ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b79a800-7273-11dc-a313-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 45, person 81, work 5, org 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 21. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 261.
4 article
Na ranní a odpol. listr přodplácí ne o v Praze v seministra sa měile ss ktrrt leta . . . . 6. K — s drojí denášken na mě na ut lsts . . . . 7 K 60 ve alinlkách na měste . . . 2 K 80 n Poštour mžsle nr.. . . ke s drojí zlsilke na pážat čtrrtdeia . . . . 1l k eo
Praha
5 article Rozvázali upřímně!
Rozvázali upřímně! Není divu! Když politicky tak »vzorně nestranný« a národně tak — »nepodjatý« systém Körbrův rozvazuje proti nám tak — objektivně, že vypuzuje jazyk šestimilliono vého národa českého ze všech státních kan- celáří země české s horlivostí a bezohled ností od německých urputníků žádanou; když vládní »Fremdenblatt« vychvaluje ve-l ko- německý svatodušní program jako vtěle- nou mírnost, za to ale před naším českým programem státoprávním se křižuje jako před »temným stínem budoucnosti«: tu věru není se čemu diviti, rozvazuje-li sbor něme- ckých násilníků teprve na celé kolo své staré velkoněmecké zpupnosti proti nám Slovanům rakouským, patrně v domnění, že po dva- cetiletém krutém zápasu hodina rozhodu již bíje a že německým terroristům zapotřebí jen poslední svorné námahy, aby vztýčil svůj vítězný prapor na branách dobyté Cis- lajtanie, podobně jako doufal Vilém I vztýčiti prapor Germanie na hradbách do- bytého Pekina. — Ano, dvacet let tomu, co zahájili ně- mečtí centralisté do třetice válku proti nám a proti Rakousku pod černo červeno- zlatou korouhví myšlenky velkoněmecké: ponejprv r. 1848—1849, po druhé r. 1865—1871, po třetí r. 1880. Pokaždé proto, že se nám Čechům a s námi ostatním Slovanům mělc v tom Rakousku dostati také trochu vy- sluní spravedlnosti a práva. Tato ny- nější třetí válka trvá nejděle. Zahájili ji 1. května 1880 Wolfrumovým obrněným dota- zem, jak že se mohla vláda Taaffova opo- vážiti nařízením Stremayerovým ze dne 19. dubna 1880 nakázat všem c. k. soudním politickým úřadům v Čechách a na Moravě, aby Čechům jako Němcům v zevnější službě přisluhovali jejich jazykem? Již 10. května 1880 vytasili se s pověstným návrhem Šty- řana hr. Wurmbranda na vysvěcen němčiny proti ostatním zemským jazykům na jazyk — s tátní.
Vilém Čecho Wolfrumův Taaffův Stremayerův Němec Rakousko Čechy Morava Körbrův
6 article
Tím počali patalii. 15. února 1882 prvně jejich Plener přiznal, že chtějí Ra- kousku vilačiti německý charakter, 28. února 1883 jejich Menger již volal, aby Němci vynaložili všechny své síly »ku šiření, fedrování a sílení velké německé národní myšlenky.« Za- tím již o ní co nejůsilovněji na severu Čech pracovali Knotz. Pickert. Prade a j. vystupujíce s palicskými pozadavkves rodním rozdělení Čech za účelem utvoření nové německé země v Čechách. Slabá vláda Taaffova, se svým slabým místo- držitelem Krausem bála se tohoto revoluč- ního hnutí a — nechávala je růsti, dokone když Herbst, Plener i Schmeykal postavili se v čelo jeho. Tak to šlo dále, až do osudného 18. ledna 1890, do punktací ví- deňských. Vídeň byla ochotna obětovati tisíciletou jednotu království českého a zříditi Němcům samostatnou německou zemí v severních Čechách, ale národ český neschýlil na štěsti šíje před tím »machtausgleichem« — a ví tězný jásot německý z Teplic a německého kasina pražského brzy utichl nad troskam punktačního díla. Neodpuštěno nám toho ovšem. Pokutováno nás výminečným sta- vem a nemravnou parlamentární ko ali c proti nám, která však, vděk opposiční sta- tečnosti poselstva mladočeského a vděk ne snášelivosti německých chau vinů, brzy vzala rovněž tak bídně za své jako byla povstala.
Němec Pickert Taaffův Kraus Herbst Plener Schmeykal Čechy Vídeň Teplice
7 article
Blížilo se uherské vyrovnání a vláda neměla v parlamentě bez nás Čechů většiny Chtíc nechtíc musila tedy hledět si roztrp čený národ náš udobřit a tak přišel k veslu Polák Badeni, aby nám podal po sedmiletém boji ratolest olivovou ve způsobě svých spra- vedlivých nařízení jazykových o rovnopráv- nosti obou zemských jazyků v Čechách a n Moravě ve správě úřadní. Než proti tomu rozlítila se saň furoru teutonského znova v boj na život a na smrt. nedávajíc již pardonu ani tomu svému cen- trálnímu parlamentu. Déle dvou let jej svou obstrukcí zabíjela a hanbou zasypávala, ne- dbajíc ani cti Rakouska, ani potřeb jeho ná- rodů, ani ústavního principu. Vše mělo ustoupit před svrchovanost německé zvůle; autorita státní, zásada vět- šiny parlamentní, právo a spravedlnost vůči nám — vše! A ustoupilo. 17. října 1899 nadešla po Gautschově ústupu a Thunově pádu neslýchaná ta kapitulace Clarova. Ně meckým buřičům ze školy Wolfovy obětován národ český, obětována pravice a obrácen směr lodi státní v levo. Nuž a jaký z toho pro Rakousko zisk? Spokojila se německá hydra ohromnou obětí jakou jí státní autorita přinesla? Ani pomy šlení. Naopak: při jídle jí teprv přišla chut Po zrušení Badenových i Gautschových naří zení soptí dnes nenasytná saň tepr dále: Obětujte mi i ta nařízení Stremayrova z r. 1880 a prohlašte němčinu za omnipotentní státní jazyk Cislajtanie, jako je v Uhrách maďarština jazykem státním. To jest moje rozhodná žádost a dokud té ne- bude mi splněno, dotud se neztiším !« Už nevolají po žádném upravení otázky zemských jazyků, nýbrž požadují na vládě drze a zpupně, aby činem státní ho absolutismu pasovala němčinu na jazyk státní, nedbajíc, co řekne tomu 16millionová většina neněmeckých ná- rodův, dá-li sobě tento attentát na svůj život klidně líbit či nic.
Čecho Polák Baden Gautschův Thunův Clarův Wolfův Badenův Čechy a můj Morava Délos Rakousko Uhry
8 article
Ba nedosti na tom: druhdy pozakrýval ještě tento požadavek svého německo-národ- ního sobectví pokrytecky fíkovým listem státní potřeby. Plener i Chlumecký, ba i Prade dušovával se, že té nadvlády něm- činy nepožaduje pro zisk Němectva, nýbrž toliko pro blaho a jednotu státu. Avšak dnes, osmělen a studu prost pouští německy egoism již i tento fikový list a ukazujese v celé své nahotě: »Chceme státní němčinu proto, aby z Cislajtanie byl německý stát!« rozvazují nestoudníci ve své babylonské rozpustilosti. »Nejedná se nám — zní provolání ně- meckých nacionálů — o úpravu úřadního jazyka v jednotlivých územích a částech zemí, nýbrž o rozhodující otázku: má-li Rakousko býti a zůstati státem pod německým vedením a po nadvládou německého jazy ka jako jazyka státního, — či zdali oklikou federalistických pokusův. dospěti máme do politické a hospodářské závislosti na Uhrách, ku tvrdému panství feudálnímu, ku českému státnímu právu a tím ku roz bití říše? Německý lid má prý tedy př volbách lednových prohlásiti, že chce míti tento stát vedený něme- ckým národem a že chce zmařiti ve- škery snahy protivníků vlastní národní silou. »Německý lid rozhodne nynío osudu státu rakouského!s Tak mluví dnes důvěrníci a přá- telé rakouského ministra“ presi- denta, z nichž chce on utvořiti kádr své budoucí vládní většiny! Mějž si je tedy ty Prady a Lechery, ty Funky a Pergelty za své lodivody do nedozírna velkoněmeckého moře. Šťastnou cestu!
Plener Chlumecký Lecher Funk Pergelta Rakousko Uhry Prado
9 article
Avšak, co říkají této plavbě naši bratři Poláci a Jihoslované? Dají se i oni zaslepeně a chabě v ty víry osudné strhnouti, či jim tato německo-nacio- nální vlajka na stěžni ubohé »Austrie- otevře v čas ještě oči, takže uposlechnou toho výstražného »Glosu Naroda«, jenž k nim dnes výstražně volá: »Běda, dá-li voličstvo naše hlasů svých kandidátům kolísavým, ne- rozhodným neb mameluckým - pak dá hlas svůj pro německý jazyk státní a pomůže kroutit provaz na vlastní polskou šíji. Německý jazyk dusí už jako provaz naše bratry, úpící v okovech německých, jimž se nyní už nedovoluje ani k bohu po polsku hlasovati pro německý státní jazyk, jak sami umírnění Němci přiznávají. vzájem- nost slovanská s živelní sílou událostí vy- vstává před námi jako nutnost. Není jiného východu než: buď ruku v ruce s našimi po- bratimci »za naši i jejich volnost«, aneb pacholství se skvrnou zrady na čele u Němců, katů národa polského a všech západních Slovanů. Buď zde, nebo tam; buď vzájemnost slovanská neb německý jazyk státní, jařmo otroctví. Kdo si jinak představuje situaci, buď jí nerozumí aneb vědomě klame a vede voliče na scestí. Běda Polsce — (a my dokládáme: běda jižní Slavii) — kdyby v rozhodném bojio německost Rakouska, v boji na život a na smrt mezi Slovanstvem a Němci, stanula po straně Němcův!«
Polák Jihoslovan Němec Polsec Němcův Rakousko Austria Slavia
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. zářI. (Proti státn němčině.) Resoluce vídeňské schůze něme- ckého souručenství neponechává nijaké pochyb- nosti o tom, že Němci z bývalé levice půjdou do volebního boje s heslem němčiny jako ja- zyka státního. Orgány německé levice už ani necítí potřeby zastírati toto heslo maskou jazyka »prostředkovaciho«, nýbrž vyznávají otevřeně, že jim běží o prohlášení němčiny za jazyl státní. Proti této snaze vystupuje co nejrozhod- něji »Glos Narodu«, jenž vidí v příštích volbách boj o to, jaký ráz má v budoucnosti míti Ra- kousko. »V tomto boji o budouenost Rakouska — píše »Gl. Nar.« — stojí na jedné straně v sevřeném šiku všechny německé strany v tomto státě spolu s židy a domáhají se zcela otevřeně, aby Rakousko nebylo nic jiného, než německá východní marka, než jeden ze států náležejícíeh do svazku německé říše, než působiště německé kultury mezi národy slovanskými. Nástrojem, sloužícím k tomuto cíli, má býti přirozeně ně- mecký jazyk; ten má býti národní značkou státu, má býti štítem, chránícím ducha něme- ekého, má býti beranem na probiti výlomu v ná- rodní sile a obraně národů slovanských l« »Na druhé straně stoji národ český, ve- doucí obrovský boj jmenem všeho západního Slovanstva. Stoje na půdě svých historických práv a zároveň na půdě veliké ideje Františka
Němec Glos Naroda František Praha Rakousko Nara
11 article
Josefa, zaručující národům, sloučeným pod že- zlem Habsburků, úplnou národní rovnoprávnost, národ český prohlašuje rozhodné a mocné »veto« proti germanisačním útokům na budoucnost Ra- kouska; národ český chce viděti Rakousko volným a svobodným spolkem samostatně se spravujících národů, sloučených v jeden celek pouze na obranu proti společnému nepřiteli. Za uskutečnění zásady. že každý Čech, Slovinec, Chorvat, Polák a Rus musí míti v tomto státě možnost, učiti se ve svém jazyku ve škole, hledati svým jazy kem spravedlnost u soudu, vyřizovati každou svou věc ve svém jazyku v úřadě, zápasí národ český a jeho zástupcově mužně, neodvratně, vytrvale a všemi prostředky. Ústava, která to sice theore- ticky a všeobecně přiznává, neposkytuje však nijaké záruky, že se ony zásady provedou také v praxi, a která spíše dovoluje, aby se ony zá- sady měnily a křivily samovolnými nařízeními výkonné moci: nemá pro ony národy a jich zá- stupce nijaké ceny, jakoby jí neměl stát, jenž by odpovídal ideálu, jak si jej vytvořily strany německé. Povaha císaře Františka Josefa, jeho velkomyslné snahy a záměry, jeho porozuměn zájmů dynastie i říše, poskytují českému národu více záruk rovnoprávnosti, než ta pověstná ústava. jíž nadužívá každá vláda a kterou překrucuje každá strana, stojící u vládního kormidla. Proto nelekají jej hrozby, že ústava bude zastavena zavládne na čas absolutismus, neboť vi, že z nevyhnutelně potřeby ze ssutin nynější ústavy musí vyvstati nové, obrozené Rakousko, jež bude svobodným svazkem neodvislých národních organismů.« Pisatel obrací se pak proti politikům pol ským, kteří jeví ochotu, podporovati snahy Němců a končí přesvědčením, že dočasný ab solutismus, jehož se nelekáme my Čechové, č můžeme v něm více ztratiti, než Poláci, nemůže býti strašný ani pro Poláky.
Josef Habsburk Chorvat Polák Rus František Josef Němec Čecho Rakousko Čechy
12 article
V Praze, 20. září. (Odpověď dru Ebenhochovi.) Na stať »Linz. Volksbl.« k jejímuž autorství dr. Ebenhoch výslovněse přiznal, a v níž se horší nad vzrůstajícím státo- právním ruchem v zemích koruny české, odpo- vídá »Mor. Orl.«: »Sesileným státoprávním ru- chem českým jsou vinni všichní ti, kdož dovolili, aby Čechům vyrvána byla jazyková nařízení přes to, že přináleželi ku většině parlamentní, a kdož tudíž většinu tuto i vídeňskou půdu vůbec Čechům valně znehodnotili.. . A ještě něco. Dr. Ebenhoch s posuňkem politování hrozí ve svém listě českému národu zlými dny. Ta- kové vyhrůžky v národě našem přestaly za po- slední doby vůbec působiti. Český národ jest s vědom své ceny pro tuto říši a dynastii av také, že jako vždy dosud, až Vídeň zase nás bude nalehavě potřebovat, přijde sama s nabíd- kami. Po lonské flagrantní urážce český národ jí nemůže sám o sobě v ničem jíti vstříe A prozrazujo to jen špatné vychování, kdyžs od uraženého žádá, aby urážku klidně spolkl spokojil se snad tím, že za takové sebezneuctěn bude někým pochválen . . «
doktor Ebenhoch Mor Čecho Praha Linz Orlický Vídeň Ebenhoch
13 article
Ze Lvova, 18. září. (K slovanskému sjezdu živnostníků v Praze.) »Kurie Lvovský« odsuzuje jednání lvovského řemeslnického sjezdu, jenž odmíti návštěvu slovanského sjezdu v Praze. Výmluvu, uvedenou odpůrci pražského sjezdu, že česká obstrukce zmařila národohospodář- skou činnost parlamentu, prohlašuje za neplatnou poněvadž vláda mohla i mimo parlament mocí na řízení podporovati řemesla a živnosti, kdyby byla chtěla. »Nyní pak — pokračuje »Kur. Lv. — kdy běží o pošlapání nárouních idcálů českých a vy hovění nenasytnému apetýtu Němců, kdy vláda otevřeně počíná vystupovati proti jazyku českému hotovo pyt pri toln jnapomocno. Skůteena hanb jest však, že lvovské měsťanstvo sedá tak snadno na lep různým temným politikům a nepováží, že Němci, spraví-li se dnes a Čechy, zaberou se zejtra k nám Polákům. Jest hanba, že řemeslníci, utisko- vaní německým průmyslem, tak ochotně se bratříčkují s týmiž německými průmyslníky na sjezdech r kouských . . .«
Němec Čecho Polák Lvov Praha
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. září. Němečtí socialisté v obraně polského jazyka. V řadách socialistů pozoruje se značná změna v poměru k utištěným národnostem ak tomu, že jim odnímáno nejprimitivnější, nejzá kladnější právo — právo mluviti materským ja- zykem, pěstovati a vzdělávati jej. Právo toto dosud socialisté nepovažovali za nic a stávali se pomahači odnárodňovacích systemů. Nyní nastal obrat — nevíme dosud, zda upřímný, nebo vy- počítaný. Socialisté němečtí i polští spojili se a za protestovali na schůzi v Poznani proti pověst- nému nařízení ministra pruské osvěty Studta, jež zapovídá pelské děti i v nejnižších dvou třídách obecných škol vyučovati po polsku náboženstv — poslednímu předmětu, kde dosud polský jazyl byl trpěn. Nyní pak otázka ta přivedena na pře- třes na velkém sjezdu německých socialistů v Mo- huči, kde soudruh Gogevský a soudružka Roža Luxemburgova navrhli k odhlasování následujíeí návrh: Sjezd ukládá svým poslancům, aby nej- novější, proti užívání jazyka polského ve školách provincie poznaňské namířené prostředky vlády pruské přivedli v parlamentě na přetřes a po- starali se o jejich zrušení, jakož aby vůbec vš váhou svojí bojovali proti tomu, aby s Poláky bylo zacházeno jako s obyvateli druhého řádu.
Gogevský Roža Luxemburgův Polák Praha Poznaň
15 article
Poslanec Singer odporučil návrh ku přijet slovy: »Přirozené právo lidí, právo užívání ma- terského jazyka nesmí být omezováno. Návr ten se stanoviska mezinárodní vzájemnosti so cialní demokracie rozumí se sám sebou. Právě tak rozumí se samo sebou, že všeliké týrání a pronásledování Poláků odsuzujeme.« Navrhovatelka soudružka Růža Luxembur gova promluvila: »Urazila bych vás, kdybych svůj návrh odůvodňovala. Vždyť znáte poslední čin bohatýrského ministra pruské osvěty! Sou- druzi! Jde o soustavné vyhlazování čelého ná- roda. Naši poslanci na říšském sněmu musejí vládě ukázat, že beztrestně nesmí na této dráze pokračovat. A polskému národu musíme osvědčit. že socialná demokracie hájí jeho nejsvětější práva, kdežto zástupci ostatních tříd mu je berou anebo jsou k němu lhostejni.« Socialisté směru nároaního s potěšením vzal na vědomí návrh soudružky Luxemburgové a ne tajili, že se do ní tak rozumného a spravédlivého návrhu nenadáli: bylať ona dosud v táboře prot národovců. Návrh byl přijat. »Žijeme z chyb svých nepřátel,« řekl kdys
Singer Luxemburg
16 article Bebel.
Bebel. Rusové v Krüigerovi. »Poccia« píše : Opouštěje Transvál, Krüge neutekl z boje. On nedesertoval, nevzdal se svého úřadu. Mnozí mocnářové ujížděli do ci- ziny a odtud pokračovali v obraně vlasti a ná- roda. Není pochyby, že Burové budou dále vzdorovati angliekému barbarství. Pravda, Ně- mecko, na něž Burové počítali, bídně je opu- stilo. Proslýchá sey že eísař Vilém pojede s princem následníkem navštíviti svou babičku královnu Viktorii. Totě fakt velmi výžnámný. Ale starý president nemusí zoufat. Kromně Ně mecka jsou ještě jiné státy, ktéré nejsou v troj- spolku, a ty jsou vesměs proti Angličanům Volby ve Spojených státech nejsou za horami. Činská válka možná že již dlouho nepotrvá. Pařížská výstava brzy bude zavřena. Kdo vl. co řekne Evropa za měsíc, t. j. po té lhůtě, co Krügeř potřebuje k příjezdu do Evropy Ameriky! Ano, ani ne za měsíc, již za dvě neděle mnoho se může změniti . K zákazu pařížských slavnosti obecních. Slavnost, již rada města Paříže na počes francouzských i cizích starostů pořádati chtěla, byla, jak jsme již sdělili, vládou zakázána. Již v pátek večer oznámil pan de Selnes, prefek sekvanský, toto vládní rozhodnutí pařížským městským zástupcům. Pan Grébauval, jenž dle právě ve Vares, aby připravoval půdu pro sv zvolení poslancem, byl ihned povolán do Paříže. Po debatě dosti hlučné nabyl směr mí - nější vrchu, Městská rada podrobila se nutnosti a rozhodla, aby předseda její reagoval na tento čin vlády protestním dopisem, adresovaným presidentu republiky- Psaní, jehož výňatek byl již sdělen, byl posláno do Rambouilletu a zní takto:
Bebel Rus Burová Vilém Angličan Selnes Grébauvat spojený stát Evropa Evropa Amerika Paříž Rambouillet Poccia královna Viktoria
17 article
»Pane presidentel Když se dostalo cti městské radě být Vámi přijatu, ujistili jsme Vás, že nic se strany naší nebude podniknuto, co by mohlo rušit tuto skvělou výstavu, k níž Francie byla celý svět sezvala. A my jsme svému slo vu dostáli. Slavnost 14. července byla slavena za lesku a přepychu před tím nevídaného. Přes 50 kongresů bylo skvěle na radnici přijato, kte- réžto skutky zajisté svědčí, že máme dobrou vůli a že chceme spolupracovati na tomto vla- steneckém podniku. Městská rada pařížská hodlala zůstati věrn starým tradicím francouzského pohostinství proto chtěla sezvati francouzské i cizí starosty již by navštívili toto hlavní město, ku slavnosti, kde by tito byli zřelí jednotu veškerých Fran- couzů, shromážděných kol ronuhlikánského nra všech mairů. A tyto dvě slavnosti byly byse doplňovaly. Než Vaši prefektové, pane presidente, pře stírají, že Paříž připravuje politickou manife staci, jež je namířena proti Vám a proti národ ním institucím. Vy jste přesvědčen, že nezakládá se tot na pravdě. Vy jste byl námi pozván, kteří jsme byli svobodně zvoleni těmi, kteří třikráte repu- bliku proklamovali a ji krví svou zřídili. A dnes páni prefekti nám upírají práv zvací. Než tato myšlenka bratrství nezvrhne se nikdy v konflikt: slavnosti, jež město Paří chtělo pořádati na počest svých hostí, nebudou se konati. Přijměte atd. atd.
Francie Paříž
18 article
Armand Grébauval, president městské rady pařížské Politické kruhy francouzské jsou zákazem tímto v největší míře překvapeny. Veškeré listy zabývají se výnosem tímto a posuzují ho dl svých stanovisek. Listy protivládní útočí prudce na vládu, listy vládní jsou zamlklé a konstatuj pouze fakt. Samotné kruhy vládě blízké jsou tímto činem ministerstva „páně Waldeck Rous- seauova nemile dotknuty. »Eelair« oznamuje, že starosta petro hradský se již včera vydal na cestu aby byl přítomen této nyní zaká- zaně slavnostti. K rozpuštění anglické sněmovny. K aktu tomuto, jehož příčiny a následky pravděpodobné byly již na těchto místech vy tčeny, zaznamenáváme ještě, že rozpuštěný par- lament zvolen byl v červenci 1895, první sezen konal pak 12. srpna 1895. Tehdejší volby byly způsobily předehozí většině z liberálův a Irů se skládající tak velikou porážku, že v nové sně- movně měli v srpnu 1895 unionisté 411 hlas (z čehož 340 konservativců a 71 liberálních unionistů), opposiční Irové 82 a liberálové oppo- siční jen 177 hlasův. Od té doby až po dnešek ubylo ministerské většině ovšem 10 hlasů, ztra- cených při volbách doplňovacích. Pro volby příští, jež během října se vykonají, nečinís opposice naději, že by dosáhla většiny, al doufá aspoň většinu unionistickou v parlamente seslabiti. Konservativci tvrdl však, že i tyto skrovné naděje liberálů budou zklamány.
Armand Grébauvat Waldeck Rous Ir Irová anglický sněmovna
19 article
Vídeňské »Information« píše se z Lon- dýna k rozpušťění sněmovny poslanecké ještě »Nový parlament sestoupí se počátkem listo- padu ke krátkému zasedání; pak bude odročen. Vlastní jeho zasedání počne, jak obvykle, po- čátkem února. Vůdeové liberálův opposičníe vstupují do voleb nesjednoceni. Campbell- Banner man, Harcourt a Morley jsou proti válee Asquith, Fowler a Grey vyslovili se ale pro válečnou politiku a pro bezpodmínečnou anner jihoafrických republik. Officiální telegram oznámi ministerskou radu, jež prý se v Balmoralu z předsednictví královny konala a kdež prý usne- šeno bylo rozpuštění sněmovny. To ale jest ne správné. Již déle sta let nepředsedal žádný panovník anglický ministerské radě, to bys také pokládalo za docela neústavní za nejvýš nekorrektní jednání. Stalo se pouze toto: ministerská rada usnesla Bsisn
Campbell Harcourt Morley Asquith Fowler Grey Lon jihoafrický republika Information Banner man
20 article
V drobném prodejit zaaní číslo o s0bě . . . za s odpolední . . . na 2 Ve slalkích na venkově ranní číslo. . . . . . . vdpolediní Insoraty plati se hotově uspřel. Fřežplaceni a imarty přijímá sdmini strace v Marinaské ulici č.a Tam nachásejí sa těš rodakce tiskárna s ezpsdics „ Náredních Listě Bukopány se novracnji.
Marinaský ulice
21 article
se o rozpuštění a když byla královna projevila s tím souhlas, sestoupila se pod její předsed- nictvím tajná rada, v níž učiněna opatření formálního rázu. K takovému sezení, kteréž jest jen formalitou, povolávají se ad hoc jen tři tajní radové, v jichž přítomnosti sdělí se a pro- vede se, na čem se bylo ministerstvo usneslo. Plenárního sezení tajné rady nebylo již od roku 1839.4 Katastrofa v uhelném dole u Duchcova.
Duchcov
22 article
Z Duchcova, 20. září. S nezměrným žalem a upřímným politová- ním byla zde dnes ráno přijata oficiální zpráva o rozsahu katastrofy. Přesvědčovála, že skuteč- nost daleko přesahuje domnění, které o rozsahu katastrofy na dole »Frisch Glück« v prvý den panovalo. Skoro dvě třetiny mužstva, jež do dolu ve středu ráno sjelo, bylo buď usmrceno aneb tak těžce pohmožděno, že jest nepatrná na- děje na zachování nešťastníků. Dle pracovních známek zjištěno, že do dolu sjelo i s úřadníky celkem 83 osob. Z počtu tohoto jen 28 horniků zachránilo se tím, že v okamžiku ohromného vy- buchu třaskavých plynů pracovali opodál a uprchli do sousední šachty, odkudž vyjeli na povrch země. Katastrofou bylo tudíž postiženo 55 osob. Z těchto bylo 19 těžce zraněných až do dnešního dopoledne vytaženo, třicet mrtvol bylo již nale- zeno a o ostatních šesti hornících není doposud pranic známo. Vyslovuje se sice naděje, že jsou živi a že se útěkem jinými šachtami zachránili, ale tato domněnka je pravdě nepodobná. Z těžce raněných 19 horníků 11 již zemřelo, tak ž katastrofa středová vyžádala si 47 lidských životů za oběť. A počet tento není deflnitivní. V nemocnici v Řetenici nalezá se několik nebožáků velmi těžce raněných a nebezpečně popálených, takže lékaři, ač ne- šťastníkům všeníožnou péči věnují, vzdávají se naděje na jejich zachování. Včera odpoledne roznesla se zde pověsť, že inženýr pan Vilém Dyk poranění podlehl. Zpráva tato nepotvrdila se však ku všeobecněmu potěšení, neboť pan Dyk požívá všestranné vážností. Zdravotní stav jeho do dneška poněkud se zlepšil.
Frisch Glück Dyk Duchcov Řetenice
23 article
Výjevy, kleré se na blízku dolu odehrá- vají, jsou srdceryvné. Ženy lkají a naříkají, děti pláčou, že ztratily živítele. Mrtvoly nešťast- ných horníků, které dosud byly z dolu vyve- ženy, na povrchu země jsou polévány karbolem ukládány do ak nepoznání znetvořené. Pohre nešťastníků konati se bude nejspls v pátek, a sice ze šachty. Přibuzným mrtvoly vydány ne- budou. Aby se zabránilo návalu obecenstva ku místnosti, kde mrtvoly jsou uloženy, jakož i aby mysl obyvatelstva nebyla vytahováním dalších mrtvol horníků ještě více rozčilována, jest důl četnictvem obklopen. Sedmnáct četníků z okolí a 10 z Prahy pečuje tu o pořádek. Dosah katastrofy jest tím vážnější, poně- vadž většina usmrcených horníků byli lidé ženatí s četnými dítkami. O výživu jejich jest částečně postaráno ústřední bratrskou pokladnou a zajišťujíeím fondem. Sděluje se, že každá vdova obdrží 300 zl. a na každé dítko po 100 zl. Uhelná společnost, již důl katastrofou stížený náleží, oznámila, že o pozůstalé se všemožnou péčí bude se starati. Vytahování mrtvol a zachraňovací práce konají se za dozoru komise báňského úřadu. Dnes dopoledne přijel sem místodržitel hrabě Coudenhove a na dole dal se informovati o roz- sahu katastrofy. Z Duchcova, 20. září odpol. V nemocnici řetenické nalezají se čtyři těžce ranění. Mezi nimi inženýr p. Dyk, jehož stav se značně zhoršil. Lékaři vzdávají se již naděje na jeho uzdravení. Mezi horníky jest pozorovati rozčilení z toho důvodu, že správa dolu zdráhá se mrtvoly vydati přibuzným. Tito obávají se, ž doba pohřbení (v sobotu odpoledne) jest jen předstíraná, aby se pohřeb konal v nepřítomnosti příbuzných. Hornici, kteří zemřeli v nemocnici řetenické, budou pohřbeni jíž zejtra, v pátek.
Přibuzný Coudenhove Dyk Hornik Praha Duchcov
24 article
Výbuchy v dolech. Pan MUDr. Arpád Kříž, horní lékan na Březových Horách, vydal delší poučení o nemocech, úrazech a ochraně horníků v »Lidových rozpravách lékařských« (nákladem J. Otty, 1900), ve kterých ve 3. odstavci pojednává o třaska- vých plynech a výbuších v uhelných dolech. Mluvě o vlastnostech dolního vzduchu vůbec, zmiňuje se blíže o »větrech dobrých«, »mdlých«, »zlých« a konečně »větrech výbuš- ných«, jak horníci rozmanitě složený dolní vzduch zovou. Slovem »větry výbušné« rozumí se třa- skavá směs lehkých uhlovodíků se vzduchem dolním smíšených, která při zapálení způsobuje zhoubně výbuchy. Zkažený dolní vzduch obyčejně půsoh škodlivě na zdraví horníkovo znenáhla a nepo- zorovaně. Často ale i účinkem docela náhlým. O tom šíří se dr. Kříž takto: »To přihodí se zejmena tehdy, když vzduch dolní buď následkem náhlé a veliké ztráty ky- slíku stane se nedýchatelným aneb když plyny jedovatě se nahromadí ve množství takovém, které jest s to způsobiti při vdechování prudkou těžkou otravu. Takové okolnosti nastávají zejmena při vý- buchu třaskavých plynů v dolech uhelných při dolních požárech aneb konečně, když horník náhle vnikne do t. zv. mrtvých hloubení, kde se již dávno nepracuje a nevětrá a kde se zatím nedýchatelné a jedovaté plyny nahro madily.
MUDr Kříž J Ott Březová hora