1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 35. ze dne 4. února 1904
4
article
— Oddil vojska ve sněhu. Z Piemontska se
oznamuje: Šestá setnina třetího pluku italských alp-
ských střelců podnikla za vedení setníka Riveria cvi-
čební pochod v obvodě Mont-Cenisu. Pohoda byla
špatná, když oddíl 48 mužů dostal se do pustého Val-
Troide počal podati sníh. Záhy potom zvedla se bouře,
jež nabyla takové prudkosti, že lidé pozbývali dechu,
tak že několikráte musila býti učiněna zastávka za
skalními výstupky a v roklích. Důstojníci radili se,
a bylo usneseno, aby pronikli až k La Croix, po-
něvadž zpáteční cesta skrze Val Froide byla by bývala
ještě nebezpečnější. Na Col Zaffcran trpělo mužstvo
hrozně. Panovala temnota, ačkoliv do večera byle
ještě daleko, a bouře byla tak prudká, že vojáci byii
často poraženi k zemi. Kolkolem rozléhalo se skalními
stěnami hřmění lavin. Po hrozném namáhání dosáhl
konečně setník Riveri s předvojem La Croix, když
mu byo oznámeno, že lavina strhla tři muže zadního
voje do hlubiny. Hned spěchal Riveri s veškerým
svým mužstvem na místo nehody a podařilo se mu
vyprostiti tři zasypané z rokle. Neutrpěli značnější
pohromy, poněvadž byli tlakem vzduchu zvednutia
vrženi na svátý, sypký sníh. O 9. hodině večerní byl
celý oddíl shromá žděn v útulku.
Riverio
Riveri
Piemontsko
Val
Le Croix
Le Croix
MontCenis
Cola Zaffcran
5
article
= O improvisacích na jevišti vypravuje Ernes
Blum ve svých „Vzpomínkách vaudevillisty“, uváděje
za příklad herce, jenž byl znamenitým improvisatorem
a svým vtipem a svou duchaplností často zachráni
ohrožený kus. Byl to před nedávnem zesnulý Mont-
rouge, ředitel divadla Folies Marigny a Athenée. Mont-
rouge, člověk ryšavý, ošklivý, býval v oblíbených
výročních revuích ideální „kmotr“, herec, jenž jako
antický chór provázel děj svými výklady a pozoru-
hodné události roku předváděl obecenstvu. Nikd
nedovedl lépe než Montrouge pomoci některé herečce
jež se na jevišti ocitla v nesnázi: „Třeba totiž vědět,“
praví Blum, „že většina osůbek, jež v revuích předsta-
vovaly láhev hořké vody nebo elektrickou hruštičku.
nebývá vzata ani z konservatoře ani z Comédi
Ernes Blum
Blum
divadlo Foly Marigna
Mont
6
article
Francaise. Některé z nich vystupují na prkna jeviště
ponejprv. Odtud ona ostýchavost, stojí-li vůči obe-
censtvu, ostýchavost, jež je jim ke cti. Vzpomínám
si, že kdysi při prvním provedení revue, kde Mont-
rouge hrál „kmotra“, mladé děvče přišedši na jeviště,
zůstalo státi s otevřenými ústy a nedovedlo vypraviti
ze sebe jediného zvuku. Montrouge přistoupil k ma-
ličké, chopil ji za ruku, vedl ji k budce napovědově
a pravil, ukázav do obecenstva: „Jen žádný strach,
milé dítě; hleď, tito pánové a dámy vypadají všichni
tak dobrácky a neublíží ti. Pověz jim, co máš po-
věděti.“ Na místě odpovědi dala se maličká do pláče
Montrouge ji objal, dal jí otcovskou hubičku a pravil
konejšivě: „Nu, nemůžeš-li, povím panstvu, cos měla
vypravovat...“ Obrátil se k obecenstvu a pokračoval:
„Čtěné panstvo, slečna představuje totiž nový boule-
vard Sevastopolský, měla vám povědět, že neobyčejně
prospívá komunikaci... jak vidíte, byla to úloha sršíc
přímo vtipem. Na konec měla zazpívati malý kuple
a poněvadž to také nedovede, zazpívám jej sám
A Montrouge zazpíval kupiet. Obecenstvo zpustilo stře-
štěný potlesk. Výjev zdál se mu velmi pitvorný a do-
mnívalo se, že to náleží k revui. Výsledek byl, že
plačící maličká, jejíž mimika vzbudila obdiv, byla
blučně vyvolána, když spadla opona.
Obrátil
Montrouge
7
article
= Zatčen, poněvadž nechtěl příspět policii. v
Anglii i v Americe má každý policista právo, požá-
dati kohokoliv, aby mu přispěl ku pomoci, vyzve-li
jej k tomu jménem zákona. Zdá-li se policii situace
povážlivou, jest dokonce oprávněna vzíti do služeb
kteréhokoli chodce jakožto pomocného policistua
vzíti od něho přísahu. Těchto dnů byl na ostrově
Wightu jakýs pán, jenž odepřel konati službu pomoc.
policisty, odsouzen na 14 dnů do vězení a v Dowontrv
v Northampshiru byl zatčen rybář, jenž se vysmál
policistovi, který ho vyzval, aby mu byl nápomocen
při zatýkání. Soudce odkázal zatčeného před porotu.
= Kterak vzniklo jmění Astorových. V posled-
ním čísle londýnských »Good-Words« nalezá se ná-
sledující zprávička: Bylo štěstí pro Johna Jakuba
Astora, že jakožto hoch naučil se hrát na flétnu.
Když se stěhoval do Ameriky jakožto pasažer mezi-
palubí, vzal s sebou také několik fléten a když při-
stál a seznámil se s novými poměry, hrával Indi-
ánům při vyměňování kožešin na flétnu. Kožešiny
byly tehda v západních státech levné a mladík zí-
skal jich za krátkou dobu velkou zásobu. Když je
ve východních státech prodal, zakoupil si za stržené
peníze pozemky. Koupil po několika shillingách za
akr rozsáblé pozemky na místě, kde se nyní roz-
kládá Nov. York. Této obezřetnosti a obchodní zdat-
nosti svého děda děkuje William Waldorff Astor, ny-
nější majitel »PallMall Gazette« a majitel Clivedenu,
jednoho z nejbohatších panství v anglickém hrabství
buckinghamském, svoje ohromné jmění, jež se páčí
na 40 až 60 millionů I. st.
Astorův
Astor
William
Waldorff
Anglie
Amerika
Wight
York
Cliveden
GoodWord
PallMall Gazette
8
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 28. ledna 1904: Záluský Václav, syn ko-
čího, 21/2 roku, 393—III. Menšík František, syn stráž-
níka, 3 roky, 12—I. Weinmana František, kancelista
76 roků, 261—I. Jelínkova Josefa, šička, 21 rok.
659—I. Veselých Emilie, dcera sluhy, 2 roky, 389—VII.
Bechyňová Johanna, manželka řezníka, 49 roků,
705—VII. Řezníčkova Albína, dělnice, 20 r., 534—VIII.
— Ve všeobecné nemocnici: Horna Josef
zámečník, 29 roků. Jupová Marie, vdova po pekaři,
70 roků, Křížek František, dělník, 69 roků. Kvysová
Kateřina, manželka zedníka, 53 roky. Melicharová
Josefa, manželka dělníka, 72 roky. Tůmová Antonie,
vdova po obchodníku, 46 roků. Beneš Josef, učeň, 17
roků. — U Milosrdných sester: Špačková
Anna, dělnice, 79 roků. Esr Václav, truhlář, 55 roků. —
U Alžbětinek: Kubelková Kateřina, vdova po do-
movníku, 59 roků.
Dne 29. ledna 1904: Formánková Marie, man-
želka kloboučníka, 49 roků, 731—I. Marsano August,
obchodník, 48 roků, 1576—II. Drábova Božena, dcer
sluhy, 5 roků, 233—V. Litera Josef, syn zámečníka,
5 měsíců, 159—VII. Mayerhofer František, novinář,
62 roky, 237—VIII. Fischer Václav, bandažista, 71
rok, 693—I. Rezkova Marie, dcera dělnice, 11/2 roku,
216—V. Dítětova Marie, dcera obuvníka, 1 r., 1717—II.
Otta František, číšník, 30 roků, 1715—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Kieslingová Ella, manželka
professora, 54 roky. Nový František, dělník, 42 roky.
Prillová Marie, švadlena, 31 rok. Stehlíkova Kristina,
služka, 25 roků. Vejtová Anna, vdova po zedníku, 59
roků. — V obchlodní nemocnici: Pollner Josef ,
úřadník, 43 roky.
Dne 30. ledna 1904: Láska Josef, syn sluhy,
9 dní, 400—II. Svoboda František, syn řeznického
Menšík
František
Josef
Emilie
Bechyňová
Řezníčkův Albín
Horn
Josef zámečník
Křížek
Kateřina
Melicharová
Tůmová
Antonia
Beneš
Václav
Drábův
Božena
Fischer
Marie
V Dítětův
Ott
Kristin
Praha
Záluský Václav
Jupová Marie
Mayerhofer František
Prillová Marie
Vejtová Anno
Špačková Anno
U Alžbětinka
Kubelková Kateřina
Formánková Marie
Marsano August
Kieslingová Ella
Pollner Josef
Láska Josef
9
article
pomocníka, 7 roků. 1103—II. Michálkova Anna, dcera
dozorce, 10 neděl, 494—VIII. — Ve všeobecné
emocnici: Neubauerová Karolina, manželka stráž-
níka, 35 roků. — U Milosrdných blatří: Va-
chota Hynek, pekař, 55 roků. — U Milosrdných
sester: Bauerová Marie, vdova po domovníku, 78
roků. Bohuslav Bohumil, dělník, 21 rok. — V měst.
chudobinci: Beranová Otylie, ošetřovanka, 68 r.
Michálkův
Anna
Hynek
Bohuslav Bohumil
Virginie
Neubauerová Karolina
Bauerová Marie
dělník
Beranová Otylie
10
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek, 4. února.
97. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Vilém Tell.
Velká historicko-romantická opera o čtyřech dějstvích.
Dle Joua a Bissa nově přeložil V. J. Novotný. Hudbu
složil G. Rossini. Dirigent František Picka. Režisér
Robert Polák.
OSOBY: Gessler, císařský náměstek ve Švýcarech,
V. Kliment. Rudolf, zván Harras, jeho důvěrník, A.
Krössing. Vilém Tell, Walter Fürst, Melchthal, svo-
bodníci, Boh. Benoni, E. Pollert, R. Polák. Arnold,
Melchthalův syn, Rich. Figar. Leuthold, svobod-
ník, F. Šír. Rybák, B. Pták. Mathilda z Bruneka, A.
Bobkova. Hedvika, Tellova choť, M. Klánová. Gemmy.
Tellův synek, M. Kubátova. Myslivec, J. Žižka,
Lid tří krajů: Schwyz, Unterwalden a Uri. Žoldnéři.
Lukovníci.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
Tell
V J Novotná
G Rossini
Picek
Robert Polák
Gessler
Švýcar
Rudolf
A Krössing
Fürst
Melchthal
Benon
E Pollert
Arnold
Melchthalův
Rich
Figar
Leuthold
F Šír
Rybák
Pták
Mathilda
A Bobkův
Hedvika
Tellův
M Klánová
Gemmy
M Kubátův
J Žižek
Harras
Schwyz
Unterwalden
Uri
Bruneka
Lido tři kraj
12
article
V pátek, 5. února.
98. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
13
title
Jan Žižka.
Žižek
14
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Praha
lidový divadlo
15
article
Ve čtvrtek, 4. února.
Po druhé: Chansoneta.
Fraška o 3 jednáních. Napsal P. H. Přeložil J. Drtina
Režisér B. Kovář.
Fraško
J Drtina
16
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek, 4. února.
Smíchov
Švandův divadlo
17
title
Začátek o 7. hod.
18
article
44. hra v předplacení (čtvrteční).
Fatinica.
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Fr. Zell a
R. Geneé. Přeložil E. Žüngel. Hudbu složil Fr. šl. ze
Suppé. Režisér Josef Kubík. Dirigent V. Soukup.
R Geneé
E Žüngel
Kubík
V Soukup
Francie
19
article
Pištěkovo lidové divadlo vakee
Pištěkovo lidové divadlo vakee
na Král
Ve čtvrtek, 4. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch sl. Mařenky Richtrovy.
Svatba reservistova.
2658
Fraška se zpěvy o 4 jednáních. Napsal Chivot.
132 —
Král
Richtrův
Fraško
Pištěkův lidový divadlo
20
article
»Výborně! Snad polapíme tak onoho Bressira, leda
že by novinky z Paříže, uveřejněné v listech, byly jej pod-
nítily k opatrnosti, tak že by se ani na poštu neodebral,
by se tam hlásil o list svůj.«
Pan Cochebois se vrátil.
Prohodil ihned
»Neusedl byste si laskavě teď, pane komandante
Učiníme nový pokus«.
Záhy na to dvéře se otevřely
Do úřadovny vstoupila jakási žena, provázená
agentem.
Byla to žena Hermannova, jež den před tím bylav
Puteaux zatčena.
Vlasů byla světlých a oči modrých, postavy byla
dosti vysoké a vzhledu nijak škaredého, ale zcela
všedního.
Oči její byly zarudlé slzami.
Na pokyn agentův usedla na stolici, kdež byl seděl
před ní Siegfried.
Pan Cochebois dodal si vzezření otcovsky starostli-
vého a hlas jeho naby! výrazu přesvědčivého i vlídného:
»Plakala jste, jak vidím, milá paní. Proč by vám
však mělo býti ubližováno? Nic nedokazuje, že byste byla
vinna! Byla jste zatčena, ale jen dle příkazů, jež nám
byly dány a nepřejeme si sami nic lepšího, než abychom
mohli dokázati nevinu vaši. Řekněte nám tedy pravdu.«
Žena zvolala se silným přízvukem flamským a roz-
plývajíc se opět již v slzách :
»Ale, pane, co chcete, abych vám řekla? Nevím nie.
věru nic — já! Nevím ani, proč vlastně byla jsem při-
vedena sem.«
Cochebois
Hermannův
Vlas
Siegfried
Paříž
21
article
Tísnivé ticho zavládlo, rušené jedině praskáním ohně,
Náčelník bezpečnostní služby i komandant Tardin,
neposadivše se, upírali pronikavý pohled na vězně.
Zatčený nepohnul však ani brvou, ano, oči maje
přivřeny, zdál se dřímati.
Náhle, bez všeliké jiné přípravy a beze všeho úvodu
pronášeje větu tu, ostře, jakoby chtěl dýkou bodnouti,
pan Cochebois děl vězni:
»Pane Siegfriede, musím vám sděliti novinku : hrabě
jest zatčen!«
Siegfried, jak byl by utrpěl otřes elektrický, vzcho-
pil se skokem a přes rychlosť, s jakouž se ho chopili
agenti, přistoupil k psacímu stolu, otevřev z široka očii
zornici maje rozšířenu, rty se mu pak chvěly.
Zároveň krev, hrnoucí se mu do hlavy, zbarvila tváře
jeho a žíly na čele mu naběhly.
Již již chtěl promluviti, ale krajním napjetím vůle,
jak bylo lze z výrazu tváře jeho vyčísti, stiskl čolistii
rty a usedl bez odporu opět na stolici, k níž ho oba
agenti tiskli.
Ale dojem slov oněch byl mohutný: prsa jeho
prudce oddychovala a krůpěje potu zrosily čelo jeho.
Pan Cochebois přistoupil nyní ku psacímu stolu
svému a usedl, kdežto komandant Tardin zůstal státi.
Bodrým tonem pokračoval náčelník stráže bezpeč-
nostní
»Vidím, že vás zatčení to překvapilo. Ale ne prá-
vem! Jste-li vy obratní, my také nejsme hlupáky. Nyní,
kdy jest hrabě zatčen, já býti na místě vašem, mluvil
bych. Nemáte příčiny dělati umíněného, tím leda se jen
znavíte a sobě uškodíte. Budeteli si tak počínati na dále,
budeme musit vás uvězniti v oddělení pro nejhorší zlo-
Zaprodáni nopřitol.
Tardin
Cochebois
Siegfried