1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 29. ze dne 29. ledna 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Podivné dobrodružství. »Petit Journa!« přináší
zprávu o podivném dobrodružství při inspekci v díl-
nách velkého »světoznámého« pařížského krejčov-
ského závodu pro dámy. Jest známo, že se tu pra-
cuje v noci navzdor zákonu o noční práci žen a
přece nebylo nikdy možno, zjistit toto faktum. Nebot
majitel závodů má také svoje detektivy, kteří jej upozor-
ňují, když dlužno očekávat inspekční návštěvu v ne-
obvyklou dobu a v tomto případě dozorkyně a mi-
strové skryjí mladé pracovnice po všech temných
koutech domu a dokonce i do skříně. Onehdy v úterý
večer přišla opět inspekce, byla uvítána co nejochot-
něji a nenalezla ničeho protizákonného. Ve středu
ráno chyběla mladá učednice a když k tomu ke
všemu došel dotaz od matky, proč děvče vůbecv
noci nepřišlo domů, napadla mistrové pojednou my-
šlenka. Běžela ke skříni ve zdi, odemkla ji a nalezla
pohřešovanou dívku ve skříni skleslou, polou zaduše-
nou. Teprve po dlouhém namáhání podařilo se děvče
vzkřísit.
= Horkokrevná zpěvačka. Z Petrohradu se ozna-
muje: V koncertní síni jednoho zdejšího divadla
rózmanitostí odehrál se těchto dnů vzrušující výjev.
Zpěvačka chansonet Antoneskova hodila gardovému
poručiku knížeti Masalskému, jenž seděl s dámamiu
sousedního stolu, sklenici se šampaňským na hlavu
a zranila jej dosti povážlivě, poněvadž střepy roz-
bité sklenice vnikly poručíkovi do oka. Policie zakro-
čila a sepsala protokol. Na zpěvačku podána žaloba
pro těžké zranění na těle.
Petit Journa
Běžel
Antoneskův
Masalský
Petrohrad
4
article
= Uloupený parníček. Kodaňské listy přinášejí
zprávu o krádeži ne právě obyčejné. Onehdy večer
přišli k přístavu tři plavci parníku »Korea«, východo-
asijské společnosti, na nichž mohl poznat i každý
laik, že vrávoravé jejich kroky nejsou toliko výsled-
kem zvyku chůze po palubě a hledali člun, jenž by
je převezl k doku. Pojednou připadl jeden z nich na
dobrou myšlenku. Vydali se k severnímu úřadu celnímu,
kdež se nalezá parníček »Express«, majetek známého
plavebního podnikatelstva a deset minut potom vy-
plul parníček plnou parou z rejdy, řízen bezpečnou
rukou k severu. Avšak Nemesis nespí. Přívozník, je-
muž pozdní vyplutí parníčku, dobře mu známého,
bylo nápadno, alarmoval přístavní policii, jež má
hlídkový parník vždy připravený k vyplutí a policejní
parník pustil se za sběhy a záhy dohonil smělé
plavce, kteří po některých pokusech, zabrániti poli-
cistům přístup na parníček, přemoženi a zatčeni, za-
tím co »Express« dovlečen nazpět na své stanoviště
v Oeresundu, aby se zotavil po bezděčném výletu.
= Očitý svědek katastrofy v Bloemfonteinu, jenž
se nalezal na blízkém kopci, když záplava nastala,
líčí v »Capetimes« průběh spousty následovně: »Se
svého stanoviska pozoroval jsem těžkou průtrž mra-
čen, když pojednou rychle za sebou ozval se třikrát
hlučný třesk, podobný výstřelům s děla. Pak to vy-
padalo, jakoby ohromná souvislá spousta vody sří-
tila se s nebe. Voda dopadla na zemi a vířila pak
v kruhu, tak že se mi zdálo, že se dívám do kotle
s vařící vodou. Pak vyřítila se spousta vody z této
kotliny prudkostí střely a na další cestě přibývalojí
délky a šířky. Mohutné spousty vod, jež zastíraly
celý obzor, zabraňovaly mi další rozhled. Chvíli po-
tom pozoroval jsem týž úkaz v jiném směru. Obě
spousty vod se spojily a řítily se přes pole k městu
Korea
Bloemfontein
5
article
kdežto s oblak padaly vždy nové souvislé spousty
vod. Prudkost vody byla tak mocná, že vskutku vy
drala se i do kopce. Bylo to poprvé v mém životě.
co jsem viděl vodu běžeti do kopce. Po jedva pěti
minutách jevila se celá rovina od Brandkopu až
k městu jako jezero, zmítané bouří, do něhož se
všech stran se řítila voda. Pak pojednou rozdělily se
černé mraky a ustoupily bělavým, rovněž ještě na-
sáklým spoustami vod.«
= Podivín. Bývalý millionář George Train, jenž
zemřel v Novém Yorku v chudobných poměrech, byl
znám nejen jako první původce koňských dráh, ale
i jako velmi zajímavý podivín. Zejmena v letech še-
desátých byl v Londýně velmi známou osobností
svými agitacemi pro koňské dráhy. Následující popis
pohnutého svého života, sestavený v slohu telegraf-
ním, podal ještě před několika dny; jest to zajímavý
lidský dokument: »Narozen v Bostoně 24. března
1826. — Osiřel v New Orleansu 1830 (otec, matka,
tři sestry — zlutá zimnice). Odebral se samoten na
sever, 4 roky starý, k babičce, Walkham, Massa-
chussets. — Živil se sám od malička. — Farmář do
14 let. — Obchodní sluha, Cambridgeport, dvě leta.
Úřadník v kanceláři v 16. roce. — Ředitel v 18. ro-
ce. — Společník v obchodě Train Co. v 20. roce
(důchod 10.000 doll.) — Boston, 22 let (15.000 doll.)
— Agent pro White Star linii 1853 (důchod 95 000
doll.) — Postavil r. 1859 dráhu Eric-Ohio- Mississippi.
Train
Eric
Podivín
Nový York
Londýn
New Orleans
Boston
Ohio
Mississippi
Train Company
White star linie
6
article
Vystavěl první koňské dráhy v Americe, Anglii,
Australii a první pacifickou dráhu. Měl 5000 podílů.
Cena 30 millionů doll. — Byl 15 dní nevinně ve vě-
zení. — Organisoval v říjnu 1870 komunu v Mar-
seillu, vykonal cestu kolem světa za 80 dní, později
zpracovanou Julesem Vernem. — Přinutil roku 1872
státní zástupce, soudce a duchovní citováním 16
stran bible z paměti, aby propustili zatčeného Wood-
bull Clehina, nyní prohlášeného za choromyslného.
— Bydlím teď za tři dollary týdně v Millsově ho-
telu garni, Nový York. — Napsal tucet knih, vesměs
vyprodány. — Podnikl čtyři cesty kolem světa. První
trvala dvě leta, druhá 80 dnů, třetí 671/2 dne, cesto-
val roku 1892 jen 60 dnů, nejkratší rekord. — Zdvoj-
násobuji dobu svého života psychickou telepathií.
Jsem tudíž 75 let mlád.« — Z nesčíslného množství
kolujících o něm anekdot budiž uvedena jediná,
zvláště charakteristická. Když manželka jeho v Syd-
nevi očekávala radostnou událost, najal parník a dal
ji dopraviti do San Franciska, poněvadž nikdo, kdo
nebyl zrozen na území Unie, nesmí býti zvolen pre
sidentem. Den po příjezdu narodilo se — děvčátko.
Tak stává se tato malá episodka obrazem pochybe-
ného života nebožtíkova.
Jules Verne
Millsův
Amerika
Anglie
Austrálie
Mar
Nová York
Sydy
San Francisko
7
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 21. ledna 1904: Krieger Ferd., c. k. nad-
strážník v. v., 67 roků, 85—I. Tippmann Kašpar, spo-
lečník firmy, 56 roků, 378—III. Michálek Josef, syn
dělníka, 4 měsíce, 795—VII. Hejhal Jaroslav, syn krej-
čího, 9 měsíců, 533—II. Jošt František, advokátní úřad-
ník, 31 rok, 995—I. Houšková Anna, vdova po řezníku,
50 roků, 1814—II. Kutzer Josef, dělník, 38 roků
492—VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Pikal
Matěj, soukromý úřadník, 63 roky. Kohlová Marie,
vdova po majiteli domu, 80 roků. Kolínský Václav,
dělník, 29 roků. Šanda Adolf, kapelník, 62 roky.
U Milosrdných bratří: Rinda Antonín, lepič
plakátů, 16 roků. Litoborský Josef, metař, 73 roky. —
Krieger Ferd
I Tippmann Kašpar
Michálek
Josef
Hejhal
Jaroslav
Jošt
I Houšková
Anna
Kohlová
Marie
Václav
Šanda
Praha
Pikal Matěj
Rinda Antonín
8
article
U Milosrdných sester: Fesslové Alžběta, vdova
po soustružníku, 73 roky. — U Alžbětinek: Pa-
vlásková Františka, služka, 73 roky.
Dne 22. ledna 1904: Eliášek František, mlé-
kař. 49 roků. 205—II. Kaudersová Marie, vdova po
restauratéru, 74 roky, 853—II. Hromas František, zá-
vozník, 33 roky, 113 a 144—III. Kohoutova Emilie,
dcera rukavičkáře, 8 neděl, 359—VIII. Poláková Josefa,
manželka mlynářského pomocníka, 45 roků, 31—Il1.
Trefil Fr., býv. strojník, 5112 r., 11—VI. — Ve vše-
obecné nemocnici: Lhotová Anna, vdova po
kupci, 55 roků. Sedláček Josef, soukromník, 68 roků.
Soukupová Barbora, manželka horníka, 68 roků. Svo-
bodová Marie, 48 roků. — U Milosrdných bra-
tří: Chyba Jan, dělník, 79 roků. Němeček Antonín,
pekařský pomocník, 23 roky. — V městskémchu-
dobinci: Risingrová Marie, býv. švadlena, 84 roky.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek, 29. ledna.
91. hra v předpl.
(3. čtvrtka)
František
Kaudersová
Marie
Hromas
Kohoutův
Emilie
Poláková
Josef
Sedláček
Soukupová
Barbora
Jan
Němeček
Antonín
Král
Francie
Praha
národní divadlo
Fessl Alžběta
Eliášek František
Lhotová Anno
bodový Marie
Risingrová Marie
9
article
Netopýr.
Komická opereta o třech dějstvích. Složil Jan
Strauss. Text přeložil Em. Züngel. Dirigent Moric
Anger. Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Gabriel Malina, soukromník, A. Krössing,
Rosalinda, jeho choť, M. Kubátova. Cela, ředitel věz-
nice, R. Polák. Princ Orlowski, G. Horvátová. Alfréd,
jeho učitel zpěvu, B. Pták. Dr. Liška, notář, F. Šír.
Dr. Slepejš, advokát, E. Pollert. Adéla, Rosalindina
komorná, Vilemína Hájková. Ali Bey, Egypťan, K. Kindl.
Ramusin, Japonec, E. Focht. Muray, Američan, K.
Váňa. Cariconi, Španěl, K. Pulc. Lord Middleton, J.
Loos. Baron Oskar, B. Bohuslav. Ivan, princův ko-
morník, J. Hlaváček. Ida, Melanie, Felicita, Mina,
Faustina, Sylvie, Lucie, Berta, Laura, Paula hosté
princovi, A. Červená, M. Kodetova, A. z Towarni-
ckých. Amálie Bláhová, B. Bláhová, E. Volfova, M.
Matějíčkova, H. z Towarnických, A. Archlebová, A. Ha-
vránkova. První, druhý, třetí sluha princův, H. Švejda,
J. Pasler, J. Karásek. Půlka, sluha ve vězení, J. Mošna.
Páni a dámy. Maškary. Sluhové.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
Strauss
em
Züngel
Anger
Krössing
Malin
A Krössing
Rosalinda
M Kubátův
Orlowski
G Horvátová
Alfréd
Pták
doktor
Liška
F Šír
slepýš
E Pollert
Adéla
Rosalindin
Hájková
Bey
Egypťan
K Kindl
Japonec
E Focht
Američan
K Váňa
Španěl
K Pulc
Middleton
J Loos
Baron
Bohuslav
Ivan
J Hlaváček
Ida
Melanie
Felicita
Min
Faustin
Sylvius
Lucius
Bert
Laura
Paul
A Červená
M Kodetův
Bláhová
E Volfův
M Matějíčkův
A Archlebová
H Švejda
J Pasler
J Karásek
J Mošna
Towarni
vědětnika
Towarnický
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měší prvovar
V pátek 29. ledna.
Začátek o 7. hod.
26. hra v předplacení.
Poprvé
Poprvé
„Reduta“
Fraška o 3 jednáních. Napsali Alec Bisson a Albert
Carré. Přeložil dr. August Nevšímal. Režisér
František Šípek.
Fraško
Bisson
Carré
doktor
Nevšímal
Šípek
Praha
lidový divadlo
11
article
Švandovo divadlo na Smíchové.
Švandovo divadlo na Smíchové.
V pátek, 29. ledna.
Začátek o 7. hod
42. hra v předplacení (páteční).
Poprvé: Fatinica.
na Král.
Král
Švandův divadlo
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vuchrace
Pištěkovo lidové divadlo vuchrace
Začátek o 7. hod.
V pátek, 29. ledna.
Lidové představení za poloviční ceny:
Marinka Válková.
2041
Marinka Válková
Pištěkův lidový divadlo
13
title
Drama o 5 jednáních. Napsal F. X. Svoboda.
Svoboda
14
article
Sníh padal zvolna; od temna nebes myriady
vloček jeho odrážely se a nakupeny na zemi, svištěly pod
kročeji
Po chvilce mlčení René ujal se opět slova.
Tázal se:
»Jak jste zvěděl, hrabě, že Stover byl zatčen ?«
»Především v agentuře Felzerově, jež vydala zprávu
o tom večer v deset hodin; věděl jsem ale o zatčení tom
dříve již od jednoho ze svých lidí, od kočího, jejž byl
jsem vyslal, aby odvezl z usedlosti některé dokumenty
Ejhle člověk, jenž rozumí své službě. . . Dva agenti
chtěli se ho zmocniti, zabil je však a unikl jim; přihnal
zpět koně svého celého strhaného, ale lapen nebyl a ne-
mají tak ani popis jeho osoby. Ovšem byl to starý pod-
důstojník, kteréhož znám již dlouhou dobu a jenž slou-
žíval za mého velení .. . On to byl, jenž vyprávěl mi ce-
lou afféru dnes večer k šesté hodině. Podle jeho vyprá-
vění pochopil jsem ihned, že Stover nemohl uniknouti,
což potvrdila mně pak skutečně i zpráva, vyvěšenáv
agentuře! Toť ale lhostejno! Jest to, díky vám již, že
hrozí mi neštěstí!«
»A hraběnka?« tázal se René de Riverolles hlasem,
jenž se zřejmě chvěl.
Stack odtušil chladně:
»Ji zpravil jsem o všem v čas! Ale slyšte přede
vším: nechoďte tam! Nechci tomu za žádnou cenu !«
»Co si ale počne za takových okolnosti?«
»To netýče se vás! Starejte se o vlastní záležitosti
své, pane de Riverolles; máte dost příčiny starati se sám
o sebe a nemísiti se do záležitostí jiných.«
René netázal se dále již.
117 —
René
Stover
Riverolles
Felzerov
ejhle člověk
15
article
Pokrčiv rameny, hrabě odpověděl;
»Kdybyste blouznil po nějaké dámě krásné, tázal
byste se také strýce svého o dovolení, byste jí směl ná-
sledovat? Záminku chcete! ... Ví se přece, jak vášnivě
jste oddán hře v karty. Jděte tedy do Spaa, do Nizzy
anebo kamkoliv, kam lákají herny, jen nezůstaňtev
Paříži .. . Slovem, jest nutno, byste odjel. A to ihned!«
»A což peníze ?«
Hrabě namítl příkře
»Nedal jsem vám v letohrádku bezonském třicet tisíe
franků? A to vám nestačí?«
»Ano, avšak . . .«
»Ostatně netrpím žádných námitek . . .«
V okamžiku tom ozval se v síni sousední pronikavě
hlas markýza de la Rochetaillée
»René! René !«
A Riverolles zvedl se a vstoupil do salonu sou-
sedního.
Stack ho tam následoval.
Tvář hraběte nabyla opět klidného, obyčejného vý-
razu svého. Nikdo by nebyl ani tušil, jaké úzkosti a sta-
rosti znepokojují právě muže toho.
Otázal se sám:
»Nuže, markýze, přeje vám štěstí?«
La Rochetaillée odpověděl:
»Štěstí báječné, ano, přímo báječné! Klopit musil
každý kde co. A jak se k tomu tvářili! . . . Zrovna tak,
jako jsem se tvářil prve já, Reně, slyš, devadesát šest
tisíc franků vyhráno, opakuji: šestadevadesát tisíc.«
I rozložil mince zlaté i bankovky po stole.
Zaprodání nopřitel.
Hrabě
Rochetaillée
René
Spaa
Nizza
Paříž
Le Rochetaillée
Rena