1
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 27. listopadu. (C.-B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje ze Standertonu ze
dne 25.: Anglická kolona udeřila nedaleko Prev
lingstadu na 150 Burů a sehnala je s pahorků
jež měli obsazeny; Burové doznali značných
ztrát. Angličané ukořistili veliké množství po
travin.
Z Londýna, 27. listopadu. »Evening
Standard« zaznamenává s výhradou zprávu, že
objeveno spiknutí, jež mělo za účel
zavraždění maršálka Robertsa
Asi dvacet cizinců bylo prý v něm zúčastněno
Spiklenci založili podkop, jenž vybuchnouti mě
za Robertsova nedělního pobytu v kostele v Jo-
hannesburgu. Spiknutí bylo objeveno bdělosti
policie a Robertsovy tělesné stráže. Bylo prý
zatčeno asi 10 osob, zvláště Italů.
Prev
Burová
Angličan
Robertsův
Italos
Londýn
Jo
Bur
2
article
Pěstounka.
Pěstounka.
Pěstounkou nejpřirozenější jest každému
dítěti nepopíratelně vlastní jeho matka. Tak
nezměrně mnoho něhy položila přiroda do srdce
ženy, že jí není žádná oběť příliš těžkou,
jedná-li se o děti její. Obětavá matka nejen
že postavila celou řadu občanů do světa, nejen
že vypěstovala to lidské poupě k úplnému roz
květu — ona nepřestává plod svůj milovati
kdyby žila sebe déle a teprve s dechem po-
sledním končí také láska její.
Mateřství se neomezuje jenom na rados
z tvora nového, ono snáší všechny boly, bědy
a děsy, práce a povinnosti s hrdinnou trpěli-
vostí a statečhostí. Dějiny světové předvádějí
nám celou řadu slovutných matek, ale těch, jež
skrytě konaly své povinnosti vzorně, jest ovšem
mnohem více. K výchově lidských bytostí jest
tedy přírodou samou v nejpřednější řadě určena
matka. Je-li jí poskytnuta možnost, aby se
svým dětem zcela věnovati mohla, pak není
příčin, proč by tak učiniti nechtěla! Blahobyt
činí každé matce každé břímě snesitelnějším a
zvýšuje radosti i slasti. Matky vznešených a
středních kruhův nemají mnohdy ani potuchy,
co strádati musí chudé rodiny, a přece i
v těch vrstvách, kde nedostatek se všech stran
dveřmi čiší, potkáváme se mnohdy s matkami
řádnými a dětmi k dobru vychovanými.
Avšak pohleďme nyní tam, kde nalezáme
děti nehlídané. Muž i žena jsou v práci
mimo obydlí a děti zavřeny v pochmurných,
dusných, nečistých a nespořádaných prostorách
o hladu a zimě nebo jenom o chlebě a vodě.
3
article
»Pozor na děti!« volá neustále hlas veřejnosti,
ale těžko je dávati pozor někomu, koho tu
vlastně vůbec ani není.
Nehlídané děti přicházejí o život buď uho-
řením neb utopením, nebo pádem; stanou se
mrzáky následkem úrazů a tak ku práci ne-
schopnými. Nezavrou-li jich rodičové a necha-
jí-li je potulovati, propadají děti zkáze mravní.
Stává se často, že, je-li muž opilec, zemřel-l
muž a zanechal ženu s několika dětmi opuště-
nou, nebo opustil-li muž ženu, aby za milenkou
odešel — musí žena chopiti se úsilovně práce,
aby vyživila sebe a všechny své děti. Žena
dělnice, nádennice, švadlena, posluhovačka, pra-
dlena a podobné nejsou mnohdy s to, aby tolik
vydělaly, čeho nejnutněji potřebují a hle! pro
děti jejich, pro nejchudší z nejchudších otevřel
humanismus našeho století útulky, jež nazývají
se opatrovnami. Do síní světlých, vzdušných,
suchých a teplých přivádí nehlídané a potulné
maličké a odevzdává je péči pěstounek, jež jim
mají nahraditi matky. Není snad v celém kře-
sťanském světě dnes ani jediné země, ve které
by se nehledělo vyplniti slova Kristova: »Nechte
těch maličkých přijíti ke mně !«
Byli to nejprve jednotlivci a potom státy,
jež plně uznali toho potřebu, aby se dětem ne-
hlídaným, opuštěným a potulným dostalo vy
chování a péče mateřské. Proto i ve Francii
v Rakousku říkáme opatrovnám školy mateřské
Mateřská láska, oddanost a obětavost má v nej-
přednější řadě krášliti ony pěstounky, jež mají
dětem nehlídaným nahraditi matky.
Kristův
Francie
Rakousko
4
article
Mateřské školy jsou velkým dobrodiním pro
chudinu vůbec. Velká města a místa továrnická
by jich dnes nemohla ani postrádati. Jsout
skorem i nevyhnutelnou potřebou pro střediska
lidnatá.
Podívejme se však ještě dále!
Farář Oberlin ukázal nám již na konci
18. století prakticky, že by mohla míti každá
obec svou pěstovnu pro malé dítky. Dr. Mošner
sdělil nám theoreticky (r. 1848) ve své »Pě-
stounce«, že by měla míti každá obec svou
Mošner
5
article
pěstounku. Jsou tu a tam jednotlivci, ovšem zá
možní, kteří z čistě lidumilného popudu zřídili
úchylny pro chudou mládež škole nepovinnou.
A přece se jeví škol těch humanních velký ne-
dostatek. Ve mnohých obcích se dnes ještě ani
neví, že by škol mateřských mohlo býti. Deva-
tenácté století nebylo s to, aby přesvědčilo
všechny vrstvy o blahodárnosti pěstoven dět-
ských. Smíme doufati, že dvacáté století bude
pokračovati v snahách humanních? Čas vánoční
jest doba, kdy mysli sebe zatvrzelejší měknou,
kdy vír světa šumného na několik hodin ustu-
puje, aby poskytl lidu možnost, radovati se ze
štěstí nejčistšího, jež poskytují zdárné dítky ro-
dičům ušlechtilým, a štěstí to jest láska ro-
dinná. Kdo šťastní budete o letošních váno-
cích, kdo blaženě nadehnuti budete všemi těmi
projevy úcty, lásky a oddanosti, přispějte dle
možnosti k tomu, aby se dostalo pomoci lidské
těm dětem, které bloudí opuštěné, nebo kterým
se nedostává i toho nejpotřebnějšího, totiž pří-
střeší, chleba a oděvu !
Deva
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Spisovatelé a obecenstvo. Z Moskvy s
oznamuje: Známí spisovatelé Čechov a Gorkij byli
za svého pobytu zde as po týden předmětem do-
těrně pozornosti obecenstva v divadle umělců. Mohli
se jedva hnouti v prostorách divadla, tak byli ne-
ustále pronásledováni davem zvědavců, kteří ú pří
tomnosti obou spisovatelů hlasitě se bavili o jich
zevnějšku, o způsobu, kterak se šatí, o jich
účesu atd. Po skončeném představení byli Čechov
i Gorkij vyneseni obecenstvem na rukou z divadla.
Při posledním provozování kusu Antonija Pavloviče
Čechova »Strýc Vaňa« uchýlili se oba spisovatelé do
odděleného pokojíku ve foyeru, aby nevyrušeně po-
pili čaje. Ale také zde nebyli bezpečni před zvě-
davci, kteří se tlačili u dveří a zevlovali na spiso-
vatele, popíjející čaj. Tu přešla Gorkému trpělivost
oslovil dotěravce následovně: »Co na mne zevlu-
jete? Jsem Medicejská Venuše, baletka anebo mrtvola
vytažená z vody? Píšu povídky, jež se vám patrně
líbí; ale proč mne následujete každým krokem, dí-
váte se mí do úst a tleskáte mi? Až napíšu kus,
jenž se vám bude líbit, pak tleskejte, jak vám libo.
Hleďte, v divádle již dávno šla opona vzhůru. Dává
se kus velké umělecké ceny, ale vy raději se potlou-
káte po foyeru a díváte se, kterak s Antonijem Pavlo-
vičem piju čaj. Styďte se« . . . Nadšené obecenstvo
také tuto řeč odměnilo salvou potlesku.
Čechov
Gorkij
Antonija
Pavlovič
Čechův
Vaňo
Gorký
Venuš
Píša
Pavlo
Moskva
7
article
= Kulturní obrázek ze Španělska. Z M-
dridu se oznamuje: Bída v učitelstvu vábí opět
k sobě veřejnou pozornost. Ke skvělému uvítání, jež
připravila španělská vláda jihoamerickým delegátům
španělsko-amerického kongresu tvoří příkrý kontrast
petice, jež koluje mezi španělskými učiteli. V této petici
prosí učitelé, aby byli chráněni před hladem a bídou.
Vláda je dlužna těmto nešťastníkům sumu 9,036.503
peset. Většina učitelů nedostala po leta platu. Služné,
na něž mají nárok, jest hrozně nízké. 21.546 uči-
telů dostává roční služné 750 až 1000 peset; 1450
po 1000—2000 peset; jen 180 má více než 2000 pe-
set. Učitelé žádají o zvýšení služného a okamžité
jeho vyplacení. Vyhrožují, že zavrou veškeré veřejné
školy v zemi, nebude-li jejich žádosti vyhověno,
takže vláda snad v nejbližší době ocítí se vůči iaktu
stávky učitelů. Někteří učitelé, kteří se nalezají v nej-
krutší bídě, žádají dokonce o dovolení, aby směli
mezi obecenstvem žebrat. Podle statistiky jest ve
Španělsku 3,543.595 dětí školou povinných; avšak
jsou místnosti toliko pro 1,104.779 žáků. Zákon o
nucené návštěvě školní jest tudíž ve skutečnosti to-
liko na papíře. Dle posledního sčítání lidu bylo zji-
štěno, že jest ve Španělsku 6 millionů analfabetů, že
udíž 33% obyvatelstva neumí ani číst ani psát.
Španělsko
8
article
= Velká bouře ve Spojených státech a
v Kanadě. Z New Yorku se oznamuje: Bouře,
jež se strhla následkem současného, náhlého vedra
na východě a mrazů na západě Spojených států, zu,
řila po celé Unii a způsobila ohromné škody. Také
v Kanadě dosáhla bouře rychlosti 114 kilometrů za
hodinu a trvala v Montrealu plné čtyři hodiny v této
síle. Mnohé nedostavené domy byly pobořeny a pří-
stavní nábřeží bylo pokryto troskami. Dvě velká
skladiště zboží se zbořila a nové francouzské divadlo
pobořeno, jakoby bylo z karet. Při tom zřítila se
zadní stěna budovy na sousední villu, při čemž jedna
paní usmrcena a čtyři osoby těžce zraněny. Dva
velké škunery, kotvící u pobřeží blíže Toronta, dá-
valy po celý den poplašné signály, avšak nebylo
možno, vyslati vléčnou loď anebo záchranné čluny.
Teprve když bouře poněkud ulevila, bylo možno
mužstvo zachránit. Lodi byly vrženy na pobřeží a
stroskotaly se. V Ottawě pobořeno v nové čtvrti, jež
povstala na místě vyhořelé části města, čtrnáct domů.
při čemž několik osob, jichž počet dosud nebyl zji
štěn, pohřbeno v ssutinách. V New Yorku strhla
bouře střechu známého hotelu »Sherry« a srazila ji
na ulici. Na štěstí byla ulice prázdna a nikdo nebyl
raněn. Plavba v přístavu byla značně stížena. Po
drobné zprávy o tom, co se dělo ve vnějším pří-
stavu, doposud však nedošly. Tím poplašnější však
jsou pověsti, že několik lodí se srazilo a dvě se po-
topily. Rychlý parník »Císař Vilém« přibyl ve čtvrtek,
omeškav se o půl třetího dne, takže již byly obavy,
že se mu v bouři přihodila nějaká nehoda. Šhledáno
však, že měl zlomený toliko jeden z lodních šroubů.
Vilém
spojený stát
Kanada
New York
Montreal
Toronto
Ottawa
9
article
Rovněž zlé zprávy docházejí o tornadu z jižních
států Unie. Šedesát lidí zahynulo, přes sto bylo těžce
raněno. V Kalifornii musila býti přerušena želez-
niční doprava a v Buffalu zřítila se čásť panameri-
cké výstavy.
= Nový proces pro vraždu barona No-
tarbartola. Z Říma se oznamuje: Očekává se, že
v nejbližší době zahájen bude opět sensační proces
o zločinu, jenž skorem osm let nemohl býti vysvět-
len. Proces, zahájený loni v Miláně proti několika
podezřelým osobám, musil býti odročen, ponévadž
výpovědi některých svědků poukazovaly na nové
stopy, výpovědi jiných svědků pak byly patrně ne-
pravdivé, tak že proti jich původcům zavedeno bylo
trestní řízení. Dávno již nasvědčovaly veškeré okol-
nosti tomu, že původci vraždy, spáchané dne 1. února
1893 ve vlaku mezi Sciarrou a Palermem, jsou čle-
nové maffie, kteří ji spáchali na podnět osobností
vynikajícího společenského postavení, jež chtěly od-
straniti barona Notarbartola, poněvadž svou počest-
ností jako člen obecního zastupitelstva a ředitel
banky Sicilské překážel jim v jejich podvodných rej-
dech. Vyšetřování tohoto zločinu bylo vlivem maffie
všemožným způsobem mařeno. Milánský proces po-
dal důkaz, že úřadníci, kteří měli pátrati po zločin-
cích, povážlivým způsobem porušovali svoji povinnost.
Notarbartola
jižní stát Unia
Kalifornie
Buffalo
Řím
Milán
Palermo
10
article
Soud schválně uváděn na nepravou stopu, corpora
delicti zašantročena, listiny padělány, protokoly od-
straňovány, svědkům vyhrožováno atd. Policie a čet-
nictvo i vyšetřující soudcové v Palermu těžce kom-
promitování. Mezi svědky, kteří se budou musit zod-
povídat pro křivé svědectví, nalezá se mimo jiné též
policejní inspektor de Blasi. Mezi vynikajícími osob-
nostmi, o nichž bylo známo, že jsou ve spojení s
maffií, jež byly kompromitovány v záležitosti banky
a byly nepřáteli Notarbartolovýmí, nalezá se též
dlouholetý poslanec palermský, velkostatkář Rafaele
Palizzolo, městský rada, člen provinciální rady, jakož
i dozorčí rady Sicilské banky, komthur řádu sva-
tého Mauricia a Lazara a t. d. Na něho padlo
také podezření, že zločin spáchán na jeho podnět.
Generál Mirri, jenž jakožto mimořádný komisař pro
Sicilii za nepokojů roku 1894 horlivě se zabýval
tímto záhadným zločinem, při čemž narážel na pře-
kážky i u samých úřadů, udal, jak jsme svého času
již oznámili, v milánském procesu, že nabyl pře-
svědčení, že Palizzolo měl důležité příčiny, aby No-
tarbartola odstranil a že mu jakožto vynikajícímu
členu maffie bylo snadno možno dát zločin provést.
Blas
Palizzolo
Mauricius
Lazar
Mirri
Palermo
Sicílie
sicilský banka
11
article
Udal dále, že policie a soudy sicilské provinily se
neslýchanou nedbalostí, lhostejností a trestuhodným
tutláním. Zločin zůstal bez trestu, poněvadž nesvě-
domitá, lstivá, brabivá rota, nelekající se nijakého
zločinu, znásilňující a zastrašující obyvatelstvo, má
v rukou též úřady. »Má-li být v Sicilii někdo za-
tlačen,« pravil generál, »počíná se tím, že jej sni-
žují a očerňují. Pomocníky při tom lze vždycky na-
lézti mezi poslanci a senátory, po případě též u ně-
kterého presidenta soudu. Tím dovedou si získati
sluchu u vlády a účel jest dosažen.« Přesazování
soudních a policejních úřadníků, kteří vážně pátrají
po zločincích, lze dle Mirriho vysvětliti toliko vlivem
lidí, kteří se obávají odhalení tajemství. Generál ob-
viňoval přímo státní zastupitelstvo a vyšetřující
soudce, že se snažili záležitost zatemnit a že se ne-
odvažovali podniknouti cos vážného. Osobní chování
Palizzolovo potvrdilo podezření generála. Nejhorlivěji
však zasadil se o odhalení původce zločinu syn za-
vražděného, jenž jej také před porotou v Miláně ve-
řejně obvinil. Určité důkazy však nemohly býti po-
dány. Stopy zločinu byly nikoli bez přičinění úřad-
ních osob vyhlazeny neb zmateny. Přes to však
hned po odročení milánského procesu podal gene-
rální státní zástupce v Palermu návrh na stihání
Palizzola a dne 8. prosince svolila sněmovna, aby
byl Palizzolo soudu vydán.
Palizzola
Palizzolo
Sicílie
Milán
Palermo
12
article
= Lupiči v klášteře. Ze Szegedina se ozna-
muje: Onehdy v noci vnikla tlupa lupičů do srb-
ského kláštera v Bodjanu, v župě barčské. Lupiči
nejprve spoutali sluhy kláštera a ucpali jim ústa,
pak se odebrali ku převoru Platonu Vojnoviči, jenž
v prvním leknutí vydal jim všechny peníze, jež měl
při sobě, připomenuv, že ostatní peníze nalezají se
v druhém křídle kláštera. Zatím však zpozoroval lu-
piče jeden z řeholníků, jenž se odplížil z klášteraa
přivolal pomoc. Zatím co lupiči ještě pátrali po pe-
nězích, přišli do kláštera na pomoc obyvatelé ozbro-
jení obušky a ručnicemi. Lupiči dali se na útěka
pronásledovatelé několikráte za nimi vystřelili. Lu-
piči střelbu opětovali a zranili těžce dva z pronásle-
dovatelů. Lupičům podařilo se uniknout.
= Šperky císařovny Charlotty. Z Nového
Yorku se oznamuje: Malá dohra k historickému dra-
matu, jež se odehrálo před 33 lety v sousedním Me-
xiku a skončilo popravou císaře Maxmiliana v Que-
retaru, zaměstnává nyní zdejší celní úřad. Císařovna
Charlotta, jak známo, při pádu císařství mexického
meškala v Evropě. Drahocenné šperky její dostaly
se většinou do rukou vítězných republikánů a od té
doby tvořily část mexického státního pokladu. Bylysli
některé z těchto šperků před nedávnem ukradeny
aneb nalezá-li se nynější president generál Porfirio
Diaz ve značné peněžní tísni, není prozatím známo.
Platon Vojnovič
Šperk
Charlotta
Maxmilián
Porfirio Diaz
Bodjan
Nový York
Que
Evropa
13
article
Faktum je toliko, že některé šperky z tohoto pokladu
byly podloudně dopraveny do Spojených států přes
Laredo v Texasu a zde nabídnuty ke koupi. Celní
agent Theobald dal těchto dnů zatknouti dva Mexi-
čany, Alejandra A. Marouccia a Velina M. Perczu, ja-
kož i mexického generála A. A. Moscosu. Odňaty
jim dva malé balíčky, v nichž nalezeny dva prsteny,
každý s překrásným diamantem v ceně 5000 doll. a
jiný nádherný šperk v ceně 40.000 dollarů, jenž po-
žívá světové pověsti, neboť prostřední kámen, obklo-
pený 18 menšími diamanty, jest neobyčejně čistýa
váží 33 karaty. Bližší podrobnosti nechtějí udati
ani agent Theobald, aniž advokát Th. A. Atkinson,
jenž domnělé podloudníky zastupuje. Na každý způ-
sob lze očekávat, že to bude historie velmi zajímavá,
jestliže snad některé vyšší mocnosti záhy nerozestřou
nad touto záležitostí »zlatý závoj« a takto ji zahalí
zrakům obyčejných smrtelníků.
Theobald
A Marouccio
M Percza
Moscos
A Atkinson
spojený stát
Laredo
Texas
14
article
B. Ledvinková.
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
301—304.
Balzac