ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0a00b0f0-71e1-11dc-a0d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 61, person 68, org 12
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 22. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 231.
4 article
Na ranní a odpel. tist předy lácí ser v Praze v alasinistracl za mniěsí a čivrt kla . . . . 6 K- s drojí česšškos na niásíe na čklta . . . . 7 K 0 ve slalkásh: zK ook sa měcíe . Poštout nnese, . . . . . keh na čtsst lela sdjí zisilko- sa ntřsie čtnnt lela . . . . 11 K 4o
Praha
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Schůze Čechů v Opavě. Z Opavy, 21. srpna. Dnes konala se zde schůze Čechů z Opavy a okolí v záležitosti zřízení slovanských parallelek ve Slezsku. Konala se v místnostech Besedy. Na ulici nebyl uspořádán žádný projev. Po za- hájenl schůze a uvítání účastníků přešlo se ihned k jednání o jediném předmětu schůze. totiž o zřízení slovanských poboček na něme- ekých učitelských ústavech v Téšíně a Opavě. Všichni řečníci kladli důraz na to, že z ří- zení těchto poboček jest jeno splátkou na velký dluh kulturní, kterým je vláda vůči Slovanům vázána a že Slované se nevzdají svého práva na samo- statný ústav učitelský ve Slez- sku. Jsou nuceni na tom trvati, aby měl vlastní ústav, vyhovující jich kulturním potře- bám. Odpor Němců jest neoprávněn a jest jen způsobilý přiostřiti ještě nynější národní protivy. Vynášejí-li Němci svůj vztek nad nutným opatřením vlády na ulici, a této přiležitosti po- užívají k neloyalním projevům, musí právě Slované rakouští dokázati, že přes to,že jsou odstrkováni, jsou věrnými občany stát- ními.
Čecho Slovan Němec Opava Slezsko Na ulice Téšín Slovan
6 article
Řečníci dále vyslovovali přesvědčení,ž též Poláci, kteří rovněž mají právo na samo- statný učitelský ústav s ostatními Slovany půjdou s Čechy solidár niě. Schůze byla zakončena výzvou, aby vše- liké nájezdy a provokace Němců byly ignoro vány a účastníci nedali se ji m strhnouti k porušení klidu, čímž by důstojnost dnešní schůze mohla utrpěli. Když byla přijata resoluce, ve které se pro hlašuje, že Slované mají právo na samostatn učitelské ústavy, byla schůze o 12. hodině po lední skončena. Účastníci na to po jednomz Besedy odcházeli. Také na ulici se zdrželi vše likých projevů. Na Horním náměstí bylo shromážděno ně kolik německých výrostků, kteří spustili » Wachi am Rhein«, když spatřili Čechy z Besedy vy cházející. Tito si však Němců nevšimali ašl klidně. Němci protestují dále. Z Opavy, 22. srpna. Dne 28. t. m. koná se ve Frývaldově německá schůze protestní prot zřízení slovanských poboček. Promluví též dr Kaiser, místopředseda poslanecké sněmovny Zdražení kořalky a likérů. Z Brna, 22. srpna. Na schůzi moravských továrníků pro výrobu kořalky a likérů bylo usneseno zdražiti cenu těchto výrobků 10% poněvadž lih zdražil.
Polák Němec Slovan Čecho Kaiser Čechy Horní náměstí Opava Frývaldov Brno Wachi be Rhein poslanecký sněmovna
7 article Telegramy „Národních Listů“
Telegramy „Národních Listů“ Křest velkoknížete následníka. Z Pethrohradu, 21. srpna. (C B.) Obřady křtu velkoknižete následníka trůnu byly už stanoveny. Kmotry budou císařovna - vdova Mari a Feodorovna, císař Vilém, král Eduard, velkovévoda Hessenský, prin- cezna Viktoria anglická, velkokníže Ale xej Alexandrovič, velkokníže Mic ha Nikolajevič a velkokněžna Alexandra Josefovna. Vrah Plevův zemřel. Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Proslýchá se, že vrah ministra Pleva, který byl agno- skován jako syn kupce Sazumova z Ufy před čtyřmi dny zemřel. Proti lupičským nájezdům Albáncův. Z Cařihradu, 20. srpna. (C.-B.) Generáln inspektor Hilmi paša vyslal do sandžaku diberského ve vilajetu monastýrském komisi. jež tamější Albánce přiměti má, aby za- stavili lupičské nájezdy, jimiž stejně trpí křesťané jako mohamedáni. Hrozící nepokoje. Z Cařihradu, 20. srpna (C.-B.) Vali sko pijský, Šakir paša, odcestoval s velitelem četnictva Galibem bejem do Ipeku kdež prý se očekávají pro zavedení soudní po- licie a žandarmerie vážné výtržno s ti.
Vilém Eduard Viktoria anglický Alexandrovič Microscopium Nikolajevič Alexandr Josefovna Plevův Pleva Sazumův Albáncův Hilmi paša Albánec Vali Pethrohrad Mari Petrohrad Ufa Cařihrad
8 article
Povstání v Paraguayi. Z Buenos-Ayres, 21. srpna. (C.-B.) Dle časopiseckých zpráv žádají povslalci v Paraguayi. aby president republiky odstou- pil. Tento však odstoupiti nechce. Povstalei zřídili tedy zatímni vládu ve Ville del Pilar. Presidentem této vlády je generál Ferreira. Bezděčná bitva. Ze Santiaga, 21. srpna. (C.-B.) »Agenee Havase oznamuje: Dle telegramu z Li my sveden na hranici Eenadoru boj mezi voj sky peruanským a ecuadorským. Vojsko ecuadorské bylo poražen a jeho velitel zajat. Obě vlády zavedly vyšetřování, z jaké příčiny boj vznikl.
Ferreira Agenee Havas Paraguay BuenosAyres Villa del Pilar Santiago
9 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Boj o Port Artur. Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Offi ciální zpráva. V telegramu zaslaném ge nerálem Stesslem carovi ze dne 3. (16.) t. m. se praví: Japonci útočili po dv dny na výšiny u Uglavaje. Všechny útoky byly však odraženy a výšiny Uglavaja, Vysokaja a Divisionaj jsou v našich rukou. Ztráty nepří tele jsou velice značné. Dnes ráno objevil se před našimi předními strážemi japonský par- lamentář major Yamooki s listem, podepsa- ným generálem Nodzu a admirálem Togem, kterýž obsahoval vyzvání, aby byla pev nost vydána. Návrh ten byl ovšem zamítnut. Jsem šťasten, moha oznámiti, ž vojsko, jehož stav jest výtečný hrdinně bojuje. Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) »Ruské tel. ag.« oznamuje z Čifu ze dneška: Dle sdě lení z čínských pramenů obnovili Japone dne 19. srpna večer a dne 20. rán útok na Port Artur. Byli však odra- ženi se ztrátami, jež převyšují ztráty ze dnů 17. a 18. srpna. Útoku toho zúčastnily se prý též oddíly ja- ponské gardy. Současně střílely japonské lodi na Port Artur, ale nedocílily žádného úspěchu. Ani na hradbách ani na městě nebyly učiněny žádné škody. V posledních dnech obrátili Japonci svou celou pozornost k Port Arturu a zanedbali Ljaojan. Z Čifu, 21. srpna. (C. B) Proslýchá se, že Japonci dobyli tvrze číslo 25u Port Arturu, vzdáleně jednu míli na sever od Zlatého vršku. Džunka, která připlula z ostrovů Miaotao do Tančanu, oznamuje, že spatřila včera pět japonských válečných lodl, které honily dvě ruské lodi, plující na Východ.
Artur Japonec Divisionaj Yamooki Nodza Port Petrohrad Togo Port Artur Čif
10 article
Křižák »Novik-, Z Tokia, 21. srpna. (C.-B.) Japonské kři- žáky »Čitose« a »Cušima« napadly včera u Korzakovska kotvící ruský křižák »Novike a donutily ho vplouti dovnitř přístavu. Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Zdes proslýchá, že křižák »Novik« byl japonským střelami z apálen. Z Tokia, 21. srpna. (C.-B.) Dle úřadníh sdělení byl ruský křižák »Novik, který by na cestě do Vladivostoku, japonskými křižáky u Korzakovska na ostrově Sachalinu dnes po- topen. Podrobných zpráv není. Záležitost »Rešitelného«. Z Tokia, 21. srpna. (C -B.) Japonská vláda sdělila dopisovateli »Reuterovy kane. « telegram, ve kterém vykládá své stanovisko v záležitosti »Rešitelného«. Prohlašuje tam, že neutralita Činy jest neúplnou, že se týká jen oněch území, jež nejsou žádnou z válčících stran ob- sazena. Rusko nemůže se prý vyhnouti násled- kům, jež byly způsobeny vysíláním vojskaa válečných lodí do krajů jen podmínečně ne- utrálních. »Rešitelný« porušil prý neutralilu, že použil Čifu jako útočiště. Okolnost ta dala prý Japoncům právo, považovati dočasně Čifu za přistav, zahrnutý do oblasti válečné. Tvrzení o odzbrojení »Rešitelného« nebylo prý pravdi- vým. Ostatně první útok učinili prý Rusové. nalezající se na palubě »Rešitelného«, na Ja- ponce. Japonsko stěžuje si pak kromě toho ještě na jiné porušení neutrality Ruskem, na příklad zřízením telegrafie bez drátů mezi Čífu a Port Arturem a prodlouže- ním pobytu »Askoldu« a »Gromoboje« v Šan- chaji.
Japonec Rus Artur Tokio Petrohrad Vladivostok Sachalin Rusko Japonsko Šan Korzakovsko Reuterův
11 article
Ruské lodi v Šanchaji. Ze Šanchaje, 21. srpna. (C. B.) Taolaj oznámil ruskému konsulovi, kdyby nebylo ihned vyhověno vyzvání, aby ruské válečné lodi od- zbrojily nebo ihned opustily přístav, že by čínská vláda musila odzbrojení provésti sama. Posádka válečných lodí byla by pak zadržena až do skončení války. Taotaj odmít! dáti Rusům povolení k opravě kotlů «A skoldue a trvá na tom, že »Askold«, který přibyl se dvěma stroji a s dvěma kotly ku plavbě schop- nými, musí také v témž stavu odplouti Ze Šanchaje, 21. srpna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Japonský torpédo- borec připlul dnes do Vusunu. — Americký konsul pozval konsuly ostatních mocí na zej třejší dopoledne ke schůzi, ve kteréž se státi má úrada o prostředcích, jimiž by se tao fajovi přispělo v záležitosti ruských lodí. »Ural«. Z Viga, 21. srpna. (C.B) Ruský křižák »Ural« dostal šifrované telegramy. Důstojníei »Uralu« prohlásili, že ještě jedenáct ji nýchkřižáků jest pověřeno tý mž úkolem jako »Úra le. »Ural« odplul večer do itecka. Z Gette, 21. srpna. (C.-B.) Jedna loď, jež se vrátila dnes ráno do přístavu, spatřila ruský křižák neznámého jména ve Středozemním moři asi 40 mil od pobřeží. Ruské loďstvo v Kronštatu. Z Petrohradu, 21. srpna. (C.-B.) Zpráva časopisů, že druhá eskadra doďstva ruského dne 16, srpna do Východní Asie odplula, nepotvrzuje se. Eskadra ještě nevyplula. Není také pravda, že dnes třeti eskadra výplouti měla. Třeti es- kadry vůbec není. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Taolaj Rus Šanchaj Reut Ural Vigo Gette Petrohrad Asie
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Mučení ve Španělsku. Ve španělském městě Alcala del Valle za tčení byli loni pro různé nepokoje někteří stáv kující dělníci zemědělští. Ve vězení byli hrozně mučeni, aby prý se doznali z viny svě. Jeden z nich, Lopez, byl tlučen přes šlapadla a záda mu zmrskána do krve. Jiným vězňům vrážena špičatá dřívka pod nehty rukou a nohou, palee šroubovány a také řeřavým uhlím »pracováno«. Tak aspoň odhalili někteří vězňové do cíziny uprchlí a nyní to dotvrdili jiní amnestovaní věz ňové před redaktory »Imparcialu« a »Grafica«. Listy ty žádaly, aby vláda věc vyšetřila, ale vládn místo toho dala je — skonfiskovati. Však krá Alfons XIII. projevil prý přání, aby vinní úřad- nici vězeňští byli potrestáni, doloživ: »Zákony skytají dosti prostředků, aby vinnici byli potre stáni. Zákona má se užívati bez násilností a bez přehmatů.« Vláda Maurova však nedbá ni slov králových, ale ovšem zdá se, že mladému král schází též vůle, slova svá skutky zdůrazniti Mezi tím zabýval se věcí jíž i mezinárodní sjezd socialistický v Amsterodamu, jenž projevil úmysl boykotovati Španělsko, ač-lí zlořádům takým ne- učiní přítrž a ač-li zminěné případy mučení ne budou důkladně vyšetřeny a potrestány. Delegá sjezdu odebral prý se také již do přístavů fran couzských, italských a porlugalských, aby vše potřebné zařídil.
Lopez Alfons XIII Maurův Španělsko Alcala del Vallo Amsterodam
13 article Partikularism v Německu.
Partikularism v Německu. Brunšvická vláda podala spolkové radě ně mecké dle některých zpráv protest proti formě s jakouž vstoupil nový velkovévoda meklen bursko-střelický na trůn a odůvodnila ho pamět ním spisem. V něm praví, že velkovévoda provedl svůj vstup na trůn bez všelikého pr ohledu na císaře a říši ve formě úplně suverén ního státu, což odporuje prý ústavě německé S jiné strany se dodává, že protest brunsvické vlády způsoben byl tím, že velkovévoda meklen- bursko-střelický ohlásil vstup svůj na trůn nikol brunšvickému vladaři, nýbrž vévodovi Cumber- landskému. Věvoda Cumberlandský jest, jak známo, legitimním vladařem Brunšvicka, ale Prusko nevpustilo ho na trůn ten, dosadivši tam vladařem prince pruského Albrechta a to z dů- vodu, že vévoda Cumberlandský, dědic krále hannoverského, Pruskem r. 1866 depossedova- ného, nechce se nárokův i na hannoverský trůn zříci a že by tudíž, kdyby i jen na trůn brun- švický připuštěn byl, bylo to nebezpečím pro jednotu německé říše. Jestliže nynl ohlašuje velkovévoda meklenbursko střelický svůj vstup na trůn vévodovi Cumberlandskému, neporušuje tím nijak ni legilimních ni ústavních práv, ale dokazuje jen, že jest aspoň jeden z knížat německých, který má odvahu, neříditi se vůli Pruska a diktáty Hohenzollerův.
Albrecht Cumberlandský Prusek Hohenzollerův Německo Brunšvicko Prusko
14 article
Katolický sjezd německý (51.) v Řeznu. Sjezdy katoliků v Německu počaly již v r. 1848. V Řeznu samém zasedalo v říjnu 1849 153 delegátů biskupských, nyní čeká se ale ve starém sídle biskupském účastenství několika tisíc. Kdežto ale na katolických sjezdech něme- ckých 18491852 bylo vyhlašováno programem, že sjezdy nemají se zabývati politickými otázkami denními, nýbrž že zabývati se musí jen svo- bodou církve a vyučování, od roku 1871 jsou tyto sjezdy vlastně jen přehlídkou bojovnýeh sil »středu«, známé to politické strany katoli cismu. Někteří vynikajíci kutolici němečtí chtěj se ale právě proto sjezdu straniti, mezi nimi i mladý hr. Arco-Zinneberg, člen sněmovny bavorské. Za to sjezdu zúčastní se nejen arci- biskup mnichovský Stein, ale na přímý rozkaz papeže i nuncius Caputo. Jako hosté k sjezdu, jehož zahájení položeno bylo na včerejší neděli, ohlášení byli též arcibiskup zaderský Dvorník, sedmihradský biskup Majláth, dublinský světíci biskup Dowelly, rektor vídeňské universitya několik Francouzů, z nichž jeden měl v úmyslu i na uvitacím večírku vyříditi pozdravy kato- likův francouzských. Vévoda z Norfolku vyšle jměnem anglické »Union Catolie« k sjezdu de- putaci, sestávající z vysoké šlechty. Předsed řišského sněmu německého hrabě Ballestrem, jeden z vůdců středu, zdržen jest od činnost na sjezdu rodinnými záležitostmi.
Stein Capout Majláth Dowell Francouz Ballester Řezno Německo Norfolk ArcoZinneberg sněmovna Union Catolie
15 article
Ultimatum vyslancům. Evropským vyslancům v Tangeru poslán byl kmeny kraje tamějšího přípis, kterýž vypadá na oko jako ullimatum. Bojovní kmenové ti žá dají za odvolání francouských lodí vojenských i francouzských celních dozorců, jichž vyslání pokládá se ovšem za úvod ku protektorátu fran couzskému nad Marokkem. Kmeny — praví se v připise — přejí si žiti v míru s křesťanským státy, ale nebude-li prý požadavkům jich vyho- věno, budou prý nuceny učiniti kroky, jež zrovna vyslancům budou nejnepřijemnějšími. Vyslancům ponechána 4denní lhůta k odpovědi Kmeny ty, které disponují 10.000 muži, sidl kol do kola Tangeru a nejvzdálenější z nieh mohou město v 10 hodinách dostihnouti. Konžské ukrutnosti. Známy jsou čtenářům našim stesky četně uveřejňované zvláště z pramenů anglických na to, jak brutálně vojáci a úřadníci konžského státu zacházejí s domorodci. Vláda belgická, jež popírala pravdivost stesků těch, jmenovala mezi- národní komisi, jež by stesky ty vyšetřovala na mistě samém. Komise ta odjede 15. záři Brusselu do konžského státu. Vyšetřování jej bude trvati 5 až 6 neděl. K obrovským stávkám v Severní Americe. Důsledky veliké a dlouhé stávky na světo- známých jatkách chieagských stávají se stále citelnějšími pro hospodářský život tamější a zvláště pro zaměstnavatele. Vůdcově stávky do konce tvrdí, že masný trust se rozpadl. Teprve budoucnost ukáže, co jest na tom všem pravdy Homer Call, tajemník mezinárodní unie řezníků, pravil: »Největším úspěchem stávky jest, že se masný trust rozpadl. Na místě, aby podnikatelé dělnickou unii rozbili, rozpadává se nyní jedna z největších kombinací, jakou svět kdy viděl.
Tanger Maroko Brusel severní Amerika Homer Call mezinárodní unie řezník
16 article
V drobném prodejl: ranní číslo o zobě . . . za 8b odpolední . . . na 2h Ve slialkieh na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodn . . . . . . . . 3b Inseráty platí se hotové rnpřed. Předplaceni a inserty plijimá rdmina- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejí se též rodakee tiskůrna a expedicu „ Národních Listů“ Rukopisy se nevracsjí.
17 article
Během 10 roků — od r. 1890 do r. 1900 — bylo doeileno sloučení všech velkoobchodů s ma- sem a počet jatek v zemi z 1741 zmenšen na 760. Nyní nastává protiproud. Majitelové jatek nahližejí, že většinu obchodního odbytu již ztra- tili a že dobytkáři vynaloží vše, aby k další porážce trustu přispěli. Od počátku stávky pra- cuje se v neodvislých jatkách v Chicagu, Louis- ville, Cincinnati, Indianapolis, Pittsburgu a Spring- fieldu ve dne v noci. Při importu stávkokazů z venkova nasky- tují se majitelům jatek značné obtíže. Tak po- dařilo se stávkářům zadržeti 12 Řeků z Mi- waukee; ti byli odvedeni do hlavního slanu, kde slibili, že nebudou pracovati. Zvláštním vlakem přijelo do Chicaga asi 150 černošek a Italek, a byly dopraveny přímo do jatek. Krátce před tím opustilo jatky ale asi 100 stávkokazů; někteří z nich zanechali práci dobrovolně, ostalní pak byli propuštěni pro neschopnost. Zásilky dobytka docházejí stále u větším množství; tak bylo do Chicaga za jediný den dopraveno 3000 kusů hovězího dobytka, 16.000 vepřů a 14.000 ovcí. — Vůdcové stávky otovřeli další dvě skla- dišté potravin, kolem nichž kupí se po celý den zástupy lidi; z těchto skladišť jsou zásobovány rodiny stávkářů. Při rozdělování potravin naský- tují se značné obtíže, aby se mohlo správně posouditi, kdo skutečně podporu potřebuje a kdo ne. Již došlo více stížností, že většinu roz- daných potravin obdrželi lidé, kteří jsou penězi doslatečně zásobeni; naproti tomu rodinám, které skutečně mají bídu a nouzi, nedostalo se pranie,
Řek Italka Chicago Louis Cincinnati Indianapolis Pittsburg Spring
18 article
Od počátku stávky bylo léčeno v nemoe- nici chicagské přes 100 osob, které onemocněly následkem nedostatečné výživy. Majitelové jatek tvrdí, že pikety stávkářů oblehají skladištěa maloobehodníkům zabraňují, aby si odváželi po- třebné maso. Dochází i k jiným výjevům bouř- livým, neboť stávkáři brání své druhy v každém směru. Dva konstáblové, kteří nábytek jisté paní Marii Andersonové pro nezaplacený nájem vy- házeli na ulici, byli od srotivšího se lidu kame- nováni. Manžel paní Andersonové — stávkář — odešel z města, aby si vyhledal jinde práci. Paní Andersonová ležela nemocná v posteli, když se dostavili konstáblové a ji i její nábytek vy- nesli na ulici. Nemocné poskytli útulek sousedi. Na místo povolané policejní zálohy obrátily se proti stávkářům a jejich přívržencům a roze- hnali je. Nežli se ale policie dostavila, lid' rozbil kamením dům, ze kterého byla paní Anderso- nová vyházena. Do St. Josephu 3. srpna přijel vůdce Don- nelly a pronesl ke stávkářům delší řeč, ve které tvrdil, že nynější boj skončí vítězstvím dělníků. Vzhledem k soudní zápovědi musili stávkáři od- volati v místě tom své pikety od jatek, kam mají stávkokazové nyní volný přístup. Úřadně se popírá, že president Roosevelt má v úmyslu zakročiti ve stávce na jatkách v Chicsgu.
Anderson Andersonová Anderso Joseph Roosevelt St
19 article VI. slet
VI. slet sokolské župy podbělohorské. Po skvělých a posilujících dnech sletu v Č. Třebové, jimž tak okázale manifestováno ná- rodní poslání Sokolstva, uspořádán včera v Praze sjezd župy podbělohorské, rozměrů značných, spojený nad to s jubilejní slavnosti 20letého trvání Sokola holešovického. Ačkoliv vlastní slet určen na den včerejší a valná jeho část konala se až na výslavišti, úvodem slavnostním k němu byl již sobotní večer, kdy uspo- řádáno v lidovém divadle »Uranii« slavnostní představení. Útulné prostory divadla byly až do posledního místa obsazeny vybraným obecen- stvam, jehož převážnou většinu tvořili Sokolové v krojích. Večer zahájen byl slavnostním sborem, do- konale seevičeným a mohutným, neboť zapěn byl kombinovaným sborem pěveckým, jenž se- stával z bratři pěveckého kroužku So- kola pražského, žižkovského, ho- lešovického a hradčanského. Pěv- cům dostalo se bouřlivé pochvaly, jež opako- vána i po přednesu vzletného proslovu, který sepsal pro slavnost Jaroslav Vrehlický a proci- těným způsobem přednesl člen divadla » Uranie« p. Jiřikovský-
Sokol Vrehlický Jiřikovský Č . Třebová Praha lidový divadlo Uranie
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Povím vám něco o své sestře. Vypravuje mladá slečna. Šťastní lidé jsou směšní — to je něco hroz ného! To byste se zděsili — a nasmáli byste se Jen slyšet mou sestru — ta vždycky povídá sotvaže popadá dech- „Jirka! To je blázen! Blázen bláznivý Ten by líbal celý den! On blázen každou chvíli pro něco běží ven — protože pokaždé, když při- jde, mne políbí. A jak políbí — můj božíčku, Zděnko — jak! To ti přijde — a takhle mne vezme za bradu — nakloní mi hlavu — a teď já našpulím pusu, zavřu oči — a on takhle po-ma- lou-čku pů-ů-c! A třebas ještě dýl! A od něho je to ještě lepší! No, neviš — — — (a teď se divá na ruce), od tebe je taky dobrá — no, opravdu — víš — ale zase jináč dobrá!“ No, tak. A (a se potom opováží říci o svém mužovi, že je blázen bláznivý. „A večer — večei než jdu spát, řeknu Jir- kovi: „Dob-rou noc, Jir-ko! A to mne vezme za ruce a políbi mne — na to on už čeká! A pane — jak já si tu pusu vroucně vezmu! Bodejť ne — když nedostanu až zas ráno. Víš — tu, kte- rou mne zbudí. Tak takového má má sestra budíčka. A když byla svobodná — pořád mi chtěla mého budíčka vyhodit — prý se vždycky tak ze spaní lekla a vylila, div se postel nezbořila. A teď se směje, ještě má oči zavřené — ale to je vlastně pravda tenhle budíček nezvoní. Ach, bože, a můj jenom zvoní! — Také hrávají spolu večer domino.
Jirka
21 article
Domino — to je taková pitomá hra — — — ale je prý dost slušná, když ji člověk hraje se svou ženou. To první říkám já, to druhé můj švakřiček. Já víml Jen že jsem byla jednou při tom — to je vám něco hrozného, jak ti lidé hrají! Počítat to nedovede — trojka a sedma to je jim pořád jedno. Nebo pětku má dát — prý žádné nemá — Bere — bere — už jich má šest a brala b do soudného dne. A pak se oba ještě opováží divit, že je hra uzavřena a že mají ještě hro- madu kamenů lichých. Bodeť ne. Já vím — když se jenom na sebe smějou a mačkají si pod stolem ruce! A já — chudák ubohý — já vám byla do hry celá za- braná — jen koukám na prkno — za ně dávám pozor a počítám, až se hory zelenají — hubuju — o ničem jiném na světě nevím, než o dominu — a celá jsem už zoufalá, že to tak hrozně špatně jde. Čekám — čekám — kameny si rov- nám — na Martě je řada. Jo, to bych se na- čekala. Misto na kameny, dívají se sobě do očí. A když přece trošíčku hrají — tak to teprv nic není. Staví si kameny, aby ten druhý do nich viděl — podstrkují si — a žádný nechce do- pustit, aby ten druhý prohrál — oba chtějí pro- hrát sami. Což je o to — to mi jde pod vousy (jak se říká) — protože hrajeme o ořechy.
Martha
22 article
Teď se mám dobře, od té doby, co jsemt prokoukla s těma rukama pod stolem a očima nad stolem. Ted už nejsem tak hloupá a svědo- mitá, jako tenkrát. Myslim si: „Ať se smějou a dám pětku k šestce jen to fikne — po druhé zase šestku k pětce a směju se taky. Jen že do hrsti, pro sebe. A oni nic —kde pak — ti mají jiné starosti! A pak se ani nemůžou vynadivit, že mají ještě hromadu kamenů a já že už jsem čistá. Jak prý se to stalo? Docela prostě — když ne- jsem ještě vdaná a nemám tedy žádného muže který by mne stál hromadu ořechů. — A taky že to tak je. Každý úsměv přijde na jeden ořech průměrně — já to beru strašně obchodnícky — a každé smáčknutí ruky na dva. Seberu toho — a celý týden louskám a nemůžu se dolouskt žádnou mocí. Však s těma rukama — to bylo jednou — — — ne, to mi ani nemůžete věřit. Tak sedáme si jednou ke hře. To víle — já je trápím, jak můžu — oba ode mne zkusí — a já se při tom dělám nevinná a mám radosti za bůh ví kolik peněz. To taky. Hrajeme u takového malilinkého stolku, který je jednou stranou přistaven ke zdi. Já jako nevědomá se rozložím doprostřed, proti stěně — jak jsem jenom široká se rozložíma ani nemrknu. Chvilku okouněli — ošívali se — nechtěli proti sobě. Ale nechtěl mi taky říci, že bych se smála — tak co na plat. Usedli. Božíčku můj — kdybyste byli viděli ty obličeje! A ty po- hledy! No, já myslila, že umřu!
Sebera
23 article Najednou na sebe mrkli. Ten signál jáu
Najednou na sebe mrkli. Ten signál jáu znám — teď něco přijde, myslím si. Taky že jo. Jak mám ruce na kolenou — najednou cítím; Marta mně ostýchavě podává ruku — za to Jirka mi ruku chňap — až jsem se lekla, jak mne po- padl. Martě jsem podala jenom prst — ale Jirka už měl celou ruku, tu jsem mu musila nechat No, já myslila, že už to nevydržím a že je moje poslední hodinka. Myslím si: „Jak se na mne podívají, „je konec“. Ale kde pak. O mně ani nevěděli — jen se na sebe usmáli a já byla ráda. Začli mačkat ruce — já s chutí oplácela. Myslímsi — to mne nic nestojí — budu mačkat, až se budou hory zelenat, když se jim to tak líbí! No, ne? Ježíšku! Až přijde na mne — takt praskne. Musím s rukama nad stůl. Ale ne prasklo. Chvilku čekali — pak povídá Marta „Tak, Zděnko!“ — „Já už dala. — Co pak děláš, že to neviš?“ povídám. Marta se začer- venala, oči sklopila — vyměnili s Jirkou pohled a oba se usmáli do stolu. No, já už byla modrá — smá jsem se moc nesměla, chudinka — — Ach, to mi bylo zle. A tak to šlo třikrát do kola — tak byli zma- teni, že nic nevěděli. A najednou mi přijde Jirka na prstýnek — a už to bylo venku. Marta mi šminkla rukou — a já spustila! To jsm se nasmáli! „Na mou duši — vy máte stejné ruce — to jser si ještě nevšiml!“ povídal Jirka. A Marta hořela v obličeji — a že prý to věděla hned — přece rozezná mou ruku od Jirkovy! Povídali. Mačkala mi jenom prst — to byt
Mars Jirka Martha Ježíšek Zděnko Jirka pohled Jirkov
24 article
spíš mohl Jirka poznat, když mi ždímal celou ruku! Ach bože. Šťastní lidé jsou směšní! A dětinové — všichni jsou dětinové! Tak, co povídal Jirka. Jednou mu někde něco přinesl. A když už ten někdo odešel — on, místo aby šel hrát, nakukoval dveřmi. Víte, já tam tenkrát nebyla. Tak, jestli není dětina! Dívat se na ni skulinou a mít z toho radost! Dokud se nevdám, tak to nepochopím. Však ona beztoho jen na něj myslila — po- řád se prý usmívala. A on mohl za svými dveřmi umřit. To prý je tak k smíchu, dívat se na ně- koho, kdo se v myšlenkách směje a při tom se směje celým obličejem — a sož když je to prý jeho žena! Jaké směšné nápady mají šťastní lidé, že? Najednou prý vypukla v hlasítý smích — to jí napadlo čtveráctví. Jemu, chudáčkovi, nandala hromadu kamenů — a sobě pořád po jednom ubírala, až měla jenom jeden. A to jí bylo ještě málo! Ještě si hru narafičila tak, aby ji to vyšlo. A tu on prý to už nemohl vydržet — vrazil do pokoje jako divoch a smáli se prý tomu aspon tři hodiny! No — já jsem moc žádostivá, jak to bude se mnou vypadat, až se vdám. Možná, že budeme mit hubičky ještě delší než oni — no, docela vážně. Člověk nemůže vědět, co se všechno stane — a já se opravdu bojím, že budu taky takový blázen, když jsem její sestra. abed
Jirka