1
masthead
v Praze, ve čtvrtek une II. ünora.
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Zmařené lodi japonské.
Z Petrohradu, 10. února. Dva ja-
ponské křižáky byly donuceny
provázeny lodí pancéřovou, vrátit
se z boje na širém moři. Oba kři-
žáky utonuly ještě než dospěly do
Vejhaveje (soukromý telegram o této ztrátě
uveřejnili jsme již v čísle ranním). Mužstvo
však zachráněno.
Také torpédové loďstvo japon-
ské mělo velké ztráty. Čtyři velké
lodi torpédové staly se k boji ne-
sehopnými, tři malé lodi torpédové
utonuly, dvě byly zničeny. Japonei
ztratili 19 důstojníků a 117 lod-
níků.
Ruské lodi »Cesarevič«, »Ret-
vizan« a »Poltava« budou co ne-
vidět ve stavu k boji schopném.
Japonská porážka na pevnině.
Z Petrohradu, 11. února. Z Vladivostoku
byly všechny státní úřady a školy přeloženy do
Chabarovska na řece Amuru. Obyvatel-
stvo města Nikolska blíže Vladivostoku opou-
ští se ženami a dětmi ruské ú ze mí.
Ve Vladivostoku vyhlášen stav oblež ení
Lodi, které do přístavu přibyly, se již nevypou-
štějí. Obyvatelstvo města sestavilo pra p o
dobrovolníku.
Došla zpráva, že na řece Jalu ruské
vojsko dobylo vítězství a Japonci byli
tam úplně poraženi.
Japonec
Petrohrad
Poltava
Vladivostok
Chabarovsk
Amur
Nikolsko
Jal
6
article
Japonské lodi v Čemulpu.
7
article
Z Říma, 10. února. (C.-B.) »Ag. Stefanie
oznamuje z Londýna
Do Čemulpa připlulo šest ja-
ponských válečných lodí a šest ja-
ponských torpédových člunů v prů-
vodu dopravních lodí s vvojskem.
»Ag. Stefani« oznamuje dále, že italské
lodi »Vittor Pisani«, »Elba« a »Piemonte« jsou
na nejzazším Východě a že jsou rozděleny tak.
aby mohly dobře sledovati události.
Stefanie
Stefan
Řím
Londýn
Čemulpa
Elba
Piemont
Aga
Monitor Pisaň
8
article
Ruská mobilisace.
Ruská mobilisace.
Z Blagověščenska, 11. února. (C.-B.
Včera sem došlý mobilisační roz-
kaz byl ihned vyhlášen. Zároveň za-
kázán výčep kořalky. Ceny potravin
ustavičně stoupají. Většína zde usedlých
J aponců zůstala na místě. Vojenský
guvernér vydal provolání, ve kterémž obyvatel-
stvo vyzývá, abý zachovávalo klid a pořádek,
aby nešířilo klamných pověstí a slechů, jakož
aby se nedopouštělo žádných na-
silností na Japoneích, Čiňanech a Ko-
rejcích. Smýšlení obyvatelstva je klidné. Všichn
důvěřují v konečné vítězství zbraní ruských.
Postup Rusů v Koreji,
Z Londýna, 10. února. »Daily Express«
uveřejňuje telegrafiekou zprávu, že ruské
vojsko již řeku Jalu překročilo a
dále postupuje,
Rus
Korea
Londýn
Jal
Daily Express
9
article
Pohyby ruských lodí.
Pohyby ruských lodí.
Ze Šanchaje, 10. února. (»Reuter«.) Ve
zdejším přistavu na kotvách stojící ru s ká
dělová loď »M andžur« vztýčila dnes
válečnou vlajku a očekává rozkazu, aby od-
plula.
Z Port Saidu, 10. února. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: Obě sem přibylé ru-
ské torpédové loldi, jakož i dopravn
lodi »Smolensk« a »Rossija« mají je
nom takovou zásobu uhlí, aby k nejbližšímu
ruskému přístavu vystačily. Velitelové lodí mu-
sili přísahou ztvrdil pro válčící moci předepsané
prohlášení o množství uhlí, jež v každé lodi se
nalezá, jakož i o tom, jakého množství uhlí k do-
sažení vytčeného cile je potřebí.
Šanchaj
Port Said
Reut
Smolensk
Reuter
Rossija
10
article
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 3
Předplacení
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici.
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
11
article
K úřoku Japonců na Port Arthur.
Z Londýna, 11. února. Z Port Arthuru
došla zpráva, že ruské loďstvo bylo
na útok laponský připraveno a vy-
konalo všechny přípravy k němu. Byla
prudká střelba, kterou zahájili
dvě batterie pobřežní. Kromě lodí
ruských, které byly zasaženy torpédy, byly
také postiženy válečné lodi »Poltava« a křižák
»Diana« japonskými kulemi na čáře vodní. (Bylo
již včera oznámeno. Red.) Přes to, že škoda
není velká, nalézají se tyto lodi na čas mimo
bitevní rej. Ještě před svítáním v úterý palba
japonská přestala a veškery lodi japonské od-
pluly k jihu. Zabit byl jeden ruský vojín a4
zraněni. O ztrátách Japonců nic není známo.
V úterý odpoledne vrátili se J aponei
a bombardovali přístav: Stříleli 25 minut. Ruské
ztráty byly nepatrné.
Anglická opatření ohledně loďstva válčících
Japonec
Arthur
Diana
J aponei
Londýn
Poltava
13
article
Z Londýna, 10. února. (C.-B.) Ze sně-
movny poslanců. Gibson Bowler po-
dává tyto dotazy: Vydala již vláda úřa-
dům v anglických přístavech rozkazy, jak se
mají chovati klodím válčících
mocí? Smějí být tyto lodi zásobeny jenom ta-
kovým množstvím uhlí, aby vystačily až k nej-
bližšímu přístavu své vlastní země? Bude jim
dovoleno, aby před uplynutím tří měsíců po na-
ložení prvního uhlí v některém anglickém pří-
stavu znovu uhlí naložily? Bude jim dovoleno,
aby se v přístavě déle než 24 hodin zdržely,
není-li zlé povětří nebo jiná tíseň aneb nemají-li
nutně potřebí oprav? Bude jim zabráněno, aby
lapené lodi svých nepřátel přivláčely do angli-
ckých přístavů? — Na tyto dotazy od-
povídá ministr vnitra Alkers Dolu-
glas: Úřadům všech britských přístavů budou
potřebné instrukce ihned zaslány. Tyto instrukce-
budou se rovnati předpisům za dřívějších válek
vydaným. V Bowlerově dotazu jsou tyto předpisy
správně uvedeny.
Gibson
Alkers
Londýn
14
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Jak se chovali Japonci k cizincům.
Japan zůstal celému světu ještě déle než
Čína nepřístupným. Od těch dob, kdy křesťan-
ství mezi Japonci v sedmnáctém století udušeno
v proudech krve a veškeren styk s cizinci na-
prosto zakázán, byli jediní Hollanďané pardono-
váni, ačkoliv za okolností velice omezenýcha
ponižujících. Na malém ostrovu Desimu, spoje-
ném s městem Nagasaki mostem, měli jediný
závod, v němž udržovány obchodní styky s Ja-
ponskem, ale jinak do okolí dalšího vkročiti ne-
směli. Důvodem k této absolutní uzavřenosti
od celého světa byla více než barbarský instink
utkvělá myšlénka, že neodvislost říše toho vy-
žaduje. Nebylo totiž vládě japonské tajno, že
skoro všude, kam Evropané vkročili pod zámin-
kou obchodních styků a šíření křesťanství, že
všude pokusili se uchvátiti panství. Portugalci.
Japonec
Evropan
Portugalec
Čína
Nagasaki
15
article
Španělové a konečně Angličané si tak počínali,
vystupujíce z počátku na březích asijskýcha
afrických za účelem obchodních styků, později
však jako dobyvatelé a podmanitelé pobřeží a
území dále do vnitra země sahajícího. Z této pří-
činy bylo také přijímání a šíření křesťanstvív
Japonsku zapovězeno pod trestem smrti a missio-
náři považováni ne za šiřitelé náboženství, nýbrž
za průkopníky cizí vlády. Japonci v tomto ohledu
měli arci pravdu, neboť skutečně vláda Evropanů
timto způsobem do četných zemí již vnesena.
V novější době však tato uzavřenost vůči celému
světu stala se neudržitelnou. Proud světových
styků nedal se zadržeti ani čínskou zdí, ani Žlu-
tým a Japonským mořem. Také odpadl důvod ke
dřívějšímu separování, neboť nebylo více úmy-
slem velmocí na moři využíti obchodních styků
jako prostředků k dobývání některé země, ze-
jmena ne Japonska. Krok, učiniti Japonsko ce-
lému světu přístupným, nepodnikli však Angli
čané, nýbrž té doby na moři značně slabší Ame-
ričané. Byly to první stopy onoho amerického
rozmachu a snahy po působení do dálky. Se se-
verní Amerikou uzavřená obchodní smlouva
vedla pak Japonsko k uzavírání smluv s Angli
a ke zdokonalení úmluv obchodních již platných
s Ruskem a Hollandskem, jež sprostilo se obtíž-
ných a ponižujících závazků oproti Japonsku.
Španěl
Angličan
Japonec
Evropan
Angl
Japonsko
Angl
Rusko
16
article
Hollanďanům, usedlým v Nagasaki a Hakodali.
bylo dovoleno konati - bohoslužby a otevřeny
jejich lodím přístavy.
Po vypršení těchto smluv prohlásila japon-
ská vláda, že všechny cizí národnosti mají za
účelem obchodování do Japonska přístup. V srpnu
roku 1856 přišel první severoamerický generáln
konsul pro Japan do Šimodu, kde bylo mu ja-
ponskou vládou vykázáno sídlo. Obchod s cizin
byl sprostředkováván úřadníky vládou k tomu
určenými. V roce 1857 uzavřel admirál Putiatin
v Nagasaki doplněk ke smlouvě dřívější v ten
smysl, že ruskému konsulu a jeho rodině povo-
len v některém městě japonském pobyt. Císař-
ský dvůr v Jedu (Tokiu) rozhodl se obchodní
styky své rozšířiti co možná na všechny národy
a rozeslal za tou příčinou do celého světa své
vyslance. Politický a obchodní svět skládal velké
naděje ve smlouvy, s Japanem uzavřené.
Přírodní bohatství této země, její výhodné
položení mezi Asií a Evropou, slibovalo obchodu
skvělou budoucnost. Zdálo se, že japonské úřady
zcela proti zásadám Činy přejí si sblížení s Evro-
pou. Ale tato přístupnost a povolnost vznikla
spíše z pocitu nutnosti a ze strachu před pře-
vahou válečné moci cizinců, než z náklonnosti
k dobrovolnému sblížení se. Přechod z úplné
odloučenosti do rozsáhlých styků s cizinou byl
přiliš náhlý, aby nevyvolal v řadách domácího,
konservativně žijícího obyvatelstva japonského
nepokoj. Ale nejen v nejširších vrstvách. Také
Putiatin
Nagasaki
Japonsko
Šimod
Asie
Evropa
Evra
17
article
v nejvyšších kruzích japonské státní společnosti,
mezi vasalsky závislými knížaty »světového cí-
saře«, na jeho dvoře a mezi jeho ministry bylo
přemnoho osobností, jež nemohly si zvyknouti
na změnu v chování se k cizincům. Tato situace
nad to ještě stala se příkřejší chováním se ně-
kterých Evropanů, kteří chtěli se rychle oboha-
titi a zvykli si jednati s Japonci jako se sku-
tečnými barbary. Četné z toho vzniklé spory
vedly konečně k neblahým koncům a katastro-
fám. Dne 14. ledna 1861 byl tlumočník ame-
rického vyslanectva, Hollanďan, jmenem Heusken
v jedné ulici Tokia zavražděn.
Ačkoliv guvernér sám byl pohřbu jeho
přítomen a veřejně vyslovil své rozhořčení nad
zločinem, přece stáhli vyslancové cizích mocí
korouhve s konsulátů, opustili Tokio a odebrali
se do Jokohamy, kde setrvali tak dlouho, až
vrah vypátrán a potrestán; kromě toho vynutili
si záruku na úřadech japonských, že ručí tyto
za bezpečnost jejich životů a jejich rodin.
Když se tak stalo, navrátili se teprve do Tokia.
V Japoncích však od té chvíle vše vřelo.
V noci ze 4. na 5. červenec 1861 bylo
anglické vyslanectví v Tokiu napadeno ozbroje-
nou bandou japonskou a dva Angličané Mor-
rison a Oliphant těžce zraněni. Pohnutka k to-
muto zločinu zůstala zahalena rouškou tajemství.
Dnem 1. ledna 1862 vypršela platnost úmluv
japonských s cizinci o dovoleném jim pobytua
obchodu. Konsulové nalehali na obnovení, avšak
lid si ho nepřál a chtěl, aby cizinci, jichž se
nabažil, se vystěhovali. Vláda japonská chytře
termin projednávání smluv odkládala.
V říjnu 1862 byl Angličan Richařdson dru-
žinou vznešeného jednoho Japonce zavražděna
v únoru 1863 bylo anglické vyslanectvo v To-
kiu opět lůzou přepadeno a zpustošeno. Angli-
cký vyslanec, plukovník Real prohlásil na to
japonské vládě, když marně byl žádal za satis-
Evropan
Japonec
Angličan
Richařdson
Tokio
Jokohama
Angl
Real