ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0d3016d0-7632-11dc-a946-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 72, person 71, work 1, org 15
1 masthead
Ročník XXXVIIL.
2 masthead
V-Praze, v ponděli 7. prosince 1908.
Praha
3 masthead
lenn
4 masthead
e ld pashsog otečole
5 masthead
Číslo 337.
6 article
Narannl avečornílisty předplákni se V Praze v adininistraci: na měslo, na čtvrt lota . . . . 6 K —h a dvoji donáškou na měsic . . . 7 K 50h na čtvrt leta . . vo filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . na čtvrt lota . . . . 9 K 60 s dvojí zásilko na měsie na čtvrt leta
Praha
8 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Německo-nacionální demon strace a srážky s policií. Z Vídně, 7. prosince. V sobotu ráno vy věšeny byly na všech nárožich plakály »Bundu Němců dolnorakouských«, vyzývající k vel ké sehůzi proti Čechům dolnorakou- ským. Bylo povinnosti politických úřadů tyto plakáty nedovolit vyvěsíti a když byly vyvěšeny, strhati. Na dolnorakouském mist- držitelstvl jsou však nejen hlu si nýbrž také slepí vůčí všemu, co zde tropí Všeněmei proti Čechům. V království českém a markrabství moravském by se podobný plakát proti Němcům nedovolii nikde. Na plakátě tom vyzývá se německé oby- vatelstvo k zahnání všech český c úřadníků z Vidně a Dolních Rakous brojí se hrozivě proti českým zkouškám na škole »Komenského« a věci podobné. My za- jisté jsme přátelé volného slova, nechceme však, aby nám měřeno bylo loktem jiným nežli Něm cům. Včera sehůze ta skulečně se konala. Rozumí se samo sebou, že tam utočeno bylo prudce na Prahu. Po schůzi, které se zúčastnilo několik set lidl. brali se účastníci směrem k Ring- strasse. Schůze ta konala se totiž na zá- padni části města poblíže nádraží dráhy Alžbě- tiny u »Stalehnera«. Udiveně stanuli nedělní chodci, slyšíce n hlavních třidách residence zpivali »Wacht am Rhein« a provolávati »Hlesl!« Policie marně napominala demonstranty. by se rozešli. Ti postupovali až ke kavárn »Pod arkádami«. Tam je chtěla policie zadržeti, ale nepodařilo se jí to.
Němec Čecho Komenský Vídeň Dolní Rakousy Německo ec Praha Ring Wacht be Rhein
9 article
Strážníci byli demonstranty obkllčení jsouce ohroženi holemi, tasil šavle a podle policejní zprávy přestali na télo hrozbě a zbraně nepoužito. Dragoun- ský strážmistr, který šel náhodou kolem, doslal se do veliké tlačenice a když dav počal nepřátelsky proti němu postupovati, též o tasil savli a chtěl policistům po moci. Nastalo veliké rozechvění a rozhořčení obrátilo se proti strážmistrovi, jenž byl odveden do sousední budovy místního velitelství vojen- ského. Při tom byl jeden student zatčen a do praven na policejní ředilelství. Průvod bra se nyní kuniversitě, jejíž ram p obsadili účastníci jeho. Když se tak stalo, provolali »hurá« a jeden účastník měl řeč po které zanotována hymna Němců ra kouských »Wacht am Rhein«. Celkem zatčeno 27 osob, které však zase propuštěny- Z Vídně, 7. prosince. »Německo-radikální koresp.« oznamuje k těmto přihodám: Po skon- čené schůzi šli účastnici, většinou studenti, val ným průvodem k universitě, aby t am uspořádali demonstraci pro ně- mecký ráz vídeňské university. Dostali se na křižovatku ulice Universitnía Reichsrathgasse. Tam vykročilo proti demon- strantům asi 30 strážníků, aby zá- stup rozehnali. Tento profestoval proti chování se policie. Posl. Eduard Stransky ko- nejšil dav. Také proti tomu však obránila se policie. Teprve když se legitimoval, dala mu pokoj. Stransky volal na demonstranty, by sl dále. V té chvíli však lasil dozorce šavli.
Němec Posl Eduard Dragoun Vídeň Německo křižovatka ulice Universitnía Reichsrathgass Wacht be Rhein
10 article
Několik strážníků následovalo jeho příkladu a počali tasený m zbraněmi do průvodu sekati. Záro- veň však tasil šavli dragoun, jdoucí náho dou kolem a počal tolikéž do lidu se- kati. Davu zmoenilo se ne smírné rozechvění, jelikož několik demonstrantů bylo šavll zraněno. Bouříivě provolávána nevol proli policejnímu inspektoru a dragounovi. Jméno tohoto bylo poslancem Ed. Stranským zjištěnoa dragoun zatčen. Posl. Stransky měl pak řeě. kterou skončil výzvou, aby demonstranti klidně šli domů, čemuž vyhověno. Několik studentů. kteří se chlěli dostati k universitě, bylo stráži zadrženo a dopraveno na policejní ředitelstvl. Posl. Eduard Stransky odebral se k policejnímu presidentovi a žádal, aby byli propu šténi. President prohlásil, že budou propuštěni. až se zjísti jejich nacionále a seplše s nimi protokol. Zatím věak došlo před u n versilou a dvorním divadlem k no vým srážkám mezi demonstranty a stráží za kterých byly čelné osoby a zej mé n buršáků několik zatčeno. Poslane Stransky odebral se znova na policejní redi telství, kde s úspěchem zakročil. Z Vídně, 6. prosince. (K. k.) Dnes dopo- ledne konala se německo-nacionáln schůze, na niž dostavilo se asi 1000 osob. Na jednacím pořadu byly u dálosti v Praze.
Ed Posl Eduard Vídeň Praha
11 article
Po schůzi vydáno heslo, aby se táhlo k mense akademické, blizko university se nalezající. za zpěvu písní a provolávání »Heil« táhl zástup k vnitřnímu městu. Doslo několikrá ke srážee účastníků schůze se stráží. Policie tasila šavle, ale ne- použila jich. Náhodou kolem jdoucí stráž- mistr od dragounů byl také ohro- žen účastníky sehůze. Tasil rovněž šavli a chtěl pomoci ohrožene stráži. Rozhořčení účastníků schůze obrátil se nyní proti strážmistrovi, který musil býti odveden do blízké bu- dovy místního velitelství. Při opě- tovných srážkách s policií bylo zatčeno celkem 27 osob, z nichž byla jenom nepatrná část po- sluchačů vysokých škol. Zatčeny byly zvlástě pro zprotivení se stráži. Po výslechu byli zatceni propuštěni.
12 article
Celý ročník raabského paodagogia relegován. Z Pešti, 7. prosince. Veškeří žáci IV. ročník pnedagogia v Raabu byli relegováni pr urážku císaře a pro přestupky discipli nární. Jakkoli ředitel poručil všem sludentům, aby šli na mši 2. prosince ku poctě císařského jubilea nepřišel nikdo Ministr zemské obrany v Praze. Z Vídně, 6. prosince. (K. k.) Ministr zemske obrany polní podmaršálek šl. Georzi odjel dnes do poledne do Pral- Odjezd žvědského krále z Vídně. Z Vídně, 6. prosince. (K. k) K rozloučen se švědským králem a jeho chotí doslavil se na severní nádraží: švědský vyslanec, generáln konsul a členové švédské kolonie. Při jízdě k nádrate plipravilo obecenstvo Veličenstvům bouřlivé ovace Švědští hosté rozloučili se s císařém velmi srdečně Císař políbil královně ruku a pak oběma tváře. P tom se císař rozloutil s králem srdečně dvěma p libky a stisknutím ruky. Král Gustav udělil vy znamenání čelným osobám. Tak propůjčí panu arcivévodovi Rainerovi velkokříž serafinskéh řádu a minislerskému předsedovi svob. p. Bienerthov velkokříž řádu Vasova. Císař propůjčil švédskému ministru zahraničních záležilostí Trollovi veikokři. řádu sv. Štěpána a švédskému vyslanci svob. p. Beck Friisovi první třídu řádu železné koruny.
Raab Georzi Gustav Rainer Vasův Troll svatý . Štěpán Beck Pešť Praha Vídeň
13 article
Sociální demokracie v Uhrách. Z Pešti, 6. prosince. (K. k.) Dnešní čísl »Nepszavy«, orgánu sociálnědemokra ti- ckého, bylo konfiskováno z rozkazu vyšetřujícího soudce pro článek, v němž ostr byl krititisován výnos ministra ob chodu, podle něhož železniční zř zenci nesmi býti členy sociálně demokratických spolk ů. Z Pešti. 6. prosince. (K k.) Uherská so eiálně-demokratická strana konala dnes mi mo rádný sjezd, který byl četně obeslán dele- gáty z Pešti a venkova. Kongres zaujal s ta- novisko proti plurálnímu práv hlasovacímu a usnesl se uspořádat proti němu hromadnou stávku. Pr pravy vykoná 31členný výbor. Berlinští akademíci mísí se do věcí rako nských Z Berlína, 6. prosince (K. k.) Vedeckým sdružením na berlinské université svo laná a neobyčejně čelně navštívená schůze aka- demická konala se dnes v poledne ve velké dvoraně Eilharmonie, aby zaujala stanovisko k nodávným událostem v Praze. Mluvili profesoři Roethe, Lenz, Adol Wagner a šl. Liszt, jakož i tajemnik spolku pro udržení Němců v cizině Geisert.
Roeth Lenz Adol Wagner Liszt Němec Uhry Pešť Berlín Praha
14 article
Řečníci vyzývali k ochraně Němců a pro- sili komilitony, aby navštěvovali vie než doposud vysoké školy v Ra- kousku. Schůze schválila jednomyslně a za hlučné pochvaly prof. Lisztem navrženo resoluci, v niž se praví, že události v Praze byly sledovány s největším rozhořčením a pro- hlašuje se za povinnost každého Něm- ce pomoci utiskovaným kmenovým bratřím. Schůze vyzývá k přistupování ke spolku pro udržování Něm e v eizině a ujišťuje Němce v Rakousku nejvřelejšími sympatemi. Německým sludentům v Praze byl zaslán telegram na důkaz sy mpatií Rektor berlinské university prof dr. Kahl za- slal do schůze srdečný pozdravný tele gram. Za slovinskou univorsitu. Z Torslu, 6. prosince. (K. k.) Dnes o 10. hod dopolední konala se v Národním domě schůze svolaná slovinskými posluchači vy- sokých škol s thematem: Za slovinsko universitu v Lublani. Byla navšlívena velmi Zclně Mluvili zástupci sludenistva, dělnické slovin ské organisace, říšský poslanec dr. Rybář a zá- stupce jihoslovanské sociální demokracie, nače schválena byla resoluce, jíž se žádá z a zříze- ní slovinské university v Lublanu, vy slovuje se souhlas s přislušným usnosením Klubu j hoslovanských říšských poslanců „Narodna sveza“ protestuje se proti vystupování ně- meckých studentů ve Vídni a Štyrském Hradci vůči slovinskému studentstvu a blahopřeje se slovinským posluchačům ve Vídn a Štyrském Hradci k jejich jednání. Na konci schůz způsobena byla bouře odporu proti zástupci jihoslo- vanské sociální demokracie, který prohlásil, že so- ciální demokraté budou usilovati o zří- zení slovinské university v Lublani ale také universily italské v Terstu Předooda za hluku skončil schůzi o 1. hod. odpel.
Němec profesor Liszt doktor Kahl sveza Praha Německo Rakousko Lublaň Vídeň Štyrský Hradec Terst spolek pro udržování Německo e národní dům Štyrský Hradec
15 article
Účastníci se pak z největší části rozešli, jen z stup ast 300 Slovinců táhl hlavními ulicemi, provolá vaje slávu slovinské universitě. V třídě Verdiově srazil se s italskými liberály, kleří zatím shromáždili. Policie zallačíla Slovince na n břeží, kde se z části rozptýlili, z části láhli zpět k Ná- rodnímu domu. Italové byli vytlačeni na Velké náměstí a tam se rozešli. Několik osol bylo při tom zalčeno. Když táhl hlouček Slovinců mimo kavárnu Chiozza, hvízdali naň — jak se tvrí — posměšně hosté v této kavárně; strhla se rva čka, v níž bylo rozbito několik oken roztřískány stolní desky. Jedna osoba byi zraněna. Ve 2 hod. odpol. byl zas naprostý klid. Z Torstu, 6. prosince. (K. k.) Nová loděnice Can tiere Navale Triestino v Tržici spustila dnes šťastno první parník na moře. Jmenuje se „Trieste“, byl st- věn pro paroplavební společnost „Dalmatia“ aj určen pro rychlodopravu mezi Terstem ? Metkovi čemi. Srbský náčelník penerálního štábu odstoupil. Z Bělohradu, 6. prosince. (K. k.) Listy oznamuj že náčelník generálního štábu generál Putnik poda z důvodu zdravotních zádost za propuštěnou. „Slam
Slovinec Italos Metek Putnik Velká náměstí Torst Trieste Terst Bělohrad Chiozzo Can
16 article
pa“ vytýká Putnikovi, že zvolil nynější okamžik k o chodu. Jest to útěk se stenoviště. no Milovanovičovo odhalení. Z Bělehradu, 6. prosince. (K. K.) Dop sovatel »Nového Vremene« Bere žovský sdělil spolupracovníku »Politiky« Prohlašuji kategoricky, že jsem přesně z znamenal vše, eo mi řekl mini st zahraničních záležitostí Milo v novič. Jest nutno prohlásiti, že jsem od Mi lovanoviče žádal, aby mi intervie w da plsemně, nebo sby zmocnil jednohoz svých tajemníků, který zná jeho miněni, aby mi tyto názory sdělil písemně. Ministr prohlásil, že by to nebylo oporlunní. Proto j s en psal podle jeho diktátu. Podolýkám výslovně, že jsem si slova Milovanovičov přesně zaznamenal a protestuji prot tomu, že jsem obviňován, jako bych je byl ne- správně uveřejnil. Nejsem diplomat a pravim otevřeně: jeden z nás dvou mluví neupřímne Budoucnost ukáže, kdo to jest. Z rozpočtového výboru ruské dumy. Z Petrohradu, 6. prosince. (Spb. Ag.) Roz počtový výhor dumy usnesl se dnes po výklad ministra financí povoliti mu úvěrn operace až do výše 450 milion rublů na umoření 5proc. pokladničních po ukázek a na úhradu schodku v mimořádnýeh vydáních v r. 1909. Vyvrácená zpráva. Z Pelrohradu, 6. prosmnce. (K. k.) Oprot pověstem, že mínistr financí prý prohlásil ve včerejší schůzi rozpočtového výboru dumy, že nová půjěka může býti uzavřen jenom za těžkých a dokonce Ruske ponižujíelch podminek, byla »Spb Ag « zmocněna prohlásiti, že ministr neučini žádného takového prohlášení a že pověst jest holou smýšlenkou.
Milovanovičův K K Dop Roza Spb Bělehrad Nový Vremen Petrohrad Mila Aga
17 article Ze španělského parlamentu
Ze španělského parlamentu Z Madridu, 6. prosince. (K. k.) Senát schváli rozpočet ministerstva zahraničních záležitostí a za- hájil rokování o rozpočtu ministerstva spravedlnosti Sultán bude docházeti do parlamentu. Z Cařihradu, 6. prosince. (K. k.) „Jeni Gazell oznamuje s velikou radostí, že parlament bud zahájen rozhodně 14. t. m, že sultán bu de přílomen zahájení a že zavítá d schůzí každý třetí nebo čtvrtý den.
Gazell Madrid Cařihrad
18 article Poru a rozkodčí sond.
Poru a rozkodčí sond. Z Nového Yorku, 6. prosince. (Něm. kab. spol Státní sekretář Root podepsal s mlouvu s Pere o rozhodčím soudu. Jest to první smlouva o rozhodčím soudu, uzavřená s jihoamerickým státerm
Poros Nový York Německo
19 article Pašíč u krále
Pašíč u krále Z Bělehradu, 6. prosince. (K. k.) Král přije Pašiše v delším slyšení. Dnes koná skupšti na druhou tajnou schůzi Pyrenojský tunol olevřei. Z Madridu, 6. prosince. (K. k.) Dnes byl v C francu otevřen pyrenejský tune! za přítomnost ministra veřejných prací, Události v Marokku. Z Madridu, 6. prosince. (K. k.) „Imperia!“ ozna- muje z Melilly, že tábor v Jeluanu hoří. Má se z to, že Rogi, pronásledován jsa harkou Kabylů, na hlédl, že postavení jeho jest neudržitelné, zapálil t bor a uprchl v noci 4. t. m. Turecká opalření v Mesopolamii. Z Cařihradu, 6. prosince. (K. k) Dle »Jen Gazelty« rozhodla se Porta osidliti v Mes potamii kočovné kmeny, vyslati tam mohamedánské emigranty a vystavěti n poušti vojenské pevnůstky, a by s ukázala moc říše. Ze země Somalů Z Říma, 6. prosince. (K. k.) G uver ně italského územi Somalů oznamuje telegraficky ministru zahraničních záležitostí Til tonimu: Dne 22. listopadu napadli derviš s 2000 oštěpy a 34 puškami o sad Bullalo, byli však odraženi a roz prášeni vojskem, kleré bylo připraven na útok a domorodci z Gheledi. Vojsko nemělo ztrát Domorodci stlhající derviše měli jednoho mrtvého a jednoho raněněho. Ztráty der višů byly značné, jeden byl zajat. Vojsk vrátilo se 23. listopadu za jásotu Gheleďanů do Agroi. Teď jest naprostý klid.
Rogi Kabyl Port Bělehrad Madrid Maroko Imperia Melilla Cařihrad Mesa Řím
20 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 6. prosince. (Stano v i s k dalmatských Chorvatů k annexi. Chorvatští poslanci z Dalmacie podají ve sně movně, až přijde na jednací pořad předloba o annexi, státoprávní deklaraci, kterou vypra coval posl. dr. Tresič- Pavičič. V dekla raci se praví, že chorvatští poslanci z Dalmacie berou nejvyšší opatření ze dne 5. října, jimá suverenní práva panovnikova rozšířena též n Bosnu a Hercegovinu, na vědomí s tím pro- hlášením, že oprávněnost k onomu opatřen uznávají jedině na základě volby člena rakousk dynastie za krále chorvatského, provedené dne 1. ledna 1527 na hradě Cetiní chorvatským stavy a na základě pragmatické sankce z r. 1712 která je dosud v Chorvatsku v platnosti, poně vadž volby českého krále Ferdinand na Cetini účastnili se také bosenští slechtici jako hr. Štěp. Blagaj, Ivan Kobasic z Brekovice, kteří volební akt také podepsali. Mimo to opírají se o důkaz, prokázaný li- stinami, že aspoň severní a západní části Bosny a Hereegoviny přináležely k chorvatskému stálu od jeho založení. Uherští králové mohli míti na
Stano Chorvat doktor Tresič Pavičič Ferdinand Štěp Blagaj Ivan Kobasice Brekovice Praha Dalmacie Bosna a Hercegovina Chorvatsko Bosna
21 article
Bosnu a Hercegovinu nároky jen polud, pokud byli chorvatským národem svobodně zvolenými králi a nositeli koruny Zvonimirovy. Bosenšt králové uznávali suverenitu uherských králů je jako současných králů koruny chorvatské. Chor- vatský sněm r 1790 projevil soublas s uher skou správou jen na tak dlouho, dokud nebu dou znovu dobyty ony části Chorvatska, jež byly tehda pod panstvím benátským (Dalmaci a tureckým (Bosna). Poněvadž v korunovační přísaze z r. 1867 král uherský se zavázal území Uher a vedlej ších zemí (Chorvatsko-Slavonsko-Dalmatska) ne zlenčovati, nýbrž dle možnosti rozmnožiti nyní pak nastala možnost, slib tento provésti dalmatátí poslanci očekávají, že panovník v brzku svůj slib vyplní. Z důvodů výše uvedených pak se stanoviska chorvatského národního práva a vzhledem k tomu, že obyvatelé Bosny a Her- cegoviny jso 1 také Chorvaté a Srbové, kteř mají právo, aby byli spojeni se svými soukme- novci v jiných korunních zemích, dalmatští po- slanci nemohou souhlasiti s poda nou řlšské radě předlohou a žádají aby sněmovna vzala jich ohražení na vědomí
Zvonimirův Chorvat Srba Bosna Hercegovina Chorvatsko Uhry Slavonsko Dalmatsko chorvatský národní práv
22 article Školská stávka na českém severu
Školská stávka na českém severu (Důvěrná schůze menšinoveho škol- ského výboru v Duchcově. — Velké veřejné schůze v Duchcově. (Od zvl, zprav. »Nár. Listů«.) Z Duchcova, 6. prosince. Dnes o 10. hod. dopol. sešla se zde v Če ském domě porada severočeského skolského vý boru menšinového. Zastoupeny byly politické strany i důvěrníci všech menšin severočeských Schůzi, jejíž účelem bylo poraditi se o dalším po- stupu školské akce, předsedal p. dr. R. Stejskal Předsedajícím a pp. posl. drem. Drtinou, Jarošem Kotlářem byly podány zprávy o vyjednávání v Vidni a jeho výsledeích. O výsledeích vyslovil se pp. redaktoři Brožík a Krampera, načež p red. Josef Škába navrhl tuto resoluci: Vyslechnuvše zprávy o tom, že rekursy německých obel ve věci českých škol menši nových byly ministerstvem vyučování zamitnuty a že tím vyhověno aspoň největším naším stíž nostem, usnášíme se, aby stávka školních dět v Podkrušnohorsku byla odročena. Zbraň tuto nedáváme však z ruky na dobro nýbrž prohlašujeme, že chopime se jí poznove v míře mnohem ještě větší, jakmile seznáme že úřady nejsou ochotni plniti zákony. Stávku odročujeme, čekajíce bezpečně, že rozhodnut ministerská nezůstane jen na papiře, nýbrž že budou co nejrychleji vykonána. Kdybychomse však měli zklamati, pak s největším důrazem zahájíme stávku znovu. Potom však úřady uvidl co my čeští dělníci dovedeme.
doktor R Stejskal Drtina Jaroš Brožík Kramper Škába Duchcov Videň
23 article
Setrvávajíce při dřívějších svých resolu eích, vyslovujeme své nejhlavnější požadavky takto: Ministerstvo vynčování, zemské školní rady okresní i místní školní rady nechť konečně po chopí, že nestrpime, aby nynější nezákonné po- měry ve školství našem trvaly dále. Chceme nezlomně, aby zřízeny byly česk školy veřejné všude tam, kde jsou pro to zá konné podmínky. Povolané školské úřady nech zahájí příslušné šetření bezprodlené všude tam. kde se rodiče české národnosti o veřejné obecn školy hlásí. Pro rychlý postup věci budiž tedy na školách zjišťována národnost dítek místo znalosti jazyka, jež doposud se zjišťuje a budiž všeobecný soupis lidu založen na národnosti nikoli obcovacím jazyku. Chceme, aby české školy umístěny byly v budovách, vyhovujících úplně zákonným před pisům a nařizením, jakož aby opatření novýel tříd dálo se bez jakýchkoliv průtahů. Polodenn a střídavé vyučování budiž dopušténo jen v me zích prováděcího předpisu zemské školní rady k delinitivnímu řádu školnímu a vyučovacímu Chceme, aby pro naše dítky zřízeny byl potřebné české školy měšťanské.
24 article
Cheeme, aby rozpuštěny byly místní školn rady pro české školy, pokud obsazeny jsou Němci a renegáty a do nich volení byli jen uvědoměli příslušníci české národnosti. Potřeb nou změnou zákona budiž pak ustanoveno,že tyto úřady školní mají býti voleny rodiči školníeh ditek. Mistní školní rady buďtež dle zákona do zorčimi úřady přísně přidržovány k vykonávání svých povinnostl. Chceme, aby české školní budovy byly označeny českým nápisem »Česká škola« podl platného ministerského nařizení Žádáme, aby zřízen byl inspektor pro česk školy menšinové se sídlem v Podkrušnohoří jakož aby zřízeny byly v okresích smíšenýeh okresní školní rady české, jako mají Němci. Protestujeme proti tomu, aby zřizován bylo v zemské školní radě pro král. české ja- kési subkomité pro školy menšinové. S největším důrazem profestujeme prot tomu, aby záležitosti menšinových škol českých předkládány byly k rozhodnutí německému mi nistru krajanu. Trváme na tom, aby rozhodovaly tu toliko příslušné školské úřady přesně dle zákona. K dosažení a hájení těchto požadavků sor- ganisujeme všechny české menšiny v království českém i celou českou veřejnost.« Po zevrubné debatě byla resoluce tato přijata a četní důvěrníci přednášeli pak stížnost a žádosti ve příčíně jednollivých škol, jež stanou se předmělem dalšího jednání. Severo- český školský výbor zůstává, i nadále v plat nosti a bude pracovati k rozvoji a ochraně českého skolství menšinového.
Němec Podkrušnohoří rada pro český škola Český škola
25 article
V drebném prodejii ranní číslo o sobě . . za si večerní . . zn 4 k Ve flálkách na venkov nanní čislo . . . . . r s 1 wočerní . . . . . . . . o' nserát pihul so holově napřed Dřodplaconi n innerty přlilne mliinistracu v Marinsl ml,- Tm nueliásaji go (v rodlhkco, tihkárnn p oxpedli Národnich Listo nůkopisý ne nevracalil
26 article
Po dopolední konferenci školského výboru menšinového, která se protáhla daleko přes po- ledne, rozjížděli se účastní na ní poslanci, men- šinoví pracovníci a důvěrníci místní do svých obci a měst, kde byla na včerejší odpoledne svolána celá řada velkých schůzí veřejných, to v Mostě, Duchcově, Lomu, Teplicích i v obcích menších. Největší zájem upínal se na veřejnou schůz v Duchcově, konsnou v sále Národního domu tamního, poněvadž zde bylo ústředi celé akce. Schůzi ohromně navštivenou svolal Politický spolek pro Duchcov a okolí a předsedal jí jeho předseda p. Herrma n. Hlavním řečníkem byl dr. R. Stejskal, jenž jako předseda škol- ského výboru menšinového v úvodě narýsoval přehledně celou historii mnohaletých zápasů v otázkách českých škol menšinových. Vyloži zejmena nynější stav a všechny příčiny, jež vehnaly konečně české rodiče do stávky a jaký význam měl tentu poslední, zoufalý prostředek, jakým vlivem působil na vládu. Na to referoval o dopol. schůzi důvěrníků, ocenil podstatu toho, co prozatím na vládě vy- nuceno a formuluje i vysvětluje zároveň, jak třeba rozuměti usnesení jejich: zastaviti stávku, odročiti ji, ale nikoli skon- čiti. Češti rodičové na severu, kteří s takovým hrdinstvím a s tak vzácnou disciplovanosti stávku svých dětí provedli, nejsou napro- sto »uspokojeni« tím, co vlád byla nucena dáti, v čem aspoň čá- stečně vyhověla. Ale uznávě, že pr první chvili, nejnutnější, aspoň něco se stalo přerušuje na čas stávku a bud na stráži — vyčkávati, jak slib prozatím na papiru učiněné s budou vtělovati v skutky. (Dlouho- trvalý pollesk.)
doktor R Stejskal Most Duchcov Lom Teplice národní dom spolek pro Duchcov školaský
27 article
P. Brůha, tajemník strany sociálně demo- kratické, poukazuje s důrazem na charakteristi- cké příznaky stávky školské, minulý týden tak skvěle inscenované, zahájené a provedené. Bylo potřebí cesty mimozákonné, aby také jednou i rakouští ministři plnili zákon, konali zákonnou povinnost vůči českým menšinovým školám. Tím, že budete se říditi usnesením svých důvěrníků, vlastních lidí, které jstesi zvolili, nevzdáváte se ještě boje dalšího. Je v vašem vlastním zájmu, abyste svým dětem vy- dobili všeho, čeho je třeba pro jejich výchovu, pro zajištění v boji životním. Svojí stávkou vymohli jste uvolnění zákona, ale teď musíte pracovati dále: Český sever musí býti mraveništěm práce pro česk školství menšinové! (Bouřlivý potlesk.) P. Krampara za stranu neodvislých sociák- stů rozebral po stránkách praktických všechny ty výhody a »ůspěchy«, jakých prozatím na vládě bylo dobyto. Oceňuje nestranně, jak dvoj- sečná zbraň je taková školská stávka dětí, jaký poslední, zoufalý prostředek. Upozorňuje, jak opatrně třeba přijímati všecky dosavadní sliby. že ty nejnovější, třeba že na venek hezky vy- padají, dosud jsou pouze na papiře. Heslo všech českých rodičů na severu musí býti: Státi na stráží l Dr. Stejskal chápe se pak ještě podruhé slova, aby se vrátil ke středeční hromadné de- putaci školních dítek stávkujících a ke skandál- ním událostem, jež zaviněny městakou po- licií duchcovskou.
P Brůha doktor Stejskal strana sociálno demakratický
28 article
Policejní kamisař Bureš, který je ve vyšetřováni (!), podivuhodnou náhodoutu zase »úřadoval«, děti české honil a dával ho- niti, škrtiti ald. Správce okresního hejt- manství si toho všeho nevšímal. Nechce se an- gažovati, aby si neškodil u Němců. A pak s šlo klevetiti do Prahy a do Vídně, že stávkující české děti rušily jubilejní bohoslužby a hold cisaři v Duchcově. Nikoli školni děti rušily jubilejní bohoslužbu, nýbrž městští policajti, kteří honili če- ské děti jako psy. Teprve když politický úřadník intervenoval proti jejich řádění a měst- ská policie odvolána, nastal ihned klid pořádek. České školní děti šly holdovati císaři, šly v ruce správce hejtman- ství složiti blahopřání panovní- kovi a zároveň odůvodněnou žádost za lid- skou školu. Řečník prosí přítomného zástupee vládního, aby zvláště o těchto skandálních po- měrech referoval na příslušných místech, aby bylo poměrům české menšiny ducheovské dobře rozuměno. Usnesli-li jsme se dnes na tom, že zejtra naše děti půjdou do školy, neznamená to konec našeho boje, naopak, znamenát začátek práce, systematické, účelné, prak- tické. Řečník vyjmenovává pak ještě celý růže- nec stížnosti, obtíží a šikán, jakým vydán čeští rodičové a jejich děti, a jak se proti nim účinně brániti, vyznamenáván přes tu chvíl hlučným souhlasem. Ke slovu dostala se pak ještě celá řada řeč- níků z obeí okolních. Tak řečník z Bíliny prohlašuje, že nemůže zaručiti, zda bude možno, aby v jeho obci od stávky bylo upuštěno: po- slali by snad tamější rodičové děti do školy radi, ale nemají kam. Pro 124 děti tam míst naprosto není. Jiné poučné a názorné obrázky se vystřídaly. Za nejlepší nálady schůze skon- čena v 1/46. hodině več. za radostných dojm s heslem: „do práce za české školství“.
Bureš Němec Praha Vídeň Duchcov Bílina
30 article
Z Lomu, 6. prosince
Lom
31 article
(Pův. dopis „Nár. L.- V Lomu konala se dnes školská schůze o 3. hod. odpol. v hostinci »U lipy« za účast asi 800 osob. Schůzi zahájil zástupce rodiču p. Drasel, který udělil slovo říšskému poslanci panu Kotláfovi. Řečník promluvil o krocfch, které pro české
Kotláf Lom