ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0aa0cfd0-6620-11dc-8734-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 174, place 47, org 2, work 1
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNK LISTY
3 masthead
31. prosince 1901 Císlo 300.
4 article
cněch obligael, jež Eudou vydány na provedení těchto jmenovaných slaveb. II. C. k. vláda se vyzývh, aby dolýčnou osnovu zákona neprodleně sněmu král. českého k ústavnímu jednání předložila. V ohledu formálním navrhuje se, aby fento ná- vrk hvl ořikázán komisi rozpočtové, jakmile tato slav- ným sněmem zvolena bude. Posl. Hodys podal návrh na udělení podpory z peněz zemských a státních okresům příbramskému a dobříšskému postiženým neúrodou. Posl. Kovářík a soudr. podávají návrhi ve při čině zrušení školného na školách obecných a mě- šanských v král. českém. Návrh zní: V uvážení, že školné z dítek je daní nesprave dlivou, pro méně majetné občanstvo velice obtižnou. v uvážení, že školné vyměřuje se obcím ve způsob paušalování, čímž se jim ukládá nejen velké břemeno ale způsobují také nesčetné cblíže při vybírání vymahání školného od jednotlivců, v uvážení, že škol- né slihá v míře nepoměrně veliké právě nejchudsí okresy a obce, navrhujeme: Slavný sněme rač se usnésti I. Školně na obecných a měšťanských školách v král. českém zrušuje se dnem 1. ledna r. 1903. II. Ubytek, zrušením školného povstalý, uhrad se z fondu zemského. V ohledu formálním budíž návrh tenlo přikázán komisi rozpočtové. Posl. dr. Fiedler a scudruzi podali návrh ve příčině úpravy zákona kommasačního v královatv českém a ve příčině zpracování výsledků zemské agrární ankety a ve příčině úpravy poměru obecného statku v království českém.
Posl Kovářík doktor Fiedler
5 article
Poslanec Jaroš a soudruzi podali návrh ne urychlení projednání změny zákona ze dne 21. dubna 1887 ve příčině licenlování býků a návrh na změnu branného zákona. Tento zní: Slavný sněme račiž se usnésli C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem ku trvající tísni zemědělské, zejmena pak vzhledem k veliké nouzi o lid pracovní při polním hospodářství půso- bila k následující opravě zákona ze dne 11. dubna 1889 ř. z. čís. 11. 1. V § 8. ustanovená služla presenční sníženn Budiž na dobu dvou roků, u ahsolventů i nižších hospodářských škol na jeden rok. 2. Uleva obsažená v § 34. pod lit. a) b) c) po skytnuta buď i synům starých, ku práci neschopných rodičů neb synu vdovy, jehož nezbytná jest potřeb k vedení polního hospodářství i v tom případě, kdyá jeho bratři v povolání rolnickém nebyli vychován a v jiném oboru života působí. 3. § 54. budiž doplněn následovně: Příslušníc polního hospodářství budtež ke cvičení ve zbrani po- voláni jen v době méně nutných prací a sice od listo- padu do března. Návrh tento příkázán budiž zvlášťní šestičlenné komisi, volené celým sněmem. Posl. Walter podal návrh ve příčině zvýšení státní subvence pro hospodářská družstva Posl. Barlák a soudr. podali návrh ve příčině nového zákona o myslivosti. Posl. Heřman Janda a soudr. podávají tento návrh ve příčině záležitostí pojišťovacích: Slavný sněme račiž se usněsti: Budiž zvolena 18členná ko- mise, která by se zabývala veškerými záležitostm pojišťování se týkajícími a o nich v nejkralší dob snému království českého zprávu a určité návrhy podala. Titíž podávají návrh ve příčině změny voleb ního řádu do sněmu království českého: Budiž zvo lena 24členná komise, která by nynější volební rc prozkoumala a návrh nového volebního řádu nyněj ším poměrům odpovidajícího sl. sněmu království če- ského předložila.
Jaroš Posl Walter Heřman Janda
6 article
Posl. Nowack a soudr. podali návrh na zřízen fondu k ochraně a zachování přírodních pamětihod- nosti: posl. Pacher návrh na zjednání sankceo úpravě platů učitelských. Posl. Kaflan a soudr. ve příčině prodeje uhl v království českém dobytého. Navrhuje a žádá se v něm- 1. Zemskému výboru se ukládá, aby neprodleně zahájil s vládou jednání v příčině prodeje minerál- ního ubil v královslví českém zemí. 2. Vláda se vyzývá, aby ve srozumění s výborem zemským největším urychlením vypracovala ak ústavnímu schválení předložila osnovu zákona, spo- čívající na hlavních těchto zásadách: Prodej veškerého, v obvodu království českého dobytého kamenného a hnědého uhlí vyhražuje se ze- mi, zastoupené zemským výborem království českého. Těžířstva uhelná jsou povinna, odevzdati veške- rě dobyté uhlí na důlu zmocněnci země za cenu pev- ně ujednanou, po případě nestrannými znalci dle sku- tečných poměrů místních vyšetřenou. Zemi uděluje se právo ku zřizování skladišť uhel- ných a ku prodeji uhlí ve velkém i drobném množství za ceny pokud možná stálé, pro domácí průmysla obecnou spotřcbu výhodné. Země jest také oprávněna svěřiti prodej uhlí za pevně ustanovené ceny těžířsivu nebo sborům veřej- ným a obchodům uhelným, při čemž budiž vzato pa- lřičné zlení ku spotřebě domácí. Čistý výtěžek z prodeje uhlí, po odrážce všech vydejů, připadá nezkráceně financím zemským po srážce 10%, kterou dle těženého množství uhlí vě- nuje zem. fondu pro zaopatření v stáří hornictvav Holech uhelných, pokud nepřísluší povinnost tato pokladnám bralrským, a po srážce dalších 109%, jez připadnou fondu, jehož bude užito ku melioraci po- zemků, dolováním poškozených, pokud nepřísluš
Posl Nowack Pacher Hol
7 article
hodného slova. Nikdo na světě nebyl by je od- tamtud více dostal, kdyby okamžiku toho byl použili. A okamžiky tak příznivé vracejí s v dějinách zřídka kdy. A vráti-li se přec, půjde to zajisté již mnohem hůře. A největší zásluhu o Rumunsko novější doby má sedanský pletichář, Napoleon III. Chtěje zkřížiti plány ruské vůčí Turecku Slovanům balkánským, použil neutěšené siluace ruské po krimské válce k tomu, aby všem prostředky vzpružil národní vědomí Rumunů, čímž arci vzbudil v nich takové sympatie,že vše jen hořelo pro Francii. Od volby prince Karla Hohenzollernského knížetem však změnily se znenáhla sympatie ty úplně. Dnes hledí vše v Rumunsku po příkladu dvora se stejným nadšením k Německu, a němčina a německé inklinace šíří se víc a více. Kdežto dříve synové rumunských boháčů vzdělání své vyhledával neb zdokonalovali v Paříži, od dob německého krále na rumunském trůně ubírají se do Němee A tak jako kdysi otcové byli apoštoly francouz- ských názorů a sympatií, synové a vnukové jejich, nasáknuvše ve vlasti svého prvního krále němectvím, jsou doma jeho nejhorlivějšími prů kopníky.
Napoleon Rumun Karel hohenzollernský Rumunsko Turecko Francie Německo Paříž Němee
8 article
A účinky toho jsou ve hlavním městě stále patrnější. Nejen že ve vnitřních, bohatých čtvrtieh slyšeti nápadně mnoho německého hovoru, ale v hostincích a v kavárnách vyloženy jsou četne listy německé, a v prvním divadle burešťském, v tak zvaném »národním« a ještě asi ve dvou menších, jež vesměs žijí jen zimními sesonami vystupují ob čas spolačnosti německé, kterěž nalezají vždy četné obecenstvo. A mohou je na lézti. Vždyť čítá se v Bukurešti Němců domá- cích, z říše a z Rakouska s německými israelity na 35.000 duší, tak že tvoří již plnou osmino obyvatelstva. A tito Němci maji zde celou radu spolků, v nichž utužují své národní vědomi vydávají dva německé denníky a co nejhlav néjší: udržují čtyři némecké skoly, které na vštévuje více jak 1000 dítek, mezi nimiž mnoho rumunských. Jak zimničně, jak neurvaně a jak kon zekventně pracují Němei na všech stranách svéta ! — —
Němec Bukurešť Rakousko
9 article
Zprava jejich dle plalného zákona Horního vlaslníkůn dolů. Stanovy v příčině fondu pro zaopa lření v stár hornictva v dolech uhelných v království českém zminěného fondu melioračního buďtež předloženy nejdéle do roka po vyhlášení tohoto zákona sněmu království českého ku schválení. Posl. Hofímann podal návrh v příčině scelo- vání hospödářských nozemků, Posl. Anýž a soudr. podávají navrh ve příěln změny jednacího řádu sněmu království českého. V odůvodnění návrhu svého poukazuje posl. Anýz k tomu, že změnou jednacího řádu, před 2 lety prove- denou, nehyly odstraněny nikterak ještě veškeré zá- vady jednacího řádu, zejmena nemohly býti odstra- něny tehdy za nepřítomnosti německých členů sněmu ty vady, jež odčiniti možno jen většinou kvalifiko- vanou a jež podmiňují změnu zemského řádu. Posl. Anýž opakuje tudiž návrh svůj a žádá v něm, aby zvolen byl dle kurií 24členný výbor, kterýž má ná- vrhy na naléhavé změny jednacího řádu vypracovati. Posl. dr. Šamánek a soudr. podali návrh n zavedení ruského jazyka jako povin- něho předmětu na veškerých středních školách s vyučovacím jazykem čeký m Posl. Krejčík a soudruzi podali návrh ve pří- čině zadávání řemeslných praci při veřejných slav- bách jedině oprávněným živnostníkům, nikoliv pod- nikatelům. V návrhu se praví: I. Zemský výbor se vyzývá, aby při provádění veřejných staveb nákladem zemským toho dbal, aby práce řemeslné, vždy pokud možno přímo, samostat ným oprávněným živnostníkům byly zadávány a ni- koliv hromadně jednotlivým podnikatelům.
Posl Anýž doktor Šamánek Krejčík
10 article
II. Zemský výbor račiž vyzvati zároveň vešker okresní i obecní zastupitelstva v král. českém, by při zadávání veřejných prací okresních a obecních v zá- jmu výrobních a řemeslných tříd touže zásadou se řídila. III. Vláda budiž vyzvána, By při crárních stav- bách, v království českém prováděných, nebyly prác řemeslné zadávány hromadně jednotlivým podnikate- lům, nýbrž aby budoucně veškeré práce řemeslné pří- mo a jedině samostatným a oprávněným živnostní- kům byly zadávány. Posl. Iro podal k zemskému maršálku dolan v příčině vybírání statistického poplatku z uhlí vy- váženého do ciziny na prospěch zemské pokladny na místě uzavírání půjček. Posl. Hruhý a soudr. interpellují místodržitelo v příčině přísného vymahání dlužných daní v okre- sích stížených neúrodou a ve příčině pomoci státní lěmto okrasům Posl. Srdinko a soudr. podávají dolaz na místo- držilele ve příčině řádění agentů, kteří po venkově na- jímají mládež obého pohlaví, zvláště děvčata, a odvá- dějí je do ciziny Posl. Kožmín a soudr. činí tento dalaz k nejv maršálkovi: 1. Jest ochoten zemský výbor navrhnouti sněmu ke schválení přislušný, poslačitelný obnos na po- skytnutí nezůročilelné, v desíti letech splatné zápůj čky okresům sedlčanskému a votickému 2. Jak daleko dospělo jednání zemského výboru s vládou v příčině poskytnutí výdatné státní podpory těmto okresům zvláště neúrodou a nedostatkem píce zle postiženým?
Posl Kožmín
11 article
Posl. dr. Václav Bamánek a soudr. podáva k místodržiteli tento dotaz: Až do vydání ja zykových nařízení ze dne 5. dubna 1897 liberecký magisírá sice přijímal česká podání ale vyřizoval je vždy ja- zykem německým vzdor četným stížnostem proti tomu u místodržitelství podávaným. Při tom však ne- zůstalo. Od toho roku nepřijal magistrát liberecký vůbec žádných českých podání, odvolávaje se na u- snesení z roku 1894, dle kteréhož měla býti jednae řeč německá. Místodržitelství sice toto usnesení zru- šilo ale zastupitelstvo města odvolalo se k mini sterstvu. Toto odvolání, jež téměř před 4 roky se stalo. dosud, patrně úmyslně vyřizováno není. Vláda pří znivě vyříditi je nemůže, neboť brání tomu platné zá- kony a nařízení a zamítnouti je ve své obvyklé pří- chylnosti s jakou Němcům vždy a všude na úkor slovanského obyvatelstva straní, nechce. Zalím ma- gistrát v Liberci svým způsobem úřaduje dále. Vrací veškerá česká podiní nevyřízená, Místodržitelství v té- to anarchii ho ještě podporuje tím, že svá rozhodnutí jazykem českým sepsaná stranám v Liberci zasílá obyčejně přímo, nikoliv tedy prostřednictvím magi- strátu a zase strany vybízí, aby jen s obejitím magi- strátu svá podání činily. Tímto nezákonným jednáním trpí nejen velice řátná správa, ale je jím české oby- vatelstvo v Liberci zůmyslně týráno a suzováno. N doklad toho uvádíme, že magistrát na př. udává ony občany, kteří na popisném úřadě česky se hlásí, soud- ci k polrestání, jakoby se vůbec ani nebyli hlásili. Je likož vše toto uvedené je Vaší Excelenci dobře zná- mo, táží se podepsaní pouze: Jak dlouho hodlá ješti vláda tyto Hesprávnosti, týrání, soužení a nespravedli- vé odsuzování českých občanů v Liberci trpětí a svov shovivavostí podporovati?
Posl doktor Bamánek Němec Liberec
12 article
Posl. dr. Kurz a soudr. dolazují se místodržifele. kdy budou vykonány volby okresního zastupitelstva prachatického, jež v nynějším svém složení již dél šesti let úřaduje. Posl. Chaloupka a soudr. Inlerpelují mísfodržilel ve příčině zákazu prodeje saccharinu a jeho podloud ného dopravování do království českého. Posl. P. Blalovec a soudr. podávají tento dota na místodržitele ve příčině zamýšleného dělení diéces dle národnosli: Jest všcobecně rozšířena zpráva, že c. k. vláda v souhlasu s papežskou nunciaturou ve Vídni ku pod nětu některých českému národu nejvýš nepřátelských kněží beze všeho vědomí a souhlasu našich nejdůst j- nějších pp. biskupů hodlá děliti dosavádní diécese ná- rodnostně smíšené dle národností. Výslovně jmenuje se čistě německé biskupství v Chebu, pro něž biskup již vyhlédnut, který docela, jak určitě známo, i hra nice této diécese na Plzeňsku objíždí. Podepsaní táží se tudíž: Hodlá c. k. vláda skutečně zříditi čistě německe biskupství a nechati tak vzplanouti k dosavádnímu národnímu boji nový náboženský a tím rozbouřiti už lak dosti smutné poměry v našem nedílném krá lovství?
Posl doktor Kurz Chaloupek Vídeň Cheb Plzeňsko
13 article
Posl. Kudrnka a soudr. inlerpelují místodržitele ve příčině osudu návrhu přijatého v minulém zase- dání sněmu království českého na změnu branného zákona, Posl. dr. Šamánek a soudr. činí k místodržitel tento dolaz: V Liberci zákon z 23. února 1897 vzhledem k uě ňům české národnosti se vůbec nezachovává. Tam jest stále velké množství mistrů, kteří své učně české národnosti do školy buď neposílají, nebo posílají je do ní teprve v druhém, ba i až v posledním roce učení, tak že se slává, že tito učňové bývají vyučen řemeslu aniž by předepsaně vyučování ve školách po- kračovacích odbyli. V Liberci dostávají učňové za vyučenou, anižb se musili vykázati, že do pokračovací školy chodil a ji s prospěchem odbyli. Ba jsou také mistrové kteří učně své u společenstva přihlašují teprve tehdy když tito mají za vyučené prohlášení býti, jen aby do školy posílati jich nemusili. Všechny tyto nesprávnosti jsou dobře známy ma- gistrálu v Liberci, který především k jich odstraněn je povolán, avšak ničeho nečiní, poněvadž jedná setu zvláště o učně české, kteří nevzdělavše se, budou je dnou méně způsobilými, než jejich němečtí konku- renti. Však také místodržitelství bylo vše to ozná- meno, zejmena dopisem správy české průmyslové pokračovací školy ze dne 10. července 1899 č. 317e pak dopisy správního výboru téže školy ze dne října 1899 a ze dne 15. července 1900. Správa české průmysl. pokr. školy v Liberci podala v této záleži- tosti dne 12. prosince 1899 sližnost i živnostenskému inspektorátu v Liberci. Veškeré tyto stížnosti neměly výsledku a živnostenský inspektorát podání ani ne vyřídil.
Posl Kudrnka doktor Šamánek Liberec
14 article
Jmenovaná správa školy přípisem ze dne 26 března 1901 oznámila magistrátu 58 učnů, kteř velmi nedbale školu navšlěvují anebo vůbec don nechodí, ač zapsati se dali a žádala za potrestán mistrů. Magistrát české toto podání vrátil nevyřízené načež dne 3. dubna 1901 zasláno bylo rekom místodržitelství, které dosud je také nevyřídilo. Magistrát v Liberci v této věci již po několik le- jedná se zjevným strannictvím oproti příslušníkům české národnosti. Od živnostenských společenstev dává sobě toliž předkládali seznamy učňů a určil aby v těchto byla označována národnost a obcovae řeé učňů. Pak stará se svědomitě, aby do školy cho- dili učňové němečtí, ale úplně bez povšímnutí v te příčině nechává učně české. Na doklad toho uvádíme, že té doby do škol pokračovacích v Liberci vůbec nechodí více než 100 učňů české národnosti, z nichž 36 jest učňů obuv nických, 3 učňové krejčovští, 18 učňů truhlářských 3 učňové holičtí, 15 učňů pekařských, 3 učňové malířští, 17 učňů zámečnických, kovářských, klem pířských, 3 učňové řezničií a podohně.
Liberec
15 article
Vzhledem k tomu všemu táží se podepsaní: 1. Jsou Tytč nezákonnosti Vaší Excellen známy ? 2. Co hodlá Vaše Excel'ence činiti, aby uv denému zákonu o dalším vzdélání řemeslného do rostu byla také v Liberci zjednána platnost ? Na to se přechází k jednacínu pořadu. Prvním předmětem jsou zprávy o volbách. P návrhu referenta přísedícího zem, výbora poslance dr. Pražůka schvalují se volby 16 poslanců za velko statek zavázaný svazky svěřenskými a 54 poslanee za držitele velikých statků svazkem svěřenským ne- zavázaných.
doktor Pražůka Liberec
16 article
Po návrhu zpravodaje přísodícího zemského vý. boru posl. dra, Herolda byly schváleny volby těchto poslanců za okresy obcí venkovských Jana Bartáka, Matěje Bíby, Františka Blá- hovce, dra. Jana Dvořáka, dra. Františka Fledlera, dra. Fdvarda Grégra, Jos. Hodka Jos. Hodysa, Vojtěcha Holanského, Františka Holeky, Františka HIovorky, Eman. Hrubého, Jos. Hyršla, Frant. Chaloupky, Heřman Jandy, Václava Jílka, Antonina Kaliny, Josefa Komárka, Josefa Kotláře, Josefa Kovářík a, dra. Karla Kramáře, Václava Kropáčk a, Alnfsn Kryfa, Josefa Kudrnky, Jana Lenoc ha, Karla Louly, Josefa Mareše, Stan. May e ra, Frant. Niklfelda, dra. Bedřicha Pacáka, Cyrilla Papouška, Karla Práška, Josefa Prů ška, Jana Rataje, Hynka Srdinka, Frant. Staň ka. dra. Ant. Steldla, dr. Miroslava Stránecké ho Alfonsa Šťastného, Františka Udržala, Miloše Vojty, Ant. Zázvorky. Jos. Ždárské ho, ko- nečně volba poslance dra. Václava Š kardy. K návrhu přísedícího zemského výboru dra Werunského schváleny dále rovněž bez debaty volby celé řady poslanců německých. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že se pro dnešní schůzi omluvili ještě poslanci Pergele a Kindermann. Potom skládají poslanci, jichž volby již byly verifikovány a kteří jsou ve sněmovně přítomni, slib Rovněž skládají slib noví aktuáři snémovní dr Chlum a dr. Karas.
Herold Barták Bíba František Blý Dvořák Fledler Fdvard Grégr Jos Hodek Vojtěch holanský František Holeka HIovorka Eman Hrubý Hyršl František Chaloupek Heřman Janda Jílek Antoninus Kalina Komárek Josef kotlář Kovářík Kramář Kropáčk Alnfsn Kryf Kudrnka Lenoc Loula Mareš Stan May Pacák Cyrill Papoušek Prášek Pr Rataj Hynk Srdinka doktor Stránecký Šťastný Udržal Vojta Antonín Zázvorka Š karda Werunski Pergel Kindermann Karas Chlum
17 article
Nejvyšší maršálek zemaský prohlašuje že sněm království českého jest ustaven. Nejvyšší mnršilek zemský vyzývá kurie, aby se ve svých místnostech ustavuly, po svém ustavení vykonaly volbu verifikačního výboru po 3 členech z 1 kurie a jemu výsledek voleh oznámily. Poslance Staněk a soudruzi interpellují m' sto držitele ve příčině přehmatů úrazové pojišťovny království českého. Posl. Srdlínko dotazuje se nejvyššího mar- šálka zemského a místodržitele ve příčině žádosti méstyse Kuklen za zřízení měšťanské školy. Posl. Kotlář a soudruzi podávají návrh n zrušení školného na obecných a měšťanských ško- lách v království českém Příští schůze v pátek, dne 3. ledna 1902 11. hod. dopolední. Na jednacím pořadu zprá v zemského výboru s návrhy ve příčíně prozatímního ustanovení přírážky zemské pro první tři měsíce roku 1902 ve příčině nutných opatření na sesí lení pokladntch hotovostí. Přáním nej vyššího maršálka zemského šťastného Nového roku všem poslancům byla schůze o 1. hodině 40 minut skončena. Jednání o společném klubu českých poslanců na sněmě království českého Za včerejší schůze sněmu království českého avolal předseda klubu sněmovních gců rodní strany svobodomyslné posl. MUDr. Em. Engel zástupce ostatních českých klubů sdružení, a to posl. MUDra. Steidl a za sdru- žení poslaneů staročeských, Jos. Žďárského. předsedu klubu české strany agrární a JUDra.
Staněk Posl MUDr em Engel Mudra Kukleny Jos úrazový pojišťovna
18 article
Karla Baxu za poslance směru radikálního k poradě o otázce zřízení společného státopráv ního klubu. Po výměně názorů uznali všichni účastníci porady, že je nejdříve třeba pořidi stanovy, které by upravily celou řadu otázel formálních. Za tím účelem převzali účnstní úkol, vypracovati náčrtky, jež pak zašlou posl dru. Englovi. Dr. Engel byl zároveň zplno- mocněn, aby svolal příští společnou schůzi, Aby však co nejdííve bylo možno žádoucí společné vystupování, doporučí účastníci porady svým klubům, aby kluby ty ve případě okamžíté nut- nosti skrze své předsedy nebo skrze zvláštní od klubů k tomu ustanovené delegáty se shodl a dorozuměli o záležitostech, o kterých bude dorozumění takového třeha. Pro případy, kdy ku projednání dané otázky bude dosti času budou k tomu povolány parlamentní komise. — Bylo též vysloveno přání, by v tomto směr stala se dohoda také s klubem konservativníeh velkostatkářů. Z klubu sněmovních poslanoů národn strany svobodomyslné. Národohospodářský o bor uslavil se za včerejší schůze sněmovní. Před sedou zvolen posl. inženýr Kaftan, jeho náměstky prvním posl. JÚDr. Ulrich, druhým posl. prol. JUD Fiedler.
Baxa doktor Engel Kaftan Ulrich Fiedler
19 article
Poslanci strany staročeské neustavilis jako pevný klub, nýbrž pouze jako volně sdružení jemuž jako nejstarší člen předsedá posl. MUDr. Ant Steidl. Ustavení kurií. Po včerejší schůzi sněmu království českého ustavily se kurie. V kurii velkýcb statků zvoleni: předsedou posl. Karel hr. Buquoy místopředsedou posl. kníže Max Egon Fürstenberg zapisovateli poslanci JUDr. Hanuš Damm a inženýt Alois Mixa. Verifikatory: poslanci Jos. svob. p. Hrubý z Gelenj, Bedřich Milner a Gustav Pilz. — V kurii měst zvolení: předsedou posl. dr. Bedřich Nitsche, místopředsedou posl. prof. dr. Blnžek, zapi- sovateli poslanci JUDr. Jos. Maly a JUDr. Ladislav Pinkas; verifikatory poslanci JUDr. August Hackl Jos. Hoffmann a Vilém Müller. — V kurli obcí ven- kovských zvolení: předsedou posl. Jos. Hodys, místo- předsedou posl. Jos. Walter, zapisovateli poslanci Jan Barták, Václav Jilek a Jos. Kasper; verifikatory po- slanci Al. P. Kryf, Karel Štolc a JUDr. Jan Zimmen
MUDr Steidl Karel Buquoy Max Egon Fürstenberg JUDr Damm Mixa Hrubá Milner Pilz doktor Nitsche profesor Blnžek Jos Pinkas Hackl Hoffmann Müller Walter Barták Jilek Kasper P Kryf Štolc Jan Zimmen Jos Mala
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. prosince. (Uher s ká opposice z zamýšlený Szellův »zákon z nouze«.) Projev vládního »Magyar Nemzetu«, dle něhož Kol. Szell pro případ »dočasné poruchy v působnosti rakou- ského státního mechanismu« hodlá pomoe »zákona z nouze« vyřizovati věci, společné oběma částem rakousko-uherského soustát vzbudil zaslouženou pozornost i v tisku uher ském. V Pešti byli zvědavi zejmena, jak o tomto Szellově plánu soudí opposice. »Mag Orszag« požádal tedy vůdce obou frakcí strany neodvislosti za sdělení, jak opposice soudi o plánu Szellově a obdržel od nich zprávy úplně odporující názorům Szellovým. Frant. Košut projevil níínění, že samostatné celní území uherské musí býti zřízeno ihned, jakmile nastane nemožnost, uzavřítí celní a obchodni
Uher Magyar Mag Orszag Szellův František Košut Praha Pešť
21 article
smlouvu s Rakouskem cestou parlamentní Každý »zákon z nouze« byl by porušenin ústavy. Jakmile by zmizelo společenství hospo- dářské, přestalo by přirozeně také společenst ve všech jiných oborech. Neboť kdyby zmize hlavní předpoklad společenství — ústavní forma vlády v Rakousku — nemohly by Uhry s ne- ústavně spravovaným Rakouskem udržovati n jaké společné instituce. Strana neodvislosti bude se v takevám případě domáhati personáln unie; nedopustí nijaké transformacě zákoná z r. 1867 a užije všech prostředků, jež budou pohotově, aby odstranila společné institace. Vážnost situace je straně neodvislosti dobř známa a proto drží zbraň pohotově. V nastá- vajících velkých bojích bude státi na svém místě a nepromešká ničeho, aby dopomobla zemi k neodvislosti. Podobně vyslovil se Ferd. Szeder kenyi zatímný předseda strany Ugronovy. I tato strana bude prý vzhledem k plánům Szellovým na stráži. Proti jakémukoli »zákonu z nouze« roz- vine nejostřejší oposici a nelekne se ani nej krajnějších prostředků. Nebude-li celní a ob chodní smlouva a Rakouskem uzavřena způ sobem přesně legálním, bude to porušení zákonů z roku 1867 a všechny společné instituce budou tím otřeseny. Proto bude se i jeho strana do- máhati v tom připadě úplné samostatnosti Uher Jakýmikoliv »samostatnými opatřeními« a jinými polovičatými prostředky se nespokojí.
Uher Ugronův Rakousko
22 article
Tak zní hlasy vůdcův uherské opposice nyní. Jest však otázka, setrvají-li při nynějším svém minění i tehdy, až Koloman Szell se svým návrhy skutečně vystoupí a uvede pro ně i sv důvody. Dosud, jak známo, podařilo se Szellov pokaždé přesvědčiti i nejradikálnější opponenty kteří jinak udržují s ním styky co nej- přátelštější. Ze Zádru, 28. prosince. (Ke změn v místodržitelství dalmatském. »Nar. List« dovidá se z Vídně, že mezi kandi dáty na úřad dalmatského civilního místodržitel jmenuje se také baron Kučera, dosavadní ci- vilní adlatus barona Appela v Sarajevě. O bržkém odchodu Kučerově ze Sarajeva mluvilo se již před časem. Z Lublaně, 28. prosince. (Ne u z n a ne slovinské mandáty na sněmu go- rickém.) Telegrafieky bylo už sděleno,ž sněm gorický neuznal platnost mandátů nově zvolených slovinských poslanců A. Klavžara dra. Trea. Bylo však zamlčeno, proč se tak stalo. A. Klavžar jest klerikál, dr. Treo liberál Proti mandátu Treovu namitla většina sněmovní že dr. Trea nebyl letos zapsán do seznamu goriekých voličů, že bydli v Gorici teprv o Nového roku a nemá tam tedy volebního práva. Proti tomuto rozhodnuti podal dr. Treo žalobu říšskému soudu, odvolávaje se na to, že jak čestný občan obce Avberu má v Goricku aktivní a tedy i passivní volební právo. Jiný byl důvo pro zneuznání mandátu Klavžarova. Klavžar by spolu s drem. Gregorčičem zvolen v tolminských venkovských obcích za poslance, ač byl ve řejně nařčen z podvodu a pron věry a soud zavedl proti němu vyšetřování iny dttu Viachov Proti platnosti jeho man
Szell Szellov Kučera Appel Telegrafieka A Klavžar doktor Treo Avbera Gregorčič Nara Vídeň Sarajevo Kučerov Lublaň Gorica
23 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. prosince. Poláci pod německým jhem. Pan Diviš Krolikovský, redakto »Kurýra Poznaňského«, odsouzen byl k pokute 60 m. pro »urážku úřadnictva«, jíž se dopusti poznámkou k odsouzení dra. Rakovského, ž obsah telegramů je sice tajemstvím, ale nikol pro pruskou policii, jak při processe Rakov- ského vyšlo na jevo. Berlinská policie vypověděla p. Augusty noviče, mladého polského spisovatele z Ru- ského Polska, protože prý dopisuje do polskýeh novin, čímž stává se »nebezpečným veřejnému pořádku.« Boj velkoněmeckého státu polskými dětmi trvá bez přestán V Gostýně učitel přemlouval děti, aby se učily náboženství německy, ukazuje jim jako dřív učitelé vřesenští na německém katechismu sim- primatur« poznaňské konsistoře s podpisem arci- biskupa Stablevského, což vyložil v ten smysl. že arcibiskup Stablevský vyzývá polské děti. aby se učily náboženství po německu. »Není pravda, není pravda!« volaly děti, jimž tato germanisátorská fiuta známa byla již z procossu vřesenského. »Že není pravda? Sám vzácný probošt páter Jackovský to řekl!« Děti o tom vypravovaly doma a rodiče jejich byli velm rozhorleni na jmenovaného kněze, jenž vidělse nucena v nejbližší neděli prohlásiti s kazatelny že učiteli nic podobného neřekl. Učitel mu za to hrozí processem. Tamtéž polské děti, jakmile učitel počn německy přednášeti náboženství, samy nastavují ruce dlaněmi vzhůru, naznačujíce, že chtějí být bity, ne však učiti se německy zákonu božímu.
Polák Krolikovský Rakovský Augusta Praha Rakov Polsko
24 article
Protiněmecké hnutí v Rusku Z Varšavy píšou: Protiněmecké manifestaee v Moskvě nabyly povážlivé povahy. Ore pruský byl zneuctěn takovým způsobem, že s to nedá popsnti. Policie bdí nad bezpečnost německých obyvatelů Moskvy- V Kyjevě členové tamní důstojnické b- sedy učinili mezi sebou sbírku ve prospěch Vře- senských. Na mnoha jiných místech v Rusku zahájer bojko německých časopí sů. Jeden z Němců varšavských vyjádřil s o tom, jak německá brutálnosť účinkuje na mysli Rusů: »Rusko je dnes nejmocnějším státem světa, a již to by mělo Němcům vnuk- nouti, aby se varovali politiky, kterž by dráždila slovanské city přemocného jejich souseda. Nelz nazvati prohlédavou tu poliliku, která vyvolala tak srdečné a do hloubí duše národní sáhajíe sympatie Rusů k Polákům.« Velké ruské listy vysílají na slovansko ně mecké bojiště do Poznaňska zvláštní dopiso vatele. První přibyl na místo »Old Gentleman« redaktor »Poccin« (něm. listy mylně ho na- zývají spolupracovnikem » Hon. Bpexenu- V Opolu a všude jinde, kde se ukázal, Polác ho vitali ovacemi a zpiváním carské hymnye
Němec Rus Polák Poccin Rusko Varšava Moskva Kyjev Poznaňsko Bpexen
25 article
Pangermanism na vysokých školách německých. Brutálnost vysokoškolského pangermanismu nejprve nabyla výrazu pověstným projevem Momm- senovým proti Čechům. Potom následovalo vy- loučení ruských techniků z německých technik, aby se nemohli přiučiti technickému vědění nemohli ve své vlasti býti hrází proti přiboji techniků německých. Nějak Němcům zachutnal tento vědecký šovinism a orgány jejich začinaj už hlásali, aby německé university byly uzavřeny zahráničn?m ak- demikům, sice prý německý národ vydá se v plen ciziny. I na tom poli musejí prý se Němci zhostiti falesného sentimentalismu, jenž jim škodí a národním i hospodářským jejich protivníkům přináší velké přospěchy. Je nejvýš radno, aby Slované na vysokých školách německych nečekali, až je začnou vy- hazovati, a soustředili se do vysokých škol slovanských.
Čecho Němec Slovan
26 title
Denní zprávy.
27 article Soběslav Pinkas mrtev
Soběslav Pinkas mrtev pozdních hodinách večerních dochái nás zpráva o úmrtí šlechetného našince, zaslou- žilého publicisty českého, maliře a professora pana Hypolita Soběslava Pinka sa, věrného přítele našeho K arla Havlíčk a Julia Grégra a prvního, nejobě- tovnějšího pěstitele styků národa našeho s národem francouzskými Zvěčnělý narodil se roku 1827 jako nej- starší syn známého osmačtyřicátníka, politik dra. Adolfa M. Pinkasa. Studoval v Praze gym- nasíum a práva a zúčastnil se činně v roce osmačtyřicátém revoluce pražské. Byl tehdy cen- turionem posledního ročníku právnického.
Pinkas Hypolita Pinka Havlíčk Grégr Adolf Pinkasa Soběslav Praha
28 article
Studia právnická však nedokončil, nýbrž odebral se do Mnichova, kde pracoval v maliřském atelieru známého mistra Berbel- lyho, a pak do Paříže, kde věnoval se malír- ství úplně. Několik jeho prací vystaveno bylo též v Salonu a mnohé zakoupeny do Ame- riky. K přední působnosti jeho náleží však činnost publicistická. Zesnulý byl prvním, jenz začal propagovati myšlénku česko francouzskou. I byl prvním, kdož ve franeouzských listech, zejmena v »Sicle«, »Soleil«, »Journal de Dě- bats« začal psáti články o českých věcech. Od let šedesátých až do nedávné doby byl stálým korrespondentem francouzských novin a jemu patři nemalá zásluha, že zdařilo se prolomiti staré hráze zastaralé nevšímavosti a neznalosti českého národa se strany francouzské veřej- nosti. Opustiv r. 1869 Paříž, usadil se v Praze, kde působil plných 25 let na vyšší dívčí škole jako učitel kreslení. Malířství zanechal tu úplně — neměl více již času. Býval předsedou Umělecké besedy, založil s jinými přátel »Alliance frangaise«, jejíž předsedou zůstal až do posledníhodna.Zasnulý byl tělem i duší přivržencem svobodomyslné strany lidové a dá- věrným přítelem dra. Julia Grégra. Ztrátu jeho želí dva synové, z nichž nejstarší jest poslan- cem na sněmě království českého. Česť jeho památce
jít D Grégr Mnichov Paříž ame Praha
29 article
— Pro rozdělení diécesí v Čechách utvoření ryze německých biskupství roz- vinul se boj na celé německé čáře. Není jedi- ného německého lístku, kterýž by té chvíle ne- vypálil své větší či skromnější dělo pro zřízení némeckých biskupských stolie v Čechách. Možno říci, že heslo: »Národní rozdělení diécesí zřízení německých biskupství« jest právě tak populární mezi Němci v Čechách jako heslo »Pryč od Říma!« a to tím více, že se obé t hesla nikterak nevylučují. Tytéž listy německé, kteréž při příležitosti rozsvěcují svíčku čertu Schönererovi, neopomíjejí tak učiniti ani u světce Frinda, a horlivě tvrdí jeho muziku budoue- nosti biskupské. Není pochyby, že na straně německé jest boj za německá biskupství účel- něji zorganisován a lépe veden než na straně českého duchovenstva. Zjev ochablosti na straně našeho duchovenstva v — boji tom jest nepo- píratelný a snadno lze uhodnouti půved této ocha- blosti, je to zajisté vliv svrchovaných vrchno- pastýřských kruhů a taktika, která tu přichází ku platnosti, je české věci dvojnásob škodná neboť ústup českého duchovenstva umožnil právé nynější energieký výpad duchovenských kruhů německých, výborně vedených Frindem a Opitzem.
Němec Schönerer Frind Opitz Čechy Řím
30 article
Kdyby na české straně byli ve stavu ducho- venském jeden nebo dva takoví zápasníci a vůdcové, nemohl by příkladně boz od- povědi zůstati poslední spis Frindův, jeh bojovná brožura »O národnostním rozdělen diécesí v Čechách.« Ujišťuje se, že spis tento dlouhýma rukama předložen byl ž na místa nejvýše rozhodující. Tento vliv zůstává prozalím bez seslabení s české strany, se strany českého duchovenstva nebylo podniknuto ničeho, co by se vyrovnalo tomuto mohutnému Frindovu zakročení, stanovisko jednoty a nedílnosti země také v obvodu správy duchovní nemá dosu apologie z péra duchovenské autority české, jakkoli jich na theologické fakultě české uni- versity několik — zahálí. A jaký jest medle osud proslulého promemoria českého ducho- venstva, určeného pro vládu, nuncisturu a stolee papežský? Zprávy o vzrůstu jeho podpisů pro- zatím umlkly, mělo by se snad opravdu státi, aby tato listína uvnitř hradčanských zdí tak nenáviděná byla »suchou« cestou se svěla od- klizena? Jest pravda, co se vypravuje, že kola kolování promemora v českých vikariálech jsou stále menší a volnější, ťakže co nevidět sama sebou se zastaví? — Místodržitel v nemilosti — nikoli sna na míutě rozhodujícím, nýbrž prozatím v redakei »Neue Freie Fresue«. U žurnálu toho pozorovat Ize v poslední době velmi povážlivé záchvaty. které, kdybychom nevěřili v simulaci, mobi bychom pokládati za symptomy vážné choroby- „Neue fr. Presse“ spustila se totiž do místodržitel hraběte Coudenhova velmi nemilosrdně k vůli řečí již měl v sobotu ve sněmu a ve které věru neloki nie proč by se člověk, který kritickým okem se dívá na věc, mohl nad ní pozastaviti. Místodržitel mluví tak, jako ze z vládního místa mluví z pravák
Frindův Neue Frei Neue Coudenhove Čechy theologický fakulta český uňa Fresue