2
masthead
V Praze, v pondělí dne 25. listopadu 1901.
Praha
4
article
Na rnuní n odpot. Histy
loliami („Nančný Obaov“ ve
seredu a Litarární Hliciku
pateky předpilací ser
Praze v ádmtinistrae
a mě-
. . . K — h
na čnt lta . . . . . 8 K —h
s dvejí danášken
5o
na p. . .. . 7 K 50 k
na čtvá lota
2 K 90b
na něsíe
Poštont
za měsje
s čtvit leta! . . . . 9 R oo
s drají zásílkoe
na meřej
tv lil
Praha
Nančný Obaov
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 25. listopadu. Dnes podle
všeho dodělá se v poslanecké sně-
movně rozprava o čtyřech návrzích pilných,
kteří se týkají věcí církevních a nábo
ženských. Zda-li potom dojde na pilný
návrh v příčině zřizení university
v Lublani a rusínské, není ještě po-
vědomo. Jak známo, projevili poslanci dr.
Šusteršič a dvorní rada Ploj ochotu, že návrh
na zřízení university slovinské v Lublani od-
staví, bude-li bez debaty přikázán školskému
výboru. Proto že však jest spolupodepsán
ještě dr. Ferjančič a tento k tomu ochotu
na jevo nedal, jest možno, že se přece bude
projednávati,
Slovinská universita.
Z Vídně, 25. listopadu. Od výkon
ného výboru slovinských poslu-
chačů výsokých škol ve Štyrském Hrade
došel nás tento telegram:
»Slovinské studentstvo ve Štyrském
Hradci schválilo jednohlasně tuto resoluci
Do krajní míry jsouce znepokojeni zprá-
vami, že naše tak pilná věc v příčině za-
ložení slovinské university v Lublani má
býti opětně pochována, žádáme poslance slo-
vinské, aby na žádný způsob neupouštěli o
veřejné rozpravy o otázce universitní, dokud
vláda nedá úplných záruk, že tato záležitost
se definitivně vyřídí způsobem příznivým.
Moravská universita.
Z Olomouce, 24. listopadu. Dnes
odpoledne konala se ve zdejším Národním
domě valná schůze ku projevu pro
českou universitu na Moravě.
Obeslána byla ze všech českých měs
markrabství moravského a vé-
vodství slezského co nejhojněji. Došly
také velice četné projevy souhlasu z králov-
ství českého.
Za předsedu zvolen byl starosta města
Prostějova Wait. Napřed promluvil místo-
předseda posl. sněmovny dr. Žáček. Uká-
zal především na podstatný rozdíl v povaze
schůze dnešní a schůze, která se konalav
Olomouci Němci v záležitosti universitní mi
nulou neděli.
doktor
Šusteršič
Ferjančič
Wait
Žáček
Vídeň
Lublaň
Štyrský Hrad
Štyrský Hradec
Olomouc
Prostějov
slovinský posel
národní dům
český univerzita na Morava
6
article
Kdežto my — pravil řečník — dáváme
projev svým kulturním snahám, jeví
se ve výkladech a osvědčení Němců jen zavi-
lost a záští. (Hlučný souhlas a bouřlivá
pochvala.) Na Moravě Čechové nejen svým
počtem mají právo na universitu, ale
i vzhledem na svou poplatnost. Právě
v posledních dnech řekl ministr vyučování
dr. Hartl, že nejlepší materiál vídeňské uni
versity vychází z Moravy. Pan dr. Hartl
jest sám bývalým professorem vídeňské uni
versity. Není pravda, že postulát po české
universitě na Moravě jest novým požadav-
kem. Ja sám — pravil dr. Žáček — mohu
se představiti slavné schůzi jako jubilejní
řečník v této věci. Tak dlouho již o ní mlu-
vím, tak často jsem o ní řečnil v říšské
radě a na sněmu moravském.
Na to řečník, rada zemského soudu po-
slanec Václav Hrubý, který tlumočil
sympatie slezského Slovanstva pro tento po-
žadavek, pravil: Naše postuláty nikdy ne-
byly politické a teprve Němci učinili z věci
té záležitost politickou. Nám jest
pozadavek zřízení university požadavkem
toliko kulturním, jenž byl opětně uznán na
zemském sněmu a také ministr bar. Gautsch
uznal jej plnou měrou. Němcům, brojí-li
proti naší vysoké škole na Moravě, jde je-
dině o to, aby zachovali svoji moc, své
nadpráví a svoji državu.
Němec
Čecho
doktor
Hartl
Hrubá
Gautsch
Morava
škola na Morava
7
article
Požadavek náš není požadavkem tako-
vým, jehož účelem bylo by počešťování
Moravy. Vždyť Olomouc a Brno jsou přes
polovinu české
Když byl ještě promluvil poslanec na
zemském sněmu a bývalý poslanec na říšské
radě Staroštík, schválena tato resoluce
jednohlasně:
»Účastníci valného shromáždění Čechů
moravských a slezských vyslovují jedno-
hlasně přesvědčení, že požadavek
o zřízení české university na
Moravě tou dobou jest nejpil
nějším a nejnaléhavějším kul
turním požadavkem českéh
národa a odmítají tedy prudké a ne
zřízené útoky Němců na tento spravedlivý
požadavek. Zároveň však zá dlaj
vládu, by zřídila českou uni
versitu na Moravě co nej-
dříve.«
Bouřlivé volby do výboru obehod-
ního pomocnictva ve Vídní.
Z Vídně, 25. listopadu. Na včerejšek
určeny byly volby do výboru obchodního
pomocnictva. Volby byly od. křesťanských
socialů již po tři léta oddalovány. Volba
konala se v sále radnice a voleno bylo
v 16 sekcích; nával k volbám byl ohromný.
Staroštík
Morava
Olomouc
Brno
Vídeň
český univerzita na Morava
8
article
Okolo půl dvanácté hodiny polední dal náhle
posl. Axmann jako předseda obchodního
pomocnictva v dohodnutí s komisařem spo
lečenstva drem. Hulkou bez udání dů
vodů volby zastaviti.
Toto opatření vzbudilo mezi pomocni-
ctvem smýšlení sociálně demokratického
značné demonstrace, které přeneseny z agi
tačních místností a z radnice do ulic. Policie
musila zakročiti. Zastavení voleb uvádí se
v souvislost s faktem, že sociální demokraté
měli prý dvoutřetinovou většinu na své
straně, takže porážka spojených německých
nacionálů s křesťanskými sociály byla ne
vyhnutelna. Při sdělení o zastavení voleb
prohlásil posl. Axmann, že policejní ko-
misař mu sdělil, že nemůže ručiti za klida
pokoj na ulicích.
Při srážce, ke které došlo mezi sociál-
ními demokraty a křesťanskými sociály, byla
prý jedna osoba těžce a jedna osoba lehc
zraněna.
Z Lublaně, 25. listopadu. Veškeré
občanstvo zdejší jest svoláno na příští neděli
1. prosince k valné schůzi, na které se
stane usnesení pro slovinskou universitu.
Axmann
Hulka
Lublaň
9
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Krakova, 24. listopadu. (C.-B
O včerejších demonstrací ch
zdejších došla tato autentická zpráva
Za příčinou ohlášeného, ale lhned na to od
volaného představení berlínského »Úber-
brettel« dra. Everta shromáždilo se včerav
Krakově před Saským hotelem, kde
se mělo představení konati, několik set
mladíků, většinou studujících středních škol.
Zde, jakož i později před vojen-
ským kasinem, kde byl pořádán přátel-
ský večírek, před palácem kardinála Puzy ny
a před bytem bývalého místopředsedy zem-
ské školní rady dra. Bobrzynskéh
bylo hlučeno a zpíváno. Demonstranti byli
policií rozptýleni a brzy na to byl klid. Za-
tčen nebyl nikdo. Naproti zprávám
různých časopisů budiž konstatováno, že
vojsko nezakročilo a že nebyla
ani povolána policejní záloha
Také není správným, že jeden policista byl
Z Vídně, 24. listopadu. (C.-B.) Cís a
vrátil se včera večer z Wallsee a odebrals
do Schönbrunnu.
N L
Evert
Bobrzynskéh
Krakov
Vídeň
Schönbrunn
10
article
Ze Záhřeba, 23. listopadu. (C.-B.
V dnešní schůzi městské rady byl dosavadn
starosta Adolf Mosinský opět zvolen.
Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Mini-
sterský předseda Waldeck-Rousse a
vyzval prefekty, aby přísně hleděli k tomu.
aby se vstupování členů neschválených
kongregací do služby světských kněží dálo
jen za podmínek zákonem předepsaných.
Z Paříže, 24. listopadu. (Č.-B.) Guver-
ner kolonie na Kongu vyvrátil v telegramu
k ministru Decraisovi zprávu o vzniklém prý
vzbouření v kolonii.
Z Paříže, 24. listopadu. (C. B.) Ture-
cký vyslanec sdělil s ministrem zahraničních
záležitostí Delcasséem, že Porta vyhověla
jeho žádosti o propuštění francouzské lodi
»La Monette« do úžiny dardanellské.
Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Včera
o polednách odhalen byl na hřbitově
Montmartru pomník Heinův, dílo dánksého
sochaře Hasselrijsa, u přítomnosti některých
příbuzných, členů umělecké kolonie v Pa-
říži a četných spisovatelů německých a
francouzských.
Z Caracasu, 23. listopadu. (C.-B.
U La Guairy kotví dvě válečné lodi německé
jedna italská a jedna rakousko-uherská. Jin
dvě německé válečné lodi jsou na cestě tam.
Očekává se lodní demonstrace
Z Londýna, 24. listopadu. (C. - B.
Vévoda Devonshirský dotkl se ve své
včerejší řeči v Eastbourne také požadavku,
aby celé jižní Africe byla co nejdříve dána
svobodná a liberální samospráva. Pravil, že
jest v té příčině věcí Angličanů jak
vítězů (?) a nikoli věcí Burů určiti,
kdy okamžík ten nadešel.
Z Athén, 24. listopadu. (C.-B.) V
včerejší schůzi sněmovní vytýkal před-
seda ministerstva Theotoki s opposici, ž
nazývá ministry vrahy, kdežto naopak on
sám by byl následkem nepokojů málem přišel
o život. Kdyby se domohla opposice moci,
nabyla by prý vyšetřováním jí zavedeným
důkazů, že vláda namáhala se nadlidsky.
aby zjednala pořádek.
Mosinský
Min
Kong
Port
Heinův
Hasselrijsa
Devonshirský
Angličan
Záhřeb
Paříž
Montmartre
Caracas
Le Guaira
Londýn
Afrika
Atény
WaldeckRouss
Le Monette
11
article
Posl. Rallis obviňoval vládu, že při
útocích na redakční místnosti časopisů
»Akropolis« a »Asty« ukázala slabost, jež
zavinila všechno další zlo.
Posl. Levidis označil překlad evan
gelia za dílo opovržení hodné.
Poslanec Dragumi s pravil předsedov
ministerstva, že nejevil vždy stejnou neohro
ženost jako při attentátě na něj učiněném.
Na to byl návrh, jímž se jednání mini
sterstva schvaluje, přijat 109 hlasy proti 87
Po skončené schůzi došlo před sněmov
nou k projevům. Večer byl v městě už opě
Z Kaneye, 24. listopadu. (C.-B.) Prin
Jiří řecký přibyl včera na palubě lodi
ruské plavební společnosti náležející, do
Sudy.
Z Barcelony, 24. listopadu. (C. - B.
Pořádek byl opět obnoven. Studenti zúčast
nili se včera zase přednášek na universitě.
Z Nového Yorku, 24. listopadu.
(C.-B.) Úřadní telegram z Kolonu ozna-
muje: Francouzský křižák »Sachet« a ame-
rická dělová loď »Marietta« připluly do Ko-
lonu. Anglická válečná loď »Amphion« opu-
stila dne 19. listopadu Panamu. Americká
bitevní loď »Jowa« jest jedinou válečnou lodí.
která tou dobou tam na kotvách stojí.
Ze Santiaga, 23. listopadu. (C.-B.
Poslední konflikt mezi Chilskem a Argentinií
byl smírně urovnán. Argentinská vláda pro-
hlásila, že neobsadila vojensky žádné území
chilské a vláda chilská naproti tomu dala
prohlášení, že stavěla silnice, proti nimž či-
nila Argentinie námitky, jenom za tím účelem
aby práce rozhraničovaci byly usnadněny.
Posl
Rallis
Dragumi
Jiří
řecký
Sud
Marietta
Chilsk
Argentinie
Akropolis
Barcelona
Nový York
ko
Panama
Santiago
Asta
14
article
Sitnace v Athénách.
Z Athén, 24. listopadu. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje: Dopoledne minulo v úpl
ném klidu. Skoro všechny časopisy schva
lují včerejší řeč ministerského předsedy
Theotokisa. Avšak proto přece nen
další trvání ministerstva z abez
pečen
Z Athén, 24. listopadu. (C.-B.) Mi
nisterstvo podalo žádost za pro
puštěnou
Z Athén, 24. listop. (C-B.) Krá
přijal dnes v audienci Zaimisa a mě
s ním delší rozmluvu. Soudí se, že pře
vezme Zaimis sestavení nového ministerstva.
Berthelotovo jubileum.
Z Paříže, 24. listopadu. (C.-B.) Dnes
dopoledne bylo v Sorbonně slaveno 50leté
professorské jubileum slavného chemika Ber
thelota za předsednictví presidenta repu-
bliky pana Loubeta a neobyčejně velkého
účastenství vědeckých kruhů. Dostavili se
četní členové akademie, senátu, poslanecké
sněmovny, university, vědeckých společnosti
a jiné vynikající osobnosti. Zástupce své vy
slaly nejpřednější vědecké korporace z Ra
kousko Uherska, Ruska, Ilalie, Belgie a Švý
carska. Ministr vyučování Leugues a jin
řečníci líčili veliké objevy oslavovaného
učence v oboru lučby. Zahraniční zástup-
cové, mezi nimi dvorní rada Lieben jme
nem akademie věd ve Vídni, odevzdal
oslavenci adresy. Berthelot děkoval, hluboce
dojat, za podané mu důkazy přátelské úcty
President Loubet odevzdal na konec Ber
thelotovi, za bouřlivé pochvaly celého shro
máždění, pamětní minci a objal jej.
Havas
Berthelotův
Loubet
Leugues
Berthelot
Atény
Paříž
Ra kousko Uhersko
Rusko
Ilalie
Belgie
Vídeň
poslanecký sněmovna
Lieben
akademie věda
15
article
Némecko a Anglie.
Z Londýna, 24. listopadu. (C. -B.
Včera pronesl Asquith v Oldhamu řeč
na kteréž se dotekl také bouřlivého rozči
lení, jež po celém Německu způsobilo ne
předložené slovo ministra kolonif Chamber-
leina. Angličané nepotřebují prý arci byt
příliš citlivými oproti tomu, co u jinyc
národů se mluví, avšak proto přece není
prý věcí docela lhostejnou, zda-li jim ostatn
svět je přátelsky nakloněn čili nic. On, řeč-
ník, neobléká prý roucho kajícné, jsa pře-
svědčen, že věc Anglie spravedlivá jest a že
mužové, kteří věc Anglie na bojišti zastá-
vají, lidsky si počinají; avšak lituje, že byla
situace Anglie oproti světu vy-
líčena s naprostým nedostatkem
smiřlivého ducha.
Kongres advokátů v Pešti.
Z Pešti. 24. listopadu. (C.-B.) Včera
byl za přítomnosti ministra spravedlnos tia
účastenství asi 1500 advokátů zahájen
uherský kongres advokátů.
Asquith
Angličan
Anglie
Londýn
Oldham
Německo
Chambry
Pešť
16
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Haagu, 24. listopadu. (C.-B.) Vpí
semné odpovědi kanceláři sněmovní sdělil minist
zahraničních záležitostí, že vláda musí dbát
smlouvy haagské ve příčině rozhodčího soudu,
kterýž správní radě tohoto soudu zapověděl vy-
stoupiti na prospěch návrhu Burů. Pokud se
týče vyjednávání s Anglií ve příčině náhrady
škody Holanďanům vypověděným z jižní Afriky
není prý ještě úplně skončeno. Anglická vláda
připravuje prý právě rozhodnutí v otázce jiho
africké banky, jež nebyla konfiskována. Hlo
landská vláda vyjednává prý s vládou anglickou
aby byly zájmy nizozemských akcionářů hájeny
V tomto okamžiku nemůže prý však ministr nie
bližšího sděliti. Členové ambulance Červeného
kříže byli prý v jižní Africe proto zajati, poně
vadž byly ve vozech nalezeny čelně listy adre
sované burským vůdcům. Vláda nizozemská
žádala prý opětně za propuštění členů ambu
lance, ale vláda anglická prohlásila vždy, že
žádosti té nemůže vyhověti.
Z Johannesburgu, 23. listopadu. (C.- B.)
Dva do Johannesburgu příslušní burgherové
Wernek a Meyer, kteří byli postavení před vá-
lečný soud, byli uznáni vinnými. Žaloba zněla.
že přemlouvali — když se byli sami vzdali
byli do tábora uprchliků dopravení — ostaln
burghery, kteří se rovněž vzdali, aby zrušil
přísahu neutrality a vrátili se ke svým oddílům.
Werneck byl odsouzen k smrti
včera byl už také zastřelen. Meyen
byl odsouzen k doživotní nuceno
práci.
Z Bloemfonteinu, 22. listopadu. (C. B.
Plán vlády usazovati bývalé vojiin
a jině osoby v kolonii oranž sk
počíná se prováděti. Čelní bývali yeomanové
vydali se už na cestu, aby se usadili ve vlád
ních farmách v okresu Thabanchu.
Holanďan
Wernek
Meyer
Werneck
Meyen
Haag
Anglie
Afrika
Johannesburg
Bloemfontein
africký banka
17
article
Manifestační schůze pro českou
universitu moravskou.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Z Olomouce, 24. listopadu.
Z tisíců hrdel zaznělo dnes ve dvoraně
Národního domu v Olomoucí: »Česká un
versita na Moravě musí býti zři
zenal Musí býti zřízena dle práv
a spravedlnosti, dle vůle a potřeb
českého lidu v markrabství a v
v odstvíle
Projev ten nabyl významu a vážnost
zvláště tím, že podán byl zástupci několika se
obcí a měst z Hané, ze Slovácka, z Valašska
ze střední, severní a východní Moravy. Do
Olomouce sjeli se dnes vyslanci přečetných měst
a obeí, z blízka i z dáli, aby prohlásili jménem
stotisíců, že jejich kulturní požadavek, nejvýš
oprávněný, více se odkládati nedá a něsmí
Dvorana Národního domu olomouckého
v celém svém rozsahu byla přeplněna. V pří-
zemí stáli lidé a až k jevišti i na galeriích byla
hlava na hlavě. Projev schůze byl mohutný
důrazný, nadšený a vzhledem k německému od
poru ostře odsuzující. Tak obrovské
skvělé a důstojné manifest ac
Olomouc ještě neviděla.
Olomouc
Morava
Haná
Slovácko
Valašsko
východní Morava
český univerzita moravský
národní dom
18
article
Schůzi zahájil poslanec dr. Žáček uvílá-
ním zástupeů přečelných měst a obci takřka
z celé Moravy a ze Slezska, uvítáním poslaneů
zemských a říšských, z nichž se dostavili pp.
dr. Perek, Skála, Václav Hrubý, Rich
ter, Stancl, Vykoukal, Vychodil
S vo zil.
Předsedou shromáždění zvolen byl starosta
nejbližšlho českého města Prostějova p. Wait.
zapisovatelství svěřeno pp. dru. Kal abi s o v
a dru. Mehlhubovi z Olomouce.
První njal se slova dr. Žáček. Projevi
upřímnou radost nad tím, že z velikého kraje
moravského zavítali do Olomouce zástupcové
mnoha set obcí a měst, aby zdůraznili kulturn
požadavek všeho českého lidu moravského
slezského, aby v Brně neb v Olomouci zřízeno
bylo české vysoké učení.
Zmíniv se o německých schůzích před
týdnem v Brně a v Olomouci konaných, po-
ukázal na to, oč vzácnější, ušlechtilejší a mrav-
nější jsou pohnutky schůze dnešní, schůze če
ské. Česká sehůze vyplynula z kulturních
potřeb, z duševního hladu, německ
však ze zášti, nepřízně a choutek násilnických.
Jak mravně a charakterně stojíme výše.
nežli naši odpůrci, o tom jednou uvažovati bu-
dou historikové a diviti se budou barbarství.
k němuž na počátku dvacátého století dospě
německý lid, jenž opřel se našim potřebám vzdě
lavacím. Není zajisté nic ušlechtilejšího, jako
když lid sám volá po vzdělání. A to
muto krásnému zápolení na poli vzdělanosti ne-
přejí Ně m ci.
doktor
Žáček
Perek
Hrubá
Rich tera
Stancl
Vykoukal
Vychodil
zil
Wait
Mehlhub
Morava
Slezsko
český město Prostějov
Kala
Olomouc
Brno
19
article
Řečník poukázal na to, že universita na
Moravě již existovala, a sice v Olomouci od sto-
letí šestnáctého, že část její — fakulta theolo-
gická posud trvá, že fakulta filosofická zrušena
byla v r. 1851, právnická 1855 a chirurgick
škola r. 1861. Universita naše měla až do nej-
poslednějších dob více posluchačů, než má dne
lecklerá německá. Morava a Slezsko mají právo
žádati, aby z obrovských millionů, které odvá-
dějí do pokladny státní, kapka aspoň byla vrá-
cena na kulturní potřeby českého lidu, kterýž
tvoří obrovskou většinu oby v a-
telstv a. (Bouřný souhlas.)
Řečník poukázal na velký počeť posluchačů
české university pražské, která má větší fre-
kvenci, než tři německé v Praze, Inšpruku
Černovicích dohromady, a vyvodil z toho ne-
zbytnou nutnost druhéčeské vyso ké
školy. Naši studenti, v počtu daleko přes tisl
jsou na universitě v Praze, ve Vídní i jinde
také na fakultách theologických v Olomouci
v Brně. Ministr vyučování a dlouholetý profes-
sor vídeňské university sám přiznal řečníku
těchto dnech, že nejlepšími studenty této vysoké
školy jsou Moravané.
Moravan
Olomouc
Morava
Slezsko
Praha
Vídeň
Brno
univerzita na Morava
Inšpruk Černovice
20
article
Dnešní schůze má býti projevem, že česká
universita na Moravě je požadav-
kem, jehož se nevzdáme, pokud m
nebude vyhověno. (Nevzdáme ! — Mus
se nám vyhověti!)
Ostatně Němci se proti zřízení university
moravské nestavěli v letech minulých jako dnes-
V roce 1867 pověstné ministerstvo Giskrovo
její potřebu uznalo.
Sněm zemský pak v roce 1871 za absti
nence Němců se usnesl, aby zřízení university
důrazně bylo žádáno. Vlády také potřebu mo
ravské vysoké školy uznávaly. Ministr Gautse
v roce 1896 v rozpočtovém výboru požadavek
náš uznal jako spravedlivý a také zařadil do
rozpočtu položku za výchovu a zjednání uči
telských sil. Je proto směšným, když Němei
prohlašují požadavek náš jako z brusu nový
když volají, že české university na Moravě nen
třeba. (Projevy nevole.)
V jejich odporu proti našim kulturním po
třebám viděti musíme jen hluboké poklesnut
mravní, barbarství. (Bouřný souhlas.)
Řečník poukázal na založení university
v Praze, již Karel IV. zřídil Čechům, ale ote-
vřel všem národům, aby byla pro celý svět
pramenem vzdělanosti.
Němec
Gauts
Němei
Karel Iva
Čecho
český univerzita na Morava
univerzita v Praga
21
article
Je to smutné, že právě v zemi, z níž vy
šel veliký paedagog Komenský, odpírá se v ět-
šině obyvatelstva vzdělání v mate
ském jazyku, (Hanba Němcům!)
Dr. Žáček rozhodně odmíll tvrzení Němců.
že se nám jedná jen o strannický účel. Lid náš
touží po vzdělání, hladoví po něm. Jen zájem
kulturní nás vede ke krokům nejrozhodnějším.
Z nejhlubšího přesvědčení voláme po zřízení
druhé české university a domáhati se ji budeme
způsobem důstojným, ale nejrozho
nějším a neustaneme, pokud nám
nebude vyhověno. (Dlouhotrvající potlesl
a volání: »Musí se nám vyhověti!« — »O
zřízení české university na Moravě nikdy neod
stoupíme !«)
Vroueně a důrazně jmenem Slezska při
pojil se k žádosti o českou universitu moravskou
posl. Václ. Hrubý. Slezsko až do 17. stolel
náleželo k Moravě, ale posud přes roztržení
Moravany cíli. Počet českého lidu ve Slezsku
je tak značný, že mohl by žádati zřízení uni-
versity vlastní, když se ji dostalo mnohem men-
šímu počtu Němců v Bukovině, avšak on svorn
s moravskými Čechy žádá za zřízení vysoko
školy na půdě markrabství.
Řečník ve spravedlivém rozhorlení odsoudi
německé štvaní proti tomuto kulturnimu poža-
davku českého lidu. To je zpupnost, nad kterou
V drobněm proďfejin
raení číslo o sobě . . . za 9b
odpoledni
. . . . za lb
Ve tlialkšch az renkevší
ranní číslo. . . . . . .-
vdpoležaí . . . . . . . . Sh
Inserá ly
platí se hetově zoapřel
Přeěplacuní a inserty přijtmn á sdminl
strate v Marianské ulicá č. s.
Tan sacházejí sa též rečakee
Uiskárna s erpedics ,Národnich Lista.
Eakoplsy as navraceji.
Němec
doktor
Žáček
Václ
Hrubá
Moravan
Národnich List
Slezsko
Morava
Bukovina
Čechy
Komenský
český univerzita na Morava
22
article
se rozum zastavuje, která na české straně must
míti za následek nejostřejší odpor. Žádáme za
zřízení university z potřeby čistě kultur ní,
ale Němci převedli požadavek ten na pole po-
litické. Uváží-li se, že hrozí obstrukci, zni-
čením všeho státního zřízení, kdyby se nám
mělo vyhověti, pak horší jsou než hakatisté na
Poznaňsku.
Německý boj naplňovati nás musí jen
opovrženim. Ovšem je to střelba z papi-
rových kanonů, neboť Němci by k obstrukei
nikdy nesáhli, jelikož jsou rádi, že z n
jednou šťastně vyvázli. Vyhrůžka jejichje
směšná a proto směšnou by se učinila i vláda,
kdyby před ní couvla. Vláda, která o sobě
praví, že je nestranná a úřadnická, má svatou
povinnost nám vyhověti a kdyby tak neučinila,
dopustila by se nejtěžšího hřichu. Němci odmí-
tají naše nejskrovnější požadavky jen z důvodů
nadvlády, oni strhli náš kulturní požadavek
na otázku politické moci.
Řečník poukázal na křiklavou nesrovnalost
nynějšího jednání olomouckých Němců s ne-
dávnou minulostí. Před týdnem hrozili obstrukcí,
aby zabránili zřízení university a v roce
1871 obecní zastupitelstvo olo-
moucké vyzvalo studentstvo na
pražské universitě, aby žádos
za zřízení moravské university
podporovalo.
Na toto vyzvání sešli se v Praze studenti,
Češi i Němei, a usnesli se jedno-
myslně, že se má žádati za zřízen
rovnoprávné university na Moravě.
Němec
Čech
Poznaňsko
Praha
univerzita na Morava
23
article
(Slyšte ! Slyšte!) A Němci tenkráte se tomu ne-
vzpírali a oboujazyčné university s námi se
domáhali. Dnes nechtějí ani oboujazyčnou uni-
versitu do Brna a Olomouce připustit, aby prý
města ta se nepočeštila. Drzost Němců, vystu-
pujících proti našim kulturním potřebám, je tim
větší, že Brno ani Olomouc nejsou
městy německými, nýbrž česko-
německými, že nejedná se tu o
Cheb nebo Linee, nýbrž o města
z dobré polovice česká. (Bouřný sou-
hlas.) Vystupování jejich v této záležitosti je
pravou ničemností. (Výborně! Tak jest!)
Řečník poukázal také na to, že jest v tom zá-
jem státní správy, aby zřízena byla universita
česká, neboť Morava a zvláště Slezsko trpí ne-
dostatkem stálního úřadnictva znalého jazyka
lidu. (Výborně!)
Jde-li vládé poctivě o odstranění tohoto ne-
dostatku, na nějž se často vymlouvá, pak zříditi
musí českou vysokou školu na Moravě. (Potlesk.)
Na uskutečněni našeho požadavku musíme na-
léhat, v domáhání se jeho také neustatnemea
vyhovět se nám musí, musí! (Bouřné voláni:
Musíl Musi!) Česká universita na
Moravě musí býti zřlzena! (Výborněl
Dlouhotrvající potlesk.)
Pan Staroštík, starosta z Hunčovic, vrou-
cími slovy poukázal na minulost českého národa,
která tolik českých obětí pro trůn a říši za-
znamenává, aby odůvodnil, že se potřeby naše
vládou musí respektovati.
Vyzval český lid, aby pevně a rozhodně
vytrval za českou delegací vídeňskou, by poža-
davek české university na Moravě plnou váhou
ve Vídní působil. Když se na nás volalo: Ha-
náci, držte se! — pak snad mohou v
Vídni respektovati i naše kulturní po-
třeby. (Výborně!)
Jménem měst českých na Moravě starosta
z Kroměříže dr. Pištecký připojil se k pro-
jevu za zřízení české university na Moravě.
Po něm nadšenými slovy doporučil shro-
máždění dr. Oštádal z Olomouce, by schvá-
lila se
Němec
Staroštík
Pištecký
Oštádal
Brno
Olomouc
Cheb
Morava
Hunčovice
Vídeň
Kroměříž
vysoký škola na Morava
Český univerzita na Morava
Musíl Musi
24
article
resoluce
»Účastníci veřejné manifes.
tační schůze, konané dne 24. listopadu
1901 v Olomouci za obrovské účasti če-
ského lidu z celé Moravy a Slezska, proje-
vujeme jednomyslně své přesvědčení, že po-
žadavek českého národa za zřl-
zení druhé české university jes
na ten čas nejdůležitějším na
ším požadavkem. A proto odmítajíce
sveřepý útok Němců proti tomuto spravedli-
vému našemu kulturnímu požadavku, žádáme
a vyzýváme zároveň vládu, aby co nej-
dříve zřídila českou universitu
v Brně nebo v Olomouci«
Resoluce schválena byla jed-
nomyslně celým shromážděním.
Na to za povznesené nálady ukončil před-
seda pan Wait schůzi s přáním, aby akce
naše brzo měla kýžený výsledek.
Ke schůzi zasláno bylo na sto telegraí
ckých projevů městských rad, obecních před-
stavenstev a spolků z celé Moravy.
Němec
Wait
Olomouc
Morava
Slezsko
Brno
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. listopadu. (Po konfe-
renci.) »Uvolněte dráhu rozpočtu a polom
se nás přijďte optat, vrátíme-li vám co z toho,
co jsme vám odňali«, — takový byl asi smysl
vyzvání německé levice ze dne 19. t. m., za-
slaný české delegaci na říšské radě. Z konfe-
rence dne 22. t. m. vyrozuměla táž německá
levice, že česká delegace vyřízení rozpočtu pře-
kážek činiti nehodlá a proto má za vhodno na-
pověděti nám již dnes, jaká bude německá od-
pověď, až se po vyřízení rozpočtu sejde nová
konference, aby upravila volnou dráhu rakousko-
uherskému vy ovnání. Sděluje nám to »N. Fr.
Pr.«, která píše zcela otevřeně, že o zaveden
českého jazyka do vnitřní úřadní služby ao
zřízení české university jako náhrady za pro-
puštění uherského vyrovnání nemůže býti řeči.
Čechům prý na uherském vyrovnání musí zá
ležeti neméně než Němcům a proto tito se ne
vidí povinnými ustoupiti čeho ze svě nynějš
državy ve prospěch Čechů. »N. Fr. Pr. « na-
Čecho
Němec
Praha
Francie