1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. dubna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Boj proti neněmeckým universitám.
Z Vídně, 16. dubna. Na dvou fron-
tách zahajují Němci boj proti neně
meckým universitám. Na frontě
proti Vlachům a na frontě proti Čechům
Zaznamenali jsme v listě ranním projev bý-
valého ministra dra. Arnošta Plener ao
vlašské universitě, projev, jí příznivý.
Prapodivně kontrastuje s tímto osvědčením
bývalého vůdce Němců rakouských telegram
inšprucký, že poslanec dr. Erler s purk-
mistrem a místopurkmistrem hlavního města
tyrolského svolávají na zejtřek německé vo-
ličstvo ke schůzi, ve které má býti prote-
stováno proti utrakvisaci in
šprucké university.
»Oesterreichische Volkszei-
tung« pokračuje v odboji proti zřízen
universit v hlavním městě mo-
ravském, v odboji, ke kterému dal včera
podnět v témž listě dr. Chiari. Vzpome-
nutý list píše, že Čechům nestačí všechny
hmotné výhody, kulturní vymoženosti a vý-
sledky, jakých nabyli v oborech administra-
tivy. Také jmenování českých úřadníků
soudců Čechům nedostačuje. Ceho se domá-
hají, je zjevné pokoření Němcův
markrabství a brutální vydání jich
zájmů. Odpověď vlády musí býti dána brzv.
Němec
Vlach
Čecho
Plener
doktor
Erler
Chiari
Němcův
Vídeň
vlašský univerzita
Oesterreichische Volkszei
6
article
Tedy: Zřízení německé a české uni-
versity na Moravě jest pokořením Němců
a poškozením jich zájmů! V jedné věci též
souhlasíme s panem drem. Chiarim a hlav-
ním orgánem německé strany lidové ve Vídni
že totiž odpověď vlády m u s
býti dána brzy. Předpokládáme, ba oče-
káváme se vší určitosti, že dle odpovědi
té zachovají se Čechové též
hned na počatku jarní kampaně
Podle slova, jež pronesl předevčírem místo-
předseda dr. Žáček na schůzi přerovské
možno se nadíti, že také tento moravský po
litik jest odhodlán k nejkrajnějš
opposici, bude-li vláda poslušna více než
zájmu spravedlnosti, více než zájmu, který
ji káže míti zřetel na vlastní prospěch —
terroru německé menšiny moravské.
Ted
Němec
Chiari
Čecho
doktor
Žáček
Morava
Vídeň
7
article
Čeština na dolnorakouských
obecných školách.
Z Vídně, 16. dubna. Dolnorakouský
zemský výbor uveřejňuje právě zprávuo
školství dolnorakouském. Konstatuje se tam,
že na 11 školách obecných v tří-
dách nižších vyučuje se česky.
V některých pak také v třídách vyšších,
pokud jde o náboženství. »Ostdeutsche
Rundschau«, která nemůže snést, že
dne 26. t. m. má se v Karlově divadle za
příčinou jubilea divadelního spolku »Po-
krok« hráti česky pro zvané hosty, bouří
proti připouštění češtiny na obecných ško-
lách dolnorakouských, vykládajíc, že je to
jenom průprava k zavedení češtiny jako
zemského jazyka a zřízení veřejných škol
s českým jazykem vyučovacím v Dolních
Rakousích. Zároveň list volá po známém
návrhu Koliskově, kterým má býti němčina
prohlášena za výhradně vyučovací jazyk
všech obecných a měšťanských škol dolno-
rakouských, vyčítaje, že tento návrh, přijatý
jednomyslně sněmem zemským, nedoše
sankce.
Z uherského sněmu.
Z Pešti, 16. dubna. Dnes počíná jarní
kampaň říšského sněmu uherské-
ho. Ve sněmovně poslanecké budou napřed
uvedeny na přetřes události v hon-
védské kadetce pětikostelecké
Odtud několik chovanců bylo propuštěno,
poněvadž zdráhali se zpívati cí-
sařskou hymnu. Kromě toho chce
strana neodvislosti podati dotaz v příčině
propuštění maďarských zřízenců haličské
státní dráhy, která je nechtěla zaměstnávat,
poněvadž nejsou mocni jazyka polského.
Dr. Körber důvěřuje.
Z Vídně, 16. dubna. Ministerský před-
seda dr. Körber měl se zpravodajem
neapolského »Ma tinu« krátkou rozmluvu.
ve které řekl, že vnitřní těžkosti,
které jest mu překonati, vyžadují vytrvalosti
a trpělivosti, že však doufá, že dospěje
k cíli, bude-li mu dopřáno času
Hovor týkal se dále smluv obchod
ních a styků rakousko-italských
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h.
Koliskův
doktor
Körber
Vídeň
Dolní Rakousy
Pešť
Ma
Praha
Karlov divadlo
Ostdeutsche Rundschau
8
article
SII
SII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici
číslo3.
a expedice.
9
article
Dr. Körber pravil, že vlády obou států
Poctivé se snaží, aby uklidily vše, co vésti
může k neshodám.
Malé příhody naskytují se na obou stra-
nách, avšak nezasluhují pozornosti. Vyslovil
naději, že obchodní smlouvy u za-
vřeny budou, ba věří, že budou projed-
nány tarifní osnovy a že bude přijat tarií
všemi šesti sněmovnami, rakouskými, uher-
skými a italskými. Ovšem, nesmí se zahostiti
předem žádná malomyslnost. Také po té
stránce třeba trpělivosti a vytrvalosti.
doktor
Körber
10
title
Telegrafické zprávy.
11
article
Z úřadního listu.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 16. dubna. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« uveřejňuje zákon ze dne 14.
dubna 1903 za příčinou ochrany jména a zna-
ček společnosti Červeného kříže.
Císař potvrdil sněmem království
českého přijatý zákon za příčinou
změny paragrafů 2. a 7., jakož i žrušení § 6.
zákona ze dne 14. prosince 1888, kterýmž na
základě zákona ze dne 17. června 1888 se
prohlašují ustanovení v příčině odměny za
vyučování náboženství na veřejných školách
obecných.
Císař jmenoval podmaršálka Oskara P ar.
manna, inspektora armádní školy střelecké
a předsedu komise pro posuzování aspirantů na
hodnost štábních důstojníků, náměstkem vrch-
ního velitele zemské obrany zemí na říšské-
radě zastoupených.
Řeč srbského krále Alexandra.
Z Bělehradu, 16. dubna. (C.-B.) Při
slavnostní hostině, jež se konalav
královském zámku za příčinou des áté ho
výročního dne, kdy král Alexandr vlády
se ujal, pronesl ministerský předseda Cincar
Markovič vzletný přípitek královským man-
želům. Odpovídaje na tento přípitek děkoval
král Alexandr ministerskému předsedovi
za projevená blahopřání, vytkl hlavními rysy
dějiny dosavadního rozvoje srbského státu a
poukázal na první památnou dobu let 1815 až
1878, v níž Srbsko dlouho bylo jediným kře-
sťanským státem, jenž v skutek uváděl ideje
Alexandr
Markovič
Vídeň
Bělehrad
Wien Zeitung
Červený kříž
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Když padalo listi.
Napsala Krista Nev šímalová.
Slunce dlouhými svými paprsky objímá
zemi. Chladně ji objímá bez horoucího políbení.
A poněvadž horoucí pocel jeho byl zdrojem ži-
vota veškery přírody, zachmuříla tato svou tvář,
zasmušila se, oděla se smutkem, když se jí ho
nedostalo. Rozházené květy po lukách i zahra-
dách sklonily hlavinky, ožehnuty byvše prvním
mrazivým dechem severního větru. Zmlkli
pěvci, přestaly bzučeti včelky, jen tu a tam vzdu-
chem se ozývá „evrlík“ osamělého vrabce.
Na všem leží těžký, teskný klid a smutek.
Korunami stromů kvílí chladný severák a opíraje
se do zbytků sežloutleho a zrudlého listí, srážíje
k zemi v podobě hejna pestrých ptáků. Od-
fouknuté lupení víří a poletuje chvíli vzduchem
a potom teprv s mírným ševelem dopadá k zemi,
kterou pokrývá malovaným kobercem.
Toť každoroční tvář podzimní přírody s ma-
lými jen odchylkami — — —. To rudé a žluté
listí, šelestící pod nohama paní Evy Smutné, bu-
dilo v duši její vzpomínku nad jiné trpkou, vzpo-
mínku, při které se jí mocně svíralo srdce a oč
se zalévaly horkými těžkými slzami.
Ano, zrovna takovou tváří na ni zírala pří-
roda před deseti lety. Tenkráte procházela se po
čerstvě napadaném listí, držíc za malounkou
ručku svého Vratíka, své dítě jediné, svou naději
svou radost, svou pýchu.
Krist
Smutná
13
article
Vidí jej dnes opět živě, jak násilím vyprosti
svou ručku z ruky její, aby se hnáti mohl za
širokým javorovým listem, který před ním, vě
trem jsa unášen, letěl jako pestrý motýl, se-
daje k zemi a zase se vznášeje do vzduchu.
Vidí jej s jakou radostí třímal v ručce list
kterého se namáhavě zmocnil, který však odhodiv
po malé chvilce znova se rozběhl za jiným, c
chvíle se po suchém listí váleje a radostí výskaje.
Vidí ho, jak se mu očka rozkoší smála a jak
se mu rychlým pohybem líčka nachem rozčerve-
nala. Pociťuje, s jakou rozkoší zlíbala tenkráte
nevinná ta očka i ty růžinky na bělostných líčkách
svého klučiny.
A paní Eva vzpomíná dále, jak Vratík ne
chtěl jíti domů, jak toho ještě nechápal, že vy-
stoupila těžká, šedivá mlha, stěžujíc dech pozd
ním chodcům a že mrazivý vítr ofukoval zpo-
cené jeho tílko.
Vzpomíná, jak byla slabá tehda vůči svému
děcku a trpce si vyčítá, proč ho násilím neod
nesla domů.
Eva
14
article
Druhého dne na to Vratík sesmutněl. Jeho
očka jindy tak jasná a smavá se zkalila, s líčel
spadly růže a hošík jindy skotačivý a dovádějíc.
jako bujné kůzle, náhle se stal klidným, poklá
daje hlavinku, kam se mu událo.
Ani hračky zamilované, ani vybrané lahůd
ky neměly pro něho půvabu. Vratík se rozstonal
A nyní vzpomíná paní Eva, jak odnesla te
telící se dítě do malované jeho postýlky a jak
ono vnořivši svou kučeravou hlavinku v bělostn
podušky brzy usnulo.
Eva
15
article
Vzpomíná, jak se zatajeným dechem stála
nad ním, pozorujíc jeho dech a každé jeho hnutí,
vzpomíná, jak se jí srdce svíralo, když patřila
na to, jak mu horečka do bílých tváří vtiskla
ohnivé růže, když viděla, jak sebou malé tílko
škubalo z nepokojného sna a jak potom všecek
vyděšen srdceryvně zvolal: „Matinko!“
Oh, jak ji ten děsivý výkřik tehda polekal,
jak v ní ztajil všechen život! Do dnes jej slyší,
do dnes vzpomíná, co v tom jeho „matinko“ vše
bylo utajeno. Byly to dětská bázeň, úzkost, stesk
a volání o pomoc k té, která byla ochotna vy-
cediti poslední kapku krve a zemříti několikráte
po sobě, jen kdyby byla mohla pomoci, ulehčiti
svému děcku.
Ach, těch hrozných okamžiků vzpomíná,
jak přišel lékař a zjistiv nejstrašnější z dětských
nemoci, spálu, jak nařizoval, co vše se státi má.
I na to myslí, jak řadu dní a nocí vydržela u po-
stýlky svého trpícího synka, bez oddechu, bez
jediné potřeby pro sebe, neklesajíc, neumolé-
A když nemoc nechtěla ze svých spárů pu-
stiti své oběti, když horečky přibývalo a vy-
prahlé rty dětské se již skoro ani nepohybovaly,
tu paní Eva vzpomíná, jak v strašné bolesti všecka
zoufalá se vrhla na kolena před všeslitovníka,
v jehož neskonalou dobrotu a lásku pevně věřila,
a jak ho prosila za pomoc, za přispění!
Leč ani bůh všemohoucí neslyšel tehda je-
jího hořkého nářku, neviděl těžkých jejích slz
a její kruhý bol ho nepohnul k slitování.
Její Vratík skonal — —
Skonal tenkráte, když padalo listí.
vajíe —
Eva
bůh