1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 22. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. tist
předy lácí ser
v Praze v alasinistracl
za mniěsí
a čivrt kla . . . . 6 K-
s drojí česšškos
na niásíe
na čklta . . . . 7 K 0
ve slalkásh: zK ook
sa měcíe .
Poštout
nnese, . . . . . keh
na čtsst lela
sdjí zisilko-
sa ntřsie
čtnnt lela . . . . 11 K 4o
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Schůze Čechů v Opavě.
Z Opavy, 21. srpna. Dnes konala se zde
schůze Čechů z Opavy a okolí v záležitosti
zřízení slovanských parallelek ve
Slezsku. Konala se v místnostech Besedy.
Na ulici nebyl uspořádán žádný projev. Po za-
hájenl schůze a uvítání účastníků přešlo se
ihned k jednání o jediném předmětu schůze.
totiž o zřízení slovanských poboček na něme-
ekých učitelských ústavech v Téšíně a Opavě.
Všichni řečníci kladli důraz na to, že z ří-
zení těchto poboček jest jeno
splátkou na velký dluh kulturní,
kterým je vláda vůči Slovanům vázána a že
Slované se nevzdají svého práva na samo-
statný ústav učitelský ve Slez-
sku. Jsou nuceni na tom trvati, aby měl
vlastní ústav, vyhovující jich kulturním potře-
bám. Odpor Němců jest neoprávněn a jest jen
způsobilý přiostřiti ještě nynější národní protivy.
Vynášejí-li Němci svůj vztek nad nutným
opatřením vlády na ulici, a této přiležitosti po-
užívají k neloyalním projevům, musí právě
Slované rakouští dokázati, že přes to,že
jsou odstrkováni, jsou věrnými občany stát-
ními.
Čecho
Slovan
Němec
Opava
Slezsko
Na ulice
Téšín
Slovan
6
article
Řečníci dále vyslovovali přesvědčení,ž
též Poláci, kteří rovněž mají právo na samo-
statný učitelský ústav s ostatními Slovany
půjdou s Čechy solidár niě.
Schůze byla zakončena výzvou, aby vše-
liké nájezdy a provokace Němců byly ignoro
vány a účastníci nedali se ji m
strhnouti k porušení klidu, čímž
by důstojnost dnešní schůze mohla utrpěli.
Když byla přijata resoluce, ve které se pro
hlašuje, že Slované mají právo na samostatn
učitelské ústavy, byla schůze o 12. hodině po
lední skončena. Účastníci na to po jednomz
Besedy odcházeli. Také na ulici se zdrželi vše
likých projevů.
Na Horním náměstí bylo shromážděno ně
kolik německých výrostků, kteří spustili » Wachi
am Rhein«, když spatřili Čechy z Besedy vy
cházející. Tito si však Němců nevšimali ašl
klidně.
Němci protestují dále.
Z Opavy, 22. srpna. Dne 28. t. m. koná
se ve Frývaldově německá schůze protestní prot
zřízení slovanských poboček. Promluví též dr
Kaiser, místopředseda poslanecké sněmovny
Zdražení kořalky a likérů.
Z Brna, 22. srpna. Na schůzi moravských
továrníků pro výrobu kořalky a likérů bylo
usneseno zdražiti cenu těchto výrobků
10% poněvadž lih zdražil.
Polák
Němec
Slovan
Čecho
Kaiser
Čechy
Horní náměstí
Opava
Frývaldov
Brno
Wachi be Rhein
poslanecký sněmovna
7
article
Telegramy „Národních Listů“
Telegramy „Národních Listů“
Křest velkoknížete následníka.
Z Pethrohradu, 21. srpna. (C B.) Obřady
křtu velkoknižete následníka trůnu byly už
stanoveny. Kmotry budou císařovna - vdova
Mari a Feodorovna, císař Vilém, král
Eduard, velkovévoda Hessenský, prin-
cezna Viktoria anglická, velkokníže Ale
xej Alexandrovič, velkokníže Mic ha
Nikolajevič a velkokněžna Alexandra
Josefovna.
Vrah Plevův zemřel.
Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Proslýchá
se, že vrah ministra Pleva, který byl agno-
skován jako syn kupce Sazumova z Ufy
před čtyřmi dny zemřel.
Proti lupičským nájezdům Albáncův.
Z Cařihradu, 20. srpna. (C.-B.) Generáln
inspektor Hilmi paša vyslal do sandžaku
diberského ve vilajetu monastýrském komisi.
jež tamější Albánce přiměti má, aby za-
stavili lupičské nájezdy, jimiž stejně
trpí křesťané jako mohamedáni.
Hrozící nepokoje.
Z Cařihradu, 20. srpna (C.-B.) Vali sko
pijský, Šakir paša, odcestoval s velitelem
četnictva Galibem bejem do Ipeku
kdež prý se očekávají pro zavedení soudní po-
licie a žandarmerie vážné výtržno s ti.
Vilém
Eduard
Viktoria anglický
Alexandrovič
Microscopium
Nikolajevič
Alexandr Josefovna
Plevův
Pleva
Sazumův
Albáncův
Hilmi paša
Albánec
Vali
Pethrohrad
Mari
Petrohrad
Ufa
Cařihrad
8
article
Povstání v Paraguayi.
Z Buenos-Ayres, 21. srpna. (C.-B.) Dle
časopiseckých zpráv žádají povslalci v Paraguayi.
aby president republiky odstou-
pil. Tento však odstoupiti nechce. Povstalei
zřídili tedy zatímni vládu ve Ville del Pilar.
Presidentem této vlády je generál Ferreira.
Bezděčná bitva.
Ze Santiaga, 21. srpna. (C.-B.) »Agenee
Havase oznamuje: Dle telegramu z Li my
sveden na hranici Eenadoru boj mezi voj
sky peruanským a ecuadorským.
Vojsko ecuadorské bylo poražen
a jeho velitel zajat. Obě vlády zavedly
vyšetřování, z jaké příčiny boj vznikl.
Ferreira
Agenee Havas
Paraguay
BuenosAyres
Villa del Pilar
Santiago
9
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Boj o Port Artur.
Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Offi
ciální zpráva. V telegramu zaslaném ge
nerálem Stesslem carovi ze dne 3. (16.)
t. m. se praví: Japonci útočili po dv
dny na výšiny u Uglavaje. Všechny
útoky byly však odraženy a výšiny
Uglavaja, Vysokaja a Divisionaj
jsou v našich rukou. Ztráty nepří
tele jsou velice značné. Dnes ráno objevil
se před našimi předními strážemi japonský par-
lamentář major Yamooki s listem, podepsa-
ným generálem Nodzu a admirálem Togem,
kterýž obsahoval vyzvání, aby byla pev
nost vydána. Návrh ten byl ovšem
zamítnut. Jsem šťasten, moha oznámiti, ž
vojsko, jehož stav jest výtečný
hrdinně bojuje.
Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) »Ruské
tel. ag.« oznamuje z Čifu ze dneška: Dle sdě
lení z čínských pramenů obnovili Japone
dne 19. srpna večer a dne 20. rán
útok na Port Artur. Byli však odra-
ženi se ztrátami, jež převyšují ztráty
ze dnů 17. a 18. srpna. Útoku toho
zúčastnily se prý též oddíly ja-
ponské gardy. Současně střílely
japonské lodi na Port Artur, ale
nedocílily žádného úspěchu. Ani na
hradbách ani na městě nebyly
učiněny žádné škody. V posledních
dnech obrátili Japonci svou celou pozornost
k Port Arturu a zanedbali Ljaojan.
Z Čifu, 21. srpna. (C. B) Proslýchá se,
že Japonci dobyli tvrze číslo 25u
Port Arturu, vzdáleně jednu míli na sever
od Zlatého vršku. Džunka, která připlula z ostrovů
Miaotao do Tančanu, oznamuje, že spatřila včera
pět japonských válečných lodl, které honily dvě
ruské lodi, plující na Východ.
Artur
Japonec
Divisionaj
Yamooki
Nodza
Port
Petrohrad
Togo
Port Artur
Čif
10
article
Křižák »Novik-,
Z Tokia, 21. srpna. (C.-B.) Japonské kři-
žáky »Čitose« a »Cušima« napadly včera
u Korzakovska kotvící ruský křižák »Novike
a donutily ho vplouti dovnitř přístavu.
Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Zdes
proslýchá, že křižák »Novik« byl japonským
střelami z apálen.
Z Tokia, 21. srpna. (C.-B.) Dle úřadníh
sdělení byl ruský křižák »Novik, který by
na cestě do Vladivostoku, japonskými křižáky
u Korzakovska na ostrově Sachalinu dnes po-
topen. Podrobných zpráv není.
Záležitost »Rešitelného«.
Z Tokia, 21. srpna. (C -B.) Japonská vláda
sdělila dopisovateli »Reuterovy kane. « telegram,
ve kterém vykládá své stanovisko v záležitosti
»Rešitelného«. Prohlašuje tam, že neutralita
Činy jest neúplnou, že se týká jen oněch
území, jež nejsou žádnou z válčících stran ob-
sazena. Rusko nemůže se prý vyhnouti násled-
kům, jež byly způsobeny vysíláním vojskaa
válečných lodí do krajů jen podmínečně ne-
utrálních. »Rešitelný« porušil prý neutralilu,
že použil Čifu jako útočiště. Okolnost ta dala
prý Japoncům právo, považovati dočasně Čifu
za přistav, zahrnutý do oblasti válečné. Tvrzení
o odzbrojení »Rešitelného« nebylo prý pravdi-
vým. Ostatně první útok učinili prý Rusové.
nalezající se na palubě »Rešitelného«, na Ja-
ponce. Japonsko stěžuje si pak kromě toho
ještě na jiné porušení neutrality
Ruskem, na příklad zřízením telegrafie bez
drátů mezi Čífu a Port Arturem a prodlouže-
ním pobytu »Askoldu« a »Gromoboje« v Šan-
chaji.
Japonec
Rus
Artur
Tokio
Petrohrad
Vladivostok
Sachalin
Rusko
Japonsko
Šan
Korzakovsko
Reuterův
11
article
Ruské lodi v Šanchaji.
Ze Šanchaje, 21. srpna. (C. B.) Taolaj
oznámil ruskému konsulovi, kdyby nebylo ihned
vyhověno vyzvání, aby ruské válečné lodi od-
zbrojily nebo ihned opustily přístav, že by
čínská vláda musila odzbrojení provésti sama.
Posádka válečných lodí byla by pak zadržena
až do skončení války. Taotaj odmít! dáti
Rusům povolení k opravě kotlů «A skoldue
a trvá na tom, že »Askold«, který přibyl se
dvěma stroji a s dvěma kotly ku plavbě schop-
nými, musí také v témž stavu odplouti
Ze Šanchaje, 21. srpna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Japonský torpédo-
borec připlul dnes do Vusunu. — Americký
konsul pozval konsuly ostatních mocí na zej
třejší dopoledne ke schůzi, ve kteréž se státi
má úrada o prostředcích, jimiž by se tao fajovi
přispělo v záležitosti ruských lodí.
»Ural«.
Z Viga, 21. srpna. (C.B) Ruský křižák
»Ural« dostal šifrované telegramy. Důstojníei
»Uralu« prohlásili, že ještě jedenáct ji
nýchkřižáků jest pověřeno tý mž
úkolem jako »Úra le.
»Ural« odplul večer do itecka.
Z Gette, 21. srpna. (C.-B.) Jedna loď, jež
se vrátila dnes ráno do přístavu, spatřila ruský
křižák neznámého jména ve Středozemním moři
asi 40 mil od pobřeží.
Ruské loďstvo v Kronštatu.
Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Zpráva
časopisů, že druhá eskadra doďstva ruského dne
16, srpna do Východní Asie odplula, nepotvrzuje
se. Eskadra ještě nevyplula. Není také pravda,
že dnes třeti eskadra výplouti měla. Třeti es-
kadry vůbec není.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Taolaj
Rus
Šanchaj
Reut
Ural
Vigo
Gette
Petrohrad
Asie
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Mučení ve Španělsku.
Ve španělském městě Alcala del Valle za
tčení byli loni pro různé nepokoje někteří stáv
kující dělníci zemědělští. Ve vězení byli hrozně
mučeni, aby prý se doznali z viny svě. Jeden
z nich, Lopez, byl tlučen přes šlapadla a záda
mu zmrskána do krve. Jiným vězňům vrážena
špičatá dřívka pod nehty rukou a nohou, palee
šroubovány a také řeřavým uhlím »pracováno«.
Tak aspoň odhalili někteří vězňové do cíziny
uprchlí a nyní to dotvrdili jiní amnestovaní věz
ňové před redaktory »Imparcialu« a »Grafica«.
Listy ty žádaly, aby vláda věc vyšetřila, ale vládn
místo toho dala je — skonfiskovati. Však krá
Alfons XIII. projevil prý přání, aby vinní úřad-
nici vězeňští byli potrestáni, doloživ: »Zákony
skytají dosti prostředků, aby vinnici byli potre
stáni. Zákona má se užívati bez násilností a bez
přehmatů.« Vláda Maurova však nedbá ni slov
králových, ale ovšem zdá se, že mladému král
schází též vůle, slova svá skutky zdůrazniti
Mezi tím zabýval se věcí jíž i mezinárodní sjezd
socialistický v Amsterodamu, jenž projevil úmysl
boykotovati Španělsko, ač-lí zlořádům takým ne-
učiní přítrž a ač-li zminěné případy mučení ne
budou důkladně vyšetřeny a potrestány. Delegá
sjezdu odebral prý se také již do přístavů fran
couzských, italských a porlugalských, aby vše
potřebné zařídil.
Lopez
Alfons XIII
Maurův
Španělsko
Alcala del Vallo
Amsterodam
13
article
Partikularism v Německu.
Partikularism v Německu.
Brunšvická vláda podala spolkové radě ně
mecké dle některých zpráv protest proti formě
s jakouž vstoupil nový velkovévoda meklen
bursko-střelický na trůn a odůvodnila ho pamět
ním spisem. V něm praví, že velkovévoda
provedl svůj vstup na trůn bez všelikého pr
ohledu na císaře a říši ve formě úplně suverén
ního státu, což odporuje prý ústavě německé
S jiné strany se dodává, že protest brunsvické
vlády způsoben byl tím, že velkovévoda meklen-
bursko-střelický ohlásil vstup svůj na trůn nikol
brunšvickému vladaři, nýbrž vévodovi Cumber-
landskému. Věvoda Cumberlandský jest, jak
známo, legitimním vladařem Brunšvicka, ale
Prusko nevpustilo ho na trůn ten, dosadivši tam
vladařem prince pruského Albrechta a to z dů-
vodu, že vévoda Cumberlandský, dědic krále
hannoverského, Pruskem r. 1866 depossedova-
ného, nechce se nárokův i na hannoverský trůn
zříci a že by tudíž, kdyby i jen na trůn brun-
švický připuštěn byl, bylo to nebezpečím pro
jednotu německé říše. Jestliže nynl ohlašuje
velkovévoda meklenbursko střelický svůj vstup
na trůn vévodovi Cumberlandskému, neporušuje
tím nijak ni legilimních ni ústavních práv, ale
dokazuje jen, že jest aspoň jeden z knížat
německých, který má odvahu, neříditi se vůli
Pruska a diktáty Hohenzollerův.
Albrecht
Cumberlandský
Prusek
Hohenzollerův
Německo
Brunšvicko
Prusko
14
article
Katolický sjezd německý (51.) v Řeznu.
Sjezdy katoliků v Německu počaly již v
r. 1848. V Řeznu samém zasedalo v říjnu 1849
153 delegátů biskupských, nyní čeká se ale ve
starém sídle biskupském účastenství několika
tisíc. Kdežto ale na katolických sjezdech něme-
ckých 18491852 bylo vyhlašováno programem,
že sjezdy nemají se zabývati politickými otázkami
denními, nýbrž že zabývati se musí jen svo-
bodou církve a vyučování, od roku 1871 jsou
tyto sjezdy vlastně jen přehlídkou bojovnýeh
sil »středu«, známé to politické strany katoli
cismu. Někteří vynikajíci kutolici němečtí chtěj
se ale právě proto sjezdu straniti, mezi nimi
i mladý hr. Arco-Zinneberg, člen sněmovny
bavorské. Za to sjezdu zúčastní se nejen arci-
biskup mnichovský Stein, ale na přímý rozkaz
papeže i nuncius Caputo. Jako hosté k sjezdu,
jehož zahájení položeno bylo na včerejší neděli,
ohlášení byli též arcibiskup zaderský Dvorník,
sedmihradský biskup Majláth, dublinský světíci
biskup Dowelly, rektor vídeňské universitya
několik Francouzů, z nichž jeden měl v úmyslu
i na uvitacím večírku vyříditi pozdravy kato-
likův francouzských. Vévoda z Norfolku vyšle
jměnem anglické »Union Catolie« k sjezdu de-
putaci, sestávající z vysoké šlechty. Předsed
řišského sněmu německého hrabě Ballestrem,
jeden z vůdců středu, zdržen jest od činnost
na sjezdu rodinnými záležitostmi.
Stein
Capout
Majláth
Dowell
Francouz
Ballester
Řezno
Německo
Norfolk
ArcoZinneberg
sněmovna
Union Catolie
15
article
Ultimatum vyslancům.
Evropským vyslancům v Tangeru poslán
byl kmeny kraje tamějšího přípis, kterýž vypadá
na oko jako ullimatum. Bojovní kmenové ti žá
dají za odvolání francouských lodí vojenských
i francouzských celních dozorců, jichž vyslání
pokládá se ovšem za úvod ku protektorátu fran
couzskému nad Marokkem. Kmeny — praví se
v připise — přejí si žiti v míru s křesťanským
státy, ale nebude-li prý požadavkům jich vyho-
věno, budou prý nuceny učiniti kroky, jež
zrovna vyslancům budou nejnepřijemnějšími.
Vyslancům ponechána 4denní lhůta k odpovědi
Kmeny ty, které disponují 10.000 muži, sidl
kol do kola Tangeru a nejvzdálenější z nieh
mohou město v 10 hodinách dostihnouti.
Konžské ukrutnosti.
Známy jsou čtenářům našim stesky četně
uveřejňované zvláště z pramenů anglických na
to, jak brutálně vojáci a úřadníci konžského
státu zacházejí s domorodci. Vláda belgická, jež
popírala pravdivost stesků těch, jmenovala mezi-
národní komisi, jež by stesky ty vyšetřovala na
mistě samém. Komise ta odjede 15. záři
Brusselu do konžského státu. Vyšetřování jej
bude trvati 5 až 6 neděl.
K obrovským stávkám v Severní Americe.
Důsledky veliké a dlouhé stávky na světo-
známých jatkách chieagských stávají se stále
citelnějšími pro hospodářský život tamější a
zvláště pro zaměstnavatele. Vůdcově stávky do
konce tvrdí, že masný trust se rozpadl. Teprve
budoucnost ukáže, co jest na tom všem pravdy
Homer Call, tajemník mezinárodní unie řezníků,
pravil: »Největším úspěchem stávky jest, že se
masný trust rozpadl. Na místě, aby podnikatelé
dělnickou unii rozbili, rozpadává se nyní jedna
z největších kombinací, jakou svět kdy viděl.
Tanger
Maroko
Brusel
severní Amerika
Homer Call
mezinárodní unie řezník
16
article
V drobném prodejl:
ranní číslo o zobě . . . za 8b
odpolední
. . . na 2h
Ve slialkieh na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodn . . . . . . . . 3b
Inseráty
platí se hotové rnpřed.
Předplaceni a inserty plijimá rdmina-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se též rodakee
tiskůrna a expedicu „ Národních Listů“
Rukopisy se nevracsjí.
17
article
Během 10 roků — od r. 1890 do r. 1900 —
bylo doeileno sloučení všech velkoobchodů s ma-
sem a počet jatek v zemi z 1741 zmenšen na
760. Nyní nastává protiproud. Majitelové jatek
nahližejí, že většinu obchodního odbytu již ztra-
tili a že dobytkáři vynaloží vše, aby k další
porážce trustu přispěli. Od počátku stávky pra-
cuje se v neodvislých jatkách v Chicagu, Louis-
ville, Cincinnati, Indianapolis, Pittsburgu a Spring-
fieldu ve dne v noci.
Při importu stávkokazů z venkova nasky-
tují se majitelům jatek značné obtíže. Tak po-
dařilo se stávkářům zadržeti 12 Řeků z Mi-
waukee; ti byli odvedeni do hlavního slanu,
kde slibili, že nebudou pracovati. Zvláštním
vlakem přijelo do Chicaga asi 150 černošek a
Italek, a byly dopraveny přímo do jatek. Krátce
před tím opustilo jatky ale asi 100 stávkokazů;
někteří z nich zanechali práci dobrovolně, ostalní
pak byli propuštěni pro neschopnost. Zásilky
dobytka docházejí stále u větším množství; tak
bylo do Chicaga za jediný den dopraveno 3000
kusů hovězího dobytka, 16.000 vepřů a 14.000
ovcí. — Vůdcové stávky otovřeli další dvě skla-
dišté potravin, kolem nichž kupí se po celý den
zástupy lidi; z těchto skladišť jsou zásobovány
rodiny stávkářů. Při rozdělování potravin naský-
tují se značné obtíže, aby se mohlo správně
posouditi, kdo skutečně podporu potřebuje a
kdo ne. Již došlo více stížností, že většinu roz-
daných potravin obdrželi lidé, kteří jsou penězi
doslatečně zásobeni; naproti tomu rodinám,
které skutečně mají bídu a nouzi, nedostalo se
pranie,
Řek
Italka
Chicago
Louis
Cincinnati
Indianapolis
Pittsburg
Spring
18
article
Od počátku stávky bylo léčeno v nemoe-
nici chicagské přes 100 osob, které onemocněly
následkem nedostatečné výživy. Majitelové jatek
tvrdí, že pikety stávkářů oblehají skladištěa
maloobehodníkům zabraňují, aby si odváželi po-
třebné maso. Dochází i k jiným výjevům bouř-
livým, neboť stávkáři brání své druhy v každém
směru. Dva konstáblové, kteří nábytek jisté paní
Marii Andersonové pro nezaplacený nájem vy-
házeli na ulici, byli od srotivšího se lidu kame-
nováni. Manžel paní Andersonové — stávkář —
odešel z města, aby si vyhledal jinde práci.
Paní Andersonová ležela nemocná v posteli, když
se dostavili konstáblové a ji i její nábytek vy-
nesli na ulici. Nemocné poskytli útulek sousedi.
Na místo povolané policejní zálohy obrátily se
proti stávkářům a jejich přívržencům a roze-
hnali je. Nežli se ale policie dostavila, lid' rozbil
kamením dům, ze kterého byla paní Anderso-
nová vyházena.
Do St. Josephu 3. srpna přijel vůdce Don-
nelly a pronesl ke stávkářům delší řeč, ve které
tvrdil, že nynější boj skončí vítězstvím dělníků.
Vzhledem k soudní zápovědi musili stávkáři od-
volati v místě tom své pikety od jatek, kam
mají stávkokazové nyní volný přístup. Úřadně
se popírá, že president Roosevelt má v úmyslu
zakročiti ve stávce na jatkách v Chicsgu.
Anderson
Andersonová
Anderso
Joseph
Roosevelt
St
19
article
VI. slet
VI. slet
sokolské župy podbělohorské.
Po skvělých a posilujících dnech sletu v Č.
Třebové, jimž tak okázale manifestováno ná-
rodní poslání Sokolstva, uspořádán včera v Praze
sjezd župy podbělohorské, rozměrů značných,
spojený nad to s jubilejní slavnosti 20letého
trvání Sokola holešovického. Ačkoliv vlastní
slet určen na den včerejší a valná jeho část
konala se až na výslavišti, úvodem slavnostním
k němu byl již sobotní večer, kdy uspo-
řádáno v lidovém divadle »Uranii« slavnostní
představení. Útulné prostory divadla byly až do
posledního místa obsazeny vybraným obecen-
stvam, jehož převážnou většinu tvořili Sokolové
v krojích.
Večer zahájen byl slavnostním sborem, do-
konale seevičeným a mohutným, neboť zapěn
byl kombinovaným sborem pěveckým, jenž se-
stával z bratři pěveckého kroužku So-
kola pražského, žižkovského, ho-
lešovického a hradčanského. Pěv-
cům dostalo se bouřlivé pochvaly, jež opako-
vána i po přednesu vzletného proslovu, který
sepsal pro slavnost Jaroslav Vrehlický a proci-
těným způsobem přednesl člen divadla » Uranie«
p. Jiřikovský-
Sokol
Vrehlický
Jiřikovský
Č . Třebová
Praha
lidový divadlo
Uranie
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Povím vám něco o své sestře.
Vypravuje mladá slečna.
Šťastní lidé jsou směšní — to je něco hroz
ného! To byste se zděsili — a nasmáli byste se
Jen slyšet mou sestru — ta vždycky povídá
sotvaže popadá dech-
„Jirka! To je blázen! Blázen bláznivý
Ten by líbal celý den! On blázen každou chvíli
pro něco běží ven — protože pokaždé, když při-
jde, mne políbí. A jak políbí — můj božíčku,
Zděnko — jak! To ti přijde — a takhle mne
vezme za bradu — nakloní mi hlavu — a teď já
našpulím pusu, zavřu oči — a on takhle po-ma-
lou-čku pů-ů-c! A třebas ještě dýl! A od něho
je to ještě lepší! No, neviš — — — (a teď se
divá na ruce), od tebe je taky dobrá — no,
opravdu — víš — ale zase jináč dobrá!“
No, tak. A (a se potom opováží říci o svém
mužovi, že je blázen bláznivý.
„A večer — večei než jdu spát, řeknu Jir-
kovi: „Dob-rou noc, Jir-ko! A to mne vezme za
ruce a políbi mne — na to on už čeká! A pane
— jak já si tu pusu vroucně vezmu! Bodejť ne
— když nedostanu až zas ráno. Víš — tu, kte-
rou mne zbudí.
Tak takového má má sestra budíčka. A když
byla svobodná — pořád mi chtěla mého budíčka
vyhodit — prý se vždycky tak ze spaní lekla
a vylila, div se postel nezbořila. A teď se směje,
ještě má oči zavřené — ale to je vlastně pravda
tenhle budíček nezvoní.
Ach, bože, a můj jenom zvoní! —
Také hrávají spolu večer domino.
Jirka
21
article
Domino — to je taková pitomá hra — — —
ale je prý dost slušná, když ji člověk hraje se
svou ženou. To první říkám já, to druhé můj
švakřiček.
Já víml
Jen že jsem byla jednou při tom — to je
vám něco hrozného, jak ti lidé hrají! Počítat to
nedovede — trojka a sedma to je jim pořád
jedno. Nebo pětku má dát — prý žádné nemá
— Bere — bere — už jich má šest a brala b
do soudného dne. A pak se oba ještě opováží
divit, že je hra uzavřena a že mají ještě hro-
madu kamenů lichých.
Bodeť ne. Já vím — když se jenom na sebe
smějou a mačkají si pod stolem ruce! A já —
chudák ubohý — já vám byla do hry celá za-
braná — jen koukám na prkno — za ně dávám
pozor a počítám, až se hory zelenají — hubuju
— o ničem jiném na světě nevím, než o dominu
— a celá jsem už zoufalá, že to tak hrozně
špatně jde. Čekám — čekám — kameny si rov-
nám — na Martě je řada. Jo, to bych se na-
čekala. Misto na kameny, dívají se sobě do očí.
A když přece trošíčku hrají — tak to teprv
nic není. Staví si kameny, aby ten druhý do nich
viděl — podstrkují si — a žádný nechce do-
pustit, aby ten druhý prohrál — oba chtějí pro-
hrát sami. Což je o to — to mi jde pod vousy
(jak se říká) — protože hrajeme o ořechy.
Martha
22
article
Teď se mám dobře, od té doby, co jsemt
prokoukla s těma rukama pod stolem a očima
nad stolem. Ted už nejsem tak hloupá a svědo-
mitá, jako tenkrát. Myslim si: „Ať se smějou
a dám pětku k šestce jen to fikne — po druhé
zase šestku k pětce a směju se taky. Jen že do
hrsti, pro sebe. A oni nic —kde pak — ti mají
jiné starosti!
A pak se ani nemůžou vynadivit, že mají
ještě hromadu kamenů a já že už jsem čistá.
Jak prý se to stalo? Docela prostě — když ne-
jsem ještě vdaná a nemám tedy žádného muže
který by mne stál hromadu ořechů. — A taky
že to tak je. Každý úsměv přijde na jeden ořech
průměrně — já to beru strašně obchodnícky —
a každé smáčknutí ruky na dva. Seberu toho —
a celý týden louskám a nemůžu se dolouskt
žádnou mocí.
Však s těma rukama — to bylo jednou —
— — ne, to mi ani nemůžete věřit. Tak sedáme
si jednou ke hře. To víle — já je trápím, jak
můžu — oba ode mne zkusí — a já se při tom
dělám nevinná a mám radosti za bůh ví kolik
peněz. To taky. Hrajeme u takového malilinkého
stolku, který je jednou stranou přistaven ke zdi.
Já jako nevědomá se rozložím doprostřed, proti
stěně — jak jsem jenom široká se rozložíma
ani nemrknu. Chvilku okouněli — ošívali se —
nechtěli proti sobě. Ale nechtěl mi taky říci, že
bych se smála — tak co na plat. Usedli. Božíčku
můj — kdybyste byli viděli ty obličeje! A ty po-
hledy! No, já myslila, že umřu!
Sebera
23
article
Najednou na sebe mrkli. Ten signál jáu
Najednou na sebe mrkli. Ten signál jáu
znám — teď něco přijde, myslím si. Taky že
jo. Jak mám ruce na kolenou — najednou cítím;
Marta mně ostýchavě podává ruku — za to Jirka
mi ruku chňap — až jsem se lekla, jak mne po-
padl. Martě jsem podala jenom prst — ale Jirka
už měl celou ruku, tu jsem mu musila nechat
No, já myslila, že už to nevydržím a že je moje
poslední hodinka.
Myslím si: „Jak se na mne podívají, „je
konec“. Ale kde pak. O mně ani nevěděli —
jen se na sebe usmáli a já byla ráda. Začli
mačkat ruce — já s chutí oplácela. Myslímsi
— to mne nic nestojí — budu mačkat, až se
budou hory zelenat, když se jim to tak líbí!
No, ne?
Ježíšku! Až přijde na mne — takt
praskne. Musím s rukama nad stůl. Ale ne
prasklo. Chvilku čekali — pak povídá Marta
„Tak, Zděnko!“ — „Já už dala. — Co pak
děláš, že to neviš?“ povídám. Marta se začer-
venala, oči sklopila — vyměnili s Jirkou pohled
a oba se usmáli do stolu. No, já už byla modrá
— smá jsem se moc nesměla, chudinka — —
Ach, to mi bylo zle.
A tak to šlo třikrát do kola — tak byli zma-
teni, že nic nevěděli. A najednou mi přijde
Jirka na prstýnek — a už to bylo venku. Marta
mi šminkla rukou — a já spustila! To jsm se
nasmáli! „Na mou duši — vy máte stejné ruce
— to jser si ještě nevšiml!“ povídal Jirka.
A Marta hořela v obličeji — a že prý to věděla
hned — přece rozezná mou ruku od Jirkovy!
Povídali. Mačkala mi jenom prst — to byt
Mars
Jirka
Martha
Ježíšek
Zděnko
Jirka pohled
Jirkov
24
article
spíš mohl Jirka poznat, když mi ždímal celou
ruku!
Ach bože. Šťastní lidé jsou směšní!
A dětinové — všichni jsou dětinové!
Tak, co povídal Jirka. Jednou mu někde
něco přinesl. A když už ten někdo odešel —
on, místo aby šel hrát, nakukoval dveřmi. Víte,
já tam tenkrát nebyla. Tak, jestli není dětina!
Dívat se na ni skulinou a mít z toho radost!
Dokud se nevdám, tak to nepochopím.
Však ona beztoho jen na něj myslila — po-
řád se prý usmívala. A on mohl za svými dveřmi
umřit. To prý je tak k smíchu, dívat se na ně-
koho, kdo se v myšlenkách směje a při tom se
směje celým obličejem — a sož když je to prý
jeho žena! Jaké směšné nápady mají šťastní
lidé, že?
Najednou prý vypukla v hlasítý smích — to
jí napadlo čtveráctví. Jemu, chudáčkovi, nandala
hromadu kamenů — a sobě pořád po jednom
ubírala, až měla jenom jeden. A to jí bylo ještě
málo! Ještě si hru narafičila tak, aby ji to vyšlo.
A tu on prý to už nemohl vydržet — vrazil
do pokoje jako divoch a smáli se prý tomu aspon
tři hodiny!
No — já jsem moc žádostivá, jak to bude
se mnou vypadat, až se vdám. Možná, že budeme
mit hubičky ještě delší než oni — no, docela
vážně. Člověk nemůže vědět, co se všechno
stane — a já se opravdu bojím, že budu taky
takový blázen, když jsem její sestra.
abed
Jirka