1
masthead
Ročník XXXVIIL.
2
masthead
V-Praze, v ponděli 7. prosince 1908.
Praha
4
masthead
e ld pashsog
otečole
6
article
Narannl avečornílisty
předplákni se
V Praze v adininistraci:
na měslo,
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
a dvoji donáškou
na měsic . . . 7 K 50h
na čtvrt leta . .
vo filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . .
na čtvrt lota . . . . 9 K 60
s dvojí zásilko
na měsie
na čtvrt leta
Praha
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Německo-nacionální demon
strace a srážky s policií.
Z Vídně, 7. prosince. V sobotu ráno vy
věšeny byly na všech nárožich plakály »Bundu
Němců dolnorakouských«, vyzývající k vel ké
sehůzi proti Čechům dolnorakou-
ským. Bylo povinnosti politických úřadů tyto
plakáty nedovolit vyvěsíti a když byly vyvěšeny,
strhati. Na dolnorakouském mist-
držitelstvl jsou však nejen hlu si
nýbrž také slepí vůčí všemu, co
zde tropí Všeněmei proti Čechům.
V království českém a markrabství moravském
by se podobný plakát proti Němcům nedovolii
nikde. Na plakátě tom vyzývá se německé oby-
vatelstvo k zahnání všech český c
úřadníků z Vidně a Dolních Rakous
brojí se hrozivě proti českým zkouškám na
škole »Komenského« a věci podobné. My za-
jisté jsme přátelé volného slova, nechceme však,
aby nám měřeno bylo loktem jiným nežli Něm
cům. Včera sehůze ta skulečně se
konala. Rozumí se samo sebou, že tam
utočeno bylo prudce na Prahu. Po
schůzi, které se zúčastnilo několik set lidl.
brali se účastníci směrem k Ring-
strasse. Schůze ta konala se totiž na zá-
padni části města poblíže nádraží dráhy Alžbě-
tiny u »Stalehnera«.
Udiveně stanuli nedělní chodci, slyšíce n
hlavních třidách residence zpivali »Wacht am
Rhein« a provolávati »Hlesl!« Policie
marně napominala demonstranty.
by se rozešli. Ti postupovali až ke kavárn
»Pod arkádami«. Tam je chtěla policie
zadržeti, ale nepodařilo se jí to.
Němec
Čecho
Komenský
Vídeň
Dolní Rakousy
Německo ec
Praha
Ring
Wacht be Rhein
9
article
Strážníci byli demonstranty obkllčení
jsouce ohroženi holemi, tasil
šavle a podle policejní zprávy přestali na télo
hrozbě a zbraně nepoužito. Dragoun-
ský strážmistr, který šel náhodou kolem,
doslal se do veliké tlačenice a když dav počal
nepřátelsky proti němu postupovati, též o
tasil savli a chtěl policistům po
moci. Nastalo veliké rozechvění a rozhořčení
obrátilo se proti strážmistrovi, jenž byl odveden
do sousední budovy místního velitelství vojen-
ského. Při tom byl jeden student zatčen a do
praven na policejní ředilelství. Průvod bra
se nyní kuniversitě, jejíž ram p
obsadili účastníci jeho. Když se tak
stalo, provolali »hurá« a jeden účastník měl řeč
po které zanotována hymna Němců ra
kouských »Wacht am Rhein«. Celkem
zatčeno 27 osob, které však zase propuštěny-
Z Vídně, 7. prosince. »Německo-radikální
koresp.« oznamuje k těmto přihodám: Po skon-
čené schůzi šli účastnici, většinou studenti, val
ným průvodem k universitě, aby t am
uspořádali demonstraci pro ně-
mecký ráz vídeňské university.
Dostali se na křižovatku ulice Universitnía
Reichsrathgasse. Tam vykročilo proti demon-
strantům asi 30 strážníků, aby zá-
stup rozehnali. Tento profestoval proti
chování se policie. Posl. Eduard Stransky ko-
nejšil dav. Také proti tomu však obránila se
policie. Teprve když se legitimoval, dala mu
pokoj. Stransky volal na demonstranty, by sl
dále. V té chvíli však lasil dozorce šavli.
Němec
Posl
Eduard
Dragoun
Vídeň
Německo
křižovatka ulice
Universitnía Reichsrathgass
Wacht be Rhein
10
article
Několik strážníků následovalo
jeho příkladu a počali tasený m
zbraněmi do průvodu sekati. Záro-
veň však tasil šavli dragoun, jdoucí náho
dou kolem a počal tolikéž do lidu se-
kati. Davu zmoenilo se ne smírné
rozechvění, jelikož několik demonstrantů
bylo šavll zraněno. Bouříivě provolávána nevol
proli policejnímu inspektoru a dragounovi. Jméno
tohoto bylo poslancem Ed. Stranským zjištěnoa
dragoun zatčen. Posl. Stransky měl pak řeě.
kterou skončil výzvou, aby demonstranti klidně
šli domů, čemuž vyhověno. Několik studentů.
kteří se chlěli dostati k universitě, bylo stráži
zadrženo a dopraveno na policejní ředitelstvl.
Posl. Eduard Stransky odebral se k policejnímu
presidentovi a žádal, aby byli propu
šténi.
President prohlásil, že budou propuštěni.
až se zjísti jejich nacionále a seplše s nimi
protokol. Zatím věak došlo před u n
versilou a dvorním divadlem k no
vým srážkám mezi demonstranty a stráží
za kterých byly čelné osoby a zej mé n
buršáků několik zatčeno. Poslane
Stransky odebral se znova na policejní redi
telství, kde s úspěchem zakročil.
Z Vídně, 6. prosince. (K. k.) Dnes dopo-
ledne konala se německo-nacionáln
schůze, na niž dostavilo se asi 1000 osob.
Na jednacím pořadu byly u dálosti v Praze.
Ed
Posl
Eduard
Vídeň
Praha
11
article
Po schůzi vydáno heslo, aby se táhlo k mense
akademické, blizko university se nalezající. za
zpěvu písní a provolávání »Heil« táhl zástup
k vnitřnímu městu. Doslo několikrá
ke srážee účastníků schůze se
stráží. Policie tasila šavle, ale ne-
použila jich. Náhodou kolem jdoucí stráž-
mistr od dragounů byl také ohro-
žen účastníky sehůze. Tasil rovněž
šavli a chtěl pomoci ohrožene
stráži. Rozhořčení účastníků schůze obrátil
se nyní proti strážmistrovi, který
musil býti odveden do blízké bu-
dovy místního velitelství. Při opě-
tovných srážkách s policií bylo zatčeno celkem
27 osob, z nichž byla jenom nepatrná část po-
sluchačů vysokých škol. Zatčeny byly zvlástě
pro zprotivení se stráži. Po výslechu byli zatceni
propuštěni.
12
article
Celý ročník raabského paodagogia relegován.
Z Pešti, 7. prosince. Veškeří žáci IV. ročník
pnedagogia v Raabu byli relegováni pr
urážku císaře a pro přestupky discipli
nární. Jakkoli ředitel poručil všem sludentům, aby
šli na mši 2. prosince ku poctě císařského jubilea
nepřišel nikdo
Ministr zemské obrany v Praze.
Z Vídně, 6. prosince. (K. k.) Ministr zemske
obrany polní podmaršálek šl. Georzi odjel dnes do
poledne do Pral-
Odjezd žvědského krále z Vídně.
Z Vídně, 6. prosince. (K. k) K rozloučen
se švědským králem a jeho chotí doslavil
se na severní nádraží: švědský vyslanec, generáln
konsul a členové švédské kolonie. Při jízdě k nádrate
plipravilo obecenstvo Veličenstvům bouřlivé ovace
Švědští hosté rozloučili se s císařém velmi srdečně
Císař políbil královně ruku a pak oběma tváře. P
tom se císař rozloutil s králem srdečně dvěma p
libky a stisknutím ruky. Král Gustav udělil vy
znamenání čelným osobám. Tak propůjčí
panu arcivévodovi Rainerovi velkokříž serafinskéh
řádu a minislerskému předsedovi svob. p. Bienerthov
velkokříž řádu Vasova. Císař propůjčil švédskému
ministru zahraničních záležilostí Trollovi veikokři.
řádu sv. Štěpána a švédskému vyslanci svob. p. Beck
Friisovi první třídu řádu železné koruny.
Raab
Georzi
Gustav
Rainer
Vasův
Troll
svatý . Štěpán
Beck
Pešť
Praha
Vídeň
13
article
Sociální demokracie v Uhrách.
Z Pešti, 6. prosince. (K. k.) Dnešní čísl
»Nepszavy«, orgánu sociálnědemokra ti-
ckého, bylo konfiskováno z rozkazu
vyšetřujícího soudce pro článek, v němž ostr
byl krititisován výnos ministra ob
chodu, podle něhož železniční zř
zenci nesmi býti členy sociálně
demokratických spolk ů.
Z Pešti. 6. prosince. (K k.) Uherská so
eiálně-demokratická strana konala dnes mi mo
rádný sjezd, který byl četně obeslán dele-
gáty z Pešti a venkova. Kongres zaujal s ta-
novisko proti plurálnímu práv
hlasovacímu a usnesl se uspořádat
proti němu hromadnou stávku. Pr
pravy vykoná 31členný výbor.
Berlinští akademíci mísí se do věcí rako nských
Z Berlína, 6. prosince (K. k.) Vedeckým
sdružením na berlinské université svo
laná a neobyčejně čelně navštívená schůze aka-
demická konala se dnes v poledne ve velké
dvoraně Eilharmonie, aby zaujala stanovisko
k nodávným událostem v Praze.
Mluvili profesoři Roethe, Lenz, Adol
Wagner a šl. Liszt, jakož i tajemnik
spolku pro udržení Němců v cizině Geisert.
Roeth
Lenz
Adol Wagner
Liszt
Němec
Uhry
Pešť
Berlín
Praha
14
article
Řečníci vyzývali k ochraně Němců a pro-
sili komilitony, aby navštěvovali vie
než doposud vysoké školy v Ra-
kousku. Schůze schválila jednomyslně a za
hlučné pochvaly prof. Lisztem navrženo
resoluci, v niž se praví, že události v Praze
byly sledovány s největším rozhořčením a pro-
hlašuje se za povinnost každého Něm-
ce pomoci utiskovaným kmenovým
bratřím. Schůze vyzývá k přistupování ke
spolku pro udržování Něm e
v eizině a ujišťuje Němce v Rakousku
nejvřelejšími sympatemi. Německým sludentům
v Praze byl zaslán telegram na důkaz sy mpatií
Rektor berlinské university prof dr. Kahl za-
slal do schůze srdečný pozdravný tele gram.
Za slovinskou univorsitu.
Z Torslu, 6. prosince. (K. k.) Dnes o 10. hod
dopolední konala se v Národním domě schůze
svolaná slovinskými posluchači vy-
sokých škol s thematem: Za slovinsko
universitu v Lublani. Byla navšlívena velmi
Zclně Mluvili zástupci sludenistva, dělnické slovin
ské organisace, říšský poslanec dr. Rybář a zá-
stupce jihoslovanské sociální demokracie, nače
schválena byla resoluce, jíž se žádá z a zříze-
ní slovinské university v Lublanu, vy
slovuje se souhlas s přislušným usnosením Klubu j
hoslovanských říšských poslanců „Narodna sveza“
protestuje se proti vystupování ně-
meckých studentů ve Vídni a Štyrském
Hradci vůči slovinskému studentstvu
a blahopřeje se slovinským posluchačům ve Vídn
a Štyrském Hradci k jejich jednání. Na konci schůz
způsobena byla bouře odporu proti zástupci jihoslo-
vanské sociální demokracie, který prohlásil, že so-
ciální demokraté budou usilovati o zří-
zení slovinské university v Lublani
ale také universily italské v Terstu
Předooda za hluku skončil schůzi o 1. hod. odpel.
Němec
profesor
Liszt
doktor
Kahl
sveza
Praha
Německo
Rakousko
Lublaň
Vídeň
Štyrský Hradec
Terst
spolek pro udržování Německo e
národní dům
Štyrský Hradec
15
article
Účastníci se pak z největší části rozešli, jen z
stup ast 300 Slovinců táhl hlavními ulicemi, provolá
vaje slávu slovinské universitě. V třídě Verdiově
srazil se s italskými liberály, kleří
zatím shromáždili. Policie zallačíla Slovince na n
břeží, kde se z části rozptýlili, z části láhli zpět k Ná-
rodnímu domu. Italové byli vytlačeni na
Velké náměstí a tam se rozešli. Několik osol
bylo při tom zalčeno. Když táhl hlouček Slovinců
mimo kavárnu Chiozza, hvízdali naň — jak se tvrí
— posměšně hosté v této kavárně; strhla se rva
čka, v níž bylo rozbito několik oken
roztřískány stolní desky. Jedna osoba byi
zraněna. Ve 2 hod. odpol. byl zas naprostý klid.
Z Torstu, 6. prosince. (K. k.) Nová loděnice Can
tiere Navale Triestino v Tržici spustila dnes šťastno
první parník na moře. Jmenuje se „Trieste“, byl st-
věn pro paroplavební společnost „Dalmatia“ aj
určen pro rychlodopravu mezi Terstem ? Metkovi
čemi.
Srbský náčelník penerálního štábu odstoupil.
Z Bělohradu, 6. prosince. (K. k.) Listy oznamuj
že náčelník generálního štábu generál Putnik poda
z důvodu zdravotních zádost za propuštěnou. „Slam
Slovinec
Italos
Metek
Putnik
Velká náměstí
Torst
Trieste
Terst
Bělohrad
Chiozzo
Can
16
article
pa“ vytýká Putnikovi, že zvolil nynější okamžik k o
chodu. Jest to útěk se stenoviště.
no
Milovanovičovo odhalení.
Z Bělehradu, 6. prosince. (K. K.) Dop
sovatel »Nového Vremene« Bere
žovský sdělil spolupracovníku »Politiky«
Prohlašuji kategoricky, že jsem přesně z
znamenal vše, eo mi řekl mini st
zahraničních záležitostí Milo v
novič. Jest nutno prohlásiti, že jsem od Mi
lovanoviče žádal, aby mi intervie w da
plsemně, nebo sby zmocnil jednohoz
svých tajemníků, který zná jeho miněni, aby
mi tyto názory sdělil písemně. Ministr prohlásil,
že by to nebylo oporlunní. Proto j s en
psal podle jeho diktátu. Podolýkám
výslovně, že jsem si slova Milovanovičov
přesně zaznamenal a protestuji prot
tomu, že jsem obviňován, jako bych je byl ne-
správně uveřejnil. Nejsem diplomat a pravim
otevřeně: jeden z nás dvou mluví neupřímne
Budoucnost ukáže, kdo to jest.
Z rozpočtového výboru ruské dumy.
Z Petrohradu, 6. prosince. (Spb. Ag.) Roz
počtový výhor dumy usnesl se dnes po výklad
ministra financí povoliti mu úvěrn
operace až do výše 450 milion
rublů na umoření 5proc. pokladničních po
ukázek a na úhradu schodku v mimořádnýeh
vydáních v r. 1909.
Vyvrácená zpráva.
Z Pelrohradu, 6. prosmnce. (K. k.) Oprot
pověstem, že mínistr financí prý prohlásil ve
včerejší schůzi rozpočtového výboru dumy, že
nová půjěka může býti uzavřen
jenom za těžkých a dokonce Ruske
ponižujíelch podminek, byla »Spb
Ag « zmocněna prohlásiti, že ministr neučini
žádného takového prohlášení a že
pověst jest holou smýšlenkou.
Milovanovičův
K K
Dop
Roza
Spb
Bělehrad
Nový Vremen
Petrohrad
Mila
Aga
17
article
Ze španělského parlamentu
Ze španělského parlamentu
Z Madridu, 6. prosince. (K. k.) Senát schváli
rozpočet ministerstva zahraničních záležitostí a za-
hájil rokování o rozpočtu ministerstva spravedlnosti
Sultán bude docházeti do parlamentu.
Z Cařihradu, 6. prosince. (K. k.) „Jeni Gazell
oznamuje s velikou radostí, že parlament bud
zahájen rozhodně 14. t. m, že sultán bu
de přílomen zahájení a že zavítá d
schůzí každý třetí nebo čtvrtý den.
Gazell
Madrid
Cařihrad
18
article
Poru a rozkodčí sond.
Poru a rozkodčí sond.
Z Nového Yorku, 6. prosince. (Něm. kab. spol
Státní sekretář Root podepsal s mlouvu s Pere
o rozhodčím soudu. Jest to první smlouva
o rozhodčím soudu, uzavřená s jihoamerickým
státerm
Poros
Nový York
Německo
19
article
Pašíč u krále
Pašíč u krále
Z Bělehradu, 6. prosince. (K. k.) Král přije
Pašiše v delším slyšení. Dnes koná skupšti
na druhou tajnou schůzi
Pyrenojský tunol olevřei.
Z Madridu, 6. prosince. (K. k.) Dnes byl v C
francu otevřen pyrenejský tune! za přítomnost
ministra veřejných prací,
Události v Marokku.
Z Madridu, 6. prosince. (K. k.) „Imperia!“ ozna-
muje z Melilly, že tábor v Jeluanu hoří. Má se z
to, že Rogi, pronásledován jsa harkou Kabylů, na
hlédl, že postavení jeho jest neudržitelné, zapálil t
bor a uprchl v noci 4. t. m.
Turecká opalření v Mesopolamii.
Z Cařihradu, 6. prosince. (K. k) Dle »Jen
Gazelty« rozhodla se Porta osidliti v Mes
potamii kočovné kmeny, vyslati tam
mohamedánské emigranty a vystavěti n
poušti vojenské pevnůstky, a by s
ukázala moc říše.
Ze země Somalů
Z Říma, 6. prosince. (K. k.) G uver ně
italského územi Somalů oznamuje
telegraficky ministru zahraničních záležitostí Til
tonimu: Dne 22. listopadu napadli derviš
s 2000 oštěpy a 34 puškami o sad
Bullalo, byli však odraženi a roz
prášeni vojskem, kleré bylo připraven
na útok a domorodci z Gheledi. Vojsko nemělo
ztrát Domorodci stlhající derviše měli jednoho
mrtvého a jednoho raněněho. Ztráty der
višů byly značné, jeden byl zajat. Vojsk
vrátilo se 23. listopadu za jásotu Gheleďanů do
Agroi. Teď jest naprostý klid.
Rogi
Kabyl
Port
Bělehrad
Madrid
Maroko
Imperia
Melilla
Cařihrad
Mesa
Řím
20
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 6. prosince. (Stano v i s k
dalmatských Chorvatů k annexi.
Chorvatští poslanci z Dalmacie podají ve sně
movně, až přijde na jednací pořad předloba
o annexi, státoprávní deklaraci, kterou vypra
coval posl. dr. Tresič- Pavičič. V dekla
raci se praví, že chorvatští poslanci z Dalmacie
berou nejvyšší opatření ze dne 5. října, jimá
suverenní práva panovnikova rozšířena též n
Bosnu a Hercegovinu, na vědomí s tím pro-
hlášením, že oprávněnost k onomu opatřen
uznávají jedině na základě volby člena rakousk
dynastie za krále chorvatského, provedené dne
1. ledna 1527 na hradě Cetiní chorvatským
stavy a na základě pragmatické sankce z r. 1712
která je dosud v Chorvatsku v platnosti, poně
vadž volby českého krále Ferdinand
na Cetini účastnili se také bosenští slechtici
jako hr. Štěp. Blagaj, Ivan Kobasic
z Brekovice, kteří volební akt také podepsali.
Mimo to opírají se o důkaz, prokázaný li-
stinami, že aspoň severní a západní části Bosny
a Hereegoviny přináležely k chorvatskému stálu
od jeho založení. Uherští králové mohli míti na
Stano
Chorvat
doktor
Tresič
Pavičič
Ferdinand
Štěp
Blagaj
Ivan Kobasice
Brekovice
Praha
Dalmacie
Bosna a Hercegovina
Chorvatsko
Bosna
21
article
Bosnu a Hercegovinu nároky jen polud, pokud
byli chorvatským národem svobodně zvolenými
králi a nositeli koruny Zvonimirovy. Bosenšt
králové uznávali suverenitu uherských králů je
jako současných králů koruny chorvatské. Chor-
vatský sněm r 1790 projevil soublas s uher
skou správou jen na tak dlouho, dokud nebu
dou znovu dobyty ony části Chorvatska, jež
byly tehda pod panstvím benátským (Dalmaci
a tureckým (Bosna).
Poněvadž v korunovační přísaze z r. 1867
král uherský se zavázal území Uher a vedlej
ších zemí (Chorvatsko-Slavonsko-Dalmatska) ne
zlenčovati, nýbrž dle možnosti rozmnožiti
nyní pak nastala možnost, slib tento provésti
dalmatátí poslanci očekávají, že panovník v brzku
svůj slib vyplní. Z důvodů výše uvedených
pak se stanoviska chorvatského národního práva
a vzhledem k tomu, že obyvatelé Bosny a Her-
cegoviny jso 1 také Chorvaté a Srbové, kteř
mají právo, aby byli spojeni se svými soukme-
novci v jiných korunních zemích, dalmatští po-
slanci nemohou souhlasiti s poda
nou řlšské radě předlohou a žádají
aby sněmovna vzala jich ohražení na vědomí
Zvonimirův
Chorvat
Srba
Bosna
Hercegovina
Chorvatsko
Uhry
Slavonsko
Dalmatsko
chorvatský národní práv
22
article
Školská stávka na českém severu
Školská stávka na českém severu
(Důvěrná schůze menšinoveho škol-
ského výboru v Duchcově. — Velké
veřejné schůze v Duchcově.
(Od zvl, zprav. »Nár. Listů«.)
Z Duchcova, 6. prosince.
Dnes o 10. hod. dopol. sešla se zde v Če
ském domě porada severočeského skolského vý
boru menšinového. Zastoupeny byly politické
strany i důvěrníci všech menšin severočeských
Schůzi, jejíž účelem bylo poraditi se o dalším po-
stupu školské akce, předsedal p. dr. R. Stejskal
Předsedajícím a pp. posl. drem. Drtinou, Jarošem
Kotlářem byly podány zprávy o vyjednávání v
Vidni a jeho výsledeích. O výsledeích vyslovil
se pp. redaktoři Brožík a Krampera, načež p
red. Josef Škába navrhl tuto resoluci:
Vyslechnuvše zprávy o tom, že rekursy
německých obel ve věci českých škol menši
nových byly ministerstvem vyučování zamitnuty
a že tím vyhověno aspoň největším naším stíž
nostem, usnášíme se, aby stávka školních dět
v Podkrušnohorsku byla odročena.
Zbraň tuto nedáváme však z ruky na dobro
nýbrž prohlašujeme, že chopime se jí poznove
v míře mnohem ještě větší, jakmile seznáme
že úřady nejsou ochotni plniti zákony. Stávku
odročujeme, čekajíce bezpečně, že rozhodnut
ministerská nezůstane jen na papiře, nýbrž že
budou co nejrychleji vykonána. Kdybychomse
však měli zklamati, pak s největším důrazem
zahájíme stávku znovu. Potom však úřady uvidl
co my čeští dělníci dovedeme.
doktor
R Stejskal
Drtina
Jaroš
Brožík
Kramper
Škába
Duchcov
Videň
23
article
Setrvávajíce při dřívějších svých resolu
eích, vyslovujeme své nejhlavnější požadavky
takto:
Ministerstvo vynčování, zemské školní rady
okresní i místní školní rady nechť konečně po
chopí, že nestrpime, aby nynější nezákonné po-
měry ve školství našem trvaly dále.
Chceme nezlomně, aby zřízeny byly česk
školy veřejné všude tam, kde jsou pro to zá
konné podmínky. Povolané školské úřady nech
zahájí příslušné šetření bezprodlené všude tam.
kde se rodiče české národnosti o veřejné obecn
školy hlásí. Pro rychlý postup věci budiž tedy
na školách zjišťována národnost dítek místo
znalosti jazyka, jež doposud se zjišťuje a budiž
všeobecný soupis lidu založen na národnosti
nikoli obcovacím jazyku.
Chceme, aby české školy umístěny byly
v budovách, vyhovujících úplně zákonným před
pisům a nařizením, jakož aby opatření novýel
tříd dálo se bez jakýchkoliv průtahů. Polodenn
a střídavé vyučování budiž dopušténo jen v me
zích prováděcího předpisu zemské školní rady
k delinitivnímu řádu školnímu a vyučovacímu
Chceme, aby pro naše dítky zřízeny byl
potřebné české školy měšťanské.
24
article
Cheeme, aby rozpuštěny byly místní školn
rady pro české školy, pokud obsazeny jsou
Němci a renegáty a do nich volení byli jen
uvědoměli příslušníci české národnosti. Potřeb
nou změnou zákona budiž pak ustanoveno,že
tyto úřady školní mají býti voleny rodiči školníeh
ditek. Mistní školní rady buďtež dle zákona do
zorčimi úřady přísně přidržovány k vykonávání
svých povinnostl.
Chceme, aby české školní budovy byly
označeny českým nápisem »Česká škola« podl
platného ministerského nařizení
Žádáme, aby zřízen byl inspektor pro česk
školy menšinové se sídlem v Podkrušnohoří
jakož aby zřízeny byly v okresích smíšenýeh
okresní školní rady české, jako mají Němci.
Protestujeme proti tomu, aby zřizován
bylo v zemské školní radě pro král. české ja-
kési subkomité pro školy menšinové.
S největším důrazem profestujeme prot
tomu, aby záležitosti menšinových škol českých
předkládány byly k rozhodnutí německému mi
nistru krajanu.
Trváme na tom, aby rozhodovaly tu toliko
příslušné školské úřady přesně dle zákona.
K dosažení a hájení těchto požadavků sor-
ganisujeme všechny české menšiny v království
českém i celou českou veřejnost.«
Po zevrubné debatě byla resoluce tato
přijata a četní důvěrníci přednášeli pak stížnost
a žádosti ve příčíně jednollivých škol, jež
stanou se předmělem dalšího jednání. Severo-
český školský výbor zůstává, i nadále v plat
nosti a bude pracovati k rozvoji a ochraně
českého skolství menšinového.
Němec
Podkrušnohoří
rada pro český škola
Český škola
25
article
V drebném prodejii
ranní číslo o sobě . . za si
večerní
. . zn 4 k
Ve flálkách na venkov
nanní čislo . . . . . r s 1
wočerní . . . . . . . . o'
nserát
pihul so holově napřed
Dřodplaconi n innerty přlilne
mliinistracu v Marinsl ml,-
Tm nueliásaji go (v
rodlhkco, tihkárnn p oxpedli
Národnich Listo
nůkopisý ne nevracalil
26
article
Po dopolední konferenci školského výboru
menšinového, která se protáhla daleko přes po-
ledne, rozjížděli se účastní na ní poslanci, men-
šinoví pracovníci a důvěrníci místní do svých
obci a měst, kde byla na včerejší odpoledne
svolána celá řada velkých schůzí veřejných,
to v Mostě, Duchcově, Lomu, Teplicích
i v obcích menších.
Největší zájem upínal se na veřejnou schůz
v Duchcově, konsnou v sále Národního domu
tamního, poněvadž zde bylo ústředi celé akce.
Schůzi ohromně navštivenou svolal Politický
spolek pro Duchcov a okolí a předsedal jí jeho
předseda p. Herrma n. Hlavním řečníkem byl
dr. R. Stejskal, jenž jako předseda škol-
ského výboru menšinového v úvodě narýsoval
přehledně celou historii mnohaletých zápasů
v otázkách českých škol menšinových. Vyloži
zejmena nynější stav a všechny příčiny, jež
vehnaly konečně české rodiče do stávky a jaký
význam měl tentu poslední, zoufalý prostředek,
jakým vlivem působil na vládu.
Na to referoval o dopol. schůzi důvěrníků,
ocenil podstatu toho, co prozatím na vládě vy-
nuceno a formuluje i vysvětluje zároveň, jak
třeba rozuměti usnesení jejich: zastaviti
stávku, odročiti ji, ale nikoli skon-
čiti. Češti rodičové na severu, kteří s takovým
hrdinstvím a s tak vzácnou disciplovanosti
stávku svých dětí provedli, nejsou napro-
sto »uspokojeni« tím, co vlád
byla nucena dáti, v čem aspoň čá-
stečně vyhověla. Ale uznávě, že pr
první chvili, nejnutnější, aspoň něco se stalo
přerušuje na čas stávku a bud
na stráži — vyčkávati, jak slib
prozatím na papiru učiněné s
budou vtělovati v skutky. (Dlouho-
trvalý pollesk.)
doktor
R Stejskal
Most
Duchcov
Lom
Teplice
národní dom
spolek pro Duchcov
školaský
27
article
P. Brůha, tajemník strany sociálně demo-
kratické, poukazuje s důrazem na charakteristi-
cké příznaky stávky školské, minulý týden tak
skvěle inscenované, zahájené a provedené. Bylo
potřebí cesty mimozákonné, aby také
jednou i rakouští ministři plnili zákon, konali
zákonnou povinnost vůči českým menšinovým
školám. Tím, že budete se říditi usnesením
svých důvěrníků, vlastních lidí, které jstesi
zvolili, nevzdáváte se ještě boje dalšího. Je v
vašem vlastním zájmu, abyste svým dětem vy-
dobili všeho, čeho je třeba pro jejich výchovu,
pro zajištění v boji životním. Svojí stávkou
vymohli jste uvolnění zákona, ale teď musíte
pracovati dále: Český sever musí býti
mraveništěm práce pro česk
školství menšinové! (Bouřlivý potlesk.)
P. Krampara za stranu neodvislých sociák-
stů rozebral po stránkách praktických všechny
ty výhody a »ůspěchy«, jakých prozatím na
vládě bylo dobyto. Oceňuje nestranně, jak dvoj-
sečná zbraň je taková školská stávka dětí, jaký
poslední, zoufalý prostředek. Upozorňuje, jak
opatrně třeba přijímati všecky dosavadní sliby.
že ty nejnovější, třeba že na venek hezky vy-
padají, dosud jsou pouze na papiře. Heslo
všech českých rodičů na severu musí býti: Státi
na stráží l
Dr. Stejskal chápe se pak ještě podruhé
slova, aby se vrátil ke středeční hromadné de-
putaci školních dítek stávkujících a ke skandál-
ním událostem, jež zaviněny městakou po-
licií duchcovskou.
P Brůha
doktor
Stejskal
strana sociálno demakratický
28
article
Policejní kamisař Bureš, který je ve
vyšetřováni (!), podivuhodnou náhodoutu
zase »úřadoval«, děti české honil a dával ho-
niti, škrtiti ald. Správce okresního hejt-
manství si toho všeho nevšímal. Nechce se an-
gažovati, aby si neškodil u Němců. A pak s
šlo klevetiti do Prahy a do Vídně, že stávkující
české děti rušily jubilejní bohoslužby a hold
cisaři v Duchcově. Nikoli školni děti
rušily jubilejní bohoslužbu, nýbrž
městští policajti, kteří honili če-
ské děti jako psy. Teprve když politický
úřadník intervenoval proti jejich řádění a měst-
ská policie odvolána, nastal ihned klid
pořádek.
České školní děti šly holdovati
císaři, šly v ruce správce hejtman-
ství složiti blahopřání panovní-
kovi a zároveň odůvodněnou žádost za lid-
skou školu. Řečník prosí přítomného zástupee
vládního, aby zvláště o těchto skandálních po-
měrech referoval na příslušných místech, aby
bylo poměrům české menšiny ducheovské dobře
rozuměno.
Usnesli-li jsme se dnes na tom, že zejtra
naše děti půjdou do školy, neznamená to
konec našeho boje, naopak, znamenát
začátek práce, systematické, účelné, prak-
tické. Řečník vyjmenovává pak ještě celý růže-
nec stížnosti, obtíží a šikán, jakým vydán
čeští rodičové a jejich děti, a jak se proti nim
účinně brániti, vyznamenáván přes tu chvíl
hlučným souhlasem.
Ke slovu dostala se pak ještě celá řada řeč-
níků z obeí okolních. Tak řečník z Bíliny
prohlašuje, že nemůže zaručiti, zda bude možno,
aby v jeho obci od stávky bylo upuštěno: po-
slali by snad tamější rodičové děti do školy
radi, ale nemají kam. Pro 124 děti tam míst
naprosto není. Jiné poučné a názorné obrázky
se vystřídaly. Za nejlepší nálady schůze skon-
čena v 1/46. hodině več. za radostných dojm
s heslem: „do práce za české školství“.
Bureš
Němec
Praha
Vídeň
Duchcov
Bílina
30
article
Z Lomu, 6. prosince
Lom
31
article
(Pův. dopis „Nár. L.-
V Lomu konala se dnes školská schůze
o 3. hod. odpol. v hostinci »U lipy« za účast
asi 800 osob. Schůzi zahájil zástupce rodiču
p. Drasel, který udělil slovo říšskému poslanci
panu Kotláfovi.
Řečník promluvil o krocfch, které pro české
Kotláf
Lom