ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b84ce00-681f-11dc-a56f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 15 celkem · entity: person 37, place 31, work 1, org 1
1 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Londýna, 27. listopadu. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje ze Standertonu ze dne 25.: Anglická kolona udeřila nedaleko Prev lingstadu na 150 Burů a sehnala je s pahorků jež měli obsazeny; Burové doznali značných ztrát. Angličané ukořistili veliké množství po travin. Z Londýna, 27. listopadu. »Evening Standard« zaznamenává s výhradou zprávu, že objeveno spiknutí, jež mělo za účel zavraždění maršálka Robertsa Asi dvacet cizinců bylo prý v něm zúčastněno Spiklenci založili podkop, jenž vybuchnouti mě za Robertsova nedělního pobytu v kostele v Jo- hannesburgu. Spiknutí bylo objeveno bdělosti policie a Robertsovy tělesné stráže. Bylo prý zatčeno asi 10 osob, zvláště Italů.
Prev Burová Angličan Robertsův Italos Londýn Jo Bur
2 article Pěstounka.
Pěstounka. Pěstounkou nejpřirozenější jest každému dítěti nepopíratelně vlastní jeho matka. Tak nezměrně mnoho něhy položila přiroda do srdce ženy, že jí není žádná oběť příliš těžkou, jedná-li se o děti její. Obětavá matka nejen že postavila celou řadu občanů do světa, nejen že vypěstovala to lidské poupě k úplnému roz květu — ona nepřestává plod svůj milovati kdyby žila sebe déle a teprve s dechem po- sledním končí také láska její. Mateřství se neomezuje jenom na rados z tvora nového, ono snáší všechny boly, bědy a děsy, práce a povinnosti s hrdinnou trpěli- vostí a statečhostí. Dějiny světové předvádějí nám celou řadu slovutných matek, ale těch, jež skrytě konaly své povinnosti vzorně, jest ovšem mnohem více. K výchově lidských bytostí jest tedy přírodou samou v nejpřednější řadě určena matka. Je-li jí poskytnuta možnost, aby se svým dětem zcela věnovati mohla, pak není příčin, proč by tak učiniti nechtěla! Blahobyt činí každé matce každé břímě snesitelnějším a zvýšuje radosti i slasti. Matky vznešených a středních kruhův nemají mnohdy ani potuchy, co strádati musí chudé rodiny, a přece i v těch vrstvách, kde nedostatek se všech stran dveřmi čiší, potkáváme se mnohdy s matkami řádnými a dětmi k dobru vychovanými. Avšak pohleďme nyní tam, kde nalezáme děti nehlídané. Muž i žena jsou v práci mimo obydlí a děti zavřeny v pochmurných, dusných, nečistých a nespořádaných prostorách o hladu a zimě nebo jenom o chlebě a vodě.
3 article
»Pozor na děti!« volá neustále hlas veřejnosti, ale těžko je dávati pozor někomu, koho tu vlastně vůbec ani není. Nehlídané děti přicházejí o život buď uho- řením neb utopením, nebo pádem; stanou se mrzáky následkem úrazů a tak ku práci ne- schopnými. Nezavrou-li jich rodičové a necha- jí-li je potulovati, propadají děti zkáze mravní. Stává se často, že, je-li muž opilec, zemřel-l muž a zanechal ženu s několika dětmi opuště- nou, nebo opustil-li muž ženu, aby za milenkou odešel — musí žena chopiti se úsilovně práce, aby vyživila sebe a všechny své děti. Žena dělnice, nádennice, švadlena, posluhovačka, pra- dlena a podobné nejsou mnohdy s to, aby tolik vydělaly, čeho nejnutněji potřebují a hle! pro děti jejich, pro nejchudší z nejchudších otevřel humanismus našeho století útulky, jež nazývají se opatrovnami. Do síní světlých, vzdušných, suchých a teplých přivádí nehlídané a potulné maličké a odevzdává je péči pěstounek, jež jim mají nahraditi matky. Není snad v celém kře- sťanském světě dnes ani jediné země, ve které by se nehledělo vyplniti slova Kristova: »Nechte těch maličkých přijíti ke mně !« Byli to nejprve jednotlivci a potom státy, jež plně uznali toho potřebu, aby se dětem ne- hlídaným, opuštěným a potulným dostalo vy chování a péče mateřské. Proto i ve Francii v Rakousku říkáme opatrovnám školy mateřské Mateřská láska, oddanost a obětavost má v nej- přednější řadě krášliti ony pěstounky, jež mají dětem nehlídaným nahraditi matky.
Kristův Francie Rakousko
4 article
Mateřské školy jsou velkým dobrodiním pro chudinu vůbec. Velká města a místa továrnická by jich dnes nemohla ani postrádati. Jsout skorem i nevyhnutelnou potřebou pro střediska lidnatá. Podívejme se však ještě dále! Farář Oberlin ukázal nám již na konci 18. století prakticky, že by mohla míti každá obec svou pěstovnu pro malé dítky. Dr. Mošner sdělil nám theoreticky (r. 1848) ve své »Pě- stounce«, že by měla míti každá obec svou
Mošner
5 article
pěstounku. Jsou tu a tam jednotlivci, ovšem zá možní, kteří z čistě lidumilného popudu zřídili úchylny pro chudou mládež škole nepovinnou. A přece se jeví škol těch humanních velký ne- dostatek. Ve mnohých obcích se dnes ještě ani neví, že by škol mateřských mohlo býti. Deva- tenácté století nebylo s to, aby přesvědčilo všechny vrstvy o blahodárnosti pěstoven dět- ských. Smíme doufati, že dvacáté století bude pokračovati v snahách humanních? Čas vánoční jest doba, kdy mysli sebe zatvrzelejší měknou, kdy vír světa šumného na několik hodin ustu- puje, aby poskytl lidu možnost, radovati se ze štěstí nejčistšího, jež poskytují zdárné dítky ro- dičům ušlechtilým, a štěstí to jest láska ro- dinná. Kdo šťastní budete o letošních váno- cích, kdo blaženě nadehnuti budete všemi těmi projevy úcty, lásky a oddanosti, přispějte dle možnosti k tomu, aby se dostalo pomoci lidské těm dětem, které bloudí opuštěné, nebo kterým se nedostává i toho nejpotřebnějšího, totiž pří- střeší, chleba a oděvu !
Deva
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Spisovatelé a obecenstvo. Z Moskvy s oznamuje: Známí spisovatelé Čechov a Gorkij byli za svého pobytu zde as po týden předmětem do- těrně pozornosti obecenstva v divadle umělců. Mohli se jedva hnouti v prostorách divadla, tak byli ne- ustále pronásledováni davem zvědavců, kteří ú pří tomnosti obou spisovatelů hlasitě se bavili o jich zevnějšku, o způsobu, kterak se šatí, o jich účesu atd. Po skončeném představení byli Čechov i Gorkij vyneseni obecenstvem na rukou z divadla. Při posledním provozování kusu Antonija Pavloviče Čechova »Strýc Vaňa« uchýlili se oba spisovatelé do odděleného pokojíku ve foyeru, aby nevyrušeně po- pili čaje. Ale také zde nebyli bezpečni před zvě- davci, kteří se tlačili u dveří a zevlovali na spiso- vatele, popíjející čaj. Tu přešla Gorkému trpělivost oslovil dotěravce následovně: »Co na mne zevlu- jete? Jsem Medicejská Venuše, baletka anebo mrtvola vytažená z vody? Píšu povídky, jež se vám patrně líbí; ale proč mne následujete každým krokem, dí- váte se mí do úst a tleskáte mi? Až napíšu kus, jenž se vám bude líbit, pak tleskejte, jak vám libo. Hleďte, v divádle již dávno šla opona vzhůru. Dává se kus velké umělecké ceny, ale vy raději se potlou- káte po foyeru a díváte se, kterak s Antonijem Pavlo- vičem piju čaj. Styďte se« . . . Nadšené obecenstvo také tuto řeč odměnilo salvou potlesku.
Čechov Gorkij Antonija Pavlovič Čechův Vaňo Gorký Venuš Píša Pavlo Moskva
7 article
= Kulturní obrázek ze Španělska. Z M- dridu se oznamuje: Bída v učitelstvu vábí opět k sobě veřejnou pozornost. Ke skvělému uvítání, jež připravila španělská vláda jihoamerickým delegátům španělsko-amerického kongresu tvoří příkrý kontrast petice, jež koluje mezi španělskými učiteli. V této petici prosí učitelé, aby byli chráněni před hladem a bídou. Vláda je dlužna těmto nešťastníkům sumu 9,036.503 peset. Většina učitelů nedostala po leta platu. Služné, na něž mají nárok, jest hrozně nízké. 21.546 uči- telů dostává roční služné 750 až 1000 peset; 1450 po 1000—2000 peset; jen 180 má více než 2000 pe- set. Učitelé žádají o zvýšení služného a okamžité jeho vyplacení. Vyhrožují, že zavrou veškeré veřejné školy v zemi, nebude-li jejich žádosti vyhověno, takže vláda snad v nejbližší době ocítí se vůči iaktu stávky učitelů. Někteří učitelé, kteří se nalezají v nej- krutší bídě, žádají dokonce o dovolení, aby směli mezi obecenstvem žebrat. Podle statistiky jest ve Španělsku 3,543.595 dětí školou povinných; avšak jsou místnosti toliko pro 1,104.779 žáků. Zákon o nucené návštěvě školní jest tudíž ve skutečnosti to- liko na papíře. Dle posledního sčítání lidu bylo zji- štěno, že jest ve Španělsku 6 millionů analfabetů, že udíž 33% obyvatelstva neumí ani číst ani psát.
Španělsko
8 article
= Velká bouře ve Spojených státech a v Kanadě. Z New Yorku se oznamuje: Bouře, jež se strhla následkem současného, náhlého vedra na východě a mrazů na západě Spojených států, zu, řila po celé Unii a způsobila ohromné škody. Také v Kanadě dosáhla bouře rychlosti 114 kilometrů za hodinu a trvala v Montrealu plné čtyři hodiny v této síle. Mnohé nedostavené domy byly pobořeny a pří- stavní nábřeží bylo pokryto troskami. Dvě velká skladiště zboží se zbořila a nové francouzské divadlo pobořeno, jakoby bylo z karet. Při tom zřítila se zadní stěna budovy na sousední villu, při čemž jedna paní usmrcena a čtyři osoby těžce zraněny. Dva velké škunery, kotvící u pobřeží blíže Toronta, dá- valy po celý den poplašné signály, avšak nebylo možno, vyslati vléčnou loď anebo záchranné čluny. Teprve když bouře poněkud ulevila, bylo možno mužstvo zachránit. Lodi byly vrženy na pobřeží a stroskotaly se. V Ottawě pobořeno v nové čtvrti, jež povstala na místě vyhořelé části města, čtrnáct domů. při čemž několik osob, jichž počet dosud nebyl zji štěn, pohřbeno v ssutinách. V New Yorku strhla bouře střechu známého hotelu »Sherry« a srazila ji na ulici. Na štěstí byla ulice prázdna a nikdo nebyl raněn. Plavba v přístavu byla značně stížena. Po drobné zprávy o tom, co se dělo ve vnějším pří- stavu, doposud však nedošly. Tím poplašnější však jsou pověsti, že několik lodí se srazilo a dvě se po- topily. Rychlý parník »Císař Vilém« přibyl ve čtvrtek, omeškav se o půl třetího dne, takže již byly obavy, že se mu v bouři přihodila nějaká nehoda. Šhledáno však, že měl zlomený toliko jeden z lodních šroubů.
Vilém spojený stát Kanada New York Montreal Toronto Ottawa
9 article
Rovněž zlé zprávy docházejí o tornadu z jižních států Unie. Šedesát lidí zahynulo, přes sto bylo těžce raněno. V Kalifornii musila býti přerušena želez- niční doprava a v Buffalu zřítila se čásť panameri- cké výstavy. = Nový proces pro vraždu barona No- tarbartola. Z Říma se oznamuje: Očekává se, že v nejbližší době zahájen bude opět sensační proces o zločinu, jenž skorem osm let nemohl býti vysvět- len. Proces, zahájený loni v Miláně proti několika podezřelým osobám, musil býti odročen, ponévadž výpovědi některých svědků poukazovaly na nové stopy, výpovědi jiných svědků pak byly patrně ne- pravdivé, tak že proti jich původcům zavedeno bylo trestní řízení. Dávno již nasvědčovaly veškeré okol- nosti tomu, že původci vraždy, spáchané dne 1. února 1893 ve vlaku mezi Sciarrou a Palermem, jsou čle- nové maffie, kteří ji spáchali na podnět osobností vynikajícího společenského postavení, jež chtěly od- straniti barona Notarbartola, poněvadž svou počest- ností jako člen obecního zastupitelstva a ředitel banky Sicilské překážel jim v jejich podvodných rej- dech. Vyšetřování tohoto zločinu bylo vlivem maffie všemožným způsobem mařeno. Milánský proces po- dal důkaz, že úřadníci, kteří měli pátrati po zločin- cích, povážlivým způsobem porušovali svoji povinnost.
Notarbartola jižní stát Unia Kalifornie Buffalo Řím Milán Palermo
10 article
Soud schválně uváděn na nepravou stopu, corpora delicti zašantročena, listiny padělány, protokoly od- straňovány, svědkům vyhrožováno atd. Policie a čet- nictvo i vyšetřující soudcové v Palermu těžce kom- promitování. Mezi svědky, kteří se budou musit zod- povídat pro křivé svědectví, nalezá se mimo jiné též policejní inspektor de Blasi. Mezi vynikajícími osob- nostmi, o nichž bylo známo, že jsou ve spojení s maffií, jež byly kompromitovány v záležitosti banky a byly nepřáteli Notarbartolovýmí, nalezá se též dlouholetý poslanec palermský, velkostatkář Rafaele Palizzolo, městský rada, člen provinciální rady, jakož i dozorčí rady Sicilské banky, komthur řádu sva- tého Mauricia a Lazara a t. d. Na něho padlo také podezření, že zločin spáchán na jeho podnět. Generál Mirri, jenž jakožto mimořádný komisař pro Sicilii za nepokojů roku 1894 horlivě se zabýval tímto záhadným zločinem, při čemž narážel na pře- kážky i u samých úřadů, udal, jak jsme svého času již oznámili, v milánském procesu, že nabyl pře- svědčení, že Palizzolo měl důležité příčiny, aby No- tarbartola odstranil a že mu jakožto vynikajícímu členu maffie bylo snadno možno dát zločin provést.
Blas Palizzolo Mauricius Lazar Mirri Palermo Sicílie sicilský banka
11 article
Udal dále, že policie a soudy sicilské provinily se neslýchanou nedbalostí, lhostejností a trestuhodným tutláním. Zločin zůstal bez trestu, poněvadž nesvě- domitá, lstivá, brabivá rota, nelekající se nijakého zločinu, znásilňující a zastrašující obyvatelstvo, má v rukou též úřady. »Má-li být v Sicilii někdo za- tlačen,« pravil generál, »počíná se tím, že jej sni- žují a očerňují. Pomocníky při tom lze vždycky na- lézti mezi poslanci a senátory, po případě též u ně- kterého presidenta soudu. Tím dovedou si získati sluchu u vlády a účel jest dosažen.« Přesazování soudních a policejních úřadníků, kteří vážně pátrají po zločincích, lze dle Mirriho vysvětliti toliko vlivem lidí, kteří se obávají odhalení tajemství. Generál ob- viňoval přímo státní zastupitelstvo a vyšetřující soudce, že se snažili záležitost zatemnit a že se ne- odvažovali podniknouti cos vážného. Osobní chování Palizzolovo potvrdilo podezření generála. Nejhorlivěji však zasadil se o odhalení původce zločinu syn za- vražděného, jenž jej také před porotou v Miláně ve- řejně obvinil. Určité důkazy však nemohly býti po- dány. Stopy zločinu byly nikoli bez přičinění úřad- ních osob vyhlazeny neb zmateny. Přes to však hned po odročení milánského procesu podal gene- rální státní zástupce v Palermu návrh na stihání Palizzola a dne 8. prosince svolila sněmovna, aby byl Palizzolo soudu vydán.
Palizzola Palizzolo Sicílie Milán Palermo
12 article
= Lupiči v klášteře. Ze Szegedina se ozna- muje: Onehdy v noci vnikla tlupa lupičů do srb- ského kláštera v Bodjanu, v župě barčské. Lupiči nejprve spoutali sluhy kláštera a ucpali jim ústa, pak se odebrali ku převoru Platonu Vojnoviči, jenž v prvním leknutí vydal jim všechny peníze, jež měl při sobě, připomenuv, že ostatní peníze nalezají se v druhém křídle kláštera. Zatím však zpozoroval lu- piče jeden z řeholníků, jenž se odplížil z klášteraa přivolal pomoc. Zatím co lupiči ještě pátrali po pe- nězích, přišli do kláštera na pomoc obyvatelé ozbro- jení obušky a ručnicemi. Lupiči dali se na útěka pronásledovatelé několikráte za nimi vystřelili. Lu- piči střelbu opětovali a zranili těžce dva z pronásle- dovatelů. Lupičům podařilo se uniknout. = Šperky císařovny Charlotty. Z Nového Yorku se oznamuje: Malá dohra k historickému dra- matu, jež se odehrálo před 33 lety v sousedním Me- xiku a skončilo popravou císaře Maxmiliana v Que- retaru, zaměstnává nyní zdejší celní úřad. Císařovna Charlotta, jak známo, při pádu císařství mexického meškala v Evropě. Drahocenné šperky její dostaly se většinou do rukou vítězných republikánů a od té doby tvořily část mexického státního pokladu. Bylysli některé z těchto šperků před nedávnem ukradeny aneb nalezá-li se nynější president generál Porfirio Diaz ve značné peněžní tísni, není prozatím známo.
Platon Vojnovič Šperk Charlotta Maxmilián Porfirio Diaz Bodjan Nový York Que Evropa
13 article
Faktum je toliko, že některé šperky z tohoto pokladu byly podloudně dopraveny do Spojených států přes Laredo v Texasu a zde nabídnuty ke koupi. Celní agent Theobald dal těchto dnů zatknouti dva Mexi- čany, Alejandra A. Marouccia a Velina M. Perczu, ja- kož i mexického generála A. A. Moscosu. Odňaty jim dva malé balíčky, v nichž nalezeny dva prsteny, každý s překrásným diamantem v ceně 5000 doll. a jiný nádherný šperk v ceně 40.000 dollarů, jenž po- žívá světové pověsti, neboť prostřední kámen, obklo- pený 18 menšími diamanty, jest neobyčejně čistýa váží 33 karaty. Bližší podrobnosti nechtějí udati ani agent Theobald, aniž advokát Th. A. Atkinson, jenž domnělé podloudníky zastupuje. Na každý způ- sob lze očekávat, že to bude historie velmi zajímavá, jestliže snad některé vyšší mocnosti záhy nerozestřou nad touto záležitostí »zlatý závoj« a takto ji zahalí zrakům obyčejných smrtelníků.
Theobald A Marouccio M Percza Moscos A Atkinson spojený stát Laredo Texas
14 article
B. Ledvinková.
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 301—304.
Balzac