1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 49. ze dne 18. února 1904.
4
article
— Podivin. Onehdy uveřejnily časopisy záhadnou
zprávu, že v Ostende pod vagonem vlaku jedoucího
do Varšavy nalezen mladý Rus, jenž udal, že se
jmenuje Varov. Podivný cestující zatčen a poněvadž
u něho nalezeny četné tiskopisy, jež prozatím nikdo
nemohl přečísti, byl považován za anarchistu. Avšak
důkladnějším vyšetřováním bylo zjištěno, že zatčený
Varov jest člověk zcela neškodný, jen poněkud vý-
střední. O účelu a cíli své cesty tvrdošíjně mlčí.
Zná několik jazyků, jimiž plynně hovoří. Vypravuje
velmi živě, ale ihned se zamlčí, jakmile se někdo
zmíní o příčině jeho zatčení. Belgičtí studenti, kteří
se s Varovem seznámili, prohlašují, že je to podivín,
jenž nevinným způsobem hledí na sebe obrátiti po-
zornost. Tiskopisy, jež byly u něho nalezeny a jež
policie dala přeložiti, nejsou ani nihilistické, ani an-
archistické, nýbrž obsahují toliko úvahy o naukách
hr. Tolstého. Jest toliko otázka, proč Varov chtěl
podniknouti cestu do Varšavy nikoli ve vagoně, nýbrž
pod ním
= Tragedie lásky. Z Aradu se oznamuje: V pá-
tek v noci byly nalezeny ve Valemaru mrtvoly bo-
haté vdovy rumunského faráře Olteanové a obou je-
jích dcer. Příznaky nasvědčovaly, že smrt byla způ-
sobena otravou. Obě dívky seznámily se před něko-
lika měsíci s oběma syny učitele Cintry a zasnou-
bily se s nimi. Cintra je vdovec a když se obě ro-
diny sblížily, pojal značnou náklonnost k matce obou
dívek, 40leté ženě dosud statné. As před 8 dny od-
hodlal se, že se s ní ožení a žádal o její ruku, uchá-
zeje se zároveň o obě její dcery pro svoje syny.
Varov
Tolstý
Olteanová
Ostende
Varšava
Rus
Arad
Cintry
5
article
Olteanová však odmítla žádost Cintrovu, poněvadž
měla náboženské pochybnosti. Na to oba synové, aby
se pomstili za pohanu učiněnou otci, přerušili náhle
poměr s oběma dívkami a odcestovali bez rozlou-
čení. Dívky byly tím tak dojaty, že se odhodlaly, že
spolu zemrou. Před několika dny pokusily se oběsit
se Matka to však zpozorovala a uřízla je. Pak si
opatřily otrušík, který v pátek namíchaly do spo-
lečné večeře. Několik hodin potom dcery i matka
podlehly jedu a vniknuvší sousedé nalezli již jen
mrtvoly.
= Hubení zvířeny australské, zejmena ssavců
vačnatých, konečně vyburcovalo svědomí zákono-
dárcův, tak že podán parlamentu návrh zákona na
ochranu zvěře, jehož osud však jest ještě nejistý.
Většina venkovanů nedovede pochopiti, aby škůdcové
jejich sklizně měli býti na určitou dobu chráněni
Z ochrany ovšem jsou vyjmuti králící, lišky a dingové,
domorodí psi. Jde v první řadě o zachování velké če-
ledi ssavců vačnatých, jež celkem čítá as 150 druhů.
Některé z nich jsou již blízky vyhynutí, native devil
a tygr vačnatý nacházejí se již jen v Tasmanii, o ně-
kterých druzích vůbec jest pochybno, zdali ještě exi-
stují. K těm náležejí na př. zcela zvláštní létací myš,
Acrobates pygmaea, jež dříve v okolí Sydneye bývala
hojná, nyní však úplně vymizela. Zákon na ochranu
zvěře má především na zřeteli zachování erbovního
zvířete australského, klokana. Neboť z větších druhů
jest sice šedý klokan obrovský ještě poměrně hojný,
za to klokan červený a klokan antilopový jsou na vy-
hynutí. Menší druhy, vážící 5 až 25 kg, jež osadníci
nazývají klokan křovní neb wallaby, způsobují
ovšem značné škody v polích kukuřičných a zelinář-
ských zahradách a jsou tudíž horlivě pronásledováni
Matek
Sydney
kg
6
article
Nejhorší nepřítel těchto živočichů není lovec neb la-
pač, nýbrž osadník, jenž se jich hledí zbaviti bezohled-
ným otravováním. Na vyhubení králíků, pustošících
pole, byly v poslední době četné díry s vodou otrá-
veny fosforem a spolu s nenáviděnými hlodavci
hyne takto tisíce klokanů. Půjde-li to tak dále, není
daleka doba, kde tito živočichové ve své vlasti budou
známi toliko z doslechu. Podobným způsobem hubí se
též charakteristické ptactvo: telegalla, džakas, lesmn
holub, posměváček, kakadu, vše střílí se bez ohledu.
je-li to škodné čili nic. Nechybí hlasů důkladně varu-
jících, aby se přestalo s tímto bezohledným vraždě-
ním, ale doposud neměly nijakého úspěchu.
= Vražda pro umrlčí lebku. Přítel našeho listu
píše nám z Athen: Před několika dny asi o 9. hod.
večer utíkal ulicí Zoodochu osmnáctiletý dělník Zotos
pronásledován jakýmsi neznámým mužem. Nikdo jim
nevěnoval pozornosti, poněvadž oba mlčeli. Zotos
zmizel v průchodu jakéhos domu a utekl do dvoru,
jak zřejmo, by se spasil před svým pronásledovatelem
Na neštěstí byly dvéře všech bytů ve dvoře zamčeny
tak že nemohl se nikde skrýti a nelézti ochrany
Zotos
7
article
V tomto zoufalém položení a zmatku chtěl se vrátii
průchodem zpět na ulici, ale sotva že vkročil na ulici
bodl ho jeho pronásledovatel třikráte velkým nožem
do prsou, tak že klesl smrtelně raněn na zemi. Zou-
falý jeho výkřik přivolal policistu, který ho pomocí
přivolaných obyvatelů domu dopravil na policejní sta-
nici, ale jako mrtvolu, neboť na cestě skona], aniž
byl s to udati jméno svého vraha, který neprodleně
v temnu zmizel. Marně pátrala po něm policie několik
dnů a pokoušela se vysvětliti si příčinu této taju-
plné vraždy. Teprve tento čtvrtek podařilo se jí ná-
hodou nalézti vraha na předměstí Svatého Sávy. Pro-
zradili ho jeho přátelé neopatrným hovorem v jakési
krčmě, kde s nimi popíjel. Policie zatkla všechny tř
a z prozatímního vyšetřování na policejní stanic
vyšlo na jevo, že v den vraždy bavili se všichni
v jakési krčmě při víně a každý z nich se pokoušel
svatý Sáva
8
article
osvědčiti se hrdinným a odvážlivým. Zotos, nejmladší
z nich, by dokázal, že se ničeho nebojí, nabídl se
že přinese z nedalekého hřbitova lebku do krčmy,
když zaplatí jednu oku (jeden a čtvrt litru) vína. Vínem
rozjaření přijali jeho druzi sázku tu a když vypili víno
odešel Zotos na hřbitov. Vrátil se po krátkém čase do
krčmy a přinesl ze hřbitova toliko bedničku, do
do které v Řecku ukládají kosti zemřelých, když je
po určité době vyhrabali, by ušetřili místa a by je
zamožnější příbuzní ve zvláštních hrobkách, jež pro
určitý počet let se kupují, uložili. To neuspokojilo
druhy lehkomyslného Zotosa, kteří zaplatili jednu oku
vína a proto povstal mezi nimi svár, který se tím
přiostřil, že jeden z nich mu vyčítal zbabělost. Ná-
sledkem toho, když opustili krčmu, udeřil ho Zoto
na ulici do obličeje a dal se na útěk. Udeřený vytáhl
nůž, jaký obyčejně dělníci nosí a který jest podoben
dvojsečné dýce, pronásledoval ho, a pomstil učiněnou
mu urážku, vraziv mu třikráte nůž do prsou.
Řecko
9
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 13. února 1904: Procházka Emil, právník
27 roků, 417—II. Weissner Rudolf, soukromý úřadník,
25 roků, 817—I. Urbánek František, inspektor cukro-
varu a majitel domu, 64 roky, 1338—II. Ferramontiová
Barbora, manželka barvíře hedvábí, 61 rok, 95—III
Doležal Jindřich, zemský úřadník, 82 roky, 150—III
Prokopic Otto, syn sluhy, 3 měsíce, 189—V. — Ve
Emil
Weissner
I Urbánek
František
Barbora
Doležal
Praha
III Prokopic Otta
10
article
všeobecné nemocnici: Hanuš František, stu-
dující, 16 roků. Miškovská Anna, porodní bába, 62 r.
Kašparová Marie, manželka pokrývače, 50 roků. Číž-
ková Marie, vdova po dělníku, 66 r. Šrámová Marie,
pokladní, 27 roků. — U Milosrdných sester:
Zeman Josef, nádenník, 75 roků.
Hanuš František
Anna
Kašparová
Marie
Šrámová
Zeman
Josef
Číž
11
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
111. hra v předpl.
(3. čtvrtka.
Naposledy pohostinsku vystoupí Betty Henningsová
od královského divadla v Kodani.
Divoká kachna.
Hra o pěti dějstvích. Norsky napsal Henrik Ibsen.
Přeložil dr. Arnošt Kraus. Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Werle, velkoobchodník, majetník dolů atd.,
J. Šmaha. Gregers, jeho syn, J. Vávra. Starý Ekdal,
R. Inneman. Hjalmar Ekdal, jeho syn, fotograf, K.
Želenský. Gina, Hjalmarova žena, L. Danzerová,
Hedvika, její dcera, 14l., B. Henningsová j. h. Paní Sör-
byová, hospodyně Werlova, M. Laudová. Relling, lékař,
A. Sedláček. Molvik, bývalý bohoslovec, J. Mošna.
Gräberg, účetní, K. Váňa. Pettersen, sluha Werlův,
R. Kafka. Jensen, najatý sluha, J. Havelský. Tlustý,
bledý pán, F. Steinsberg. Plešatý pán, E. Viesner.
Krátkozraký pán, K. Mušek. Šest jiných pánů, hostů
Werlových. Několik najatých sluhů. První dějstvív
domě Werlově, ostatní u Hjalmara Ekdala.
Po prvním dějství přestávka.
Král
Henningsová
Ibsen
doktor
Kraus
Kvapil
Werl
J Šmaha
J Vávra
Ekdal
R Inneman
K Želenský
Gina
Hjalmarův
L Danzerová
Hedvika
B Henningsová
Sör
Werlův
M Laudová
A Sedláček
J Mošna
K Váňa
Pettersen
R Kafka
Jensen
Tlustá
F Steinsberg
E Viesner
Praha
Kodaň
Norsko
Molvik
národní divadlo
královský divadlo
12
article
Ve čtvrtek 18. února.
13
article
Konec po 10. hod.
14
article
Začátek o 7. hod.
15
article
Lidové divadlo, Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo, Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod
Ve čtvrtek 18. února.
XXX. hra v předplacení.
Po třetí.
Chansoneta.
Po třetí.
Veselohra o třech jednáních. Napsal P. H. Přeložil
J. Drtina. Režisér B. Kovář.
J Drtina
Praha
lidový divadlo
16
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod
Ve čtvrtek 18. února.
49. hra v předplacení (čtvrteční).
AKADEMIE.
Velká humoristicko-pěvecko -herecká a deklamatorní
akademie o třech odděleních. Pořadatel Jos. Kubík.
Dirigent V. Soukup.
Poručík v civilut-
Veselohra o jednom jednání. Napsal G. Kadlburg.
Jos
V Soukup
G Kadlburg
Smíchov
Švandův divadlo
17
article
Pištěkovo lidové divadlo vk
Pištěkovo lidové divadlo vk
na Kral
Ve čtvrtek 18. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Josefa Rozsívala.
Pražský flamendr
Obraz ze života pražského o čtyřech dějstvích. Na-
3794
psal Jos. Kaj. Tyl.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Della Rosa.
Rozsíval
Tyl
Pištěkův lidový divadlo
18
article
»Nic, pane komisaři.«
»Díky! Na shledanou !«
I odešel s Bressierem.
Když vyšli oba ven, pravil policejní komisař spo-
lečníku svému;
»Jest dnes pořádná zima, není-liž pravda? Jest
mi, jakoby se mne chytala chřipka a protože krom toho
musil jsem vykonati několik pochůzek, vzal jsem si raději
vůz: smím vám nabídnouři místo v něm?«
I otevřel dvířka kočáru a kynul panu Bressierovi,
aby vstoupil.
Potom děl kočimu, mrknuv na něj:
»Do kavárny »des Colonnes !«
Vstoupil pak sám do kočáru i zavřel dvířka.
Kočí, zpraven předem komisařem, šlehl bičem koně,
kterýž dal se rychle v cval.
Po dobu tu komisař policejní hovořil neobyčejně
roztomile s panem Bressierem o dešti, o pěkném i oškli-
vém počasí a jsa velice hovorným, snažil se upoutati
k sobě celou pozornost společníka svého.
Vůz jel již několik minut po ulicích, když náhle
tu vjel pod jakousi klenbu.
Pan Bressier naklonil se ven z okénka kočáru,
»Kam po čertech veze nás hlupák ten!«
V okamžiku tom zaslechl ale také již, jak za po-
vozem zavírají se vrata a spatřil, jak povoz obklopilo asi
půl tuctu strážníků.
Kočár byl vjel pod veliký podjezd vězení.
Policejní komisař, změmv nyní ton, položil ruku
na rameno společníka svého a děl mu:
zvolav
169 —
Bressier
Colonnes
Kočár
19
article
Komisař, opatřen zatykačem, byl vykonal neprodleně
všechna nutná opatření, aby mohl k zatčení hledaného
Bressiera skutečně přikročiti.
Rozkaz k zatčení Bressiera, jenž mu byl doručen,
komisaře velice překvapil, avšak údiv u komisaře policej-
ního netrvá obyčejně dlouho. Úřadní funkce jeho opírají
se tomu.
Pan Bressier, jenž byl osobou velmi váženouv
městě, byl když ne přítelem, tak přece známým komisař
policejního, jenž s ním téměř denně se stýkal.
Byl to pan Bressier, jemuž bylo jakožto podnikateli
staveb veřejných přiděleno vojenskými úřady provedení
staveb různých i prací, jež v několika týdnech bylo nutno
ve tvrzi Vouguier vykonati.
Práce tyto, jakož i některé jiné konstrukce a jiná
zařízení byla určena k tomu, aby doplnila obranná opa-
tření jednoho z nejdůležitějších strategických bodů celého
pomezí německo-francouzského.
Skorem každého večera pan Bressier hrál s komi-
sařem policejním šachy ve vyhraženém salonku kavárny
des Colonnes, kdež scházeli se nejpřednější obchodnícia
průmyslníci města.
Pan Bressier navštěvoval často také kavárnu »u
města Štrasburku«, oblíbené to dostaveníčko důstojníků
genijního sboru i dělostřelectva, s nimiž ostatně udržoval
vůbec styky každodenní již následkem své účasti na
zmíněných vojenských pracích opevňovacích.
Když policejní komisař obdržel, jak řečeno, zatykač,
vydaný proti panu Bressierovi, úžas jeho vystřídán byl
rychle pocitem hněvu, pochopitelného zvláště od té chvíle,
kdy komisař zvěděl, že pan Bressier jest zkompromitován
Zaprodáni nopřiteli.
Bressier
Štrasburk