ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b3991c0-7273-11dc-b3cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 62, person 53, org 3, work 3
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 19. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 259.
4 article
Na rannt a odpol. listy přodplácí se: v Praže v adninislrael ea měajn . . . . . z čtvít leta . . . . 6 K — s dvojí denšške za tot leta . . . . 7 K 50 ve dlialkách sa ěs . . . . . . 2 K 8on Pošteni i. : : . : ke s drojí zásilkeu na měslo n čtvrt lela . . . . n k en
5 article Císařský rozkaz armádní.
Císařský rozkaz armádní. Letošní veliké manévry v Haliči vymy kaly se v nejednom směru z obvyklého rámce podzimních manévrů a provázeny byly časopisectvem vojenským a vládním kruhům blízkým opětně a opětně významnými vý- klady. My jsme sice v těchto listech po dobu trvání jejich zaznamenali všechny důležitější okolnosti, nicméně pokládáme za vhodno ještě se k nim tuto vrátiti a podstatné jejich stránky přehledně v souhrnu uvésti. Byť i při všech větších manévrech byl hlavním účelem dosíci co největšího přiblí žení úkolům, jaké válka vojsku ukládá, na manévrech haličských tato snaha zvláště vy nikla i massami soustředěných vojenských sborů, i způsobem jich válečného zásobování při čemž se zúčastnila dobrá polovina veške- rých aktivních důstojníkův a uvedeno v čin- nost na 500 děl. Patrno tudíž, že seznán území haličského a jeho vlastností stálo tu neméně v popředí, než provedení manévrů v rozsahu čistě válečném. Hlavní myšlěnka manévrův, obrana pře chodu přes Karpáty proti vojům nepřátel ským, mířícím na Pešť a Vídeň, dle »Reichs- wehru« navázala manévry tyto jaksi na vlastní děje válečné. Zvýšeného dojmu do saženo bylo i tím, že současně na východ ních hranicích německých konala veliké pod zimní manévry armáda německá, majíc rov něž za úkol obranu východních hranic prot postupu síly nepřátelské, v obou případech totožné. V této současnosti a jednotnosti zá- kladní idey manévrů dosti jasně vynořuje se družnost spojeneckých armád středo-evrop ských. »Fremdenblatt« v doslovu svém ku ma- névrům haličským praví: Již dávno neměla válečná cvičení v době míru takové veliké důležitosti a nevzbuzovala takový zájem jako letos. Samo neobyčejné množství shromáždě- ných vojů podává důkaz, že letošní manévry byly důležitější než všecky předchozí.
Halič Pešť Vídeň
6 article
Kdo by snad vše to byl nepostihl po dobu trvání manévrů, nemohl to neviděti z neobyčejného a mimořádného ukončení jakého se jim dostalo ihned na místě samém císařským armádním rozkazem, jejž panovník osobně shromážděné generalitě přečetl. Vzpomeneme-li, že na jiné straně ústavní život této poloviny říše dospěl ku výsledkům naprosto záporným, že dále právě v době těchto manévrů vysloveno bylo slovo, že roz- puštění sněmovny poslanců a vypsání nových voleb jest posledním prostředkem ústavním — porozumíme tomu, proč vojenské a vlád blízké listy již po několik neděl s neobyčej ným sebevědomím a důrazem poukazují na mohutné síly válečné, jež byly soustředěny v Haliči. Vyčetli jsme z oněch nepřetržitých úvah a z onoho opětujícího se upozorňování že haličskými manévry a pamětihodným zá věrkem jejich do popředí poměrů (v této po- lovině) soustátí vstupuje armáda.
Halič
7 article
Zakončení manévrů haličských císařským armádním rozkazem, jak listy výše vzpome- nuté výslovně připomínají, rázu a dosahu zcela mimořádného, toto naše rozpoznání jen potvrzuje. Armádní onen rozkaz věnován jest ovšem především uznání výkonů vojska, jeho zdatnosti a vytrvalosti, radosti pocítěné z vyslovené gratulace armády k uplynulému sedmdesátiletí panovníkovu, avšak obsahuje četné další momenty, kteréž bezděky vedou ku vzpomínkám a porovnání. Tak ihned první odstavec císařského armádního rozkazu zvláště chválí pevné ústrojí a vědomí sounáležitosti těmito slovy: Tyto velice vážné součásti branné moci osvědčily nejen válečnou zdatnost, jež Mne velice uspokojuje, ale i pevné ústrojí své ku vznešenějším cí- lům vysoko se pnoucí sounáleži tosti. Jako tuto pozoruhodně vytčeno pevné ústrojí a sounáležitost různých částí armády různorodé, tak neméně významně pokračuje druhý odstavec císařského armádního roz- kazu: »Opravdu symbolicky následoval
8 article
tento projev (gratulace armády přednesená arciknížetem Rainerem) všem předchozím, Mně tak milým, vyznačující armádu jakožto společný kovový štít jenž vlasť hájí.« Třetí pozoruhodný výrok, jenž se opětně vrací v císařském armádním rozkaze, týká se věrného smýšlení a neochvějné věrnosti veškeré branné moci a její oddanosti. Manévry haličské v bezprostřední sou- vislost s úkoly válečnými uvádí odstavec čtvrtý, jenž zní: Jsem bezpečen city úča- stenství veškeré své pozemní branné moci. když tu z dějiště manévrů vzpomínám s do- konalým uznáním Našeho udatného váleč. ného námořnictva, kteréž vždy a právě nyní za okolností zvláště obtížných na dálném východě slavně třímá vlajku rakousko- uherskou. Císařský rozkaz armádní končí pak tím, že svolává požehnání na prapory a vlajky armády, vyslovuje přání srdečné: »aby vše- mohoucí bůh žehnal našim praporům a vlaj kám ku blahu milené vlasti a Měho domu jehož štěstí a pýcha spočívá ve svazku, kterýž chce zachovati to- co staletí sjednotila.« Jak zřejmo, armádní rozkaz císařský kterým zakončeny veliké manévry haličské obestřel branné síly projevy panovnického uznání měrou svrchovanou a obsáhl úkoly a povolání armády ve směrech tak pozoru- hodných, že zdá se býti každý další výklad jejich za daných poměrů a okolností potud zbytečným, že žádný výklad je nedovede učiniti výmluvnějšími — máme-li při tom na mysli poměry a situaci mimoarmádní nevojenskou.
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. září. ODr. Lecher situaci.) Ve schůzi sedláků z německého ostrůvku okolo Výškova, konané v Rostěnicích, promluvil také dr. Lecher. Zabýval se situaci vzniklou rozpuštěním říšské rady, při čemž vy slovil pochybnost, že by se příštimu parlamentu podařilo odstraniti dosavadní vnitřní krisi v Ra- kousku. »Spor mezi Němci a Čechy« — pravil — »není civilní proces, jenž se dá rozřešiti n základě nějakého zákona historického neb při rozeného práva. Odstranění onoho sporu jest otázkou správy, účelnosti a moci. Rozhodující kruhy v Rakousku musejí se odhodlati jiti bud v pravo neb v levo, musejí se rozhodnouti chtějí-li stát na základě jeho stalelého rozvoje udržeti v tradicích německé správy, německé armádní a státní řeči, aneb chtějí-li jej roz- drobiti ve federační součástky. Zde státní něm- čina — zde české státní právo! Tak znějí obě hlavní válečná hesla, jež nepřipouštějí nijakého prostředkování, nijakých odstínů, nýbrž vyža dují odpověď jen rozhodným pro neb proti, rozhodným ano nebo ne! Parlament není ani v čistě ústavním státě vtělením veškery státní vůle, tím méně v Rakousku. Vláda, která není schopna nijakého rozhodného činu aneb nemá k němu odvahy, není také s to rozřešiti nynější krisi.«
Lecher doktor Němec Čecho Praha Odrava Výškov Rostěnice Rakousko
10 article
Že se dru. Körbrovi nepodaří rozřešiti spor česko-německý, v tom s drem. Lechrem sou- hlasíme; ovšem ne proto, že by se náš spor nedal rozřešiti na základě určitých a jasných zákonů, nýbrž proto, že dr. Körber nemá od- vahy platné a nikdy nepopřené zákony vskutku prováděti. Povídačky o staletých tradicíeh státní němčiny a státní správy v zemích koruny české mohl dr. Lecher vypravovati ovšem jen německým sedlákům z okolí Výškova; jinde by se mu vysmáli do očil Z Krakova, 18. září. (K rozpuštění říš- ské rady.) »Nové Reformě« píše se z Vídně, že dle tamní pověsti rozpuštění říšské rady se všemi důsledky stalo se na podnět ministra zahra- ničných věcí hr. Goluchovského, jenž má stále ještě rozhodující vliv u koruny. Jaké dů- vody hr. Goluchovského vedly k tomuto kroku, zpra- vodaj nepovídá; jen tolik dokládá, že budoucnost nového parlamentu jeví se ve světle neveselém a že jest vůbec pochybno, zdali se nová sněmovna ustaví. neboť je možno, že hned po několika prvních schů- zích bude opět rozpuštěna.
Körbr doktor Körber Lecher Goluchovský Výškov Krakov Vídeň
11 article
Ze Lvova, 17. září. (Polští konserva- tivci proti pražskému živnostenskému sjezdu.) V neděli konal se ve Lvově sjezd halič- ských řemeslníků a živnostníků, jenž se měl vyslo- viti také o obeslání svatováclavského slovanského sjezdu živnostenského v Praze. Jest známo, co bylo příčinou svolání sjezdu do Prahy. Vídeňští němečt živnostníci svolali loni za doby nejsurovějších útoků na všechno slovanské všeobecný živnostenský sjezd do Vídně a měli dosti smělosti, že na sjezd pozvali i živnostníky slovanské. Čeští živnostníci první za- mítli pezvání; je následovali řemeslníci krakovští slovinští. Jen ze Lvova — díky agilaci p. Rutov- ského — podařilo se tehda přivábiti do Vídně ně- kolik Poláků. Náhradou za sjezd vídeňský bylo usta- noveno uspořádati sjezd slovanský, pro nějž český odbor navrhl nejprvé Krakov, když pak se ukázala nemožnost, konati sjezd v Krakově, svolán do Prahy. Krakov přislíbil značné účastenství při pražském sjezdě; šlo o to, aby se zabezpečilo účastenství tak z ostatní Haliče a proto svolán zemský sjezd do
Polák Lvov Praha Vídeň Rutov Krakov Halič
12 article
Lvova. V den sjezdu přinesl však orgán strany kon- servativní, »Gaz. Narodova« článek, v němž výslovně varuje polské řemeslníky před návštěvou Prahy v těchto dnech. Polští řemeslníci mohli by se prý ovšem ledačemu naučiti od svých pokročilejších sou- druhů českých, ale »pobyt Poláků v Praze v době. kdy mysli jsou rozníceny volbami, mohl by zavdati podnět k podrážděným řečem a rozhovorům.« Polán přejou prý nám Čechům úplné rovnoprávností s Němci, ale nesouhlasí s naší taktikou. »U Čechů nabývají vrchu proudy šovinistické, ženou k odvážné hře, k dobrodružství ve směru federativném, kdežto my nevěříme, že by se na té cestě dalo dosíci ně- čeho reálně užilečného jak pro stát, tak i pro jednot- livé země. Nejsme lederalisté — píše »Gaz. Nar.« — nýbrž autonomisté a snažíme se legálnými prostředky bez dobrodružství a odvážné hry domáhati se trpě- livé rozšíření autonomie« . . . Poněvadž pak v po- slední době mezi Čechy a vůdci Poláků nastal po- měr napjatý a ochlazený, není prý Polákům radno jezditi nyní do Prahy. Byli by v Praze sice uvítáni se srdečným pohostinstvím, ale »bylo by třeba mnobo taktu a obezřetnosti s obou stran, t. j. se strany hostí i hostitelů, aby nepadlo nějaké škodlivé slovo kdyby došlo na politiku.«
Čecho Němec Polák Lvov Praha Nara Čechy
13 article
Čásť lvovského sjezdu zachovala se vskutku dl rady »Gaz. Nar.« Přes to, že zástupce krakovských řemeslníků p. Kosobucký vřele doporučoval návštěvu pražského sjezdu a přes to, že i lvovský krejčí Ba- činský se přimlouval za hojnou návštěvu slovanského sjezdu, přijat (dle rozhodnutí předsedova) návrh refe- renta Neumanna, aby se schůze vyslovila proti le- tošní návštěvě Prahy. Přívrženci Bačinského tvrdil sice, že při hlasování pro návrh Neumannův se vy- slovila menšina a žádali za opětné hlasování; před seda však rozhodl, že návrh Neumannův příjat schůzi ukončil. Hlasování toto mělo ovšem jen ten účel, aby ví- deňským listům dána byla opětně možnost pouká- zati na neshody v táboře slovanském. Účelu toho dosaženo. Jinak lze na pražském sjezdu očekávat účastníky i ze Lvova a jest přirozeno, že po tom, c se v neděli sběhlo ve Lvově, budou nám dvojná sobně vítáni.
Bačinský Nara Neumann Praha Neumannův Lvov
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Německá nenávisť k Polákům jest už pra vým šílenstvím. Nestačujíce sami na vytlačen Polákův z rodné půdy, Prušáci ohlížejí se pe pomoci německé odjinud. Neobrátili oči svých na naše milé krajany druhého jazyka, nýbrž na sedmihradské Sasíky. Úřadníl rolnické komory poznaňské dr. Kahldem v nej- bližší době odebere se do Sedmihradsku, abs Sasíky přesvědčil, že by bylo pro ně výhodno, kdyby se usadili v Poznani na půdě Polákům vyrvané, kde by se jim pod protekcí štědré vlády snadně žilo. Avšak prušáckému emisaru nedostane se od Sasíků vlídného přijetí, jak vidno z článku »Siebenb. d. Tagb.«, jenž vy- zývá všechny Sasíky, s kterými emisar už v styky vstoupil nebo vstoupí, aby jej rozhodně odbyli. Zajímavý je důvod tohoto německého zlomečku, proč se nechce stěhovati do Něme cka. Je prý spíše třeba, aby Němci z říše roz prostírali se na východ, než aby své nejpřed- nější hlídky odvolávali. Proti pověstným nařízením min. Studta po znaňstí Poláci konají pilně schůze. V neděli konala se v Poznani porada »svépomoci rodičovské« navštivená 400 otci. Příští neděli bude veřejno shromáždění ve Hvězdně.
Polák Polákův Prušák Sasík doktor Kahld Němec Sedmihradsko Poznaň
15 article Ze Starého Srbska.
Ze Starého Srbska. Dosti mnoho zpráv přichází nyní do novin z vnitřka Balkánu, ale bývají to obyčejně jen
Starý Srbsko Balkán
16 article
ty a takové, které slouží tendencím států, mají- cích tam své interesy. Co je mimo ně, zaml- čují. Tím se vysvětluje, že pozdě dochází zpráva o zajímavé episodě ze Starého Srbska, o níž pečský dopisovatel vypravuje v »Cpuego Bjecky«. Dne 31. srpna 20 srbských rodin přišlo z Prizrena do staroslavného monastýra dečan- ského, jejž vystavěl otec srbského cara Štěpána Dušana Silného. Srbové přišli do monastýra oslavit velký marianský svátek. V předvečer toho dne přišel i zlosyn Colj, Arnaut z kmenu Malisorů, se dvěma strýci a uvalil na srbské poutníky »pokutu« 3000 grošů. V monastýru byl přítomen Srb jmenem Redjo se dvěma bratry. Redjo je z junáckého kolena. Jak uslyšel vzkaz Coljův, pro bůh jej prosil, aby neznepokojoval monastýrské hosty. Zlosyn Col na to se sebral a odešel toho večera na nocleh do vsi Ločan. Ráno již zas byl sám třetí monastýru. Srbský lid dlel v chrámě na mo dlitbách. Colj vyhledal Redja a zhurta na něj aby mu vyplatil těch 3000 gr., sice že nevy- vázne odtud živ. Redjo jej prosil a zaklinal aby nerušil služeb božích a hleděl odejíti živ a zdráv. Ale ještě nedomluvil a všichni tř Malisoři vypálili na Redja a jeho bratry svoje martinky. Tu také Srbové sňali pušky, namí řili a Colj i jeho strýcové padli mrtvi. Ze Srbo jeden je raněn těžce, dva lehčeji.
Štěpán Dušan Silný Srba Colj Arnaut Malisor Srb Coljův Col Redja Srbsko Cpuego Bjecka
17 article
Jak o tom pečský mutesarif zprávu obdrže od archimandrita dečanského, poslal tam tři set- niny pěchoty. V monastýru zas už byl pokoj Vojsko doprovodilo srbské poutníky až do Peč a některé do Djakovice. Archimandrit žádal pak mutesarifa Sulejmana pašu, aby k ochraně dečanského monastýra od Arnautů nechal část vojska. Paša ochotně vyhověl žádosti archi- mandritově a poslal do Dečan četu vojska. Až na tu »pokutu« vše se událo na vlas tak, jako onehdy v Olomouci. Ale nesázíme se, že superiorní Němci od superiornějších Ar- nautů za nedlouho pochytí i to. Královna Natalie. Nevítané zprávy docházejí o bývalé krá- lovně srbské Natalii. Neodstrašilo jí veřejné za- hanbení, kterého se jí dostalo v úřadním listu srbském za to, že na dopisnici, již poslala do Bělehradu svému bývalému komorníkovi, nynější královnu Dragu tak znectila, že čtoucí nad tím ztrnuli, jak do slovníka královniny dostaly se vý razy, které jen zelenářky mívají bez hledání na snadě. Pranýř úřadního listu ji popudil a ona po ženském způsobu nedovede zastaviti se n pochybené cestě. Posílá do Srbska dopisnici z dopisnicí. Dopisnice nepíše, nýbrž vyrábí psacím strojem. Na dopisnicích stkví se její podobizna jak bývala před dvaceti lety: neobyčejně krásná. hluboce dekoletovaná, s rozpuštěnými havraními vlasy. Dámy bělehradského ženského spolku holdovaly nové královně. Některé buď že byly churavy, buď že nebyly přítomny, při slyšení nebyly. V úřadním listě byla vytišténa jmena těch, které byly přijaty. Královna Natalie jako protektorka spolku měla seznam jeho členů.
Sulejman Paša Němec Natalia Peč Djakovica Olomouc Bělehrad Srbsko královna Natalia
18 article
I myslila nejinak, že ty dámy, které u slyšení nebyly, učinily tak demonstrativně, aby se z- vděčily své vznešené protektorce. A ona neme- škala a poslala každé z nich dopisnici, na které ji pochválila a ty druhé, které u slyšení byly, zhyzdila neslýchanými slovy a královnu Dragu také. Pro tyto dopisnice bělehradský ženský spolek zbavil bývalou královnu Natalii protek- torství a za protektorku zvolil královnu Dragu. Dřive již provedena podobná změna v osobách vznešených protektorek v ženském spolku sme- derevském. Když královští manželé po sňatku odebrali se do Smedereva, dostalo se jim srdeč ného uvítání všeho obyvatelstva a tamní ženský spolek při tom hrál vynikající úlohu. Za několik dnů všechny jeho dámy dostaly dopisnice, je- jichž zasíláním bývalá královna tak brzo smutně se proslavila. Spolek ji za to zbavil protektor ství, jež přijala nová královna. Bylo by záhodno, aby královna Natali rozpomněla se nad svým dobrým jmenem, nac
Natalia Natali Smederevo
19 article
V Praze, 18. září.
Praha
20 title
Z Poznaně.
Poznaň
21 article
O drobném prodejír rnaní číslo o sebě . . . zae odpolediní . . . . . a 2 Ve flialkách na vsnkově zanní šéslo. . . . . . . . odpolední. Inserůty plali se hotevě. rapřel. Předplneení a inssrty přijimá sdmini strace v Mazianské ulici č. 3. Tam nacházají se tíž pašakee tiskárna a ozpedice „Národních Listů“ Bakopisy se nevracsji
Mazianský ulice
22 article
svou oblibou u evropského obecenstva a upu stila od korrespondence, která ji tak kompro mituje. Přípravy klerikalismu francouz- ského.9) Bourges, město ve střední Francii, hosti tyto dny druhý sjezd katolických kněží fran- couzských. 50 arcibiskupů a biskupů udělil aprobaci programu sjezdovému. První kongres konal se v Remeši r. 1896 a měl své dozvuky až na tribuně parlamentní. Program sjezdu letošního skládal se ze tři částí: studie, skutky a methoda, jež sluš kněžím. Kongres byl četně navštíven, čítalť účastníko na 600 a byl obzvláště obeslán mladším klerem, kněžími to, kteří jsou nadšeni evolucemi mo- derní společnosti, kteří chtějí přizpůsobiti sv skutky nynější situaci, ovšem opět jen za — známým cíleml Z řečí, jež první den sjezdu byly pro- neseny, působila jistou sensaci dissertace generál- ního vikáře Birota. Měla za titul: »De l'amour de son pays et de son temps.« (O lásce ku zemi své a k své době.) Posluchači kněžští na- slouchali prý proslovení tomuto se zatajeným dechem, a když řečník ukončil, zdálo se prý že shromáždění jest přeneseno v jinou atmosféru. než jakou až posud dýchalo. Tak se nám aspon píše z Paříže a dokládá se: »Věru, toto nové hnutí v kleru francouzském jest hnutím sympto- matickým.«
Věra Bourges Francie Remeš Paříž
23 article
Konečný úsudek ponecháme si my ovšem, až před sebou budeme míti podrobný obra debat sjezdových. Pro dnešek dokládáme, že mladý kněz, generální vikář p. Birot, ve zml- něné již řeči své pronesl hlavně tyto ideje: »Jakási odstrašující melancholie zahaluje jakoby smuteční rouškou na dně srdcí našich obraz vlasti. Jest to výjimkou, abychom, mlu- více o ní, nemísili v řeč naši jistou dávku zdrželivosti a jistého nepokoje. Zdá se, že jest to jiná země, již milujeme, země, která nen Francií někdejší. Snad proto, poněvadž jsme hypnotisování jakýmsi snem, nebo paralysován jakousi litosti vzhledem k té vlasti, jež před námi žije a před námi trpí. My máme potřebu chorobnou, abychom rozeznávali mezi lidmi věcmi; my volíme a hledáme úzkostlivě slova jichž užíváme. Říkalo se kdysi »království fran- couzské«, poněvadž Francie byla skutečně krá- lovstvím a dnes neodvažujeme se užiti histori ekého slova stejnocenného a soudobého, jak by to byla hanba.
Francie
24 article
A to se děje obzvláště, když jest nám jed- nati s cizími katolíky. Než sotva jste počali, poznáváte, že jejich duše dýše jiným smýšlením oni milují svou vlast, tak jako my, než oni milují s nadšením, s důvěrou. Viztež shro- máždění německých katolíků, ta shromáždění jež vzala původ v bojích »kulturkampfu« a kdo ví, mnoho-li znamená svoboda církve: vy uvi- díte tyto biskupy, tyto kněze, tyto laiky, kteřl jsou největšími opposičníky vládě, vy je uvidite, když byli pozdravili papeže, že se obracejí k obrazu svého císaře Viléma II., že jeho po- zdravují svým urrá! A optejte se našich spolu- bratrů v Anglii a v Americe; jejich loyalism propuká při každém slově, oni prohlašují slav- nostně, že budou věrní konstituci a právním zá- sadám své země a toho vy, bohužel, nenalez- nete ve Francii.« Pravda ovšem jest, že tato důtklivá slova na získání duchovenstva věci republiky ne- dojdou dnes ještě ohlasu u veliké části kněžstv francouzského. Arcibiskup buržský zakončil svoji řeč na sjezdu modlitbou: Domine salvam fac Rem- publicam. *) Pro nával jiného materialu bylo minule od- Pozn. red.
Vilém II Domin Anglie Amerika Francie Rema
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. oCnny. Píše František Hánek. Na palubě „Chersonu“ v srpnu 1900. Po půldruhédenní plavbě lazurem Středo zemního moře, přistáli jsme o 10. hodině do poledne 21. srpna v Port-Saidu. Od pravého břehu ústí zuezského kanálu kyne nám velko- lepý pomník Lessepsův. Nedaleko něho zakotvií »Cherson«, aby naplnil útrobí své čerstvou dávkou uhlí. Je tu obrovské uhelné skladiště, v němž pracuje přes pět tisíc domorodců. Naše honorace, důstojníci a milosrdné sestry, chvátají po šesti- denním kajutování protáhnouti si údy na břeh. Kapitán v čas varoval nás před arabskou části města, kde panuje dosud mor, zavlečený z Ale- xandrie. Kocábkou blížíme se břehu. Převozník láme trochu ruštinu. Smluveno, že obdrží od každého z nás půl franku. Libuje si: »Ruský charoš, ruský očin charoš, angliský necharoš — jaman!« Veze-li Angličany, nadává bezpochyby Rusům. Na břehu tlupa dotěravých Arábů a Tur- čat, nabízí se k průvodu. Ve městě lze oriento- vati se bez průvodčího, sestáváť z nějakých pat nácti více méně pořádných ulic. Je to chaosní, mezinárodní stanice. Z řečí světových platí tu především peníze, pak turčina, arabština, angli- čina, frančina i ruština. Město je plno brlohů, šantánů, šejdířských krčem a švindléřských rule- tek, kde nezkušeného cestovatele do groše obírají. Nikde jsem neviděl — ani za avého šestiletého
Hánek Středa Lessepsův Vega Angličan Rus Aráb Cherson PortSaid
27 article
pobytu v Turkestanu — tak drzých, šibalských. tak kynicky bezbožných prodavačů na ulici, jako zde. Svědomitě, pravím, v Port-Saidu okrádaj cizince skoro na každém kroku. I na telegraficke stanici, na poště a vůbec kam se vrtneš, jsi na- pálen. Kdo sem zapadl, tomu Port-Said tak brz z paměti nevymizí. Parníky dobrovolné floty za- stavůjí se blízko břehu. Majitelé kocábek maj tu ustanovenou taxu. Za to si nestydatě vyna- hražují ušlý »obchod« poplatkem za zpáteční cestu. Dovezou dva, tři cestující až skoro ku samému parníku a tu si diktují, kolik se jim samém uráčí. Nechce-li tak vysoko platit, zcela spokojeně objíždí tak dlouho kolem do kola par- ník, až si svoji tvrdohlavost rozmyslíš. A ne- rozmyslíš-li se na konec přece, dovezou tě zase ochotně nazpět na břeh. »Cherson« po ukončené operaci hotoví se na další pouť. Okolo lodi šplouchá se ve vlnách několik mladých Arabů. Hulákají na nás: »Kak lublu rusky dyngi! Brosaj dyngi, brosaj!« (Jak rád mám ruské peníze, hoď mi peníze, hoď mil) Už se to tak stalo zvykem ve přístavech východního světa. Házíme do moře po stříbrném či měděném penízku a mrštní potápěči si jej v pádu pod vodou znamenitě vylovují. Kapes na těle není, zbývají ústa jako jediná možná v té situaci peněženka. Často se chlapci k vůli kořisti mezi sebou poperou. Před odjezdem při- vezli nám elektrický reflektor, určený k osvět- lení cesty suezským kanálem. Za proplutí naší lodi zaplatila administrace dobrovolné floty ba- katýlek 30.000 rublů. O šesté večer odrazil náš křižák od břehu. Plavba konálem je velmi
Turkestán PortSaid Said Cherson východní svět
28 article
zajímavá. Klaníme se v duchu gigantskému dílu a smělosti ducha lidského . . . Poděl břehu tá- hnou se líně karavany beduinů. Sem tam pro- kmitávají oasy na obzoru, houštiny banánové štíhlé palmy, tropická zeleň označuje ty ostrovy života uprostřed mrtvé poušté. Po levém boku prostírá se nám asijský břeh, po pravém Afrika. Z obou stran úzkého průplavu cválají po břehu nazí domorodci pokřikujíce na pasažéry »Cher- sona«: »Davaj, davaj, davaj . . .« Hlad a bída je pohání. Házíme jim chleba, maso, zbytky. Padne-li kousek do vody, domorodci jako psíc vrhají se do mokrého živlu a vytahují všecko. čeho se zmocnili. Proti nám jede právě vlak ze Suezu. Vzájemné »hurá!« na pozdrav. Máváme šátky! Elektrický reflektor koná výtečně službu. Na několik mil do předu ozařuje v noci miho- tající stříbrem čáru průplavu. Lodi proti nám plovoucí z dálky rozeznáváme zřetelně. Po šest- nácti hodinách volné plavby průplavem zakotvu- jeme na krátko v samém Suezu. Reflektor ode- vzdán, propuštěni port-saidští lodníci. U samého břehu obzíráme pomník Angličana, jenž nevěři v úspěch prokopávacích praci suezských a na- zval Lessepsa bláznem. Vtipní krajané Lessep- sovi postavili mu za to pomník na samém místě jeho pochyb, aby jeho bronzová socha jako za trest stále musila patřiti na zdařené veledílo připomínati marnost zloby odpírající dobré snaze. V noci projeli jsme suezským zálivem a ve čtvrtek 23. srpna časně ráno ocitli jsme se již ve měnivě světélkujících vodách Červeného moře.
Hlad Angličan Afrika Chry Suez
29 article Nesnesitelná vedra na nás dolehla. Z levé strany
Nesnesitelná vedra na nás dolehla. Z levé strany dýše to jako z pece od arabské pouště, z prave od Sahary. Od rozpálených sluncem písků věje žhavý vítr a horko beztoho již nemilosrdné útočí proklatě na povrch i útroby. Temperatury v kajutě co den přibývá. Zmořeni vedrem pližíme se po palubě kde kdo s ručníkem v ruce a nestačíme stírat s čela řinoucí se krůpěje potu. V noci podři- mujeme v křeslech na palubě. Jediné ulehčen skýtá nám vana, ačkoliv teplota vody bývá 24 až 26 stupňů R. Plavbu Červeným mořem náš kapitán pokládá za nejnebezpečnější. Moře tu dosud málo prozkoumáno. Hojné korálové skály pod hladinou často zrádně mění výškový svůj poměr. Na druhý den proťat »Chersonem« severn obratník. Klenbou hvězdnatého nebe jakoby za- točil. Polární hvězda stojí velmi nízko, na jihu září nová neviděná dosud souhvězdí. Ve dne soptí nám slunce svoje žhavé pršky kolmo nad hlavou. V emigrantském oddělení válí se ubohé mužstvo jako ve vytopené peci. »Cherson« dva- krát denně obrací se proti větru, aby dolejší místnosti alespoň trochu se mohly provětrati. Ale nálada mužstva přes všecky zkoušky je znamenitá. Večer tancují na palubě »komárin- skou« a zpívají — až se moře zelená. Ruský voják je otužilý; statně snáší horko i zimu, a za baťušku cara ochotně život složí. Strašné vedro a silný pot vyhnaly nám všem na těle známou tropiekou osypaninu. Ta při nejmenším pohybu těla nepříjemně svrbí a bodá. Nejlépe proti ní působí časté omývání sladkou vodou. Plavba Červeným mořem jak namáhavá, tak je
Cherson
30 article
i nudná. Jedině čarokrásné, mnohobarvé slu- neční západy nás překvapují. Jak sluneční koule se potopila v obzoru, hned vyšlehne zlatistá záře, přecházející čím dále nad obzorem do bledo-růžova, fialova, světlo-modra, až na kone splývá s tmavou modří ostatní oblohy. Okouzlu- jicí divadlo brzo mizí, ustupujíc tiché, tropické noci. V neděli dne 26. srpna, ve 12 hodin v poledne na šířce 13° 58“ a dělce 42° 50l. minuli jsme skupinu ostrovů Džab el sukur. U břehu jednoho trčel z vody rozbitý, plachetní Lvráb. Nedaleko od něho na břehu rozeznati bylo jakousi salaš, nad níž vlál červený pra- poree. Brzy vystoupily na levém boku arabské břehy a na nich široce rozprostřeno město Moko, známé kávovými plantážemi. Zajímavá podívání na hejno racků, poletující nad vodou, a lovící drobné rybky vyhnané ze hlubin k po- vrchu hejnem delfinů. Rackové střelhbitě spouštějí se na vodu a s úžasnou rychlostí zmocňují sa kořisti. V 8 hodin večer minuli jsme korálový ostrůvek Perun, mající mimo uhelnou stanici také svůj strategický význam: jet Gibraltarem Červeného moře. Za Perunem změnila se po- hoda jako když utne. Chladný větřík osvěžoval naše rozpálené tělo. Voda klesla z 27 na 17 stupňů R. Tu noc, díky příznivé změně te- ploty, budeme spáti zase jednou dobře. Zejtra se probudíme v Adenu. Pak to půjde Indickým oceanem do Kolumba. Zatím, dobrou nocl
Racka Perun Kolumbus Moko Gibraltar Aden stupeň R