1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 22. dubna 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní listy
předplácí se-
V Prazo v administraci:
na městc. . . . . . 2 K —n
na čtvrt leta :
6 K —
a dvoji donáškou
nu městc. . . . . . 2 R 54h
na čtvrt leta
7kell
ve filiálkáchí
na měsie . . . . . 2 K 30
Poštou
na měste-
na čsvrt ieta . . . . K eo
s dvoji zksilkou
na měsle
čtvrt iet
5
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
6
article
Haličský problém.
Haličský problém.
Z Vídně, 22. dubna. „Deutsches Volksbl.“
uveřejňuje na čelném místě z vážného pra-
mene pocházející stať „Haličský problém“, ve
které se praví: Pouhé faktum, že Kolo pol-
ské nemůže splniti kompromisy
závažně uzavřené, vrhá nepřízniv
světlo na jeho politickou spolehlivost, nehledě
k tomu, že zajisté polským vůdcům bylo po-
vědomo, že při kompromisu o volební re-
formě haličské rozhodovaly pokyny, které
dány byly s míst nejvyšších slovy přesnými.
Jaká důležitost byla přisuzována této části
vyrovnání polsko-rusínského vzhledem na
zahraniční politiku, toho důkazem
jsou rozhovory, které vedeny byly mezí Vídní
a papežskou stolicí, jejichž zakončení bylo
znemožněno toliko nemocí papežovou. Kolo
polské v poslední době neobyčejně často se-
lhalo, když mělo politicky moudře vystoupiti.
Vídeň
Deutsches Volksblishing
7
article
Selže-li také tentokráte, utrpí v kampani ny-
nější ztrátu politické vážno st
těžko odčinitelnou. Nejistota ve vnitř-
ní politice, kterou dlužno tou chvílí konstato-
vati, musí býti skoro celá dána na účet pol-
ské delegace. Nestane-li se obrat ve chvíli
poslední, bude konečný výsledek poráž ka
vůdců polských, neboť události
které přijíti musí, jsou nezadrži-
telny.
Z Vídně, 22. dubna. „Neue Freie Presse“
telegrafují ze Lvova: Zde soudí se, že ve dnech
nejbližších čelný člen polsko-halič-
ského episkopátu bude císařem
přijatve slyšeni, jehož účelem bude pa-
novníka informovati o názorech biskupů a
vůdců stran jim blízkých. Soudí se, že císa
také při této příležitosti vysloví přání pro u-
rovnání krise způsobem nepokrytým.
Z Vídně, 22. dubna. Haličský maršálek
hr. Ladislav Goluchowski, zástupce
východohaličských autonomistů Leo Pinin-
ski, svobodný pán Moyra, rytíř Lasko w-
ski a rytíř Karapych, které hr. Stürgk
pozval, přijeli do Vídně.
Ze Lvova, 22. dubna. Úřadní „Gazeta
Lwowska“ oznamuje z Vídně: Místodrži-
tel dr. Bobrzyňski přestěhuje se
po svém odstoupení zase do Kra-
kova. Podal svoji demisi bez ohledu na to-
zdali vláda rozhodne se pro odročení zemské-
ho sněmu, či pro jeho rozpuštění.
Goluchowský
Lea Pinin
Moyr
Laska
Karapych
Bobrzyňski
Vídeň
Lvov
Neue Frei Presse
Gazeta Lwowsko
8
article
Princ Ferdinand Lobkowicz ve Vídni.
Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) Nejvyšší zemský
maršálek prine Lobkowiez sem včera večes
přibyl.
Nový arcibískup vídeňský.
Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) Dnes konal se
v papežské nunciatuře kanonický informační pro-
ces nového arcibiskupa vídeňského Bedřich
Piříla
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval probošta
kláštera Lateránských kanovníků v Klosterneu-
burgu Bedřicha Pifíla knížetem-arci-
biskupem ve Vídni. — Jeho Veličenstvo
císař propůjčil dómskému proboštu metropolitní
kapitoly u sv. Víta v Praze světícímu biskupu dru.
Václavu Frindovi s prominutím poplatků
komandérský kříž řádu Leopoldova. — Ministr
kuliu a vyučování propůjčil profesorský ti-
tul: skufečným učitelkám na soukromém dívčím
reálném gymnasiu spolku „Minerva
v Praze Aloisii Pitlingové a Marii Po-
lákové: skutečnému učiteli na soukromém div-
čím lyceu na Král. Vinohradech Jarosla-
vu Navrátilovi a skutečným učitelkám na
témže ústavu Anně Koubové, Ireně Schmid-
tové a Pavle Vicenové.
Z maďarské domácnosti. — Košutovci prote-
žování vládou. — Výčitka zemězrádce není
urážlivou.
Lobkowicz
Piříla
Wiener Ztg
Pifíla
svatý . Vít
Frind
Pitlingová
Marie
Král
Navrátil
Kouba
Schmid
Pavel Vicena
Vídeň
Klosterneu
Praha
Leopoldov
spolek „ Minerva v Praga
9
article
Z Peští, 22. dubna. Ve vládní straně vy-
hlašují proti obžalobám, které vznesl poslanec
Zoltan Desy na poslance vládní, že při vše-
obecných volbách, r. 1910 konaných, Košu-
tovci sice nedostali peněz vládních, že však
nabyli mandátů jedině v ten způsob, že nad-
župané z rozkazu vlády a s jejím vědomím
hlasovali pro kandidáty košutovské. Zoltán
Desy sám byl zvolen jedině tak, že vládav
poslední chvíli se odhodlala nepostaviti proti
němu žádného kandidáta. Při vzpomenutých
volbách dobyli Košutovci 54 mandátů, 37 za-
chránila jim vláda. — Včera senát trestního
soudu zdejšího zabýval se žalobou, kterou po-
dal Jul. Justh na redaktora Edvarda Palyla-
Vyšetřující soudce rozhodl předem, že „země-
zrádce není žádnou urážkou na cti, poněvad
výčitka ta je v politickém životě uherském
obvyklou.“
Dr. šl. Lukács ve Vídni.
Z Vídně, 22. dubna. Dnes v poledne ode-
bral ze uherský ministerský předseda šl. Lu-
kács do ministerského presidia a konferoval
s hr. Stürgkhem. Touto konferencí skon-
čily porady uherského ministerského před
sedy ve Vídni. šl. Lukács dnes večer aneb
zítra ráno opustí Vídeň.
Zoltan
Koša
Zoltán Des
Jula
doktor
šl
Lukács
Stürgkh
Pešť
Vídeň
Edvard Palyl
10
article
Papež.
Z Říma, 22. dubna? (K. k.) Papež ztrávil n
klidně a je i nadále prostý horečky. Zlepšení ve
stavu Svatého otce trvá.
Nový puškový náboj ve Francii.
Z Paříže, 22. dubna. (K. k.) Ministr vojenství
prohlásil zpravodaji „Tempsu“, že uložil příslušné
komisi, aby zahájila pokusy s novým pu
škovým nábojem, tak zv. dergeusskou kuli
která má nahraditi kulí D, dosud používanou pro
Lebelovu pušku. Derguesská kule má tu výhodu
že vnitřek hlavně pušky Lebelovy nerozškrábe tak
jako kule D a že má mimo to mnohem větší prů-
bojnost. Obtíže, se kterými se dosud setkalo zave-
dení kule derguesské — pravil ministr vojenství
— spočívaly v materiálu při výrobě kule použitém
a ve vysoké ceně, zdá se však, že se částečně
podařilo tyto závady odstraniti. Příslušné komisi
bude na základě nových pokusů rozřešili otázku.
má-li se správa vojenství rozhodnouti pro velmi
nákladnou záměnu pušky Lebelovy puškou novou
nebo pro méně nákladné zavedení kule der-
guesské.
Lebelův
Řím
Francie
Paříž
11
article
Politická stávka v Belgii.
Z Bruselu, 22. dubna. Počet stávkářů do-
sáhi již 415.000 osob. 3000 brusičů démantů
připojilo se ke stávce, Myslí se, že stávka
dnes nebo zejtra bude skončena, poněvadž
komoře stane se dnes rozhodnutí o komisi pro
volební reformu.
Z Bruselu, 22. dubna. Dnes očeká vá
se klidné ukončení generáln
stávky. Včera konala se minister-
ská rada, která trvala několik hodin. P
ní měl ministerský předseda konferenci. O
tohoto usnesení v ministerské radě se oče-
kává, že doh da se stávkujícím děl-
nictvem bude docílena. Ze socialisti-
cké strany se ujišťuje, že zástupcí dělnictva
v parlamentě přijmou sprostředko-
vací návrh liberálů. Ve středu koná
se socialistický sjezd, aby se usnesl
na ukončení stávky. Ovšem závisí věc na
tom, aby pravice zdejší totiž strana konser-
vativní, liberální návrh sprostředkovac
schválila.
Španělsko a aliance.
Z Paříže, 21. dubna. (K. k.) Jak se sděluje
z Madridu, vyslovil se bývalý předseda minister-
stva Maura proti všelikému spolku s jinou mocí
Španělsko musí síce vystoupiti ze svého osamocení.
jeho snahy však musí přestati na tom, aby byl ve
Středozemním moři zachován status quo, což asi
nebude těžko, protože Francie. Anglie a Italie
mají na tom zájem prvního řádu.
Kokovcev na odchodu?
Z Lípska, 22. dubna. „Leip. N. Nachr.“ ozna-
mují z Petrohradu, že v tamějších diplomatických
kruzích se tvrdi, že postavení ruského mi-
nisterského předsedy Kokovcev
dlužno považovati za otřesené a že ruský mi-
nisterský předseda stane se velevyslancem v Pa-
říži.
eee
Maur
N Nachr
Belgie
Brusel
Španělsko
Paříž
Madrid
Francie
Anglie
Petrohrad
12
article
Boje v Marokku.
Boje v Marokku.
Z Paříže, 21. dubna. (K. k.) Jak se sděluje
Merady ze včerejška, rozptýlila francouzská ko-
lona harku, záležející ze 2000 puškami ozbrojených
mužů, kteří se shromáždili nedaleko Neoklily. Tá-
bor harky byl zničen. Mnoho nepřátel padlo. Na
straně kolony byli 4 muží usmrceni a 17 raněno
mezi nimi 2 důstoiníci.
Válečné lodí pro Argentinu.
Z Buenos Aires, 21. dubna. (K. k.) Argentin-
ská vláda objednala u hamburské loděnice „Ger-
mania“ 4 torpedoborce, jako náhradu za torpedo-
borce objednané v Anglii, ale odmítnuté.
Merady
Maroko
Paříž
Argentina
Buenos Aires
Gera
Anglie
13
title
Válka na Balkáně.
Balkán
14
article
Prodloužené příměří.
Prodloužené příměří.
Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Dnes ve-
čer měla býti vypovězena úmluva ve příčině
zastavení nepřátelství mezi Turky a Bulhary
K výpovědi však nedošlo. Praví se, že příměř
bylo prodlouženo. Tvrdi se, že protokol by
podepsán v Bulajru generalissimem Izzedem
pašou a ministrem námořnictví Mahmuden
pašou.
Z Cařihradu, 22. dubna. Na Portě se uji
šťuje, že bylo již smluveno úplné přerušen
nepřátelství a příměří že bude pode-
psáno okamžitě po podání odpo-
vědi balkánského svazu. Potom pak
bude také dohoda publikována.
Odpověď spojenců.
Z Cetyně, 21. dubna. (K. k.) (Z úřadníh
černohorského pramene.) Černohorská vláda
odevzdala dnes ráno odpovídací nótu
spojenců na sprostředkovací ná-
vrh mocpostí.
Velvyslanecká konference.
Z Londýna, 21. dubna. (K. k.) Dnešní vel-
vyslanecká konference trvala dvě hodiny.
Otázka boykotu na rakouské výrobky
v Srbsku.
Slk. Z Bělehradu, 22. dubna. (Zvl. telegr
„N. L.“) Předvčerejší resoluce obchodnictva
zdejšího o boykotu nezmění vyčkáva-
vého stanoviska komor. Resoluce má
býti spíše jen odpovědí na štvavý tón vídeň-
ského tisku a mělo jí býti znovu a to důrazně
vytčeno, že obchodnictvo samo je organisá-
torem boykotu.
Útok Černohorců na Taraboš.
Z Kotoru, 22. dubna. („Fremdenblatt“.
Dle zpráv sem došlých, nařídil generál Mar-
tinovič všeobecný útok na Taraboš.
Odmítnutý parlamentéř pro Skader.
Z Bělehradu, 22. dubna. Velitelství černo-
horské obléhací armády odmítlo propustiti
parlamentáře k veliteli Skadru, aby mu bylo
oznámeno, že Srbové od Skadru odtáhli.
Bulhar
Mahmuden
Černohorec
Srba
Cařihrad
Cetyně
Londýn
Srbsko
Bělehrad
Kotor
Mar
15
article
Srbsko a Rakousko.
Srbsko a Rakousko.
Bělehrad, 19. dubna.
(Pův. dopfs „Nár. Listů“)
Pravděpodobně prošli jsme již hranice
druhé fáse rakousko-srbského napětí. Prvou
byla otázka východu na moře. Druhou
otázka rozhraničení Albanie. Ska-
derská otázka, jak jsme již vícekráte opako-
vali, nebyla srbskou, nýbrž černohorskou vě-
cí. Stanovisko Srbska — dle definice jistého
člena vlády — bylo takové: Srbsko pomáhal
ve smyslu spojeneckých povinností Černé Ho-
ře při dobývání Skadru, nevážíc svoji pomo
s otázkou, čí bude Skader. Zastavilo vá-
lečnou akci na Skadru, když nabylo
přesvědčení, že další prolévání krve bylo by
zbytečno, když hlavně Ruskem bylo upo-
zorněno, že Skader nebude černo-
horským, ani kdyby padl.
Řešení otázky rozhraničení Alba-
nie zvedlo více novinářského prachu než
bylo třeba. Přičiněním vídeňského ti-
sku, jehož intelektuelní úroveň neukázala se
příliš vzdálenou od jarmareční, která sice už
předem ví, jak věc dopadne, ale přece nemůže
se zříci handlířských manýr, placání, spílání.
Skader
Srbsko
Rakousko
Bělehrad
Albánie
Rusko
16
article
dání
dupání, zaklínání atd. Novinářský doprovod
naší zahraniční politiky byl pekelně ohlu-
šující.
I tak se stalo, že samo v sobě velké roz-
hodnutí rakouského zahraničného úřadu zba-
veno elektu. Tak se stalo, že ruská vláda
mohla slavnostně zvěstovati balkánským Slo-
vanům, že pro ně vydobyla Peč. Djakovici
Prizren, Dibru, i že ústupky rakouské uči-
nily dojem ústupků ne ze svobodného roz-
hodnutí, nýbrž z donucení.
Pokud mezinárodní situace a pokud vnitř-
ní poměry přinutily naší zahraniční politiku
ku povolnosti, toť otázka s našeho hlediska
vedlejší. Hlavní věcí jest, že náš zahraničn
úřad byl ještě před meritorním projednává-
ním otázky rozhraničení Albanie, když ne už
rozhodnut, tedy aspoň nakloněn přiznati Čer-
né Hoře Peč, Srbsku Prizren, Djakovici. Dibru.
Zatím však zlovolný vídeňský tisk nabariká-
doval mezi Rakouskem a Srbskem tolik pře-
kážek a protiv v příčině této otázky, že se
v Bělehradě považovala situace do krajnosti
za nebezpečnou. Vzpomínám sí, jak tímto
těžkým ovzduším prolétla moje kategorická
zpráva, čerpaná ze zřídla nejvěrohod-
nějšího, že Rakousko-Uhersko přizná tato
města. Srbské listy ji zaznamenaly jako zprá-
vu prvního řádu a ve společnosti ona způso-
bila ulehčení. Vědělo se, že zpráva není smy-
šlenkou. Dnes je tu fakt. Ale kampaň, kte-
rou od oné chvíle do dneška provedl vídeň-
ský tisk, způsobila, že se tento fakt připisuje
k dobru výlučně ruskému účinku.
Djakovica Prizren
Albánie
Srbsko Prizren
Djakovica
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Dibra
17
article
Vídeňský tisk! Myslím, že s tímto apa-
rátem nejbystřejší hlava v čele zahraničního
ministerstva musila by zbankrotovati. An-
archie pojmů. Blázinec. Připomněl jsem jed-
nou: „Dejte přece „Nové Presse“ pokym, at
aspoň na chvíli zmlkne.“ A odpověď: „Nic
by to nepomohlo, ona je teď proti minister-
stvu.“ A Srbové věří, že ministerstvo zahra-
niční jest pastýřem tohoto neklidného stáda.
Ovšem, i bělehradskému tisku mnoho
třeba vytknouti, ale drobet noblesy velkého
k malému nebylo by jistě bez výchovného
účinku. Ostatně Bělehrad jest pohraniční mě-
sto. A to vysvětluje také mnoho. Nebylo by
asi proslulé „Gemütlichkeit“ ve Vídni, kdyby
Dunaj byl pohraniční řekou, po níž by pro-
jížděly cizí monitory, kdyby do města zalehla
demonstrační střelba mitrailleús s druhého
břehu, kdyby ulice byly osvětlovány v noci
cizími reflektory atd. „Podivno, že máme pří
tom všem ještě tolik důvěry ve svého souse-
da, že se nestěhujeme aspoň na 6 kilometrů
dále od hranice s dvorem i vším, co tvoř
z Bělehradu hlavní město,“ řekl jednou roz-
trpčeně člen vlády. Bělehradský tisk možno
odsouditi, ale i omluviti, vídeňský jen od-
souditi.
Srba
Nová Presse
Bělehrad
Vídeň
Dunaj
18
article
Značnou zásluhu o poměrn
mírný diplomatický průběh ra-
kousko-srbské krise mají dvě osobno-
sti: ministerský předseda Pašič a rakouský
vyslanec šl. Ugron. Vzpomínáme, co to bylo
různých osobních konfliktů za anekční krise
Nyní jsme byli úplně ušetřeni těchto nemi-
lých zjevů. Rakouský vyslanec vzdává plnou
čest chefu srbské vlády p. Pašičovi a přizná-
vá, že on svojí osobní korektností i ve chví-
lích nejtěžšího napětí usnadnil průběh kriti-
ckých okamžiků. Kdo zná pana Pašiče, vždy
zdrželivého, jaksi v sebe zapřeného a při
tom laskavého v tónu, úsměvu, uvěří tomu
rád. Ale i rakouskému vysla ne
dlužno připsati podíl zásluhy, což
přiznává také srbská společnost, připomína-
jíc si teprve nyní, že proti jeho osobě nebylo
v novinách ani jediného výpadu za celou dobu
konfliktu. Vyhýbal se reklamě dobré i špatné
úzkostlivě. A v diplomatické zdvořilosti sotva
si zadal před panem Pašičem. Srbská společ-
nost ho považuje za „osobně dobrého člově-
ka“, což je v bělehradské atmosféře pozoru-
hodnou poklonou.
V obchodním světě oblíben jest rovněž
rakouský generální konsul dr. Wildner
Abstrahuje se jaksi od jeho oficielního povo-
lání (jsoucího na závadu jen rakouskému
konsulu), i přihlíží jen k jeho sympatické osob-
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za B
večerní
za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . 10 h
večerní
. . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed-
Předplacení a insorty příjímá
kdministrace v Marisnské ul., 5.
Tam naefízeji se těž
redakce, šiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracei.
Pašič
doktor
Wildner
Marisnský ulice
19
article
nosti. Nemá nic společného s představami,
jež máme o rakouských konsulech. Kdyby
jen na něm záleželo, žili bychom se Srbskem
zalisté v nejsrdečnějším obchodně-poli-
tickém poměru.
č. Slepánek
Slepánek
Srbsko
20
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Snahy o řešení krise v Čechách.
Zástupci svazu českých poslanců na sněmě
českém zamítli včera ve Vídni podněty minister-
ského předsedy hr. Stürgkha na provisorní a čá-
stečné řešení finanční krise a sněmovní krisev
král. Českém. Nic jiného nemohl ovšem minister-
ský předseda od zástupců českých očekávati,a
celé včerejší jednání konferenční lze považovati
jen za průvodní řízení, jehož úkolem jest dokázati.
že sněmovní politika, jak ji Němci chtějí, je nepro-
veditelná.-
Jiný názor dává dnes do veřejnosti vídeňský
zpravodaj „Nár. Politiky“: sděluje, že čeští dele-
gáti nabyli ze včerejší své rozpravy s hr. Stürgkhem
dojmu, že se mu jedná hlavně o zachránění nynější
vlády aspoň do konce letošního roku, a o to, aby
Němcům pomohl z nesnází, ve kterých se oetli svou
obstrukční taktikou. Tyto snahy hr. Stürgkha byly
dle „Nár. Pol.“ zmařeny, když čeští zástupci za-
mítli jeho podněty, zároveň žádajíce, aby rychle
vyřízena byla olázka jazyková. Dle úsudku „Nár.
Pol.“ jeví se nyní v táboře vlády a Němců, z ob-
strukce již zoufalých, úplná bezradnost, kdežto zá-
stupci čeští včera u hr. Stürgkha dobře vystihli
situaci a dali vládě i Němcům odpověď jedině
správnou. Dle „Bohemie“ mluvili ostře a kriticky.
Stürgkh
Němec
Pol
Čechy
Vídeň
Bohemia
21
article
Dokonce i „Samostatnost“ na základě rozmluv
svého zpravodaje s jedním z účastníků včerejí
konference sděluje, kterak vypozorovala zásad
stanovisko českých stran v ten smysl, že ani nynl
ani v budoucnosti nemůže vláda počítati s tím.
že by české strany opustily své junctim mezi uzá-
koněním zemského zřízení a uzákoněním jazyko-
vého zákona pro státní úřady. Mimo to má „Sa-
mostalnost“ dojem, že posice česká je tentokráte
velmi silná, poněvadž země česká bude míti pe-
níze, nutné na další finanční správu zemskou. Zda
si dnes „Samostatnost“ vzpomene, jak 20. února po
konferenci německých zástupců s vládou psala, že
Němci odcházeli z konference té, záříce spokoje-
ností a výsměchem vítězů, zda si „Samostatnost“
vzpomene, jak téhož dne o českých zástupcích
pasla, že prý „čeští smiřovači odhodili všechnu
hrdost národa, všechny odkazy minulosti, všechno
sebevědomí, a jakoby zachváceni malomocenstvím,
vrhli se do víru smiřovaček“, začež je „Samostat-
nost“ nazvala zbabělci, kleří jsou „pokorni a šťast-
ni, že se jim dovoluje nosit aspoň uniforma po-
sluhů.“ Nepřipomínáme toho z důvodů stranni-
ckých, nýbrž jen proto, aby se ukázalo, že ani
nejradikálnější odpůrčí taktika nesmí pracovati
bez věcné podstaty, neboť výstřely přestřelující
sice mohou dávat velmi hlučné výbuchy, ale trefit
nemohoul
Již před včerejší konferencí mínisterského
předsedy s českými zástupci pronikla do politi-
ckých kruhů, stojících mimo německo-nacionální
organisaci, určitá zvěst, že postavení německých
politiků z Čech je znesnadněno, ba zhoršeno ne-
volí, jež se objevuje v německém voličstvu.
Němec
Čechy
22
article
Tato zvěst se potvrzuje dnešním situačním
článkem v „Deutsch.-nat. Korr.“, jež sděluje, že
říšští němečtí poslanci z Čech dostávají denně ze
všech částí a od nejvážnějších svých důvěrníků
sborů projevy, žádající, by přerušili veškeré jed-
nání s Čechy a s vládou, poněvadž se stalo úplně
beznadějným. Ale němečtí poslanci — sděluje ře-
čená korrespondence — neučinili ještě tohoto nej-
zazšího kroku, poněvadž dosud zásadně trvají na
stanovisku, že jsou ochotní ke spravedlivé úpravě
vzájemného poměru obou národů v zemi české.
Leč — dodává táž korrespondence — bez ústupků
v oboru zemského zřízení nesvolí k t. zv. hospo-
dářskému zasedání sněmu. Konečně naznačují,
jak z nynější situace vyváznouti: očekávají, že
po rozpuštění sněmu haličského bude rozpuštěni
sněm český. Mimo to — prý — se zřetelem na
smýšlení německého voličstva dlužno počítatís
možnosti, že němečti přísedící zemského výboru
se vzdají svých mandátů; kdyby však vláda při-
spěla zemi na pomoc buď zvýšením zemských při-
Čechy
23
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
Desátý mezinárodní sjezd zeměpisců
v Římě.
Desátý mezinárodní sjezd pro geografi
byl původně svolán na říjen r. 1911. Italsko-
turecká válka, která krátce před stanoveným
datem vypukla, způsobila odklad kongresu
na dny 27. března až 3. dubna 1913. Při ko-
nání sjezdovém byly účinky tohoto odkladu
dobře patrny, leckterý referát pozbyl již ak-
tuálnosti, mnoho z předneseného bylo před
tím vytištěno, velmi značný počet přednášel
pak docela odpadl. Účast zapsaných odborní-
ků byla velice hojná (skoro 1000). Největšt
pozornost věnována dvěma aktuálním otáz-
kám: jednotné mezinárodní mapě světa v mě-
řítku 1 -1.000.000 a mezinárodnímu atlasu
forem zemských. Oba podniky vystoupily již
ze stadia příprav. Na kongresu předloženy
ukázky hotových již listů mezinárodní mapy
a podána zpráva o vzájemných ústupcích.
které jednotlivými národnostmi byly učíněny
v zájmu jednotnosti. Poněvadž však se uká-
zalo ještě dosti bodů nezcela propracovaných.
svěřeny zbývající otázky zvláštní komisi.
Ustavení se komise pro atlas forem zem-
ských bylo kongresem schváleno a komise
doplněna novými odborníky. Referát o po-
stupu práce přednesl prof. Chaix a podal
ukázky již shotovených obrazů. Z ostatních
referátů byly zajímavy zejména četné, týka-
jící se krajin polárních, ježto kongresu se
účastnilo několik vynikajících cestovatelů po-
lárních (Peary, Stefansson, Nordenskyöld a
Quervain). Rovněž pozoruhodné byly zprávy
o vulkanických pozorováních v Italii, prová-
zené obrazy prof. Platanie. Ze slovanských
účastníků přednášeli generál Šokalskij. Tor-
namo, Vojejkov, Semenov-Tan-Šanskij, pro
Daneš, doc. Dvorský. V přednáškách svých.
provázených hojnými mapami a diagramy, ge-
nerál šokalskij podal přehled činnosti ruské
zejména na poli oceanografie a hydrografie.
Chaix
Peary
Stefansson
Nordenskyöld
Quervain
profesor
Platanie
Šokalskij
Vojejkov
Daneš
docent
Dvorská
Řím
Italia
SemenovTana
Šanskij
24
article
Účast Rusů byla velice značná; z Bal-
kánu přijel pouze prof. J. Cvijič. Z českých
korporací byly zastoupeny: česká universita.
česká technika, král. česká učená společnost.
česká společnost zeměvědná a společnost
národopisného musea českoslovanského de-
legáty prof. Švamberou, Danešem a docentem
Dvorským.
V závěrečné schůzi bylo rozhodovánoo
sídle příštího kongresu (r. 1916). Pozvání do-
šla z Lisabonu, Petrohradu, Vídně a Ham-
burku. Když zástupci tří ostatních měst vzal
pozvání zpět, byl jednomyslně přijat Petro-
hrad. Dále jednáno o návrhu delegátů španěl-
ských, aby španělština byla přijata za oficieln
jazyk kongresu (dosud jsou jimi jazyky angli-
cký, francouzský, německý a italský). Tu slo-
vanští delegáti žádali, bude-li schválena špa-
nělština, aby současně byl přijat také jazyk
ruský. Po delší debatě vzala španělská dele-
gace svůj návrh zpět.
Čeští delegáti použili přítomnosti slovan-
ských odborníků a pozvali je k chystanému
sjezdu českých lékařů a přírodopisců do
Prahy. Účast Rusů přislíbili prof. Vojejkova
gen. Šokalskij, účast Srbů prof. J. Cvijič.
Rus
profesor
J Cvijič
Švambera
Daneš
Dvorská
Petro
Srba
Bala
Lisabon
Petrohrad
Vídeň
Ham
Praha
český univerzita
národopisný muzeum českoslovanský jítlegát
25
article
— Tajemství slingy — vymyšleno? Jak zná-
mo, přinesly před nedávnem všecky velké listy
sensační zprávu o odhalení vnitřku sfingy a ně-
které, jako na příklad „LIllustration“ přinesly
plán sfingy v průřezu, na němž byly krásně viděti
všecky místnosti a chodby. Profesor aedvptologie
na vídeňské universitě dr. H. Junker, který je prá-
vě v Egvptě, rovněž jako Američan prof. Reisner
který prý sensační objev učinil, píše nyní v „Kčl-
nische Vlgztg.“, že celá zpráva o objevu je do po-
slední písmeny vymyšlena. Mezi jiným praví dr
Junker doslovně: Prof. G. Reisner z bostonského
musea krásných umění je všady jmenován jako
šťastný objevitel tajemství sfingy. Ve skutečnost
však nedal v blízkosti sfingy ani prstem hnouti.
Jest naším, 4. j. rakouské expediee sou-
sedem při vykopávkách u pyramid a vím zcela ur-
čitě, že v minulé kampani pracoval jen za pyra-
midou Cheopsovou a vedle Mykerinovy. Okoli
sfingy leží už v našem okrsku vykopávkovém, kte-
rý máme stále před očima, a my bychom musili
býti také prvními, kteří by o tom věděli, kdyby se
tam bylo kopalo nebo dokonce něco objevilo. My
sami však jsme nechtěli vniknouti do sfingy, pro-
tože tam není co objevovati.
Pšeničná zrna z doby kamenné. V sever-
ním Německu u Trebusu, nedaleko Fürstenwaldu,
byly objeveny před několika dny zbytky osady
z doby kamenné. Našly se půdorysy obydlí, ohni-
ště a množství hliněných nádob, zdobených vrý-
vanými ornamenty. V jedné ze tří zachovaných
hospodářských nádob lpěla zuhelnatělá pšeničná
zrna. Větší množství těchto zra bylo nalezeno n
doktor
H Junker
Američan
Reisner
Junker
profesor
G Reisner
Cheopsův
Mykerinův
Německo
Trebus
bostonský muzeum krásný uměný
26
article
jednom ohništi. Osada u Trebusu je dle dobro-
zdání znalců sťará asi 4000—5000 let.
— Kožené dláždění. Zní to sice hodně neuvě-
řitelně, ale přece je tomu tak. Moderní městský
člověk, uštvaný hlukem, hledá všemožné prostřed-
ky, jež by ho aspoň poněkud zbavily hřmotu. Ji-
stý anglický inženýr ve snaze dáti světu náhra-
du za kamenné dláždění, které při styku s koly
vozů vyluzuje pravé futuristické symfonie, vyna-
šel hmotu z asfaltu a kůže, která se výborně hodi
na dláždění, tlumící každý zvuk. V Londýně byla
už vydlážděna hmotou jedna ulice a obyvatelstvo
je výsledkem nadšeno.
— Kořalka a žáci ruských obecných škol
Úřadní školní statistika v ruském městě Jekatě-
rinodaru vykazuje smutná fakta, pokud týče se
zdravi školáků a požitku kořalky. Bylo konstato-
váno, že z 5721 školních dětí je 27% velmi slabého
zdravi a příčinou toho že je kromě neobvčejné
špatných poměrů bytových a špatné výživy před-
časný silný požitek alkoholu. 43% žáků jsou ne-
dostatečně živena a více než polovina dětí pije ko-
řalku ze zvyku. Ráno jde 18 dětí do školy bez
jídla, 12 dostane jen kollik čaje, 2722 dostává
bídnou potravu. Oběd pozůstává u 28% ze zeli
a bramborů. Z 5721 školáků pije kořalku. 3500.
Kořalka
Londýn
Jekata
27
article
Mnozí z nich už od čtvrtého roku, od sedmého
roku pije kořalku 20%, od osmého 25%. Na otáz-
ku, kdo je naučil pit kořalku, odpovědělo 679
rodiče, většinou matka. Někteří naučili se
tomu od známých. Dlužno podotknouti, že v Jeka-
těrinodaru nejsou poměry výjmečné, ale že by
tutéž smutnou statistiku vykázalo i jiné ruské
město. První kroky k lepšímu jsou udělány zaklá-
dáním spolků pro péči o mládež, hlavně pro pěči
o výživu mládeže.
— Tajemství měsíce. V „Bulletin de la Sociétá
astronomique de France“ vypočítává M. J. Dscil-
ligny několik záhadných zjevů, na něž se přišlo
při studiu povrchu měsíce. Tak na příklad tvrdí
badatelé na základě svého pozorování, že není na
jít le Sociétat
Franc
Dscil
Jek
spolek pro péče
28
article
měsíci žádné atmosféry a odvolávají se na to, že
scházejí tam mlhy i mračna. Ale na druhé straně
byly zase zpozorovány časem malé, lokalisované
mlhové útvary. Milocheau viděl nedaleko krateru
Théetéte silný sloup kouře, který se objevovala
mizel v pravidelných přestávkách. Jiným zvláštním
zjevem je občasné objevování se a brzké mizení ja-
kýchsi skvrn na povrchu měsíce. Objevují se brzy
po východu slunce a mizi, jakmile slunce dostou-
pilo zenithu. Jest domněnka, že vzhledem k na-
prostému nedostatku atmosféry panují na měsíci
krajní temperatury. Ve dne, kdy slunce vysílá na
měsíc bez vody nelámané paprsky, musí obnášetí
temperatura několik set stupňů nad nulou, v noci
opět nemůže býti daleka nule. Žádná z těchto
temperatur není přízniva rostlinstvu. Za krátké
doby po vyjití slunce, dokud se ještě povrch měsí-
ce nerozžhavil, ale teplota-je asi taková, jako u
nás v letních dnech, mohla by se vyvincuti rychle
pučíci a ovšem zase rychle zacházející vegetace,
předpokládaje, že na měsíci je přece voda, jak v
poslední době tvrdí někteří učenci. Náhle se obje-
vující a opět rychle mizící skvrny mohly by pak
býti považovány za rozsáhlé trávníky nebo mecho-
víště, které mají krátké, ale intensivní byti.
Milocheau
29
article
— Nehoda hamburského parníku. Z Hambur-
ku, 22. dubna. [K. k.) Nový parník Hambursko-
americké linie „Imperator“, který měl dras jeti
na dolní Labe, narazil u Altony na mělčinu. Uvolní
se asi teprve večer za příznivějšího stavu vody.
— Neštěstí v přístavu. Z Kuxhave n u, 22.
dubna. (K. k.) Dnes ráno převrhl se člun se 7 zří-
zenci přístavního podniku, kteří právě se chtěli
odebrati do práce. Dva z nich zachránili se plo-
váním, ostatních 5 utonulo.
= Atentát v kapli. Z Bukurešti. 22. dub-
na. (K. k.) V katolické kapli vypálil Srb jménem
Stojanovič výstřel z revolveru na kněze, rána však
šla mimo. Srb byl zatčen a je patrně choromyslný.
Nehoda
Srb
Stojanovič
Hambur
dolní Labe
Altona
Bukurešť
Hamburský