Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXI.

2

V Praze, ve středu dne 4. února 1903.

Praha

3

Číslo 34.

4 article

Na rannt n odpol. listy před, náríi se v Praze v administrael sa nřsí ns čtvrt lsta s drojí donátko ma vešst Bětnt leta . . . . 7 K 50 ve flislkách 2 K 30 za mě-ie Teštout n čtrt leia . . . . 9 K o0 s dvejí zisilkos kEl sa naě ade sk čtvvť leta

Praha

5 article Nauka Monroeova vůči Evropě

Nauka Monroeova vůči Evropě Člověk by se domníval, že stará Evropa má vlastních svých otázek a sporův národnícha mezinárodních až na zbyt, tak že nemá potřebí, aby jich vyhledávala a přidělávala si jich ještě v některém jiném dílu světa. Ale už jest tomu tak. Ta ona velmoc evropská stále žije v nepřá- telství s některým národem neb státem v da lekých končinách zámořských. V té stránce sto v popředí velmoci evropské, jež buď už ode dávna v některém jiném díle světa mají své osady, nebo, jež by jich tam chtěly feprve na- Politika osadnická, k níž ten neb onen stát evropský jednak přebytkem svého obyvatel stva zdejšího nebo nedostatkem svých zdejšíeh plodin přírodních nebo nadbytkem svých zdej ších výrobkův průmyslných přímo jest nucen, zavdávala ode dávna příčinu ke svárům a bojům s národy a krajinami zámořskými a jest posud nevysýchajícím pramenem, že ten onen národ, ten onen kraj nebo slát zámořský s tím, oním státem evropským se nalézá v poměrech nepřá- telských, časem i válečných. Z dějin nedávno mi- nulých, ba současných jsou toho příklady zvláště z Asie a z Afriky.

Monroeův Evropa Asie Afrika

6 article

Ale že by proti celé Evropě se stroji jiný celý díl světa, ba že by proti ní už se organisoval a smlouval ke skutkům nepřátel- ským, to v dějinách světa jest něco nového.A už dlužno s tím spřáteliti se a účtovati. Celá Amerika zbrojí se, nýbrž jest už ozbrojena proti celé Evropě, jsouc vedena Spojenými státy severoamerickými. Věci nevypadají ovšen tak, jakoby celá Amerika obmýšlela podniknout nějakou válečnou výpravu do Evropy s několika milliony vojákův a s několika tisíci děl. Takové branné a ozbrojené sily celá Amerika vůbec ne- má; té síle těší se pouze naše Evropa, jen že taková síla pranic jí není platna v zápase a v záhladném boji, k němuž celá Amerika proti ní už jest připravena a odhodlána, a k němuž se chystala déle než sto let.

Evropa Amerika spojený stát

7 article

Bez vojákův, bez střelného prachu, bez bo- dákův a děl, na něž Evropa rok co rok vydává vice a více millionův, Amerika jako celek země- pisný už zdvihá proti celé Evropě zbraň jinou. ve svých účincích záhubnější, ve svém vítězství jistější: zbraň jednolitosti a sjedno- cenosti své národohospodářské cbraň svého celku zemědělského, pr- myslového a obchodního. V menších rozměrech pociťujeme způsob účmky sil, plynoucích ze sjednocenosti národo- hospodářské toho onoho státu, namířené proti stitu jinému, už na půdě evropské: dle toho snadno dovedeme si dokresliti obraz, jak bude vypadati a jak hluboko do života národův a stá- tův zasáhne národohospodářský bo jejž proti celé Evropě má na mysli celá Amerika Může-li něco na světě dokázati úplnou absurd- nost militarismu, jimž celá Evropa už schřadla a v němž se topí, dokáže to Amerik svým nekrvavým bojem, už podniknutým proti Evropě v zemědělství, v průmyslu a v ob- chodě, bojem, jenž nieméně vyžádá si obětí více než jich zůstalo na bojištích českých a francouz ských ve válce s Němci . .. Zajímavá věc, že právě Německo ze všech státův evropských nejvíce se obává národo hospodářské války s celou Amerikou. Jestiť pře- svědčeno, že všechen vysoko vybujnělý milita rism jeho, jenž v třicitiletí posléze minulém při nutil v Evropě stát po státu k nepřirozenému chorobnému napjetí a k nehospodářskému vy- čerpávání všech plodných sil národních, v zá

Němec Evropa Amerika Německo

8 article

býti. pase s celou Amerikou nejen nic mu neprospěje ale dožije se brzkého bankrotu svého. Amerika pod náčelnictvím Unie severoame- rické má válečný plán svůj proti Evropě už ho- tový a netají se s ním. Uzavíratakonečn uzavřít svá tržiště všemu zboží evropskému, bez něhož může obe- jíti se, a vedle toho zaplavov a Rvropu zbožím svým, bez něhož ona obejíti se buď nedovede nebo nemůže. Národohospodářská tato formule, k níž při- znává se už celá Amerika, vykvetla z vědomí vlastní síly v oboru zemědělství a průmyslu amerického, ale kořeny její sáhají do první pě- tiny století minulého. Už se připomínají i v nej- novějších projevéch politických. Jméno „Monroe“ ozývá se po obou březích okeánu Atlaniického. Z pondělka právě minulého za- znělo v Birminghamu se zvláštním účelem a důrazem. Řečník, jenž ve shromáždění nejbohat- ších továrníkův tohoto anglického města obral si za účel odmítnouti „politování hodné výroky, jež v tisku německém za posledních dnův byly proneseny proti politice anglickév otůzce venezuelské“, skončil svůj výklad prohlášením následujícím: „Žádný národ ne- projevil s naukou Monroeovou souhlas tak upřímný jako Anglie, ale tato nauka nemá zá účel, hájiti těch, kdož páchají zlo.

Monroe Amerika Evropa Birmingham Anglie Unia severoame

9 article

Vzhledem k tomuto výroku řečníka angli ckého a vzhledem k celé mezinárodní, hroziv situaci nezdá se zbytečno, připomenouti, v čem nauka Monroeova vlastně záleží. Jame s Moní roe, pátý president Unie severoamerické, v bo- jích za samostatnost, jež Amerika jižní podnikla, dne 2, prosince 1822 učinil ke kongressu se- veroamerickému poselství, v němž pravil „1. velmoci evropské nemají vůbec žádného práva, aby se michaly do věci, týkajících se to- liko vnitřních záležitostí amerických; 2. každé takové míchání se bude prohlášeno za „ohrožen a nebezpečí Unie“; 3, všeliké další nabývání půdy na pevnině americké jest mocnostem cizím zapovězeno.“ Prvotní nauka Monroeova prodlením času. zvláště pak v dobách nejnovějších politiky a stát- níky severoamerickými doznala rozšíření velmi značného tím směrem, ocitne-li se některý stát evropský s kterýmkoliv státem americkým (nyn s Venozuelou) v jakémkoliv sporu, že k vyřízení jeho musí dříve opatřiti si svolení vlády wa shingtonské. A nyní se podívejme, jak vůči této rozšířené nauce Monroeově, odsuzující všelikou cizí vel- moc v jakémkoliv sporu s některým státem ame- rickým k naprosté závislosti na vládě Unie se- veroamerické, se chovají oba spojene evropští v otázce venezuelské. Anglies dušuje, že nikdo upřímněji než ona neuznává nauku Monroeovu, a nový vyslanec německý ve Washingtoně, ještě než mohl ujati se úřadu svého, pospíšil chlácholiti veřejné mínění Unii, že Německo nepomýšlí, prove- sti ve Venezuele své právo vlastn moc. Za takových poměrův nauka Monroeova má úlohu velmi snadnou. Evropa neubrání se jí.

Monroeův Unia Jam Washington Německo Venezuela Evropa

10 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 3. února. (Monarchie na vý pověď.) Neustálené poměry v rakouském par- lamentě stávají se tím nepříjemnějšími pro Uhry čím více si tyto slibují od nového vyrovnání, jež musí také projíti rakouskou sněmovnou. Kvap s jakým v posledních hodinách schválena řiš- skou radou brusselská smlouva a přijaty cukern zákony, zavdal „Bud. Tagblattu“ opět podně ke steskům do rakouského parlamentu. Ukázal prý opět jednou, jakým parlamení býti nemá. Prováděla se obstrukce proti předloze, na níž mají zájem všechny vynikající státy a proti níž ani žádná rakouská strana nemá vážných ná- mítek, jak se ukázalo v posledním okamžiku. kdy všechny strany brusselskou smlouvu schvá- lily. Ovšem bylo nutno projíti dříve celou řadou skandálů, které vrhaji špatné světlo na celou říši. „Možno se pak za takových poměrů diviti — táže se „Budap. Tagbl.“ — že Rakousku celém světě říkají nejen „země pravdě nepodob- ností““, nýbrž že se ozývají opět osudná slova o „monarchii na výpověd?

Praha Uhry Buda Rakousko

11 article

„Budap. Tagblatt“ má ovšem v ledačem pravdu. Rakouský parlament s uherským srov- návati nelze. Maji sice i v Uhrách opposici, jež velmi často přecházi v obstrukci, ale tam oppo- sice provádí obstrukci jen tehdy a jen tak dlouho, kdy a na jak dlouho toho potřebuje vláda, jde-lijí o nátlak na Rakousko neb i na vyšší kruhy- Slovem, v Pešti jsou pánové lépe sehráni, než v Vídni. V Praze, 3. února. (Kassační soudo katolických dogmatech.) Nejvyšší jako kassační soud rozhodoval tyto dni o urážce kato- lické církve, jíž prý se na schůzi ve Veltrubech dopustil jeden ze socialistických řečníků, jenž prohlásil, že „zpověď a přijímání, peklo a očiste jsou jen vynálezy kněžstva“. Přítomný na schůzi vládní zástupee rozpustil pro ta slova schůzi učinil na řečníka udání, následkem kteréhož byl řečník kutnohorským krajským soudem odsou- zen na osm dní do vězeni, zostřeného jedním postem. Právní zástupce obžalovaného podal do rozsudku stížnost; kassační soud rozsudek zrušil a obžalovaného zprostil obžaloby z následujících důvodů: „Ve slovech obžalovaného nespočív urážka, ani snižování katolické církve, poněvadž katolická dogmata nejsou všechna původu božského, nýbrž skutečně z části teprve církví zřízena. Tvrdil-li obžalovaný, že zpověď a při- jímání, peklo a očistec byly prohlášeny za dog- mata kněžstvem, což se skufečně musí připustiti pak nespočívá v oněch slovech nijaké snižován dogmat a schází tedy trestuhodný čin.o

Uhry Rakousko Pešť Vídeň Praha Veltruby

12 article

Ze Lvova, 1. února. (Kandidatura kn Poninského. — Památník Smol- kovi.) Doplňovací volba do říšské rady ve velko- statkářském okrese javorovském vypsána na den 17. února. Poněvadž dr. Kozlowski odmítl volbu přijati, kandiduje polský ústřední volební výbor knížete Alexandra Poninského, býv. krakovského finančního ředitele a velkostatkáře v Horynei u Javorova. — František Smolka, bývalý dlouho letý předseda sněmovny poslanců, jenž zemřel před třemi roky ve Lvově, nemá dosud slušného náhrobku. Ve schůzi městské rady Ivovské dne 30. m. m. učinil p. Romanowicz návrh, aby s městská rada postarala o slušné označení hrobu výnikajícího muže, jehož zásluhy o zemi, Polsko a Lvov jsou nesmrtelné. Návrh Romanowiczů přijat a odkázán městské radě, aby podala v čas příslušné návrhy.

doktor Kozlowski Poninský Javorův Smolek Lvov Horynei Polsko

13 article

Z Turč. sv. Martina, 1. února. (Stihán Slováků.) „Nár. Noviny“ mají už zase čtyř tiskové processy na krku. Pro dva články je ža lován Svet. Hurban, pro jině dva Ant. Novák Státní zastupitelstvo žaluje oba pisatele pro po buřování proti maďarské národnosti nebo pro bu zení nenávisti k Maďarům, což se dle madar ských názorů děje každým upřímným slovem. promluveným ke Slovákům. — V Nitře líčí se od 26. ledna pře proti dru. Rud. Markoviči, jenž byl r. 1901 jedním z národních kandidátů sloven- ských na Nitransku, proti jeho bratru dru. Jul. Markoviči a Ludevítu Čulikovi, kteří při volbách pro něho agitovali. Žalováni jsou ovšem zase pro „pobuřování proti maďarské národnosti“, jehož prý se dopustili volebními řečmi. Zvláštností pře- líčení jest, že přitěžujíci svědkové, hlavně židě, kteří se sice již na nic nepamatují, co se o vol- bach mluvilo a jen se dovolávají svých výpovědí za doby vyšetřování, berou se šmahem pod pří- sahu, kdežto svědkové vývodní, kteří s určitosti tvrdí, že obžalovaní neužili slov, která se jim kladou za vinu, pod přísahu se neberou. Opakuje se tu totéž, co se dálo u téhož soudu před Váno- cemi při Valáškově přelíčení. Přelíčení s drem Markovičem bude ukončeno tento týden.

Martino Slovák Hurban Antonín Novák Maďar Markovič Jula Čulik Valáškův Nitransko

14 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. Reforma řemeslnického stavu v Rusku. Ruské ministerstvo vnitra v poslední době obdrželo množství úvah, týkajících se obmý- šlené reformy řemeslnického stavu v Rusku Většina remeslníků přeje si, aby »stav« řeme- slnický byl zrušen jakož i dosavadní cechy, jež podle jich zdáni nepřinášejí žádného prospěchu ani ve vzhledě společenském ani ve vzhledě společenstevním; na místě toho spůsobují velké znemravnění ve vzhledě vychovávacím. Místo dosavadních cechů rušti remeslníci přejous miti řemeslnické komory. Také si přejou čilej- šího spojení s řemeslníky zahraničnými. Knižná produkce polská v r. 1902. Varšavské »Slovo« uveřejňuje data o knižné výrobě polské v loňském roce. Knih a brožur vydáno 1716. V tom počtu nejsou katalogy, cenníky a pod. Zábavných spisů bylo 358, tom původních románův a povídek 118, přelo- žených 64, 100 sbírek básní, 76 původních i přeložených dramatických her. Druhé místo co do počtu zaujímají spisy bohoslovského náboženského obsahu i modliteb (176), třetí — kalendáře, pomůcky, kuchařky (140); matema- tika a přírodní vědy zastoupeny 116 spisy, lé- kařství 111, dětská literatura 90, publieistika 81, knihy pro národ 24. V této produkci nejživější byla. Varšava. jež se tudíž jevi býti střediskem duchovného života polského. Ve Lvově a Krakově vyšlo pomérně málo knih. Knižná produkce Poláko smerických, kde jich žije už 14 mill., je ne- patrná.

Rusko Varšava Lvov Krakov

15 article Nemoc hrále anglického.

Nemoc hrále anglického. Zvěst o novém onemocnění Edvarda VI vzbudila ve Windsoru jistou sensaci. Královský vlak stál připraven již u nádraží, policie byla rozestavena již před stanici a také davy byzan- tinských zvědaveů nescházely, aby sledovaly od- jezd manželů královských. Cesta od zámku k stanici byla pískem posypána a lokajové b donesli do salonu nádražního i lunch. Také za- vazadla dvora byla již na vozech železničních. Odjezd určen byl na půl 2. hodinu odpolední. O 1. hodině byla ale náhle policie i správa že leznični zpravena, že cesta se odkládá. V prvním okamžiku vzpomněl si každý na náhlé přerušen loňských červnových slavností korunovačních ačkoli krátce ješté před tím choroba králova vyhlašována byla za lehkou — a po těchto zkušenostech i tentokrát zvěst o costě odročené působila na obecenstvo dojmem blízké anebo

Edvard VI Windsor

17 article

blížící se nějaké katastrofy. Ihned ale děly se pokusy, pověsti takové rozptýliti. Následník pro- hlásil, že jedná se jen o lehké nastuzení krá- lovo, královna pak telegrafovala vévodkyni z De- vonshiru, že doufá, že odloženou návštěvu vykoná u ní druhého dne. Nejpodivněji ovšem působila jiná omluva, totiž, že teprve dodatečně vzpomněli si krá- lovští manželé, že v den ten jest druhé výročí úmrtí královny Viktorie a že ovšem nepokládali den taký za vhodný k návštěvám. V pravdě nekonala se návštěva u věvody Devonshirského ani druhého dne a dnes dokonce telegrafuje s z Londýna, že král následkem »nastuzení« svého byl nucen návštěvu svou u věvody Devonshir- ského vůbec odvolati Jde tu tedy dle všeho o více nežli jen o lehké nastuzení. Bezděčně vzpomínáme si, že po loňském králově vyváznuti z nebezpeči smrti lékaské autority netajily se tím, že ne- bezpečí není odstraněno na dlouho a že při rázu královy choroby a při jeho věku častěji na- stává recidiva stejně nebezpečná. Přes veškeré šuškání a tutlání zvime ale zajisté za králko již, jde tu jen o chorobu přechodnou aneb musí-li dvůr anglický počitati s možností aneb dokonce blízkostí katastrofy, jež by ovšem na politický běh dějin ve státu tak opravdově ústavním, jakým jest Anglie, kde panovník jest spíše de- korem nežli silou hybnou a řídivou, nezůstalo bez vlivu převratného.

jítvonshir Londýn Anglie královna Viktoria

18 article

V Praze, 3. února.

Praha

19 article Defraudace ve svato-václavské záložně.

Defraudace ve svato-václavské záložně. Mraky nad záložnou sv.-václavskou se slahujíci včera hrozily se srazit a měla z nich nastati kata- strofa konkursní. Mnohé obnosy, jichž majitelé podal žaloby u obchodního soudu, dle znění smíru byly včera splatné. A poněvadz peníze záložna vyplatit ne- mohla, byla obava, že dotyční vkladatelé budou žádat za prohlásení konkursu. Obava tato šťastnou náhodou se nesplnila, neboť žalující povolili další příročí do 28 února, poslední to lhůtu, do které celá záležilost definitivně musí býti vyřízena.

svatý

20 article

Výbor sv. -václavské záložny opět je v permanenci jako v té době, kdy záložna byla uzavřena pro výplatu vkladů. Předsedal farář p. Vondruška. Rozprava byla velmi pohnutlivá, neboť týkala se některých oscbních záležitostí. Tak zejmena bylo sděleno ve veřejných schůzích výboru, že na členství ve výboru resignoval p. inž. Křídlo a dále, že se správního zastupování výboru vzdal advokát p. dr. Rašín. Po delší roz- pravě bylo usneseno, zaříditi záležitosti tak, aby ob pánové na svých dřivějších místech setrvali. Vyslo- veno bylo dále politování nad lím, že sanační akce velmi pozvolna postupuje, zejmena že vkladatelé ne- splnili očskávání na slevení 21/4 mill. K ze svých vkladů. Nejnověji dostaly se do veřejnosti zprávyo statisícových darech. Výbor s důrazem konstatuje, že zprávy tyto nejsou pravdivé a že byly rozneseny jen s tendencí, další akci sanační poškoditi. Výbor znovu důtklivě a snažně prosí veškeré činitele, aby akci sanační všemožně podporovali. Dále usnesi se výbor, že bude stále v permanenci až do doby, kdy se stane rozhodnuti o katastrolě. A stále se bude radi o tom, jakým způsobem lze odvrátiti prohlášení konkursu. Ve výboru sděleno, že prodán byl dům J. Orla, bývalého vichního účetního záložny, za 182.000 K. V Ortově příbytku byl včera částečně prodán jeho ná- bytek, soudními znalci odhadnutý. Za tuto část ná- bytku bylo strženo 1188 K. Pak podána zpráva o tom, že nábytek a cenné předměty msg Drozda byly ob- staveny, kteréžto žádosti staroměstský okresní soud dal svolení

svatý Vondruška Ing Křídlo doktor Rašín Ortův Drozda Vyslo

21 title

FEUILLETON.

22 article Praha 142o.

Praha 142o. Grandiosní epopej dějin českých — Jirá- sek vhodně nazval své dílo ji věnované plným slovem »Proti všem« — za první války křížově r. 1420 v pevně kostře dějů předvedli klassi- ckými pracemi Palacký a Tomek. Jest take obecně známo, že tyto veliké děje nemají a ne měly svého Herodola — kromě některých do kumentů domácích a zápisů cizích hlavním pra menem těchto dějin jest známá kronika Vavřince z Březové, která však podle Palackého vznikla až po bitvě lipanské (podle Colta snad dříve. vždycky však až po prvních bitvách vítězných) Kronika Vavřincova má zajisté mnoho dobrých vlastností, ale ani největší její chvalořečníci ne- vyhlásili jí za dílo umělecké; Vavřincovi scház temperament, nadšení doby z knihy jeho vy- větralo, děje veliké jsou v jeho řádcích uloženy jako v lisu a v herbáři, není ani Thukydidem války husitské ani Sallustem Zikmundovým.

Palacká Tomek Vavřinec Palacký Colt Vavřincův Thúkýdidés Zikmundová Praha Březová

23 article

Palacký trpce si stěžoval na nedostatečnost a chudobu došlých nás z télo doby pramenův dějinných«; toho zvláště želeti, že nemáme o smrti Husovy žádné současné pomůcky ani knihy. ze které bychom mohli souditi o mohutném vlnění myšlének, jaké bylo v Praze v prvé po lovici tohoto pamálného léta 1420, zejmena o 17. března, kdy ve Vratislavi papežovým lega tem Fernandem u přítomnosti krále Zikmunda nejvyšších hodnostů církevních a předních vel možů říše vyhlášen kříž proti všem Viklefistům a Husitům. Kolísání Pražanů mezi naději a stra- chem, brzy nadšené volání všech Čechů do boje proti moci Zikmundově, brzy zase pokorné po- selství k nohám mocnáře, až konečné odkop nutí 15. května a zoufalé potom odhodlání boji na život i na smrť — tyto všechny stup- nice nejrozmanitějších nálad tušíme a čteme mezi řádky dějin, ale nemůžeme si jich vyvo- lati, nevíme o nich ničeho. Zůstaly nám jen výsledky — manifesty, artikule, dopisy. Leč historikům přináší — víc, nežli žádali. daleko víc, nežli mohli čekati — denní zápisky

Palacká Husův Fernand Zikmund Čecho Zikmundův Praha Vratislav

24 article

svědka současného, Čecha Pražana, dobře in formovaného a úplně věrohodného, česká filologie. V pražské knihovně kapitulni chová se již od stoleti foliant, nepovšimnutý ani historiky ani filology českými, o němž těžko je řici, které vědě přináší obohacení větší — oběma však neocenitelné. Kodex kapitulní (sign. A. 37.) osahuje 467 velikých foliových listů, na listu po čtyřech sloup- eích, ve sloupci po padesáti a více řádeích. Ko- dex, vzorně zachovaný, krásně psaný, obsahuje výklad na Zjevení sv. Jana, úplný a dokončený.

Čecho svatý . Jan ko

25 article

Jest to dilo původní, vzorného jazyka, důkladná práce theologická. Tu máme hned jeho význam filologický: je to nové, dosud naprosto neznámé dilo české literatury, jediný obšírný výklad A poka- lypse dosud známý, největší původní dílo celé literatury staročeské (je větší samo o sobě, nežli veškery české spisy Husovy dohromady). Ob sahuje asi tisic slov dosud neznámých a ne- doložených, zjevuje nám nového spisovatele, uka- zuje nám k řadě jiných spisů — a je zachováno v přepise z roku 1524/28, což svědčí, že bylo i později dobře známo a hojně opisováno. Ne- bylo v posledních padesáti letech — od vydání »Výboru« — nalezeno všech textů staročeských dohromady kvantum tak veliké a tak docela ne- známé, jako tento výklad Apokalypse. Ale tento význam jeho theologický, filologický, bibliologra- fický... mizí ještě před jeho významem lite- rárním a historickým. Neboť autor vykládal hrozné vidiny miláčka Páně právě roku čtrnáctí sti- dvacátého; vykládal je v kázaních, v nichž postupně den za dnem probírá verš po verši chmurných kapitol Apokalypse. »Drak ryšavý«, »šelma sedmikorunná« je nevěrný Zikmund, »král uherský«, jak jej stále náš autor jmenuje; kolem zdí městských táboří mračna křižáků, jež sem vyslaly obě »šelmy« apokalyptické — církev a moc světská. »Šelmy« ty spálily již dva věrné mučeníky Kristovy v Konstanci — a nyní »mor- dují«, »páli«, »hubl«, »mučí« všechny věrné, kteří brání poznané pravdy a přijímají z kalicha

Husův Páně Zikmund Kristův Ob Konstanc

26 article

Mnoho nestatečných uteklo již z města ke »králi ukerskému«, jini schnou strachem, jiní čekají, že přijde Kristus osobně a že jen pět měst (jsou to známá proroctví chiliastická) bude spaseno. A v těchto »časích Antikristových« ještě »lid zho- vadilý« hřeší: pýchou. smilstvím, vraždamí — a nej- více rouháním. Ve vášnivých, rozčilených úva hách kazatel obrací se opět a opět proti těmto rouhačům: ačkoli před branami leží obě šelmy apokalyptické, ačkoli »král uherský« a »koncilium konstantské« byli a jsou nejzuřivější nepřátelé Čechů, věrných kalichu, přec hlavní starost autorovou jsou »sekty, kaciři a bludaři«. do- mácí, kteří boři kláštery, páli obrazy, zamítaj »svaté doktory« a rouhají se hroznými hříchy velebné svátosti oltářní. Tito bludaři tvrdl, že v ni není Kristus přítomen, že jest » modlou « . a kazatel náš, muž klidný a smírný, upozor ňuje několikrát na slova Písma, jež velí rou hače kamenovati. Ano, téměť všechno zlé při- pisuje hlasatelům těchto falešných učení, těmto atikristům, tém synům dábla a zplozencům »satanášovým«. Proti našemu kazateli je Va- vřinec z Březové, známý nepřítel Táborů, mírný a klidný jako ovečka.

Kristus Antikristův Čecho Virginie Březová Tábor

27 article

Kazatel představuje se nám tedy na venek jako upřímný Čech a horlivý kaliěník — r ději smrt, než ustoupiti od pravdy kalicha, do vnitř však jako vášnivý Pražan, zarputilý od- půrce Táborů, smýšlením (theologicky) rozhodn konservativní. A celá jeho obrovská kniha, pravý »gigas librorum« staré české literatury, vedle výkladu slov Apokalypsa jest vlastně jen obranou dvou thesí: na venek, proti ostatní Evropě ob anou utrakvismu a čtyř článků pražských, dovnitř hájením transsubstanciace, vlastně starého ka- tolictví proti rodícímu se (v Táborech) prote- stantství. Na každém skoro listu vrací se chvála »drahé krve Kristovy« a obrana »velebné svá- tosti«; obranu vede vášnivými slovy i veškerou učenosti, jak ji zdědil věk XV. do době Karlově Leč mezi těmi citáty a výkřiky, mezi ko- rollarii a konklusemi, mezi knihami a programy nemohl neslyšeti pražský kazatel hluk davů po ulicích a třesk zbraní před branami. Ke kolům vozů táborských a na železo cepů husitských byl tehdy připoután osud království — jaký div, že rachot vozů těch a chřest těch cepo dolétá i do pracovny učence a na kazatelnu kněze, že krev prolévaná v městě i před mě- stem páchne z jeho řádků, že míhá se v jeho sloupcích lesk požárů, jimiž planou domy v městě a vesnice před branami? Nebylo jeho účelem líčiti tyto hrůzy války, tak podobné hrůzám

Pražan Kristův Čechy Evropa Tábor půrka Tábor

28 article

Apokalypsa — vždyť i ta vzníkla v dobách po dobné svatě války národní — ale události strhovaly ho mimoděk, proti své vůli poddává se dojmům z venčí dolětajícím — a tím právě podává ne ocenilelné takřka memoiry tohoto velikého roku V řádcích jeho jsou slovem věrným a názo ným zachyceny snahy a myšlenky tehdejšího víru života; vidíme takřka hodinu za hodinou jako v kaleidoskopu měniti se náladu vůdců širokých davů; vidíme takřka učence ohrome ného se divati za zástupy, vybíjejícími kláštery. šlapajícími hostie a vznícené chiliasmem aa k šílenství — a slyšíme zase za chvili kazatele nad mrivolami padlých bojovníků božich volati o pomstu nebes proti draku ryšavému, šelme sedmikorunné, nevěrnému králi uherskému. Dvě ukázky z dila osvětli způsob skladbu jeho.

29 article

Vykládaje 4. verš XIII. kapitoly, jak manoze národové klaněli se draku a klaněli se šeimě, praví kazatel (na listu 177.): »V zemi Franské veliká pajeha panuje a ačkoli také tam panuje smilstvo, lakota, lakomstvie, však najvyššie pa- novánie obdržela pajeha. Mezi Němci v Ra- kausiech, v Miešní duch lakomstvie a pajehy a smilstvie — a nade všecko drži panovánie lakomstvie. Ten duch jest druhá hlava (— šelma apokalypse má totiž sedm hlav —). V Flandr- ské zemi smilstvo, cizoložstvo a sodomšti hřie- chové, ačkoli také jiní hřiechové. V Polské zemi lakota, opilstvie, obžerstvie bez studua z toho pak smilstvo. Pro ten hřích pracují na- sytiti se, boje vedauce pro krev Kristovu, aby břicho cizími statky nacpali. V Čechách také hřiechuov množstvie, jeden však nad jiné místo drží, totiž lakota... Tato zajisté Praha ve všech stavích a v náboženstvích s obeeným lidem jest veliká šelma ohavná, a žena zjevná. totíž nevěstka. Kde většie nestydatost, kde bylo cizoložstvie většie, kde pokrytstvie, kde sodoma, kde svoboda byla většie ke všem najhorším hřiechóm? Protož obrať se, zhovadilý lide, k Bohu, oblec se v život lidský, navrať se ku pokání Magdaleny, ať by sě Buoh smiloval nad tebů — nebť jest rána Páně přišla . . . «

Němec Kristův bůh Magdaléna Čechy Praha

30 article

A vykládaje verš 15. téže kapitoly (list 194.), že dáno bylo šelmě, aby byli vraždění ti, kteří se neklaněli obrazu jejímu, dokládá »Těchto dnuov přišla šelma král uherský, abv se ji klaněli, a pro něho aby pravda byla opu- štěna. Kdybychom kněží život věčný předložili sobě s kněžími v prvním stavu a mužiei dietky i ženy: a kdybychom byli vyšli s věrau Krystovau, nechtějíce se jemu klaněti a jej etíti a pro něho od pravdy odstápiti, již by- chom s Krystem byli u pokoji; nechajíce válek, bezpečnější bychom byli cestu vyvolili. Jako světí mučedlníci nékdy jich tisíc jeden den ze- mřelo a muoho dobrého pocházelo z toho . .. (jsů) časové nebezpeční náramně, bylo by všem lépe radějí umřieti. My kněží najprvé kdyby- chom byli vyšli, nechtějíce šelmě svoliti, byli bychom již s Bohem a všecku zlost světa byli bychme přemohli, z těchto časuov nebezyečných byli bychme vyšli a již bychom v radosti byli.

Kryst

31 article

Protož, kto sě klaněti nechce, ten umř e.« Nenili v těchto řádeích jako v zreadle viděti nesmírnou hrůzu, jaká padala na srdee Pražunů, když viděli v kvétnu a červnu černati se pláně letenské vojsky všech národů?. Nenr- i výraz nejvyššího zoufatství rada, vyjíti vstřic šelmě a dáti hrdla pod nůž žoldnéřů krále uher- ského? Není-li tu však zároveň viděti fanatismu věřícího, jemuž smrt jest jediné a vítané vysvo- bození ze všech strasti téchto časů nebezpečných Arci — v tomto směru neležela spása Prahy a království. Bylo sice jisto, že by byly pluky křižácké rády dopřály Pražanům království ne- beského, ale osud chtěl, že »bludaři« a »modláři« táboršti, proli nimž tak bojoval náš kazatel, dovedli slovem i příkladem obrátiti Pražany ke svému mínění. Proti našemu kazateli, který — podobně jako Vavřinee z Březové — čekal pomoe s hůry a podroboval se resignovaně řiticímu se osudu, dovedli vůdcové táborštl přesvědčiti lid, že je třeba, aby si pomohl sám. Mikuláši z Husi a Janu Žižkovi náleží zásluha, že dovedli v čas od modliteb přejíti k bojům, dobrý osud chtěl, že mužové činu zatlačili do pozadí lidi knih — jim také náleží zásluha, že drama neskončilo tragedií, ale změnilo se ve vítěznou epopej. Čin zatačil slovo — nad největší knihou staré české literatury zvítězil nejtenčí spisek soudobý stručný a rázný Žižkův Řád vojenský: zajisté jen ke spáse národa. V. Flajšhans.

Pražan Mikuláš Žižek Žižkův V Flajšhans Praha Březová Hus