ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b628ea0-661f-11dc-9079-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 86, work 3, person 80, org 22
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 25. listopadu 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 325.
4 article
Na rnuní n odpot. Histy loliami („Nančný Obaov“ ve seredu a Litarární Hliciku pateky předpilací ser Praze v ádmtinistrae a mě- . . . K — h na čnt lta . . . . . 8 K —h s dvejí danášken 5o na p. . .. . 7 K 50 k na čtvá lota 2 K 90b na něsíe Poštont za měsje s čtvit leta! . . . . 9 R oo s drají zásílkoe na meřej tv lil
Praha Nančný Obaov
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 25. listopadu. Dnes podle všeho dodělá se v poslanecké sně- movně rozprava o čtyřech návrzích pilných, kteří se týkají věcí církevních a nábo ženských. Zda-li potom dojde na pilný návrh v příčině zřizení university v Lublani a rusínské, není ještě po- vědomo. Jak známo, projevili poslanci dr. Šusteršič a dvorní rada Ploj ochotu, že návrh na zřízení university slovinské v Lublani od- staví, bude-li bez debaty přikázán školskému výboru. Proto že však jest spolupodepsán ještě dr. Ferjančič a tento k tomu ochotu na jevo nedal, jest možno, že se přece bude projednávati, Slovinská universita. Z Vídně, 25. listopadu. Od výkon ného výboru slovinských poslu- chačů výsokých škol ve Štyrském Hrade došel nás tento telegram: »Slovinské studentstvo ve Štyrském Hradci schválilo jednohlasně tuto resoluci Do krajní míry jsouce znepokojeni zprá- vami, že naše tak pilná věc v příčině za- ložení slovinské university v Lublani má býti opětně pochována, žádáme poslance slo- vinské, aby na žádný způsob neupouštěli o veřejné rozpravy o otázce universitní, dokud vláda nedá úplných záruk, že tato záležitost se definitivně vyřídí způsobem příznivým. Moravská universita. Z Olomouce, 24. listopadu. Dnes odpoledne konala se ve zdejším Národním domě valná schůze ku projevu pro českou universitu na Moravě. Obeslána byla ze všech českých měs markrabství moravského a vé- vodství slezského co nejhojněji. Došly také velice četné projevy souhlasu z králov- ství českého. Za předsedu zvolen byl starosta města Prostějova Wait. Napřed promluvil místo- předseda posl. sněmovny dr. Žáček. Uká- zal především na podstatný rozdíl v povaze schůze dnešní a schůze, která se konalav Olomouci Němci v záležitosti universitní mi nulou neděli.
doktor Šusteršič Ferjančič Wait Žáček Vídeň Lublaň Štyrský Hrad Štyrský Hradec Olomouc Prostějov slovinský posel národní dům český univerzita na Morava
6 article
Kdežto my — pravil řečník — dáváme projev svým kulturním snahám, jeví se ve výkladech a osvědčení Němců jen zavi- lost a záští. (Hlučný souhlas a bouřlivá pochvala.) Na Moravě Čechové nejen svým počtem mají právo na universitu, ale i vzhledem na svou poplatnost. Právě v posledních dnech řekl ministr vyučování dr. Hartl, že nejlepší materiál vídeňské uni versity vychází z Moravy. Pan dr. Hartl jest sám bývalým professorem vídeňské uni versity. Není pravda, že postulát po české universitě na Moravě jest novým požadav- kem. Ja sám — pravil dr. Žáček — mohu se představiti slavné schůzi jako jubilejní řečník v této věci. Tak dlouho již o ní mlu- vím, tak často jsem o ní řečnil v říšské radě a na sněmu moravském. Na to řečník, rada zemského soudu po- slanec Václav Hrubý, který tlumočil sympatie slezského Slovanstva pro tento po- žadavek, pravil: Naše postuláty nikdy ne- byly politické a teprve Němci učinili z věci té záležitost politickou. Nám jest pozadavek zřízení university požadavkem toliko kulturním, jenž byl opětně uznán na zemském sněmu a také ministr bar. Gautsch uznal jej plnou měrou. Němcům, brojí-li proti naší vysoké škole na Moravě, jde je- dině o to, aby zachovali svoji moc, své nadpráví a svoji državu.
Němec Čecho doktor Hartl Hrubá Gautsch Morava škola na Morava
7 article
Požadavek náš není požadavkem tako- vým, jehož účelem bylo by počešťování Moravy. Vždyť Olomouc a Brno jsou přes polovinu české Když byl ještě promluvil poslanec na zemském sněmu a bývalý poslanec na říšské radě Staroštík, schválena tato resoluce jednohlasně: »Účastníci valného shromáždění Čechů moravských a slezských vyslovují jedno- hlasně přesvědčení, že požadavek o zřízení české university na Moravě tou dobou jest nejpil nějším a nejnaléhavějším kul turním požadavkem českéh národa a odmítají tedy prudké a ne zřízené útoky Němců na tento spravedlivý požadavek. Zároveň však zá dlaj vládu, by zřídila českou uni versitu na Moravě co nej- dříve.« Bouřlivé volby do výboru obehod- ního pomocnictva ve Vídní. Z Vídně, 25. listopadu. Na včerejšek určeny byly volby do výboru obchodního pomocnictva. Volby byly od. křesťanských socialů již po tři léta oddalovány. Volba konala se v sále radnice a voleno bylo v 16 sekcích; nával k volbám byl ohromný.
Staroštík Morava Olomouc Brno Vídeň český univerzita na Morava
8 article
Okolo půl dvanácté hodiny polední dal náhle posl. Axmann jako předseda obchodního pomocnictva v dohodnutí s komisařem spo lečenstva drem. Hulkou bez udání dů vodů volby zastaviti. Toto opatření vzbudilo mezi pomocni- ctvem smýšlení sociálně demokratického značné demonstrace, které přeneseny z agi tačních místností a z radnice do ulic. Policie musila zakročiti. Zastavení voleb uvádí se v souvislost s faktem, že sociální demokraté měli prý dvoutřetinovou většinu na své straně, takže porážka spojených německých nacionálů s křesťanskými sociály byla ne vyhnutelna. Při sdělení o zastavení voleb prohlásil posl. Axmann, že policejní ko- misař mu sdělil, že nemůže ručiti za klida pokoj na ulicích. Při srážce, ke které došlo mezi sociál- ními demokraty a křesťanskými sociály, byla prý jedna osoba těžce a jedna osoba lehc zraněna. Z Lublaně, 25. listopadu. Veškeré občanstvo zdejší jest svoláno na příští neděli 1. prosince k valné schůzi, na které se stane usnesení pro slovinskou universitu.
Axmann Hulka Lublaň
9 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Krakova, 24. listopadu. (C.-B O včerejších demonstrací ch zdejších došla tato autentická zpráva Za příčinou ohlášeného, ale lhned na to od volaného představení berlínského »Úber- brettel« dra. Everta shromáždilo se včerav Krakově před Saským hotelem, kde se mělo představení konati, několik set mladíků, většinou studujících středních škol. Zde, jakož i později před vojen- ským kasinem, kde byl pořádán přátel- ský večírek, před palácem kardinála Puzy ny a před bytem bývalého místopředsedy zem- ské školní rady dra. Bobrzynskéh bylo hlučeno a zpíváno. Demonstranti byli policií rozptýleni a brzy na to byl klid. Za- tčen nebyl nikdo. Naproti zprávám různých časopisů budiž konstatováno, že vojsko nezakročilo a že nebyla ani povolána policejní záloha Také není správným, že jeden policista byl Z Vídně, 24. listopadu. (C.-B.) Cís a vrátil se včera večer z Wallsee a odebrals do Schönbrunnu.
N L Evert Bobrzynskéh Krakov Vídeň Schönbrunn
10 article
Ze Záhřeba, 23. listopadu. (C.-B. V dnešní schůzi městské rady byl dosavadn starosta Adolf Mosinský opět zvolen. Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Mini- sterský předseda Waldeck-Rousse a vyzval prefekty, aby přísně hleděli k tomu. aby se vstupování členů neschválených kongregací do služby světských kněží dálo jen za podmínek zákonem předepsaných. Z Paříže, 24. listopadu. (Č.-B.) Guver- ner kolonie na Kongu vyvrátil v telegramu k ministru Decraisovi zprávu o vzniklém prý vzbouření v kolonii. Z Paříže, 24. listopadu. (C. B.) Ture- cký vyslanec sdělil s ministrem zahraničních záležitostí Delcasséem, že Porta vyhověla jeho žádosti o propuštění francouzské lodi »La Monette« do úžiny dardanellské. Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Včera o polednách odhalen byl na hřbitově Montmartru pomník Heinův, dílo dánksého sochaře Hasselrijsa, u přítomnosti některých příbuzných, členů umělecké kolonie v Pa- říži a četných spisovatelů německých a francouzských. Z Caracasu, 23. listopadu. (C.-B. U La Guairy kotví dvě válečné lodi německé jedna italská a jedna rakousko-uherská. Jin dvě německé válečné lodi jsou na cestě tam. Očekává se lodní demonstrace Z Londýna, 24. listopadu. (C. - B. Vévoda Devonshirský dotkl se ve své včerejší řeči v Eastbourne také požadavku, aby celé jižní Africe byla co nejdříve dána svobodná a liberální samospráva. Pravil, že jest v té příčině věcí Angličanů jak vítězů (?) a nikoli věcí Burů určiti, kdy okamžík ten nadešel. Z Athén, 24. listopadu. (C.-B.) V včerejší schůzi sněmovní vytýkal před- seda ministerstva Theotoki s opposici, ž nazývá ministry vrahy, kdežto naopak on sám by byl následkem nepokojů málem přišel o život. Kdyby se domohla opposice moci, nabyla by prý vyšetřováním jí zavedeným důkazů, že vláda namáhala se nadlidsky. aby zjednala pořádek.
Mosinský Min Kong Port Heinův Hasselrijsa Devonshirský Angličan Záhřeb Paříž Montmartre Caracas Le Guaira Londýn Afrika Atény WaldeckRouss Le Monette
11 article
Posl. Rallis obviňoval vládu, že při útocích na redakční místnosti časopisů »Akropolis« a »Asty« ukázala slabost, jež zavinila všechno další zlo. Posl. Levidis označil překlad evan gelia za dílo opovržení hodné. Poslanec Dragumi s pravil předsedov ministerstva, že nejevil vždy stejnou neohro ženost jako při attentátě na něj učiněném. Na to byl návrh, jímž se jednání mini sterstva schvaluje, přijat 109 hlasy proti 87 Po skončené schůzi došlo před sněmov nou k projevům. Večer byl v městě už opě Z Kaneye, 24. listopadu. (C.-B.) Prin Jiří řecký přibyl včera na palubě lodi ruské plavební společnosti náležející, do Sudy. Z Barcelony, 24. listopadu. (C. - B. Pořádek byl opět obnoven. Studenti zúčast nili se včera zase přednášek na universitě. Z Nového Yorku, 24. listopadu. (C.-B.) Úřadní telegram z Kolonu ozna- muje: Francouzský křižák »Sachet« a ame- rická dělová loď »Marietta« připluly do Ko- lonu. Anglická válečná loď »Amphion« opu- stila dne 19. listopadu Panamu. Americká bitevní loď »Jowa« jest jedinou válečnou lodí. která tou dobou tam na kotvách stojí. Ze Santiaga, 23. listopadu. (C.-B. Poslední konflikt mezi Chilskem a Argentinií byl smírně urovnán. Argentinská vláda pro- hlásila, že neobsadila vojensky žádné území chilské a vláda chilská naproti tomu dala prohlášení, že stavěla silnice, proti nimž či- nila Argentinie námitky, jenom za tím účelem aby práce rozhraničovaci byly usnadněny.
Posl Rallis Dragumi Jiří řecký Sud Marietta Chilsk Argentinie Akropolis Barcelona Nový York ko Panama Santiago Asta
14 article
Sitnace v Athénách. Z Athén, 24. listopadu. (C.-B.) »Agence Havas« oznamuje: Dopoledne minulo v úpl ném klidu. Skoro všechny časopisy schva lují včerejší řeč ministerského předsedy Theotokisa. Avšak proto přece nen další trvání ministerstva z abez pečen Z Athén, 24. listopadu. (C.-B.) Mi nisterstvo podalo žádost za pro puštěnou Z Athén, 24. listop. (C-B.) Krá přijal dnes v audienci Zaimisa a mě s ním delší rozmluvu. Soudí se, že pře vezme Zaimis sestavení nového ministerstva. Berthelotovo jubileum. Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Dnes dopoledne bylo v Sorbonně slaveno 50leté professorské jubileum slavného chemika Ber thelota za předsednictví presidenta repu- bliky pana Loubeta a neobyčejně velkého účastenství vědeckých kruhů. Dostavili se četní členové akademie, senátu, poslanecké sněmovny, university, vědeckých společnosti a jiné vynikající osobnosti. Zástupce své vy slaly nejpřednější vědecké korporace z Ra kousko Uherska, Ruska, Ilalie, Belgie a Švý carska. Ministr vyučování Leugues a jin řečníci líčili veliké objevy oslavovaného učence v oboru lučby. Zahraniční zástup- cové, mezi nimi dvorní rada Lieben jme nem akademie věd ve Vídni, odevzdal oslavenci adresy. Berthelot děkoval, hluboce dojat, za podané mu důkazy přátelské úcty President Loubet odevzdal na konec Ber thelotovi, za bouřlivé pochvaly celého shro máždění, pamětní minci a objal jej.
Havas Berthelotův Loubet Leugues Berthelot Atény Paříž Ra kousko Uhersko Rusko Ilalie Belgie Vídeň poslanecký sněmovna Lieben akademie věda
15 article
Némecko a Anglie. Z Londýna, 24. listopadu. (C. -B. Včera pronesl Asquith v Oldhamu řeč na kteréž se dotekl také bouřlivého rozči lení, jež po celém Německu způsobilo ne předložené slovo ministra kolonif Chamber- leina. Angličané nepotřebují prý arci byt příliš citlivými oproti tomu, co u jinyc národů se mluví, avšak proto přece není prý věcí docela lhostejnou, zda-li jim ostatn svět je přátelsky nakloněn čili nic. On, řeč- ník, neobléká prý roucho kajícné, jsa pře- svědčen, že věc Anglie spravedlivá jest a že mužové, kteří věc Anglie na bojišti zastá- vají, lidsky si počinají; avšak lituje, že byla situace Anglie oproti světu vy- líčena s naprostým nedostatkem smiřlivého ducha. Kongres advokátů v Pešti. Z Pešti. 24. listopadu. (C.-B.) Včera byl za přítomnosti ministra spravedlnos tia účastenství asi 1500 advokátů zahájen uherský kongres advokátů.
Asquith Angličan Anglie Londýn Oldham Německo Chambry Pešť
16 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Telegramy. Z Haagu, 24. listopadu. (C.-B.) Vpí semné odpovědi kanceláři sněmovní sdělil minist zahraničních záležitostí, že vláda musí dbát smlouvy haagské ve příčině rozhodčího soudu, kterýž správní radě tohoto soudu zapověděl vy- stoupiti na prospěch návrhu Burů. Pokud se týče vyjednávání s Anglií ve příčině náhrady škody Holanďanům vypověděným z jižní Afriky není prý ještě úplně skončeno. Anglická vláda připravuje prý právě rozhodnutí v otázce jiho africké banky, jež nebyla konfiskována. Hlo landská vláda vyjednává prý s vládou anglickou aby byly zájmy nizozemských akcionářů hájeny V tomto okamžiku nemůže prý však ministr nie bližšího sděliti. Členové ambulance Červeného kříže byli prý v jižní Africe proto zajati, poně vadž byly ve vozech nalezeny čelně listy adre sované burským vůdcům. Vláda nizozemská žádala prý opětně za propuštění členů ambu lance, ale vláda anglická prohlásila vždy, že žádosti té nemůže vyhověti. Z Johannesburgu, 23. listopadu. (C.- B.) Dva do Johannesburgu příslušní burgherové Wernek a Meyer, kteří byli postavení před vá- lečný soud, byli uznáni vinnými. Žaloba zněla. že přemlouvali — když se byli sami vzdali byli do tábora uprchliků dopravení — ostaln burghery, kteří se rovněž vzdali, aby zrušil přísahu neutrality a vrátili se ke svým oddílům. Werneck byl odsouzen k smrti včera byl už také zastřelen. Meyen byl odsouzen k doživotní nuceno práci. Z Bloemfonteinu, 22. listopadu. (C. B. Plán vlády usazovati bývalé vojiin a jině osoby v kolonii oranž sk počíná se prováděti. Čelní bývali yeomanové vydali se už na cestu, aby se usadili ve vlád ních farmách v okresu Thabanchu.
Holanďan Wernek Meyer Werneck Meyen Haag Anglie Afrika Johannesburg Bloemfontein africký banka
17 article
Manifestační schůze pro českou universitu moravskou. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Z Olomouce, 24. listopadu. Z tisíců hrdel zaznělo dnes ve dvoraně Národního domu v Olomoucí: »Česká un versita na Moravě musí býti zři zenal Musí býti zřízena dle práv a spravedlnosti, dle vůle a potřeb českého lidu v markrabství a v v odstvíle Projev ten nabyl významu a vážnost zvláště tím, že podán byl zástupci několika se obcí a měst z Hané, ze Slovácka, z Valašska ze střední, severní a východní Moravy. Do Olomouce sjeli se dnes vyslanci přečetných měst a obeí, z blízka i z dáli, aby prohlásili jménem stotisíců, že jejich kulturní požadavek, nejvýš oprávněný, více se odkládati nedá a něsmí Dvorana Národního domu olomouckého v celém svém rozsahu byla přeplněna. V pří- zemí stáli lidé a až k jevišti i na galeriích byla hlava na hlavě. Projev schůze byl mohutný důrazný, nadšený a vzhledem k německému od poru ostře odsuzující. Tak obrovské skvělé a důstojné manifest ac Olomouc ještě neviděla.
Olomouc Morava Haná Slovácko Valašsko východní Morava český univerzita moravský národní dom
18 article
Schůzi zahájil poslanec dr. Žáček uvílá- ním zástupeů přečelných měst a obci takřka z celé Moravy a ze Slezska, uvítáním poslaneů zemských a říšských, z nichž se dostavili pp. dr. Perek, Skála, Václav Hrubý, Rich ter, Stancl, Vykoukal, Vychodil S vo zil. Předsedou shromáždění zvolen byl starosta nejbližšlho českého města Prostějova p. Wait. zapisovatelství svěřeno pp. dru. Kal abi s o v a dru. Mehlhubovi z Olomouce. První njal se slova dr. Žáček. Projevi upřímnou radost nad tím, že z velikého kraje moravského zavítali do Olomouce zástupcové mnoha set obcí a měst, aby zdůraznili kulturn požadavek všeho českého lidu moravského slezského, aby v Brně neb v Olomouci zřízeno bylo české vysoké učení. Zmíniv se o německých schůzích před týdnem v Brně a v Olomouci konaných, po- ukázal na to, oč vzácnější, ušlechtilejší a mrav- nější jsou pohnutky schůze dnešní, schůze če ské. Česká sehůze vyplynula z kulturních potřeb, z duševního hladu, německ však ze zášti, nepřízně a choutek násilnických. Jak mravně a charakterně stojíme výše. nežli naši odpůrci, o tom jednou uvažovati bu- dou historikové a diviti se budou barbarství. k němuž na počátku dvacátého století dospě německý lid, jenž opřel se našim potřebám vzdě lavacím. Není zajisté nic ušlechtilejšího, jako když lid sám volá po vzdělání. A to muto krásnému zápolení na poli vzdělanosti ne- přejí Ně m ci.
doktor Žáček Perek Hrubá Rich tera Stancl Vykoukal Vychodil zil Wait Mehlhub Morava Slezsko český město Prostějov Kala Olomouc Brno
19 article
Řečník poukázal na to, že universita na Moravě již existovala, a sice v Olomouci od sto- letí šestnáctého, že část její — fakulta theolo- gická posud trvá, že fakulta filosofická zrušena byla v r. 1851, právnická 1855 a chirurgick škola r. 1861. Universita naše měla až do nej- poslednějších dob více posluchačů, než má dne lecklerá německá. Morava a Slezsko mají právo žádati, aby z obrovských millionů, které odvá- dějí do pokladny státní, kapka aspoň byla vrá- cena na kulturní potřeby českého lidu, kterýž tvoří obrovskou většinu oby v a- telstv a. (Bouřný souhlas.) Řečník poukázal na velký počeť posluchačů české university pražské, která má větší fre- kvenci, než tři německé v Praze, Inšpruku Černovicích dohromady, a vyvodil z toho ne- zbytnou nutnost druhéčeské vyso ké školy. Naši studenti, v počtu daleko přes tisl jsou na universitě v Praze, ve Vídní i jinde také na fakultách theologických v Olomouci v Brně. Ministr vyučování a dlouholetý profes- sor vídeňské university sám přiznal řečníku těchto dnech, že nejlepšími studenty této vysoké školy jsou Moravané.
Moravan Olomouc Morava Slezsko Praha Vídeň Brno univerzita na Morava Inšpruk Černovice
20 article
Dnešní schůze má býti projevem, že česká universita na Moravě je požadav- kem, jehož se nevzdáme, pokud m nebude vyhověno. (Nevzdáme ! — Mus se nám vyhověti!) Ostatně Němci se proti zřízení university moravské nestavěli v letech minulých jako dnes- V roce 1867 pověstné ministerstvo Giskrovo její potřebu uznalo. Sněm zemský pak v roce 1871 za absti nence Němců se usnesl, aby zřízení university důrazně bylo žádáno. Vlády také potřebu mo ravské vysoké školy uznávaly. Ministr Gautse v roce 1896 v rozpočtovém výboru požadavek náš uznal jako spravedlivý a také zařadil do rozpočtu položku za výchovu a zjednání uči telských sil. Je proto směšným, když Němei prohlašují požadavek náš jako z brusu nový když volají, že české university na Moravě nen třeba. (Projevy nevole.) V jejich odporu proti našim kulturním po třebám viděti musíme jen hluboké poklesnut mravní, barbarství. (Bouřný souhlas.) Řečník poukázal na založení university v Praze, již Karel IV. zřídil Čechům, ale ote- vřel všem národům, aby byla pro celý svět pramenem vzdělanosti.
Němec Gauts Němei Karel Iva Čecho český univerzita na Morava univerzita v Praga
21 article
Je to smutné, že právě v zemi, z níž vy šel veliký paedagog Komenský, odpírá se v ět- šině obyvatelstva vzdělání v mate ském jazyku, (Hanba Němcům!) Dr. Žáček rozhodně odmíll tvrzení Němců. že se nám jedná jen o strannický účel. Lid náš touží po vzdělání, hladoví po něm. Jen zájem kulturní nás vede ke krokům nejrozhodnějším. Z nejhlubšího přesvědčení voláme po zřízení druhé české university a domáhati se ji budeme způsobem důstojným, ale nejrozho nějším a neustaneme, pokud nám nebude vyhověno. (Dlouhotrvající potlesl a volání: »Musí se nám vyhověti!« — »O zřízení české university na Moravě nikdy neod stoupíme !«) Vroueně a důrazně jmenem Slezska při pojil se k žádosti o českou universitu moravskou posl. Václ. Hrubý. Slezsko až do 17. stolel náleželo k Moravě, ale posud přes roztržení Moravany cíli. Počet českého lidu ve Slezsku je tak značný, že mohl by žádati zřízení uni- versity vlastní, když se ji dostalo mnohem men- šímu počtu Němců v Bukovině, avšak on svorn s moravskými Čechy žádá za zřízení vysoko školy na půdě markrabství. Řečník ve spravedlivém rozhorlení odsoudi německé štvaní proti tomuto kulturnimu poža- davku českého lidu. To je zpupnost, nad kterou V drobněm proďfejin raení číslo o sobě . . . za 9b odpoledni . . . . za lb Ve tlialkšch az renkevší ranní číslo. . . . . . .- vdpoležaí . . . . . . . . Sh Inserá ly platí se hetově zoapřel Přeěplacuní a inserty přijtmn á sdminl strate v Marianské ulicá č. s. Tan sacházejí sa též rečakee Uiskárna s erpedics ,Národnich Lista. Eakoplsy as navraceji.
Němec doktor Žáček Václ Hrubá Moravan Národnich List Slezsko Morava Bukovina Čechy Komenský český univerzita na Morava
22 article
se rozum zastavuje, která na české straně must míti za následek nejostřejší odpor. Žádáme za zřízení university z potřeby čistě kultur ní, ale Němci převedli požadavek ten na pole po- litické. Uváží-li se, že hrozí obstrukci, zni- čením všeho státního zřízení, kdyby se nám mělo vyhověti, pak horší jsou než hakatisté na Poznaňsku. Německý boj naplňovati nás musí jen opovrženim. Ovšem je to střelba z papi- rových kanonů, neboť Němci by k obstrukei nikdy nesáhli, jelikož jsou rádi, že z n jednou šťastně vyvázli. Vyhrůžka jejichje směšná a proto směšnou by se učinila i vláda, kdyby před ní couvla. Vláda, která o sobě praví, že je nestranná a úřadnická, má svatou povinnost nám vyhověti a kdyby tak neučinila, dopustila by se nejtěžšího hřichu. Němci odmí- tají naše nejskrovnější požadavky jen z důvodů nadvlády, oni strhli náš kulturní požadavek na otázku politické moci. Řečník poukázal na křiklavou nesrovnalost nynějšího jednání olomouckých Němců s ne- dávnou minulostí. Před týdnem hrozili obstrukcí, aby zabránili zřízení university a v roce 1871 obecní zastupitelstvo olo- moucké vyzvalo studentstvo na pražské universitě, aby žádos za zřízení moravské university podporovalo. Na toto vyzvání sešli se v Praze studenti, Češi i Němei, a usnesli se jedno- myslně, že se má žádati za zřízen rovnoprávné university na Moravě.
Němec Čech Poznaňsko Praha univerzita na Morava
23 article
(Slyšte ! Slyšte!) A Němci tenkráte se tomu ne- vzpírali a oboujazyčné university s námi se domáhali. Dnes nechtějí ani oboujazyčnou uni- versitu do Brna a Olomouce připustit, aby prý města ta se nepočeštila. Drzost Němců, vystu- pujících proti našim kulturním potřebám, je tim větší, že Brno ani Olomouc nejsou městy německými, nýbrž česko- německými, že nejedná se tu o Cheb nebo Linee, nýbrž o města z dobré polovice česká. (Bouřný sou- hlas.) Vystupování jejich v této záležitosti je pravou ničemností. (Výborně! Tak jest!) Řečník poukázal také na to, že jest v tom zá- jem státní správy, aby zřízena byla universita česká, neboť Morava a zvláště Slezsko trpí ne- dostatkem stálního úřadnictva znalého jazyka lidu. (Výborně!) Jde-li vládé poctivě o odstranění tohoto ne- dostatku, na nějž se často vymlouvá, pak zříditi musí českou vysokou školu na Moravě. (Potlesk.) Na uskutečněni našeho požadavku musíme na- léhat, v domáhání se jeho také neustatnemea vyhovět se nám musí, musí! (Bouřné voláni: Musíl Musi!) Česká universita na Moravě musí býti zřlzena! (Výborněl Dlouhotrvající potlesk.) Pan Staroštík, starosta z Hunčovic, vrou- cími slovy poukázal na minulost českého národa, která tolik českých obětí pro trůn a říši za- znamenává, aby odůvodnil, že se potřeby naše vládou musí respektovati. Vyzval český lid, aby pevně a rozhodně vytrval za českou delegací vídeňskou, by poža- davek české university na Moravě plnou váhou ve Vídní působil. Když se na nás volalo: Ha- náci, držte se! — pak snad mohou v Vídni respektovati i naše kulturní po- třeby. (Výborně!) Jménem měst českých na Moravě starosta z Kroměříže dr. Pištecký připojil se k pro- jevu za zřízení české university na Moravě. Po něm nadšenými slovy doporučil shro- máždění dr. Oštádal z Olomouce, by schvá- lila se
Němec Staroštík Pištecký Oštádal Brno Olomouc Cheb Morava Hunčovice Vídeň Kroměříž vysoký škola na Morava Český univerzita na Morava Musíl Musi
24 article
resoluce »Účastníci veřejné manifes. tační schůze, konané dne 24. listopadu 1901 v Olomouci za obrovské účasti če- ského lidu z celé Moravy a Slezska, proje- vujeme jednomyslně své přesvědčení, že po- žadavek českého národa za zřl- zení druhé české university jes na ten čas nejdůležitějším na ším požadavkem. A proto odmítajíce sveřepý útok Němců proti tomuto spravedli- vému našemu kulturnímu požadavku, žádáme a vyzýváme zároveň vládu, aby co nej- dříve zřídila českou universitu v Brně nebo v Olomouci« Resoluce schválena byla jed- nomyslně celým shromážděním. Na to za povznesené nálady ukončil před- seda pan Wait schůzi s přáním, aby akce naše brzo měla kýžený výsledek. Ke schůzi zasláno bylo na sto telegraí ckých projevů městských rad, obecních před- stavenstev a spolků z celé Moravy.
Němec Wait Olomouc Morava Slezsko Brno
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. listopadu. (Po konfe- renci.) »Uvolněte dráhu rozpočtu a polom se nás přijďte optat, vrátíme-li vám co z toho, co jsme vám odňali«, — takový byl asi smysl vyzvání německé levice ze dne 19. t. m., za- slaný české delegaci na říšské radě. Z konfe- rence dne 22. t. m. vyrozuměla táž německá levice, že česká delegace vyřízení rozpočtu pře- kážek činiti nehodlá a proto má za vhodno na- pověděti nám již dnes, jaká bude německá od- pověď, až se po vyřízení rozpočtu sejde nová konference, aby upravila volnou dráhu rakousko- uherskému vy ovnání. Sděluje nám to »N. Fr. Pr.«, která píše zcela otevřeně, že o zaveden českého jazyka do vnitřní úřadní služby ao zřízení české university jako náhrady za pro- puštění uherského vyrovnání nemůže býti řeči. Čechům prý na uherském vyrovnání musí zá ležeti neméně než Němcům a proto tito se ne vidí povinnými ustoupiti čeho ze svě nynějš državy ve prospěch Čechů. »N. Fr. Pr. « na-
Čecho Němec Praha Francie