1
masthead
sahu. To znamená více. Tím je zároveň,
avšak poněkud neopatrně a nediplomaticky
doznáno, že řeč nejvyššího mar-
šálka zalezla pánům ve Vídn
za nehty.
2
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 22. listopadu. (C.-B.) V
slavnostní schůzi protiotrokářského
sjezdu sdělil předseda hr. Kuefstein
že od kardinála státního sekretáře Ram-
polly došel telegram, v němž se praví, že
papež sjezd pozdravuje a slavnostnímu shro-
máždění udílí apoštolské požehnání.
Missijní biskup Pellet z Beninu
(Afrika) měl pak ve francouzském jazyku
přednášku o činnosti missionářů v západní
Africe a o otroctví. Hr. Ledochowská
sdělila, že příští protiotrokářský sjezd bude
se konati ve dvou nebo třech letech ve Švý
carsku. Předseda hr. Kuefstei n potom
schůzi skončil.
Z Brusselu, 22. listopadu. (C.-B) Řím-
ský telegram v »Independance Belge« ozna-
muje, že se vyjednává ve příčině sňatku
prince ViktoraNapoleona II. Prin
požádá prý, jest-li se to již nestalo, tyto dn
o ruku velké kněžny Heleny, dcery
ruského velkého knížete Vladimíra.
Z Nov. Yorku, 22. listopadu. (C. - B.)
»Reuterova kancelář« oznamuje: V telegramu
z Colonu se praví, že kolumbijská vláda vy-
dala dekret, ve kterém se sděluje, že an-
glický parník »Taboga« byl vzat k dopravě
vojska do Bueno Ventury, oblehané povstalci.
Vláda prohlásila, že majitelé parníku se zdrá-
hali loď prodati nebo pronajmouti dle smluv,
jež k tomu společnost ve případě vojny za-
vazovaly. Proto nařídila vzhledem k tomu
že zájmy obchodní vyžadují opětného ote-
vření zálivů Bueno Ventury a Tomaca, aby
parník »Taboga« byl dočasně vzat, a poručila,
aby jeho majitelům byla vyplacena přimě-
řená cena za použití a případné poškození
parníku.
Pellet
Belge
Helena
Vladimíra
Vídeň
Rama
Benin
Afrika
Hradec
Brusel
Řím
York
Reuterův
Bueno Ventura
Tomaca
ViktoraNapoleona II
3
article
Ze sněmovny poslanců.
Ž Říma, 22. listopadu. (C.-B.) (Dokon-
čení) Ministr-president Sarracco navrhuje,
aby všechny návrhy teprve po vyřízení roz-
počtu byly projednány. Socialisté Ferri
a Agnini žádají, aby návrh, týkající se zru-
šení cla z obilí, projednán byl až po finanč-
ním výkladu. Ministr-president Sarracco pro-
hlašuje se proti tomu. Socialisté žádají za
hlasování dle jmen. Jelikož se ukázalo, že
sněmovna není schopna usnášeti se, byla
schůze na hodinu odročena. Po opětném za-
hájení schůze upouští Ferri od hlasování dle
jmen. Sněmovna přechází pak k projednání
nedůležitých interpellací. Hold vévodovi Abruz-
skému a jeho průvodu, jakož i vlaským vo-
jínům v Číně, přijat byl akklamací.
Sarracco
Ferri
Agnini
Hold
Abruz
Čína
Ž Řím
Dokon
4
article
Krüger v Marseillu.
Z Marseillu, 22. listopadu. (C.-B.)
Ve své řeči, kterou odpověděl na oslovení
předsedů uvítacího komitétu, pravil presi-
dent Krüger: Vyslovuji obyvatelstvu, jež
tak četně přišlo mne pozdraviti, svůj dík.
Mám smutek nad neštěstím, jež postihlo
mou zemi. Nepřišel jsem sem, abych se
zúčastnil slavností, ale přijímám rád vaše
souhlasné projevy, neboť vím, že pocházejí
z pocitu, vzbuzeného našimi těžkými zkouš-
kami a věcí svobody. Jsem skutečně pyš-
ným, že jsem si zvolil francouzský přístav
za místo přistání a byl přivítán muži svo-
bodnými. Pokládám za svou první povin-
nost poděkovati vaší vládě za důkaz úcty.
který nám ještě nedávno v našem utrpení
podala. Věřím, že by Anglie nikdy nebyla
dala svého souhlasu k této válce, kdyby byla
bývala dobře zpravena o tom, jak se věci
Od výpravy Jamesonovy, který se chtěl
zmocniti dvou republik, aniž by musil vůbec
vystřeliti, domáhal jsem se neustále dosazení
rozhodčího soudu, ale bylo mně to stále až
dosud odpíráno. Válka, jež se proti nám
vede ve dvou republikách, přešla až za
hranice největšího barbarství. Musil jsem ve
svém žití často bojovati s barbarskými kmeny,
ale barbarství, s nímž se v nynější válce
setkáváme, jest mnohem horší, nežli ostatní.
Angličané šli tak daleko, že i Kafry proti
nám ozbrojili.
Naše dvory, jež jsme s takovou náma-
hou zbudovali, zapalují, vyhánějí ženy a doti.
mají
Krüger
Jamesonův
Musil
Angličan
Kafr
Marseille
Anglie
5
article
jichž muže neb otce zabili nebo zajali a
zanechávají je bez ochrany, bez paliva, ba
i bez chleba jich osudu. Ale děj se co děj,
my se nikdy nepoddáme, my bu-
deme bojo vati až do konce.
Máme velkou, nezviklatelnou důvěru
ke svému věčnému bohu. Věc naše je spra-
vedlivá a kdyby se nám nemělo dostati
spravedlnosti lidské, přece nás neopustí pán
všech národů, v jehož moci jest budoucnost.
Mohu vás ujistiti, kdyby měly Transvaal a
svobodný stát oranžský svou neodvislosť od-
pykati, že stane se tak teprve až
oba národy burské i s ženami
a s dětmi budou vyhlazeny.
Řeč presidenta Krügra byla přeru-
šována častým souhlasem, který se zvláště
ku konci stupňoval v bouřlivé nadšení. Když
se hnul povoz Krügrův, přeplněný poda-
nými mu kyticemi, zavznělo neutuchající
volání »sláva Krügrovi!« a hudba spustila
transvaalskou hymnu.
Z Marseillu, 22. listopadu. (C. -B.)
Po snídaní přijal president Krüger ve
slyšení předsedu marseillského komitétu pro
neodvislost Burů Thourela, kterýž mu
odevzdal na památku dnešního dne umělecké
dílo. President Krüger pravil ve své od-
povědi, že válka není ještě skončena, nebot
Burové nebyli přemoženi mečem, nýbrž pře-
silou, nad níž s pomocí boží spravedlností
přece jen zvítězí.
Krügr
Krüger
Bur Thourel
Burová
Transvaal
Marseille
6
article
Mezi dalšími návštěvníky byli také čle-
nové nizozemského jihoafrického komitétu,
který přál Krügrovi při jeho šlechet
ném úkolu úspěch.
Z Marseillu, 22. listopadu. (C. - B.)
Mezi deputacemi, jež president Krüger přijal,
nalezalí se také deputace francouz-
ského časopisectva a dále pak
švakr v jihoafrické válce padlého plukovníka
Vilboisa Moreila, pastor Frisch, jenžo
hrdinné smrti plukovníkově zmínku učinil.
Předseda pařížské městské rady, Grebau-
val pozval Krügra, aby pařížskou
radnici poctil návštěvou. Krüger
odvětil, že na toto pozvání odpoví teprv, až
se jakožto náčelník státu představí presiden-
tovi francouzské republiky — Krüger je
velmi unaven. O půl 6. hodině bylo při-
jímání deputac ukončeno.
Z Marseillu, 22. listopadu. (C.-B.)
President Krüger zaslal presidentovi fran-
couzské republiky tuto depeši: V oka-
mžiku, kdy z lodi vstupuju na pohostinnou
půdu Francie, považuju za první svoji po-
vinnost, pozdraviti Vás, ctného náčelníka
francouzské republiky a projeviti Vám své
díky za pozornost, již vláda a zem vaše mi
osvědčují.
Z Marseillu, 22. listopadu. (C. - B.)
Parník »Gelderland« odplul večer,
jak se soudí, směrem na Rotterdam. —
V šest hodin objevil se zástup manifestantů
před důstojnickým klubem a jal se provolá-
vati: »Ať žije armáda!« »Ať žije Francie!-
»Ať žije Krüger!« Podobně provolávali pak
demonstranti před redakcemi některých zdej-
ších novin a odebrali se na to k anglickému
konsulátu, kdež zpívali Anglii nepřátelské
písně. Policie je potom rozptýlila. Srážka
neudála se žádná. O 7. hodině bral se
k praefektuře nový zástup demonstrantů, ale
byl policií rozehnán.
Krüger
Vilboiso Moreil
Frisch
Krügr
Marseille
Grebao
Francie
Gelderland
Rotterdam
Anglie
pařížský městský rada
7
article
Z Paříže, 22. listopadu. (C.-B.) »Jour-
nal« praví: Ježto Anglie annexi obou jiho-
afrických republik velmocem dosud neohlá-
sila, usnesla se vláda, aby byl president
Krüger uvítán s poctami, jež nále-
žejí na zapřenou cestujícímu
statnímu náčelníkovi. Loubet
přijme Krügra, bude-li si toho tento přáti,
v Elysejském paláci a oplatí mu návštěvu.
Z Marseillu, 23. listopadu. (C. - B.)
Včera večer konal se na poctu presidenta
Krügra banket, kterého se zúčastnilo
300 osob. Dr. Leyds sdělil při něm, že
president Krüger ho vyzval, aby sdělil
při banketu, že president je unaven a že
má smutek, a proto že se nemůže
zúčastniti banketu.
President Krüger pravil, že nikdy ne-
zapomene krásného přijetí městem Marseil-
lem, přijetí, které převýšilo vše,
co mohl očekávati od města, jež
národu francouzskému dalo jeho národní
píseň, která je heslem všech národů, jejichž
samostatnost jiní chtějí zničiti, národů, kteří
se nalazají v boji proti svým potlačovatolsn
Jménem Krügrovým připil dr. Levds
na zdraví presidenta francouz-
ské republiky, potom jménem svým na
zdar komitétu, který k udržení
samostatnosti jihoafrických re-
publik a k podpoře jich boje přispívá.
Následovala pak ještě řada jiných přípitků.
President Krüger odjede dnes do
Paříže.
Krüger
Krügr
Leyds
Krügrův
Levds
Paříž
Jour
Anglie
Marseille
Marseil
Elysejský palác
8
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Nov. Yorku, 23. listopadu. (C.-B.)
»New-York-Herald« oznamuje z Washingtonu:
Mínění, že Conger oznámil telegraficky stát-
nímu departementu, že pokládá císařské výnosy
o navrženém potrestání čínských úřadníků za
nepřípadné, odporuje názorům Mac Kin-
leye a Haye. Německo navrhlo jako přední
podmínku dalšího vyjednávání o mír, a by
bylo jedenáct princů a vysokých
úřadníků čínských, kteří jsou zodpo-
vědni za ukrutnosti na Evropanech spáchané,
popraveno. Návrh tento jest vládě v eli ce
nesympatický.
Z Lendýna, 23. listopadu. (C. - B.)
»Morning Post« sděluje z Pekina ze dne
21. t. m.: Kolují pověsti, že německý
oddíl měl s čínským vojskem
srážku a že byl odražen. Podrobnosti
chybí.
Conger
Hay
Evropan
Čína
York
NewYorkHerald
Washington
Německo
Lendýn
Mac kino
Morning Post
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 22. listopadu. (C.-B.) Lord
Roberts telegrafuje z Johannesburgu: V neděli
sřítil jsem se i s koněm a utrpěl jsem několik
odřenin. Vykonávám službu a doufám, že v ně-
kolika dnech budu úplně v pořádku.
Roberts
Londýn
Johannesburg
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
289—292.
— Smutný zjev. Německé listy přinášejí
radostnou pro ně zprávu z Uherského Brodu.
Jest známo, jak dlouho to trvalo než toto
skrz na skrz české město bylo vyrváno Němcům,
vlastně německým židům a odřezancům. Byl
to krutý, dlouho trvající zápas, než tato nej-
východnější stráž naší národnosti dostala se
opět do našich rukou. Trvalo to několik let, až
pojednou letos napadlo jisté frakci v táboře
českém odtrhnouti se a spojiti s Němei,
aby těmto do obecního zastupitelstva povoleno
bylo opět zastoupení. A skutečně se této allianci
podařilo prosaditi do obecního výboru čtyři
Němce. Následkem toho nynější zasloužilý
starosta obce posl. Seichert všech hodností v obci
se vzdal a do representace ani nekandidoval. —
Je to zjev více než povážlivý zvláště proto, že
udál se v době, kdy Němectvo proti nám se
vší svou pověstnou v celém světě brutálností
se zvedá, aby nás ubilo. V okamžiku takovém
lidé zaslepení a bůh ví čím zmámení ruku po-
dávají nejúhlavnějšímu nepříteli, aby mu po-
mohli zaujati pohodlné stanovisko, z něhož by
nás tím úsilovněji potíral. Jest to nový doklad
k tomu, jaká na nás na sousední Moravě ještě
práce čeká a jak nám nutno bude napjati všech
sil, abychom neutrpěli ztráty v zemi, která se
světem slovanským nás spojuje a bez níž jako
země slovanské byli bychom národně ztraceni.
Balzac
Němec
uherský Brod
Morava
11
article
— Zdvořilost na elektrické tramwayi.
Nechceme generalisovati, však pokud souditi se
dá z docházejících stále stížností, nalezá se
mezi zřízenci pražských elektrických dráh pěkná
kollekce nezdvořáků. Tak na příklad oznamuje
se nám následující zaručený případ. Přede-
včírem večer vstoupil do vozu tratě Spálená
ulice-Vršovice, v němž seděla již jedna dáma,
pasažér, jenž usedl této naproti. V tom světlo
ve voze zhaslo, jako obyčejně, když konduktér
vymkne z drátu vidlici, aby ji v opačný otočil
směr. Když nastala chvilková tma, vzkřikl po-
jednou člověk sedící v zadu vozu na plaformě
hlasitě: »Co to děláte? Snad aby mohli ti dva
ve voze . . . . Při tom užil výrazu tak
necudného, že nedá se ani opsáním repro-
dukovat. Udělat z toho aféru, bylo by po-
mohlo uvést dámu ve veliké rozpaky a proto
tvářil se zmíněný pán, jakoby sprosťáctví neslyšel,
Však člověk v zadu nepřestával i cestou činiti
neurvalé poznámky, jež konduktor slyšeti a jim
rozuměti musil. Však pána toho spíše to bavilo.
Na Tylově náměstí pustilo se ale chlapisko do
stojícího vedle redaktora zdejšího listu a opětně
způsobem nejsprostším jej apostrofovalo. Re-
aktor obrátil se na konduktora, aby ožralce,
Vršovice
Tylův náměstí
Re