ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0a22a070-70e7-11dc-af54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 13, person 27, org 4, work 2
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. dubna.
Praha
2 masthead
K číslu 104
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Boj proti neněmeckým universitám. Z Vídně, 16. dubna. Na dvou fron- tách zahajují Němci boj proti neně meckým universitám. Na frontě proti Vlachům a na frontě proti Čechům Zaznamenali jsme v listě ranním projev bý- valého ministra dra. Arnošta Plener ao vlašské universitě, projev, jí příznivý. Prapodivně kontrastuje s tímto osvědčením bývalého vůdce Němců rakouských telegram inšprucký, že poslanec dr. Erler s purk- mistrem a místopurkmistrem hlavního města tyrolského svolávají na zejtřek německé vo- ličstvo ke schůzi, ve které má býti prote- stováno proti utrakvisaci in šprucké university. »Oesterreichische Volkszei- tung« pokračuje v odboji proti zřízen universit v hlavním městě mo- ravském, v odboji, ke kterému dal včera podnět v témž listě dr. Chiari. Vzpome- nutý list píše, že Čechům nestačí všechny hmotné výhody, kulturní vymoženosti a vý- sledky, jakých nabyli v oborech administra- tivy. Také jmenování českých úřadníků soudců Čechům nedostačuje. Ceho se domá- hají, je zjevné pokoření Němcův markrabství a brutální vydání jich zájmů. Odpověď vlády musí býti dána brzv.
Němec Vlach Čecho Plener doktor Erler Chiari Němcův Vídeň vlašský univerzita Oesterreichische Volkszei
6 article
Tedy: Zřízení německé a české uni- versity na Moravě jest pokořením Němců a poškozením jich zájmů! V jedné věci též souhlasíme s panem drem. Chiarim a hlav- ním orgánem německé strany lidové ve Vídni že totiž odpověď vlády m u s býti dána brzy. Předpokládáme, ba oče- káváme se vší určitosti, že dle odpovědi té zachovají se Čechové též hned na počatku jarní kampaně Podle slova, jež pronesl předevčírem místo- předseda dr. Žáček na schůzi přerovské možno se nadíti, že také tento moravský po litik jest odhodlán k nejkrajnějš opposici, bude-li vláda poslušna více než zájmu spravedlnosti, více než zájmu, který ji káže míti zřetel na vlastní prospěch — terroru německé menšiny moravské.
Ted Němec Chiari Čecho doktor Žáček Morava Vídeň
7 article
Čeština na dolnorakouských obecných školách. Z Vídně, 16. dubna. Dolnorakouský zemský výbor uveřejňuje právě zprávuo školství dolnorakouském. Konstatuje se tam, že na 11 školách obecných v tří- dách nižších vyučuje se česky. V některých pak také v třídách vyšších, pokud jde o náboženství. »Ostdeutsche Rundschau«, která nemůže snést, že dne 26. t. m. má se v Karlově divadle za příčinou jubilea divadelního spolku »Po- krok« hráti česky pro zvané hosty, bouří proti připouštění češtiny na obecných ško- lách dolnorakouských, vykládajíc, že je to jenom průprava k zavedení češtiny jako zemského jazyka a zřízení veřejných škol s českým jazykem vyučovacím v Dolních Rakousích. Zároveň list volá po známém návrhu Koliskově, kterým má býti němčina prohlášena za výhradně vyučovací jazyk všech obecných a měšťanských škol dolno- rakouských, vyčítaje, že tento návrh, přijatý jednomyslně sněmem zemským, nedoše sankce. Z uherského sněmu. Z Pešti, 16. dubna. Dnes počíná jarní kampaň říšského sněmu uherské- ho. Ve sněmovně poslanecké budou napřed uvedeny na přetřes události v hon- védské kadetce pětikostelecké Odtud několik chovanců bylo propuštěno, poněvadž zdráhali se zpívati cí- sařskou hymnu. Kromě toho chce strana neodvislosti podati dotaz v příčině propuštění maďarských zřízenců haličské státní dráhy, která je nechtěla zaměstnávat, poněvadž nejsou mocni jazyka polského. Dr. Körber důvěřuje. Z Vídně, 16. dubna. Ministerský před- seda dr. Körber měl se zpravodajem neapolského »Ma tinu« krátkou rozmluvu. ve které řekl, že vnitřní těžkosti, které jest mu překonati, vyžadují vytrvalosti a trpělivosti, že však doufá, že dospěje k cíli, bude-li mu dopřáno času Hovor týkal se dále smluv obchod ních a styků rakousko-italských Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h.
Koliskův doktor Körber Vídeň Dolní Rakousy Pešť Ma Praha Karlov divadlo Ostdeutsche Rundschau
8 article SII
SII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici číslo3. a expedice.
9 article
Dr. Körber pravil, že vlády obou států Poctivé se snaží, aby uklidily vše, co vésti může k neshodám. Malé příhody naskytují se na obou stra- nách, avšak nezasluhují pozornosti. Vyslovil naději, že obchodní smlouvy u za- vřeny budou, ba věří, že budou projed- nány tarifní osnovy a že bude přijat tarií všemi šesti sněmovnami, rakouskými, uher- skými a italskými. Ovšem, nesmí se zahostiti předem žádná malomyslnost. Také po té stránce třeba trpělivosti a vytrvalosti.
doktor Körber
10 title
Telegrafické zprávy.
11 article Z úřadního listu.
Z úřadního listu. Z Vídně, 16. dubna. (C.-B.) »Wiene Zeitung« uveřejňuje zákon ze dne 14. dubna 1903 za příčinou ochrany jména a zna- ček společnosti Červeného kříže. Císař potvrdil sněmem království českého přijatý zákon za příčinou změny paragrafů 2. a 7., jakož i žrušení § 6. zákona ze dne 14. prosince 1888, kterýmž na základě zákona ze dne 17. června 1888 se prohlašují ustanovení v příčině odměny za vyučování náboženství na veřejných školách obecných. Císař jmenoval podmaršálka Oskara P ar. manna, inspektora armádní školy střelecké a předsedu komise pro posuzování aspirantů na hodnost štábních důstojníků, náměstkem vrch- ního velitele zemské obrany zemí na říšské- radě zastoupených. Řeč srbského krále Alexandra. Z Bělehradu, 16. dubna. (C.-B.) Při slavnostní hostině, jež se konalav královském zámku za příčinou des áté ho výročního dne, kdy král Alexandr vlády se ujal, pronesl ministerský předseda Cincar Markovič vzletný přípitek královským man- želům. Odpovídaje na tento přípitek děkoval král Alexandr ministerskému předsedovi za projevená blahopřání, vytkl hlavními rysy dějiny dosavadního rozvoje srbského státu a poukázal na první památnou dobu let 1815 až 1878, v níž Srbsko dlouho bylo jediným kře- sťanským státem, jenž v skutek uváděl ideje
Alexandr Markovič Vídeň Bělehrad Wien Zeitung Červený kříž
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Když padalo listi. Napsala Krista Nev šímalová. Slunce dlouhými svými paprsky objímá zemi. Chladně ji objímá bez horoucího políbení. A poněvadž horoucí pocel jeho byl zdrojem ži- vota veškery přírody, zachmuříla tato svou tvář, zasmušila se, oděla se smutkem, když se jí ho nedostalo. Rozházené květy po lukách i zahra- dách sklonily hlavinky, ožehnuty byvše prvním mrazivým dechem severního větru. Zmlkli pěvci, přestaly bzučeti včelky, jen tu a tam vzdu- chem se ozývá „evrlík“ osamělého vrabce. Na všem leží těžký, teskný klid a smutek. Korunami stromů kvílí chladný severák a opíraje se do zbytků sežloutleho a zrudlého listí, srážíje k zemi v podobě hejna pestrých ptáků. Od- fouknuté lupení víří a poletuje chvíli vzduchem a potom teprv s mírným ševelem dopadá k zemi, kterou pokrývá malovaným kobercem. Toť každoroční tvář podzimní přírody s ma- lými jen odchylkami — — —. To rudé a žluté listí, šelestící pod nohama paní Evy Smutné, bu- dilo v duši její vzpomínku nad jiné trpkou, vzpo- mínku, při které se jí mocně svíralo srdce a oč se zalévaly horkými těžkými slzami. Ano, zrovna takovou tváří na ni zírala pří- roda před deseti lety. Tenkráte procházela se po čerstvě napadaném listí, držíc za malounkou ručku svého Vratíka, své dítě jediné, svou naději svou radost, svou pýchu.
Krist Smutná
13 article
Vidí jej dnes opět živě, jak násilím vyprosti svou ručku z ruky její, aby se hnáti mohl za širokým javorovým listem, který před ním, vě trem jsa unášen, letěl jako pestrý motýl, se- daje k zemi a zase se vznášeje do vzduchu. Vidí jej s jakou radostí třímal v ručce list kterého se namáhavě zmocnil, který však odhodiv po malé chvilce znova se rozběhl za jiným, c chvíle se po suchém listí váleje a radostí výskaje. Vidí ho, jak se mu očka rozkoší smála a jak se mu rychlým pohybem líčka nachem rozčerve- nala. Pociťuje, s jakou rozkoší zlíbala tenkráte nevinná ta očka i ty růžinky na bělostných líčkách svého klučiny. A paní Eva vzpomíná dále, jak Vratík ne chtěl jíti domů, jak toho ještě nechápal, že vy- stoupila těžká, šedivá mlha, stěžujíc dech pozd ním chodcům a že mrazivý vítr ofukoval zpo- cené jeho tílko. Vzpomíná, jak byla slabá tehda vůči svému děcku a trpce si vyčítá, proč ho násilím neod nesla domů.
Eva
14 article
Druhého dne na to Vratík sesmutněl. Jeho očka jindy tak jasná a smavá se zkalila, s líčel spadly růže a hošík jindy skotačivý a dovádějíc. jako bujné kůzle, náhle se stal klidným, poklá daje hlavinku, kam se mu událo. Ani hračky zamilované, ani vybrané lahůd ky neměly pro něho půvabu. Vratík se rozstonal A nyní vzpomíná paní Eva, jak odnesla te telící se dítě do malované jeho postýlky a jak ono vnořivši svou kučeravou hlavinku v bělostn podušky brzy usnulo.
Eva
15 article
Vzpomíná, jak se zatajeným dechem stála nad ním, pozorujíc jeho dech a každé jeho hnutí, vzpomíná, jak se jí srdce svíralo, když patřila na to, jak mu horečka do bílých tváří vtiskla ohnivé růže, když viděla, jak sebou malé tílko škubalo z nepokojného sna a jak potom všecek vyděšen srdceryvně zvolal: „Matinko!“ Oh, jak ji ten děsivý výkřik tehda polekal, jak v ní ztajil všechen život! Do dnes jej slyší, do dnes vzpomíná, co v tom jeho „matinko“ vše bylo utajeno. Byly to dětská bázeň, úzkost, stesk a volání o pomoc k té, která byla ochotna vy- cediti poslední kapku krve a zemříti několikráte po sobě, jen kdyby byla mohla pomoci, ulehčiti svému děcku. Ach, těch hrozných okamžiků vzpomíná, jak přišel lékař a zjistiv nejstrašnější z dětských nemoci, spálu, jak nařizoval, co vše se státi má. I na to myslí, jak řadu dní a nocí vydržela u po- stýlky svého trpícího synka, bez oddechu, bez jediné potřeby pro sebe, neklesajíc, neumolé- A když nemoc nechtěla ze svých spárů pu- stiti své oběti, když horečky přibývalo a vy- prahlé rty dětské se již skoro ani nepohybovaly, tu paní Eva vzpomíná, jak v strašné bolesti všecka zoufalá se vrhla na kolena před všeslitovníka, v jehož neskonalou dobrotu a lásku pevně věřila, a jak ho prosila za pomoc, za přispění! Leč ani bůh všemohoucí neslyšel tehda je- jího hořkého nářku, neviděl těžkých jejích slz a její kruhý bol ho nepohnul k slitování. Její Vratík skonal — — Skonal tenkráte, když padalo listí. vajíe —
Eva bůh