Ročník XXXXIX.

V Praze, v pátek 14. května 1909.

Číslo 132.

Haranní a večerní listy předplácí se: V Praze v administracis na piěsle. . . . . . 2 K —h na čtvkt lota . . . . 6 K — h s dvojí donáškou: na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fillálkách: na něstu. . . . . . 9 K 80n Poštou: na měsic. . . . . na čtvrt feta . . . . 9 K e0h s dvojí zásilkou na čtvrt lsta . . . . 11 K co)

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Správní soud a český jazyk. Z Vídně, 14. května. Posl. bar. Pražák nedávno stál před správním soudem jako zástup- ce zemského výboru. Ke konci svého plaidoyeru žádal, aby ve smyslu usnesení zemského výboru království českého a markrabství moravského nálezy správního soudu ve přích česky vyřízených byly vydává ny česky. Jest záhodno, aby všichni čeští advo- káti před správním soudem vystupující obnovo- vali tento požadavek za tím účelem, aby správní scud byl donucen o něm rozhodnouti. Ke včerejšímu hlasování v bosenském výboru. Z Vídně, 14. května. Veliká jest stísněnost a sklíčenost v celém vládním táboře, zvláště nyní po včerejším hlasování ve vý- boru bosenském, které dopadlo, nechať sije člověk obrací, jak chce, přece jen na nepr- spěch vlády. Ministerstvo vidí, že většinou tak malou, která se cvrkla na 3 hlasy a to jen a teprve tehdy, když několik poslanců zdr- želo se hlasování, kteří by jinak jistojistě byli hlasovali proti vládě, a na druhé straně oproti tak veliké menšině a opposici, jaká se ukázala včera, nelze trvale vládnouti.

Ministerstvo vidí, že s takovou většinou malou nelze podnikati žádných velikých akcí, žádných velikých reforem, žádných ve- likých bojů ve sněmovně. Známé heslo něme- ckého státnika: »Uteku se do veřejnosti« pro vládu bar. Bienertha neplatí. Tato vláda bojí se jíti do poslaneské sněmovny, tato vláda bojí se jíti do schůzí veřejných z důvěrné porady výborové, poněvadž bojí se, že na prahu zase- dací sině poslanecké sněmovny číhá na ni smrl. O hlasování samém dlužno ješte konstatovati některé podrobnosti. Poslanec Mikuláš Vasilko studoval s bar. Bienerthem na Theresisnu. Tyká si s ním. Hlasovati pro něj nemohl, proti němu nechtěl. O posl. Mahlerovi tvrdí dnešní »Arbeiterztg.«, že před hlasováním vyšel, poněvadž vláda vyhověla dlouhému nalé- hání židů a zřídila v ministerstvu kultu a vyučování zvláštní sekci pro zá- ležitosti židovsko-církevní. Refe- rentem o nich ustanoven soukromý docent Frankfurter jako úřadník VIII. služebn třidy

»Arbeiterzeitung« shrnuje svůj dojem o vče- rejším hlasování v tato slova: »Rozedraná, roz btá, seslabená vyšla vláda po svém groteskním trojdenním zápase. »Vítězové« utekli před kon- cem. Po slavné retirádě v záležitosti pokladních poukázek jest tento polekaný útěk druhým me- zníkem a taková vítězství jako vče- rejší žádný vládní systém nepře- ži j ek. Poláci a vodní stavby. Z Vídně, 14. května. V kole polském jes nade vši pochybu krise, která se snad na čas utlumí, která však zajisté zase pro- pukne. Polská strana lido v dlouho v polském kole nezůstane Rozkol možno čekati s mathematickou jistotou Tím jest postavení kola polského n řišské radě podstatně oslabeno, tím však zároveň jest podvráceno po stavení ministra finaneí ryt. B liňské ho. Poláci těžce nesou svoji porážku, kterou včera utrpěli ve výboru rozpočtovém ve příčině vodních staveb. Přijetí reso- luce Maštálkovy v záležitosti té jest dů- kazem, že rozpočtový výbor schvaluje cestu, pro jakou se rozhodl — dnes tomu rok — ministr obchodu dr. Fiedler. Můžeme tedy oznámiti, že jeho projekt o výstavbě vodních drah, regulaci řek, spojený s finančním plánem na několik let rozloženým, byl již s ch vá- len ministerskou radou. Nezbývalo než podati jej v poslanecké sněmovně. Baron Beck odkládal tuto věc. Pro králo v st v české stalo se tam vydatné opatření, ale zá- roveň také pro Moravu, Halič a Dolní Rakousy.

Proto litujeme, že tento projekt pa d se svým tvůrcem, litujeme jej hlavn prolo, že nevíme, do jaké míry jej přejal dr. Weskirchner. Z Vídně, 14. května. Polští poslanci sešli se dnes odpoledne ku poradě o tom, co mají podniknouti ve příčině vodních stav eh, Smýšlení bylo tam velmi zdrcene Čelný poslanec shrnul své výklady v tento roz- am: Všechna dosavadní rozhodnutí a hlasování. klerá se děla od počátku éry bar. Bienertha. vala se většinou polsko-německou. Při prv věci však, na které záleželo Polákům a při prv mležitosti, při které Němci měli prokázati svj vojeneckou věrnost a nám splatiti naše služby. i včerejším hlasování v rozpočtovém výbor rodních stavbách pro Halič byli jsme poražen Měšinou německo-českou. Zprávy ve sněmovně dnes rozšiřované, že nlšká strana lidová vystoupí z kola pělskéh rpřidá se k „Slovanské jednotě“, jsou ješté pidčasny. Bar. Burian neodstoupí. Z Vídně, 14. května. Jásot » Vaterlandu«, Beichspostu« a »Deutsches Volksblatiu«, ž lrian jest odbyt, byl předčasný. V »N. F he dává Burian vyhlašovati, že nemá n- lidné chuti padnouti proto, že b- sdký výbor poslanecké sněmovny se vyslovi n němu. »N Fr. Pr« sděluje: »V mini- jeívu společných financi se popírá, že r- puiká vláda byla Burianem ve příčiné agrár jsky postavena před holovou událost, nebe kouský kabinet byl zprave

a ndnl e

o věci v době, kdy společně ministerstvo financí agrární bance udělilo teprve koncesi za- tímní. Ve společném ministerstvu financí pro- hlašují, že Burian z nynější situace krajních důsledků neodvodí a svoji demisi ne- podá. V minislerstvu financi věří, že nikdo neučiní pokus donutit Buriana, aby zmizel z úřadu, nebyv dříve slyšen, naopak chovaji tam přesvědčení, že Burianovi dána bude při- ležitost přijíti do nejbližších delegací a tam vy- ložiti svoje stanovisko.« Společní ministři solidární. Z Vídně, 14. května. »Pester Lloydu« te- legrafují z Vídně dodatek ku prohlá- šení bar. Bienertha, učiněnému přede včírem v bosenském výboru, kterým se tento projev, pokud se týče zodpovědnosti společné vlády za věci bosenské, velmi podstatně sesla- buje, ba lakřka uvádl na nulu. Konstatuje se tam, že dosud všichni společní mi nistři rovným dílem byli za věe v zemích zabraných zodpovědni že zůstane tak i nyní, kdy tyto zeměse proměnily v země anektované. Komická přihoda. Z Vídně, 14. května. Poslanci, kteří me- škali v Terstu, vypravují tuto příhodu, která se tam stala za pobytu obecní rady vídeňské. Jmé- nem této promluvil její člen, který zastupuje dra. Luegra. Když byl poděkoval městu Terstu voláno naň, aby pronesl zdravici také novinám Na to funkcionář města Vídně zvolal: „Necht žije „Terstský Lloyd!“ „Nechť žije „Pešťský Lloyd!“ „Nechť žijí všechny ostatní noviny!“ Starosta v Opavě. Z Opavy, 14. května. (K. k.) Při dnešní volbě starosty byl starosta Walter Kudli ch jednomyslně opětně zvolen.

Němeoký císař ve Vídni. Z Vídně, 14. května. (K. k.) Na zpáteční cestě z Korfu přijel císař Vilém s císařovnou Viktorií Augustou dnes o 10. hodině dopoledn do Vídně, aby císaři Františku Josefovi učini asi dvoudenní návštěvu. Také dvorn správa učinila rozsáhlé připravy ke skvělému uvítání cisařských manželů. Křídla velkých cizi neckých komnat, které budou hosty obývány zdobena jsou drahými květinami ze skleniků schönbrunských a také všechny místnosti, v nichž konati se budou dvorní slavnosti, jsou bohatě okrášleny. V ulicích od nádraží ke dvornímu hradu byla velkolepá podívaná na vojsko. Vojáci vídeň- ské posádky se svými veliteli v parádní výzbroji a pěchota se svými kapelami utvořili pestrý špa- lír, za nímž mnoho, mncho tisíc obyvatelstva již od časných hodin ranních očekávalo příjezd hostí. Perron jižního nádraží, rozšiřený přístav- bou, vyzdoben prapory, květinami, jedlovým chvojím, štíty a znaky. Krátce po 1/410. hodině přijel císař v pru- ské maršálské uniformě se stužkou k řádu Čer- ného orla na nádraží, provázen generálním po- bočníkem hr. Paarem. Cestou k nádraží byl předmětem bouřlivých ovací obecenstva. Když vstoupil na perron, zahrála hudba čestné setniny 101. pěšího pluku hymnu rakouských národů.

Císař přešel poděl fronty a rozmlouval pak s pány arcivévody a ostatními osobnostmi, do- stavivšími se k uvítání. Přidělená čestná družina jela císařským manželům v ústrely do Badenu. Všichni arcivévodové měli své pruské uniformy Přesně v 10 hod. vjel dvorní zvláštní vlak sestávající z 19 vozů, do nádraží. Císař při- stoupil až ke kolejím. Hudba zahrála „Heil Di im Siegerkranz“. Když vlak zastavil, vystoupila nejprve císa řovna Augusta Viktorie. Císař pomáhal jí vystou- piti a polibil jí ruku, načež se císař s císařevnou políbili. Zatím vystoupil z vozu císař Vilém, který byl oděn ve stejnokroj rakousko-uherského maršálku. Císař František Josef a císař Vilém neobyčejně srdečně se pozdravili a třikrát se políbili. Pak pozdravili němečtí císařští manželé pány arcivěvody a paní arcivévodkyně a se vše- mi promluvili několik slov. Potom pozdravili všechny ostatní dámy a pány, kteří se dostavili k uvítání. Na to starosta dr. Lueger přistoupil k německému císaři a pronesl uvílací proslov, na nějž císař Vilém vlídně odpověděl.

Veličenstva odobrala se pak k východu, vstou- pila do připravených čtyřspřežních slavnostníeh vozů a la Daumont s jezdci před vozem i po- vojnými v bohatých krojích, a odjela do dvor- ního hradu. Pod schodištěm „Černého orla“ uví- tali Veličenstva první nejvyšší hofmistr kníže Montenuovo a vrchní obřadník hr. Golonjewski V sále „Pietradura“ byli shromáždění uvítáni Ministr zahraničních záležitostí svob. p. Aehren- thal, nejvyšší dvorní hodnostové, gardoví kapi táni, ministerští předsedové dr. svob. pán Bie nerth a dr. Wekerle, říšský ministr vojenstv svob. pán Schönaich, říšský ministr financí sv pán Burian, dvorní maršálek v Uhrách hrabe Ludvík Apponyi, dvorské družiny, generální po bočník svob. pán Bolfras a palácová dáma kněž na Trauttmannsdorffova. Z Vídně, 14. května. (K. k.) Císař Franti šek Josef, když přibyli němečtí císařští manželé doprovodil je do jejich komnat. Císař Vilém brze na to vykonal návštěvu u císaře Františka Jo- sefa. Později navštívil císař Vilém zde dlíci čle ny císařského rodu. U arcivévody Františka Fer dinanda zdržel se přes půl hodiny. O 1. hod. odpoledne konala se rodinná hostína. Stavba válečných lodí v Italii. Z Říma, 14. května. »N. Wr. Tgbit e sdé luje: Ministru mariny povoleno mimo- řádně 160 mil. lir na výstavbu váleč- ných lodí. V nejbližších třech létech budou vystaveny čtyři dreadnoughty budou vyslaveny tornedové člu ny

lodi hlásné. Ve třech letech vydá se na stavbu válečných lodí 263 mil. lir. Z těchte peněz užito bude 41 mil. lir k obnově torpědo vého parku a k výstavbě arsenálu na jader- ském pobřeží. Z Vatikánu z Říma, 13. května. (K. k) Ve Vatikáně konalo se dnes na polo veřejné slavnostní konsi- storium, v němž prohlášen byl za světee kněz Klement Maria Hochba uer. Přítomno bylo 22 kardinálů, na sto biskupů arcibiskupů. Když papež vstoupil na trůn, hl sovali kardinálové a biskupové o kanonisaci Pak vypracovali apoštolští protonotáři kanoni sační spis. Papež udělil požehnání a vrátil se do svých komnat. Papež přijal dnes římsko katolického biskupa z Přemyšlu. Rozsudek proti Lopuchinovi. Z Petrohradu, 14. května. »N. Wr. Tgbl.e oznamuje: Rozsudek proti Lopuchinovi pova- žuje se právnicky za neudržitelný. Očekává se že bude zrušen již proto, že předseda přerušii řeč obhájeovu. Sklamání bylo způsobeno také nedostatečným objasněním poměru vlády k Aze- fovi a chválou, kterou mu vzdal státní žalobce. Volby do zemského sněmu ve Vorarlberku. Z Bregencc, 13. května. (K. k.) Za dnešních voleb ve skupině venkovských obcí bylo zvo- leno všech 5 křesťansko-sociálníck kandidátů. Němečtí pokrokáři zůstali v men šině.

Poštovní stávka ve Francii. Z Paříže, 13. května. (K. k.) Stávky po štovních a telegrafních úřadníků v Paríži a na venkově ubývá. Jenom ve stáv kovém hnutí děl nietva nenastala změna. Z Paříže, 14. května. (K. k.) S táv ku jící poštovní úřadníci konal v noei velkou schůzi, na níž jed- notliví řečníci se přimlouvali za pokračování ve stávce. Schůze schválila resoluci, že je povin- ností všech až do krajnosti setrvati v stáv ce. Z Pařiže, 13. května. (K. k.) (Zpráv zle sněmovny.) Poslancem Mequiletem navržená resoluce zní: Sněmovna jes odhodlána všem úřadníkům upřít právo stávky a žádati od nich, a b plnili povinnosti, jež převzal vůči národu. Sněmovna jest odhodlán dáti úřadníkům služební pragma tiku. Sněmovna důvěřuje vládě, že bude há jiti všeobecných zájmů země. První část reso- luce byla schválena 454 proti 59 hlasům druhá část v prostém hlasování a třetí část 365 proti 159 hlasům. Pak byla celá resoluce schvá- lena prostým hlasováním.

Události v říši turecké. Z tajné schůze turecké sněmovny. Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) V tajné sehůzi snémovny přečetl nejprve ministr zahra- ničních záležitostí prohlášení, načež velký vezín dával ústní vysvětlení. Z rokování je pozoru- hodno, že tři řečtí poslanci vytkli vládě, že práva Řeků v Bulharsku nejsou chráněna stejným způsobem, jako práva mohamedánů. Ministr za- hraničních záležitostí prohlásil, že měl býti vzat zřetel na příslušný pamětní spis patriarchátu, že však Ljapčev pohrozil přerušením vyjednávání. Z Cařihradu, 14. května. (K. k.) Ve včerej- ší tajné schůzi poslanecké sněmovny protestoval řečtí poslanci také proti titulu „ear Bulharů“ Ministr zahraničních záležitostí odvětil, že titu tento vztahuje se jenom na Bulharsko. Řečtí p slanci marně také žádali, aby Řekům, žijíeím v Bulharsku, bylo přiznáno právo vystěhovale- eké. Na konec většina řeckých posianců hlaso vala pro prolokol. Ze serajlské pokladnice. Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) Sultán který dnes navštívil pokladnici ve starém serajlu nařídil, aby byly do pokladnice vráceny před měty, které Abdul Hamid uzmul z pokladu. Stíbání tureckého tisku. Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) Vojenský soud rozhodl dáti výstrahu turecké m listu, který oznámil, že jde o novou po- krývku hlavyvarmádě, kteréžto otázky, jak známo, použili reakcionáři k roznícení vyvolání poslední vzpoury.

Nepokoje v turecké Asii Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) Poslanee z Muše dostal dnes telegram, že je tam ještě z nepokojení, že se však neudálo nic následkem přísných rozkazů Ferida paše. Z Frankfurtu n. M., 14. května. (Zvláštn telogram „N. L.“) Cařihradský telegram „Frank. furter Zeitungu“ oznamuje: Generalissimus tu- recké armády Šefket paša prohlásil v rozmluvě s vaším dopisovatelem, že jsou zprávy o nepo- kojích v Malé Asii přepjaty. Vláda z akro č prý proti původcům těchto nepo- kojů s největší přísností. Dese praporů kárněho vojska odesláno do Adanya s nimi vojenský sou d, se- stávající ze 7 důstojníků. Dále sděli Šefket paša, že bude 10.000 mužů z rozpu- štěného gardového sboru dřívěj- šího sultána z trestu dopraven do Makedonie, aby tam pracovali po 3 léta při stavbě silnic a na úpravě veřejných cest. — Ale oproti optimistickému tvrzení Šefketa paše prohlašují jiné vládní osobnosti, že je st a věcí v Asii a zejména v Muši velmi vážný. Tamější obyvatelstvo oznamuje zdej- ším arménským poslancům, že dokud nebude vůdce Kurdů Anzam neškodným učiněn, n rdání obnovení pokoje a pořádku nen ani pomyšlení. Odzbrojováni tur. obyvatelstva. Z Cařihradu, 14. kvělna. (K. k.) Nová pro- klamace Mahmuda Šefketa paše prodlužuje na- posled lbůtu, do které mají býti zbraně odve- deny, o týden. Pro ten případ, že by zbraně ne byly vydány, hrozí se domovními prohlídkami přísnými opatřoními.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 151.) Ve Vídni, 14. kvělna. (Zvláštní telef. zpr. »Nár. Listů-.) Včerejší zprávu svoji o hlasování ve vý boru bosenském zakončili jsme pravíce, že zá ležitost agrární banky maďarské pro Bosnua Hercegovinu dostane se ve sněmovně poslanecké na přetřes dříve, než bude milo dru. Gessman- novi a bar. Bienerlhovi. Tato předpověď rychle se splnila. Dnes počátkem schůze po- dali poslanci dr. Šusteršič, Krek Laginja, Vukovič a soudr. pilný návrh, jenž obsahuje tři resoluce poslance Vukoviče, včera zamítnuté O tomto pilném návrhu bude se hlasovati s ne- déle, jak bude vyřízen pilný návrh prof. Masa- ryka, ke kterému ještě dnes dojde. Sněmovna jest dnes, což nebývá v pátek velmi hojně navštívena Sněmovna přijala jednomysl n pilnost návrhu posl. Rych tery. Po tom začalo rokování meritorní.

z Vídně, 14. května. (K. k) Předseda dr. Patlai zahajuje schůzi o 11. hod 10 min. Mezi došlými spisy je pilný návr posl. Šusteršiče a soudr. o zřízení priv agrární a komerční banky pro Bosnu a Hercegovinu. Znění tohoto pilného návrhu kryje se úplně s třemi resolucemi, navrženými posl ryt. Vukovičem v bosenském výboru. Zemský jako trestní soud v Praze žádá za vy dání posl. Ausla pro zločin dle § 122. b) trest. zák a přečinu dle § 303. trest. zák. Krajský soud v Chebu žádá za vydání posl Palma pro přečin proti bezpečnosti cti. Okresní soud v Kutné hoře odvolává svou ně kdejší žádost za vydání posl. Lisého. Návrhy pedali poslancit Fresl a soudr. o sestátnění Škodových závodů v Plzni. Čelakovský a soudr. o zřízení univer sity s českou přednášecí řečí v Brně Neumann a soudr. o osvobození města S m chova od příspěvků na státní reálné gymnasium Ed. šl. Stransky o úpravě postavení a požil ků státního smluvního úřadnictva.

Ministr zeměbrany pol. podmaršálek šl. Geore odpovídá na dotaz posl. Mahlera a soudr. o sebe- vraždě u 8. pěšího pluku zeměbrany, že ze zpráv, které došly ministerstva zeměbrany, vy- svitá, že jednoroční dobrovolník, titulární svobodník Pavel Porges z uraženě cti spáchal pokus sebe- vraždy, poněvadž od 16. března byl ve vyšetřován následkem toho, že poddůstojník ho neprávem obvi- nil z prodeje erárních známek. Pěšák Prokop Hu- cal oběsil prý se z touhy pe domovu Přodepsané vyšetřování o obou těchto případech jest v proudu a ministr sdělí poslanecké sněmovně jeho výsledek. Dopisů, které oba zminění zanechali, bude použito při vyšelřování, jesiliže podaji vysvětlenío podnělu sebevraždy, ale po skončeném vyšelřování budou nepochybně vydány adresátům. Kdyby podle výsledku vyšetřování měl býti někdo vinen oběma sebevraždami, bude vinník co nejpřísně j pohnán k zodpovědnosti. Na to pokračuje se v rokování o pilném návrhn posl. Rychlery na vyšetření poměrů řepařů.

Generální tečník pro posl. Svejk prohlašuje, že morálka a sympatie všech právně smýšlejících jsou v boji mezi řepaři a cukerním kartelem na straně řepařů. Agrárnici dokáží, že v jejich řdách jest přec více mravní síly a energie, než, jak očekáva cukrovarníci. Byli-li již dnes s to omeziti v Čechách osev řepy až na 50 a v některých krajinách do- konce úplně od něho upustiti, pak budou se moc na příští rok ještě lépe připraviti k boji proti cuker nímu kartelu. Do svých řad pojmou též ony živly. jež nedaly se dosud z různých, snad též z věcných důvodů pro organisaci získati. Právě drobní řepař ukázali více smyslu pro morální stránku tohoto boje. než velkoslatkáři, nájemci dvorů atd., ačkoli i mezi těmi jest mnoho čestných případů. Těm, kdož ná- sledkem nedostatečných dosud příprav ulrpí snad hmotnou ztrátu, budou tyto náhodně ztráty bohatě nahraženy mravním ziskem, jejž přivodí vymaněn řepařů z područí kartelářského despotismu S jednc- tlivými zrádci budou již ukázněn organisace řepařů hotovy. Ani političtí ol- půrci z táboru seciálně-demokratického a katolicko národního nemohcu popříti úspěchy, jež tkví v soli- dárním postuu všech řepařů bez rozdílu majetko vých, politických neba sociálních poměrů a dokonce bez rozdílu národnosli. Z řeči ministra orby jest zřej mo, že vládním kruhům chybí naproslo správné in- formace o zoufalém boji řepařů. O famosní výměně telegramů mezi místedržitelstvím království českého a ministerstvem orby se ministr orby, bohužel, na- prosta nezmínil, avšak též z jednání jednotlivých okresních hejimanství dá se duch oněch telegramů lehce uhádnouti. Hejtmanství tato projevila velkou péči o zkartelovaný velkokapitál. V mnohých přípa- dech dala se úřadní mac nejen do služby cukrovar níků, nýbrž moci té bylo též po mnobých stránkách zneužito.

Nynější vláda, slejně jako vlády dřívější, zdá s býti příliš zabavena velkolepými problemy pražského bumlu, jazykovými otázkami v Chobu a různými po- mluvami českébo národa, aby se mohila zabývati olázkami tak dalekosáhlými, jako jest bytí a nebyt milionů rakouských zemědělců. Jest také olázkou zdali její zasáhnutí do této otázky bylo by šťastným Zdá se míti šťastnější ruku v řešení agrárních otázel na Balkáně než v Rakousku. Repaři budou pravdě- podobně nuceni, aby vymanili se z rayonu vlastn silou bez patronance vlády, ba dokonce proti vládě Dlužno býti zvědavým, jaké stanovisko za- ujme vláda ke společenstevnímu cukro- varu, který jest projektován ve východ- ních Čechách. Pláštík brusselské konvence byl by příliš průhledný. V odporu ke všem moderním snahám zákonedárným staví se vláda zásadně na stranu silnějších. Rečník poukazuje na to, že v ně- kterých časopisech, průmyslu nakloněných, vysky- tují se články, které pochopují vážnost boj cukrovarniků a řepařů a cituje dotyčné články „Národních Listů“ ze dne 18. dubna „Union“ ze dne 4. května. Vyslovuje se proti zne- užití. kleré páše se s citováním p roiev ů bý va- V drobném prodejir ranni číslo o sobě . . za sk večerní . . . . . . . za 4h Va fliálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . večerni . . . . . . . . 6k lnseráts plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijím administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí ne ten redakce, tiskárna a expedise „Národních Listů“ Rukoplsy se nevracnjí.

lého vůdce řepařů dra. Janovského, kte- réž se nyní jako anonymní tiskopisy hromadně kol- portují a potírá dále tvrzení, jakoby předseda jednoty řepařů v království českém, zemský poslanec Šveh- la, byl vinen tím, že bylo přerušeno vy- jednáváni s řepaři. Místodržiteli bylo známo že jmenovaný poslanec byl ochoten okamžitě ustou- piti se svého místa, aby umožnil další vyjednávání. Varuje na konec vládu, aby se opětně nescho- vávala za panskou sněmnovnu. Tentokrátesi poslanecká sněmovna nedá libiti takové nicotné vy- táčky. (Hlučná pochvala.) Posl. Václav Kotlář ohražuje se ve věcně oprave proli vývodům posl. Biňovce, protože útočil osobně na různé důvěrníky agrární strany. Mezi jiným tvr- dil, že obecní starosta Vaněk v mělnickém okrese s- zel cukrovku pro cukrovarníky a ukázal se býti tudit stávkokazem. Řečník obrátil se telegraficky na svrchu zmíněného starostu. Dle odpovědi, již obdržel, jest útok ten hanebncu pomluvou. (Slyšte! Slyšte!) Řeč- ník sděluje podrobněji, jak se věc měla a předčítá na potvrzeni těchto údajů prohlášení, vydané předsedo sociálně demokratického spolku Josefem Kaisrem. Při této ryze věcné záležitosti, kdy šlo o boj většinou drobných lidí proti velkokapitálu, nedala si strana sociálně demokratická ujíti příležitost, aby nevrhla na nenáviděné agrárníky špalné světlo.

Posl. Berndt prohlašuje, že pěstování řepy se dnes nevyplácí. Repaři mají schodek 40 K na jednom jitru. Poněvadž cukrovarníci loňského roku udělali obrovský obchod. měli sedlákům poskytnouti náhradu. To se však nestalo. Organisovaní řepaři byli prote nuceni, aby pro letošek nesázeli řepu. Redukce osevu obnáší v německém území Čech asi 50 %. Vláda s neujala řepařů v jejich zápasu s cukrovary. Vláda zdá se býti buď v celé olázce bezmocnou, anebo ne- má dost dobré vůle, aby chránila selský stav. Cukro- varnici stanoví cenu řepy na škodu selského stavu. Sedláci jsou cukerním agenciím vyčání na milost nemilost. Řečník na konec žádá, aby návrh byl schválen. Po doslovu posl. Borndta Byla pilnost ná- vrhu schválena V meritorní debatě mluví jako první řečník pos Biňovec. Pro české živnostníky v Brně. Z Vídně, 14. května. Bar. Pražáka soudr. podali dnes na ministra vyučování dotaz, ve kterém pronášejí žalobu, že práce pokrývač- ské, zámečnické a natěračské na budově české techniky v Brně byly zadány něm e- ckým živnostníkům a žádají nápravy- Politický proces v Záhřebě. V Zábřehě, 13. května 1909.

(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Nejednou již jsme ukázali na nepravdy, klere o průběhu procesu rozšiřuje „Uh. kor.“ Znovu na t čtenáře upozorňujeme! Nezbude, než srovnáním těch zpráv se stenografickými protokoly přibíli tento ne- slýchaný způsob, jímž se nepravdě z průzračných notivů přisluhuje. Ovšem, ten, kdo se nemůže do- čkati poslavení šibenice na dvoře záhřebského soudu, žádných prostředků, ani nekalých, se neštit Prvý svědek dnešního líčení, Pajo Butorac, nic jiného neví, než že kdosi pod jeho okny kdysi provolal: „Živila Srbija!“ Pensionovaný nadporučík zeměbrany Josif Šiftar věří, že mezi Chorvaly a Srby panuje nenávisť. Její vzník klade do r. 1906, kdy se v Glině samostatná strana organisovala. Sly- šel vyprávět, že mezi lidom obraz krále P'elr v mnoha tisících kusech se rozšiřoval. Doznává však otázán drem. Nemcem, že sám ani jednoho obraau neviděli Hlavního agitátora vidí v Ogrezovičovi. Žva- ně, rozkládá, jak nynější král Petar za bosenského povstání r. 1875 v Glině velko-srhskou myšlenku rozšiřoval. (Zjevná nepravda!) Svědek tvrdí, že kněz

Ercegovac nad hrobem Davidoviče řekl: „Škoda, že tak mlád umřol, aniž by uzřel svoji otči nu svobodnou!“ Předseda však mu připomíná, že přd vyšetřujícím soudcem řekl: „Škoda, že tak mlád umřel, aniž by tuto zemi uzřel jako s vobod ne Srbskol“ Zjevný rozpor, z kterého předseda ra- dost nemá. Svědek vkládá do ůst obž. Boroževiče vý- rok: „Záhy by zmízeli všichni Chorvatě, kdyby vši- chni Srbové stejně se mnou smýšlelil“ Svědek při- znává, že dříve míval Srby rád, když však poznal, že oni usilují o odtržení Chorvatska od říše a o při- pojení bánoviny zároveň s Bosnou i Hercegovinou k Srbsku, změnil se ve svých pocitech. Tázán Accurtem, který doufal uslyšeti věcl hrozné, po důkazech svého tvrzení, učinil se směš- ným, odhaliv, že tlachům věří; děl: „Povídale se mi, že mezí sedláky se mluví, jakoby tato země byla srbskoul Takovou neinlelizentnost jsnhe u bývalého nad- poručíka reočekávali.

Marně zase obhájcové svojí povinnost v- plniti chtěli: předseda silně je terorisoval; jich otázky odmítal a na konec slovo jim odnímal. A přece důležitou byla otázka dra. Solariče, byl-li svědek za doby vyšetřo ván o samotě (v kuchyni) s náměstkem pro- kurora. Vážnou byla i otázka, uznávádi svě- dek Srby jako národ, žijící v Chorvatsku — stejně byla odmítnuta. Famosní líčení! Ostré světlo na „charakternost“ svědka vrhnul obžalo- vaný Končar, prohlásiv: „Svědek tu po přísahou tvrdil, že nikdy nebyl tre- stán, a on byljiž soudně potrestán. Předseda potom konstatuje, že svě- dek již třikráte byl odsouzen pro urážku na eti. Věru, pravdomluvný svědek. A je nedotknutelným. Nepřipustil předseda, aby se dokázalo, že Srbům „valašské pakáže“ vy- nadal. I kněz Ercegovac dokázal, jak svědek umi mluvit nepravdu: „Rekl nám tu, že nebožtík Davidovič umřel v ranné mladosti, že na to jeho mládí v náhrobní řeči jsem narážel, nuže: nebožtík Davidovič umřel, dosáhnuv stáří 70 roků“. (Ohremný smích zahlučel ve dvoraně.) Obž. Vilič se chce hájit — předseda mu odnímá slovo. Vilič ohlašuje zmateční stížnost. Nadutě a s cynickým posměškem dí předseda; „To ať si dá pozor váš obhájce, aby se mu ně- jaká zmateční stížnost nezhatila.“ Sotva u kte- rého tureckého soudu by byla možnou podobná neomalenost. Jemnou poznámkou ji odbyl d