy, pro- tože tam není co objevovati. Pšeničná zrna z doby kamenné. V sever- ním Německu u Trebusu, nedaleko Fürstenwaldu, byly objeveny před několika dny zbytky osady z doby kamenné. Našly se půdorysy obydlí, ohni- ště a množství hliněných nádob, zdobených vrý- vanými ornamenty. V jedné ze tří zachovaných hospodářských nádob lpěla zuhelnatělá pšeničná zrna. Větší množství těchto zra bylo nalezeno n
doktor H Junker Američan Reisner Junker profesor G Reisner Cheopsův Mykerinův Německo Trebus bostonský muzeum krásný uměný
26 article
jednom ohništi. Osada u Trebusu je dle dobro- zdání znalců sťará asi 4000—5000 let. — Kožené dláždění. Zní to sice hodně neuvě- řitelně, ale přece je tomu tak. Moderní městský člověk, uštvaný hlukem, hledá všemožné prostřed- ky, jež by ho aspoň poněkud zbavily hřmotu. Ji- stý anglický inženýr ve snaze dáti světu náhra- du za kamenné dláždění, které při styku s koly vozů vyluzuje pravé futuristické symfonie, vyna- šel hmotu z asfaltu a kůže, která se výborně hodi na dláždění, tlumící každý zvuk. V Londýně byla už vydlážděna hmotou jedna ulice a obyvatelstvo je výsledkem nadšeno. — Kořalka a žáci ruských obecných škol Úřadní školní statistika v ruském městě Jekatě- rinodaru vykazuje smutná fakta, pokud týče se zdravi školáků a požitku kořalky. Bylo konstato- váno, že z 5721 školních dětí je 27% velmi slabého zdravi a příčinou toho že je kromě neobvčejné špatných poměrů bytových a špatné výživy před- časný silný požitek alkoholu. 43% žáků jsou ne- dostatečně živena a více než polovina dětí pije ko- řalku ze zvyku. Ráno jde 18 dětí do školy bez jídla, 12 dostane jen kollik čaje, 2722 dostává bídnou potravu. Oběd pozůstává u 28% ze zeli a bramborů. Z 5721 školáků pije kořalku. 3500.
Kořalka Londýn Jekata
27 article
Mnozí z nich už od čtvrtého roku, od sedmého roku pije kořalku 20%, od osmého 25%. Na otáz- ku, kdo je naučil pit kořalku, odpovědělo 679 rodiče, většinou matka. Někteří naučili se tomu od známých. Dlužno podotknouti, že v Jeka- těrinodaru nejsou poměry výjmečné, ale že by tutéž smutnou statistiku vykázalo i jiné ruské město. První kroky k lepšímu jsou udělány zaklá- dáním spolků pro péči o mládež, hlavně pro pěči o výživu mládeže. — Tajemství měsíce. V „Bulletin de la Sociétá astronomique de France“ vypočítává M. J. Dscil- ligny několik záhadných zjevů, na něž se přišlo při studiu povrchu měsíce. Tak na příklad tvrdí badatelé na základě svého pozorování, že není na
jít le Sociétat Franc Dscil Jek spolek pro péče
28 article
měsíci žádné atmosféry a odvolávají se na to, že scházejí tam mlhy i mračna. Ale na druhé straně byly zase zpozorovány časem malé, lokalisované mlhové útvary. Milocheau viděl nedaleko krateru Théetéte silný sloup kouře, který se objevovala mizel v pravidelných přestávkách. Jiným zvláštním zjevem je občasné objevování se a brzké mizení ja- kýchsi skvrn na povrchu měsíce. Objevují se brzy po východu slunce a mizi, jakmile slunce dostou- pilo zenithu. Jest domněnka, že vzhledem k na- prostému nedostatku atmosféry panují na měsíci krajní temperatury. Ve dne, kdy slunce vysílá na měsíc bez vody nelámané paprsky, musí obnášetí temperatura několik set stupňů nad nulou, v noci opět nemůže býti daleka nule. Žádná z těchto temperatur není přízniva rostlinstvu. Za krátké doby po vyjití slunce, dokud se ještě povrch měsí- ce nerozžhavil, ale teplota-je asi taková, jako u nás v letních dnech, mohla by se vyvincuti rychle pučíci a ovšem zase rychle zacházející vegetace, předpokládaje, že na měsíci je přece voda, jak v poslední době tvrdí někteří učenci. Náhle se obje- vující a opět rychle mizící skvrny mohly by pak býti považovány za rozsáhlé trávníky nebo mecho- víště, které mají krátké, ale intensivní byti.
Milocheau
29 article
— Nehoda hamburského parníku. Z Hambur- ku, 22. dubna. [K. k.) Nový parník Hambursko- americké linie „Imperator“, který měl dras jeti na dolní Labe, narazil u Altony na mělčinu. Uvolní se asi teprve večer za příznivějšího stavu vody. — Neštěstí v přístavu. Z Kuxhave n u, 22. dubna. (K. k.) Dnes ráno převrhl se člun se 7 zří- zenci přístavního podniku, kteří právě se chtěli odebrati do práce. Dva z nich zachránili se plo- váním, ostatních 5 utonulo. = Atentát v kapli. Z Bukurešti. 22. dub- na. (K. k.) V katolické kapli vypálil Srb jménem Stojanovič výstřel z revolveru na kněze, rána však šla mimo. Srb byl zatčen a je patrně choromyslný.
Nehoda Srb Stojanovič Hambur dolní Labe Altona Bukurešť Hamburský