ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0cc239d0-7632-11dc-937d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 214, place 150, work 7, org 17
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
4 prosince 1908. Cislo 334
4 article
šího i jizdního vojska — pro vzdor těcht drzých mladlků musila těci nevínná kev žen a dětí na pražských uli- cích. Vláda i místodržitel měli jednodnehý pro- středek: zakázat buršácké průvody byl v Praze rázem klid a pokoj. To se nestalo. velkoněmecká a pruská agitace tomu n chtěla! Půlmilionové české město mělo býti pokořeno — před hrstkou emisarů pruskýchl A aby české obyvatelstvo Prahy ještě více pokořili a aby provokace jeho byl úplná: volen byl k tomu okamžik jubilea elsařského. Mistodržitel království českéh smluvil se s presidentem vrchního soudu Wesselým, s tím bar. Wesselým, jenž postavil se v čelo revolty německých soudců za účelem vytlačení českého jazyka z celé tře- tiny království, aby toto, očistěno jsouc od če- ského živlu, snáze mohlo padnouli z kořisť velkoněmeckým chontkám pru- ským. Bylo plánem velkoněmeckých agitátorů vyvolati v Praze krvavé bouře a příchod několika set zahraničních německých studentů nebyl nahodilým! V den jubilea císařského mělo býti vy- provokováno obyvatelstvo česk Prahy a hnáno na bodáky vojenské A němečtí studenti a jiní emisaři z říše měl se kochati pohledemna potoky české krve! Místodržiteli musilo býti známo, že nen třeba ani stanného práva, ani výmineč- ných opatření pro půlmilionové město, nýbrž že pro získání pokoje stač obmeziti několik set německých provokatérů v jejich drzosti!
Wesselá Praha
5 article
Ale to on neučinill V den jubilea naschvál vyhlásil stanné právo. Necítí, jak musí býti pobouřeny city obyvatelstva pražského, když v den šedesátiletého jubilea panov níka místo vyplnění dávných slibů a přání při- chází stanné právo? To měla býti odměna za loyalitu českéh lidu, který týž den po celém městě oslavova jubileum panovnické! Z důvodů uvedených tážeme se: Chce vláda nespravedlivé a bez- důvodné uvalení náhlého soudu neprodleně zrušiti a chce velko- pruské propagandě u nás jednou na vždy učiniti ko ec?
6 article
Mezi dožlými spisy byly dále pilné ná vrhy nouzové pro okres slánský a obec Krušlov a pro škody, způsobené krupobitím a povodněmi ve většině okresů v zemích koruny českě; dále Freslův pronásledování českých menšin v severozápadní část království českého, Neumannův o nápisech n lokální dráze Toplice—Trutnov—Pořičí; Adlerův o důsledcích annexe Bosny a Hercegoviny; Černé- ho o zrušení stanného práva v Praze: Chocův o odvolání hr. Coudenhova z úřadu místodržitele království českého; hr. Sternbergův o vydání všeobecného zákazu nošení barev v celém Rakousku Návrhy podali poslanci: dr. Adler a sp. na změnu st. zákl. zákona z 21. pros. 1867 škrinulin slov „prohlašuje válku a uzavírá mír“ z čl. V.
Freslův Neumannův Adlerův Černá Chocův Coudenhove Sternbergův Adler Toplica Trutnov Bosna a Hercegovina Praha Pořičet
7 article
Dotazy podali mezi jinými posl. Čech a sp. po subvenci českému průmyslovému museu v Praze Rychtera a sp. po vystupování důstojníků prol poslancům za události v Praze; — Šillinger a sp. po nebezpečí války z annexe Bosny a Hercegoviny — Choc a sp. po nedávných návštěvách říšsko-ně- meckých sludentů v Praze. Německý říšský kanclén tázal se prý zdejší správy několikráte, zda se říšsko- německým studentům v Praze ničeho nestalo. V tem spatřují nepřípustné zasahování říšsko-německé poli- tiky do vnitřních poměrů Rakouska a zvláště Čech a táží se, hodlá-li min. předseda onergicky zakročití proti podobnému jednání říšsko-německého kancléře? — Klofáč a sp., že byli na Jih poslání výhradně čeští vojíni a byli ve službě podrženi náhradní zá- ložníci, jakož i po použití zeměbrany mimo hranice království a zemí na říšské radě zastoupených, jak se na př. stalo vysláním 6. zeměbran, velského pluku do Bosny: — dr. Baxa a sp. po vyblášení stanného práva v Praze a předměstích a o zamezování velko- pruské propagandy v Praze; — Buříval a sp. po násilném jednání pražské slální policie 30 m. m. — Lisý a sp. po poranění 6letého dítěte pol. inspek torem Scharnaglem při demonstracích 29. m. m.; — sv. p. Rolsberg a sp. po výtržnostech v Opavě 28. m. m.
Choc Klofáč doktor Baxa Buříval Lisá Rolsberg Čechy Praha Rychter Praha Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna Opava m . m
8 title
Agrární a školská otázka v ruské dumě.
9 article Třetí ruská duma vstoupšla v podzimnin
Třetí ruská duma vstoupšla v podzimnin zasedání v šlépěje první dumy. Celý měsíc už rokuje o otázce agrární a rokuje tak důkladně. že jen v povšechné debatě se přihlásilo ke slovu více než 250 řečníků. Ale kdežto v prvé dume v níž tón udávala strana úslavně demokratickt (kadeti), šlo o dalekosáhlý projekt nuceného vy- vlastnění vši půdy a její rozdání sedlákům tentukrát jde pouze o schválení úkazu ze dne 9. (22.) listopadu r. 1906, jímž podílníkům sel ských občin („mirů“) udílí se právo vystoupit z občiny a státi se samostatným, od „miru“ ne- odvislým hospodářem těch pozemků, jichž dosu užívali jako podílníci. Úkaz ze dne 9. listopadu byl vydán n základě čl. 87. rusk. zákl. zák. státních v mez dobí mezi prvou a druhou dumou. Poněvad pak tento článek ruské ústavy má asi týž vý znam, jako pověstný § 14. rak. ústavy, bylo na- řízení ze dne 9. listopadu přijato s odporem všech oposičných stran a odpor vyznívá i z řečí oposičních řečníků v nynějším zasodání. Odpor kadetů a ostatní levice je vysvětlitelný, pokud běží o formálnou stránku nařízení, ježto vydání jeho na základě čl. 87. nedá se doble odůvoduiti. Nobylo na spěch a proto nebyle třeba obcházeli dumu. Věcně však proti úkazu nemůže býti platné námitky, neboť to, co úkaz uvádí v platnost, přáli si už dávno vynikajíe členové nynější oposice, na př. i vůdce kadotů Miljukov.
Miljukov
10 article
Ve většině ruských vsi pozemky jsou spo lečným majetkem celé obce („miru“), jenž j svým členům dává v dočasné držení, řídě se při tom počtem mužských hlav v rodině. Vzro- ste-li obyvatelstvo, neb změní-li se nápadně po měry v jednotlivých rodinách, dělí se pozemky znova, aby na každou mužskou hlavu připad díl stejný výměrou i jakostí pozemku. Tento způsob polního hospodaření v ruské vsi, jenž hoví na oko spravedlnosti a brání, aby mez členy obce nebylo bezzemků, pokládán dlouh- za ideálný a byl považžován za prastarý spole- čenský obyčej ruský. Když se po zrušení nevol nictva r. 1861 vyskytly hlasy, jež brojily prot „mivu“, vidouce v něm hlavní překážku země dělského pokroku na Rusi, nalezli se obrane společné pozemkové držby netoliko mezi konser vativnými slavjanofily, nýbrž i v liberálnýeh zemstvech, ktorá přes leckteré, už tehda patrné stinné stránky pokládala „mir“ za bezpečnou ochranu proti proletářstvu.
11 article
Od té doby minulo 30 let a v názorech n „mir“ nnstala úplná změna. Historickým bádá ním (také posl. Miljukova) zvrácena domněnka že společná držba pozemková je prastaré rusk sociálné zřízení. Ukázalo se, že instituce tat provedena všeobecně teprve od zavedení ne- volnictva ze zištných důvodů statkářů, jimž bylo výhodnější jednati s celou obcí, vázanou vše obecným ručením jednoho za všechny a všeel za jednoho, než s každým nevolníkem zvlášt Výhodnost „miru“ pochopil brzy také stát, který jej počal zaváděti ve vsích korunních, poně vadž za jejich platy ručila pak celá obec. Padla také domněnka, že „mir“ ochrán Rusko před proletářstvím. Statisíce továrníel dělníků v průmyslových krajích jsou toho dů- kazem. Současně však vzrůstaly stinné stránky „miru“ tak úžaspě, že v některých vesnicí život se stával nesnesitelným. Dokud nové dě- lení obecných pozemků se dálo s de volením za dozoru statkáře neb státního úřadníka, bý- valo celkem spravedlivé a nebylo do něho ste- sků. Ale po zrušení nevolnosti vyskytly se stále častěji případy, že pozemky dobře zdělané vyhnojené rozdělili mezi sebe členové většiny a náhradou za ně dány jich uživateli pozemky vymrskané. Hospodáře takto ošizeného přešla pak chuť, aby přidělené mu pozemky lépe zdé- lával než sousedé a selské zemědělství, místo aby se povznášelo, rok za rokom na Rusi klesá.
Miljukov Rusko Rus
12 article
Každá nová dělba pozemků v takových vsích spojena s neodvralnými hádkami, jež končívaj z pravidla před hrdelným soudem. Víra v blaho dárné účinky „miru“ sklesla za takových po- měrů pod nullu a již kolem r. 1900 zvláštn agrární komise doporučila vládě, aby sama na- pomáhala rozdělení společného polního majetku v jednotlivá, úplně samostatná hospodářství, n nichž by jich vlastník mohl hospodařiti pokro- kově beze strachu, že mu je po několika letech odebere nedbalý soused. Tato reforma v ruské vsi provedena úkazem ze dne 9. listopadu a n nějši duma ji má schváliti. Pro schválení jest celá pravice a okťabristé, tedy veliká většina dumy, takže osud předlohy, která bude v po- drobné debatě projednávánc. asi do Vánoc, je zabezpečena.
13 article
Jest to ovšem jen jedna část z velikého souboru agrárných otázek v Rusku, ale význam její se nesmí podceňovati, uváží-li se, že již loni ze státního a údělného pozemkového ma- jetku bylo určeno na 10 milionů desjatin, t. j. plocha asi dvakrát tak veliká, jako celé králov- ství české, na rozdělení bezzemkům nebo drži- telům příliš nepatrného pozemkového majetku. který nepřipouští řádného polního hospodaření Obě tyto opatření pospolu vzatá odstraní aspon nejkřiklavější stesky, zaznívající z ruské ves Pouhé agrární operace nedosáhly by však cíle, kdyby nebylo současně postaráno o roz- šíření duševního obzoru ruského sedláka pemoe školy. Proto vítáme projekt všeobecné- ho školního vzdělání, podaný ve škol- ské komisi ruské dumy jejím předsedou Vasili- jem Anrepem, příslušníkem strany okťabri- stů. V. K. Anrep, který projevil v dumě už ne- jednou zdravé názory na ruské školství, na- vrbuje, aby vrchní správa národního školství se soustředila sice v ministerstvě osvěty, ale důle- žitý úkol ve školství má se ponechati samo- správě městské a zemské. Pouze církevní školy mají se ponechati ve správě svatého synodu.
Anrep Rusko
14 article
Celé Rusko má se pokrýti sítí škol tak, aby školní obvod neměl v poloměru více, než 3 km. a na jednoho učitele nepřipadlo vice, než 50 dětí. Cílem školy má býti nábožensky mravné vychováni, rozvijená lásky k otčině, duševní vzdělání a fysšcký rozvoj dětí. Projekt vypočítává, čemu a jak se m v národních školách vyučovati. Pokud se týče vyučovacího jazyka, navrhuje, aby ve školách, navštěvovaných dětmi neruský mi, vyučovalo se povinně ruskému jazyku, všem ostatním předmětům má se však vyučovati mateřském jazyku školních dítek. V tomto bodě projekt Anrepův ustupuje tody již úplně od bláhové myšlenky, že ruskou ško lou možno na př. poruštiti polskou mládež. Provedení projektu Anrepova rozpočteno na 20 let. Přihliží se při tom jednak k finančním sehopnostem státním, jednak ku potřebě, opa- třiti zavčns dostatečný počet učitelů. Náklad na zavedení všeobecného školního vzdělání po celém Rusku rozpočten na 1360 milionů rublů z čehož na účet státu má připadnouti as 800 milionů, ostatek na místní samosprávu. Pro- jekt počal by se prováděti r. 1909 a vyžadova by toho roku ze státní pokladny příspěvek 34 milionů; v posledním roce, 1928, stoupl by stát ní příspěvek na 47 milionů. Není pochyby, že návrh Anropův dojde sou- hlasu komise. Bylo by si jen přáti, aby z ko- mise brzy přešel do plena a mohl býti uzákoněn tak, aby se již příštím rokem mohlo začíti nava zovati onu školskou síť, která má během 20 l pokrýti celé Rusko. nice.
Anrepov Rusko Anrepův km
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. prosince. (Polský hla o bar. Aehrenthalovi.) Jeden z polských členů rakouské delegace vyslovil se zpravodaj „Slowa polského“ o politice bar. Aehrenthal v tato slova: Bar. Aehrenthal ubezpečoval nás v době zasedání delegací, že všechny velmoci vědí o annexi a v zásadě nečiní proti ní námi- tek. Tedy také Rusko a Italie. Slib, že vojsko z novopazárského sandžaku bude odvoláno, při- jali jsme jako výsledek provedené už úmluvy s Tureckem, s annexi úplně spokojeným. Slyšeli jsme také o ústupcích ve prospěch Černé Hory. Prehlášení bar. Aehrentbala způsobila na nás dojem, že uznání annexe skrze velmoci provede se hladce, že rakouská diplomacie na všechno pamatovala a všechno připravila zavčas, aby nezpůsobila říši nijakého nemilého překvapení Jest přirozeno, že nyní se nás zmocňuje jakési rozčarování. Překvapení za každým krokem překvapení velice nepříjemná! Ukázalo se, že rakouská diplomacie neučinila vůbec nijakýeh příprav, ba ani se nenadála obtíží. Sandžak ode vzdala Turecku předčasně, místo aby jej po- držela jako záruku pro případ výměny. Poměry mezinárodní vytvořily se tak, že Rakousko- Uher sko během šesti neděl bylo úplně osamoceno Kdyby to byl provedl Polák, Němci vykřičeli by výslodky takové politiky jako „polnisehe Wirt schaft“.
Aehrentbal Polák Němec Praha Rusko Turecko Černá Hora Rakousko Uhry Italia
16 article
Pisatel poukazuje při té příležitosti, jak ra kouská diplomacie byla r. 1878 špatně informo vána o smýšlení lidu v Bosně. Nyní se ukazuja že láž rakouská diplomacie je stejně špatně in formována o náladě v Turecku a na celém Bal káně. „Méně hrabat a baronů — končí „Slow pol.“ — a více intelligentních lidí, vzdělaných a ochotných svědomitě pracovati, bude jediným účiným lékem proti takové odborné neschopnost rakousko-uherských diplomatů. V Praze, 3. prosince. (Ku prohlášen stanného práva.) Vídeňské t. zv. liberálno listy a jich pražské odnože jsou spokojeny, že uposlechnuto jich dávné rady a proti česk Praze zakročeno ostře. Ale jejich radost nen úplná; kalí ji vědomí, že za stanného práva pro- vedeno v Praze konečně ono vládní opatření, je hož se česká Praha marně dovolávala celé dva měsíce, že znemožněny bumly a zapovězeno nositi barevné čepičky. Zcela správně rozpozná- vá příčinu pražských nepořádků dr. Pacák v rozmluvě s redaktorem „Zeitu“, v níž čteme.
doktor Pacák Boseň Turecko Bala Praha Slow polo
17 article
Pokud běží o pražské nepokoje, které přivedly nyní k vyhlášení stanného práva, musí se po dotknouti, že nebylo třeba ani zakázati bumly aby se pražské obyvatelstva upokojilo; žádou- cího cíle by se bylo dosáblo, kdyby se bylo za kázalo nositi barevné odznaky. Zákazem barev- ných čepiček i buml hy byl pozbyl svého nebez pečného rázu, neboť je známo už ze zkušenosti že zákaz barev stačí na upokojení pražskáho obyvatelstva. Agrárník Kotlár svádí všechnu vinu na národní radikalismus. V Praze je vyhlášeno stapné právo, ve Vídni pak vznikají pochybnosti o dalším trvání parlementu. Jestliže parlament nyní selže, zůstanou na dlouho nevyřízeny ve- liké sociálně-politické předlohy, zvláště před- loha o starobním pojišťování. Bude-li totiž sně- movna odročena, uplyne mnoho času, než se obnoví spořádané parlamentní poměry, a tyto důsledky nemohou býti příjemny ani nejradikál- nějším činátelům. „Nová Reforma“ píše: Výjimečný stava stanné právo neodstraní vlastních příčin vše- obecného vření v Čechách. To všechno už v Čechách bylo. Ať je ve Vídní jakákoli vláda, úřadnická nebo koaličná, nemůže od takových prostředků ničeho příznivého očekávati, nebot vření jen zadržuje, ale příčin jeho ne odstraňuje.
Kotlár Praha Vídeň Čechy
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. prosince. Jak ruské duchovenstvo pochopuje ruskou myšlenku. Při domácí slavnosti Všeruského národního svazu měl mitronosný protojerej Golubev řeč v níž jako myšlenku ruského nárada a ruskéh státu, jako závěť ruských dějin označil být záštitou slabých a utištěných. Do- vozoval, že do války s Japonci Rusko zavedeno bylo některými nehodnými syny svými, kteří šli na břehy Tichého moře za kořistl. Tím se Rusko odchýlilo od své křesťanské dráhy a stihla je Nemesís. Hanbu japonské porážky může odčiniti pouze návratem ke svým národním závětem. Samo sebou se nabízí srovnání národní myšlenky ruské s národní myšlenkou německou. Národní myšlenkou německou je panování, za dní našich světová hegemonie. Černá Hora a Anglie Do Londýna přibyl náčelník černohorského ministerstva financí dr. Miloje Jovanovié, aby na- vázal obchodní spojení mezi Černou Horou a Anglit. Tím se chce Černá Hora emancipovati od rakousko-uherského průmyslo vého dovozu. Slovanská zpráva z Ruska Do Vilna přijelí členové hosudarstvenné dumy hr. Vladimír Bobriňský a Iskrick spolu s členem hosudarstvenného sovětu Kra- sovským a uspořádali v městském sále tř přednášky o slovanských záležitostech, jež byly velmi četně navštiveny. Všichni tři pánové byli účastníky pražských slovanských konferencí.
doktor Jovanovié Bobriňský Iskrick Praha Rusko Tichý moře Anglie Londýn Černá Hora Vilno všeruský národní svaz
19 article
Protirakonské hnutí v Italii. Jak se sděluje z Turina, bylo tam na schůzi obchodníků a průmyslníků usneseno za- hájiti boykot rakouského zboží. Mnoho obchodů vyvěsilo již vyhlášky, že rakouští obchodní ce- stující se nepřipouštějl. V Bari se udály velké výtržnosti. Dav. jenž se shromáždil při odjezdu řeckého krále, jemuž byly hlučně projevovány sympatie, spatři nákladní loď rakouskou v přístavu, hnal se k s křikem a hrozbami. Jeden námořník v po- sledním okamžiku stáhl můstek, takže dav ne- mohl na loď vniknouti. Na loď snesl se déšt kameni a musila odplouti dříve než skončila nakládání. V Římě uspořádali v neděli vůdcové radi- kálních stran tábor lidu, jehož se zúčastnilo 10.000 osob. Irredentističtí řečníci netajili se nijak nenávistí vůčí Rakousku a trojspolku. Ve vnitřním městě došlo pak k demonstracím, při nichž musilo zakročiti vojsko. Z Bologne se sděluje, že rakouský konsul Boschi zaslal vyslanci hr. Lützowovi telegraficky svou demisi, poněvadž se jako Ital nalézá nyní v choulostivém postavení, jež mu nedovoluje podržeti funkci zástupce Rakouska.
Bosch Lützow Ital Bari Řím Rakousko Bologne
20 article
Srbsko-italské sympatie. Předseda skupštiny Ljuba Jovanovič zasla předsedovi italské sněmovny Marcorovi následu- jící telegram: V této době krutých zkoušek, jež stihly srbský národ a kdy jest ohrožena jeho budouenost, moji soudruzi a já nalézáme velkou útěchu zároveň zdroj naděje ve vítězství našeho práva ve vzpomínce na heroické zkoušky, které musil vytrpěti italský národ v době, kdy bojoval za svou svobodu a národní jednotu. Jsme naplněni novým žárem a hotovi kráčeti po dráze, kterou nám ukazuje naše vlastenectví, vidouce skvělé plody, které vítězství národního ideálu v Itali přineslo ve všech oborech moderního živola n prospěch krásné Italie a celého lidstva. Se srdcem posilněným těmito příklady prosím, abyste vyslovil sněmovně poslanecké království italského srdečné blahopřání skupštiny království srbského k úspěchu Jeho Veličenstva krále Viktora Emanuela a štěstí italského národa.
Jovanovič Viktor Emanuel Srbsko
21 article Češi v Paříži.
Češi v Paříži. (Od našeho zvláštního dopisovatele.) V Paříži, 30. listopadu 1908. V sobotu skončily slavnosti, jež tak velko- lepě uspořádala Paříž zástupcům královské Prahy a delegáti starosta dr. Groš, náměstek Jirou- sek a posl. dr. Podlipný odjeli domů. Vracejí se s plným uspokojením zdárně vyplné- ného poslání. Jejich návšlěva v Paříži byla ne- tušeným úspěchem. Je novým, dalekosáhlým postupem na dráze české propagandy ve Francii. která právě teď, ve chvílích pro nás tak těž- kých, má pro nás nesmírnou důležitost. Fran- couzská veřejnost, kruhy politické a intelek- tuální i širší obecenstvo stále více poznávají důležitost a prospěšnost sblížení s českým ná- rodem, vždy více oceňují jeho vroucí lásku k velké Francii. V té době, kdy Praha je vy dána na pospas potupných provokací hrstky pangermanistických střeštěnců, chráněných bo- dáky a úřady, kdy němečtí šmokové chrlí na špínu své zběsilé zášti, je Praha uctivána, sla- vena prvním městem světa, jasnou Paříží. Jaká to salisfakce pro Prahu! Můžeme býti hrdi na přijetí, jehož se dostalo zástupeům Prahy v městě světla. A bylo velmi mnoho vykonáno. co dokazuje praktický dosah této krásné a oká- zalé manifestace čechofliské na březích Seiny V zákulisí pyšné, oslňující scény, na níž se odehrávalo divadlo sbratření česko-francouzského bylo též vydatně pracováno a franeouzské vlivu- plné osobnosti nebyly informovány o věcech českých jen řečmi, pronášenými na hostinách.
Čech doktor Groš Podlipná Fran Paříž Praha Francie Seina
22 article
Účinek české návštévy je pozorovat též n pařížském tisku. Největší listy, orgány všech stran, přinesly srdečné a obšírné zprávyo velkolepé slavnosti na radnici. »F garo», »Temps«, »Journal« a jiné velké žurnály vytkly důležitost manifestace. Mnohé listy přinesly v úplném znění řeči dra. Groše a dra. Podlipného. I žur- nály, které nedávno ještě chovaly se netečne k česko-francouzským projevům, nebo je neprávem podezřivaly z jednostrannosti, jako orgány stran levice »Petite Republique«, »Radical« »Rappel«, »Republique Radicale« atd. sympati cky se rozepsaly o uvitání Čechů na radnici. Tak »Repubbique Radicale« zakončila již článek nadšenym vyzváním: »Nuže, povstaň ohnivý lide francouzský jdi pozdraviti ty, kteří jsou nad jiné tvýme opravdovými přáteli a volej jim vstřic ten vi- tací pozdrav v jejich řeči »Na zdar«, kter všude v Praze přijímá Francouze a který jim Čechové vrhají vstřic s růžemi!« Mnozi publicisté, kteři navštívili Prahu. napsali o pražské delegaci velmi vřelé články. Tak zejména André Chéradame v »Petit Jour nule«, Peigné v »Petite Republique« a Rergamey v »Evěnementu«. Též francouzské studentstvo přihlásilo se se svými sympatiemi Jeho deputace vyslovila je sekretáři pražské delegace panu z Čenkov a zástupei »Národních Listů«, jež vyhledala v ho- telu. Inteligentní, temperamentní a ku podivu dobře informovaní studenti mluvili s opravdo vým enthusiasmem o nutnosti národních a kul- turních styků česko-francouzských a projevil přání, vejíti do bližšího spojení s českými stu- denty. Doufáme, že tento krásný záměr najde též ohlasu mezi naším studentstvem. Francouzšt studenti zamýšleji uspořádati výpravu do Praby
Temps Groš Podlipný Petit Republique Republique Radicale Čecho Repubbique Radicale Francouz Chéradam Petit Jour Praha Čenkov
23 article Projevy z českých měst.
Projevy z českých měst. Z Hronova, 3. prosince. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Ministru dru. Žáčkovi zaslán byl tento tolegram: Městské zastupitelstvo města Hronova pod dojmom vyhlášení stanného práva v Praze žádá Vaši Excellenci, byste vyvodil z toho nej krajnější důsledky v zájmu cti a důstojnosti na šeho českého národa.“ Starosta S metana. Z Hronova, 3. prosince. Národnímu klub českých poslanců! Pod dojmem krutých opa- tření vlády proti královskému městu Praze vy zývá městské zastupitelstvo v Hronově, vyslech- nuvší důvěrníky všech politiekých stran, všechny české poslance, aby vůčí vládě Bienerthove vstoupili do oposice. — Slarosta Smetana Z Kolína, 3. prosince. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Rada král. města Kolína pro- jevuje rozhořčení nad tím, že k uklidnění po- měrů v Praze voleno stunné právo, ač by se byl mohl klíd zjednati pouhým zákazem provokae německých buršáků. Městská rada žádá co nej důtklivěji J. E. pana ministra krajana, jakož ve- škeré poslance, aby co nejresolutněji o neod- kladné zrušení stanného práva nejen se zasadili nýbrž i ze situace této důsledky vyvodili. — Radu král. města Kolína, dne 3. prosince 1908.
Žáček Bienerthov Slarosta Smetan Hronov Praha Kolín Rada král Rada král . město Kolín
24 article
Ant. Sládek, starosta. Z Nové Paky. (Zvl. telg »N. L.«) Občan- stvo novopacké uspořádalo v jubilejní den skvělou oslavu, spojenou s dopoledním holdováním ža- ctva veškerých škol a večerní akademil, kteréžto oslavy zúčastnily se veškeré vrstvy obyvatelstva. O 410. večer mezi oslavou došel věak večerník »Nár. Listů« se zprávou o vyhlášení stanného práva v Praze Po přečtení této ohromujleí zvěst starostou města p. Jindřichem Záhejským přerušilo shromážděné občanstvo i účinkujíeí spolky okamžitě program slavnosti a jedno- myslně opustilo slavnostní dvoranu a za zpěvu národních písní protestovalo co nejdůraz- něji proti této v tak významný den neočekávané konfiskaci občanských práv půl milionu obyva- telů král. Prahy pro zvůli několika buršáků. Ze Žižkova. Ministerskému předsedovia ministru vnitra zaslán tento telegram: O kresn výbor v Žižkově protestuje proti prohlá šení stanného práva v soudním okrese žižkov ském, poněvadž v okresu tom neděly a neději se žádné nepokoje ani zločiny, které by vyža dovaly takového mimořádného opatření a žádá V. E., aby opatření to bylo pro okres žižkovský odvoláno. Okresní starosta Karel Winter. Z Petrohradu, 3. prosince. (Zvl. telegram vlastního petrohradského zpravodaje »Národníeh Listů«.) Události v Praze a v Čech á ch vyvolaly horoucí sympatie ruského národa k bra- trskému českému lidu. Časopis »Nová Ruse dnes píše: »Sláva Čechům — srdce ruského národa je cele s nimil« Hrabě Bobrinský mně sdělil, že Izvol- ský příštího týdne vystoupí v dumě, která ho- toví energický protest proti jeho ne- Šajkovič. slovanské politice.
Sládek Záhejský V E Winter Čo Ruse Čecho Bobrinský Izvol Nová Paka Praha Žižkov Petrohrad
25 article Všeobecná stávka českých děti v Podkrušnohoři.
Všeobecná stávka českých děti v Podkrušnohoři. Dary na vánoční nadilku pro stávkující české dítky na severu přijímá Národní jednota severočeská v Praze II., Spálená ulice čís. 26. Praha koná svou povinnost. Prosíme, aby také český venkov pamatoval na nejmladší naše bojovníky. Sběrací archy o holně budou zaslány na vyzvání, neboť provolání bylo za- baveno. Stačí dopsati listkem. České menšinové školy kulturním skandálem dva- cátého století jest název brožury, ktera právě vyšla v drohém vydání nákladem Ševero-českého men- šinového knihkupectví a nakladatelství (O. J. Bukač) v Mostě. Cena 40 b. nr III. výkaz příspěvků ve prospěch českých menšin v Podkrašnohoři. Pomocnému menšinovému školskému komitétu v Praze (Vodičkova ulice 20) složeny byly včerejšího dne další přispěvky ve prospěch českých rodin, postižených persekuci protičeskou při školské stávce v Podkrušnohoří: Admin. »Času«. K 196.84, paní Ot. Kovářová, choť stavifele v Praze, sbírku K 25.50, denní společnost v restauraci »u Štépánků« na Karlově náměstí K 32.—, abírka mezi úřadnictvem továrny Vydrovy v PrazeVIII. K 30.—, rodina Štp- kova v Kartíně K 25.—, sbírka sportovního kroužku bilardistů v kavárně »Louvre« K 20.—, ze sbírky, podniknuté majitelkou domu čís. 380 v Nuslích, 11 K. sl. L. Beránkova, obchod s linoleem v Praze, paní Arn. Hrašová v Praze, příznivci českých menšín v Praze-III. prostřednictvím p. T. a p. dr. Antonfn Doskočil, advokát v Praze II, po 10 K. sl. Marie M. služebná v Praze, 8 K a studující p. M. Š. 2 K.
J Bukač Otakar Kovářová Vydrův L Beránkův Arn doktor Antonfn Marie M Š K Podkrušnohor Spálená Praha Most Vodičkův ulice Podkrušnohoří Karlov náměstí Louvre Nusle jednota severočeský v Praga II Ševera
26 article Vyznamenání vystavovatelů
Vyznamenání vystavovatelů na jubilejní výstavě obvodu ob- chodní a živnost, komory v Praze r. 1908. (Pokračování.) Třída X. Strojnictví Hors concours: Breitíeld, Daněk a spol. v Karlíně, První českomoravská továrna na stroje v Praze-VIII., Havelka a Mész v Karlině, Hutter a Schrantz v Praze-VII. Elektrotechnická akc. společ- nost dř. Kolben a spol. ve Vysočanech, Fr. Křižík, elektrotechn. závod v Karlíně, Vilém Michl ve Sla- ném, Novák a Jahn v Praze VII, Josef Prokop a sy- nové v Pardubicích, Jan Prokopec na Král. Vino- hradech, Pražská akc. strojírna dř. Ruston a spol. Pražská továrna na automobily v Praze-VIII, Fr. Ringhofer, Josef Suchý v Pečkách na dr., Wobanka a spol. v Praze, Rudolf Bächer v Roudnici, Knotek a spol. v Jičíně, Rudolf Stabenov v Čelakovicích. Čestný diplom: J. Hübner a K. Opitz v Pardubicích, J. C. Bernard v Karlíně, Alois Duda na Král. Vinohradech, Max Hopfengärtner v Holoub- kově, Karel Jockel, inž. na Král. Vinohradech, Fr. Kadlec na Smíchově, J. Kohout na Smíchově, F. a J. Kovařík v Prostějově, J. Kudlicz v Praze-VII., Le- clanché comp. v Praze-VIII, bratří Pernerové v Lab. Týnici, Jan Pracner v Roudnici, Umrath spol. v Praze-VII., Ústřední prodejna stříkaček atd. v Praze Smíchově, Frant. Wollmann v Žebraku, Fr.
Daněk Havelka Mész Karlin Hutter Schrantz Kolben Křižík Michl Novák Jahn Prokop Prokopec Král Ruston Ringhofer Suchá Bächer Knotek Stabenov J Hübner K Opitz Bernard Duda Hopfengärtner Jockel Ing Kadlec J Kovařík J Kudlicz Perner Pracner František Wollmann Praha Karlín Vysočany Francie Pardubice Pečky Roudnice Jičín Čelakovice Holoub Smíchov Prostějov Laba Týnice Praha Smíchov VIII Sabbath společenský Žebrako
27 article
Wiesner v Chrudimi, Gabriela Žižky vdova v Praze- Vysočanech, Fr. Melichar v Brandýse n. L., Janka spol. v Praze-Radotíně, Jakub Raubitschek v Praze VII, F. Wichterle v Prostějově Diplom zlaté meďalle: Andrlik a ffüebe v Žižkově, knížecí Colloredo Mannsfeldské železárny v Dobříši, Josef Holub v Praze VII., Josef Janaček v Ransku, Frant. Kopřiva v Berouně, Jan Linhart v Rakovníku, Karel Nohač v Praze, K. Novotný ve Vysočanech, Ludvík Očenášek v Praze-II., J.- Radil v Karlíně, Alois Raiman v Žižkově, Václ. Sedláček v Kolíně, Tomnáš Šmonovský v Praze-I., Trojan Nagl v Kolíně n. L., Bohumil Voleský v Praze-VIII., Alois Beran, inž. v Praze- Radlicích, Josef Slabý v Praze-VII., J. Vindyš a spol. na Smíchově, Rösse- mann a Kühnemann v Praze-VII., Jan Hampejs v Kmetňovsi, Kosina Josef v Ruzýni, Josef Pohořelý v Přibyslavi, Frant. Řepa v Praze- VI., Ant. Dubrý v Ml. Bolestavi, bratří Jouzové v Pečkách na dr. V. Merlet v Praze-Smíchově, Jos. Kunz ve Zdicích, Pekař a Vačkář v Karlíně. Diplom střibrné medaile: Jul. Andres v Praze-VII, A Císař v Dol. Beřkovicích, Jos. Franz v Kolíně nad Lab., Karel Hlavsa na Kladně, Ant. Hoffmann v Praze-VII., V. Hrachovina v Nymburce. Jan Kříž ve Slaném, Josef Kudláček v Chocní, Jo sef Potáček v Pardubicích, Josef Popper, strojník ve mlýně p. Veselého v Praze-III., Frant. Poustka na Král. Vinohradech, Jose! Fr. Soukup na Smichově, Frantíšek Stantejský v Praze-II., »Velox« pražská to- várna automobilů v Praze, K. Pašek a spol. na Smí- chově, V. Bureš v Kolfně, Černovský a spol. v Čes Brodě, Václav Jindřich v Klech u Mělníka, Antonín Kolárský, »Zemědělské Listy« v Praze-II., Josef Pej- šek v Kralupech nad Vlt, Čeněk Pišvejč v Berouně.
Wiesner Žižek Melichar Raubitschek F Wichterle Colloredo Janaček František Kopřiva Linhart Nohač K Novotná Očenášek Radil Raiman Václ Sedláček Trojan Nagl Voleská Beran Ing Slabá J Vindyš Hampejs Kosina Josef Ruzýni Pohořelá Jouza doktor Kunz Pekař Vačkář Jula Franz Hlavsa Hoffmann V Hrachovina Kříž Kudláček Popper Veselý Král Soukup K Pašek V Bureš Václav Jindřich Kolárský Pej Pišvejč Chrudim Praha Vysočany Francie Brandýs Radotín Prostějov Žižkov Dobříš Ransko Beroun Rakovník Karlín Kolín Smíchov Rössmann Kmetňoves Přibyslav Pečky Jos Zdice Dolo Beřkovice Kolín nad Laba Kladno Nymburk Choceň Pardubice Poustka Kolfn Čes Brod Kly Mělník Kralupy nad Vltava Josef Holub v Praga II Tomnáš Šmonovský v Praga SF Frantíšek Stantejský v Praga
28 article
Theodor Umrath ve Vysočanech, Florian Schmied v Lounech, Václav Suchý ve Čtyrkolech u Benešova. Suchý, Jouza a Čáp v Chrásti u Plzně, František Jelínek v Nymburce, J. Khebel a spol. ve Staré Bo- leslavi, Adoif Zehr v Brandýse nad Lab, Rudol Mašek, inž. v Praze-Žižkově. L. Maizner na Král. Vinohradech, Rudolf Kratochvíl, Pražský instalační závod J. Přibáň, L. Groeschel v Praze. Diplom bronzové medaile: Antonín Anger ve Slaném, M. Z. Kodíček v Praze, Václav Richter na Král. Vinohradech, V. Strnad v Libic nad C., Josef Stross v Karlíně, Vojtěch Losenický. stárek v Jincích, František Lukesch v Praze II., V. Červinka v Čelakovicích, Exner Adolf, v Brandýse nad O., B. Grund v Čáslavi, Václav Jaroš v Kralu- pech nad Vil., A tonín Kašpar v Středoklukách, Ka- rel Plšveje v Černuci, František Pokorný ve Všech- lapech u Nymburka, Antonin Reisenzahin v Praze- VII., Josef Sechter v Dobrovízi. Karel Sevčík v Uahošti, Ant. Váňa v Uhřiněvsi, Čeněk Vondráček v Příle pech, Václav Zima v Úpočně. Třída XI. Nástroje a přístroje. a) Hudební nástroje
Umrath Schmied Suchá Jouza Čáp Jelínek J Khebel Rudol Mašek Ing L Maizner Král Kratochvíl J Přibáň L Groeschel Anger Richter V Strnad Stross Losenický Lukesch V Červinka Čelakovice Exner Adolf B Grund Jaroš Kašpar Pokorná Sechter Sevčík Váňa Vondráček Zima Vysočany Louny Čtyrkoly u Benešov Chrást u Plzeň Nymburk Brandýs nad Laba Praha Žižkov Libice nad C Karlín Jince Brandýs nad O Čáslav Kral Středokluky Ka Černuc Dobrovíz Uahošť Uhřiněves Adoif Zehr Antonina Reisenzahin Stará Bo
29 article
Hors concours: Karel B. Dvořák v Praze I. Jan Tuček, c k. výs. továrna varhan a harmonií Čestný diplom: Václav Lorenz, tov. hud. nástrojů a orchestrionů v Praze VII., Jarosl. Dvořák, houslař v Praze-II.. Karel Stárek, závod pro stavbu pran v Praze II., J. Schiffner, záv. pro stavbu varhan na Smíchově. Diplom zlaté medaile: Josef Hubička, stavitel varhan v Bubenči, Bratří Paštikové, stav. varhan v Praze-Čestíně, Jan Remek, výr. harmonií a kotaž. varhan, Karel Slavík, velkovýroba harm nií v Hořovicích, Josef Wolf, tov. hud. nástr. v Praze-II Bohuslav Lantner v Praze-II., Josef Rejna a Josei Černý, stavba varhan na Král. Vinohradech. Diplom stříbrné medaile: J. Zazvonil, výr. dechových a smyče nástrojů na Kladně, J. Ti- cháček a K. Urban, stav. varhan v Praze III, Václ. Hrubeš v Karlíně, Frant. Knopf, výr. dřevěných dech. nástrojů v Žižkově, Frant. Meyer, výr. koncert. cite a harl v Praze-III., Václav Pařízek v Košiřích, Frant. Taborský, výr. harmonik v Praze-II., Kopecký a spol. výr. pian v Zákolanech. Frant. Bohata, záv. pro stavbu pian v Praze, Diego Fuchs, tov. hud. strojů v Praze-Vysočanech, Bedř. Kalles, tov. pian v Lito- myšli, Hugo Hummel, tov. pro stavbu pian v Praze- VII, K. Jarušek a spol., gramofony v Brně. Diplom bronzové medaile: Václav Langmajer, harmoniky a tamburašské nástr. na Král. Vinohradech, Bohumil Boček, výr. houslí na Sml- chově, Jan Štycha, výr. hudeb. nástrojů a pian v Mnichovicích, Lad. Prokop, houslař v Chrudimi, Al. Malý, výr. hracích strojů v Praze III, Ant. Mölze velkozávod pro stavbu varhan v Kutné Hoře.
Dvořák Tuček Lorenz Stárek J Schiffner Hubička Remek Slavík Wolf Rejna Josei Černá Král K Urban Hrubeš František Knopf Meyer Pařízek Bohata Diego Fuchs Hugo Hummel K Jarušek Langmajer Boček Štych Praha I Praha Smíchov Bubeneč Čestín Hořovice Kladno Karlín Žižkov Košiře Kopecká Zákolany Vysočany Bedř Brno Mnichovice Chrudim Kutná hoře II II Bohuslav Lantner