ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0af9bab0-661f-11dc-959c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 150, place 66, org 9, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
23. listopadu 1901. Císlo 323.
4 article
pošel. Čtyři léta jsme provozovali hru, nyní mu- síme všichni k dílu. Posl. Choc prohlašuje jmenem strany národně socialní, že strana nedá si vůči vládě Körbrově v ničem vázati ruce. Nežádáme toliko universitu českou na Moravě a vniterní češtinu, ale máme ještě jiné požadavky, od kterých neupustíme. Žádáme úplnou obnovu jazykových výnosů Badenových. S česko- německými konferencemi nesouhlasí velká většina českého lidu. Posl. dr. Lneger shrnuje debatu v ten rozum, že se nikdo nevyslovil proti parlamentu a nikdo proti rozpočtu, nýbrž jen proti jeho promrskávání. Posl. dr. Brzorád vyslovuje se proti ná- vrhům Kathreinovým, namítaje, že by pak byli přes přiliš přetiženi pracemi členové rozpočtového výboru a poněvadž methoda pant dra. Kathreina by měla opáčné účinky, nežl jaké sám čeká. Posl. Ploj myslí, že výslodek dnešní po rady bude problematický. Také on jest ochoten upustiti od pilného návrhu na zřízení slovinské university v Lublani, budeli přikázán školskému výboru. Ministr - president dr. Körber: Pro velk úlohy, jež nám blízká budouenost předloží a pre poměry, jež vytvářily se v parlamentě ve způ- sobu vyřizováni věcí, bývalo by opomenutím po- vinností, kdyby vláda nebyla vynasnažila se o vy- jasnění situnce. Poukázal jsem nejednou na vážné poměry a uvedl důvody, jež vyžadují ne- zbytné zabezpečení parlamentních prací. Tím se mů umožniti uplatnění našich zájmů v nastáva- jicích důlezitých otázkách v plném rozsahu as náležitým důrazem. S jakýmsi povděkem mohu konstatovati, že výtky skoro všech pánů řečníků o těchto snahách nezněly nepříznivě a přál bych si jen, aby projevené zde v celku ne nepříznivé disposice potrvaly také dále.
Posl Choc Badenův doktor Lneger Brzorád Kathreinův Körber Morava Lublaň
5 article
Nesprávným zdá se mi náhled, že nezálež na rychlém vyřízení státního rozpočtu, protože — mimo hospodárné použití času, jež vyžaduji poměry — rozpočet poskytuje více méně výhody všem kmenům a ty nelze dáti v šane. Byla to vláda, jež postarala se, aby zde opětně a naléhavě žádaný zákon o organisaci zemědělských společenstev dal se na jednaci pořad první schůze a nebylo její vinou, že ne- bylo dosud možná jej vyříditi, protože jednaci pořad je stále naplněn pilnými návrhy. Lituji, že nynější způsob jich vyřizování od počátku řišské rady maří skoncování důležitých předloh Prohlašuji bez obalu na podaný dolaz, že od- mitám všeliké zakročení za odstavením pilných návrhů, zůstavuje zodpovědnost za následky je- jich navrhovatelům. Jako vláda, má také parla- ment svě povinnosti, jichž musi býti vždy pa- mětliv. Vláda chce přispěti všemožně k nápravě poměrův a shledává v odstranění německo- českých svárů nezbytný toho předpoklad. Vláda vl, co má dělati. Dle dosavadního dojmu dou- fám, žd výsledkem konference bude lepší postup prací, jejž mnozí řečníci očekávaji. President Vetter konči pak krátkým do slovem schůzi. Z Vídně, 22. listopadu. Konference před sedů všech stran, o které svrchu podáváme ob- šírnou zprávu, měla výsledek, jak jsme před pověděli. Neměla totiž výsledku žád- ného. Alespoň positivního žádného. Účastníc rozešli se bez dohody, bez pracovního pro- gramu, bez rozvrhu pro měsíce nejblíže příští. Situace jest po projevu německých stra a po replikách poslanců českých a konservativ- ního velkostatku — agrárníci se rozhodli, že neuveřejní žádného prohlášení — zrovna tako- vou, jaká byla dnes týden. Mluvilo se sice tř hodiny, min. předseda měl proslov a doslov — ale facit všeho toho řečnění roven jest nulle.
Vetter Vídeň
6 article
Marny byly všechny pokusy německých mluvčích a také pana Jaworského, vylá kati členy presidia českého klubu z jich pevné reservy a je odvrátiti od linie jejich postupu. Nezpomohly nic také zastrčené, napověděné nebo vypověděné hrozby pana dra. Körbra buďsi absolutismem, buďsi rozpuštěním říšské rady. Čeští poslanci setrvali na svém stanovisku že se nezavazují k ničemu, že si zachovají ve všem všudy naprostou volnost a že nejsou po- vinni bráti na kohokoliv a načkoliv ohledy, leč na český národ a jeho zájmy. Dodali, že bez uspokojení českého národa není žádného parla- mentu, není žádného spořádaného státu. Po této druhé stránce učinil min. před seda ve své druhé reči zajímavé a vážné doznání: že urovnání sporu česko- německého jest nezbytnou pod- minkou uzdravení všech ploměrů. Před třemi nedělemi, 30. října, ještě pan dr K örber myslil, že urovnání to může a musí počkati, až bude schváleno parlamentem vyrov- nání s Uhrami, celní tarif a smlouvy obchodní — dřive on že si nesedne do křesla, by se staral o věci národní a jazykové. A jako couvli němečtí vůdcové, kteři prohlašovali ještě před několika dny, že nepůjdou na žádné po- rady s Čechy o národních a kulturních záleži tostech, tak couvl a tak slevil p. dr. Körber. A budou musiti couvnouti a sle- viti on i oni ještě více. Dnešní konference přodsedů klubů byla buď zpozděna o pět neděl, nebo přodčasnáo deset neděl. Zpozděna o pět neděl. protože dr. Körber byl povinen, chtěl-li míti rozpoče řádně projednaný parlamentem, svolati předsedy kluhů a dotaz u nich učiniti, chtějí-li mu úko ten umožniti. Ještě více byl k tomu povinen chtěl-li míti rozpočet hotový do Nového roku V ohledu tom dopustil se chyby, která se nyn mstí na něm, na jeho kalendariu, na jeho plá- nech, na jeho úmluvách s uherskou vládou.
Jaworský doktor Körber Marna Uhry Čechy
7 article
Předčasná byla dnešní konference. proto že pravidelné projednání rozpočiu nebylo nikým bráno v pochybnost, nebylo nikým ohro- ženo. Také z české strany nikoliv, z které bylo opětně důrazně prohlášeno, že čeští delegáti, třeba neměli žádné příčiny urychliti jednání roz- počtové, rozpočet sami zmařiti nehodlají a kdyby hodlali, že veřejně a loyalně by to řekli. Rozpočet jest tedy zajištěn. Bude-li dojednán koncem ledna aneb v polovici února, jest olázkou toliko času, jest otázkou podřízenou a vedlejšl. Potom nastane kritická chvíle. Po- tom třeba svolati konferenci a zkusiti, bude-i možnost tuto krisi, všech dočasných nejtěžší, od- vrátiti, cili nic. Zcela bezúčelnou porada dnešní přece ne byla. Min. předseda a druhé strany chtěly vě- děti, jaké mají Čechové odhodlání. Nuže, ted to vědí. Čechové nechtějí nadále jako strana úplně neodvislá a samostatná dělati ani co po- roučí generální štáb levice, ani čeho si přeje vláda, nýbrž jen a jedině to, co káže prospéch věci české a co káž protičeský směr nynější vnítřna politiky. Čechové dělají, k čemu byli donuceni Je-li to komu nepříjemno, jich vinou to není Polepšiti se, nemají příčiny Čechové, nýbrž ti. kdo se na nich prohřešili a provinili a kdo viny a hřichy na nich spáchané udržují, pro- dlužují nebo stupňují. Bez nápravy ne- bude pravidelné práce v parla- mentě. To jest jediný, ovšem ne- gativní resultát, jediné negativn- poznání z dnešních konferene předsedů klubu.
Čecho
8 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (73. schůze.) Z Vídně, 22. listopadu. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) S přestávkou jediné hodiny trvala dnešn schůze celých 10 hodin. Věnována byla vý hradně zase pilným návrhům o věcech eírkev ních, náboženských a konfesionálních. Niemén tyto se nedodělaly. Stane se tak teprve ve schůzi příští, která bude v pondělí odpoledne Nelze říci, že nebylo pro řeči dnes promluven zájmu žádného, ačkoliv pozornost valné část poslanců soustředěna byla na konference před sedů všech klubů, všeněmecký svaz vyjímaje, o které podáváme zprávu na místě jiném. Všichni řečníci, všechny výklady konserva- fivních mluvčích: nového kanovníka olo- mouckého hr. Komorovského, bývalého předsedy posl. sněmovny dra. Viktor Fuchsa a mladého lineckého adjunkta dra. Sehlegla, nástupce Ebenhochova, byly vyru- rušováni způsobem hlučným i bouřlivým. Ben- jamin všeněmeckého svazu, štyrský poslanee Malik způsobil na četných místech svého nekonečného sermonu bezděky veselosť. Vy kládal si ji na svůj prospěch, ale byl to po- směch. Možno říci, že na tak nízké a sproste úrovni, v jaké mluvil tento, přece nebylo jistě ve sněmovně poslanecké mluveno. Příčí se nám podávati toho doklady. Člo- věka pojati musí hnus, slyší-li takové věcia čte-li je potom ještě reprodukovány v »Reichs- raths-Correspondenzi«. Jest to tonina, jakou ho- vořivají snad nejzvrhlejší ženštiny v žaláři.
Komorovský Fuchsa ben Malik Vídeň poslanecký sněmovna
9 article
Velkou akvisicí pan Mallik pro Všeněmce za jisté není. Alespoň viděli jsme, jak posl. Wola studem klonil hlavu, sedě vedle svého nejno- vějšího kollegy. Homérický smích ozval se, když pravil, že Rakousko práhne po opětném naro- zení císaře Josefa II.; ještě hlučnější pak, když vykládal rozdíl mezi kněžským konkubiná- tem v Rakousku a kněžským konkubinálem v Kalifornii a Brasilií, kde prý kat. římšti kněžl také žijí v konkubinátu se ženskými, alese slušnými. Bez odvety nezůstalo, když chlubil se, že on není jako dr. Schleg! »T a ké- němcem«, nýbrž »Praněmcem«. Po těchto slovech bylo na něj voláno: »Praněmeca jmenuje se Malíkle Tak alespoň do večerní části dnešního rokování dostal se humoristický tón. Poslanee Sehneider k němu svými obvyklými anti- semitskými oxkursemi valně nepřispěl. Patrně jíž netáhne. Pro pondělní rozpravu zbývá ještě jak generální řečník proti pilným návrhům posl. Morsey a pak čtyři navrhovatelé, kteří si vy- hradili doslov.
Mallik Josef II Schleg Morse Rakousko Kalifornie Brasilia
10 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůlzi o 10.20 hod. dopolední. Vláda podala předlohu o dodatečném úvěru k rozpočiu na r. 1901 na podporu melio- rací. Má se povoliti 420.162 K nesplatných a 19.38 K nezůročiteiných půjček. Proto že po srážce potřeby na lelošek zbývá z melioračního fondu 760.0000 K. je suma dodatečně žádaná hražena. Posl. Schücker, Pražák, Byk a sp. na vrhli náhradu výloh za ustanovení obhájců manžel ských a ručení zástupců stran za svědecké a zna- lecké poplatky. Dotazy podali poslanci Choc a sp. po sta tistickém vyšetření hornických poměrů v Čechách — Fresl a sp. po jednání berních orgánů při vy měřování osobní daně příjmové v Klalovech; Iro a sp. po zřízení státního ústavu pro vojenské potřeby a kadetní školy v Einsiedlu u Mar. Lázní po zrušení mýta na státní silnici z Einsiedlu do Karlových Varů; — Hauck a sp. po jednání ta- chovského zvěrolékaře Peckerta; — Hannich sp. po jednání berního úřadu duchcovského při do- sazování správce a úřadníka v Teplicích Šanavě o zemských volbách v Čechách; Kasper a sp. po změně farní pečeti v Čes. Verneřovicích: — Niet- sche a sp. po jihočeském hrněířství; Biankin a sp. po transvaalských náhradách rakouským pří- slušníkům; Gessmann a sp. po nadržování Ha- ličí a Uhrám při povolování úvěru rak.-uh. bankou a po důstojnických pensích: — Soukup a sp. po konfiskační praxi v Budějovicích; — K önig a sp po nedostatečné staniční budově ve Stupně ; — Sláma a sp. po vřadění Náchoda do 1II. tř. akti- vitních přídavků; Hořica a sp. po zabavení řeč dra. Edvarda Grégra v »Nár. Listech«.
Vetter Posl Byk Choc Fresl Hauck Peckert Hannich Kasper Biankin Gessmann Soukup Sláma Hořica Grégr Schücker Pražák Čechy Einsiedl u Mar Karlová Vary Teplice Uhry Budějovice Stupno Náchod
11 article
Posl, dr. Šílený, Šrámek a sp. podali do- taz na ministra zeměbrany ohledně stíhání zálož- níků MUDra. Oščádala z Prostějova a Jos. Bíny, rol- níka z Proseče (v Čechách) pro užívání slova »zde- při kontrolním shromáždění Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpo věděl na Freslův dotaz po stavu berních prakti- kantů v Čechách, že otázka adjul nemůže se řešili pro jednotlivé země, nýbrž společně pro všecky obory správy. Posl. Fresl navrhoval debatu o ministrově odpovědi, ale jeho návrh propadl. Sněmovna přešla k jednacímu pořadu a ro kovala o pilných návrzích stran řeholí a zrušení článku o rušení náboženství. Posl. hr. Komorovský pochybuje, že návrhy budou v lélo sněmovně schváleny. Obrací se proti vývodům předřečníků ne jako katolický kněz, ale jako rakouský státní občan. Ten nemůže nikdy hla- sovati pro pilné návrhy, jejichž účelem není to, co navrhovatelé tvrdili. O nezákonité činnosti řeholl nemůže býti řeči, neboť rakouská vláda je dost šilna zjednati pomoc, ukázala-li by se toho potřeba. Není pravda, že katoličtí duchovní jsou prodehnuti fanatismem. Fanatismus sluší spíš hledati tam, kde nejsvětější věci šlapou se nohama. Fakta ne padě- lají, vylhávají a jen se pomlouvá. (Pochvala a od- por.) Něco fanatičtějšího, než byla řeč dra. Eisen- kolba, nikdo jistě ještě neslyšel. Všeněmci nestrp jiného mínění mimo své, jsou teda onravdovi ne
Posl doktor šílený Šrámek Mudra Oščádal Bína Böhm Bawerk odpo Freslův Fresl Komorovský Prostějov Jos Proseč Čechy
12 article
přátelé svobody, nebo kdo přeje svobodě, musíj nechati také jiným. Varuje odpůrce církve, aby nevolali na pomo v tomto boji policii. (To činíte vy, nikoliv my ! Smíchl Podobné pilné návrhy jsou jen pokusem, znásilnit svobodu a k její ochraně strana řečníkova bude hlasovati proti návrhům. (Pochvala a potlesk.) Posl. Černý praví: Jaké jsou motivy, pro jsme podali tento návrh? České motivy jsou: Oči stiti náboženství od jezovitismu a naplniti srdce pra vým křesťanstvím, očistiti činnost církve a upozor- niti ji na úkol: království mě není z tohoto světa dále chrániti národní společnost před škodlivými vlivy. Vedeme odpor proti cizím řádům, protože je to povinnost vlastenecká. Proč máme přijímati to co jiní vyvrhli? Nám jde o to, aby podporována byla pravda. aby byla získána volnost, aby byl zabezpečen po- krok. Historie nás poučila, co je svohodomyslnost Naše nejskvělejší doba je kuiturní boj za svobodu myšlenky a svéprávnost rozvoje národa. Ale kdo tomu vždy překážel? Rímská organisace církevní ze kleré vycházelo reakcionářství. Český národ se vyvijel svěrázně, ale vývoj tento porušil jezovitismus. Náboženství křesťanské je náboženství snášelivosti lásky, ale jezovitismus je pravý opak. Posl. dr. Fuchs brojil zejmena proti Eisen- kolbovým vývodům a poukazoval na dosavadní přísná ustanovení. Duchovenstvo neskládá žádnou úskočnou přísahu. Souhlasí, aby kongregáce byly podrobeny spolkovému zákonu, neboť církev a cir kevní společenstva trvají ve výminečném stavu jose finského zákonodársiva. Avšak taková změna může provésti se po zralém uvážení a ne kvapností pil ného návrhu. Diví se, že protestant chce, aby ka- tolické kongregace byly zbaveny vyučování a pr svou církev žádá ve školslví úplnou svobodu.
Posl doktor Fuchs Eisen
13 article
Trestní zákon o rušení náboženství nelze zru- šiti. Končí: Přejem si náboženského míru, ale budeme-li do boje nuceni, provedeme jej. Následky padnou na ty, kdo podali návrhy. (Pochvala a po- tlesk ve středu.) Posl. Tavčar polemisoval a drem. Hrubanen a prohlásil, že svobodomyslní Slovinci budou hlaso- vali pro pilnost návrhů, aby vyplnily se mezery zákoně o klášteřích, aby nevyvinuly se z váhání laké poměry, jaké jsou v Krajině. Stýská si na přehmaly slovinských klerikálů a ličí cirkevní po- měry krajinské. Kláštery množí se a hospodářská síla lidu podlamuje se. Opravdovým neštěstím pro lid jsou missionářská kázání. (Posl. Kasper volá: Pro všecky národy !) (Posl. Malik: Od té doby je víc choromyslných!) Ilrozí skutečně ne- bezpečí od přistěhovalství cizích řeholí a proto sluš se mu opřiti a proto bude hlasovati pro pilnost všech návrhů. (Pochvala.) Posl. Pernerstorfer táže se předsedy neukon- číli nebo snad jen přeruší schůzí pro předsedovskou konferenci, jež jest ustanovena na 3. hodinu. Místopředseda Kaiser vyhovuje a přerušuje schůzi ve 2.15 hod. na hodinu, načež konala se předse- dovská schůze u přítomnosti předsedy ministerstva p. dra, Körbra. Ve 3.30 hod. odpol. byla schůze obnovena.
Posl Tavčar Kasper Malik Kaiser Körbr
14 article
Posl. Schlegel litoval, že Němci nejvíce dorá žejí na katolickou církev a její přívržence a soudí, že vláda měla proč, odstraniti »kámen úrazu«, jenž jeví se v pilných návrzích. Za ustavičného pokřiko- vání okolních poslanců hledí vyvrátiti vývody protiv- ných řečníků a zastává se řeholí, velebí jejich dobro činnost. Účelem pilných návrhů je boj proti církví. nejen řeholím. (Odpor v levo.) Vyčitá Všeněmcům. že roznítili v parlamentě náboženskou vojnu a maři tak plodnou práci, Hnutí pod heslem »Pryč od Rímae směřuje proti existenci Rakouska a je podporováno hmotně z Německa. (Pokřiky mezi Všeněmcl.) Kato- lická církev ono hnutí přetrvá, ale jiná jest olázka zda také stát, zvláště kdy vláda netroufá si veřejně přiznati barvu. (Hlučná pochvala ve středu.) Posl. Malik brojil proti duchovenstvu i církv a polemisoval s drem. Hrubanem, vyčítaje mu styky s arcibiskupem Kohnem. (Posl. Hruban: Prote- stuji. — Siích mezi Všeněmci.) Líčí vliv církve na stát. Prohlašuje, že Rakousko musí zůstati německým. nebo stane se řimským vasalem. (Smích mezi kře- sťanskými sociály.) Pojednav o hnutí » Pryč od Říma , prohlašuje Všeněmce za pionýry nového reformaě ního ruchu. Pojednav o činnosti různých řeholí končí provoláním Heil ! německému národu. (Pochvala mezi Všeněmci.) Posl. Schneider lituje, že za nouze a bídy živnostnictva i rolnictva maří se čas takými věcm a pojednává o přistěhovalství židů, jež nabylo straš- ných rozměrů. Ani jediný z těchto židů nepracuje, ale nashromažďuji obromná bohatství. Uvažuje roz voj židů ve všech zemích. O tom nikdo nemluví ale na několik ubohých jeptišek svolává se všecka státní moc. Nabádá, aby se zlomila židovská moc.
Posl Schlegel Němec Kato Malik Hruban Kohn Schneider Rakousko Německo Řím Prot
15 article
Posl. Breiter praví, že tato věc měla by se projednávati bez urážky náboženského citu. Ličí mnišskou zhoubu v Polsku a zánik Polsky připisuje jezovitům. Osud Španělska a Polska ať vede poslance při jich hlasování. Rokovaní uzavírá se a hlavním řečníkem proti návrhům zvolen bar. Morsey. Řečníci pro návrhy nezvolili si žádného hlavního řečníka. Rokování bylo potom přerušeno a schůze skou čena v 8 hod. več. Předseda navrhl, aby příští schůze konala se v pondělí o 2.30 hod. o dp. Odchyl ný návrl Freslův propadl.
Posl Morse Freslův Polsko Španělsko
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. listopadu. (Pastýřs ký list rakouského episkopátu.) Jako výsledek biskupských porad, konaných v prvé polovině listopadu ve Vídni, uveřejňuje » Vater- land« pastýřský list, podepsaný všemi 36 ra- kouskými kardinály, arcibiskupy, biskupy a kapi- tulními vikáři osiřelých diécesí a reagující na většinu současných zjevů politických, sociálních a náboženských. Pastýřský list, vycházející ze zásady, že »křesťanská láska jest půdou pro vše- obecný mír a dorozumění«, shledává s potěše- ním, že lze všude znamenati nové rozpjetí ná- božensky eírkevního života; ale různé zjevy společenské zavdávají také podnět k vážným obavám. Tu zastavuje se především u vý- chovy mládeže a klade křesťanským rodi- čům na srdce »v pravdě náboženské domácí vychování dětí, jímž se má nahraditi, v čem veřejné vychování chybuje neb co zanedbává. Na druhém místě budí v episkopátu obavy rozháranost myslí ve veřejném životě. Přičinu této rozháranosti vidí ve snaze, »svrhnouti s trůnu krále časů bohočlověka, vykupitele Ježíše Kristas a radí, aby věřící posilili svou víru ve spasitele. »Pravá víra v božského vykupitele a pravá lásk k němu jeví se však nejzřetelněji v pevné pří- chylnosti k římskému papeži. Nepřátelé Kristovi snažili se vždy potříti napřed paslýře, aby tím snáze rozehnali jeho stádo. To činí i dnee svými klevetami na Řím, aby syny eírkve od- trhli od Říma. Za tím účelem vydáno heslo »Pryč od Řimal«, jež má za účel nejen rakouské katoliky odciziti jejich svaté víře, ný- brž i jejich milované vlasti. Neboť, kdo nezdrží víru bohu, nebude konati věrně své povinnosti ani císaři, jenž drží trůn z milosti boží.
Vater Kristas Krist Praha Vídeň Řím
17 article
Pastýřský list ohražuje se dále proti výtce, že katolická církev chová se nepřátelsky k roz- voji národností a sluhové církve že jsou ne- spravedlivi k té či oné národnosti; naopak biskupové i kněží jsou si prý vědomi, že ke všem věřícím musejí býti stejně spravedlivi. Za záminku hnutí »Pryč od Říma!« udává se prý často domnělý odpor římsko-katolické církve proti pokroku a rozvoji národnosti a zanedbá- vání těchto národních záimů. Odtud vznikla snaha po národním náboženství a národní církvi. Těmito prostředky pracuje se jednak pro odpa- dání od eírkve k haeresi, jednak k roz kolu. Ale i tyto výtky jsou prý neoprávněny neboť eírkov miluje stejně všechny své synya podporuje dle svých sil jejich snahy o pokrok. Proto vyzývá pastýřský list všechny věřící, aby stáli pevně na stráži, ať si boj kolem nich zuř sebe zběsileji a zůstali věrni Římu.
Řím
18 article
Ale nejen to; křesťanská láska nezapovídá věřícím hájiti mužně svatou věc proti útokům nepřátelským. A tu především pastýřský list ukazuje na »ěpatný, nevěřící fisk« jako na ne- bezpečného nepřitele víry. »Střezte se před jeho škodlivými plody — radí pastýřský list — držte a podporujte katolické časopisy a neztrplev svých domech a rodinách žádný spis ani časopis, jež vnášejí v nezkušená srdce jed nevěry a ne- mravnosti. A kdykoli se bude na církev útočiti v řečech, přednáškách a sehůzích, odrážejte takové útoky také veřejnými řečmi, přednáškami a slavnostními projevy. V další části pastýřského listu věnujes pozornost sředním a vysokým š ko- lám a žádá se, aby v nich panoval křesťan ský duch, by žáci těchto škol nebyli odváděn od víry a svádění ku prostopášnému životu- Křestanské zásady mají vůbec býti prováděny ve všech oboreeh veřejného a společenského života; příležitost k tomu rakouští občané mají poněvadž žijí ve státě ústavním. Zejmena o vol- bách jest povinností každého římského katolíka voliti jen takové muže, kteří jsou ochotní pů sobiti v křesťanském smyslu i na zákonodárstv a sociální život. Vzhledem k otázce sociální doporučuje se konati skutky milosrdenství v dobročinných spol- cích, církví založených. »Křesťanská láska — praví se dálo — nezná rozdílu řečí a národ- ností. Mluví všemi jazyky lidskými, ba i anděl- skými a objímá všechny národy světa. Protc pečujte zvláště o to, abyste nekře sťanské národnostní spory a neblahé národ- nostní rozmišky úspěšné krotili.« Pak se obrae proti alkoholismu, proti nezřízené honbě po stateích a zisku, proti zanedbávání domácí práce, proti opouštění venkova a hromadění lidu ve velkých městech a končí vyzváním, aby každý věřící snažil se zachovávati ve své rodině ducha pravého křesťanství.
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. listopadu. Vítězství ruských peněžníků na židovský mi. »Hooe Bpex« konstatuje zajímavý fak V posledních letech většina ruských obchodníeh bank dostala se do židovské správy, protože se myslilo, že banka neřízená židem musí vzíti za své. Ba co více, jakoby v Rusku bylo málo židů, byli židovští ředitelé obchodních bank ruských za drahé peníze objednáváni z ciziny ze Švýcar, Rakouska, Německa. Myslilo se, že jako v Rusku nemůže býti dobrého restaurantu bez tatarské obsluhy, právě tak solidní ruská banka nemůže se obejíti bez ředitele žida. Ze 40 obchodních bank ruských r. 1900 24 bylo řízeno židy a 16 Rusy. Z počátku věci chodily dobře, banky se rozvijely, gešefimacherstvi kvetlo. Ale po tučných letech přišla hubená. dostavila se krise a tu co vidíme: obchodní banky, řízené Rusy, snadno odolávají bouř krise, ale ty, které mají za ředitele židy, potá- pějí se. Ukázalo se, že bankovní politika Rust byla správnější a opatrnější. Někteří židé ředitelé, nepředvídajíce ničeho dobrého, počali už pod rozličnými záminkami ustupovati, zůstavujíce akcionářům, aby si sami snědli kaši, kterou jim zavařili. Poptávka po gešeftmacherech padla, vzniká poptávka po pravidelné bankovní politice, jejímiž vzory jsou banky řízené Rusy. Poláci pod německým jjhem. Kruté potrestání vřesenských obžalovaných, odsouzených hrdelným soudem hnězdenským k těžším trestům, než sám státní zástupce na- vrhoval, probudilo mezi Poláky pod německým jhem obětavost, která neďá zahynouti ani po- stiženým, ani jejich rodinám. Ve všech poznaň- ských městech i krajích konají se již sbírky y jejich prospěch. Zámožnější rodiny ujmou se dítek, kterým rodiče odvlečeni do německého žaláře. Bez oběli, zkoušek a utrpení žádný národ se neosvobodí. Je dobře, že Poláci v německém zajetí jsou si toho vědomi.
Rus Polák Praha Rusko Švýcary Rakousko Německo obchodní banka Hooe Bpex
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Čeština na vídeňské radnici. Dr Lueger svědomitě plní, co byl přislíbil, když proskribované jeho straně dovoleno bylo při- stoupiti k tak zvanému německému souručenství. Německým býti do hlubiny duše a nenáviděti Čechy a jazyk náš tou měrou, jako to čin stoupenci všeněmeckého svazu. Nejen že na prahu radnice vídeňské stojí svatý německý Michal s plamenným mečem, aby bránil češtině přístup do nádherného gothického paláce, v němž dr. Lueger residuje, nejen že každý, kdo státi se chce měšťanem vídeňským, zapsati se musí s celým svým rodem do germánské matriky a přísahati, že němčinu vší silou a energií brániti chce na každém kroku, dr. Lueger prohlásil veřejně a slavně, že obec vídeňská do svazku svého nikoho nepřijme, jehož přihláška o do- movské právo sepsána bude jazykem českým a ne německým. Třeba tomu rozuměti. Je na tisíce lidí v Čechách narozených a do Čech při- slušných, kteří déle než po zákonitou lhůtu zdržují se ve Vídni a kteří tedy právo mají hlásiti se o svůj nový domov. Za většinu lidí těch žádá o nové právo domovské dosavadní obec a toť se ví, že starosta neb úřadník ta- kovéto české obce užívá při tom řeči české,či vlastně českých tiskopisů k tomu určených, již z toho důvodu, že německých nemá, že mu vůbec nenapadne si je opatřit a že by je po německu na mnoze ani vyplniti nedovedl. Okolnosti té užívá, či vlastně zneužívá dr. Lueger a prostě oznámení taková vracíse zpupným urážlivým připomenutím, »ve Vídni že idiomu, v němž list je sepsán, nerozumějí“, Jaké nesnáze z toho vznikají oněm obcím i osobám, jichž se věc týká, co (času a peněz takovou jazykovou tahanicí se zmaři, lze si př schválnosti a zlomyslnosti vídeňské představiti
Lueger Čecho Michal doktor Čechy Vídeň
21 article
K tomu sluší dodati, že místodržitelství dolno- rakouské, u kterébož na tento nešvar podána byla stížnost, postavilo se po bok dru. Lue- grovi a rozhodlo v jeho prospěch. Tak jednajl úřadové tuzemští oproti národu, jehož pří- slušníků přes nejděsnější agitaci a nejsurovějšl nátlak offieiálně napočtěno ve Vídni více než sto tisíc a jichž tam ve skutečnosti několik set tisíc. Pro vsechny ostatn jazyky mají na radnici vídeňské tlumočníky. Francouz, Angličan, Rus, Maďar atd., všem do- stane se vyřízení na žádost sepsanou v jejich jazyku, jenom Čech z tě výhody ja vyloučen. A za takových okolností a při jednání tak brutálním a urážlivém činí Vídeň nároky na čestný titul hlavního města všech rakouských národů. Zda-li pak vídeňská obee zasílá obeím českým české přípisy, žádá-li od nich německé? A přece nepoměrně snadněji opatřiti ve Vídni překlad z češtiny do němčiny, než v zapadlé kdesi vesničee české překlad z němčiny do češtiny. Vídeň chce růst a vzkvětat, zatím odpuzuje a nenáviděnou se činí právě u těch, kteří do města toho ná- sledkem poměrů zeměpisných a hospodářských nejvíce gravitují. Pan dr. Lueger má smutný talent, činiti sebe i svou stranu a město, v jeliož čelo se byl svou agitací dopracoval, — oblibeným.
Francouz Angličan Maďar Čo doktor Lueger Vídeň Rus
22 article
— Professorský sbor české lékařské fakulty pověřil jednohlasným usnesením substitucí osiřelé stolice po dvorním radovi prof. dru. Jirušovi pana professora dra. K. Chodounského. — Osobní. Pan Konstantin Sax, městský assist. inženýr. v Kolíně, podrobiv se těchto dnůu místodržitelství v Praze s úspěchem zkouškám z po- zemního stavitelství a stal se oprávněným sta- vitelem. — Pan MUDr. Bedřich Jakerle zahájil praxi jako specialista pro nemoci ženské a porodni- ctví v Karlině, v Havlickově tř., č. 136. — Promoce. Pan MUC. František Dohnalz Král. Vinohradů bude dnes o čtvrt na 1 hod odpolední ve velké aule české university Karlo-Ferdinandovy na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Slečna Boženka He im- richova, dcera pana J. Nep. Heimricha, továrníka a říšského a zemského poslance, slaviti bude svůj manželský sňalek s panem Emilem Kášem ma- jitelem technického závodu v Brně, dne 25. listo- padu t. r. o 10. hod. dopol. v chrámu sv. Vavřince v Bohdalově. — Slečna Marie Boušova, dcera p. Filipa Bouše, pekaře v Praze a pan Ant. Bous z Kasejovic, slaviti bůdou sňatek zejtra o třech čivrtích na 12. hod. dopol. ve farním chrámu sv. Štěpána. — Úmrtí. Včera zemřel v Praze ve věku 4 roků pau Josef Jurčík, magistrátní úřadník král. hlav. města Prahy. Pohřben bude zejtra o 3. hod. odpol. z českého pathol.-anatom. ústavu na hřbitov olšanský. — Včera zemřel pan Edvard Klein- schnitz, pražský měšťan a býv. obchodník v 86. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. odpol. chrámu sv. Štěpána na hěbitov olšanský. — Z české techniky. Strojní inženýři pp.
profesor doktor Jiruš Sax MUDr Jakerle Karlin Dohnalz Král Boženek i Káš svatý . Vavřinec Boušův Bouše Antonín Bous Štěpán Jurčík Kolín Praha Havlickov třída Ferdinandov Brno Bohdalov Kasejovice Olšanský Edvard Klein český univerzita Karla
23 article
Procházka Leopold z Prahy, Císař František z Chotěboře, Čumpelík Karel z Praby, Gott- man Ferdinand z Prahy, Werstadt Karel z Plzně a Žežula Jan z Prahy podrobili se II. odborné zkoušce z odboru strojního inženýrství a uznání způsohilými. — Dne 22. listopadu nabyli způsobilosti inženýrů chemie na české vysoké škole technické v Praze pánové: Fenel František z Jaroslavovie v Čechách, Lang Čestmír z Dobroslavi v Haliči, Novák Vladimír z Prahy. — Z městské rady pražské. (Schůze v pá tek dne 22. listopadu). Po zahájení rokování bylo schváleno znění projevu, připraveného pro přístí schůzi sboru obecních starších na prospěch z ří- zenínových vysokých škol v Brně av zemích jihoslovanských. Projev vypraco- vali p. prof. dr. Čelakovský a městský rada p. dr. Groš. — Ve schůzi městské rady příští pátek bude předsednictvu České obce sokolské odevzdána zlatá medaille, věnovaná obcí pražskou obci sokolské. — Usneseno požádati místodržitelství, aby bedlivě dozí- ralo na to, by při stavbách erárních budov, zejmena vojenských, nebyla opomíjena obec a aby správně byla prováděna zásada § 127. stav. řádu. Usnesení toto stalo se z toho důvodu, že vojenský erár prova- děl stavby, aniž by ke komisím zval zástupce obce pražské. V záležitosti té ujali se slova pp. dr. Scha a Brož, který opět urgoval odstranění pracháren o na Petříně. — Usneseno urgovati zemský výbor král. českého, aby pro zemský sněm připravil předlohu ve příčině doplnění stavebního řádu. Dále usne- seno požádati zemský výbor, aby se ujal záležitosti regulace Botiče a vyzval vládu k urychlení této záležitosti i žádal za poskytnutí subvence, dále aby byla k témuž účelu poskytnula větší subvence zemská. — Usneseno vypracovati petici za poskyt- nuti zemské subvence na rekonstrukci kostela sv.
Leopold František Čumpelík Karel Gott Ferdinand Werstadt Žežula Fenel Lang Čestmír Novák profesor doktor Čelakovský Groš Sch Brož Praha Chotěboř Praba Plzeň Jaroslavovie Čechy Halič Petřín český vysoký škola technický v Praga pán vysoký škola v Brno sokolský
24 article
Václava. — Schváleno vypracovati a podati pelici proti eventuálnímu zvýšení zemské přirážky. — Na vědomí vzato sdělení říšského poslance p. dra. Pan- tůčka, že ministerstvem zakázáno bylo zřízení továrny na kyselinu sírovou v Roztokách. Panu posl. Pantůčkovi za intervenci v této záležitosti byly vy- sloveny díky. — Svob. pán Friedberg-Mirohorský da- roval městskému museu vodomalbu kostela sv. Kříže na Františku. Dárci vysloveny díky. — Projednány a schváleny byly závěrky rozpočtů obecních. Tyto budou po 14 dnů veřejně vyloženy a pak ve sboru obecních starších projednány. — Do komise nad opatrovnami zvoleny byly pí. Švejstylová a pí. Brá- fová, za náhradní pí. Fantová. — Mostného v týdnu od 8. do 15. t. m. bylo vybráno: na mostě Pala- ckého 4627 K 58 h, na můstku žofínském 403 K 72 b, na novém mostě kamenném 4413 K 36 h, na mostě Františka Josefa 3640 K 16 h a na mostě pi- lotovém přes Štvanici 2392 K 44 h. — Okresní zastupitelstvo v Žižkové konalo včera o 5. hodině odpolední první svou schůzi v za- sedací síni žižkovské radnice. Starosta pan Edvard Žďárský uvítal přítomné a vyslovil přání, aby ve svorné práci působili ku prospěchu nového okresu.
Václav Pantůček Kříž František Brat Fantová Pala Žďárský Roztoky Friedberg Mirohorský František Josef 3640
25 article
(Souhlas.) Potom učinil projev ve prospěch zřízení druhé české university na Moravě a ve příčině zavedení vnitiní české úřadní řeči. Projev tento, podobný onomu, který byl učiněn ve schůzi městského zastu- pitelstva, byl jednohlasně se souhlasem přijat. — Potom vykonány následující volby: do kuratoria okresní nemocnice pp. Žák, dr. Kotýnek a Rons; do kuratoria okresní vychovatelny pp. Baroubek a Cimler; do komise pro odvod branců pp. Gause, Červenka a Lupíšek; do komise pro případný odvod koní pp. Červenka, Axler a Vacek; do komise pro vyměřování vojenské taxy pp. Žák a Bursík, za ná- hradníka pan Bucháček; do výboru pokračovací prá- myslové školy pp. Bursík, Gause a Žák, pro školy obchodní pan Říha; revisorem účtů obcí okresu žižkovského pan Rons; dozorcem okresních silnic p. Kurc; do komise pro licentování býků pp. Červenka, Vavřinec a Knobloch; do komise důvěrníků pro se- znamy osob povinných k daní z přijmů p. Červenka.
doktor Kotýnek Rons Baroubek Cimler Gause Červenka Lupíšek Axler Vacek Bursík Bucháček Říha Kurc Vavřinec Knobloch Morava
26 article
— Vyhověno bylo žádosti městské obce žižkovské za povolení k uzavření výpůjčky 1,200.000 Ku Zemské banky král. českého na nové stavby, dlažby. úpravy ulic, rozšíření elektrárny atd. a za povoleni k zajištění výpůjčky této na budovách obecních. Žádosť byla příznivě jednohlasně vyřízena. — Vyhověno bylo dále žádosti obce žižkovské za po- stoupení kontribučenského fondu chudinskému fondu v Žižkově. — K vypracování instrukcí pro okresní zastupitelstvo a pro okresní výbor zvolena komisea do ní povoláni pp. Bursík, dr. Kotýnek, Vajtr, Lu- píšek, Žák a Červenka. — Městské zastupitelstvo v Žižkově ko- nalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví starosty p. Edv. Žďárského. Týž po zahájení jednání učinil následující projev: Dříve než počneme rokovati o věcech, na pořad položených, mám za svou povinnost přednéstí záležitost, která má vyni- kající důležitost pro veškerý český národ. Jedná se nyní o zřízení druhé české university na Moravě. Národ český podníká tuhý boj o kulturní svá práva
Bursík doktor Kotýnek Vajtr Lu Žák Žďárský Žižkov Morava chudinský fond