2
masthead
V Praze, v pátek dne 21. září 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listr
přodplácí ne
o v Praze v seministra
sa měile
ss ktrrt leta . . . . 6. K —
s drojí denášken
na mě
na ut lsts . . . . 7 K 60
ve alinlkách
na měste . . . 2 K 80 n
Poštour
mžsle
nr.. . . ke
s drojí zlsilke
na pážat
čtrrtdeia . . . . 1l k eo
Praha
5
article
Rozvázali upřímně!
Rozvázali upřímně!
Není divu! Když politicky tak »vzorně
nestranný« a národně tak — »nepodjatý«
systém Körbrův rozvazuje proti nám tak —
objektivně, že vypuzuje jazyk šestimilliono
vého národa českého ze všech státních kan-
celáří země české s horlivostí a bezohled
ností od německých urputníků žádanou; když
vládní »Fremdenblatt« vychvaluje ve-l ko-
německý svatodušní program jako vtěle-
nou mírnost, za to ale před naším českým
programem státoprávním se křižuje jako
před »temným stínem budoucnosti«: tu věru
není se čemu diviti, rozvazuje-li sbor něme-
ckých násilníků teprve na celé kolo své staré
velkoněmecké zpupnosti proti nám Slovanům
rakouským, patrně v domnění, že po dva-
cetiletém krutém zápasu hodina rozhodu již
bíje a že německým terroristům zapotřebí
jen poslední svorné námahy, aby vztýčil
svůj vítězný prapor na branách dobyté Cis-
lajtanie, podobně jako doufal Vilém I
vztýčiti prapor Germanie na hradbách do-
bytého Pekina. —
Ano, dvacet let tomu, co zahájili ně-
mečtí centralisté do třetice válku proti nám
a proti Rakousku pod černo červeno- zlatou
korouhví myšlenky velkoněmecké: ponejprv
r. 1848—1849, po druhé r. 1865—1871, po
třetí r. 1880. Pokaždé proto, že se nám
Čechům a s námi ostatním Slovanům mělc
v tom Rakousku dostati také trochu vy-
sluní spravedlnosti a práva. Tato ny-
nější třetí válka trvá nejděle. Zahájili ji 1.
května 1880 Wolfrumovým obrněným dota-
zem, jak že se mohla vláda Taaffova opo-
vážiti nařízením Stremayerovým ze dne 19.
dubna 1880 nakázat všem c. k. soudním
politickým úřadům v Čechách a na Moravě,
aby Čechům jako Němcům v zevnější službě
přisluhovali jejich jazykem? Již 10. května
1880 vytasili se s pověstným návrhem Šty-
řana hr. Wurmbranda na vysvěcen
němčiny proti ostatním zemským
jazykům na jazyk — s tátní.
Vilém
Čecho
Wolfrumův
Taaffův
Stremayerův
Němec
Rakousko
Čechy
Morava
Körbrův
6
article
Tím počali patalii. 15. února 1882
prvně jejich Plener přiznal, že chtějí Ra-
kousku vilačiti německý charakter,
28. února 1883 jejich Menger již volal,
aby Němci vynaložili všechny své síly »ku
šiření, fedrování a sílení velké
německé národní myšlenky.« Za-
tím již o ní co nejůsilovněji na severu Čech
pracovali Knotz. Pickert. Prade a j.
vystupujíce s palicskými pozadavkves
rodním rozdělení Čech za účelem utvoření
nové německé země v Čechách.
Slabá vláda Taaffova, se svým slabým místo-
držitelem Krausem bála se tohoto revoluč-
ního hnutí a — nechávala je růsti, dokone
když Herbst, Plener i Schmeykal postavili
se v čelo jeho. Tak to šlo dále, až do
osudného 18. ledna 1890, do punktací ví-
deňských.
Vídeň byla ochotna obětovati tisíciletou
jednotu království českého a zříditi Němcům
samostatnou německou zemí v severních
Čechách, ale národ český neschýlil na štěsti
šíje před tím »machtausgleichem« — a ví
tězný jásot německý z Teplic a německého
kasina pražského brzy utichl nad troskam
punktačního díla. Neodpuštěno nám toho
ovšem. Pokutováno nás výminečným sta-
vem a nemravnou parlamentární ko ali c
proti nám, která však, vděk opposiční sta-
tečnosti poselstva mladočeského a vděk ne
snášelivosti německých chau
vinů, brzy vzala rovněž tak bídně za své
jako byla povstala.
Němec
Pickert
Taaffův
Kraus
Herbst
Plener
Schmeykal
Čechy
Vídeň
Teplice
7
article
Blížilo se uherské vyrovnání a vláda
neměla v parlamentě bez nás Čechů většiny
Chtíc nechtíc musila tedy hledět si roztrp
čený národ náš udobřit a tak přišel k veslu
Polák Badeni, aby nám podal po sedmiletém
boji ratolest olivovou ve způsobě svých spra-
vedlivých nařízení jazykových o rovnopráv-
nosti obou zemských jazyků v Čechách a n
Moravě ve správě úřadní.
Než proti tomu rozlítila se saň furoru
teutonského znova v boj na život a na smrt.
nedávajíc již pardonu ani tomu svému cen-
trálnímu parlamentu. Déle dvou let jej svou
obstrukcí zabíjela a hanbou zasypávala, ne-
dbajíc ani cti Rakouska, ani potřeb jeho ná-
rodů, ani ústavního principu.
Vše mělo ustoupit před svrchovanost
německé zvůle; autorita státní, zásada vět-
šiny parlamentní, právo a spravedlnost vůči
nám — vše! A ustoupilo. 17. října 1899
nadešla po Gautschově ústupu a Thunově
pádu neslýchaná ta kapitulace Clarova. Ně
meckým buřičům ze školy Wolfovy obětován
národ český, obětována pravice a obrácen
směr lodi státní v levo.
Nuž a jaký z toho pro Rakousko zisk?
Spokojila se německá hydra ohromnou obětí
jakou jí státní autorita přinesla? Ani pomy
šlení. Naopak: při jídle jí teprv přišla chut
Po zrušení Badenových i Gautschových naří
zení soptí dnes nenasytná saň tepr
dále: Obětujte mi i ta nařízení
Stremayrova z r. 1880 a prohlašte
němčinu za omnipotentní státní
jazyk Cislajtanie, jako je v Uhrách
maďarština jazykem státním. To
jest moje rozhodná žádost a dokud té ne-
bude mi splněno, dotud se neztiším !«
Už nevolají po žádném upravení otázky
zemských jazyků, nýbrž požadují na vládě
drze a zpupně, aby činem státní ho
absolutismu pasovala němčinu
na jazyk státní, nedbajíc, co řekne
tomu 16millionová většina neněmeckých ná-
rodův, dá-li sobě tento attentát na svůj život
klidně líbit či nic.
Čecho
Polák
Baden
Gautschův
Thunův
Clarův
Wolfův
Badenův
Čechy a můj Morava
Délos
Rakousko
Uhry
8
article
Ba nedosti na tom: druhdy pozakrýval
ještě tento požadavek svého německo-národ-
ního sobectví pokrytecky fíkovým listem
státní potřeby. Plener i Chlumecký, ba
i Prade dušovával se, že té nadvlády něm-
činy nepožaduje pro zisk Němectva, nýbrž
toliko pro blaho a jednotu státu. Avšak
dnes, osmělen a studu prost pouští německy
egoism již i tento fikový list a ukazujese
v celé své nahotě: »Chceme státní němčinu
proto, aby z Cislajtanie byl německý stát!«
rozvazují nestoudníci ve své babylonské
rozpustilosti.
»Nejedná se nám — zní provolání ně-
meckých nacionálů — o úpravu úřadního
jazyka v jednotlivých územích a částech
zemí, nýbrž o rozhodující otázku: má-li
Rakousko býti a zůstati státem
pod německým vedením a po
nadvládou německého jazy ka
jako jazyka státního, — či zdali
oklikou federalistických pokusův. dospěti
máme do politické a hospodářské závislosti
na Uhrách, ku tvrdému panství feudálnímu,
ku českému státnímu právu a tím ku roz
bití říše?
Německý lid má prý tedy př
volbách lednových prohlásiti, že
chce míti tento stát vedený něme-
ckým národem a že chce zmařiti ve-
škery snahy protivníků vlastní národní silou.
»Německý lid rozhodne nynío
osudu státu rakouského!s
Tak mluví dnes důvěrníci a přá-
telé rakouského ministra“ presi-
denta, z nichž chce on utvořiti kádr své
budoucí vládní většiny! Mějž si je tedy ty
Prady a Lechery, ty Funky a Pergelty za
své lodivody do nedozírna velkoněmeckého
moře. Šťastnou cestu!
Plener
Chlumecký
Lecher
Funk
Pergelta
Rakousko
Uhry
Prado
9
article
Avšak, co říkají této plavbě naši
bratři Poláci a Jihoslované? Dají
se i oni zaslepeně a chabě v ty víry osudné
strhnouti, či jim tato německo-nacio-
nální vlajka na stěžni ubohé »Austrie-
otevře v čas ještě oči, takže uposlechnou
toho výstražného »Glosu Naroda«, jenž k nim
dnes výstražně volá: »Běda, dá-li voličstvo
naše hlasů svých kandidátům kolísavým, ne-
rozhodným neb mameluckým - pak dá hlas
svůj pro německý jazyk státní a pomůže
kroutit provaz na vlastní polskou šíji.
Německý jazyk dusí už jako provaz naše
bratry, úpící v okovech německých, jimž se
nyní už nedovoluje ani k bohu po polsku
hlasovati pro německý státní jazyk, jak
sami umírnění Němci přiznávají. vzájem-
nost slovanská s živelní sílou událostí vy-
vstává před námi jako nutnost. Není jiného
východu než: buď ruku v ruce s našimi po-
bratimci »za naši i jejich volnost«, aneb
pacholství se skvrnou zrady na
čele u Němců, katů národa polského a všech
západních Slovanů. Buď zde, nebo tam;
buď vzájemnost slovanská neb německý
jazyk státní, jařmo otroctví. Kdo si jinak
představuje situaci, buď jí nerozumí aneb
vědomě klame a vede voliče na scestí. Běda
Polsce — (a my dokládáme: běda jižní
Slavii) — kdyby v rozhodném bojio
německost Rakouska, v boji na život a na
smrt mezi Slovanstvem a Němci, stanula po
straně Němcův!«
Polák
Jihoslovan
Němec
Polsec
Němcův
Rakousko
Austria
Slavia
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. zářI. (Proti státn
němčině.) Resoluce vídeňské schůze něme-
ckého souručenství neponechává nijaké pochyb-
nosti o tom, že Němci z bývalé levice půjdou
do volebního boje s heslem němčiny jako ja-
zyka státního. Orgány německé levice už ani
necítí potřeby zastírati toto heslo maskou jazyka
»prostředkovaciho«, nýbrž vyznávají otevřeně,
že jim běží o prohlášení němčiny za jazyl
státní. Proti této snaze vystupuje co nejrozhod-
něji »Glos Narodu«, jenž vidí v příštích volbách
boj o to, jaký ráz má v budoucnosti míti Ra-
kousko. »V tomto boji o budouenost Rakouska
— píše »Gl. Nar.« — stojí na jedné straně
v sevřeném šiku všechny německé strany v tomto
státě spolu s židy a domáhají se zcela otevřeně,
aby Rakousko nebylo nic jiného, než německá
východní marka, než jeden ze států náležejícíeh
do svazku německé říše, než působiště německé
kultury mezi národy slovanskými. Nástrojem,
sloužícím k tomuto cíli, má býti přirozeně ně-
mecký jazyk; ten má býti národní značkou
státu, má býti štítem, chránícím ducha něme-
ekého, má býti beranem na probiti výlomu v ná-
rodní sile a obraně národů slovanských l«
»Na druhé straně stoji národ český, ve-
doucí obrovský boj jmenem všeho západního
Slovanstva. Stoje na půdě svých historických
práv a zároveň na půdě veliké ideje Františka
Němec
Glos Naroda
František
Praha
Rakousko
Nara
11
article
Josefa, zaručující národům, sloučeným pod že-
zlem Habsburků, úplnou národní rovnoprávnost,
národ český prohlašuje rozhodné a mocné »veto«
proti germanisačním útokům na budoucnost Ra-
kouska; národ český chce viděti Rakousko volným
a svobodným spolkem samostatně se spravujících
národů, sloučených v jeden celek pouze na obranu
proti společnému nepřiteli. Za uskutečnění zásady.
že každý Čech, Slovinec, Chorvat, Polák a Rus
musí míti v tomto státě možnost, učiti se ve
svém jazyku ve škole, hledati svým jazy kem
spravedlnost u soudu, vyřizovati každou svou
věc ve svém jazyku v úřadě, zápasí národ český
a jeho zástupcově mužně, neodvratně, vytrvale
a všemi prostředky. Ústava, která to sice theore-
ticky a všeobecně přiznává, neposkytuje však
nijaké záruky, že se ony zásady provedou také
v praxi, a která spíše dovoluje, aby se ony zá-
sady měnily a křivily samovolnými nařízeními
výkonné moci: nemá pro ony národy a jich zá-
stupce nijaké ceny, jakoby jí neměl stát, jenž
by odpovídal ideálu, jak si jej vytvořily strany
německé. Povaha císaře Františka Josefa, jeho
velkomyslné snahy a záměry, jeho porozuměn
zájmů dynastie i říše, poskytují českému národu
více záruk rovnoprávnosti, než ta pověstná ústava.
jíž nadužívá každá vláda a kterou překrucuje
každá strana, stojící u vládního kormidla. Proto
nelekají jej hrozby, že ústava bude zastavena
zavládne na čas absolutismus, neboť vi, že
z nevyhnutelně potřeby ze ssutin nynější ústavy
musí vyvstati nové, obrozené Rakousko, jež
bude svobodným svazkem neodvislých národních
organismů.«
Pisatel obrací se pak proti politikům pol
ským, kteří jeví ochotu, podporovati snahy
Němců a končí přesvědčením, že dočasný ab
solutismus, jehož se nelekáme my Čechové, č
můžeme v něm více ztratiti, než Poláci, nemůže
býti strašný ani pro Poláky.
Josef
Habsburk
Chorvat
Polák
Rus
František Josef
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
12
article
V Praze, 20. září. (Odpověď dru
Ebenhochovi.) Na stať »Linz. Volksbl.«
k jejímuž autorství dr. Ebenhoch výslovněse
přiznal, a v níž se horší nad vzrůstajícím státo-
právním ruchem v zemích koruny české, odpo-
vídá »Mor. Orl.«: »Sesileným státoprávním ru-
chem českým jsou vinni všichní ti, kdož dovolili,
aby Čechům vyrvána byla jazyková nařízení
přes to, že přináleželi ku většině parlamentní,
a kdož tudíž většinu tuto i vídeňskou půdu
vůbec Čechům valně znehodnotili.. . A ještě
něco. Dr. Ebenhoch s posuňkem politování hrozí
ve svém listě českému národu zlými dny. Ta-
kové vyhrůžky v národě našem přestaly za po-
slední doby vůbec působiti. Český národ jest s
vědom své ceny pro tuto říši a dynastii av
také, že jako vždy dosud, až Vídeň zase nás
bude nalehavě potřebovat, přijde sama s nabíd-
kami. Po lonské flagrantní urážce český národ
jí nemůže sám o sobě v ničem jíti vstříe
A prozrazujo to jen špatné vychování, kdyžs
od uraženého žádá, aby urážku klidně spolkl
spokojil se snad tím, že za takové sebezneuctěn
bude někým pochválen . . «
doktor
Ebenhoch
Mor
Čecho
Praha
Linz
Orlický
Vídeň
Ebenhoch
13
article
Ze Lvova, 18. září. (K slovanskému
sjezdu živnostníků v Praze.) »Kurie
Lvovský« odsuzuje jednání lvovského řemeslnického
sjezdu, jenž odmíti návštěvu slovanského sjezdu
v Praze. Výmluvu, uvedenou odpůrci pražského
sjezdu, že česká obstrukce zmařila národohospodář-
skou činnost parlamentu, prohlašuje za neplatnou
poněvadž vláda mohla i mimo parlament mocí na
řízení podporovati řemesla a živnosti, kdyby byla
chtěla. »Nyní pak — pokračuje »Kur. Lv. — kdy
běží o pošlapání nárouních idcálů českých a vy
hovění nenasytnému apetýtu Němců, kdy vláda
otevřeně počíná vystupovati proti jazyku českému
hotovo pyt pri toln jnapomocno. Skůteena hanb
jest však, že lvovské měsťanstvo sedá tak snadno
na lep různým temným politikům a nepováží, že
Němci, spraví-li se dnes a Čechy, zaberou se zejtra
k nám Polákům. Jest hanba, že řemeslníci, utisko-
vaní německým průmyslem, tak ochotně se bratříčkují
s týmiž německými průmyslníky na sjezdech r
kouských . . .«
Němec
Čecho
Polák
Lvov
Praha
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. září.
Němečtí socialisté v obraně polského
jazyka.
V řadách socialistů pozoruje se značná
změna v poměru k utištěným národnostem ak
tomu, že jim odnímáno nejprimitivnější, nejzá
kladnější právo — právo mluviti materským ja-
zykem, pěstovati a vzdělávati jej. Právo toto
dosud socialisté nepovažovali za nic a stávali se
pomahači odnárodňovacích systemů. Nyní nastal
obrat — nevíme dosud, zda upřímný, nebo vy-
počítaný.
Socialisté němečtí i polští spojili se a za
protestovali na schůzi v Poznani proti pověst-
nému nařízení ministra pruské osvěty Studta, jež
zapovídá pelské děti i v nejnižších dvou třídách
obecných škol vyučovati po polsku náboženstv
— poslednímu předmětu, kde dosud polský jazyl
byl trpěn. Nyní pak otázka ta přivedena na pře-
třes na velkém sjezdu německých socialistů v Mo-
huči, kde soudruh Gogevský a soudružka Roža
Luxemburgova navrhli k odhlasování následujíeí
návrh: Sjezd ukládá svým poslancům, aby nej-
novější, proti užívání jazyka polského ve školách
provincie poznaňské namířené prostředky vlády
pruské přivedli v parlamentě na přetřes a po-
starali se o jejich zrušení, jakož aby vůbec vš
váhou svojí bojovali proti tomu, aby s Poláky
bylo zacházeno jako s obyvateli druhého řádu.
Gogevský
Roža Luxemburgův
Polák
Praha
Poznaň
15
article
Poslanec Singer odporučil návrh ku přijet
slovy: »Přirozené právo lidí, právo užívání ma-
terského jazyka nesmí být omezováno. Návr
ten se stanoviska mezinárodní vzájemnosti so
cialní demokracie rozumí se sám sebou. Právě
tak rozumí se samo sebou, že všeliké týrání
a pronásledování Poláků odsuzujeme.«
Navrhovatelka soudružka Růža Luxembur
gova promluvila: »Urazila bych vás, kdybych
svůj návrh odůvodňovala. Vždyť znáte poslední
čin bohatýrského ministra pruské osvěty! Sou-
druzi! Jde o soustavné vyhlazování čelého ná-
roda. Naši poslanci na říšském sněmu musejí
vládě ukázat, že beztrestně nesmí na této dráze
pokračovat. A polskému národu musíme osvědčit.
že socialná demokracie hájí jeho nejsvětější
práva, kdežto zástupci ostatních tříd mu je berou
anebo jsou k němu lhostejni.«
Socialisté směru nároaního s potěšením vzal
na vědomí návrh soudružky Luxemburgové a ne
tajili, že se do ní tak rozumného a spravédlivého
návrhu nenadáli: bylať ona dosud v táboře prot
národovců.
Návrh byl přijat.
»Žijeme z chyb svých nepřátel,« řekl kdys
Singer
Luxemburg
16
article
Bebel.
Bebel.
Rusové v Krüigerovi.
»Poccia« píše : Opouštěje Transvál, Krüge
neutekl z boje. On nedesertoval, nevzdal se
svého úřadu. Mnozí mocnářové ujížděli do ci-
ziny a odtud pokračovali v obraně vlasti a ná-
roda. Není pochyby, že Burové budou dále
vzdorovati angliekému barbarství. Pravda, Ně-
mecko, na něž Burové počítali, bídně je opu-
stilo. Proslýchá sey že eísař Vilém pojede
s princem následníkem navštíviti svou babičku
královnu Viktorii. Totě fakt velmi výžnámný.
Ale starý president nemusí zoufat. Kromně Ně
mecka jsou ještě jiné státy, ktéré nejsou v troj-
spolku, a ty jsou vesměs proti Angličanům
Volby ve Spojených státech nejsou za horami.
Činská válka možná že již dlouho nepotrvá.
Pařížská výstava brzy bude zavřena. Kdo vl.
co řekne Evropa za měsíc, t. j. po té lhůtě,
co Krügeř potřebuje k příjezdu do Evropy
Ameriky! Ano, ani ne za měsíc, již za dvě
neděle mnoho se může změniti .
K zákazu pařížských slavnosti
obecních.
Slavnost, již rada města Paříže na počes
francouzských i cizích starostů pořádati chtěla,
byla, jak jsme již sdělili, vládou zakázána. Již
v pátek večer oznámil pan de Selnes, prefek
sekvanský, toto vládní rozhodnutí pařížským
městským zástupcům. Pan Grébauval, jenž dle
právě ve Vares, aby připravoval půdu pro sv
zvolení poslancem, byl ihned povolán do Paříže.
Po debatě dosti hlučné nabyl směr mí -
nější vrchu, Městská rada podrobila se nutnosti
a rozhodla, aby předseda její reagoval na tento
čin vlády protestním dopisem, adresovaným
presidentu republiky-
Psaní, jehož výňatek byl již sdělen, byl
posláno do Rambouilletu a zní takto:
Bebel
Rus
Burová
Vilém
Angličan
Selnes
Grébauvat
spojený stát
Evropa
Evropa Amerika
Paříž
Rambouillet
Poccia
královna Viktoria
17
article
»Pane presidentel
Když se dostalo cti městské radě být
Vámi přijatu, ujistili jsme Vás, že nic se strany
naší nebude podniknuto, co by mohlo rušit
tuto skvělou výstavu, k níž Francie byla celý
svět sezvala. A my jsme svému slo vu
dostáli.
Slavnost 14. července byla slavena za
lesku a přepychu před tím nevídaného. Přes
50 kongresů bylo skvěle na radnici přijato, kte-
réžto skutky zajisté svědčí, že máme dobrou
vůli a že chceme spolupracovati na tomto vla-
steneckém podniku.
Městská rada pařížská hodlala zůstati věrn
starým tradicím francouzského pohostinství
proto chtěla sezvati francouzské i cizí starosty
již by navštívili toto hlavní město, ku slavnosti,
kde by tito byli zřelí jednotu veškerých Fran-
couzů, shromážděných kol ronuhlikánského nra
všech mairů. A tyto dvě slavnosti byly byse
doplňovaly.
Než Vaši prefektové, pane presidente, pře
stírají, že Paříž připravuje politickou manife
staci, jež je namířena proti Vám a proti národ
ním institucím.
Vy jste přesvědčen, že nezakládá se tot
na pravdě. Vy jste byl námi pozván, kteří jsme
byli svobodně zvoleni těmi, kteří třikráte repu-
bliku proklamovali a ji krví svou zřídili.
A dnes páni prefekti nám upírají práv
zvací.
Než tato myšlenka bratrství nezvrhne se
nikdy v konflikt: slavnosti, jež město Paří
chtělo pořádati na počest svých hostí, nebudou
se konati.
Přijměte atd. atd.
Francie
Paříž
18
article
Armand Grébauval,
president městské rady pařížské
Politické kruhy francouzské jsou zákazem
tímto v největší míře překvapeny. Veškeré listy
zabývají se výnosem tímto a posuzují ho dl
svých stanovisek. Listy protivládní útočí prudce
na vládu, listy vládní jsou zamlklé a konstatuj
pouze fakt. Samotné kruhy vládě blízké jsou
tímto činem ministerstva „páně Waldeck Rous-
seauova nemile dotknuty.
»Eelair« oznamuje, že starosta petro
hradský se již včera vydal na cestu
aby byl přítomen této nyní zaká-
zaně slavnostti.
K rozpuštění anglické sněmovny.
K aktu tomuto, jehož příčiny a následky
pravděpodobné byly již na těchto místech vy
tčeny, zaznamenáváme ještě, že rozpuštěný par-
lament zvolen byl v červenci 1895, první sezen
konal pak 12. srpna 1895. Tehdejší volby byly
způsobily předehozí většině z liberálův a Irů se
skládající tak velikou porážku, že v nové sně-
movně měli v srpnu 1895 unionisté 411 hlas
(z čehož 340 konservativců a 71 liberálních
unionistů), opposiční Irové 82 a liberálové oppo-
siční jen 177 hlasův. Od té doby až po dnešek
ubylo ministerské většině ovšem 10 hlasů, ztra-
cených při volbách doplňovacích. Pro volby
příští, jež během října se vykonají, nečinís
opposice naději, že by dosáhla většiny, al
doufá aspoň většinu unionistickou v parlamente
seslabiti. Konservativci tvrdl však, že i tyto
skrovné naděje liberálů budou zklamány.
Armand Grébauvat
Waldeck
Rous
Ir
Irová
anglický sněmovna
19
article
Vídeňské »Information« píše se z Lon-
dýna k rozpušťění sněmovny poslanecké ještě
»Nový parlament sestoupí se počátkem listo-
padu ke krátkému zasedání; pak bude odročen.
Vlastní jeho zasedání počne, jak obvykle, po-
čátkem února. Vůdeové liberálův opposičníe
vstupují do voleb nesjednoceni. Campbell- Banner
man, Harcourt a Morley jsou proti válee
Asquith, Fowler a Grey vyslovili se ale pro
válečnou politiku a pro bezpodmínečnou anner
jihoafrických republik. Officiální telegram oznámi
ministerskou radu, jež prý se v Balmoralu z
předsednictví královny konala a kdež prý usne-
šeno bylo rozpuštění sněmovny. To ale jest ne
správné. Již déle sta let nepředsedal žádný
panovník anglický ministerské radě, to bys
také pokládalo za docela neústavní
za nejvýš nekorrektní jednání.
Stalo se pouze toto: ministerská rada usnesla
Bsisn
Campbell
Harcourt
Morley
Asquith
Fowler
Grey
Lon
jihoafrický republika
Information
Banner man
20
article
V drobném prodejit
zaaní číslo o s0bě . . . za s
odpolední
. . . na 2
Ve slalkích na venkově
ranní číslo. . . . . . .
vdpolediní
Insoraty
plati se hotově uspřel.
Fřežplaceni a imarty přijímá sdmini
strace v Marinaské ulici č.a
Tam nachásejí sa těš rodakce
tiskárna s ezpsdics „ Náredních Listě
Bukopány se novracnji.
Marinaský ulice
21
article
se o rozpuštění a když byla královna projevila
s tím souhlas, sestoupila se pod její předsed-
nictvím tajná rada, v níž učiněna opatření
formálního rázu. K takovému sezení, kteréž jest
jen formalitou, povolávají se ad hoc jen tři
tajní radové, v jichž přítomnosti sdělí se a pro-
vede se, na čem se bylo ministerstvo usneslo.
Plenárního sezení tajné rady nebylo již od
roku 1839.4
Katastrofa v uhelném dole
u Duchcova.
Duchcov
22
article
Z Duchcova, 20. září.
S nezměrným žalem a upřímným politová-
ním byla zde dnes ráno přijata oficiální zpráva
o rozsahu katastrofy. Přesvědčovála, že skuteč-
nost daleko přesahuje domnění, které o rozsahu
katastrofy na dole »Frisch Glück« v prvý den
panovalo. Skoro dvě třetiny mužstva, jež do
dolu ve středu ráno sjelo, bylo buď usmrceno
aneb tak těžce pohmožděno, že jest nepatrná na-
děje na zachování nešťastníků. Dle pracovních
známek zjištěno, že do dolu sjelo i s úřadníky
celkem 83 osob. Z počtu tohoto jen 28 horniků
zachránilo se tím, že v okamžiku ohromného vy-
buchu třaskavých plynů pracovali opodál a uprchli
do sousední šachty, odkudž vyjeli na povrch
země. Katastrofou bylo tudíž postiženo 55 osob.
Z těchto bylo 19 těžce zraněných až do dnešního
dopoledne vytaženo, třicet mrtvol bylo již nale-
zeno a o ostatních šesti hornících není doposud
pranic známo. Vyslovuje se sice naděje, že jsou
živi a že se útěkem jinými šachtami zachránili,
ale tato domněnka je pravdě nepodobná. Z těžce
raněných 19 horníků 11 již zemřelo, tak ž
katastrofa středová vyžádala si
47 lidských životů za oběť. A počet
tento není deflnitivní. V nemocnici v Řetenici
nalezá se několik nebožáků velmi těžce raněných
a nebezpečně popálených, takže lékaři, ač ne-
šťastníkům všeníožnou péči věnují, vzdávají se
naděje na jejich zachování. Včera odpoledne
roznesla se zde pověsť, že inženýr pan Vilém
Dyk poranění podlehl. Zpráva tato nepotvrdila
se však ku všeobecněmu potěšení, neboť pan
Dyk požívá všestranné vážností. Zdravotní stav
jeho do dneška poněkud se zlepšil.
Frisch Glück
Dyk
Duchcov
Řetenice
23
article
Výjevy, kleré se na blízku dolu odehrá-
vají, jsou srdceryvné. Ženy lkají a naříkají,
děti pláčou, že ztratily živítele. Mrtvoly nešťast-
ných horníků, které dosud byly z dolu vyve-
ženy, na povrchu země jsou polévány karbolem
ukládány do
ak nepoznání znetvořené. Pohre
nešťastníků konati se bude nejspls v pátek, a
sice ze šachty. Přibuzným mrtvoly vydány ne-
budou. Aby se zabránilo návalu obecenstva ku
místnosti, kde mrtvoly jsou uloženy, jakož i aby
mysl obyvatelstva nebyla vytahováním dalších
mrtvol horníků ještě více rozčilována, jest důl
četnictvem obklopen. Sedmnáct četníků z okolí
a 10 z Prahy pečuje tu o pořádek.
Dosah katastrofy jest tím vážnější, poně-
vadž většina usmrcených horníků byli lidé
ženatí s četnými dítkami. O výživu jejich jest
částečně postaráno ústřední bratrskou pokladnou
a zajišťujíeím fondem. Sděluje se, že každá
vdova obdrží 300 zl. a na každé dítko po 100 zl.
Uhelná společnost, již důl katastrofou stížený
náleží, oznámila, že o pozůstalé se všemožnou
péčí bude se starati.
Vytahování mrtvol a zachraňovací práce
konají se za dozoru komise báňského úřadu.
Dnes dopoledne přijel sem místodržitel hrabě
Coudenhove a na dole dal se informovati o roz-
sahu katastrofy.
Z Duchcova, 20. září odpol.
V nemocnici řetenické nalezají se čtyři
těžce ranění. Mezi nimi inženýr p. Dyk, jehož
stav se značně zhoršil. Lékaři vzdávají se již
naděje na jeho uzdravení.
Mezi horníky jest pozorovati rozčilení
z toho důvodu, že správa dolu zdráhá se
mrtvoly vydati přibuzným. Tito obávají se, ž
doba pohřbení (v sobotu odpoledne) jest jen
předstíraná, aby se pohřeb konal v nepřítomnosti
příbuzných.
Hornici, kteří zemřeli v nemocnici řetenické,
budou pohřbeni jíž zejtra, v pátek.
Přibuzný
Coudenhove
Dyk
Hornik
Praha
Duchcov
24
article
Výbuchy v dolech.
Pan MUDr. Arpád Kříž, horní lékan
na Březových Horách, vydal delší poučení
o nemocech, úrazech a ochraně
horníků v »Lidových rozpravách
lékařských« (nákladem J. Otty, 1900),
ve kterých ve 3. odstavci pojednává o třaska-
vých plynech a výbuších v uhelných dolech.
Mluvě o vlastnostech dolního vzduchu
vůbec, zmiňuje se blíže o »větrech dobrých«,
»mdlých«, »zlých« a konečně »větrech výbuš-
ných«, jak horníci rozmanitě složený dolní
vzduch zovou.
Slovem »větry výbušné« rozumí se třa-
skavá směs lehkých uhlovodíků se vzduchem
dolním smíšených, která při zapálení způsobuje
zhoubně výbuchy.
Zkažený dolní vzduch obyčejně půsoh
škodlivě na zdraví horníkovo znenáhla a nepo-
zorovaně. Často ale i účinkem docela náhlým.
O tom šíří se dr. Kříž takto:
»To přihodí se zejmena tehdy, když vzduch
dolní buď následkem náhlé a veliké ztráty ky-
slíku stane se nedýchatelným aneb když plyny
jedovatě se nahromadí ve množství takovém,
které jest s to způsobiti při vdechování prudkou
těžkou otravu.
Takové okolnosti nastávají zejmena při vý-
buchu třaskavých plynů v dolech uhelných
při dolních požárech aneb konečně, když horník
náhle vnikne do t. zv. mrtvých hloubení, kde
se již dávno nepracuje a nevětrá a kde se
zatím nedýchatelné a jedovaté plyny nahro
madily.
MUDr
Kříž
J Ott
Březová hora