2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
23. listopadu 1901. Císlo 323.
4
article
pošel. Čtyři léta jsme provozovali hru, nyní mu-
síme všichni k dílu.
Posl. Choc prohlašuje jmenem strany
národně socialní, že strana nedá si vůči vládě
Körbrově v ničem vázati ruce. Nežádáme
toliko universitu českou na Moravě a vniterní
češtinu, ale máme ještě jiné požadavky, od
kterých neupustíme. Žádáme úplnou obnovu
jazykových výnosů Badenových. S česko-
německými konferencemi nesouhlasí velká většina
českého lidu.
Posl. dr. Lneger shrnuje debatu v ten
rozum, že se nikdo nevyslovil proti parlamentu
a nikdo proti rozpočtu, nýbrž jen proti jeho
promrskávání.
Posl. dr. Brzorád vyslovuje se proti ná-
vrhům Kathreinovým, namítaje, že by
pak byli přes přiliš přetiženi pracemi členové
rozpočtového výboru a poněvadž methoda pant
dra. Kathreina by měla opáčné účinky, nežl
jaké sám čeká.
Posl. Ploj myslí, že výslodek dnešní po
rady bude problematický. Také on jest ochoten
upustiti od pilného návrhu na zřízení slovinské
university v Lublani, budeli přikázán školskému
výboru.
Ministr - president dr. Körber: Pro velk
úlohy, jež nám blízká budouenost předloží a pre
poměry, jež vytvářily se v parlamentě ve způ-
sobu vyřizováni věcí, bývalo by opomenutím po-
vinností, kdyby vláda nebyla vynasnažila se o vy-
jasnění situnce. Poukázal jsem nejednou na
vážné poměry a uvedl důvody, jež vyžadují ne-
zbytné zabezpečení parlamentních prací. Tím se
mů umožniti uplatnění našich zájmů v nastáva-
jicích důlezitých otázkách v plném rozsahu as
náležitým důrazem. S jakýmsi povděkem mohu
konstatovati, že výtky skoro všech pánů řečníků
o těchto snahách nezněly nepříznivě a přál bych
si jen, aby projevené zde v celku ne nepříznivé
disposice potrvaly také dále.
Posl
Choc
Badenův
doktor
Lneger
Brzorád
Kathreinův
Körber
Morava
Lublaň
5
article
Nesprávným zdá se mi náhled, že nezálež
na rychlém vyřízení státního rozpočtu, protože
— mimo hospodárné použití času, jež vyžaduji
poměry — rozpočet poskytuje více méně výhody
všem kmenům a ty nelze dáti v šane.
Byla to vláda, jež postarala se, aby zde
opětně a naléhavě žádaný zákon o organisaci
zemědělských společenstev dal se na jednaci
pořad první schůze a nebylo její vinou, že ne-
bylo dosud možná jej vyříditi, protože jednaci
pořad je stále naplněn pilnými návrhy. Lituji,
že nynější způsob jich vyřizování od počátku
řišské rady maří skoncování důležitých předloh
Prohlašuji bez obalu na podaný dolaz, že od-
mitám všeliké zakročení za odstavením pilných
návrhů, zůstavuje zodpovědnost za následky je-
jich navrhovatelům. Jako vláda, má také parla-
ment svě povinnosti, jichž musi býti vždy pa-
mětliv. Vláda chce přispěti všemožně k nápravě
poměrův a shledává v odstranění německo-
českých svárů nezbytný toho předpoklad. Vláda
vl, co má dělati. Dle dosavadního dojmu dou-
fám, žd výsledkem konference bude lepší postup
prací, jejž mnozí řečníci očekávaji.
President Vetter konči pak krátkým do
slovem schůzi.
Z Vídně, 22. listopadu. Konference před
sedů všech stran, o které svrchu podáváme ob-
šírnou zprávu, měla výsledek, jak jsme před
pověděli. Neměla totiž výsledku žád-
ného. Alespoň positivního žádného. Účastníc
rozešli se bez dohody, bez pracovního pro-
gramu, bez rozvrhu pro měsíce nejblíže příští.
Situace jest po projevu německých stra
a po replikách poslanců českých a konservativ-
ního velkostatku — agrárníci se rozhodli, že
neuveřejní žádného prohlášení — zrovna tako-
vou, jaká byla dnes týden. Mluvilo se sice tř
hodiny, min. předseda měl proslov a doslov —
ale facit všeho toho řečnění roven
jest nulle.
Vetter
Vídeň
6
article
Marny byly všechny pokusy německých
mluvčích a také pana Jaworského, vylá
kati členy presidia českého klubu z jich pevné
reservy a je odvrátiti od linie jejich postupu.
Nezpomohly nic také zastrčené, napověděné
nebo vypověděné hrozby pana dra. Körbra
buďsi absolutismem, buďsi rozpuštěním říšské
rady. Čeští poslanci setrvali na svém stanovisku
že se nezavazují k ničemu, že si zachovají ve
všem všudy naprostou volnost a že nejsou po-
vinni bráti na kohokoliv a načkoliv ohledy, leč
na český národ a jeho zájmy. Dodali, že bez
uspokojení českého národa není žádného parla-
mentu, není žádného spořádaného státu.
Po této druhé stránce učinil min. před
seda ve své druhé reči zajímavé a vážné
doznání: že urovnání sporu česko-
německého jest nezbytnou pod-
minkou uzdravení všech ploměrů.
Před třemi nedělemi, 30. října, ještě pan dr
K örber myslil, že urovnání to může a musí
počkati, až bude schváleno parlamentem vyrov-
nání s Uhrami, celní tarif a smlouvy obchodní
— dřive on že si nesedne do křesla, by se
staral o věci národní a jazykové. A jako
couvli němečtí vůdcové, kteři prohlašovali ještě
před několika dny, že nepůjdou na žádné po-
rady s Čechy o národních a kulturních záleži
tostech, tak couvl a tak slevil p. dr. Körber.
A budou musiti couvnouti a sle-
viti on i oni ještě více.
Dnešní konference přodsedů klubů byla
buď zpozděna o pět neděl, nebo přodčasnáo
deset neděl. Zpozděna o pět neděl. protože
dr. Körber byl povinen, chtěl-li míti rozpoče
řádně projednaný parlamentem, svolati předsedy
kluhů a dotaz u nich učiniti, chtějí-li mu úko
ten umožniti. Ještě více byl k tomu povinen
chtěl-li míti rozpočet hotový do Nového roku
V ohledu tom dopustil se chyby, která se nyn
mstí na něm, na jeho kalendariu, na jeho plá-
nech, na jeho úmluvách s uherskou vládou.
Jaworský
doktor
Körber
Marna
Uhry
Čechy
7
article
Předčasná byla dnešní konference.
proto že pravidelné projednání rozpočiu nebylo
nikým bráno v pochybnost, nebylo nikým ohro-
ženo. Také z české strany nikoliv, z které bylo
opětně důrazně prohlášeno, že čeští delegáti,
třeba neměli žádné příčiny urychliti jednání roz-
počtové, rozpočet sami zmařiti nehodlají a kdyby
hodlali, že veřejně a loyalně by to řekli.
Rozpočet jest tedy zajištěn. Bude-li dojednán
koncem ledna aneb v polovici února, jest olázkou
toliko času, jest otázkou podřízenou a vedlejšl.
Potom nastane kritická chvíle. Po-
tom třeba svolati konferenci a zkusiti, bude-i
možnost tuto krisi, všech dočasných nejtěžší, od-
vrátiti, cili nic.
Zcela bezúčelnou porada dnešní přece ne
byla.
Min. předseda a druhé strany chtěly vě-
děti, jaké mají Čechové odhodlání. Nuže, ted
to vědí. Čechové nechtějí nadále jako strana
úplně neodvislá a samostatná dělati ani co po-
roučí generální štáb levice, ani čeho si přeje
vláda, nýbrž jen a jedině to, co káže
prospéch věci české a co káž
protičeský směr nynější vnítřna
politiky.
Čechové dělají, k čemu byli donuceni
Je-li to komu nepříjemno, jich vinou to není
Polepšiti se, nemají příčiny Čechové, nýbrž ti.
kdo se na nich prohřešili a provinili a kdo
viny a hřichy na nich spáchané udržují, pro-
dlužují nebo stupňují. Bez nápravy ne-
bude pravidelné práce v parla-
mentě. To jest jediný, ovšem ne-
gativní resultát, jediné negativn-
poznání z dnešních konferene
předsedů klubu.
Čecho
8
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(73. schůze.)
Z Vídně, 22. listopadu.
(Telefonická zpráva »Národních Listů«.)
S přestávkou jediné hodiny trvala dnešn
schůze celých 10 hodin. Věnována byla vý
hradně zase pilným návrhům o věcech eírkev
ních, náboženských a konfesionálních. Niemén
tyto se nedodělaly. Stane se tak teprve ve
schůzi příští, která bude v pondělí odpoledne
Nelze říci, že nebylo pro řeči dnes promluven
zájmu žádného, ačkoliv pozornost valné část
poslanců soustředěna byla na konference před
sedů všech klubů, všeněmecký svaz vyjímaje,
o které podáváme zprávu na místě jiném.
Všichni řečníci, všechny výklady konserva-
fivních mluvčích: nového kanovníka olo-
mouckého hr. Komorovského, bývalého
předsedy posl. sněmovny dra. Viktor
Fuchsa a mladého lineckého adjunkta dra.
Sehlegla, nástupce Ebenhochova, byly vyru-
rušováni způsobem hlučným i bouřlivým. Ben-
jamin všeněmeckého svazu, štyrský poslanee
Malik způsobil na četných místech svého
nekonečného sermonu bezděky veselosť. Vy
kládal si ji na svůj prospěch, ale byl to po-
směch. Možno říci, že na tak nízké a sproste
úrovni, v jaké mluvil tento, přece nebylo jistě
ve sněmovně poslanecké mluveno.
Příčí se nám podávati toho doklady. Člo-
věka pojati musí hnus, slyší-li takové věcia
čte-li je potom ještě reprodukovány v »Reichs-
raths-Correspondenzi«. Jest to tonina, jakou ho-
vořivají snad nejzvrhlejší ženštiny v žaláři.
Komorovský
Fuchsa
ben
Malik
Vídeň
poslanecký sněmovna
9
article
Velkou akvisicí pan Mallik pro Všeněmce za
jisté není. Alespoň viděli jsme, jak posl. Wola
studem klonil hlavu, sedě vedle svého nejno-
vějšího kollegy. Homérický smích ozval se, když
pravil, že Rakousko práhne po opětném naro-
zení císaře Josefa II.; ještě hlučnější pak,
když vykládal rozdíl mezi kněžským konkubiná-
tem v Rakousku a kněžským konkubinálem v
Kalifornii a Brasilií, kde prý kat. římšti kněžl
také žijí v konkubinátu se ženskými, alese
slušnými. Bez odvety nezůstalo, když chlubil
se, že on není jako dr. Schleg! »T a ké-
němcem«, nýbrž »Praněmcem«. Po těchto
slovech bylo na něj voláno: »Praněmeca
jmenuje se Malíkle
Tak alespoň do večerní části dnešního
rokování dostal se humoristický tón. Poslanee
Sehneider k němu svými obvyklými anti-
semitskými oxkursemi valně nepřispěl. Patrně
jíž netáhne.
Pro pondělní rozpravu zbývá ještě jak
generální řečník proti pilným návrhům posl.
Morsey a pak čtyři navrhovatelé, kteří si vy-
hradili doslov.
Mallik
Josef II
Schleg
Morse
Rakousko
Kalifornie
Brasilia
10
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůlzi o 10.20 hod.
dopolední.
Vláda podala předlohu o dodatečném
úvěru k rozpočiu na r. 1901 na podporu melio-
rací. Má se povoliti 420.162 K nesplatných a 19.38
K nezůročiteiných půjček. Proto že po srážce potřeby
na lelošek zbývá z melioračního fondu 760.0000 K.
je suma dodatečně žádaná hražena.
Posl. Schücker, Pražák, Byk a sp. na
vrhli náhradu výloh za ustanovení obhájců manžel
ských a ručení zástupců stran za svědecké a zna-
lecké poplatky.
Dotazy podali poslanci Choc a sp. po sta
tistickém vyšetření hornických poměrů v Čechách
— Fresl a sp. po jednání berních orgánů při vy
měřování osobní daně příjmové v Klalovech;
Iro a sp. po zřízení státního ústavu pro vojenské
potřeby a kadetní školy v Einsiedlu u Mar. Lázní
po zrušení mýta na státní silnici z Einsiedlu do
Karlových Varů; — Hauck a sp. po jednání ta-
chovského zvěrolékaře Peckerta; — Hannich
sp. po jednání berního úřadu duchcovského při do-
sazování správce a úřadníka v Teplicích Šanavě o
zemských volbách v Čechách; Kasper a sp. po
změně farní pečeti v Čes. Verneřovicích: — Niet-
sche a sp. po jihočeském hrněířství; Biankin
a sp. po transvaalských náhradách rakouským pří-
slušníkům; Gessmann a sp. po nadržování Ha-
ličí a Uhrám při povolování úvěru rak.-uh. bankou
a po důstojnických pensích: — Soukup a sp. po
konfiskační praxi v Budějovicích; — K önig a sp
po nedostatečné staniční budově ve Stupně ; —
Sláma a sp. po vřadění Náchoda do 1II. tř. akti-
vitních přídavků; Hořica a sp. po zabavení řeč
dra. Edvarda Grégra v »Nár. Listech«.
Vetter
Posl
Byk
Choc
Fresl
Hauck
Peckert
Hannich
Kasper
Biankin
Gessmann
Soukup
Sláma
Hořica
Grégr
Schücker
Pražák
Čechy
Einsiedl u Mar
Karlová Vary
Teplice
Uhry
Budějovice
Stupno
Náchod
11
article
Posl, dr. Šílený, Šrámek a sp. podali do-
taz na ministra zeměbrany ohledně stíhání zálož-
níků MUDra. Oščádala z Prostějova a Jos. Bíny, rol-
níka z Proseče (v Čechách) pro užívání slova »zde-
při kontrolním shromáždění
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpo
věděl na Freslův dotaz po stavu berních prakti-
kantů v Čechách, že otázka adjul nemůže se řešili
pro jednotlivé země, nýbrž společně pro všecky
obory správy.
Posl. Fresl navrhoval debatu o ministrově
odpovědi, ale jeho návrh propadl.
Sněmovna přešla k jednacímu pořadu a ro
kovala
o pilných návrzích stran řeholí
a zrušení článku o rušení náboženství.
Posl. hr. Komorovský pochybuje, že návrhy
budou v lélo sněmovně schváleny. Obrací se proti
vývodům předřečníků ne jako katolický kněz, ale
jako rakouský státní občan. Ten nemůže nikdy hla-
sovati pro pilné návrhy, jejichž účelem není to, co
navrhovatelé tvrdili. O nezákonité činnosti řeholl
nemůže býti řeči, neboť rakouská vláda je dost
šilna zjednati pomoc, ukázala-li by se toho potřeba.
Není pravda, že katoličtí duchovní jsou prodehnuti
fanatismem. Fanatismus sluší spíš hledati tam, kde
nejsvětější věci šlapou se nohama. Fakta ne padě-
lají, vylhávají a jen se pomlouvá. (Pochvala a od-
por.) Něco fanatičtějšího, než byla řeč dra. Eisen-
kolba, nikdo jistě ještě neslyšel. Všeněmci nestrp
jiného mínění mimo své, jsou teda onravdovi ne
Posl
doktor
šílený
Šrámek
Mudra
Oščádal
Bína
Böhm
Bawerk
odpo
Freslův
Fresl
Komorovský
Prostějov
Jos
Proseč
Čechy
12
article
přátelé svobody, nebo kdo přeje svobodě, musíj
nechati také jiným.
Varuje odpůrce církve, aby nevolali na pomo
v tomto boji policii. (To činíte vy, nikoliv my ! Smíchl
Podobné pilné návrhy jsou jen pokusem, znásilnit
svobodu a k její ochraně strana řečníkova bude
hlasovati proti návrhům. (Pochvala a potlesk.)
Posl. Černý praví: Jaké jsou motivy, pro
jsme podali tento návrh? České motivy jsou: Oči
stiti náboženství od jezovitismu a naplniti srdce pra
vým křesťanstvím, očistiti činnost církve a upozor-
niti ji na úkol: království mě není z tohoto světa
dále chrániti národní společnost před škodlivými
vlivy. Vedeme odpor proti cizím řádům, protože je
to povinnost vlastenecká. Proč máme přijímati to
co jiní vyvrhli?
Nám jde o to, aby podporována byla pravda.
aby byla získána volnost, aby byl zabezpečen po-
krok. Historie nás poučila, co je svohodomyslnost
Naše nejskvělejší doba je kuiturní boj za svobodu
myšlenky a svéprávnost rozvoje národa. Ale kdo
tomu vždy překážel? Rímská organisace církevní
ze kleré vycházelo reakcionářství. Český národ se
vyvijel svěrázně, ale vývoj tento porušil jezovitismus.
Náboženství křesťanské je náboženství snášelivosti
lásky, ale jezovitismus je pravý opak.
Posl. dr. Fuchs brojil zejmena proti Eisen-
kolbovým vývodům a poukazoval na dosavadní
přísná ustanovení. Duchovenstvo neskládá žádnou
úskočnou přísahu. Souhlasí, aby kongregáce byly
podrobeny spolkovému zákonu, neboť církev a cir
kevní společenstva trvají ve výminečném stavu jose
finského zákonodársiva. Avšak taková změna může
provésti se po zralém uvážení a ne kvapností pil
ného návrhu. Diví se, že protestant chce, aby ka-
tolické kongregace byly zbaveny vyučování a pr
svou církev žádá ve školslví úplnou svobodu.
Posl
doktor
Fuchs
Eisen
13
article
Trestní zákon o rušení náboženství nelze zru-
šiti. Končí: Přejem si náboženského míru, ale
budeme-li do boje nuceni, provedeme jej. Následky
padnou na ty, kdo podali návrhy. (Pochvala a po-
tlesk ve středu.)
Posl. Tavčar polemisoval a drem. Hrubanen
a prohlásil, že svobodomyslní Slovinci budou hlaso-
vali pro pilnost návrhů, aby vyplnily se mezery
zákoně o klášteřích, aby nevyvinuly se z váhání
laké poměry, jaké jsou v Krajině. Stýská si na
přehmaly slovinských klerikálů a ličí cirkevní po-
měry krajinské. Kláštery množí se a hospodářská
síla lidu podlamuje se. Opravdovým neštěstím pro
lid jsou missionářská kázání. (Posl. Kasper
volá: Pro všecky národy !) (Posl. Malik: Od té
doby je víc choromyslných!) Ilrozí skutečně ne-
bezpečí od přistěhovalství cizích řeholí a proto sluš
se mu opřiti a proto bude hlasovati pro pilnost
všech návrhů. (Pochvala.)
Posl. Pernerstorfer táže se předsedy neukon-
číli nebo snad jen přeruší schůzí pro předsedovskou
konferenci, jež jest ustanovena na 3. hodinu.
Místopředseda Kaiser vyhovuje a přerušuje
schůzi ve 2.15 hod. na hodinu, načež konala se předse-
dovská schůze u přítomnosti předsedy ministerstva
p. dra, Körbra.
Ve 3.30 hod. odpol. byla schůze obnovena.
Posl
Tavčar
Kasper
Malik
Kaiser
Körbr
14
article
Posl. Schlegel litoval, že Němci nejvíce dorá
žejí na katolickou církev a její přívržence a soudí,
že vláda měla proč, odstraniti »kámen úrazu«, jenž
jeví se v pilných návrzích. Za ustavičného pokřiko-
vání okolních poslanců hledí vyvrátiti vývody protiv-
ných řečníků a zastává se řeholí, velebí jejich dobro
činnost. Účelem pilných návrhů je boj proti církví.
nejen řeholím. (Odpor v levo.) Vyčitá Všeněmcům.
že roznítili v parlamentě náboženskou vojnu a maři
tak plodnou práci, Hnutí pod heslem »Pryč od Rímae
směřuje proti existenci Rakouska a je podporováno
hmotně z Německa. (Pokřiky mezi Všeněmcl.) Kato-
lická církev ono hnutí přetrvá, ale jiná jest olázka
zda také stát, zvláště kdy vláda netroufá si veřejně
přiznati barvu. (Hlučná pochvala ve středu.)
Posl. Malik brojil proti duchovenstvu i církv
a polemisoval s drem. Hrubanem, vyčítaje mu styky
s arcibiskupem Kohnem. (Posl. Hruban: Prote-
stuji. — Siích mezi Všeněmci.) Líčí vliv církve na
stát. Prohlašuje, že Rakousko musí zůstati německým.
nebo stane se řimským vasalem. (Smích mezi kře-
sťanskými sociály.) Pojednav o hnutí » Pryč od Říma ,
prohlašuje Všeněmce za pionýry nového reformaě
ního ruchu. Pojednav o činnosti různých řeholí
končí provoláním Heil ! německému národu. (Pochvala
mezi Všeněmci.)
Posl. Schneider lituje, že za nouze a bídy
živnostnictva i rolnictva maří se čas takými věcm
a pojednává o přistěhovalství židů, jež nabylo straš-
ných rozměrů. Ani jediný z těchto židů nepracuje,
ale nashromažďuji obromná bohatství. Uvažuje roz
voj židů ve všech zemích. O tom nikdo nemluví
ale na několik ubohých jeptišek svolává se všecka
státní moc. Nabádá, aby se zlomila židovská moc.
Posl
Schlegel
Němec
Kato
Malik
Hruban
Kohn
Schneider
Rakousko
Německo
Řím
Prot
15
article
Posl. Breiter praví, že tato věc měla by se
projednávati bez urážky náboženského citu. Ličí
mnišskou zhoubu v Polsku a zánik Polsky připisuje
jezovitům. Osud Španělska a Polska ať vede poslance
při jich hlasování.
Rokovaní uzavírá se a hlavním řečníkem proti
návrhům zvolen bar. Morsey. Řečníci pro návrhy
nezvolili si žádného hlavního řečníka.
Rokování bylo potom přerušeno a schůze skou
čena v 8 hod. več.
Předseda navrhl, aby příští schůze konala se
v pondělí o 2.30 hod. o dp. Odchyl ný návrl
Freslův propadl.
Posl
Morse
Freslův
Polsko
Španělsko
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. listopadu. (Pastýřs ký
list rakouského episkopátu.) Jako
výsledek biskupských porad, konaných v prvé
polovině listopadu ve Vídni, uveřejňuje » Vater-
land« pastýřský list, podepsaný všemi 36 ra-
kouskými kardinály, arcibiskupy, biskupy a kapi-
tulními vikáři osiřelých diécesí a reagující na
většinu současných zjevů politických, sociálních
a náboženských. Pastýřský list, vycházející ze
zásady, že »křesťanská láska jest půdou pro vše-
obecný mír a dorozumění«, shledává s potěše-
ním, že lze všude znamenati nové rozpjetí ná-
božensky eírkevního života; ale různé zjevy
společenské zavdávají také podnět k vážným
obavám. Tu zastavuje se především u vý-
chovy mládeže a klade křesťanským rodi-
čům na srdce »v pravdě náboženské domácí
vychování dětí, jímž se má nahraditi, v čem
veřejné vychování chybuje neb co
zanedbává.
Na druhém místě budí v episkopátu obavy
rozháranost myslí ve veřejném životě. Přičinu
této rozháranosti vidí ve snaze, »svrhnouti s trůnu
krále časů bohočlověka, vykupitele Ježíše Kristas
a radí, aby věřící posilili svou víru ve spasitele.
»Pravá víra v božského vykupitele a pravá lásk
k němu jeví se však nejzřetelněji v pevné pří-
chylnosti k římskému papeži. Nepřátelé Kristovi
snažili se vždy potříti napřed paslýře, aby tím
snáze rozehnali jeho stádo. To činí i dnee
svými klevetami na Řím, aby syny eírkve od-
trhli od Říma. Za tím účelem vydáno heslo
»Pryč od Řimal«, jež má za účel nejen
rakouské katoliky odciziti jejich svaté víře, ný-
brž i jejich milované vlasti. Neboť, kdo nezdrží
víru bohu, nebude konati věrně své povinnosti
ani císaři, jenž drží trůn z milosti boží.
Vater
Kristas
Krist
Praha
Vídeň
Řím
17
article
Pastýřský list ohražuje se dále proti výtce,
že katolická církev chová se nepřátelsky k roz-
voji národností a sluhové církve že jsou ne-
spravedlivi k té či oné národnosti; naopak
biskupové i kněží jsou si prý vědomi, že ke
všem věřícím musejí býti stejně spravedlivi.
Za záminku hnutí »Pryč od Říma!« udává se
prý často domnělý odpor římsko-katolické církve
proti pokroku a rozvoji národnosti a zanedbá-
vání těchto národních záimů. Odtud vznikla
snaha po národním náboženství a národní církvi.
Těmito prostředky pracuje se jednak pro odpa-
dání od eírkve k haeresi, jednak k roz
kolu. Ale i tyto výtky jsou prý neoprávněny
neboť eírkov miluje stejně všechny své synya
podporuje dle svých sil jejich snahy o pokrok.
Proto vyzývá pastýřský list všechny věřící, aby
stáli pevně na stráži, ať si boj kolem nich zuř
sebe zběsileji a zůstali věrni Římu.
Řím
18
article
Ale nejen to; křesťanská láska nezapovídá
věřícím hájiti mužně svatou věc proti útokům
nepřátelským. A tu především pastýřský list
ukazuje na »ěpatný, nevěřící fisk« jako na ne-
bezpečného nepřitele víry. »Střezte se před jeho
škodlivými plody — radí pastýřský list — držte
a podporujte katolické časopisy a neztrplev
svých domech a rodinách žádný spis ani časopis,
jež vnášejí v nezkušená srdce jed nevěry a ne-
mravnosti. A kdykoli se bude na církev útočiti
v řečech, přednáškách a sehůzích, odrážejte
takové útoky také veřejnými řečmi, přednáškami
a slavnostními projevy.
V další části pastýřského listu věnujes
pozornost sředním a vysokým š ko-
lám a žádá se, aby v nich panoval křesťan
ský duch, by žáci těchto škol nebyli odváděn
od víry a svádění ku prostopášnému životu-
Křestanské zásady mají vůbec býti prováděny
ve všech oboreeh veřejného a společenského
života; příležitost k tomu rakouští občané mají
poněvadž žijí ve státě ústavním. Zejmena o vol-
bách jest povinností každého římského katolíka
voliti jen takové muže, kteří jsou ochotní pů
sobiti v křesťanském smyslu i na zákonodárstv
a sociální život.
Vzhledem k otázce sociální doporučuje se
konati skutky milosrdenství v dobročinných spol-
cích, církví založených. »Křesťanská láska —
praví se dálo — nezná rozdílu řečí a národ-
ností. Mluví všemi jazyky lidskými, ba i anděl-
skými a objímá všechny národy světa. Protc
pečujte zvláště o to, abyste nekře sťanské
národnostní spory a neblahé národ-
nostní rozmišky úspěšné krotili.« Pak se obrae
proti alkoholismu, proti nezřízené honbě po
stateích a zisku, proti zanedbávání domácí
práce, proti opouštění venkova a hromadění lidu
ve velkých městech a končí vyzváním, aby
každý věřící snažil se zachovávati ve své rodině
ducha pravého křesťanství.
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. listopadu.
Vítězství ruských peněžníků na
židovský mi.
»Hooe Bpex« konstatuje zajímavý fak
V posledních letech většina ruských obchodníeh
bank dostala se do židovské správy, protože se
myslilo, že banka neřízená židem musí vzíti
za své. Ba co více, jakoby v Rusku bylo málo
židů, byli židovští ředitelé obchodních bank
ruských za drahé peníze objednáváni z ciziny
ze Švýcar, Rakouska, Německa. Myslilo se, že
jako v Rusku nemůže býti dobrého restaurantu
bez tatarské obsluhy, právě tak solidní ruská
banka nemůže se obejíti bez ředitele žida. Ze
40 obchodních bank ruských r. 1900 24 bylo
řízeno židy a 16 Rusy. Z počátku věci chodily
dobře, banky se rozvijely, gešefimacherstvi
kvetlo. Ale po tučných letech přišla hubená.
dostavila se krise a tu co vidíme: obchodní
banky, řízené Rusy, snadno odolávají bouř
krise, ale ty, které mají za ředitele židy, potá-
pějí se. Ukázalo se, že bankovní politika Rust
byla správnější a opatrnější. Někteří židé ředitelé,
nepředvídajíce ničeho dobrého, počali už pod
rozličnými záminkami ustupovati, zůstavujíce
akcionářům, aby si sami snědli kaši, kterou jim
zavařili. Poptávka po gešeftmacherech padla,
vzniká poptávka po pravidelné bankovní politice,
jejímiž vzory jsou banky řízené Rusy.
Poláci pod německým jjhem.
Kruté potrestání vřesenských obžalovaných,
odsouzených hrdelným soudem hnězdenským
k těžším trestům, než sám státní zástupce na-
vrhoval, probudilo mezi Poláky pod německým
jhem obětavost, která neďá zahynouti ani po-
stiženým, ani jejich rodinám. Ve všech poznaň-
ských městech i krajích konají se již sbírky
y jejich prospěch. Zámožnější rodiny ujmou se
dítek, kterým rodiče odvlečeni do německého
žaláře.
Bez oběli, zkoušek a utrpení žádný národ
se neosvobodí. Je dobře, že Poláci v německém
zajetí jsou si toho vědomi.
Rus
Polák
Praha
Rusko
Švýcary
Rakousko
Německo
obchodní banka
Hooe Bpex
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Čeština na vídeňské radnici. Dr
Lueger svědomitě plní, co byl přislíbil, když
proskribované jeho straně dovoleno bylo při-
stoupiti k tak zvanému německému souručenství.
Německým býti do hlubiny duše a nenáviděti
Čechy a jazyk náš tou měrou, jako to čin
stoupenci všeněmeckého svazu. Nejen že na
prahu radnice vídeňské stojí svatý německý
Michal s plamenným mečem, aby bránil češtině
přístup do nádherného gothického paláce, v němž
dr. Lueger residuje, nejen že každý, kdo státi
se chce měšťanem vídeňským, zapsati se musí
s celým svým rodem do germánské matriky a
přísahati, že němčinu vší silou a energií brániti
chce na každém kroku, dr. Lueger prohlásil
veřejně a slavně, že obec vídeňská do svazku
svého nikoho nepřijme, jehož přihláška o do-
movské právo sepsána bude jazykem českým a
ne německým. Třeba tomu rozuměti. Je na tisíce
lidí v Čechách narozených a do Čech při-
slušných, kteří déle než po zákonitou lhůtu
zdržují se ve Vídni a kteří tedy právo mají
hlásiti se o svůj nový domov. Za většinu lidí
těch žádá o nové právo domovské dosavadní
obec a toť se ví, že starosta neb úřadník ta-
kovéto české obce užívá při tom řeči české,či
vlastně českých tiskopisů k tomu určených, již
z toho důvodu, že německých nemá, že mu
vůbec nenapadne si je opatřit a že by je po
německu na mnoze ani vyplniti nedovedl.
Okolnosti té užívá, či vlastně zneužívá dr.
Lueger a prostě oznámení taková vracíse
zpupným urážlivým připomenutím, »ve Vídni
že idiomu, v němž list je sepsán, nerozumějí“,
Jaké nesnáze z toho vznikají oněm obcím
i osobám, jichž se věc týká, co (času a peněz
takovou jazykovou tahanicí se zmaři, lze si př
schválnosti a zlomyslnosti vídeňské představiti
Lueger
Čecho
Michal
doktor
Čechy
Vídeň
21
article
K tomu sluší dodati, že místodržitelství dolno-
rakouské, u kterébož na tento nešvar podána
byla stížnost, postavilo se po bok dru. Lue-
grovi a rozhodlo v jeho prospěch. Tak jednajl
úřadové tuzemští oproti národu, jehož pří-
slušníků přes nejděsnější agitaci a nejsurovějšl
nátlak offieiálně napočtěno ve Vídni více než
sto tisíc a jichž tam ve skutečnosti několik
set tisíc. Pro vsechny ostatn
jazyky mají na radnici vídeňské tlumočníky.
Francouz, Angličan, Rus, Maďar atd., všem do-
stane se vyřízení na žádost sepsanou v jejich
jazyku, jenom Čech z tě výhody ja
vyloučen. A za takových okolností a při
jednání tak brutálním a urážlivém činí Vídeň
nároky na čestný titul hlavního města všech
rakouských národů. Zda-li pak vídeňská obee
zasílá obeím českým české přípisy, žádá-li od
nich německé? A přece nepoměrně snadněji
opatřiti ve Vídni překlad z češtiny do němčiny,
než v zapadlé kdesi vesničee české překlad
z němčiny do češtiny. Vídeň chce růst
a vzkvětat, zatím odpuzuje a nenáviděnou se
činí právě u těch, kteří do města toho ná-
sledkem poměrů zeměpisných a hospodářských
nejvíce gravitují. Pan dr. Lueger má smutný
talent, činiti sebe i svou stranu a město,
v jeliož čelo se byl svou agitací dopracoval,
— oblibeným.
Francouz
Angličan
Maďar
Čo
doktor
Lueger
Vídeň
Rus
22
article
— Professorský sbor české lékařské
fakulty pověřil jednohlasným usnesením substitucí
osiřelé stolice po dvorním radovi prof. dru. Jirušovi
pana professora dra. K. Chodounského.
— Osobní. Pan Konstantin Sax, městský
assist. inženýr. v Kolíně, podrobiv se těchto dnůu
místodržitelství v Praze s úspěchem zkouškám z po-
zemního stavitelství a stal se oprávněným sta-
vitelem. — Pan MUDr. Bedřich Jakerle zahájil
praxi jako specialista pro nemoci ženské a porodni-
ctví v Karlině, v Havlickově tř., č. 136.
— Promoce. Pan MUC. František Dohnalz
Král. Vinohradů bude dnes o čtvrt na 1 hod odpolední
ve velké aule české university Karlo-Ferdinandovy
na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Slečna Boženka He im-
richova, dcera pana J. Nep. Heimricha, továrníka
a říšského a zemského poslance, slaviti bude svůj
manželský sňalek s panem Emilem Kášem ma-
jitelem technického závodu v Brně, dne 25. listo-
padu t. r. o 10. hod. dopol. v chrámu sv. Vavřince
v Bohdalově. — Slečna Marie Boušova, dcera p.
Filipa Bouše, pekaře v Praze a pan Ant. Bous
z Kasejovic, slaviti bůdou sňatek zejtra o třech
čivrtích na 12. hod. dopol. ve farním chrámu sv.
Štěpána.
— Úmrtí. Včera zemřel v Praze ve věku 4
roků pau Josef Jurčík, magistrátní úřadník král.
hlav. města Prahy. Pohřben bude zejtra o 3. hod.
odpol. z českého pathol.-anatom. ústavu na hřbitov
olšanský. — Včera zemřel pan Edvard Klein-
schnitz, pražský měšťan a býv. obchodník v 86.
roce věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. odpol.
chrámu sv. Štěpána na hěbitov olšanský.
— Z české techniky. Strojní inženýři pp.
profesor
doktor
Jiruš
Sax
MUDr
Jakerle
Karlin
Dohnalz Král
Boženek i
Káš
svatý . Vavřinec
Boušův
Bouše
Antonín
Bous
Štěpán
Jurčík
Kolín
Praha
Havlickov třída
Ferdinandov
Brno
Bohdalov
Kasejovice
Olšanský
Edvard Klein
český univerzita Karla
23
article
Procházka Leopold z Prahy, Císař František
z Chotěboře, Čumpelík Karel z Praby, Gott-
man Ferdinand z Prahy, Werstadt Karel z Plzně
a Žežula Jan z Prahy podrobili se II. odborné
zkoušce z odboru strojního inženýrství a uznání
způsohilými. — Dne 22. listopadu nabyli způsobilosti
inženýrů chemie na české vysoké škole technické
v Praze pánové: Fenel František z Jaroslavovie
v Čechách, Lang Čestmír z Dobroslavi v Haliči,
Novák Vladimír z Prahy.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá
tek dne 22. listopadu). Po zahájení rokování bylo
schváleno znění projevu, připraveného pro přístí
schůzi sboru obecních starších na prospěch z ří-
zenínových vysokých škol v Brně av
zemích jihoslovanských. Projev vypraco-
vali p. prof. dr. Čelakovský a městský rada p. dr.
Groš. — Ve schůzi městské rady příští pátek bude
předsednictvu České obce sokolské odevzdána zlatá
medaille, věnovaná obcí pražskou obci sokolské. —
Usneseno požádati místodržitelství, aby bedlivě dozí-
ralo na to, by při stavbách erárních budov, zejmena
vojenských, nebyla opomíjena obec a aby správně
byla prováděna zásada § 127. stav. řádu. Usnesení
toto stalo se z toho důvodu, že vojenský erár prova-
děl stavby, aniž by ke komisím zval zástupce obce
pražské. V záležitosti té ujali se slova pp. dr. Scha
a Brož, který opět urgoval odstranění pracháren o na
Petříně. — Usneseno urgovati zemský výbor král.
českého, aby pro zemský sněm připravil předlohu ve
příčině doplnění stavebního řádu. Dále usne-
seno požádati zemský výbor, aby se ujal záležitosti
regulace Botiče a vyzval vládu k urychlení
této záležitosti i žádal za poskytnutí subvence, dále
aby byla k témuž účelu poskytnula větší subvence
zemská. — Usneseno vypracovati petici za poskyt-
nuti zemské subvence na rekonstrukci kostela sv.
Leopold
František
Čumpelík
Karel
Gott
Ferdinand
Werstadt
Žežula
Fenel
Lang
Čestmír
Novák
profesor
doktor
Čelakovský
Groš
Sch
Brož
Praha
Chotěboř
Praba
Plzeň
Jaroslavovie
Čechy
Halič
Petřín
český vysoký škola technický v Praga pán
vysoký škola v Brno
sokolský
24
article
Václava. — Schváleno vypracovati a podati pelici
proti eventuálnímu zvýšení zemské přirážky. — Na
vědomí vzato sdělení říšského poslance p. dra. Pan-
tůčka, že ministerstvem zakázáno bylo zřízení
továrny na kyselinu sírovou v Roztokách. Panu posl.
Pantůčkovi za intervenci v této záležitosti byly vy-
sloveny díky. — Svob. pán Friedberg-Mirohorský da-
roval městskému museu vodomalbu kostela sv. Kříže
na Františku. Dárci vysloveny díky. — Projednány
a schváleny byly závěrky rozpočtů obecních. Tyto
budou po 14 dnů veřejně vyloženy a pak ve sboru
obecních starších projednány. — Do komise nad
opatrovnami zvoleny byly pí. Švejstylová a pí. Brá-
fová, za náhradní pí. Fantová. — Mostného v týdnu
od 8. do 15. t. m. bylo vybráno: na mostě Pala-
ckého 4627 K 58 h, na můstku žofínském 403 K
72 b, na novém mostě kamenném 4413 K 36 h, na
mostě Františka Josefa 3640 K 16 h a na mostě pi-
lotovém přes Štvanici 2392 K 44 h.
— Okresní zastupitelstvo v Žižkové konalo
včera o 5. hodině odpolední první svou schůzi v za-
sedací síni žižkovské radnice. Starosta pan Edvard
Žďárský uvítal přítomné a vyslovil přání, aby ve
svorné práci působili ku prospěchu nového okresu.
Václav
Pantůček
Kříž
František
Brat
Fantová
Pala
Žďárský
Roztoky
Friedberg
Mirohorský
František Josef 3640
25
article
(Souhlas.) Potom učinil projev ve prospěch
zřízení druhé české university na
Moravě a ve příčině zavedení vnitiní
české úřadní řeči. Projev tento, podobný
onomu, který byl učiněn ve schůzi městského zastu-
pitelstva, byl jednohlasně se souhlasem přijat. —
Potom vykonány následující volby: do kuratoria
okresní nemocnice pp. Žák, dr. Kotýnek a Rons;
do kuratoria okresní vychovatelny pp. Baroubek a
Cimler; do komise pro odvod branců pp. Gause,
Červenka a Lupíšek; do komise pro případný odvod
koní pp. Červenka, Axler a Vacek; do komise pro
vyměřování vojenské taxy pp. Žák a Bursík, za ná-
hradníka pan Bucháček; do výboru pokračovací prá-
myslové školy pp. Bursík, Gause a Žák, pro školy
obchodní pan Říha; revisorem účtů obcí okresu
žižkovského pan Rons; dozorcem okresních silnic p.
Kurc; do komise pro licentování býků pp. Červenka,
Vavřinec a Knobloch; do komise důvěrníků pro se-
znamy osob povinných k daní z přijmů p. Červenka.
doktor
Kotýnek
Rons
Baroubek
Cimler
Gause
Červenka
Lupíšek
Axler
Vacek
Bursík
Bucháček
Říha
Kurc
Vavřinec
Knobloch
Morava
26
article
— Vyhověno bylo žádosti městské obce žižkovské
za povolení k uzavření výpůjčky 1,200.000 Ku
Zemské banky král. českého na nové stavby, dlažby.
úpravy ulic, rozšíření elektrárny atd. a za povoleni
k zajištění výpůjčky této na budovách obecních.
Žádosť byla příznivě jednohlasně vyřízena. —
Vyhověno bylo dále žádosti obce žižkovské za po-
stoupení kontribučenského fondu chudinskému fondu
v Žižkově. — K vypracování instrukcí pro okresní
zastupitelstvo a pro okresní výbor zvolena komisea
do ní povoláni pp. Bursík, dr. Kotýnek, Vajtr, Lu-
píšek, Žák a Červenka.
— Městské zastupitelstvo v Žižkově ko-
nalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví
starosty p. Edv. Žďárského. Týž po zahájení
jednání učinil následující projev: Dříve než počneme
rokovati o věcech, na pořad položených, mám za
svou povinnost přednéstí záležitost, která má vyni-
kající důležitost pro veškerý český národ. Jedná se
nyní o zřízení druhé české university na Moravě.
Národ český podníká tuhý boj o kulturní svá práva
Bursík
doktor
Kotýnek
Vajtr
Lu
Žák
Žďárský
Žižkov
Morava
chudinský fond