Rocník XXXXI

V Praze, ve středu dne 14. října 1903.

Číslo 280.

Na ranní a odpol. IIsty přodplácí se v P'raze v admnsinintraci narrbel s čirt icta . . . . 6 K —k s drojí donžško sa měsle si čtnt lsla . . . . 7 K 50h vs nlialkéch! a K 3o za něske. Poštou: na něsíe . . . . . za čtvrt tela . . . . 9 K 60 s drají zísilkou nt iáts . . . :1l K do na neěsl

Mrtvý bod ve sporu rakousko- madarském. V tuhém sporu, v němž utkaly se Vídeňa Pešť, obě strany posud „berou lhůty“. V praxi advokátní takový postup při projednávání pře nemá nejehvalnější jméno. Proces vídeňsko- peštský nemůže vůbec s místa. Nepostrčily h ku předu ani dlouhé přestávky, jež v něm na- staly návštěvami dvou korunovaných hlav ve Vídni, totiž krále anglického a cisaře německého. Tyto návštěvy, z nichž každá ve smiřovačkách vídeňsko-peštských způsobila intermezzo osmi dnův, zajisté přišly velmi vhod oběma stranám. ale neprospěly žádné z nich. Teď už budou tomu pomalu tři měsice, co otázka rákousko-mada ská propukla plnou silou, a posud jest zamo- taná, že není lze dopíditi se konečků niti. Ba, jes zamotaná více než kdykoliv byla, když už se oznamuje ve vší opravdivosti z kruhiův vládních že nezbude, než aby hr. Khuen zkusil mini- sterské štěstí své — po třetí. Všechny posavadní audience, konané jednak v Pešti, jednak ve Vídni, nevedly k eili, nezjed- naly totiž možnost, aby hr. Khuen v úřadě mini- sterského předsedy uherského dostal něja- kého nástupce, ať už jakéhokoliv. Koli osobností, o nichž se myslilo, že ubírají se k audienci, aby se vrátily odtamtud s porte- feuillem ministerského předsedy, zmizelo s ob- zoru tak rychle, jak se objevíly na něm v po- předí? — Některé z nich dokonce opakovaly tu cestu několikrát; a po každé s týmž vý- sledkem negativním! Něco podobného jest sku- tečné unikum v dějinách, zvláště státu uher- ského, kde přece od r. 1867 vždy byl spíše nad- bylek kandidátův pro předsednictví v minister- stvě domácím, než nedostatek.

Už tento zjev musí vzbuditi vážné pře- mýšlení ve hlavách vídeňských o poměrech v nichž politika maďarská se octla, musí na místech, kde palčivost otázky maďarské se po- cituje, konečně dáti podnět k rozjímání, bude- ještě vůbec možno, tuto otázku ochladiti léky smiřovacími, vyříditi ji po dobrém? Nové a nové audience už přestávají na- pínati zvědavost nejen mimouherskou, ale i uher skou, zvláště oznamuje-li se o nich v samýel listech vládních, že se konají jen a jen k vůl „informacím“. Zdálo by se, že těch informací o smýšlení jež zavládlo ve skupinách peštského parlamentu a v národě maďarském, pánové Khuen, Szell, Luknes, Wekerle, Andrássy, Štěpán Tisza už podali dost. Jsou-li posud nedostatečny, aby na základě jejich podniknouti se mohlo nějaké roz- řošení sporu vídeňsko-peštského, dlužno po- chybovati, jakým způsobem opatří se úplnější. jasnější, spolehlivější, když do té chvile ku po- dání jich nebyli vyzváni ani Košut, ani Polonyi. ani Barabaš, ba ani Apponyi! — Přivrženci někdejší strany vládní za- jisté už pronesli své mínění zevrubně a, jakse zdá, dostí souhlasně. Nebylo-li lze vybratis z výkladův jejich podklad, na němž by se mohla zříditi nová parlamentní vláda uherská: snad by se bylo doporučovalo, učiniti dotaz také u opposice?

K tomufo kroku do té chvíle nedošlo. Nen dosti jasno, co tu vadí. Dospěly-li věci uherské už tak daleko, že program opposice v otázee vojenské stal se programem celého národa ma darského a že má pro sebe i silnou stranu mez přivrženci vládními, není lze si pomyslit, že př stalém ignorování osob z tábora opposičního spor mezi Vídní a Peští postoupí jen o píď ke konečnému vyřízení svému, Tu ani nestačí konstatovat, že všichni stát- nici uherští, již posud byli vyzváni, aby na nej vyšších místech podali informace, dle zpráv, da- ných na veřejnost, doporučovali program oppo sice, ne-li ve všech kusech, zajisté v nejhlav- nějších, a že tedy parlamentní a národní oppo sice maďarská na těch místech své mluvčí a pří mluvčí už měla: zde zbývá formální stránka sporu stále otevřena a nevyřízena. Opposice chce býti i mimo parlamen slyšena a vyslyšena jako opposice, totiž ve vlastním zastoupení svém, ve svých vůd cích, nikoliv jen prostřednictvím nějakých tlumočníkův svého programu. Té chvíle celý spor mezi Vídní a Pešti stojí vázne na tomto mrtvém bodu. Ve Vídni nen posud odhodlání, slyšeti i opposici maďarskou zvláště mimo síň parlamentní, a opposice ma- ďarská na to čeká! Podaří-li se, zkoncovati spor s ní dalším ponecháním jí stranou, ukáže nej bližší budouenost.

Po audiencích nedělních chce prý se t zkusit následovně: Posavadní ministr Luknes jenž už jednou nepřijal nabídnutý sobě úkol aby sestavil novou vládu parlamentní, která by se uvázala v dědictví propušténé vlády Khue novy, bude prý požádán, aby se podjal tétéž práce nyní. Svolí-li, nebude miti za úlohu nie jiného, než aby zjednal v parlamentě uherskén klid a uchlácholil opposici nějakými ústupky v otázce vojenské, jež staly by se hned, a něja- kými sliby, které by se vyplňovaly postupně Kdyby opposice vládě Lukacsově nepřekáželn naopak kdyby se jí podrobovala do té míry, že v parlamentě by nastaly poměry spořádanější pak prý by byla nastolena vláda hr. Štěpána Tiszy, jako vláda silné ruky. Už uveřejnění plánu, dle kterého vláda Lu- kaesova by byla jen vládou přechodnou určenou k tomu, aby opposici ukrotila a při pravila pro silnější ruku Tiszovu, po stačuje, aby každý soudný pozorovatel věc uherských s naprostou jistotou už dnes mohl prorokovati, že ani „informace“ podané minul neděle nepovedou k vyřízení sporu rakousko- uherského. Naopak, byl-li snad Lukacs v sobotu ochoten, vzíti na sebe úkol ministerského před- sedy jako nástupce hr. Khuena, včera, ba už předvčírem ochota jeho jistě zase zmizela. Na- bylť nevyvratného přesvědčení, že opposice ne ztrpěla by jeho vlády, dovídajíc se, jaké jes vlastně poslání její. A tak i po nedělních slyšeních spor mezi Peští a Vídní, vlastně spor mezi korunou a par- lamentem a národem maďarským, vázne na mrtvém bodu svém dále.

Sněm království českého. Tramwayové vozy jedoucí na Malou stranu jsou přeplněny, Schnellova hospůdka naplněna, gallerie sněmovní nabita — důkaz, že nejde snad o nějakou velikou otázku hospodářskou, neb o nějaký kulturní čin prvního řádu, aleo »zajímavou« tahanici. Očekává se ryk a křik vřava a skandál, že p. t. páni zákonodárci puste se do sebe, že vzduchem svištěti budou břitká ba divoká slova a že dojde snad i k takovým výjevům, jakých byli jsme svědky v roce 1898) Pány Němce ovanul minulý pátek obstrukčn vzduch a poněvadž eítili, jak znamenitě jde jim k duhu, usnesli se, že kde minulý týden pře stali, tam opět tento týden začnou. Prozatím jsou ovšem odkázání sami na sebe- Je ovšem pohromadě německých odstínů více než jich zastoupeno v »souručenstvu«, nebo Všeněmci nejen že jsou ve frivolní hře zúčast něni, oni dokonce »parlamentní kopanou« řídi Pan Iro, pan Schalk a poloviční Všeněmec dr Reiniger, jenž neví do kterého tábora skočit, rozdělili si úkoly mezi sebe. Roztomilé sněmování, jež neunaví. Večné hlasování dle jmen, desítiminutové přestávky a mezi tím jako oásy hádky o jednae řád. Dr. Pergelt dělá chefa generálního štábu však patrno ze všeho, že si Všeněmci jeho po velu mnoho nevšímají. Zahájili obstrukci hined po započeti schůze a sice tím, že vrhli se na sněmovní kancelář proto, že nebyla hotova v určitou dobu s vyhotovením jednacích proto kolů, tak že tyto nemohly být vyloženy a veri fikovány. Navrhli následkem toho odročen schůze, žádali sice už padesáti hlasy, aby návrhu tom bylo hlasovano dle jmen a pře hlasováním aby povolena byla sněmu deseli- minutová pausa . . . . Na to všechno stačili k tomu byli způsobilí. Při hlasování ukázalo se že Němců bylo v domě 64, Čechů 95, ústavo- věrných velkostatkářů 17, konservativních 41.

Průběhem schůze ovšem tento poměr stál e s měnil. Němci počínali si velmi bojovně. Když táhli ze sněmovny, vynutivše si desítiminutovou pausu, dodávali si kuráže voláním: »Heil !« Při hlasování pak jako turnéři na cvičení jednom tempu zvedali ruce. Když byl přečten seznam tiskopisů, které loho dne byly rozdány, zvedl se posl. Strache aby protestoval proti tomu, že v seznamu po- slanců a v seznamu členů komise jest všude text český před německým, čímž prý se hrubě porušuje rovnoprávnost. Pan Strache žádal nej- vyššího maršálka, aby o to se postaral, by se přiště »pokořující« tento pro Němce způsob uspořádání dotčených tiskopisův již neopa- koval. Aby pak odůvodnil svou námitku, jal se oba seznamy doslovně předčitati. Při tom schválné, jak bylo patrno, namáhal se text český znešvařiti. Uličnictví toto, jehož schopen jest jen tento i mezi svými soukmenovci známý nezdvořák, vzbudilo mezi mnohými českými poslanci odpor, však ten, jenž práv Strachovi nejednou tak vynad al, že by, jak se u nás triviálně řiká, žádný pes — v uzavíraném území — od něho byl kůrky nevzal, pověstný poslanec Wolť ujal se toho, jejž nejednou byl »darebákem« a jinak ještě nazval. Poslanci Herold a Anýž proti ger mánskému zlehčování jazyka našeho marně pro- testovali, nejvyšší maršálek z příčin, jež nám známy nejsou, pak povolil, aby Strache provedl svou, jakkoli dle jednacího řádu měl právo, předčitání mu zakázati. Zdali stalo se tak na počest sněmu a na povznešení jeho významu prestiže, také nevíme.

Druhý den byl tedy také šťastně ubit, jak- koli sněm věru že nemá příčiny drahocenným časem plýtvat. Co mohlo být vykonáno v době té a co zatím se stalo, že propast mezi oběma národnostmi v této zemi stala se ještě hlubší že marná, naprosto marná je jakákoli naděje, domnívati se, že vůbec v dozírné době nadejde okamžik národního smíření a upokojení v Čechách. Buď Čech či Němec, takové jest heslo u nás té doby. Toť se ví, že i včera se šuškalo v každém koutě a ve všech místnostech, co dále se stane. Jisté upokojení způsobilo rozhodné prohlášent ústavověrného velkostatku, že obstrukci s lido- vými Němci dělati nebude. Děje se totéž, cos dálo, když my jsme zahájili obstrukci v říšské radě. Tu zase naše konservativná šlechta nešla s námi. Nevíme, zdali by nebylo bývalo pro nás výhodnější, kdyby nebyli prine Fürstenberg. baron Aehrenthal a dr. hrabě O. Nostitz od ostatních Němců se odtrhli. Obáváme se, že dají si tuto svou umírněnost dobře zaplatit sice na účet náš.

Jak dlouho bude obstrukční komedie trvat ví bůh. Veselost v domě, jako v divadle, když dávají nejbujnější francouzskou frašku. Tak se dělá politikal Pan Strache zkrucuje ústa, jako by v se- znamu poslanců nebylo nic jiného vytištěno než samé »strč prst skrz krk« a zástupcům nejkulturnějšího národa — nerozhazují-li právě sprosťáctví kolem — samým smíchem pra skají šle. Pan Strache, jenž dobře ví, že na třel hodinu je svolána rozpočtová komise a že tedy bude schůze skončena, ustává ve 13 hod. ve čtení, poněvadž prý jej čeština strašně unavila. Vyhražuje si ale dočíst brožury ve schůzi příšt Maršálek na to, že zamýsli vůbec schůz skončit, však výhradu páně Strachovu že ne- připust. Pan Strache se podává a den, jenž věnován měl býti zájmům lidu, bez příčiny, z pouhé frivolnosti, ubit. Zemská pokladna zaplatíz veselou frašku asi 2000 zl. honoráře.

Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11h 20 minut dopoledne. U vládního stolu místodržitel král. českého h Coudenhove a dv. r. Vojáček. Po formálních sděleních přihlašuje se ke slov k protokolu posl. dr. Reiniger a praví, že protokol schůze z dne 9. t. m. není dosud vyhotoven (Slyšte! na něme ckých lavicích) a že následkem toho nelze dle § 24 jedn. řádu přějiti k jednacímu pořadu, a navrhuje by se dnešní schůze odročila do doby, až se protoko schůze ze dne 9. 1. m. vyhotoví. O tomto návrhu nech se hlasuje dle jmen a před hlasováním nechť se pře ruší schůze na 10 minut. Tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a schů ze o 11. hodině 30 minut přerušena. Nejvyšší maršálek zemský zahajuje ji znovu 11. hodině 40 minut dopoledne a konstatuje, že sněm jest způsobilý platně se usnášeti. Při hlasování dle jmen zamítá se návr posl. dra. Reinigra 144 hlasy proti 63. Posl. dr. Schalk, přihlásiv se k protokolu, vytýká že protokol 32. schůze není, jak žádá § 24. jednacího řádu, podepsán všemi třemi verifikátory a navrhuje aby se schůze odročila, až bude protokol řádně vyho toven a všemi třemi verifikátory podepsán. O tomto návrhu nechť se hlasuje dle jmen a před hlasováním nechť se schůze na 10 minut přeruší. Návrhy posl. Schalka jsou dostatečně podporovány a schůze se přerušuje. O 12. hod. 15 min (po přestávce) hlasuje se dl jmen o návrhu posl. dra. Schalka, který se za- mítá 137 hlasy proti 64. Posl. Iro vytýká, že prolokol XXXIII. schůze sně- mu není dosud verifikován a nebyl vyložen po 3 dny k nahlédnutí. Navrhuje, aby schůze z toho důvodu odložena byla do té doby, až bude protokol verifikován a po 3 dny k nahlédnutí vyložen.

Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že k návrhu tomuto nemůže bráti zřetele, poněvadž dosud se ne- tázal, bude-li protokol přijat a poněvadž není dána přesná lhůta, kdy protokol má býti verifikován. Posl. Schalk odporuje náhledu nejvyššího mar šálka a trvá na tom, že dle § 24. musí protokol býti podepsán třemi verifikátory a po tři dny po schůzi vyložen ve sněmovní kanceláři. (Různé hlasy.) Když nejvyšší maršálek připustil námitku proti protokolu 34. schůze, musí tak učiniti tím spíše o schůzi 33. Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje návrhy posl. Ira přípustnými. Návrhy posl. Ira jsou dostatečně podporovány schůze přerušuje se ve 12 hodin 45 minut na 10 minut Za přestávky jest ve sněmovně čilý ruch. Když minulo 10 minut a nejvyšší maršálek zemský v za- sedacím sále nebyl, voláno z českých lavic na jeho náměstka dra: Werunského, by schůzi zahájil a že jest povinen tak učiniti na základě jednacího řádu, ale dr. Werunsky se k tomu neměl Konečně přišel nejvyšší maršálek zem ský a zahájil znovu schůzi e L hodině odpolední Při hlasování dle jmen byl návrh posl. Ira 13 hlasem proti 62 zamítnut. Posl. dr. Schaik ohlašuje proti nesprávnému vy- kládání protokolu protest, který nejvyšší ma ršá lek zemský bere na vědomí Posl. Strache žádá za slovo k jednacímu pořadu Nejvyšši maršálek zemský prohlašuje, že mu ho nyni důti nemůže, ale že učiní tak později. Posl. Strache: Dobře! (Illučná veselost.) Posl. Ire připojuje se ku protestu posl. dra Schalka.

Nejvyšší maržálek zamský konstatuje, že proi znění protokolu námitek činěno nebylo. Hlasy z německých lavio: Není žádný vyložen jak mohou se žádati jeho opravy? Nejvyšší maržálek zemský podolýká, že jedná se jen o protokol 32. schůze, proti kterému nepodáno žádných námitek a prohlašuje tudíž, že jest schválen Do komise pro volební řád zemský zvolení byli za kurii velkých statků posl. hr. Buguoy, princ Fer- dinand Lobkovic, Sajfert, kn. Fürsten berg. za kurii měst a mísí průmyslových posl. dr Podlipný, dr. Sláma, dr. Lad. Dvořák Peters a za kurii obcí venkovských posl. Dostál Kubr. Hodys a Klieman Po sdělení, které spisy byly tiskem rozdány mezi nimiž jest zpráva zemského výboru o podporo- vání železnic nižšího řádu, uděluje nejvyšší maršálel zemský slovo posl. Strachemu, který praví, že nejvyšší maršálek zemský v řízení schůzí a ve svých prohlášeních za- chovává pečlivě rovnoprávnost obou zemských řečí jednoho dne zahajuje schůzi v jedné, následující pal chůzi ve druhé řečí, by dal tím na jevi, že obě řeči jsou si rovny a že není první ani druhé zemské řeči- (Hlasy: Velmi dobře ) Mezi tiskopisy dnes rozdanými jsou dva seznamy. seznam členů zemského sněmu a seznam komisí, po- řadatelů a verifikátorů, v nichž tituly, rubriky ano i jména uvedeny jsou důsledně napřed v české řeči (Hlasy u Němců: Slyšte!), německé pak od první do poslední stránky teprve na druhém místě, což musí vzbuzovati dojem, jako by se sněmovní kancelář do- mnívala, že česká řeč jest první, německá pak druhou zemskou řečí.

Rečník táže se nejvyššího maršálka, je-li mu tento důstojnost německých poslanců ce nejvíce urážejíc nešvar znám (Výborně! na německých lavicích) a co hodlá učiniti, aby se příště stal nemožným? Na důkaz skutečně spáchaného nešvaru, dodává řečník, dovolím si oba seznamy přečísti od první do poslední stránky. (Němci volají: Výborně! Hlučná veselost) Posl. Strache předčítá seznam poslanců sněmu království českého, ale čte česká jména tak zkomoleně a vyzývavě, že vzbudilo to u českých poslanců velik rozhořčení Posl. dr. Herold volá: Prosil bych, aby se zdo česká řeč tak nehanobila; to jest nestydatost. Posl. Strache: Neumím lépe česky Posl. dr. Herold: Tak tedy nečtěte! (Odpor u Němců.) Posl. Schreiter: Proč pak ne, vy nekorunovaný králi český Posl. dr. Hackel: Dr. Herold, zástupce svobodo myslných Posl. Prade: Buďte rádi, že to vůbec čte! Posl. dr. Herold: Nesmí se však z řeči dělati hlou pě vtipy Posl. Schireiter: Vy jste v říšské radě naši řeč dos často znešvařili Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pana dra Herolda, aby nepřerušoval řečníka. Posl. Strache: Se svolením nejvyššího maršálk zemského a se svolením nebo bez svolení dra. He rolda budu pokračovali ve svém čtení. Posl. dr. Herold: Vaše hlouposti nemusíme všal trpěti Posl. dr. Hackel: Musí si obléci radikální pláštík Posl. Woli: Myslím, že se zlobíte jen na obstrukci ale neměli byste to tak prozrazovati. Posl. Anýž: Ale vás již nikdo neposlouchá, jděte Posl. Kubr: Ukažte mu kousek cukru! Hlučné hlasy: Kousek cukru mu dejte! (Veselost. Posl. Kasper: Vy máte také své ruble Posl. Anýž: To jest důstojná společnost za panem

V Praze, 13. října. pryč Wolfem. Posl. Wolf: Nerozumím vám, a co nadáváte, jes mi lhostejno Posl. Anýž: Od vás to nic neplatí, vy jste (uka zuje rukou k zemi) mravně takto dolel Nejvyšší maršálek zomský: Prosím pana poslance Anýže, aby nevedl soukromé rozhovory. Posl. Anýž: To já jen, abych pana Wolfa uved na pravou míru Nejvyšší maršálek zemský podotýká, že jednae řád nedovoluje čtení psaných neb tisknutých předná- šek a odepře-li k tomu nejvyšší maršálek zemský svého souhlasu, rozhodnouti má eventuálně sněm bez de baty. Nenamítá však ničeho proti tomu, by posl. Stra che k odůvodnění svého návrhu oba seznamy přečetl (Výborně! u německých poslanců.) Posl. Strache: Děkuji nejvyššímu maršálkovi zem skému za jeho liberálnost a pokračuji ve svém čtení (Veselost.) Posl. Strache pokračuje v čelbě seznamu poslaneo a opět komolí vyzývavě česká jména. Posl. dr. Herold: Do stenografického protokol to musí přijíti, jak se to čte a ne, jak jest to tištěno aby celý svět věděl, co dělá takový poslanec. (Souhla českých poslanců.) Posl. Woli (k dru. Heroldovi): Tu jest „hore concours“. Měl bysle býti mnohem chytřejším. Vaše zlost jest nejlepším důkazem, že trefili jsme do čer ného. (Veliký hluk a různé výkřiky.) Posl. Strache pokračuje ve čtení seznamu velic zvolna. Velikou veselost v celé sněmovně způsobilo když četl v něm: „Kaftan Jan, Johann, majitel závodu krejčovského, Besitzer eines Schneideretablissements? jak v něm u jména p. inž. Kaftana chybou tisku myln uvedeno. Když dospěl ku jménu p. posl. Krejčího, ustá ve čtení a žádal, prohlásiv, že jest již unaven, nej vyššího maršálka, aby schůzi ukončil a dovolil mu by ve čtení zmíněných dvou seznamů mohl pokračo- vati v příští schůzi a vyhradil mu podání konečného návrhu.

Nejvyšší maršálek zemský svoluje k prvě část této žádosti, ale prohlašuje, že k žádané výhradě svo liti nemůže. Posl. Strache přerušuje čtení seznamu poslanců láže se nejvyššího maršálka, zdali jest mu toto dů sledně, urážlivé a zneuctívající odstrkování německ řeči známo, zda děje se přes jeho vůli, a co hodlá učiniti, by tento nešvar navždy učinil nemožným. Nejvyšší maršálek zemský upozorňuje, že dolazy podati se mají písemně, že však může dáti neprodlen vysvětlení v tom smyslu, že v seznamu poslanců v od- dělení druhém (B) při uvedení poslanců dle kurií jes německá řeč na prvém místě (Illasy Slyšte! Slyšte!) takže o odstrkování německé řeči mluviti se nemůže Schůze potom skončena. Příští je ve čtvrtek dne 15. října o 11. hod dopolední. Když nejvyšší maršálek oznamoval, ž na jednacím pořadu jejím jest pokračování v ne- vyřízeném jednacím pořadu schůz dnešní, propukla sněmovna v hlučnou veselost. Schůze skončena o 2. hodině 50 minut odpoledne Obstrukce a němečtí úslaváci K předsedovi klubu zemských poslanců národní strany svobodomyslné p. dru. Bedř. Pacákovi dostavil se včera pře schůzí sněmu předseda klubu ústaváckých velkostat- kářských poslanců německých kníže Max Eg. Fürsten- berg a sdělil mu officiálně, že se ústavácký klul jednohlasně usnesl, že se obstrukce německých po slanců nezúčastní. Když na počátku včerejší schůze sněmu při prvém hlasování dle jmen hlasovali ústa- váčtí velkostatkáři proti německému obstrukčnímu návrhu, ozvaly se z lavic německých poslanců hlasy Národohospadářský odbor sněmovních poslanců nár. strany svobodomyslné má důležitou schůzi v středu dne 14. října 1903 o 6. hod. večerní v míst nestech klubu v Měšť. besedě. »oho !e

Úprava poměrů samosprávných úřadníků. Za vče- rejší schůze sněmu zemského odevzdalo předsedniclv a deputace jednoty samosprávných úřadníků v král českém, sestávající z pp. Lišky, V. Řezníčka, V. Axa mita, Ant. Materky a Fr. Malého, do rukou poslance p. Frant. Schwarze následující petici: »Slavný sněme království českého! Obecní a okresní úřadnictvo. sdružené v zemské jednotě samosprávných úřadníků v království českém, jednalo ve schůzi dne 10. října o neutěšených svých poměrech a usneslo se opělně dovolávati se na sl. sněmu království českého splnění spravedlivého požadavku svého za uzákonění svých služebních poměrů. Nutnost nápravy našich poměro uznána byla již několikráte velesl. zemským výborem i sl. sněmovnou král. českého. Zemský výbor před ložil již roku 1891 sl. sněmu osnovy zákonů ve pří čině obecních a okresních úřadníků a odůvodněně snažil se o to, aby napraveny byly poměry těchto dle způsobu veřejnoprávných. Dne 26. dubna 190 přijala sněmovní komise resoluci, kterou uloženo byl zemskému výboru, aby předložil sněmu osnovu zá kona ve příčině upravení poměrů úřadníků obecních a okresních. Dne 21. června 1902 předložena pak byla zemským výborem osnova zákona ve příčině upravení služebních poměrů úřadníků okresnícha přikázána sl. sněmem ku projednání zvláštní komisi.

Samosprávné úřadnictvo sledujíc běh věcí veřejných, stalo se svědky, kterak v posledních létech všem stavům vzhledem k nynějším poměrům veřejným i drahotním založena byla pevnější existence a jsouc si vědomo, že svědomitě a poctivě plní své povin- nosti, nese s bolem, že stav jeho dosud nevzbudi zájmu u povolaných kruhů a předkládá proto sl. sněmu král. českého snažnou žádost, aby sl. sně- movna: I. urychlila vyřízení zákona, který týká se upravení služebních poměrů úřadníků při okresních výborech; II. uložila zemskému výboru král. českého. aby předložil co nejdříve osnovu zákona o úpravě služebních poměrů úřadníků obecních, vyslechina v té příčině dobrozdání jednoty, po případě usnesení ankety, k tomu cíli zvláště svolané.« — Peticek sněmu ve věci této dále podaly: odbor jednoty samo- správných úřadníků kraje pražského, krajské odbory v Mladé Boleslavi, v Táboře, Chrudimi, Král. Hradci Jičíně a v Čáslavi. Deputace. Do sněmovní budovy dostavila se z včerejší schůze deputace ze Stražova u Klatov, ve- dená posl. P. Blahovcem, žádající zlízení železniční zastávky ve Stražově na trati z Plzně do Risenstelnu a deputace z Nového Města n. M., domáhající se brzké úpravy řeky Metuje. Obě depulace vyjednávaly zejmena s posl. inž. Kaftanem. Cukr posl. K. H. Wolfovi. Když po včerejší schůzi sněmu království českého chtěl posl. K. H Wolí vstoupiti na Malostranském náměstí do vozu elektrické dráhy, poházen byl několika mladíky kousky cukru.

Sněmovní komise. Rozpočtová komise konala včera čtvrtou schůz po sněmu za přítomnosti místodržitele a přísedícího zem. výboru dra. Eppingra Referent posl. dr. Fiedler rekapituluje v obšír- ném referátu výsledky debaty minulé nouzové schůze a probíral podrobně učiněně návrhy podpor po stránce finanění a organisační. Následkem různých mínění. která v poslední debatě byla projevena, přizpůsobil referent dr. Fiedler i korreferent dr. Schreinen své návrhy, aby vyhověno bylo vysloveným přáním Doplňky, jež následkem toho byly učiněny, jsou tohote obsahu: a) Celkový obnos zemské podpory zvýšen na 31 millionu korun. b) Obnosu 11/2 mill. K užito má býti na zúročen zápůjček, jež okresy uzavrou k účelům iiž zmíněným. V arobuém prodejí: ranní čísle o zobě . . . na odpoludní . . . . n2h Ve filialkách na venkově: zauní číilo. . . . . . odpolední . . . . . . . Bh Inserát plati ze hotově nnpřen Předplacení a inserty přijimá zdmini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacháznjí se též redlakce tiskárna a espedicn „Národnich Listů- Rukopisy so navracojí-

Při tom počílá se na to, aby vláda přispěla částečně k amortisaci těchto zápůjček ze státního fondu nouzo- vého. c) Živnostenstvu má se dostati podílu z této sumy ve formě levnějších zápůjček ze zemského úvěrního fondu živnostenského pro družstva živnostenská v kra- jích postižených. Vedle toho navrhuje se rozmnožení technického personálu při zemědělské radě a při zem- ském výboru, aby nouzové stavby mohly zemskými orgány rychle býti připraveny. Konečně navrženy některé resoluce, týkající se provádění celé nouzové Místodržitel král. českého sdělil, že vláda jest ochotna, prověsti nouzovou akci svorným spolu- působením státních samosprávných orgánů. Co se týče použilí státní podpory k amortisován nouzových zápůjček, prohlásil místodržitel, že státní akce byla od počátku myšlena a bude i na dále pro- váděna pouze tak, že se celková podpora státní roz- dělí mezi jednotlivé postižené okresy dle míry jejich škod a chudoby. Bude tedy sotva možno z celkové sumy státní dolace vzíti určitou sumu vůbec k spe- ciálnímu účelu amortisace. V tomto směru ponechá si vláda volnou ruku, vyzve však pomocné komitéty, aby k těto eventualitě zaujaly své stanovisko a by tam, kde bude chuť po úvěru, příslušné sumy daly se okre- sům k disposici za účelem možnost úvěr poskytnouti. Po debatě, které se zúčastnili posl. dr. Fort Kaftan, Prášek, hr. Deym, hr. Zedtwi tz, dr. Eppinger, dr. Zin!l a oba referenti, byly zmí- něné návrhy schváleny Příští schůze jest ve čtvrtek po schůzi sněmu.

Školská komise konala dne 13. října za předsed- nictví dra. Čelakovského schůzi na jejímž pořadu byla zpráva subkomise o osobních záležitostech učitelských. Po přednesené zprávě referentem posl. Aný žem zúčastnili se debaty posl.: hr. Zedwitz, Anýž. Čelakovský, Posselt, Bachmann a Le- gler. Zpráva subkomise většinou hlasů přijata. Usne- seno navrhnouti sněmu: v souhlasu subkomise roz- počtové zvýšiti fond pro udílení darů z milosti ze 24.000 K na 30.000 K s tím doložením, že z fondu toho mají býti udíleny podpory i pozůstalým po uči- telích. Komise pro záležitosti obecní a okresní konala schůzi včera před schůzí sněmu. Petice okresu děčín- ského v příčině předložení účetních knih a návrh posl. Hofmanna v téže věci, petice okresního výboru v Lomnici, Veselí-Votici za změnu § 7. pol. silniční příkázány posl. dru. Formánkovi. Návrh posl. St Mayera v příčině výročních trhů v Horažďovicích, petice o zrušení § 13. zák. o okresních hospodářských záložnách postoupeny posl. Dostáloví. Petice ústředního spolku českých spořitelen za úpravu chu- dinství přikázána posl. Schwarzovi. Posl. Mar- kert referoval o odprodeji pozemků v Libenci a návrh jeho schválen. Posl. Dostál přednesl návrh posl.

Vojty a soudruhů, aby zavedlo se šetření, jakým způsobem bylo by možno zavésti dozor a účelné oše- třování dětí nalezených a navrhl, aby zemskému vý- boru se uložilo, aby postaral se o rychlé odstranění vyskytujících se nedostatků při ošetřování a výchově nalezenců a dětí nemanželských, jakož i o reformu časovou celého nalezinectví vůbec, aby zřízen byl místní a ústřední dozor na nalezinectví a dozor ten by svěřen byl orgánu samostatnému, zem. výboru pod- řízenému. Návrh byl bez debaty jednomyslně schvá- len. Posl. dr. Dvořák zahájil rozhovor o zřizování chorobinců zemských — po případě subvence choro- bincům okresním — a doporučil decentralisaci ústavů takových a pouze subvencování chorobinců okresy, obcemi po případě jednotlivci zřízených a ohradil se proti zřízení ústředního chorobince zemského. K věci promluvili posl. Brand, Besemüller, Sandner, Markert, Schwarz a usneseno, aby v té věci podal se návrh zemskému výboru. Komise petiční měla včera schůzi po schůzi sně- movní Petice Horní a Dolní Slověnice o přidělení k poště lišovské, a pelice za zamezení kouření mládeže do 16 let přiděleny posl. Maděrovi Osm petic o zápovědi používání jha při volských potazich přiděleno posl. Kutscherovi Pelice p. Volavského o uznání práva měšťanského přidělena posl. Hohlfeldov Petice okresu plánického proti kontumaci psů při- dělena posl. Krupičkovi. Petice Boženy Studničkové o převedení pojistky po jejím bratru na ni přidělena posl. P. Blahov- covi a petice o jednotnou úpravu pravopisu českého posl. P. Maratovi.

Politické zprávy domácí. V Praze, 13. října. (Uherská krise.) Nekonečnou ministerskou krisí nastal v uher- ských poměrech takový zmatek, že už i vládě nejbližší listy pozbyly přehledu a v ranních či- slech budují kombinace, které samy bourají ve večernících. Chápou se každého jména, které se právě v tu chvíli vynoří na povrch, konstruují na něm své plány, které se ukážou planými, sotva list opustil tiskárnu. Tak na př. Tiszov opětně povolání do Vídně způsobilo v ponděl- ních listech peštských pravý poplach. Liberální listy byly skoro vesměs přesvědčeny, že Tisza se vrátí do Pešti s portefeuillem a zahájí ihned „vládu silné ruky“ a již uvažovaly, jaké bude míti tato silná vláda následky. „N. P. Journ.“ konstatoval, že nejkrajnější levice bije proli Tiszovi na poplach a jest odhodlána ještě k tuž- šímu odporu, než byl dosud; v liberální straně pak že to opětně vře a kvasí a zejmena národní frakce že je na skoku do opposice, bude-li Tiszovi svěřeno sestavení nového kabinetu. A zatím, dříve než minul den, rozsypaly se v niveč všechny tiszovské plány a z hlubin uherských zmatků vynořilo se nové jméno: dr. Lukacs.

Jest prý oprávněna naděje, že starý uherský finanční ministr tentokrát už neodmitne, bude-li mu panovníkem nabídnuta hodnost minister- ského předsedy. Dal se prý přemluviti hrabaty Andrássyem a Tiszou a pokusí se o sestavení přechodní vlády s podmínkou prý, že ihned složí svou plnou moc, jakmile nabude přesvěd- čení, že pokus o obnovení parlamentního po- řádku se nezdařil. Dlouho na vysvětlení situaee asi čekati nebude; ukážeť se hned v prvých dnech, čeho se může nadíti od opposice. Košutovce stihla v pondělí nehoda. Sám Fr. Košut učinil na čtvriletní schůzi peštského stoličního výboru návrh, aby stoličnému úřad- nictvu bylo zakázáno přijímati i dobrovolně pla- cené daně. Návrh ten však po jmenovitém hlaso- vání propadl 121 proti 118 hlasům. Při tomto hlasování starý vrchní župan Benický okřikl posl. Holloa, jenž mu vytýkal nesprávnosti, slovy: „Jsem tak dobrý Maďar, jako vy. Bojoval jsem za vlasť dříve, než vy jste byli na světě! Svého úřadu nikdy jsem nezneužil!“ Při ve- černím banketě prohlásil týž Benický, že by se nerozpakoval dovoliti vybírání daní, i kdyby se daně žádaly ministerským nařízením,a prohlášení