ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0a336950-70e7-11dc-9958-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 18 celkem · entity: person 98, place 18, org 8, work 8
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 105. ze dne 17. dubna 1903.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = K millionové krádeži v Turině oznamují se následující další podrobnosti: Poněvadž ukradená suma tří millionů lir skládala se většinou z cenných papírů, jichž čísla byla známa, bylo zlodějům těžko, prodati svoji kořisť. Čísla ukradených cenných papírů byla úřadně oznámena bankéřům a poštovním úřadům, takže i zasílání neb zastavení cenných pa- pírů velmi jest stiženo. Dne 3. t. m. dostaly všechny poštovní úřady piemontské zdánlivě úřadní telegram ministeria komunikací v Římě se zprávou, že zále žitost millionové krádeže jest vyřízena a že zkou- mání cenných papírů zasílaných poštou není více třeba. O tomto nařízení dověděl se právní zástupce okradené signory Guerrerovy, reklamoval u ministeria a tu dověděl se k nemalému svému podivení, že mi- nisterium podobného nařízení nevydalo. Telegram poštovním úřadům piemontským byl padělán, Tato okolnost dokazuje, že zloději mají v ministeriu ko- munikací spoluvinníka a přispěje snad k objevení zlodějů. =O jméno. Trudná rodinná historie projedná- vána těchto dnů před porotou pařížskou. Dne 21 listopadu m. r. střelil jakýs Charles Gésérin na by- valého podnikatele dražeb Quévremona v jeho bytě dvakráte z revolveru a lehce jej zranil. Pak šel sám se udal na nejbližším policejním komisařství.
Guerrerův Gésérin Turin Řím
4 article
Jako důvod svého činu udal, že Quévremon mu ne- chtěl dovolit, aby užíval jeho jména, poněvadž jest jeho nemanželský syn. Zakázal mu to pojednou na naléhání manželky, bývalé německé vychovatelky a když mladík nechtěl poslechnout, žaloval jej a při- nutil, aby se vzdal jména Quévremon. Tím bylo podryto jeho sociální postavení. V den, kdy spáchal svůj čin, pokusil se na novo, aby přiměl otce k odvo- lání zákazu, ten však jej příkře odmítl. Tu byl za- chvácen zoufalstvím, vzpomněl si na veškeré hoř- kosti svého života a života své nebohé matky, jež byla 24 roky žila s Quévremonem, jenž ji pak za- nechal beze všech prostředků se šesti dítkami a tu střelil na Ouévremona. Ale ihned litoval svého šíle- ného skutku, když viděl, kterak Quévremon zavrá- voral. Porotci dojati byli především pohledem na jeho matku, sedmdesátipětiletou stařenu, jež vypra- vovala, kterak Ouévremon ji necitelně nechal na ho- ličkách, ba zadržoval jí dokonce i malé její jmění — 6000 franků — a že se pranic nestaral o děti, jichž byl otcem. Syn její byl povždy dobrý, hodný a ocho- ten poskytnout pomoci. Šám Quévremon neodvažoval se odmlouvati těmto výpovědem a vůbec choval se pramálo důstojně, tak že porotci po krátké poradě za hlučné pochvaly obecenstva prohlásili, že Gésé- rin jest nevinen.
Quévremon
5 article
= O nezdařené krádeži v srbském pravoslav- ném chrámě oznamují se z Terstu následující po- drobnosti: V sobotu o 3. hodině ranní spozoroval policista, že do srbského pravoslavného chrámu na průplavu vloupali se zloději. Tři z pachatelů byl zatčeni, kdežto jejich spoluvinníku, jenž byl na stráži. se podařilo uprchnout. Ukradené skvosty, jež byly u zlodějů nalezeny, mají cenu šedesáti tisíc korun. Poněvadž však zloději způsobem vskutku vandal- ským poškodili drahocenné obrazy a mosaiky, páčí se způsobená škoda, pokud ji vůbec lze napravit, na více než dvě stě tisíc korun. Tři zatčení jsou kni- hař, nádenník a obuvník, z nichž oba poslední byli již potrestáni a nalezají se pod policejní dohlídkou.
Terst
6 article
Zloději vnikli do chrámu zvonicí a spustili se do chrámu po provaze do hloubky as dvaceti metrů. Při zatýkání se zuřivě bránili a musili býti dopra- veni fa policejní ředitelství v poutech. = Rozmyslil si to. Z Clevelandu, Ohio, ozna- muje se následující šprýmovná historie: Před soud- cem Beacomem projednávána byla žaloba o rozvod manželů Arthura a Heleny O'Learových. Případ již sám o sobě jest zajímavý poněvadž muž čítá 78 let a žena, která se za něho provdala v roce 1855, jest pouze o 5 let mladší. V mladých letech byl O'Leary předčítatelem a má dobré vzdělání. Na svých cestách nastřádal si pěkné jmění, které se svou ženou ještě více rozmnožil. Platil všude za boháče. Pojednou však následkem nepodařených spekulací kleslo jeho jmění u velké míře a při revisi bankovních knížek O'Leary shledal, že má k disposici pouze 30 tisíc dollarů. Ztrátou peněz vznikly mezi manžely hádky. Paní kladla mu za vinu, že příčinu ztráty peněz nese on, a ten zase mínil, že mu to proto vyčítá, ježto ho již nemiluje a jej tím jen souží. Konec konců byl, že se rozešli a O'Leary podal žádost o rozvod, udávaje, že ho žena zlomyslně opustila. Ne to žena odpověděla, že nechce býti rozvedena, nýbrž že požaduje výživné.
Arthur O Learův O Lear Cleveland Ohio
7 article
Při projednávání žádosti o rozvod se manželka jeho neobjevila, ale poslala k soudu svého právního zá- stupce. O'Leary snažil se dokázati z dopisů, jemu od rozluky manželkou zaslaných, že nechce s ním žíti, ale dokázal tím právě opak svého tvrzení. Jeho žena totiž nechce jít za ním na západ a prosí ho, aby se vrátil do starého jejího sídla do Bostonua tam aby zbytek svých dnů ztrávili. V dopisech je zároveň prosí, aby zbytek peněz zbytečně neprosoudil. Soudce mu vše řádné vysvětloval a znovu mu před- čítal zaslané dopisy, ujišťuje ho, že žena nechová k němu žádné nenávisti. Řekl mu též, že téměř jednou nohou stojí již v hrobě a již k vůli tomu aby se smířil se ženou a zbytek pozemské pouti ztrávil v tiché do- mácnosti a se svou družkou, dosud ho milující. „Má pravdu Lenka,“ zvolal pojednou stařec, „když mne má ráda, tedy ji mám ještě radši. Nechcibýti již roz- veden!“ Žádosti jeho bylo ovšem hned vyhověno.
O Lear Bostonu Lenk
8 article
Zemřelí v Praze. Dne 10. dubna 1903: Mottl Jan, soukromník, 62 roky, 557—I. Hess František, hostinský, 49 roků, 705—I. Schustrova Anna, dcera kamenníka, 11/2 roku, 177—IV. Zárubova Marie, dcera zahradníka, 14 dní, 116—VIII. Holubec Josef, syn pekaře, 13 neděl, 477—VIII. Kropáč Ant., syn c. k. místodržitelského sekretáře, 5 dní, 48—III. Čtibor Jan, syn posluhova- čky, 5 neděl, 41—V. Fořtíková Magdalena, vdova po obuvníku, 72 roky, 850—II. Kryštofova Marie, dcera nádennice, 4 neděle, 255—V. — Ve všeobecné nemocnici: Smutný Jan, lékárník, 37 roků. Böhm Josef, c. k. poštovní revident, 36 roků. Urbanová Ma- gdalena, pradlena, 62 roky. Hrubý Jan, dělník, 42 roky. Jun Čeněk, čalouník, 33 roky. Chejnová Eleonora, manželka dělníka, 29 roků. Poláček Karel, obchodník, 53 roky. — U Milosrdných bratří: Grund Fran- tíšek, nádenník, 68 roků. Skuček František, nádenník 75 r. Vitečka Fr., nádenník, 42 r. — U Milosrd. se- ster: Baklová Frant., manž. dělníka, 60 roků. Valen- tová Anna, vdova po bednáři, 63 roky. — V jo se- fovské nemocnici: Schreierová Kateřina, man- zelka kočího, 34 roky. Skřivánková Barbora, 78 roky
I Hess František Schustrův Anna Zárubův Marie Holubec Josef Kropáč V Fořtíková Magdaléna Böhm Jan Jun Chejnová Poláček Karel Skuček Viteček Skřivánková Praha Kryštofův Marie Francie Čtibor Jan Urbanová Ma Mottl Jan Smutná Jan Grund Fran U Milosrd Baklová František Schreierová Kateřina
9 article
—V městském chudobinci: Lípová Marie, vdova po plavci, 77 roků. — V městskémchoro- binci: Hrneček Matěj, 63 roky
Matěj Lípová Marie
10 article Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V pátek 17. dubna.
Král Praha národní divadlo
11 article
170. hra v předpl. (2. čtvrtka.) LOUIS A. Hudební román o pěti obrazech. Slova i hudbu složil Gustave Charpentier. Text přeložil V. J. No- votný. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. OSOBY: Louisa, A. Slavíkova. Matka, M. Klánová. Irma, M. Kubátova. Camilla, M. Drozenova j. h. Ger- truda, K. Fabianová. Učennice, V. Hájková. Elisa. B. Bláhová. Blanche, M. Kodetova. Suzanne, A. z To- warnických. Metařka, H. Feldenova. Malá hadrářka, R. Škvorova. Ředitelka, H. z Towarnických. Mlékařka, A. Havránkova. Skládačka novin, B. Richtrova. Uhlířka, A. Mattasova. Marguerita, B. Friedová. Ma- deleina, E. Volfova. Uličník, A. Bláhová. Tanečnice, A. Korecká. Pletačka židlí, A. Ludikarova. Zelenářka, A. Rážová. Jiná zelenářka, M. Janská. Prodavačka žabince, J. Vildová. Julien, O. Mařák. Otec, V. Kli- ment. Noční tulák, B. Plák. Hadrář, E. Pollert. Správ- kář, A. Hlaváček. Písničkář, B. Bohuslav. Malíř, F. Šír. Mladý básník, A. Krössing. Filosof, R. Polák. Jiný filosof, J. Žižka. Student, K. Váňa. Strážník, K. Pulc. Jiný strážník, J. Richter. Sochař, J. Havelský. Vetešník, H. Švejda. Zelenář, J. Neumann. Brusič, K. Kindl. Hudebník, J. Karásek. Zedník, V. Zintl. Kočí, J. Loos. Domovník, F. Gerlický. — Pouliční proda- vači. Kuchařky. Dělníci a dělnice. Bohemové. Šičky. Darmošlapové. Trhani. Uličníci. Sousedé z Montmar- tru. Lid. — Děj se hraje v době přítomné v Paříži. Ve čtvrtém obraze: Korunovace Musy montmartreské. Po prvním a třetím obraze přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o půl 11. hod.
Louis hudební Charpentier Kovařovic Robert Polák Louisa M Klánová Irma M Kubátův M Drozenův K Fabianová V Hájková Elisa B Bláhová M Kodetův Suzanne H Feldenův R Škvorův A Havránkův B Richtrův A Mattasův Marguerita Friedová E Volfův A Bláhová A Korecká A Ludikarův A Rážová J Vildová Julien O Mařák E Pollert A Hlaváček Bohuslav F Šír A Krössing J Žižek K Váňa K Pulc J Richter Vetešník H Švejda K Kindl J Karásek V Zintl J Loos F Gerlický Kuchařka Slavíkov Gera Ma Tanečnice Montmar Paříž Musa
12 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V pátek 17. dubna. (24. hra v předpl.) Po druhé: Preciosa. Romantická hra se zpěvy o 5 obrazech. Napsal J. K. Tyl. Hndba od Vebra. Režisér F. Šípek. Diri- gent E. Starý Konec o 1/210. hod
Tyl Vebr F Šípek Praha lidový divadlo Preciosa
13 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. V pátek 17. dubna. 75. hra v předplacení (páleční, poslední). 8865 Kozačka (La Cosaqne.) Operetta o 3 jednáních. Napsali Mailhac a Millaude. Přeložil J. Kühal. Hudbu složil J. Brandl. na Král. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. - 8851 Rabínská moudrost. Veselohra o 3 jednáních od J. Vrchlického.
Mailhac Millaude J Kühal J Brandl Král J Vrchlický Smíchov Švandův divadlo Le Cosaqne
14 title
Pištěkovo lidové divadlo vaohrartoh.
Pištěkův lidový divadlo
15 title
V pátek dne 17. dubna.
16 article
odehnala starého barona a řekla, že tam jistě nastydnu u okna a musila jsem jíti s ní, kdežto vikomta zničila pohledem. Byla jsem tedy odvedena na pohovku na druhém konci pokoje a vecpána mezi kmotru a markýzovu matku. Můžeš si pomysliti, jak mne to zlobilo. Ale já jsem jí to oplatila, schválně jsem se dívala na markýza, který mlčky a jako bubák seděl u své Viktoriny (smějí nyní spolu mluviti, pokud nejsou sami v komnatě). To jej tak znepokojovalo, že nemohl dávati pozor na to, co mu Vik- torine říká. A když konečně vstal, přišel k nám a tázal se, zda jsem již viděla nového »Rohožkáře«, co hrabě právě koupil a byl umístěn v druhém saloně, půjdu-li se na něho podívati? — myslím, že asi kmotra litovala, že mne nenechala na pokoji s vikomtem. Nemohla nic říci, vždyť již polovice společnosti odešla prohlednouti si obraz; vstala jsem proto hned a šla jsem s ním. Jeho matka jest o mnoho let starší než baronka a není ani dost málo tak veselá jako ona. Viděla jsem je — kmotru a ji — jak pokyvovaly úzkostlivě hlavami, když jsme odcházeli jistě že naříkaly, jaké mají Angličané špatné vychování.
Viktorin Vik Angličan
17 article
Markýz pravil, že jest to hrozné, jak trpí a ježto začne právě tanec, slíbím-li mu první valčík? Řekla jsem »zajisté« a tu jsme se dostali právě do druhého salonu a vedle markýzy. Usmála se svým milým, dobrým úsmě- vem, který jakoby si vždycky ze všeho tropil žert a vstr- čivši svůj jazyk do skulinky, zašeptala: »Toť podařená komedie, nevidáno trochu šelmovství, jen se bavte !« A to jsem také učinila. Byla jsem ve výtečné ná- ladě, markýz mi přizvukoval a byli jsme tak veselí jako skřivánci, až jsem uslyšela markýzovu matku, která šla za námi, jak mu říkala kyselým hlasem, že patrně za- staré rodiny. Jídlo bylo neobyčejně dobré, ale zde jest důkazem dobré obsluhy, když se celý oběd — nevím ani z kolika chodů — odbude za hodinu. A sotva spolkneš sousto, již seberou talíř a počneš do sebe cpáti něco ji- ného. Ale u hrozného člověka, hltajícího vedle mne a s těmi zubícími se děvčaty zdálo se mi i čtyřicet minut věčností.
18 article
Potom v saloně poslali »jeunes filles« na druhý konec pokoje, aby si povídaly za dozoru »vlečné lodi«, jež neobědvala, ale čekala. Kdybys byla slyšela jejich řeči, matinko! Bylo to ještě horší, než když tehdy přišly ony dvě k svačině. Prostě nekonečný řetěz otázek k Vik- torině o markýzovi a hyhání, že snad samy také budou zasnoubeny! Jest to prazvláštní, jak se mohou vůbec pro- měniti ve vtipné a okouzlující dámy jako je Héloise a markýza. Ovšem, tyto zde jsou jen venkovští bezvýznamní lidé, o nichž by se Héloise ani nezdálo v Paříži ; tam snad jsou děvčátka lepší. Viktorine jim řekla, že markýz jest »krásný jako archanděl Michael« a že ji »horoucně zbožňuje«! Co na- stane, odřekne-li přece jen, až to přijde do tuhého ! Jean doprovází nás zejtra — Anežku a mne — do Paříže, aby nás dopravil bezpečně do Dieppu. Doufám, že nebude míti opět nějaký záchvat ve vlaku. Řeknu Anežce, aby si vzala do svého vaku hodně voňavek a likérů a láhev sodové vody, slýchávám často, že při záchvatu nejlépe působí na člověka náhlé leknutí a kdyby došlo na nejhorší, můžeme na něho chrstnouti sodovku. — Však dobrou noc, drahá Alžběta. matinko, Tvá Tě milující dcera Douška. Fouká děsný vítr. Snad se neutopím, až poplujeme přes úžinu. Její zprávy.
Vik Héloisa Viktorin Michael Jean Anežka Alžběta Paříž