Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 13. května 1909.

Praha

3

Číslo 13l.

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí ne V Prazo v administranii na měsíc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 8 K — h s dvojí donáškoua na měsic. . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslc. na čtvrt iota . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou a měsle na čtvrt iota : . . . k d

5 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Němečtí poslanci o situaci a polřebě česko- německého dorozumění. Z Vídně, 13. května. „N. W. Tagbl.“ uve- řejňuje o smýšlení v německém táboře tuto zprá- vu situační: Čelný německý poslanec z králov- ství českého vyslovil se po té stránce, že ve sehůzi německého národního sva- zu, ve které se rokovalo o záležitostech česko-němeekých, byla sice různost úsud- ků, ale žádné protivy mezi poslanci zeme alpských a zemí koruny české. Zejména ujišťo- vali posl. Kirschmayer a Einspinner poslance ze zomi sudetských naprostou solidari- tou. Z Němců z království českého ujal se slova Zuleger, hr. Kolowrat, Goll, dr. Damm a dr. Roller. S jedné strany bylo sděleno, že ve pří- čině jazykových předloh němečtí po- slanci budou míti ce nevidět hotový spo- lečný operát, s druhé strany však bylo dů- tklivě praveno, že nedosažena dohoda poněvadž lokální tužby nejsou vyrovnány. V jed- né věci se však všichni shodovali, že poměry v Čechách nelze srovnati bez do- rozumění s Čechy, naléháno na usnesení přistoupiti na návrhy Čechů a po- dán také ve smyslu tom návrh. K rozmíšce ne- bylo žádné příčiny, poněvadž názory dra. Stein- wendra, který je tlumočil ve styrsko-hradeckém listě („Tagespost“) přede dvěma dny v ten roz- um, že východisko z rozpaků nyněj- ší situace lze najíti pouze doroz- uměním v Čechách, byly všem účastníky sdíleny. Tolikéž uznáváno, že nynější chvíle jest výhodná, poněvadž Če- chové nezdarem ve své politice jsou tlačen k dorozumění, na druhé straně však bylo pra- veno, že četné akce vlády stěžují Němeům zasa- diti se pro vládu, aniž by neohrozili své vlastn postavoní.. Olázka agrárni banky bosenské — olázkou bosenskou vůbec.

N W Tagbl Němec Zuleger Kolovrat Goll doktor Damm Roller Čecho Stein Něme Vídeň Čechy

6 article

Z Vídně, 13. května. Koncese, udélení po jednomyslném souhlasu veškerých členů ka binetu Bienerthova společnosti, v jejímž čele se nalézají pánové Lanezy v Pešti a ředitel Unionbanky Minkus, k založení maďarské zemědělsko-obchodni banky pro Bosnua Hereegovinu, vyrostla na ve- likou záležitost netoliko kabinetu Bienerthova, netoliko kabinetu vídeňského, nýbrž celé mon- arehie a jejímu postavení vůči Bosně a Her cegovině. Tato věc zatlačila úplně do pozadi všechny starosti vnitřní politiky. Na ni jes soustředěn zájem celé veřejnost rakouské, celé veřejnosti uherské. Nejde jenom o to, padne-li v boji, rozpoutaném pro tuto koncesi, bar. Bienerth či Burian či dr. Bi- linski, jde též o to, jak budou na příště obstarávány záležitosti bosensko- hercegovské oběma parlamenty společnou vládou Z konkrétních otázek vývinuly se otázky zásadné politic ké, stěžejní, kardinální.

Bienerthův Minkus Bienerth Burian doktor Bi Vídeň Pešť Boseň maďarský zemědělskýobchodeň banka Bosnua Hereegovin

7 article

Vedle toho možno pozorovati a konstatovati očividně hnutí, kleré čeli k tomu, po- valiti Buriana, ale na jeho místo dosadit maďarského člověka úplně klerikálního, který by se hodil do rámce, ve kterém provedena byla annexe Bosny a Hercegoviny. Jest zde veřejným tajemstvím, že křesťanšti so- ciálové pracují proti Buriano vi. pracují přímo z rozkazu faktorů, kteří povalili koaliční kabinet a systém Beckův a kteří způ- sobili annexi Bosny a Hercegoviny a jejichžto exponentem německo - klerikálním jest baron Bienerth, jeho kabinet a jeho systém Vedle těchto krajně vážných momentů byly také ve výboru bosensko hercegovském, který zasedá v tak zvané »červené slni« parlamentu a kte rému přikázána byla záležitost agrární banky bosensko-hercegovské, momenty velmi ve- selé. Moravský poslanec vypravoval tuto sku- tečnou přihodu: Vrchní rada moravsko-slezského vrchního soudu odebral se na odpočinek. Ně- kolik dní potom přišel s choti a dcerou na ples úřadnický. Tu se ho ptal jeho kolega: »Pane vrchní rado, jaké máte nadále plány ? Vrchní rada odvětil: »Zemře-li někdo z nás

Burian Beckův Bienerth Bosna a Hercegovina

8 article

obou — ukazuje na svoji ženu — přestěhuji se do Štyrského Hradce.« Když křesťansko-sociální členové výboru toho včera vcházeli do poradní síně, tázal se jich německý pokrokovec: »Jak se zachováte ?« Tu dal křesťanský sociál v odpověď: »Zacho- váme se podle staré methody vídeňské. Bu- deme někomu hodně nadávat. T má Vídeňák nejraději. A když se někomu hodně vynadá, může potom dě- lati, co chce. K velikému zděšení svých přátel ujal se slova Tyrolák, generál na pensí Guggen- berg. Posluchači se mu rozutekli. Tu zvolal posl. Freundlich: »Nebohé Rakousko! Jed- noho generála má jen, který všechno zažene na útěk a generál ten jest ještě na pensil« Hlasování konati se bude teprve dnes pozdě večer. Bude zajisté velmi spletité. V lá da však na jisto počítá, že zvitězí.

Zacha Tyrolák Freundlich Štyrský Hradec Rakousko Guggen

9 article

Nicméně dlužno již dnes vyhlásiti a postaviti na jisto, že česko-slovinsko-chorvatsko-sociálně- demohratická oposice má v aféře této stejně velké vítězství, jaké měla v aféře vydání po- kladních poukázek bez předehozího souhlasu parlamentu. Oposice donutila nejen vládu, nýbrž také její stranu k ústupu. Tato oposice samojediná hájila práv parla- mentu a hmotných i politický c práv obyvatelstv a celé monarchie, země anektované v to počítaje, před byrokratickým absolutismem pánů Buriana, Bienertha, Biliň- ského a soudruhů, ona hájila zároveň bosensko- hercegovské kmety před maďarskými lichváři, kteří za protekee s hůry vztahovali hrabivé své ruce po chudých zemžděleích najmladších zemí rakouských.

Burian Bienerth Biliň chorvatskýsociálno

10 article

Jak budou hlasovati Poláci v otázce agrárni banky bosenské. Z Vídně, 13. května. Kolo polské s neusneslo dosud na žádném stanovisku v záleži- tosti maďarské banky pro Bosnu a Fercegovinu. Proto ve smyslu stanov mohl by každý člen hlasovati, jak chce. Oba členové polské strany lidové, kteří jsou ve výboru tom. posl. dr. Bialy a Zyguliňski, chtějí a budou hla- sovati pro resoluce protivládni. Aby se to- mu zabránilo, svolal předseda Glabiňski Polské kolo na dnes poledne v 1 hodinu. Když kolo polské se posledněkráte předevěirem rozehá- zelo, bylo řečeno, že příšu schůze kená se v úte- rý. Náslodkem toho četní poslanci odjeli do Ha- liče, prohlédnouti si krajiny, živelní pohromou postižené. Následkem toho posl. Stapiňsk poslal Glabiňskému přípis, kterým protestu- je proti svoláni klubu na dnešek a pro- hlašuje předem, že jakákoliv usnesení klubovní jsou pro polskou stranu lidovou nezávaznými. Z Vídně, 13 kvělna. Kolo polské sešlo se o polednách. Členů dostavilo se po- skrovnu. Usneseno hlasovati pro re- soluci Redlichovu a ji podobné. Posl Stapiňski zpraven officielně o tomto usnesení

Polák doktor Biala Stapiňsk Glabiňský Redlichův Posl Stapiňski Vídeň Bosna

11 article

Ohlašovaný pád bar. Buriana. Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Pr.« zakon- čuje svoji stať o pravděpodobném pádu ba- rona Buriana takto: »Baron Burian nechat padne, ale jeho nástupce svým jménem a svojí pověstí musí býti zárukou, že slova císařova o náboženské snášenlivosti v zemích anektova ných, že tento slib, daný před celou Evropou, zůstane úplnou a celou pravdou !« Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Ministr zahraničních záležitostí baron Aehrenthal měl včera večer dlouhou poradu s ministrem společných financí Burianem. Banus Rauch proti zastupitelstvu města Zábřeba. Z Vídně, 13. května. Ze Záhřeba telegra- fují »N. Wr Tgblilu.« : Mezi purkmistrem drem. Amrušem a banem Rauchem jest prudký konflikt. Prolože banus dosud neschválil výdaj 15 000 K k uvítání ví- deňské obeení rady, Amruš dal o své újmě upraviti silnici z nádraží do města. Této věe chce bar. Rauch užiti a obecní zastupi- telstvo rozpustiti. Známý bývalý odborný chef prof dr. Kršnjaki má býti jmeno- ván vládním komisařem. Sociální de- mokraté chystají veliké protidemon- ecei

Burian Aehrenthal Banus Rauch N Wr Rauch doktor Kršnjaki Vídeň Francie Evropa Zábřeba Záhřeb

12 article

stra ce. Jsou také podporováni četnými živly měšťanskými. Kršnjaki jest oddaný člen skupiny Frankovy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. května. (K. k.) »Wien. Ztg.- oznamuje: Ministr kultu a vyučování udělil první, třetí a šesté třídě gymnasiálního oddělení německého dlvčlho lycea v Praze právo veřejnosti na dobu školního r. 1908—09. Panovnická schůze v Brindisi. Z Brindisi, 12. května. (K. k.) Ital št královští manželé odebrali se ve 4 ho- diny odpoledne s ministrem zahraničních zále žitostí Tittonem a družinou na yachtu »Hohen- zollern«, jsouce pozdravování výstřely z lodních děl a provoláváním »slávy« námořníků. Na yachtě byl vznešeným hostům cl sařem a císařovnou nabídnut čaj. Také ostatní osobnosti, které se zúčastnily sní- daně na lodi »Vittorio Emanuele«, byly po- zvány. V 5 hodin rozloučil se král Viktor Emanuel a královna Helena srdečně s něme- ckými císařskými manželi a opustili yachtu »Hohenzollern«, která ihned na to vyplula na moře, provázena loďmi »Sleipner«, »Štětin«, »Espero«, »Bersagliere« a »Aquilone«. Zatím vrátili se italští královšti manželé s Tittonem a družinou na »Vittorio Emanuele«, jejž opustili v 6 hodin a hlučně pozdravováni odjeli povozem na nádraží. V 7 hodin vrátili se do Říma.

Frankův Ital Emanuele Viktor Emanuel Helena Hohenzollern Espero Vídeň Wien Praha Brindisi Řím Hohen

13 article

Očekávání německého cisaře. Z Palje, 13 kvétna. (K. k.) Ku příjezdu německých císařských manželů v 1 hod. odpo- ledne byla učiněna rozsáhlá opatření. Celé loďstvo kotví v přístavě k uvítání. Nábřeží je zdobeno prapory a festony. Na molu Alžbětině, kde ve 4 hod. odpoledne bude rozloučení, stojí vkusný přijímaci pavilon. Sborový velitel polní podmar- šálek Poliorek, místodržitel prine Hohenlohe, velitel námořnietva hr. Montecuccoli a policejní ředitel šl Manusi přijeli sem již večer. Uvítání zúčastní se také paní arcivévodkyně Marie Jo sefa, která sem přijede během dopoledne nu jachtě »Phantasie« z Brioni. Program pro zdejš pobyt eísařských manželů není ještě stanoven Počasí je překrásné.

Hohenlohe Montecuccoli Rus sef Brioni Alžbětin paní arcivévodkyně Marie

14 article

Balonové závody. Z Curychu, 13. května. (K. k.) Organisační výbor balonových závodů o pohár Gordon Benneta v r. 1909 usnesl se v zásadě, aby do programu byla pojata plavba na vzdálenost, která bude se současně konati 1. října s plavbou Mezinárodní výslava pro vynálezy. Z Petrohradu, 12. května. (K. k) Dne večer byla slavnostně zahájena mezinárodní vý- stava pro nové vynálezy. Z německého řišského sněmu. Z Berlína, 12. května. (K. k.) Řišský sněm. Řišský sněm schválil po dvoudenním ro- kování dva návrhy středu a konservativců, ve kterých se na ochranu malých a střed- ních mlýnů žádá zavedení stupňo vite daně pro větší mlynářské závody. Příšt schůze zejfra. Z pruského sněmu zemského. Z Berlína, 12. května. (K. k) Poslane- eká sněmovna Poslanecká sněmovna schvá- lila jednomyslně en bloc předlohu o úřad- nických platech s kompromisními návrhy některých stran Pak byl přijat záson o čin- žovních přirážkách dle usnesení panské sněmovny. Přiští schůze zejtra. Zamítnutá žaloba vdov po hornicích, kteří za- hynuli v dolech. Z Dortmundu, 12. května. (K. k.) Zdejš zemský soud zamítl žalobu šest vdov po hornících, zahynuvších na dole »Radbod«, které žádaly, aby peníze sebrané pro pozůstalé byly stejnoměrne rozděleny, nebo aby renta byla zvýšena byly odsouzeny k zaplacení útrat. Rozsudek ne- byl odůvodněn.

Bennet Curych Petrohrad Berlín Dortmund panská sněmovna

15 article

k efli.

16 article

Nová pošlovní stávka ve Francii. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Zdejší ob- chodní komora jako už za první pošťovní stávky zřídila také nyní vlastní listovní službu pro obchodníky a najala za tím účelem

Francie Paříž

17 article

daní. mnoho automobilů. Tské syndikát hote- lierů se usnesl zavésti pro cizince zvláštní listovní službu. Dopisy budou dopra- vovány zvlástními posly do Brus- selu a odtud pak rozesllány dále. Z Paříže, 12. května. (K. k) Dnes večer měli poštovní úřadníci opětně schůzi, v níž, jak se ujišťuje, stala se důležitá usnes e ní. Z Paříže, 12. května. (K. k.) V dnešní ministerské radě, konané za předsednictví pre- sidenta Falliéresa, která se zabývala stávkou, bylo k návrhu ministra Barthoua usne seno naříditi okamžité propuštěn í 221 poštovních úřadníků a podůřad- niků. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Poštovní telegrafní služba vykonává se pravidelné, aniž by bylo třeba sáhnouti k opatřením, učiněným vládou. Z Paříže, 12. května. (K. k.). Discipli nární rada poštovních úřadní ko rozhodla, že 6 úřadníků a jeden podůřadnik mají býti propuštěni a dva úřadníci degradováni protože urazili státního podtajemníka Simyana a zpívali Internacionálu. Obžalovaní až na dv. dostavili se před disciplinární radu. Z Paříže, 12. května. (K. k.) Ve zprávě státního podtajemníka poštovní správy se kon- statuje, že v 5 hodin odpoledne z 1200 úřad- níků chybilo jich 465. Z Paříže, 13. května. Stávkuje dosud solva 307 úřadníků. Služba se koná všude bez poruchy. Stáv- kový výbor ohlašuje, že do 48 hodin bude ve- škerá poštovní doprava přerušena. Z Paříže, 13. května. Ministr Barthou vymohi od ministerské rady souhlas, aby sprostil neprodleně služby bez předchozího disciplinárního vyšetřování 60 úřadníků poštovní ambulance, 44 telefonisteka 110 úřadníků a zaměstnanců různých oborů. Dojem usnesení tohoto byl v táboře všech pošlovních úřad- níků hluboký. Stávkáři myslí, že věc není ztracena.

Paříž

18 article

Praví, že největší ránu zasadí správě ve chvíli, v které se tato bude domnívati, že triumfuje. Z Paříže, 13. května. (K. k.) Sdružení syndikálů sekvanského departementu se usneslo konati příšt neděli velké tábory lidu, na nichž má se rokovati o otázce všeobecné stávky Nařídilo revolučnímu všeobecnému pracovnímu svazu aby učinil vše možné, aby u syndikátních svazů v bursách práce bylo rozvinuto hnutí v tom- to smyslu. Jeden z řečníků prohlásil na táboru poštovních zřízenců, že nejdéle do čtyř dn nebudo již fungovati ani jediná te- legrafní linie. Petem prý se uvídí, že opalření chystaná vládou, jako jiskrová telegrafie, poštovní holubi atd. nejsou ničím jiným, než jalov ým mluvením. Z Paříže, 13. května. (K. k) V okolí Lille byly telegrafní dráty přeřezány. Z Paříže, 13. května. (K. k.) Stávkující poštovní úřadníci se usnesli ze všech si! se z a s a diti o rozšíření poštovní stávky.

Paříž Peto Lille

19 article Události v říši turecké.

Události v říši turecké. Vzpoura erzerumského vojska proli Mlado- turkům. M. Z Kolína nad Rýnem, 12. května (Zvl. telegr. »N. L.«) »Kölnische Zeitung« ob- držela tento telegram ze Soluna: Mlado- turečti důstojníci z Erzerumu oznamují zdejší- mu komitétu a vojenskému klubu, že se v Erzerumu vojsko bouří, že odpírá důstojníkům poslušnost, žádajíc, aby zavedeno a přesně prováděno bylo právo šeriatu a hrozíc, že provede obecné vraždění všeho staré víře nepřátelského lidu. Du- stojníci erzerumští zapřísahají jménem prorokovým Mahmuda Šefketa pa- s u, aby vyslal do Erzerumska lidi, kteří by vojsko a národ tamější uklidnili. Mladotu rečtí důstojníci ukrývají sev Erzerumu v soukromých domech a neodvažují se na ulici. Modaílo pro makedonské vojsko. z Cařihradu, 12. května. (K. k) Turecké listy sdělůjí, že se ministerská rada včera usnesla, zalo- žiti zvlástní medaili a rozdíleli ji mezi makedonskou armádu.

Mlada Šefket Mladota Kolín nad Rýn Cařihrad Kölnische Zeitung Soluna : Mlada

20 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za8 večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se t4ž redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se novracejí.

21 article

Pruský generál do tureckýchi služeb Z Cařihradu, 13. května. (K. k.) Dle „Jení Ga- zetty“ jest nyní konečně jisto, že generá l-pl u kovník šl. Goltz vstoupí do tureckých služeb. Ježto má v Prusku sloužiti ještě dva roky, bude zde za první dvě léta činným jen po 4 měsícíh a pak stále. Pátrání po penězích v Ildizu. Z Catihradu, 13. května. (K. k.) Pátrání v Il- dizu trvá. Proslýchá se, že byla včera nalezena nová skrýš se značným obnosem peněz. Constans chce opustit Caříhrad. Z Pařiže, 13. května. (Ag. Hav.) Proslýchá se, že velvyslanec Constans projevil ministru zahraničních záležitostí Pichonovi úmysl, opustili cařihradská místo. Turecko-bulharský protokol. Z Cařihradu, 12. května. (K. k.) Zítra koná se tajná schůze sněmovny, v níž bude projednáván tureckobulharský pro- toko

Goltz Pichon Cařihrad Prusko

22 article

Rokování bosenského výboru posla- necké sněmovny o agrární bance bosenské. Z Vídně, 13. května. Bosensko-hercegovský výbor nedospěl ke hlasování o četných re- solucích, které byly podány ve příčině kon- cese pro maďarskou banku agrárně-obehodní v obou zemích anektovaných, jakkoliv četní řeč- níci ke slovu přihlášení se dali škrinouti, jak- koliv ministr financí nepromluvil řeč dnes ráno listy ohlášenou a jakkoliv poslanci, kteří se do- stali ke slovu, mluvili dosti stručně. Početre- solucí vzrostl přes 20. Dr. Gessmann sám jich dnes podal 6 a sv. p. Morsey dvě. Na- proti tomu posl. Bielohlawek odvolal svoji resoluci, ve které žádá, aby výbor vyslovil nejhlubší nevoli Burianovi, nebot resoluce ta jest, jak jsme již podotkli, nepřípust- nou, poněvadž náleží před forum delegaci. Výbor se o 1/41. hodině odročil do 4. hodiny. Z řečí dnes pronesených nejvíce pozornosti zasluhuje řeč Gessmannova. Bývaly první mi- nistr pre veřejně práce řečnil velmi podráž- děně. Soeiálním demokratům řekl, že, kdyby sedči na místě Bienerthově ještě bar. Beck, cho- vali by se jinak. Tu jej přerušil posl. Seilz vý- křikem: „Ale pane Gessmanne, Beck byl přece vaším přítelem a seděl jste v jeho kabinetě!“ Dr. Gessmann: „To přátelství netrválo dlouho!“ Později srazili se prudce Bielo- hlawek a Daszyňski tak, že křesťanšt sociálové volali na všechny sociální demokraty:

doktor Gessmann Morse Bielohlawek Burian Bienerthův Beck Gessmanne Daszyňski Vídeň Biela maďarský banka

23 article

„My vám vpálíme znamení hanby do čela!“ Dr. Gessmann zaryl také beze všl příčiny a potřeby do vnitřních poměrů v českém táboře. Pravil, že byl by si přál, aby poměr mezi parlamentem a kabinetem byl pronikavější a že se tak nestalo, toho vinu má jedině dr. Kramář, poněvadž ve známé konfe- renci u bar. Bienertha v noci ze dne 13. na 14. listopad m. r. zmařil prý novou koalici svojí tvrdošíjností, svojí nemirnostía svojí nenávistí k českému poslanci, jenž k jeho straně nenáleží. (Tím jest míněn patrně posl. dr. Hruban.) Dr. Gessmann prozrazuje, že pan dr. Hruban se chtěl státi ministrem a že mu to bylo drom. Kramářem přékaženo. Nevíme, bude-li dr. Hruban dru. Gessmannovi povděčen za to, že se ho ujal, ale myslíme, že pan dr. Gessmann by mohl zametati nejdříve před vlast- ními dveřmi. Má tam smetí dosti! Z Víšně, 13. května. (K. k) Bosenský výbor pokračoval dnes dopoled- ne v rekování o besenské agrární bance. Posl. Pernerslorfer prohlašuje, že naprosto ne pochybuje, že baron Bienerth a ryt. Biliňski mají úplně čisté ruce. Také o baronu Burianovi nemá pří- činy jinak smýšleti. Třeba jen se ptáti, zdali ne- měl zcela sprostý motiv úplatnosti vliv na jisté lidi, kteří pak zase půso- bili na společného ministra financí Sociální demokraté budou, posuzujíce tuto záložitost, říditi se výhradně zájmy rakouského obyvatelstva a bosenské země, jež zastávati je jejich povinností. Posl. dr. Mahler soudí, že ani jeden z navrže ných léků nemůže tu pomoci. Jedinou nápravou by bylo, aby ministr, požívající v Bosně největšího vlivu, dal záruku, že vyvazování kmetů bude se díti jen jako veřejná záležitost s vy- loučením soukromého kapitálu. Řečník myslí, že rozhodovaly při udělení koncese nějaké jiné vlivy, kterých neznáme

doktor Gessmann Hruban Kramář Posl Bienerth Burian Mahler Boseň

24 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Ivan Trnski. Chorvatské časopisy připomněly k 1. máji letošnímu literární výročí, jaké málokdy přiház se oslavovati: 90 narozeniny vynikajícího ná- rodního spisovatele, v jehož činnosti samotnéa literárním díle vlastním obráží se celý vývoj a historie chorvatského písemnictví ve stolei XIX. Je to Ivan vitez (rytír) Trnski, který v poměrné svěžesti tělesné (pokud lze o svěžesti mluviti u kmeta devadesátiletého) do- žil se v Záhřebě, v němž žije již plné čtvrtsto- letí na odpočinku, 1. května svojí devadesátky. Ivan Trnski (narozen r. 1819 v Rači) súčastnil se již jsko gymnasista národního ruchu illyr- ského s Rakovcem, Gajem a Vrazem Sludoval gymnasium v Záhřebě, kde překládal církevní zpěvy, které se v modlitebních kniháeh rozšírily po celém Chorvatsku, a universitu ve Štyrském Hradei, kde zabýval se již pře- kladem německých klassiků (Sebillera. Bürgera a j). Pak nastoupil kariéru vojen- skou a v Dalmacii, kde byl posádkou v různých městech, pěstoval horlivé styky s vlastenci dal- matskými. Tehdy začal psáti již vlastní lyri ku. která svou lehkosti, znamenitou formou a zvláštní něhou tónu budila pozornost a dobývala mu čím dál větších sympatií. Při tom překládal pilně. a nota vlastenecká střídala se u něho symplo- maticky s notou uvědoměle slovanskou, úkaz to tenkrát v literatuře chorvatské skoro ojedinělý Svému slovanskému přesvědčení prakticky dal Ivan Trnski výraz tím, že překládal i z ru- štiny (Puškinův veršovaný román »Evgenij Oně- gin« a mn. j) i z češtiny (»Králodvorský r uko- pist, v době, kdy se všeobecně ještě věřilo v jeho pravost).

Trnski Ivan Gaj Sludovat Bürger Puškinův Záhřeb Rača Rakovec Chorvatsko Štyrský Hradei Dalmacie Evgenij On

25 article

Soubor původních básní, převahou lyri. ckých, vydal Ivan Traski ve dvou svazečeíeh se šťastným titulem »Kriesnice« (Světlušky) a jejich věnování »Třem sestrám: Chorvatce. Srbce a Slovince«, přímo svědčí o silném vě domí slovanském, v němž usiloval o kulturní aspoň sblížení jižních Slovanů. V r. 1869 stai se Ivan Troski spoluzakladatelem předního belletristického listu chorvatského »Viena c«a na řadu let i jeho hlavním redaktorem a pil- ným spolupracovníkem. Delší dobu zaslával úřad velkožupana v Belovaru, pak při- dělen k hlavnímu štábu do Záhřeba, kde již zůstal trvale. Z péra jeho vyšly i mnohé lidové povídky, jež došly hojné obliby a roz- šiření v širokých vrstvách. Novým proudům v moderním rozvoji současné literatury chorvat- ské zůstal Ivan Trnski arci již znovu vzdálen Z Chicaga došla nás zajímavá publikacen »Májový list«, vydaný k 1. máji letošnímu »Všeslovanskou ligou«, sdružením slo- vanských národností ve Spojených státech se- veroamerických. Sličná publikace jest společnou praci redakce složené z Čechů, Poláků, Rusů, Chorvatů a Slováků, vykazuje příspévky psané ve všech těchto řečech slovanských a zdobena jest řadou portrétů vyníkajících duchů slovan- ských. Řadu jich zahajuje náš Františ ek Palacký, pak následují K. Havlíček Borov- ský, Jan Neruda, bratří Julius a Eduard Gre- grové, buditel a spisovatel lužicko-srbský Michal Hórník, z Poláků A. Mickiewicz, Jul. Sťowacki. Z. Krasiňski, Koperník, Chopin, Moniuszko. Groltger, ze Slováků Milan Hodža, dr. P. Blaho

Traski Kriesnice Chorvatka Srbec Troski Trnski Čecho Polák Rus Chorvat Slovák Palacká K Havlíček Neruda Julius Gre Hórník A Mickiewicz Jula Z Krasiňský Koperník Chopin Moniuszko Hodža doktor P Blaha Záhřeb Chicago spojený stát Borov Světluška Slovan Viena c Groltger

26 title

Různé zprávy.

27 article Poklad osmanských panovníků.

Poklad osmanských panovníků. Z Cařihradu bylo oznámeno, že v Iidizu by nalezen tajný poklad sesazeného suitána, celé pytle zlata i bankovek a odevzdán státní pokladně. Selim Druhý (1566—1574), jenž by si právem zasloužil také příjmí »Piják«, byl prvním panov níkem z rodu Osmanů, jenž dal státní poklad dopra- viti do svého paláce, kdež pak zůstal ke přímé po- lřebě sultánů a ti jej často promrhávali k ukojení svých rozmarů, nechávajíce při tom řiši strádati Při nasloupení vlády musili miti ovšem také ohromně obnosy po ruce, aby si mohli vykoupiti přízeň jani čarů, kteří v Turecku hráli úlohu římských praeto- rianů z doby císařství. Nejeden padišah byl nucen dát k tomuto účelu roztaviti své zlaté a stříbrné stolní náčiní. Na Selimu II. vydřel sbor janičarů, dobře si vědomý své moci, 60 dukátů na hlavu, na Muradovi III. r. 1574 celkem 700.000 dukátů. Aby své pokladny a klenotnice po tak silném úbytku opět rychle naplnili a mohli hověti své roz- mařilosti, hraničíeí mnohdy až na šilenství, trpěli sultánové vělšinou, že jejich ochotní vysocí státní úřadníci a správcové provincií hromadili poklady úplatností a vydíráním. Lid byl nestydatě vyssáván a utiskován, velkovezírové, g vernéři a generální ná- jemci neštílili se žádného sebe hnusnějšího pro- středku, aby jen mohli sultánovu pokladu posílati stále nové plné měšce a zabezpečiti si tak přízeň svého pána.

Selim Selim II Cařihrad Turecko Osman

28 article

Murad III. (1574—1595) přijímal prý úplatky až do 100.000 dukátů a uložil do své klenotnice ročně nejméně dva miliony. Když jeho nástupce Mohamed III. roku 1616 táhl do boje proti Uhrám, vezl s sebou neméně než 555 velbloudich nákladů — každý vel- bloudí náklad obsahoval 1633 dukátů — raženého zlata a stříbra a v serailu prý ještě zůstalo 400 ná- kladů zlata po 40.000 dukátech a 100 nákladů stříbra po 10.000 piastrech. Dle Taverniera bylo prý v kle- notnici serailu v polovici 17. století 4000 pytlů zlata po 15.000 dukátech. Za dlouhých válek ke konci 17. a během 18. století musili však sultánové začasté fisku vypomáhati z vlastní kapsy. Tak velké poklady jako za doby lesku osman- ské říše nemohly ovšem v době úpadku již býtí hro- maděny a teprve v poslední době slyšíme opět o značném, od státního jmění odděleném soukromém pokladu sultánově. Abdul Hamid II. byl na trůně velmi dobrým hospodářem a poněvadž měl k dispo- sici bohaté prameny příjmů, nelze se diviti, že za

Mohamed Tavernier Hamid Uhry Murad III piastr

29 article

své dlouhé vlády stále ukládal velké obnosy »pro strýce Příhodu«. Pokud ještě neobmezeně třímal žezlo na Bosporu, byl pokládán za jednoho z nejböhatších, ne-li vůbec nejbohatšího z panovníků. Chuďasem arci není ani po nynějším převratu, neboť věděl, že v Tu- recku je třeba býti připraven na všecko a ukládal s velké obnosy v cizích bankách, zejmena v anglické bance, kamž tak mnozí panovníci zanášejí své »ůspory« v bezpečí i pro případ, že by je nevděční poddaní zbavili trůnu. Na vklady Abdula Hamida v evropských ban- kách nebudou tedy Mladoturci moci sáhnouti, o to se již postarají velmoci, aby snad příklad nepůsobil nakažlivě... ale mají v ruce jeho hlavu a ta v Tu- recku sesazeným sultánům nikdy neseděla pevně na ramenou. Prozatím vyměřili mu ještě slušnou pensi 1000 liber (25.700 K) měsíčně, ale kdož ví, jak dlouho ji bude dostávati . .. = Dělnické výtržnosti při slavbě Panamského průplavu. Z Nověho Yorku, 12. května. Mezi dělnictvem, zaměstnaným na stavbě Panamského prů- plavu, došlo k velkým výtržnostem, při nichž bylo několik osob usmrceno a několik set osob zraněno. Mezi usmrcenými je také chel elektráren Abbot. = Srážka vejínů s civilisty. Z Berlína, 13. května. Ve Stendalu došlo v hostinci ke krvavé srážce vojínů s civilisty. Husaři tamního pluku tasil šavle, kdežto civilisté použili za zbraň noh od stolů, židlí a sklenic. Několik osob bylo těžce zraněno. Ko- nečně přišla vojenská hlídka, více než dvacet husarů musilo odevzdati zbraň a byli odvedení do vězení.

Hamid Abbot Bospor Nově York Berlín Stendal ko anglický banka