1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 5. prosince 190v
Praha
4
article
Ha rannt a večerní liety
předplácí se
V Prane v administraci:
na měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K — p
s dvojí donáškou:
nscměsie. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve flišlkách-
na měsie: . . . . . 2 K 30
Poštou-
na měsle
.. . 3 K
na etvrt leta . . . . D K o0l
s dvoji zásilkou
na měsíe
Ba tvrtiota : . . k so
5
article
Bude mír zachován?
Bude mír zachován?
Kdežto v Rakousko Uhersku právě v po-
slednich dnech množící se pověsti o přípra
vách vojenských sesilovaly obavy v širších
kruzích, že poměry na jihovýchodě se po
vážlivě přiostřují, zvláště když jednotlivé po-
plašné, ale správou vojenskou za bezpod
statné prohlášené zprávy vypravovaly již
o srážkách krvavých na hranicích srbských
i černohorských, docházejí nejnověji se všech
4stran zprávy, kteréž na chvíli opět povzbu-
zují naději, že umění diplomatickému přece
jen se podaří zjednati uspořádaní poměrů,
annexí Bosny a Hercegaviny zvířených.
Již to, že velevyslanec rakousko uherský
markýz Pallavicini, dosud neopustil Cařihrad
ačkoliv turecký boykot zdejšího zboží dosud
nebyl zastaven a podle usnesení poslední
společné rady ministerské pro případ, že
boykot ihned nebude zastaven i doprovodem
válečných lodí bylo pohrozeno, jest pozoru-
hodnou známkou, že přece jen jest ještě
patrný ostych, urychliti na Východě obáva-
nou katastrofu.
Pallavicini
Rakousko
Uhersko
Bosna
Cařihrad
6
article
Možná, že jest další setrvání markýz
Pallavicina v Cařihradě i výsledkem rad
kteréž se sypaly zejména v listech anglických
a francouzských na ministra zahraničných
záležitostí bar. Aehrenthala pro postup jeho
jejž tam mají za nedosti připravený diplo
maticky a tudíž i za ukvapený. I mírný
velice opatrný francouzský »Tempse, jenž
se jinak nijak netají se svými příznivými
disposicemi pro rakouskoluherské soustatí.
napsal ve článku, věnovaném jubileu panov
níkovu: Bar. Aehrenthal změnil smělým ge-
stem opatrnou politiku rakousko uherskou na
Balkáně, zvrátil posavadní pořádek mezi
činiteli a pomíchal karty. Kdyby si byl ihned
pospíšil hojiti rány, jež se objevily, snad by
se mohl vykázati úspěchem na ospravedlnění
své odvahy. Ale on dal uplynouti času a tak
záležitosti balkánské zůstavají znepokojují
cími, spor s Tureckem stavá se jitřivým. J
to politika — nového vlivu? Ale snad
se ještě postibne, že se vykročilo příliš
rychle a chod stroje se zmírní. Všickni
přátelé Rakousko-Uherska a Francie pak
zvláště přejí si, aby si nezadalo v onom po-
stavení mezinárodním, jakéž mu zjednaln
prozírávost panovníkova.
Pallavicin
Cařihrad
Balkán
Turecko
Rakousko
Uhersko
Francie
7
article
Podobně i berlínský »Tageblatt. pozna
menává: Rozhodnutí o tom, zda-li se sejde
konference východní, již nutno nyní pova
žovati za nejlepší záráku zachiován
míru — spočívá více v rukou rakousko
uherských státníků než tureckých skladačů
zboží A nelze se zbýti pocitu, jako by ve
Vídni příliš málo se dělo, aby urychlil
se rozbodnutí ve smyslu mírného vyřízení
Jak známo, vlástní nebezpečí porušen
míru spočívá v otázce, zdali se podaří diplo
macii nalézti takové náhrady či kompensace
pro Turecko, Srbsko a Černou Horu, které
by stačily uklidniti nejen rozčilené veřejné
mínění těchto zemí, ale jež by umožnily
souhlas i mezi moenostmi, kteréž spolu
podepsaly berlínskou smlouvu.
Vídeň
Turecko
Srbsko
Černá Hora
8
article
Dle rokování v italské sněmovně jes
jasno, že zahraničný ministr Tittoni pokládá
za dostatečné pro zájmy Ilalie, ze byl sandžak
novopazárský vyklízen a že se uvolní Černe
Hoře zvláště na Adriatickém moři
Dle posledních zpráv bělehradských, jež
uveřejňuje petrohradské »Nové Vremě«, jes
i nynější zahraničný ministr dr. Milovanovič
podle výsledku své cesty na Západ pře
svědčen, že království srbskému jest se spo
kojiti za annexi Bsny náhradou na území.
kteréž by je spojilo s Černou Horou a takt
i s Adriatickým mořem. Projev Milovanovičův
k dopisovateli vzpomenutého petrohradského
listu jest v této chvíli dosti důležitý a protc
jej tu podrobněji uvedeme: Zastupci velmoc
rozhodně a určitě prohlásili, bude li se konat
konference, nelze se vyhnouti tomu, ab
annexe Bosny byla uznána a proto jes
Srbsku o to se snažiti, čeho lze nejsnadněji
dosíci. Na tomto stanovisku stojí i ruský
zahraničný ministr Izvolský i nynější vláda
srbská. Dle dalšího sdělení Milovanovičova
Izvolský ještě před návštěvou bar. Aehren
thala v Buchlově se vyslovil, že Rakousk
zamýšlí annektovatí Bosnu a že nevidí nijaké
možnosti, překaziti to.
Ilalie
Milovanovič
Milovanovičův
Izvolský
Aehren
Nová Vrema
Bosna
Buchlov
9
article
Jedině kompensace lze Srbsku vyhléd
nouti a plán náhrad těch byl prý v Buch
lově vypracován a položen za základ jednán
s druhými mocnostmi. Setkav se po druhé
s Milovanovičem ruský zahraniční minist
setrval na tomto názoru a ohlásil určitě,ž
Rusko uznalo annexi, protože pro ni nemůže
se pustiti do války. Nyní prý vše na tom
záleží, jakých slibů dostalo se v Petrohradě
Pašičovi a kdyby zněly opáčně, musila by
nynější vláda srbská odstoupiti a bylo- li Pa-
šičovi řečeno totéž co Milovanovičovi, jes
těžko říci, co by tedy vláda srbská měla po
číti?
on sas dento
»Nové Vr.e pak k této zprávě svého
bělehradského dopisovatele podotýká: Řekl-l
Izvolský, že annexi nutno uznati, nezbývá
ovšem Srbsku, nez spokojiti se onou chudou
náhradou území, čímž se má pomoci baronu
Aehrenthalovi z choulostivého postavení
v němž se octl. Ale nějaké odpovědi musí
se Srbsku dostati, ať už je dobrá nebo
špatná
Tato informace bělebradská ovšem zda
se býti v odporu s tím, co nedávno vládn
petrohradská »Rossija« uveřejníla z tajných
starších úmluv mezi Ruskem a Rakousko-
Uherskem, z nichž všeobecně se vyvozovalo.
znci nn
Pašič
Milovanovič
Aehrenthal
Srbsko
Rusko
Petrohrad
RakouskoUhersko
Rossija
10
article
že pro Rusko závazek uznati annexi neexi-
stuje, a kdy i sama kadetská »Rěč« konsta-
tovala: Dle toho, lhostejno podaří li se či
nepodaří-li se vrátiti otázce annexe význam
evropský, sejde-li nebo nesejde-li se konfe-
rence, může ruská diplomacie s do-
brým svědomím považovati ruce
své za zcela volné; a my můžeme
říci, byl to sen, zlý sen, ale již minul. —
Co do bělehradské zprávy o sděleních,
jež učinil Izvolský Milovanovičovi, nutn
ovšem vyčkati, zdali se nesetká s vyvrácením
z ruského zahraničného úřadu a zdali snad
vlastní její účel není — zasáhnouti do si
tuace v kruzích bělehradských, jak již z je-
jího přiostření proti Pašičovi vyplývá. Kdyby
totiž v názorech srbských se vyskytly dva
proudy, z nichž jeden by byl pro stanovisko
Milovanovičovo a druhý proti němu, mohlo
by to vésti k větším důsledkům, než ku
pouhé ministerské krisi, zvláště vzpomínáme-li
zpráv, jež se šíří o otřeseněm zdraví krále
Petra. Nám však nyní jest počítati s tím, že
nynější ministerstvo srbské projevuje opravdu
velikou ochotu, vyhnouti se porušení míru.
Rovněž z kruhů tureckých šíří se zprávy
stejného směru, zvláště vídeňský velevysla-
nec turecký jest prý plně přesvědčen, že se
naleznou podmínky pro dohodu mezi Ture-
ckem a Rakousko-Uherskem a v Pařízi
hlásá Naum paša pevnou důvěru v zacho-
vání míru.
Izvolský Milovanovič
Pašič
Milovanovičův
Petro
Rusko
Rakousko
Uhersko
11
article
Ba tentokráte i z Berlína se posiluje
naděje v zachování míru, ježto prý dle spo-
lehlivých zpráv anglických kaneléř Bülow ve
čtvrtek v rozmluvě se zahraničnými zástupei
několika velmocí osvědčil svou pevnou dů-
věru v trvání míru, protože otázky, kteréž
vznikly mezi Rakousko Uherskem a jeho
sousedy na Balkáně, za nediouho smírně
budou vyřízeny.
A na konec i z Pešti se ozývá volání,
aby mír byl zachován, a to v témž listě.
kterýž způsobil známou odpověď v ruské
vládní »Rossiji« na článek Dočzye o dřívěj.
ších úmluvách rusko rakouských. Dnes pak
dovozuje, že mír spočívá na tom, jak se za-
chová Francie, ježto by Německo nezůstalo
nečinno, kdyby Rusko chtělo zasáhnouti vo
jensky do zmatků na Balkáně
Podobá se pak, že vše na tom závisí
sejde li se konference evropská, neboť pešt
ský hlas volá: Francie musí působiti př
akci, jež čelí k tomu, aby Rakousko-Uhersk
bezpodmínečně se zúčastnilo konference.
Kdyby však i poslední výstraha byla mar-
nou, pak musí Francie se odhodlati, aby
varovala před válkou, v níž by i ona nesla
oběti na krvi i penězích.
Ale tento hlas tuší zápletky dalek
větší než pouhé sousedské potíže na Balkáně
Bülow
Rossij
Dočzy
Berlín
Rakousko
Balkán
Pešť
Francie
Německo
Rusko
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 114.)
Ve Vídni, 4. prosince.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Těžké přehmaty presidenta Weis-
kirchnera. — Aféra Klofáčova
v „Rathauskelleru“. — Posl. Halii
a Wolf o Praze.
Šestihodinová dnešní schůze byla na po-
čátku stejně jako na konci hlučnou
rozechvěnou. Sněmovna rozešla se veče
valně podrážděna, ba bojovnější nežli včera.
zvláště pro chování se presidenta dra
Weisklrchnera.
Tento funkcionář, vyšlý ze svobod n
volby poslanců, jednal jakoby byl profousem
kterému konečně není ani divným nejhněv-
nější tón.
Dr. Weiskirehner zapomněl, že jes
povinnosti předsedy chrániti posla nee
všech stran a národů bez ohledu na
smýšlení jejich, třeba bylo zřejmě nepřátel
ská komukoliv.
Presidentu poslanecké sněmovny musí kte-
rýkoli poslanec, třeba byl nejradikálnější, nej-
liberálnější a nejdemokratičtější, býti stejně
cenným, pokud jde o práva poslance,
jako vůdce největší strany!
Weis
Klofáčův
Posl
Halie
Wolf
Weisklrchner
doktor
Weiskirehner
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
13
article
Dr. Weiskirchner činí však ro z d íly
mezi poslanci a vnáší do svých projevů
které pronáší ex presidio, své strannícetví.
své smýslenl, své sympatlie a svou
nevoli.
To jest vážně nebezpečí pro sně-
movnu, z kterého by přijíti mohla pohroma pro
veškeru dělnost zastupitelstva lidového, beztoho
v posledních dnech stěží zachráněného.
Dr. Weiskirchner — jak obšírně ve večer-
ním listu našem sděleno — prohlásil dnes, že
vše, co činí poslanci mimo řečnění,
jest zločin veřej vého násili. To je snad
soukromý jeho soud, avšak nemá práv
povyšovati svoji domněnku na rč-
jakou normu, tím méně, poněvadž nikdy
takového výkladu jednacího řádu
nebylo.
Ale nedosti na tomto neslýchaném prohlá-
šení před sedově
Když dr. Kramář vznesl naň pro udá-
losti, jež sběhly se včera ve skle p
radnice proti posl. Klofáčovi, tu
dr. Weiskirchner dal odpověď, která
naplnila nejen poslance české, ný-
bž všechy poslance neněmeckéa
zvláště mimovídeňské největší
nevoli!
Nikoli pouze to, že nenalezl ni jedi-
ného slova politování, nikoli pouze
doktor
Weiskirchner
Kramář
Klofáč
14
article
proto, že věc odkázal do kompetene
purkmistra dra. Luegra (l), nýbrž hlavněa
jedině proto, že svoji odpověď zakončii
výrokem, že celá věe, včera Sch ne-
drem a soudruhy provedená, na-
mířena byla jen proti osobě posl
Klofáče.
Posl. Klofáč má nesporný nárok jsko
každý jiný poslanec, aby byl, pokud j d
o svobodu jeho smýšleni, pokud jedná
se o veřejné osvědčování jeho stanoviska, n
stejnou ochranu, jako kterýkol iv
poslanec jiný.
Co se stalo Klofáčovi včera, mohlo by se
zejíra státi na př. Daszyňškému, kdyby mluvi
v Krakově o vídeňských šosácích, mohlo bys
státi pozejří Vlachovi, kdyby mluvil v Terstu
nějakou řeč úřadnickou.
Důsledky chování president
dra. Weiskirchnera jsou prostě ne-
dozírny, Prolo jeho odpověď způsobila dlouhe
jitření mezi poslanci v šech stran, tak
sociálními demokraty, kleří si pravili
v té chvíli, že při takových disposi-
clch na presidilu nikdo není ve
Vídni jist osobní bezpečnosti
Z řečí promluvených dnes v budžetní de-
batě zasluhuje zmisky toliko výklad katolicko-
národního posl. P. Šilingera, který pojednal
zevrubně o záležitostech moravských a též
posledních příhodách brněnských. Cokoli pro-
nesli posl. Malik a Wolf, jest kaše několi-
kráte již ohřatá, vystydlá, nechntná, třebas i K.
H. Wolf nejvyšším tonem prsním mluvil o
»čackém národě německém«.
Klofáč
Posl
Vlach
P Šilinger
Malik
Wolf
Krakov
Terst
Vídeň
Luegra
15
article
Zejtra jest proponována schůze krátká
Čekaji se řeči dra. Kramáře a prof
Masaryka, na které dnes nedošlo.
llií ss
mole jo
ssvj Z Vídně, 4. prosince. (K. k.)
(Začátek schůze ve večerníku.)
Posl Šilinger pokračuje ve své řeči, praví
Dlouholité boje mázi Němci a Čechy dokázaly jii
dávno, že Němci neponěmčí Čechův a my nepočeštíme
jieh. Zuchovávejte
jednotnost království
nabádá Němce, dejte každému právo v každé
části jeho, pokoj se jistě vrátl.
Hlasy na levici: Národnostní rozdělení
Posl. Šilinger: To nepřipustíme. Ror
děliti nesmíte. Madi býti zjednán potadek, musí
se jednou přestati se studentskou a po-
ullění politikou. Olsuzuj ma politiku, klerá
na pražských ulicích volá »Slava Srbsku!« jako zlo-
čin proti Rakousku, proti národu českému a proli
Srbsku samotnémn (Souhlas a pochvala), protože s
tím v Srbech vzbuzuje naděje, že český náred aneb
Slované v Rakousku vabecjim mohou pomoci a tak
malé Srbsko štve sa do války. (Souhlas) Můžeme
snad býli různého názoru o annexi, ale jedno mau-
síme všichni chtíti, aby nedošlo k válee
(Souhlas)
Pojednávaje d vnitřní politice a koalici, soudí,ž
koalice dala by se utvořiti,
kdyby pověstné němeské souručenství poněkud po-
volilo, kdyby německé strany, které chtějí skutečě
parlamentarismus, odloučily se od těch, jež chtěj
sice ministry, nechtějí však dáli žád
ných hlasů a jsou vlastními vinníky
nentěšených poměrů v Čechách
Broje proli jednání německého ministra krajana,
pravil řečník: Vyhlásili-li jste nyní stanné právo
v Praze, měl by býti na prvním místě odsouzeu
dle stanného práva německý ministr
krajan.
Kramář
Masaryk
Posl Šilinger
Němec
Čecho
Čechův
Posl
Šilinger
Madi
Srba
Slovan
Broj
Vídeň
Rakousko
Srbsko
Čechy
Praha
Slavo Srbsko
16
article
Hlučné výkřiky »Oho« a smích na levici.
Posl. Grössl: Klofáč
n n
Posl. Brunner: A Buříval
Posl. Š linger nalehal dále na úplné prováděn
zásady: Německému národu německ
úřadníky, českému české. Stěžoval si do
odstrkování českého živlu mezi úřadnictvem na M-
ravě a ve Slezsku, žádal, by nynější sprá v
ministerstva vyučování vyřídil a všechny
záležitosti z Moravv
Stěžuje si do průtahů při zřizení česk
university v Brně a pravil, poukazuje na de
monlrace vlašských studentů: Konečné budeme
snad i my donuceni
vynutiti si nniversita rauami
z revolverů-
Jeho strana učiní, seč bude, k ochraně p a
lamentarismu.
Před antonomlí vyrovnáni
Vůči dro. Adlerovi prohlašuje řečník, že před auto
nomii národů musí býti provedeno na všechny časy vy-
rovnání. Pravil-li dr. Adler, že v táboře sociální
demokracie je Rakousko, chce spatřovati v tom na
pomenutí, abychom se vzchopili, pracovali a řekli
Ne! Ne! Rakousko není v sociálně-dlemo kratickém
táboře, nýbrž budoucnost Rakouska je v tábo ře.
kde vládne spraved nost, pořádek
rovnoprávnost. (Hlučná pochvala a potlesk
katulicko-národní strany)
Posl. Romančuk prohlásil, že ruský klub nesou-
hlasí s pilností ani s meritem zatímného rozpořtu
se stanoviska ruského národa i v zájmu celého státu
jenž vyžaduje neprodlené řešení nároa-
nostní otázky v celé řiši a vší oprav dovosti
Důvěry k vládě nemá, poněvadž haličtí Rusové jsou
dáni v šanc polské nadvládě. (Pochvala.)
Posl. Biolohlawek polemisoval, opětně přerušo-
ván soclálními demokrty, s drem. Adlerem. Svým
útoky na bar. Bienertha chtěl jen projeviti
Posl
Grössl
Klofáč
Brunner
Buříval Posl
Adler
doktor
Romančuk
Rus
Bienerth
Slezsko
Brno
Rakousko
můj Posl
17
article
vděčnost bar. Beckovl,
jenž projevoval soclálně-demokrati
cké straně největší blahovůli. O volbách
do dolnorakouského sněmu nabylo přehmatů. Tylo
výtky a stížnosti opakují se, kdykoliv sociální demo-
kraté ulrpí porážku Sociální demokralé lě-
kuji za svou existenci jen svému tero-
rismu a národnostnímu šílenství ob
čanských stran. Jinak musilo by býti celé Ra-
kousko křesťanskosociální. Hlavním sídlem socikl-
ních demokratů jsou nemocenské pokladny a proto
jeho strana bude usilovat o jejich postátnění a ne
povoli. Pojišťování nebude organisováno dle stran
neboť jinak by s pojišťovacího zákona seělo
Vyhlášení stanného práva považuje za odů
vodněno.
Včerejší den měl pro parlamení největší význam
protože se uká zalo, že-
parlamentárníci se vyprostili z vlivu
otravného tisku,
zejména „N. F. Pr.“. Národní spor nemůže zmizeti
dokud trvá v jisté části tisku národnostní štva
nI. Prál by si, by stanné právo platilo
také proti jistým zástupcům veřejne-
ho mínění Sociální Cemokralé budou hájiti par
Beckovl
19
article
lamentarismus jen pokud budou viděli, že lam jsou
hájeny jejich osobní a strannické zájmy. Jeho stran
bude podporoveti i sociálně-demokratické návrby
mají-li za účel prospěti pravým zájmům lidu. Chtějí-l
však sociální demokraté spojiti se s intrikánem
Masarykem. a společně s ním vznítiti kullunn
boj. strana řečníkova vysloupí proti nim se vší roz-
hodností.
Zde se nešíve, zde se pracuje pro zájem pra
cujícího lidu bez rozdílu strany a vyznání
Annexe Bosny jest oprávněna a v nynější
siluaci všichni poslanci do jednoho jsou povinni stát
k domu rakousktému a prolo křesťanští sociálové bu-
dou hlasovati pro nejrychlejší vyřízení rozpočtu
(Hlučná pochvala a pollesk křesťanských sociálů)
Posl. Malik krilisoval stanovisko sociálnícl
demokratů, kteří jako nejsilnější strana sně-
movny jsou prý povinni převzíti vedení zále
žitostí a prováděti positivní politiku. Dál
protestoval jménem Všeněmců důrazně proti zří-
zení vlašské university, prohlásil jměnem
Všeněmců z alpských zemí úplnou solidarilu
s Němci ze zemí sudetských a pojednával
o událostech ve Pluji, kde Lyl vydán
obecný zákaz nositi barvy,
jenž se dobře osvědčil. (Výkřiky: Proč nebyi záka
ten vydán v Praze?) V Praze tomu tak nebylo a prot
němečtí sludeníi se jim říditi nemusili Němci v Piuj
se bez odporu podrobili, Slovinci tak neučinili. Slo-
vinců v Pluji zmocnila se právě proto, že nebyl jim
zkřiven ani vlásek, bezměrná zuřivost, jež rozpoutal
v slovinských listech neslýchanou štvanici prot
Němcům a ta veda ke známým lublaňským výtrž-
nostem. Vláda hromuje sice proti boykotu v Turecku
avšak nenalezla žádného prostředku proti boykol
Němců v Lublani. Dále zmínil se řečník o událosteci
v Celji.
Masaryk
Posl
Malik
Němec
Slovinec
Annex Bosna
Praha
Turecko
Lublaň
20
article
Za řeči posl. Malika sirhla se mezi posl. Einspin
nerem a drem. Benkovičem prudká hádka
Posl. Benkovič přerušoval opělně Malika, lí
čicího udlálosti celjské, výkřikem: To není pravvdaí
Posl. Einspinner apostrofoval dra. Benk
viče slovy: „Takový jemný pán“
Posl. Benkovič obrálil se v nejvělším rozčile
proti posl. Einspinnerovi, avšak několik poslanc
zakročilo a zabránili, že přihoda nenabyla vážněj
šího rázu
Posl. Malik, pokračuje ve své přerušené řeči
protestoval proti průplavním stavbám, žádal postát
nění jižní dráhy a domáhal se zdělání služebn
pragmatiky
Posl. Wolf ukozoval na obtížnou situaci naprol
zatímnému rozpočtu. Vinou těchto poměrů jest čl. 1.
a prvním úkolem lidového pariamenlu mělo býti
odstraniti čl. 14.
Tvoření koaličního kabinelu v Rakousku i
vždy pramenom korrupce. Za pokusů konličních bar
Bieneřtha lomcovalo Slovany v Lublani a Praze ší
lenství a právě v télo době chlěli si vlašští sludení
proraziti revolverovými kulemi průchod do rozpočtn
pro vlašskou universitu. Němečtí radikálové považu
universitní otázky za olázky kuliurní
Nepodaří se dostati Němce a Čechy
Malik
Benkovič
Posl
Benk
Wolf
Němec
Čecho
Rakousko
Lublaň
Praha
Bieneřtha
Slovan
23
article
Může se snad ulvořiti koalice s Čechy a j. ná
rody proti Němcům, snad pomocí jednollivých živlí
německých. Avšak po hrozném silcení se Badenov
režimu nebude to již možná. Nebo by bylo možae
ulvořiti koalici, ve kleré by Čechové ne
byli zastoupeni, Němci však ano. Taková sně-
movna byla by s husitským šílenstvín
brzo hotov a.
Dokud nebudou různice mezi Němci a Čechy
úplně odsíraněny, jest jejich spolupráce nesmysiem
a uslavičným pramenem nových zmalků.
Němci mají právo býti
nesb
eb e
v Praze doma
a postarají se, aby němečlí studenti tam nelolik
směli zíti, nýbrž svobodně a nerušeně před celým
svělem nosili své barvy, odznaky svého smy
šlení a mluvili svým jazykem. Proli po
rušování tohoto „práva“ váhala vláda užíti správ
ného prostředku. Kdyby byla hned na počátku prol
tomu vystoupila, nebylo třeba stanného právaa
Němec
Čecho
Čechy
Praha
24
article
rozhodné ruce policejního ředitele
byly by luzu přemobly
Řečníkova strana vyčkává činů vlády, jaks
postaví k německo-českým požadavkům, zvláště k ja-
zykovému zákonu a k zákonu o krajském zřízení
Německým menšinám, jmenovitě v Praze, musí být
možná rozvíjeti se kulturně, hospodálsky a národ-
nostně. Výhrůžkami o rozpuštění sněmovny nedaj
se němečtí radikálové zaplrašiii-
Annexe Bosny značí bezpechyby počátel
rozdělení Turecka a prvý krok k řešení jihoslovansk
otázky, jež po mnohých těžkých obětech nebude ns
lešena ve prospěch haboburského domu. S jiho-
slovanskou olázkou bude třeba lešiti
současně německou národní otázku
Mezi Čechy jsou to právě nejvělší radikálové
kteři ukazují nejjemnější národní pud, že rozřešen
jihoslovanské otázky týká se zároveň německé ná
rodní olázky a při tomlo řešení musí být
rozdrceni. Tím se vysvělluje slanovisko prot
annexi. My však pohlížime přes zmatky a mlhy klid
ně dále vstříc slunné a jasné budoucnosti. Byť byle
v tomto státě sebe více provedeno šíleného fanatismu
proti německému lidu, neotřese to naší pevnou víro
v slavnou budoucnost německého lidu v Evropě
Hlučná pochvala, pollesk a volánl „slávy“ u ně
meckých rdikálů.)
Rokování přerušuje se
Včerejší násllí v radničním sklepě
Posl. dr. Kramář (v dofazu k předsedoví) připo
míná, že včera večer došlo k události, která ho nutí
aby podal jménem všech českých poslanců dolan
k předsedovi. Dle novinových zpráv byl posl. Klofái
násilně napaden v radničním sklepě. (Výkřiky Čechů
Posl
doktor
Kramář
Čecho
Praha
Turecko
Čechy
Evropa
25
article
Sláma také!) Stalo se takk po řeči býv. říšského
nynějšího zemského poslance Schneidera. V jakém
stavu se jmenovaný nalézal, o lom nebudu dála
mluvit a konstatuji jen, že harangoval hosty radni-
čního sklepu takovým způsobem proli posl. Klofá-
čovi, že tito poslechli ochotně jeho výzvy a netoliko
zaujali postavení proti posl. Kloláčovi, nýbrž provo-
lávali také „Pryč s Čechy“ a házeli na české sou-
druhy, kteří byli s posl. Klofáčem v radničním skle
pě, různými předměty. (Výkřiky: Sklenicemil)
Posl Sláma: Byl jsem polit. (Hlučné výkřiky
Slyšte! Slyšte!)
Posl. dr. Kramář: Po našem názoru je nejvyšší
povinností těch, kdo jsou zodpovědní za zachován
pořádku ve Vídni, aby v tomto případě zasáhli a uči-
nili vše, aby taková scéna se více neopakovala. Ve
vážné době, v níž dospěli jsme ke zjevům, jaké s
odehrávají v Praze, v okamžiku, kdy veřejné mínění
jest beztak vzrušeno, jest po mém soudě přime zlo-
činem chovati se takovým způsobem. (Hlučný sou-
hlas u Čechů.) Takové chování se vídeňského obyva
telstva k českým poslancům bude míli jistě v Prase
zpětný účinek.
Avšak nejedná se zde toliko
o povinnosti, jež má říšské hlavni
a sídelní město
plniti vůči národům této říše. Chce-li býti Vídei
sidlem parlamentu, musí vynaložiti všechno, aby
poslanci mohli ve Vídni svobodně projevovati svoje
mínění a nebyli ohrožováni na ulicích, nebo v ho-
stincích. (Hlučná pochvala a potlesk Čechů.) V oka-
mžiku, kdy poslanci přestanou se ve Vídni cítiti bez-
v drobném prodejii
ranní čisle o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5k
Inseráty
plati sa hotově napřed
Předplacení a Inserty přijimi
administrace v Marianské ul., 3
Tam nacházají se tět
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů
Iukopisy se nevraceji
Sláma
Schneider
Klofáč
Posl
doktor
Kramář
Čecho
Vídeň
Praha
26
article
mezi Čechy. A jsme-li tu ještě ohrožováni, učiníme
za tyto události zodpovědnými pány, kteří opovažujl
se nabádati obywalelstvo říšského hlavního a residen-
čního měsla Vídně k takovému chování. Jodná se tu
o právo svobodného projevu mínění a nejde o to.
jaké mínění se projevuje — každý ví, že úplně nesou-
hlasím s politickými názory posl. Klofáče — jedná
se o to, aby immunita byla chráněna ne-
jen v parlamentě semotném, nýbrž i na
ulici a ve veřejných místnostech. Obra-
cím se proto na p. předsedu se zdvořilým dola zem,
je-li ochoten intervenovati nejen u starosty města
Vídně, nýbrž také u vlády v tomto směru, aby po-
dobné události se neopakovaly?
V takových věcech ví se sice, kde se začíná, ale
nikoliv, kde se končí. (Pochvala mezi Čechy.) Je naší
povinností, aby všichni, jimž se má jednatli o to,
aby poměry, bezlak již špelně, nebyly dále zhoršo-
vány, učinili vše, co právě v nynější těžké době jest
jejich největším úbolem. (Hlučná pochvala a potlesk
Čechů.)
Předseda dr. Welskirchner: Záležilost, které se
dotkl posl. Kramář ve svém dotazu k předsedovi ne-
spadá do kompetence předsednictva poslanecké sně-
movny a nespadá do kompelence říšské rady. K vy-
řízení této záležitosti je povolán
nejprvé starosta města Vídně.
Vyrozumím ho o dolazu a myslím, že již v dnee-
ním zasedání městské rady bude moci podati přísluš-
nou zprávu o událostech včerejšího večera, Dle úřad-
ních zpráv, jakých se mi ostatně dostalo, nesměřo-
vala demonstrace proti českému národu, nýbrž pouze
proti osobě posl. Klofáče. (Pochvala. — Hlučný odpor
a trvalé výkřiky mezi českými radikály
Konec schůze v 16. hod.; příští bude zejtra
Klofáč
Obr
Čecho
doktor
Welskirchner
Záležilost
Kramář
Čechy
Vídeň
27
article
Došlé spisy
Podány vládní předlohy: 1. o mezinár dní
smlouvě na ochranu živnostenského majetku; 2.o
smlouvé ve příčině mezinárodního registrování zná-
mek lovárních nebo obchodních: 3. o protokole v
příčině dotace mezinárodní kanceláři na ochranu
živnostenského majetku; 4. o dodatečné aktě ze dne
14. prosince 1900: 5. o dodalečné aktě ze dne 14.
prosince 1900 ke smlouvě o mezinárodním registro-
vání známek lovárních a obchodních; 6. o osnově
zákona s průvodními pravidly, vydanými u přístupu
k mezinárodní jednotě na ochranu živnostenského
majelku.
Posl. dr. Benkovič a spol. podal pilný návr
na provádění shromažďovacího zákona polilickými
úřady ve Šlyrsku.
Dotazy podali mezi jinými poslanci Slá m
a spol. polodstranění a polupení českého praporu na
nádraží v Marianských Lázních; Neumanna
spol. po úpravě postupových poměrů lechnických úřad-
níků finančních v Čechách: —— Prokeš. Tomáše
a spol. po protizákonném uzavření dvou tříd české
soukromé školy v Novém Jičině a vytlučení jejich
oken-
Posl
doktor
Benkovič
Neumann
Prokeš
Tomáš
Čechy
Nový Jičina
Slý m a společenský
28
article
Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně.
Naše zprávy z Bělehradu-
Sp. Z Bělehradu, 4. prosince. (Pův
telgr. »Nár. L.«) Dle řečí ve zdejších no-
vinách podobá se, že jsou úplně pře-
rušeny styky mezi rakouský
vyslancem Forgachem a vy-
slanci anglickým, franeouz-
ským, italským a ruským. Vyhý-
bají se prý setkání s ním. Příčina není
ještě dostatečně vyjasněna, ale lze před-
pokládati, že vězi ve vídeňské balkánské
politice, kterou Forgach zde představuje
svým způsobem a v pletichářském psanl
vídeňských novin proti zdejšímu franeou
skému vyslanci, diplomatu naskrz korekt-
nímu a sympatickému.
Jmenovaní vyslanci měli včera dlouhou
poradu, co by se mělo činiti proti nepře-
tržitému hromadění vojska u srb-
ských hranie.
Ze všeho toho, co přinesl Pašiě
z Petrohradu a Cařihrad«, ví s
dnes, že srbská věc stojí výborně.
Forgach
Paši
Balkán
Bělehrad
Petrohrad
Cařihrad
29
article
Zprávy z Cařlhradu.
Zprávy z Cařlhradu.
Z Cařihradu, 4. prosince. (K. k.) Pribyl
sem úřadník srbského zahraničního mini-
sterstva Spalajkovič, aby podal některé
vysvětlivky o srbské obchodní tran-
sitní dopravě přes Solun, které má
býli používáno více než posud a aby si vyžidal
úlevy pro tuto dopravu, jakož i pro nastáva-
jící transport vojenských koní. Spalaj-
kovič byl již u velkovezíra a bude ještě jednou
přijat.
»Ikdam« poznamenává, že, poněvadž
markrabě Pallavicini po posledních
ujištěních velkovezlra neučinil žádných nových
kroků, spočívá v tom důkaz, že se zá-
ležitost částečně dobře daří. Styky Turecka
s Rakouskem pohybují se v mezich upřím-
nosti, zprávy časopisecké jsou nesprávné a ne-
věrohodné. Za den nebo dva bude pr? situace
do jisté míry vyjasněna a za týden počno
prý vyjednávánl.
Stříbrná vlastní mince Černé Hory
Z Cetyně se oznamje, že kníže Ni-
kola dal raziti v Paříži za 10 milionů franků
střibrnou minci, která počátkem příštího měsíce
na Černé Hoře má býti zavedena. Až dosud
uživalo se obvyklé rakouské mince měděné, ni-
klové a stříbrné, s malou výjimkou v r. 1906
rovněž v Rakousku ražených jubilejních mi ncí
»parů«. Dodávka nové mince pro Černou Horu
převzata byla pařížskou »Banque de Paris«.
Pallavicini
Cařlhrad
Cařihrad
Turecko
Rakousko
Paříž
Černá hoře
Banque jít Paris
30
article
Balkánský spolek.
Cařihradské zprávy oznamují, že Achmed
Riza beg, náčelník Mladoturků, posléze svolils
po svém návratu do Cařihradu vstoupí do kabi-
netu jako zahraničný ministr.
Achmed Riza beg na své diplomatické cesti
po Balkáně i Evropě nepokrytě vyslovoval nut-
nost, aby balkánské státy obraly si heslo »Balkán
balkánským národům« a utvořily spolek na
obranu. Kdyby převzal obor zahraničného mi-
nistra tureckého, znamenalo by to, že Turecko,
resp. Mladoturci utvoření balkánského spolku
vytýkají si za přední úkol.
Arnautská krvlna.
Z. Ze Skoplje, 4. prosince. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Porážka a záhuba Isy Boljstince, r
Achmed Riza beg
Achmed Riza
Cařihrad
Balkán
Evropa
Turecko
Skoplje
Isa Boljstince