3
masthead
31. prosince 1901 Císlo 300.
4
article
cněch obligael, jež Eudou vydány na provedení
těchto jmenovaných slaveb.
II. C. k. vláda se vyzývh, aby dolýčnou osnovu
zákona neprodleně sněmu král. českého k ústavnímu
jednání předložila.
V ohledu formálním navrhuje se, aby fento ná-
vrk hvl ořikázán komisi rozpočtové, jakmile tato slav-
ným sněmem zvolena bude.
Posl. Hodys podal návrh na udělení podpory
z peněz zemských a státních okresům příbramskému
a dobříšskému postiženým neúrodou.
Posl. Kovářík a soudr. podávají návrhi ve při
čině zrušení školného na školách obecných a mě-
šanských v král. českém. Návrh zní:
V uvážení, že školné z dítek je daní nesprave
dlivou, pro méně majetné občanstvo velice obtižnou.
v uvážení, že školné vyměřuje se obcím ve způsob
paušalování, čímž se jim ukládá nejen velké břemeno
ale způsobují také nesčetné cblíže při vybírání
vymahání školného od jednotlivců, v uvážení, že škol-
né slihá v míře nepoměrně veliké právě nejchudsí
okresy a obce, navrhujeme:
Slavný sněme rač se usnésti
I. Školně na obecných a měšťanských školách
v král. českém zrušuje se dnem 1. ledna r. 1903.
II. Ubytek, zrušením školného povstalý, uhrad
se z fondu zemského.
V ohledu formálním budíž návrh tenlo přikázán
komisi rozpočtové.
Posl. dr. Fiedler a scudruzi podali návrh ve
příčině úpravy zákona kommasačního v královatv
českém a ve příčině zpracování výsledků zemské
agrární ankety a ve příčině úpravy poměru obecného
statku v království českém.
Posl
Kovářík
doktor
Fiedler
5
article
Poslanec Jaroš a soudruzi podali návrh ne
urychlení projednání změny zákona ze dne 21. dubna
1887 ve příčině licenlování býků a návrh na změnu
branného zákona. Tento zní:
Slavný sněme račiž se usnésli
C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem ku trvající
tísni zemědělské, zejmena pak vzhledem k veliké
nouzi o lid pracovní při polním hospodářství půso-
bila k následující opravě zákona ze dne 11. dubna
1889 ř. z. čís. 11.
1. V § 8. ustanovená služla presenční sníženn
Budiž na dobu dvou roků, u ahsolventů i nižších
hospodářských škol na jeden rok.
2. Uleva obsažená v § 34. pod lit. a) b) c) po
skytnuta buď i synům starých, ku práci neschopných
rodičů neb synu vdovy, jehož nezbytná jest potřeb
k vedení polního hospodářství i v tom případě, kdyá
jeho bratři v povolání rolnickém nebyli vychován
a v jiném oboru života působí.
3. § 54. budiž doplněn následovně: Příslušníc
polního hospodářství budtež ke cvičení ve zbrani po-
voláni jen v době méně nutných prací a sice od listo-
padu do března.
Návrh tento příkázán budiž zvlášťní šestičlenné
komisi, volené celým sněmem.
Posl. Walter podal návrh ve příčině zvýšení
státní subvence pro hospodářská družstva
Posl. Barlák a soudr. podali návrh ve příčině
nového zákona o myslivosti.
Posl. Heřman Janda a soudr. podávají tento
návrh ve příčině záležitostí pojišťovacích: Slavný
sněme račiž se usněsti: Budiž zvolena 18členná ko-
mise, která by se zabývala veškerými záležitostm
pojišťování se týkajícími a o nich v nejkralší dob
snému království českého zprávu a určité návrhy
podala.
Titíž podávají návrh ve příčině změny voleb
ního řádu do sněmu království českého: Budiž zvo
lena 24členná komise, která by nynější volební rc
prozkoumala a návrh nového volebního řádu nyněj
ším poměrům odpovidajícího sl. sněmu království če-
ského předložila.
Jaroš
Posl
Walter
Heřman Janda
6
article
Posl. Nowack a soudr. podali návrh na zřízen
fondu k ochraně a zachování přírodních pamětihod-
nosti: posl. Pacher návrh na zjednání sankceo
úpravě platů učitelských.
Posl. Kaflan a soudr. ve příčině prodeje uhl
v království českém dobytého. Navrhuje a žádá se
v něm-
1. Zemskému výboru se ukládá, aby neprodleně
zahájil s vládou jednání v příčině prodeje minerál-
ního ubil v královslví českém zemí.
2. Vláda se vyzývá, aby ve srozumění s výborem
zemským největším urychlením vypracovala ak
ústavnímu schválení předložila osnovu zákona, spo-
čívající na hlavních těchto zásadách:
Prodej veškerého, v obvodu království českého
dobytého kamenného a hnědého uhlí vyhražuje se ze-
mi, zastoupené zemským výborem království českého.
Těžířstva uhelná jsou povinna, odevzdati veške-
rě dobyté uhlí na důlu zmocněnci země za cenu pev-
ně ujednanou, po případě nestrannými znalci dle sku-
tečných poměrů místních vyšetřenou.
Zemi uděluje se právo ku zřizování skladišť uhel-
ných a ku prodeji uhlí ve velkém i drobném množství
za ceny pokud možná stálé, pro domácí průmysla
obecnou spotřcbu výhodné.
Země jest také oprávněna svěřiti prodej uhlí za
pevně ustanovené ceny těžířsivu nebo sborům veřej-
ným a obchodům uhelným, při čemž budiž vzato pa-
lřičné zlení ku spotřebě domácí.
Čistý výtěžek z prodeje uhlí, po odrážce všech
vydejů, připadá nezkráceně financím zemským po
srážce 10%, kterou dle těženého množství uhlí vě-
nuje zem. fondu pro zaopatření v stáří hornictvav
Holech uhelných, pokud nepřísluší povinnost tato
pokladnám bralrským, a po srážce dalších 109%, jez
připadnou fondu, jehož bude užito ku melioraci po-
zemků, dolováním poškozených, pokud nepřísluš
Posl
Nowack
Pacher
Hol
7
article
hodného slova. Nikdo na světě nebyl by je od-
tamtud více dostal, kdyby okamžiku toho byl
použili. A okamžiky tak příznivé vracejí s
v dějinách zřídka kdy. A vráti-li se přec, půjde
to zajisté již mnohem hůře.
A největší zásluhu o Rumunsko novější
doby má sedanský pletichář, Napoleon III.
Chtěje zkřížiti plány ruské vůčí Turecku
Slovanům balkánským, použil neutěšené siluace
ruské po krimské válce k tomu, aby všem
prostředky vzpružil národní vědomí Rumunů,
čímž arci vzbudil v nich takové sympatie,že
vše jen hořelo pro Francii. Od volby prince
Karla Hohenzollernského knížetem však změnily
se znenáhla sympatie ty úplně. Dnes hledí vše
v Rumunsku po příkladu dvora se stejným
nadšením k Německu, a němčina a německé
inklinace šíří se víc a více. Kdežto dříve synové
rumunských boháčů vzdělání své vyhledával
neb zdokonalovali v Paříži, od dob německého
krále na rumunském trůně ubírají se do Němee
A tak jako kdysi otcové byli apoštoly francouz-
ských názorů a sympatií, synové a vnukové
jejich, nasáknuvše ve vlasti svého prvního krále
němectvím, jsou doma jeho nejhorlivějšími prů
kopníky.
Napoleon
Rumun
Karel hohenzollernský
Rumunsko
Turecko
Francie
Německo
Paříž
Němee
8
article
A účinky toho jsou ve hlavním městě stále
patrnější. Nejen že ve vnitřních, bohatých čtvrtieh
slyšeti nápadně mnoho německého hovoru, ale
v hostincích a v kavárnách vyloženy jsou četne
listy německé, a v prvním divadle burešťském,
v tak zvaném »národním« a ještě asi ve dvou
menších, jež vesměs žijí jen zimními sesonami
vystupují ob čas spolačnosti německé, kterěž
nalezají vždy četné obecenstvo. A mohou je na
lézti. Vždyť čítá se v Bukurešti Němců domá-
cích, z říše a z Rakouska s německými israelity
na 35.000 duší, tak že tvoří již plnou osmino
obyvatelstva. A tito Němci maji zde celou radu
spolků, v nichž utužují své národní vědomi
vydávají dva německé denníky a co nejhlav
néjší: udržují čtyři némecké skoly, které na
vštévuje více jak 1000 dítek, mezi nimiž mnoho
rumunských.
Jak zimničně, jak neurvaně a jak kon
zekventně pracují Němei na všech stranách
svéta ! — —
Němec
Bukurešť
Rakousko
9
article
Zprava jejich dle plalného zákona Horního vlaslníkůn
dolů.
Stanovy v příčině fondu pro zaopa lření v stár
hornictva v dolech uhelných v království českém
zminěného fondu melioračního buďtež předloženy
nejdéle do roka po vyhlášení tohoto zákona sněmu
království českého ku schválení.
Posl. Hofímann podal návrh v příčině scelo-
vání hospödářských nozemků,
Posl. Anýž a soudr. podávají navrh ve příěln
změny jednacího řádu sněmu království českého.
V odůvodnění návrhu svého poukazuje posl. Anýz
k tomu, že změnou jednacího řádu, před 2 lety prove-
denou, nehyly odstraněny nikterak ještě veškeré zá-
vady jednacího řádu, zejmena nemohly býti odstra-
něny tehdy za nepřítomnosti německých členů sněmu
ty vady, jež odčiniti možno jen většinou kvalifiko-
vanou a jež podmiňují změnu zemského řádu. Posl.
Anýž opakuje tudiž návrh svůj a žádá v něm, aby
zvolen byl dle kurií 24členný výbor, kterýž má ná-
vrhy na naléhavé změny jednacího řádu vypracovati.
Posl. dr. Šamánek a soudr. podali návrh n
zavedení ruského jazyka jako povin-
něho předmětu na veškerých středních
školách s vyučovacím jazykem čeký m
Posl. Krejčík a soudruzi podali návrh ve pří-
čině zadávání řemeslných praci při veřejných slav-
bách jedině oprávněným živnostníkům, nikoliv pod-
nikatelům. V návrhu se praví:
I. Zemský výbor se vyzývá, aby při provádění
veřejných staveb nákladem zemským toho dbal, aby
práce řemeslné, vždy pokud možno přímo, samostat
ným oprávněným živnostníkům byly zadávány a ni-
koliv hromadně jednotlivým podnikatelům.
Posl
Anýž
doktor
Šamánek
Krejčík
10
article
II. Zemský výbor račiž vyzvati zároveň vešker
okresní i obecní zastupitelstva v král. českém, by při
zadávání veřejných prací okresních a obecních v zá-
jmu výrobních a řemeslných tříd touže zásadou se
řídila.
III. Vláda budiž vyzvána, By při crárních stav-
bách, v království českém prováděných, nebyly prác
řemeslné zadávány hromadně jednotlivým podnikate-
lům, nýbrž aby budoucně veškeré práce řemeslné pří-
mo a jedině samostatným a oprávněným živnostní-
kům byly zadávány.
Posl. Iro podal k zemskému maršálku dolan
v příčině vybírání statistického poplatku z uhlí vy-
váženého do ciziny na prospěch zemské pokladny
na místě uzavírání půjček.
Posl. Hruhý a soudr. interpellují místodržitelo
v příčině přísného vymahání dlužných daní v okre-
sích stížených neúrodou a ve příčině pomoci státní
lěmto okrasům
Posl. Srdinko a soudr. podávají dolaz na místo-
držilele ve příčině řádění agentů, kteří po venkově na-
jímají mládež obého pohlaví, zvláště děvčata, a odvá-
dějí je do ciziny
Posl. Kožmín a soudr. činí tento dalaz k nejv
maršálkovi:
1. Jest ochoten zemský výbor navrhnouti sněmu
ke schválení přislušný, poslačitelný obnos na po-
skytnutí nezůročilelné, v desíti letech splatné zápůj
čky okresům sedlčanskému a votickému
2. Jak daleko dospělo jednání zemského výboru
s vládou v příčině poskytnutí výdatné státní podpory
těmto okresům zvláště neúrodou a nedostatkem píce
zle postiženým?
Posl
Kožmín
11
article
Posl. dr. Václav Bamánek a soudr. podáva
k místodržiteli tento dotaz: Až do vydání ja zykových
nařízení ze dne 5. dubna 1897 liberecký magisírá
sice přijímal česká podání ale vyřizoval je vždy ja-
zykem německým vzdor četným stížnostem proti
tomu u místodržitelství podávaným. Při tom však ne-
zůstalo. Od toho roku nepřijal magistrát liberecký
vůbec žádných českých podání, odvolávaje se na u-
snesení z roku 1894, dle kteréhož měla býti jednae
řeč německá. Místodržitelství sice toto usnesení zru-
šilo ale zastupitelstvo města odvolalo se k mini
sterstvu. Toto odvolání, jež téměř před 4 roky se stalo.
dosud, patrně úmyslně vyřizováno není. Vláda pří
znivě vyříditi je nemůže, neboť brání tomu platné zá-
kony a nařízení a zamítnouti je ve své obvyklé pří-
chylnosti s jakou Němcům vždy a všude na úkor
slovanského obyvatelstva straní, nechce. Zalím ma-
gistrát v Liberci svým způsobem úřaduje dále. Vrací
veškerá česká podiní nevyřízená, Místodržitelství v té-
to anarchii ho ještě podporuje tím, že svá rozhodnutí
jazykem českým sepsaná stranám v Liberci zasílá
obyčejně přímo, nikoliv tedy prostřednictvím magi-
strátu a zase strany vybízí, aby jen s obejitím magi-
strátu svá podání činily. Tímto nezákonným jednáním
trpí nejen velice řátná správa, ale je jím české oby-
vatelstvo v Liberci zůmyslně týráno a suzováno. N
doklad toho uvádíme, že magistrát na př. udává ony
občany, kteří na popisném úřadě česky se hlásí, soud-
ci k polrestání, jakoby se vůbec ani nebyli hlásili. Je
likož vše toto uvedené je Vaší Excelenci dobře zná-
mo, táží se podepsaní pouze: Jak dlouho hodlá ješti
vláda tyto Hesprávnosti, týrání, soužení a nespravedli-
vé odsuzování českých občanů v Liberci trpětí a svov
shovivavostí podporovati?
Posl
doktor
Bamánek
Němec
Liberec
12
article
Posl. dr. Kurz a soudr. dolazují se místodržifele.
kdy budou vykonány volby okresního zastupitelstva
prachatického, jež v nynějším svém složení již dél
šesti let úřaduje.
Posl. Chaloupka a soudr. Inlerpelují mísfodržilel
ve příčině zákazu prodeje saccharinu a jeho podloud
ného dopravování do království českého.
Posl. P. Blalovec a soudr. podávají tento dota
na místodržitele ve příčině zamýšleného dělení diéces
dle národnosli:
Jest všcobecně rozšířena zpráva, že c. k. vláda
v souhlasu s papežskou nunciaturou ve Vídni ku pod
nětu některých českému národu nejvýš nepřátelských
kněží beze všeho vědomí a souhlasu našich nejdůst j-
nějších pp. biskupů hodlá děliti dosavádní diécese ná-
rodnostně smíšené dle národností. Výslovně jmenuje
se čistě německé biskupství v Chebu, pro něž biskup
již vyhlédnut, který docela, jak určitě známo, i hra
nice této diécese na Plzeňsku objíždí.
Podepsaní táží se tudíž:
Hodlá c. k. vláda skutečně zříditi čistě německe
biskupství a nechati tak vzplanouti k dosavádnímu
národnímu boji nový náboženský a tím rozbouřiti už
lak dosti smutné poměry v našem nedílném krá
lovství?
Posl
doktor
Kurz
Chaloupek
Vídeň
Cheb
Plzeňsko
13
article
Posl. Kudrnka a soudr. inlerpelují místodržitele
ve příčině osudu návrhu přijatého v minulém zase-
dání sněmu království českého na změnu branného
zákona,
Posl. dr. Šamánek a soudr. činí k místodržitel
tento dolaz:
V Liberci zákon z 23. února 1897 vzhledem k uě
ňům české národnosti se vůbec nezachovává. Tam
jest stále velké množství mistrů, kteří své učně české
národnosti do školy buď neposílají, nebo posílají je
do ní teprve v druhém, ba i až v posledním roce
učení, tak že se slává, že tito učňové bývají vyučen
řemeslu aniž by předepsaně vyučování ve školách po-
kračovacích odbyli.
V Liberci dostávají učňové za vyučenou, anižb
se musili vykázati, že do pokračovací školy chodil
a ji s prospěchem odbyli. Ba jsou také mistrové
kteří učně své u společenstva přihlašují teprve tehdy
když tito mají za vyučené prohlášení býti, jen aby
do školy posílati jich nemusili.
Všechny tyto nesprávnosti jsou dobře známy ma-
gistrálu v Liberci, který především k jich odstraněn
je povolán, avšak ničeho nečiní, poněvadž jedná setu
zvláště o učně české, kteří nevzdělavše se, budou je
dnou méně způsobilými, než jejich němečtí konku-
renti. Však také místodržitelství bylo vše to ozná-
meno, zejmena dopisem správy české průmyslové
pokračovací školy ze dne 10. července 1899 č. 317e
pak dopisy správního výboru téže školy ze dne
října 1899 a ze dne 15. července 1900. Správa české
průmysl. pokr. školy v Liberci podala v této záleži-
tosti dne 12. prosince 1899 sližnost i živnostenskému
inspektorátu v Liberci. Veškeré tyto stížnosti neměly
výsledku a živnostenský inspektorát podání ani ne
vyřídil.
Posl
Kudrnka
doktor
Šamánek
Liberec
14
article
Jmenovaná správa školy přípisem ze dne 26
března 1901 oznámila magistrátu 58 učnů, kteř
velmi nedbale školu navšlěvují anebo vůbec don
nechodí, ač zapsati se dali a žádala za potrestán
mistrů. Magistrát české toto podání vrátil nevyřízené
načež dne 3. dubna 1901 zasláno bylo rekom
místodržitelství, které dosud je také nevyřídilo.
Magistrát v Liberci v této věci již po několik le-
jedná se zjevným strannictvím oproti příslušníkům
české národnosti. Od živnostenských společenstev
dává sobě toliž předkládali seznamy učňů a určil
aby v těchto byla označována národnost a obcovae
řeé učňů. Pak stará se svědomitě, aby do školy cho-
dili učňové němečtí, ale úplně bez povšímnutí v te
příčině nechává učně české.
Na doklad toho uvádíme, že té doby do škol
pokračovacích v Liberci vůbec nechodí více než 100
učňů české národnosti, z nichž 36 jest učňů obuv
nických, 3 učňové krejčovští, 18 učňů truhlářských
3 učňové holičtí, 15 učňů pekařských, 3 učňové
malířští, 17 učňů zámečnických, kovářských, klem
pířských, 3 učňové řezničií a podohně.
Liberec
15
article
Vzhledem k tomu všemu táží se podepsaní:
1. Jsou Tytč nezákonnosti Vaší Excellen
známy ?
2. Co hodlá Vaše Excel'ence činiti, aby uv
denému zákonu o dalším vzdélání řemeslného do
rostu byla také v Liberci zjednána platnost ?
Na to se přechází k jednacínu pořadu.
Prvním předmětem jsou zprávy o volbách. P
návrhu referenta přísedícího zem, výbora poslance dr.
Pražůka schvalují se volby 16 poslanců za velko
statek zavázaný svazky svěřenskými a 54 poslanee
za držitele velikých statků svazkem svěřenským ne-
zavázaných.
doktor
Pražůka
Liberec
16
article
Po návrhu zpravodaje přísodícího zemského vý.
boru posl. dra, Herolda byly schváleny volby
těchto poslanců za okresy obcí venkovských
Jana Bartáka, Matěje Bíby, Františka Blá-
hovce, dra. Jana Dvořáka, dra. Františka
Fledlera, dra. Fdvarda Grégra, Jos. Hodka
Jos. Hodysa, Vojtěcha Holanského, Františka
Holeky, Františka HIovorky, Eman. Hrubého,
Jos. Hyršla, Frant. Chaloupky, Heřman
Jandy, Václava Jílka, Antonina Kaliny, Josefa
Komárka, Josefa Kotláře, Josefa Kovářík a,
dra. Karla Kramáře, Václava Kropáčk a, Alnfsn
Kryfa, Josefa Kudrnky, Jana Lenoc ha,
Karla Louly, Josefa Mareše, Stan. May e ra,
Frant. Niklfelda, dra. Bedřicha Pacáka, Cyrilla
Papouška, Karla Práška, Josefa Prů ška,
Jana Rataje, Hynka Srdinka, Frant. Staň ka.
dra. Ant. Steldla, dr. Miroslava Stránecké ho
Alfonsa Šťastného, Františka Udržala, Miloše
Vojty, Ant. Zázvorky. Jos. Ždárské ho, ko-
nečně volba poslance dra. Václava Š kardy.
K návrhu přísedícího zemského výboru dra
Werunského schváleny dále rovněž bez debaty volby
celé řady poslanců německých.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že
se pro dnešní schůzi omluvili ještě poslanci Pergele
a Kindermann.
Potom skládají poslanci, jichž volby již byly
verifikovány a kteří jsou ve sněmovně přítomni, slib
Rovněž skládají slib noví aktuáři snémovní dr
Chlum a dr. Karas.
Herold
Barták
Bíba
František Blý
Dvořák
Fledler
Fdvard Grégr
Jos
Hodek
Vojtěch holanský
František Holeka
HIovorka
Eman
Hrubý
Hyršl
František
Chaloupek
Heřman Janda
Jílek
Antoninus Kalina
Komárek
Josef kotlář
Kovářík
Kramář
Kropáčk
Alnfsn Kryf
Kudrnka
Lenoc
Loula
Mareš
Stan
May
Pacák
Cyrill Papoušek
Prášek
Pr
Rataj
Hynk Srdinka
doktor
Stránecký
Šťastný
Udržal
Vojta
Antonín
Zázvorka
Š karda
Werunski
Pergel
Kindermann
Karas
Chlum
17
article
Nejvyšší maršálek zemaský prohlašuje
že sněm království českého jest ustaven.
Nejvyšší mnršilek zemský vyzývá
kurie, aby se ve svých místnostech ustavuly, po svém
ustavení vykonaly volbu verifikačního výboru po
3 členech z 1 kurie a jemu výsledek voleh
oznámily.
Poslance Staněk a soudruzi interpellují m' sto
držitele ve příčině přehmatů úrazové pojišťovny
království českého.
Posl. Srdlínko dotazuje se nejvyššího mar-
šálka zemského a místodržitele ve příčině žádosti
méstyse Kuklen za zřízení měšťanské školy.
Posl. Kotlář a soudruzi podávají návrh n
zrušení školného na obecných a měšťanských ško-
lách v království českém
Příští schůze v pátek, dne 3. ledna 1902
11. hod. dopolední. Na jednacím pořadu zprá v
zemského výboru s návrhy ve příčíně
prozatímního ustanovení přírážky
zemské pro první tři měsíce roku 1902
ve příčině nutných opatření na sesí
lení pokladntch hotovostí. Přáním nej
vyššího maršálka zemského šťastného Nového roku
všem poslancům byla schůze o 1. hodině 40 minut
skončena.
Jednání o společném klubu českých
poslanců na sněmě království českého
Za včerejší schůze sněmu království českého
avolal předseda klubu sněmovních
gců
rodní strany svobodomyslné posl. MUDr. Em.
Engel zástupce ostatních českých klubů
sdružení, a to posl. MUDra. Steidl a za sdru-
žení poslaneů staročeských, Jos. Žďárského.
předsedu klubu české strany agrární a JUDra.
Staněk
Posl
MUDr
em
Engel
Mudra
Kukleny
Jos
úrazový pojišťovna
18
article
Karla Baxu za poslance směru radikálního
k poradě o otázce zřízení společného státopráv
ního klubu. Po výměně názorů uznali všichni
účastníci porady, že je nejdříve třeba pořidi
stanovy, které by upravily celou řadu otázel
formálních. Za tím účelem převzali účnstní
úkol, vypracovati náčrtky, jež pak zašlou posl
dru. Englovi. Dr. Engel byl zároveň zplno-
mocněn, aby svolal příští společnou schůzi, Aby
však co nejdííve bylo možno žádoucí společné
vystupování, doporučí účastníci porady svým
klubům, aby kluby ty ve případě okamžíté nut-
nosti skrze své předsedy nebo skrze zvláštní
od klubů k tomu ustanovené delegáty se shodl
a dorozuměli o záležitostech, o kterých bude
dorozumění takového třeha. Pro případy, kdy
ku projednání dané otázky bude dosti času
budou k tomu povolány parlamentní komise.
— Bylo též vysloveno přání, by v tomto směr
stala se dohoda také s klubem konservativníeh
velkostatkářů.
Z klubu sněmovních poslanoů národn
strany svobodomyslné. Národohospodářský o
bor uslavil se za včerejší schůze sněmovní. Před
sedou zvolen posl. inženýr Kaftan, jeho náměstky
prvním posl. JÚDr. Ulrich, druhým posl. prol. JUD
Fiedler.
Baxa
doktor
Engel
Kaftan
Ulrich
Fiedler
19
article
Poslanci strany staročeské neustavilis
jako pevný klub, nýbrž pouze jako volně sdružení
jemuž jako nejstarší člen předsedá posl. MUDr. Ant
Steidl.
Ustavení kurií. Po včerejší schůzi sněmu
království českého ustavily se kurie. V kurii velkýcb
statků zvoleni: předsedou posl. Karel hr. Buquoy
místopředsedou posl. kníže Max Egon Fürstenberg
zapisovateli poslanci JUDr. Hanuš Damm a inženýt
Alois Mixa. Verifikatory: poslanci Jos. svob. p.
Hrubý z Gelenj, Bedřich Milner a Gustav Pilz. —
V kurii měst zvolení: předsedou posl. dr. Bedřich
Nitsche, místopředsedou posl. prof. dr. Blnžek, zapi-
sovateli poslanci JUDr. Jos. Maly a JUDr. Ladislav
Pinkas; verifikatory poslanci JUDr. August Hackl
Jos. Hoffmann a Vilém Müller. — V kurli obcí ven-
kovských zvolení: předsedou posl. Jos. Hodys, místo-
předsedou posl. Jos. Walter, zapisovateli poslanci Jan
Barták, Václav Jilek a Jos. Kasper; verifikatory po-
slanci Al. P. Kryf, Karel Štolc a JUDr. Jan Zimmen
MUDr
Steidl
Karel
Buquoy
Max
Egon
Fürstenberg
JUDr
Damm
Mixa
Hrubá
Milner
Pilz
doktor
Nitsche
profesor
Blnžek
Jos
Pinkas
Hackl
Hoffmann
Müller
Walter
Barták
Jilek
Kasper
P Kryf
Štolc
Jan Zimmen
Jos
Mala
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. prosince. (Uher s ká
opposice z zamýšlený Szellův
»zákon z nouze«.) Projev vládního
»Magyar Nemzetu«, dle něhož Kol. Szell pro
případ »dočasné poruchy v působnosti rakou-
ského státního mechanismu« hodlá pomoe
»zákona z nouze« vyřizovati věci, společné
oběma částem rakousko-uherského soustát
vzbudil zaslouženou pozornost i v tisku uher
ském. V Pešti byli zvědavi zejmena, jak
o tomto Szellově plánu soudí opposice. »Mag
Orszag« požádal tedy vůdce obou frakcí strany
neodvislosti za sdělení, jak opposice soudi
o plánu Szellově a obdržel od nich zprávy
úplně odporující názorům Szellovým. Frant.
Košut projevil níínění, že samostatné celní
území uherské musí býti zřízeno ihned, jakmile
nastane nemožnost, uzavřítí celní a obchodni
Uher
Magyar
Mag Orszag
Szellův
František
Košut
Praha
Pešť
21
article
smlouvu s Rakouskem cestou parlamentní
Každý »zákon z nouze« byl by porušenin
ústavy. Jakmile by zmizelo společenství hospo-
dářské, přestalo by přirozeně také společenst
ve všech jiných oborech. Neboť kdyby zmize
hlavní předpoklad společenství — ústavní forma
vlády v Rakousku — nemohly by Uhry s ne-
ústavně spravovaným Rakouskem udržovati n
jaké společné instituce. Strana neodvislosti bude
se v takevám případě domáhati personáln
unie; nedopustí nijaké transformacě zákoná
z r. 1867 a užije všech prostředků, jež budou
pohotově, aby odstranila společné institace.
Vážnost situace je straně neodvislosti dobř
známa a proto drží zbraň pohotově. V nastá-
vajících velkých bojích bude státi na svém
místě a nepromešká ničeho, aby dopomobla
zemi k neodvislosti.
Podobně vyslovil se Ferd. Szeder kenyi
zatímný předseda strany Ugronovy. I tato strana
bude prý vzhledem k plánům Szellovým na
stráži. Proti jakémukoli »zákonu z nouze« roz-
vine nejostřejší oposici a nelekne se ani nej
krajnějších prostředků. Nebude-li celní a ob
chodní smlouva a Rakouskem uzavřena způ
sobem přesně legálním, bude to porušení zákonů
z roku 1867 a všechny společné instituce budou
tím otřeseny. Proto bude se i jeho strana do-
máhati v tom připadě úplné samostatnosti Uher
Jakýmikoliv »samostatnými opatřeními« a jinými
polovičatými prostředky se nespokojí.
Uher
Ugronův
Rakousko
22
article
Tak zní hlasy vůdcův uherské opposice
nyní. Jest však otázka, setrvají-li při nynějším
svém minění i tehdy, až Koloman Szell se svým
návrhy skutečně vystoupí a uvede pro ně i sv
důvody. Dosud, jak známo, podařilo se Szellov
pokaždé přesvědčiti i nejradikálnější opponenty
kteří jinak udržují s ním styky co nej-
přátelštější.
Ze Zádru, 28. prosince. (Ke změn
v místodržitelství dalmatském.
»Nar. List« dovidá se z Vídně, že mezi kandi
dáty na úřad dalmatského civilního místodržitel
jmenuje se také baron Kučera, dosavadní ci-
vilní adlatus barona Appela v Sarajevě. O bržkém
odchodu Kučerově ze Sarajeva mluvilo se již
před časem.
Z Lublaně, 28. prosince. (Ne u z n a ne
slovinské mandáty na sněmu go-
rickém.) Telegrafieky bylo už sděleno,ž
sněm gorický neuznal platnost mandátů nově
zvolených slovinských poslanců A. Klavžara
dra. Trea. Bylo však zamlčeno, proč se tak
stalo. A. Klavžar jest klerikál, dr. Treo liberál
Proti mandátu Treovu namitla většina sněmovní
že dr. Trea nebyl letos zapsán do seznamu
goriekých voličů, že bydli v Gorici teprv o
Nového roku a nemá tam tedy volebního práva.
Proti tomuto rozhodnuti podal dr. Treo žalobu
říšskému soudu, odvolávaje se na to, že jak
čestný občan obce Avberu má v Goricku aktivní
a tedy i passivní volební právo. Jiný byl důvo
pro zneuznání mandátu Klavžarova. Klavžar by
spolu s drem. Gregorčičem zvolen v tolminských
venkovských obcích za poslance, ač byl ve
řejně nařčen z podvodu a pron
věry a soud zavedl proti němu vyšetřování
iny
dttu Viachov Proti platnosti jeho man
Szell
Szellov
Kučera
Appel
Telegrafieka
A Klavžar
doktor
Treo
Avbera
Gregorčič
Nara
Vídeň
Sarajevo
Kučerov
Lublaň
Gorica
23
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. prosince.
Poláci pod německým jhem.
Pan Diviš Krolikovský, redakto
»Kurýra Poznaňského«, odsouzen byl k pokute
60 m. pro »urážku úřadnictva«, jíž se dopusti
poznámkou k odsouzení dra. Rakovského, ž
obsah telegramů je sice tajemstvím, ale nikol
pro pruskou policii, jak při processe Rakov-
ského vyšlo na jevo.
Berlinská policie vypověděla p. Augusty
noviče, mladého polského spisovatele z Ru-
ského Polska, protože prý dopisuje do polskýeh
novin, čímž stává se »nebezpečným veřejnému
pořádku.«
Boj velkoněmeckého státu
polskými dětmi trvá bez přestán
V Gostýně učitel přemlouval děti, aby se učily
náboženství německy, ukazuje jim jako dřív
učitelé vřesenští na německém katechismu sim-
primatur« poznaňské konsistoře s podpisem arci-
biskupa Stablevského, což vyložil v ten smysl.
že arcibiskup Stablevský vyzývá polské děti.
aby se učily náboženství po německu. »Není
pravda, není pravda!« volaly děti, jimž tato
germanisátorská fiuta známa byla již z procossu
vřesenského. »Že není pravda? Sám vzácný
probošt páter Jackovský to řekl!« Děti o tom
vypravovaly doma a rodiče jejich byli velm
rozhorleni na jmenovaného kněze, jenž vidělse
nucena v nejbližší neděli prohlásiti s kazatelny
že učiteli nic podobného neřekl. Učitel mu za
to hrozí processem.
Tamtéž polské děti, jakmile učitel počn
německy přednášeti náboženství, samy nastavují
ruce dlaněmi vzhůru, naznačujíce, že chtějí být
bity, ne však učiti se německy zákonu božímu.
Polák
Krolikovský
Rakovský
Augusta
Praha
Rakov
Polsko
24
article
Protiněmecké hnutí v Rusku
Z Varšavy píšou: Protiněmecké manifestaee
v Moskvě nabyly povážlivé povahy. Ore
pruský byl zneuctěn takovým způsobem, že s
to nedá popsnti. Policie bdí nad bezpečnost
německých obyvatelů Moskvy-
V Kyjevě členové tamní důstojnické b-
sedy učinili mezi sebou sbírku ve prospěch Vře-
senských.
Na mnoha jiných místech v Rusku zahájer
bojko německých časopí sů.
Jeden z Němců varšavských vyjádřil s
o tom, jak německá brutálnosť účinkuje na
mysli Rusů: »Rusko je dnes nejmocnějším
státem světa, a již to by mělo Němcům vnuk-
nouti, aby se varovali politiky, kterž by dráždila
slovanské city přemocného jejich souseda. Nelz
nazvati prohlédavou tu poliliku, která vyvolala
tak srdečné a do hloubí duše národní sáhajíe
sympatie Rusů k Polákům.«
Velké ruské listy vysílají na slovansko ně
mecké bojiště do Poznaňska zvláštní dopiso
vatele. První přibyl na místo »Old Gentleman«
redaktor »Poccin« (něm. listy mylně ho na-
zývají spolupracovnikem » Hon. Bpexenu-
V Opolu a všude jinde, kde se ukázal, Polác
ho vitali ovacemi a zpiváním carské hymnye
Němec
Rus
Polák
Poccin
Rusko
Varšava
Moskva
Kyjev
Poznaňsko
Bpexen
25
article
Pangermanism na vysokých
školách německých.
Brutálnost vysokoškolského pangermanismu
nejprve nabyla výrazu pověstným projevem Momm-
senovým proti Čechům. Potom následovalo vy-
loučení ruských techniků z německých technik,
aby se nemohli přiučiti technickému vědění
nemohli ve své vlasti býti hrází proti přiboji
techniků německých. Nějak Němcům zachutnal
tento vědecký šovinism a orgány jejich začinaj
už hlásali, aby německé university
byly uzavřeny zahráničn?m ak-
demikům, sice prý německý národ vydá se
v plen ciziny. I na tom poli musejí prý se
Němci zhostiti falesného sentimentalismu, jenž
jim škodí a národním i hospodářským jejich
protivníkům přináší velké přospěchy.
Je nejvýš radno, aby Slované na vysokých
školách německych nečekali, až je začnou vy-
hazovati, a soustředili se do vysokých škol
slovanských.
Čecho
Němec
Slovan
27
article
Soběslav Pinkas mrtev
Soběslav Pinkas mrtev
pozdních hodinách večerních dochái
nás zpráva o úmrtí šlechetného našince, zaslou-
žilého publicisty českého, maliře a professora
pana Hypolita Soběslava Pinka sa,
věrného přítele našeho K arla Havlíčk a
Julia Grégra a prvního, nejobě-
tovnějšího pěstitele styků národa
našeho s národem francouzskými
Zvěčnělý narodil se roku 1827 jako nej-
starší syn známého osmačtyřicátníka, politik
dra. Adolfa M. Pinkasa. Studoval v Praze gym-
nasíum a práva a zúčastnil se činně v roce
osmačtyřicátém revoluce pražské. Byl tehdy cen-
turionem posledního ročníku právnického.
Pinkas
Hypolita
Pinka
Havlíčk
Grégr
Adolf
Pinkasa
Soběslav
Praha
28
article
Studia právnická však nedokončil, nýbrž
odebral se do Mnichova, kde pracoval
v maliřském atelieru známého mistra Berbel-
lyho, a pak do Paříže, kde věnoval se malír-
ství úplně. Několik jeho prací vystaveno bylo
též v Salonu a mnohé zakoupeny do Ame-
riky. K přední působnosti jeho náleží však
činnost publicistická. Zesnulý byl prvním, jenz
začal propagovati myšlénku česko francouzskou.
I byl prvním, kdož ve franeouzských listech,
zejmena v »Sicle«, »Soleil«, »Journal de Dě-
bats« začal psáti články o českých věcech. Od
let šedesátých až do nedávné doby byl stálým
korrespondentem francouzských novin a jemu
patři nemalá zásluha, že zdařilo se prolomiti
staré hráze zastaralé nevšímavosti a neznalosti
českého národa se strany francouzské veřej-
nosti.
Opustiv r. 1869 Paříž, usadil se v Praze,
kde působil plných 25 let na vyšší dívčí škole
jako učitel kreslení. Malířství zanechal tu
úplně — neměl více již času. Býval předsedou
Umělecké besedy, založil s jinými přátel
»Alliance frangaise«, jejíž předsedou zůstal až
do posledníhodna.Zasnulý byl tělem i duší
přivržencem svobodomyslné strany lidové a dá-
věrným přítelem dra. Julia Grégra. Ztrátu jeho
želí dva synové, z nichž nejstarší jest poslan-
cem na sněmě království českého. Česť jeho
památce
jít D
Grégr
Mnichov
Paříž
ame
Praha
29
article
— Pro rozdělení diécesí v Čechách
utvoření ryze německých biskupství roz-
vinul se boj na celé německé čáře. Není jedi-
ného německého lístku, kterýž by té chvíle ne-
vypálil své větší či skromnější dělo pro zřízení
némeckých biskupských stolie v Čechách. Možno
říci, že heslo: »Národní rozdělení diécesí
zřízení německých biskupství« jest právě tak
populární mezi Němci v Čechách jako heslo
»Pryč od Říma!« a to tím více, že se obé t
hesla nikterak nevylučují. Tytéž listy německé,
kteréž při příležitosti rozsvěcují svíčku čertu
Schönererovi, neopomíjejí tak učiniti ani u světce
Frinda, a horlivě tvrdí jeho muziku budoue-
nosti biskupské. Není pochyby, že na straně
německé jest boj za německá biskupství účel-
něji zorganisován a lépe veden než na straně
českého duchovenstva. Zjev ochablosti na straně
našeho duchovenstva v — boji tom jest nepo-
píratelný a snadno lze uhodnouti půved této ocha-
blosti, je to zajisté vliv svrchovaných vrchno-
pastýřských kruhů a taktika, která tu přichází
ku platnosti, je české věci dvojnásob škodná
neboť ústup českého duchovenstva umožnil právé
nynější energieký výpad duchovenských kruhů
německých, výborně vedených Frindem a Opitzem.
Němec
Schönerer
Frind
Opitz
Čechy
Řím
30
article
Kdyby na české straně byli ve stavu ducho-
venském jeden nebo dva takoví zápasníci
a vůdcové, nemohl by příkladně boz od-
povědi zůstati poslední spis Frindův, jeh
bojovná brožura »O národnostním rozdělen
diécesí v Čechách.« Ujišťuje se, že
spis tento dlouhýma rukama předložen byl ž
na místa nejvýše rozhodující. Tento vliv zůstává
prozalím bez seslabení s české strany, se strany
českého duchovenstva nebylo podniknuto ničeho,
co by se vyrovnalo tomuto mohutnému Frindovu
zakročení, stanovisko jednoty a nedílnosti země
také v obvodu správy duchovní nemá dosu
apologie z péra duchovenské autority české,
jakkoli jich na theologické fakultě české uni-
versity několik — zahálí. A jaký jest medle
osud proslulého promemoria českého ducho-
venstva, určeného pro vládu, nuncisturu a stolee
papežský? Zprávy o vzrůstu jeho podpisů pro-
zatím umlkly, mělo by se snad opravdu státi,
aby tato listína uvnitř hradčanských zdí tak
nenáviděná byla »suchou« cestou se svěla od-
klizena? Jest pravda, co se vypravuje, že
kola kolování promemora v českých vikariálech
jsou stále menší a volnější, ťakže co nevidět
sama sebou se zastaví?
— Místodržitel v nemilosti — nikoli sna
na míutě rozhodujícím, nýbrž prozatím v redakei
»Neue Freie Fresue«. U žurnálu toho pozorovat
Ize v poslední době velmi povážlivé záchvaty.
které, kdybychom nevěřili v simulaci, mobi
bychom pokládati za symptomy vážné choroby-
„Neue fr. Presse“ spustila se totiž do místodržitel
hraběte Coudenhova velmi nemilosrdně k vůli řečí
již měl v sobotu ve sněmu a ve které věru neloki nie
proč by se člověk, který kritickým okem se dívá na
věc, mohl nad ní pozastaviti. Místodržitel mluví
tak, jako ze z vládního místa mluví z pravák
Frindův
Neue Frei
Neue
Coudenhove
Čechy
theologický fakulta český uňa
Fresue