2
masthead
V Praze, dne 17. února 1900.
Praha
4
article
Redakoe, administraceu
oxpodice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
ezapečetěnéreklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vřdy po dvanácté ho
díně polední.
Jednotlivé číslo xa 8
Telefon redakce č. 1126.
Slunce vychází v
7 hodin 10 minut ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 20 minut odpol.
Praha
Pštrossův
6
article
Sobota:
Sv. Šimon. — Sv. Theodul a Julian.
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u sv. Václava na Smíchově od 15.—19. února.
Předplatné pro
Frahu
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
K 2.80
8.40
čtvrtletně . ..
celoročně. .. . K 33.60.
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
K 3.—
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 85.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie.
Svýcarska, Italie, Bel-
e, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 18.20
seloročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Šimon
Julián
Václav
Smíchov
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Anglie
Rusko
Belae
7
article
Národnostní kurie a jich veto.
Národnostní kurie a jich veto.
V Praze, 16 února.
Porady vyrovnávacích konferencí jsou v plném
proudu; dosud nebylo ovšem vykonáno nic posi-
tivního, ale také nebylo nic zkaženo, tak že vlád
se oddává nejrůžovější náladě. Zda-li tak činí prá-
vem, ukáže se v nejbližší budoucnosti. Máme za
to, že není pražádné příčiny pomýšleti na úspěch
těchto porad, poněvadž zásadní věci se odkládají
ad acta — čili jak se eufemisticky říká: do užších
výborů.
Mysl obeu hlavních obyvatel země české za-
jímá nejvíce nynější jednání o národnostních ku-
riích, které jsou stěžejným požadavkem Němců,
jako vnitřní úřední čeština náleží k předním poža-
davkům českým.
Dosud na sněmě království českého máme
kurii velkostatkářskou, městskou kurii venkovských
obcí a konečně obchodní komory. Nyní má na-
stati úplný obrat ve zřízení staroslavného sněmu
království českého. Velkostatkářská kurie by ovšem
zůstala, avšak zmizely by kurie městská a venkov-
ská, místo níž by nastoupily kurie národnostní,
totiž česká a německá s určitým počtem poslanců.
Němec
Praha
8
article
Tato olázka jest dalekosáhlá, proto řešiti ji
jest velmi obtížno. Pohleďme stručně na stano-
visko, na jakém stáli Němci svého času, abychom
mohli posouditi, jak se tu názory mění ve vůdčích
myšlénkách dřívější přední strany německé. Bylit
za dob dřívějších Němci úplně proti zřízení ná-
rodnostních kurií, poněvadž tehdy měli jednak za
to, že panství svoje i bez nich udrží, jednak se
báli, aby nepřišli o panství svoje hlavně na Mo-
ravě, kde nespravedlivým volebním řádem Schmer-
lingovým byla jim pojištěna na dlouhé časy nad-
vláda nad převážnou většinou českou. Poukazu-
jeme tu hlavně na návrh Fischhofův z roku 1871
a Schmeykalův z roku 1887, ktsré nenalezly do-
statečné ozvěny mezi německým voličstvem, ač by
toho byly plným právem zasluhovaly. — Jestliže
pak nyní zamýšlejí změniti svoji taktiku v té věci
a s důrazem žádají těchto ohraničených kurií, za-
jisté tak nečiní bez vážné příčiny, naopak kyne jim
z nich veliká výhoda, která by se mohla snadno
změniti v nesnesitelnou tyranii, kdyby návrh těchto
porad byl uskutečněn.
Němec
9
article
Jejich zásadní stanovisko doznalo tedy zá-
sadní změny. Avšak důslednosti není u nich ani
v ostatních zemích. Zamýšlejí totiž proraziti se
svým návrhem pouze pro Čechy a Moravu, poně-
vadž vědí, co se týče Čech, že navždy jejich
snahy domoci se většiny na sněmě zemském jsou
úplně marny, neboť konservativní šlechta stojí
pevně při českém národě. Co pak se dotýče Mo-
ravy, dávají Němci na jevo velikou obavu o svoji
větším na sněmě, která závisí úplně od libovůle
vlády. Tak zv. střední strana velkostatkářská, k níž
náleží mezi jinými zemský hejtman hrabě Vetter
z Lilie, dosud šla obyčejně s Němci v zásadních
otázkách, avšak záleží na vládě, aby jí dala po-
kyn, a obrátkou ruky bude nynější německá vět-
šina rozbita a nastane majorita česká, právě po-
mocí střední strany. Němci tedy se bojí, kdyby
přišla vláda Čechům příznivá, aby svého vlivu ne-
použila a tak věci jejich nebyly obráceny k hor-
šímu. Zasazují-li se tedy naši sousedé o národ-
nostní kurie, nevysvítá z těchto snad nic jiného,
nežli touha navždy si udržeti závaz-
nou moc ve správě a řízení králov-
ství českého a markrabství morav-
ského. Sledujme však jejich stanovisko dále. Pro
Němec
Vetter
Čecho
Čechy
Morava
10
article
Slezsko nemají býti zavedeny tyto kurie, poněvadž
tam mají na nedohlednou dobu zabezpečenou na
sněmě většinu, neboť velkostatkáři a města jsou
v rukou jejich poslanců, kdežto v kurii venkovské
následkem organisace česko-polské podařilo se do-
byti šesti mandátů, tedy většiny ze všech 9 po-
slancův a tak mají zabezpečeno Slované alespoň
jedno místo v zemském výboru. Proto ve Slezsku
»non olet«. Netouží však po kuriích ani v ostat-
ních zemích rakouské polovice, poněvadž by tím
dali do ruky slovanským nebo vlašským menšinám
mohutnou zbran, ktera by naurná svu] osuen
proti jejich výbojné moci. Žvláště by zavedení ná-
rodnostních kurií mělo pro Němci osudné následky
ve Štýrsku a v Korutanech, kde by konečně pro-
následovaným Slovincům-dostalo se rovnoprávnosti
a závažného hlasu na sněmě ve věcech jazyko-
vých. V Tyrolsku opět čeká na podobné vyrov-
nání protiv menšina vlašská, která by s povděkem
se spokojila těmito koncesemi; v Gorici by ovšem
neměla kurie tato žádné váhy, poněvadž sněm se-
stává právě z polovice Slovincův a Italův. Avšak
pro Istrii by zavedení národnostních kurií mělo
pro Chorvaty a Slovince nemalý úspěch, neboť by
pak tato menšina mohla se právoplatně hájiti proti
jazykovému bezpráví. Co se týče Haliče, nepřipustili
by toho Poláci, v Bukovině by pak rumunská men-
šina měla veliký vliv na správu země proti spoje-
ným stranám rusínské, polské a německé. V Dal-
macii pak Srbové by se domohli značných práv.
Slovan
Němec
Slovincův
Italův
Chorvat
Polák
Srba
Slezsko
Štýrsko
Korutany
Tyrolsko
Gorica
Istria
Halič
Bukovina
11
article
Zvláště jest se rozhodně postaviti proti »vetu«
národnostních kurií, poněvadž tím by byl na vždy
ochromen klidný a utěšený rozvoj obou národů
v Čechách a na Moravě, neboť by tímto ustano-
vením byl dán počátek k novým bojům, kterých
by nebylo možno nikterak vyrovnati. Kdo by se
nepamatoval na »Niepozwolam« polských »schlach-
czyců« za samostatnosti polské, která právě tímto
vetem byla úplně pochována. Doba tato náleží
k nejsmutnějším periodám v celých dějinách krá-
lovství polského, a jest nám proto projeviti nej-
větší obavu, že by zavedením národnostních kurií
a jejich veta nikterak nebylo národu českému po-
moženo, naopak na vždy uškozeno; neboť následky
tohoto nového zřízení jsou nedozírny, a proto jest
potřebí na ně již v čas pomýšleti, je uvážiti, dokud
nebude pozdě, čili jak Římané tvrdili: »Sero me-
dicina paratur, dum mala per longas convaluere
moras.«
Říman
Čechy
Morava
Sera I
12
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 16 února.
K sítuací. Veškerý politický svět v Ra-
kousku hledí s velikým napjetím vstříc schůzi, již
koná dnes odpoledne ve Vídni české oddělení vy-
rovnávacích konferencí. Očekáváť se, že ujme se
asi slova předseda ministerstva dr. šl. Körber, aby
sdělil zásady, jakými hodlá se vláda říditi při
úpravě jazykových poměrů při zeměpanských úřa-
dech v Čechách a na Moravě. »N. W. Tagblatt-
praví k tomu: »Osnova zákona jazykového, kterou
Viada polozr na s ao o.
později předloží říšské radě, musí podati rozhodný
důkaz, má-li ministerstvo Körbrovo úmysl vrátiti
se ke zjevné politice centralismu.« A dále praví
týž list: »Dle nynějšího stavu věcí na vyrovnávací
konferenci záleží hlavně na vyřízení vnitřního ja-
zyka českého při státních úřadech. Čechové žádají,
aby tato otázka byla ze souboru vyrovnávacích
předloh vyňata, Němci však trvají na tom, aby po
té stránce bylo junctim. Vláda prostředkuje a snaží
se najíti východ.« Najde-li jej, jest ovšem zahaleno
ještě dosud rouškou hlubokého tajemství.
Císař přijel dnes ráno do Pešti.
Karel hr. Zierotin, nově jmenovaný místo-
držitel na Moravě vítán jest od národních časo-
pisů na Moravě celkem dosti příznivě, ale s pří-
slušnou opatrností. Brněnský »Hlas« píše v té
příčině m. j.: »Jako místodržitel »éry smiřovací«
zajisté hrabě Zierotin sám plnou pozornost věno-
Körber
N W
Körbrův
Čecho
Němec
Karel
Zierotin
Hlas
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
Najd
Pešť
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Katolická církev v Rumunsku.
Ž. — Když jsem minulého roku v srpnu ce-
stoval po Bukovině, zajel jsem si také ze Sučavy do
požehnaného království rumunského, které oplývá ne-
malým bohatstvím přírodním, jež však následkem po-
hodlnosti obyvatelstva se stalo zemí ubohou, chudou,
která nevyživí ani svého obyvatelstva; tak se stalo
zrovna letos, kdy hlad a nouze nastala v Rumunsku
následkem neúrody, která loňského roku nastala.
Lid rumunský nečiní žádných zásob, ani obilních,
ani peněžních, proto katastrofa jej zastihne měrou
tím větší. Vzpomínky svoje příležitostně upravím.
Těchto dní seznámil jsem se v Praze s krajanem dp.
Benedikten Volgnerem, který v Rumunsku působí
jako farář missijní. Žádal jsem ho, aby nám zasílal
zprávy z Rumunska, což slíbil učiniti. Odevzdal mi
také rukopis o poměrech katolické církve, upravený
pro brožurku v jazyce německém, jejž tuto čtenářům
podávám, poněvadž popisuje nám stručnými rysy stav
katolické církve v Rumunsku.
Rumunsko, země polouostrova balkánského, má
vedle více řeckovýchodních biskupství, také dvě ka-
tolické diecése latinského obřadu. Jsou to arcidiecése
Bukurešť a diecése Jassy. Diecési jasskou spravují
konventualové; biskupem jest tam nyní mons. Do-
minik Ja q uet.
Arcidiecése bukureštská má tyto dějiny: Byl
založena kolem r. 1300 a spravována Františkány
Rumunsko
Bukovina
Praha
Bukurešť
Jass
14
article
R. 1864 byla odevzdána kongregaci passionistů. Až
do roku 1883 byla podřízena biskupům nikopolským,
kteří byli zároveň apoštolskými administrátory Valašska.
Roku 1883 pak, když se rozmnožil počet kato-
líků, uznal sv. Otec Lev XII. za vhodné, aby po-
výšil církev bukureštskou na arcibiskupství se sídlem
arcibiskupovým v hlavním městě Bukurešti. Toto na-
polo východní město čítá přes 200.000 obyvatel,
z nichž jest přes 20.000 katolíků. Zemským jazykem
jest rumunština, odnož jazyka latinského, v němž
jest přimíseno mnoho živlů slovanských řečí.
Rumunsko bylo až do roku 1878 zemí odvislou
od Turecka a jemu poplatnou a nemohlo se nikterak
vzdělávati. Když však statečností svých synů v rusko-
turecké válce, jakož i moudrostí krále Karla I. na-
bylo samostatnosti, činí největší pokroky ve všech
odvětvích veřejného života. Také katolická církev
tam vykonala radostný pokrok. Nové kostely a jškoly
byly stavěny, nové farnosti a missijní stanice zaklá-
dány. Zvláště jest se zmíniti o svatojosefské kate-
drále v Bukurešti, kterou arcibiskup Ignác Paoli
blahé paměti vystavěl a která jest nyní znamenitou
památkou rumunského hlavního města. Vedle ní
zdvihá se kněžský seminář, který sice byl rovněž
projektován horlivým biskupem, poněvadž jej však
nelítostná smrt brzy vyrvala, byla budova dokončena
jeho nástupcem. V poslední době byla nynějším
arcibiskupem drem. Xaverem z Hornsteinu prostranná
chlapecká škola zřízena.
Správa této školy byla odevzdána školním
bratřím z Vídně, ktoří tam požehnaně působí a na
Lev
Ignác Paoli
Xaver
Valašsko
Bukurešť
Rumunsko
Turecko
Vídeň
15
article
700 hochů vyučují. V nejbližší době započne arci-
biskup se stavbou řeckokatolického kostela.
V poslední době passionisté se vzdali správy
bukureštské arcidiecése, a proto nyní jest spravována
missijními kněžími, kteří bývají vzděláni v bukurešt-
ském semeništi.
Jako se stará arcibiskup nynější horlivě o po-
vznesení katolicismu ve své arcidiecési, rovněž vzta-
huje se jeho péče otcovská o úpravu a rozmnožení
far rozsáhlého území. Jedna z farností, na které mu
nejvíce záleží a jíž věnuje největší péči, jest farnost
Sinaia.
Leží v romantické krajině uprostřed transylván-
ských Karpat, nedaleko uherských kranic a posky-
tuje krásný pohled. Uproztřed města se zdvihá vý-
chodní basiliánský klášter, který od roku 1695 trvá
a jehož jméno také má město. Město samo bylo za-
loženo teprve asi před 30 lety.
Katolická obec vzrostla v poslední době velice
a nemohla déle býti bez samostatného duchovního
správce. Tento důležitý důvod pohnul arcibiskupa,
aby tam založil farnost a tak připravil katolíkům
tamním požehnání spořádané duchovní správy.
To stalo se roku 1896, a to tímto způsobem:
Byl pronajat dům, v němž byla světnice zařízena
jako kaple, jiný pokoj jako obydlí duchovního správce,
a třetí jako škola upravena. Tak stává farnost až do
dneška. Nájemné bylo až doposud skoro úplně pla-
ceno ordinariátem, také uděluje týž tamnímu duchov-
nímu správci měsíční subvence, poněvadž důchody
k vydržování farářovu jsou úplně nedostatečny.
ský Karpaty