1
masthead
V Praze, v pátek dne 12. února.
Praha
2
masthead
K číslu 43.
a na venkově za 3h
3
masthead
Čislo v Praze za 2h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
Sli
Sli
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
álka
Srbsko a válka.
Srbsko
8
article
Z Bělehradu, 11. února. Celé město
je u velikém rozechvění. Všechny no-
viny, pojednávající o válce rusko-japonské, vy-
slovují obavu, že Rakousko používajie
nesnází ruských, podnikne akci v
Makedonii proti Srbům. »Samouprav a«
vykládá, že válka byla způsobena intrikami ne-
přátel Slovanstva, vědoucích, že touto vál-
kou utrpí zájmy balkánské. Vyslo-
vují se Rusku, velkému příteli Srbska, sympatie
a Srbové se vyzývají, aby se modlili za úspěchy
srbských zbraní.
Nadšení v ruském hlavním městě.
Z Petrohradu, 11. února. Ustavičně hlásí
se četní dobrovolníci do armády. Banky sestou-
pily se v syndikát k udržení kursu.
Obecní zastupitelstvo petrohradské, následujíe
příkladu moskevského, věnovalo červe-
nému kříži 1.5 mill. rublů. Ze všech
měst docházejí četné dary a vlastenecké projevy.
Japonsko a váleční zpravodajové.
Z Londýna, 11. února. Japonská vláda vy-
dala pravidla pro vojenské zpravo-
daje, kteří jdou s japonskouarmá-
dou. Japonsko platí náklady za jejich doprav
a stravu. Zařídila však censuru. Kdo se pro-
hřeší proti pravidlům, přijde před vojen-
ský soud.
Naděje a plány Japonců.
Z Londýna, 11. února. Japonský zdejší
vyslanec Hajaši vyslovil se velmi optimistickyo
dosavadních výsledcích Japonska. Nyní, když
Japonsko dokázalo svoji převahu
na moři, stalo se prý také posta-
vení Rusů v Mandžursku vel m
nejistý m, ba neudržitelným. Neboí
ruská čára etapní od Čirčena k Port Arthuru
je vydána teď ustavičně postran-
ním útokům Japonců, kteří stojí u řeky
Jalu a mohou posunovat po moři vojsko neru-
šeně dále. Hajaši nepochybuje, že Port
Arthur dostane se do rukou Ja-
ponců co nevidět, neboť dle jeho mínění
Srba
Japonec
Hajaši
Rus
Arthur
Bělehrad
Rakousko
Makedonie
Rusko
Srbsko
Petrohrad
Japonsko
Londýn
Jal
9
article
není tak nedobytným, což dokázali Japonci již
za války s Čínou. Ale daleko těžším by bylo
pro Rusy, Japonce z dobytého Port Arthuru
opět vypuditi, ježto mají tito na moři nepopíra-
telnou převahu. Mluvit o tom, co by se stalo
po dobytí Port Arthuru, je předčasno. Nech
skončí nynější válka jakkoliv — ubezpečoval
japonský vyslanec — Japonci nikterak nepomý-
šlejí trvale obsaditi Mandžursko, jehož
obrana byla by příliš drahou.
Poškozené japonské lodi.
Z Petrohradu, 11. února. (C.-B.) Námořní
generální štáb sděluje, že dle došlých ho zpráv
v boji u Port Arthuru šest japon-
ských lodí poškozeno bylo, ale
nikoli vážně, dále pak že 50 mužů bylo
zabito a 50 poraněno.
Francouzské lodi do východní Asie.
Z Paříže, 11. února. (C.-B.) Ničitelé tor-
péd »Pistolet« a »Javaline« z Brestu, pak
»Mousquet« a »Fronde« z Toulonu budou vy
sláni na nejzazší východ.
Z Paříže, 11. února. (C.-B.) Lodice na hu
bení torpéd »Pistolet« a »Javaline« v Brestu,
jakož i »Mousquet« a »Fronde« v Toulonu byly
vzhledem k jich vyslání na dálný Východ dány
k disposici námořních prefektů.
Rus
Japonec
Arthur
Fronde
Čína
Petrohrad
Asie
Paříž
Brest
Toulon
východ
10
article
Ruské zbrojení.
Ruské zbrojení.
Z Londýna, 11. února. Ruská vláda na-
jala 20 norských parníků pro do-
pravu uhlt. Z Moskvy bylo na bojiště ode-
sláno 72 rychlopalných děl, jež s to
jsou vypáliti za minutu 38 ran.
Londýn
Moskva
11
article
Dánsko mobilisuje.
Dánsko mobilisuje.
Z Kodaně, 11. února. Potvrzuje se zpráva,
že dělají dánské námořní úřady pří-
pravy k mobilisaci dánského lod-
stva. Dánsko zaujme, jak samo sebou se roz-
umí, stanovisko neutrální. Pro případ srážky
anglického loďstva s loďstvem ruským ne-
bude Dánsko cizím válečným lo-
dím nikterak bránit, aby dánský-
mi vodami procházely. Avšak kdyby
v dánských vodách boje se strhly, musilo
by Dánsko proti tomu protesto-
vata v plné válečné hotovosti vy-
stoupit.
Dánsko
Kodaň
12
article
Co dělají ruské torpedové lodi?
Z Berlína, 11. února. Jistý námořní odbor-
ník obrací ve »Vossische Zeitung« veřejnou po-
zornost na okolnost, že nebylo dosud nie
slyšet o činnosti ruských torpe-
dových lodí, ačkoli jich má Rusko dle lod-
ních výkazů více než Japonsko. Vnucuje
prý se otázka: Jsou tyto lodi v pořádku, nebo
byly nějakým způsobem zanedbány? Z Port Ar-
thuru do Petrohradu je daleko, a kde není vyš-
šího dohledu, tam prý se věci obyčejně nedaří.
Japonci oslavují.
Z Nového Yorku, 10. února. Japonská ko-
lonie zdejší uspořádala banket a velkou slavnost
na oslavu japonského vítězství a slíbila, že při-
spěje 5 milliony dollarů k válečnému fondu.
Zdejší konsul je oblehán lidmi, kteří Japonsku
své válečné služby nabízejí.
Z Londýna, 11. února. »St. James Gazettes
uveřejňuje z Tokia telegram, ve kterémž se
praví: V hlavním městě Japonska je veli ký
jásot nad prvními úspěchy japon-
skými. Všechny veřejné budovy, obchodní
domy a většina domů soukromých jsou bohatě
ověšeny prapory.
Japonec
Stanislav
James Gazettes
Berlín
Rusko
Japonsko
Petrohrad
Nový York
Londýn
Tokio
Vossische Zeitung
Port Ara
13
article
Bulharsko ve válce.
Ze Sofie, 12. února. Zdejší vládní noviny
pojednávajíce o rusko-japonské válce, prohlašují,
že musí Bulharsko příběhy na asijském Východě
s velkou pozorností sledovat, neboť prodlením
této války mohou prý Bulharsku na-
dejíti chvíle velmni vážné. Všechno
obyvatelstvo a všechen veřejný tisk projevují
ruským zbraním nejvřelejší sympatie. Včera ko-
naly se tu slavné bohoslužby za vítězství Ruska.
Zejtra konají se další. Bulharský synod nařídil,
aby ve všech chrámech bulharských konaly se
modlitby za vítězství Ruska.
Rakouští štábní důstojníci na bojiště.
Z Pešti, 11. února. »Neues Pester Jour-
nal« oznamuje prý z přímého pramene, že se
na vyzvání společného ministerstva války v nej-
bližších dnech na východoasijské bojiště odeberou
č tyři důstojníci generální ho
štábu, aby podávali zprávy o válečných pří-
bězích. Dva půjdou do tábora japonského
dva do tábora ruského.
Bulharsko
Sofie
Rusko
Pešť
Neue Pester Jour
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Srdce.
Napsal Otakar Charvat.
Charvat
15
article
Úzkou cestou mezi drobnými baráčky hor-
ské dědiny, za tichého jarního podvečera jel starý
Antoš Švidra, jel a noře se do nejhlubších zá-
koutí své duše, vážně přemýšlel o příjemných
snech, chvílemi opřádajících jeho mysl. Vůz
tažený párem koní, drkotal po neschůdné, vy-
mleté cestě a narážeje na kameny, temně hara
šil. Ačkoli v tom nebylo docela nic příjemného
přece Antoš cítil se úplně šťastným a dokonce
si přál, aby ta cesta trvala ještě hodně dlouho.
Vlastně nebyla příčinou té radosti ani jízda
tak, jako myšlenky, které mihaly se v jeho duši
a které napadaly mu pouze za podobných večerů.
kdy bylo už všude ticho a jen jeho vůz svým
hrčením rušil obecný kolem klid. A uvědomi
si: že blaživé ty sny, plní jeho srdce již od ně-
kolika dní.
Skláněje hlavu cítil, jak beze vší snahy.
rýsuje se v ní obraz Aneše, hezké a veselé dě-
vuchy, s kterou slouží u gazdy Jergala. Noří se
celou duší do těch snů, noří a vzpomíná na onu
příhodu, jež kříkla do jeho duše, vzbudila v ní
cosi a dala podnět k jeho myšlenkám ..
Antoš Švidra
Antoš
16
article
Bylo to za večera. Seděl před stájí a s kli-
dem člověka, jenž vykonal svou práci, spokojeně
pokuřuje, odpočíval. A pojednou přišla odkudsi
i Aneša, veselá a rozjařená a čemusi se tuze
smála. Přisedla k němu a po chvíli zdálo se.
jakoby tu veselost chtěla vlíti i do jeho nemla-
dého těla. Přitiskla se k němu, holoubkem sta-
rým ho nazývala a jako s děckem s ním si po-
hrávala. Rozhovořili se spolu, rozhovořili a ona
i kolem krku ho vzala a škádlila ho, tázajíc se,
kdy se on vlastně ožení — —
Stalo se v jeho životě snad poprvé, že žen-
ská bytost se k němu přitulila a přece bylo
Antošovi dobrých čtyřicetšest let. Byl šťasten
tehdy a všemu jen se usmíval. Antoš Švidra
vzpomíná a uvědomuje si: že nikdy nepocítil to-
lik blaha jako tehdy, a nikdy nechvělo se tolik
jeho srdce, jako za těch pěkných okamžiků, strá-
vených v jejím objetí. Od té doby zdál se mu
život jaksi světlejším, ba on spatřoval v něm
cosi účelně pěkného, čeho si jindy ani nepo-
všiml. A ve své duši utvořil si o Aneše pojem,
jako o své milé, a v ten klam pevně věře, stavěl
si ve svém nitru krásnou budoucnost.
Sedí on — Antoš Švidra, sedí na lavici
u kamen a žena jeho — Aneša, točí se kolem
ohniska a vaří večeři. Dívá se na její pěknou,
plnobokou postavu, očima ji téměř pohlcuje a
spokojeně kývá, kývá. K večeří zasednou spolu
pojedí a pak si spolu pohovoří. A žijí pěkně.
celkem jako lidé. Nu, vždyť všichni máme stejné
touhy a táž krev nám proudí v žilách — —
Jede Antoš, jede a na všechno si vzpomíná.
Denně oživuje ty své vzpomínky a ku podivu
vždycky v nich spatřuje cosi nového a krásněj
šího. Cítí v sobě nové síly a zdá se mu, že mladší
krev teče jeho žilami. Nechápe, jak je možno
že už jest mu — čtyřicet let ..
Antoš
Antoš Švidra
17
article
Zdvihl oči a vidí, jak šedivý večer rozlézá
se krajem, jak houstne a všechno halí v takový
podivný smutek. A v očích rýsují se ztemnělé
kontury lomenic i rozkývaných stromů a Antoš
poznává, že už je doma v dědině.
Přes náves půjde pěšky. Slezl s vozu, pro-
táhl se, laskavě pobídl koně a jel — —
Jak zahýbal cestou kolem rybníka, viděl dvě
temné postavy, tisknoucí se k sobě. Spokojeně
pokýval hlavou; milenci, nu, dobře tak ..
A když přijel k nim, zdvihl oči a přívětivě
se na ně zadíval. V téže chvíli však v očích se
mu zakalilo, cosi bodlo ho do srdce a stříklo mu
jedem do duše.
Antoš cítí, že se mu hlava točí, chalupy
i stromy kolem se točí — a vůbec všechno se
točí. Nevidí už nic kolem sebe, jenom chvílemi
zdá se mu, že mihly se mu v očích výsměšně
dvě postavy. A on zase v nich poznává Anešu
a mladého Michňáka a oni dokonce se líbají!
Jede dál a cítí, jak všechny sny jeho se
v duši hroutí, hroutí a umírají v nejtajnějších
záhybech jeho nitra — —
A když byla duše prosta všech těch snů a
myšlenek o štěstí manželství, Antoš sklonil
hlavu.
Zdálo se mu, že jest všechno vlastně
v úplném pořádku, on že neměl nikdy zablouditi
do těch sfér, kde není pro něj místa.
A uvědomil si, že život jde kolem něho a
mijí ho — mijí a obchází. Neměl v té chvíli už
žádných snů. A pojednou bylo mu, jakoby bylo
umřelo cosi, co ho poutalo k životu, cosi světél-
kujícího, co zdobí život — a zdálo se mu, že
všechno jest temné, hrozně temné a velmi
smutné.
A ačkoli mu bylo čtyřicetšest let, rozplakal
se jako žena —-
Antoš
Michňák