2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. prosince 1904. Číslo
4
article
roda začala se zabnízďovat, a kdy vláda nám
nepřátelská na tyto a podobné zjevy v našem
národě poukazuje zaujímajíc svoje slanovisko
k našim spravedlivým požadavkům. To vše po-
zorujeme a následkem toho pociťujeme nutnost
a nejvážnějšími důvody doloženou potřebu zor-
ganisovati se co nejlépe pro další činnost a dala
veliké boje, které nás ještě čekají v zájmu
národa.
Účelem organisace naší tedy je, sjednotit
řady našich pracovníků a bojovníků, povzbuzo-
vati je a při tom poučovati lid, aby byl dost
silný a připraven v okamžiku, ve kterém bude
mu činiti rozhodnutí. Takto sesilená, mladými
pracovníky osvěžená a doplněná organisace naší
strany bude zajisté vydatnou podporou pro kaž-
dou positivní práci národní a vzpruhou k nevy-
hnutelnému boji proti všem těm, kdož vůči ná-
rodu našemu neznají spravedlnosti.
Tím, že organisujeme stranu, k níž pro-
gramově se hlásíme, nechceme snad, aby ostatní
strany české zřekly se svých zásad a svého pře-
svědčení, aby se vzdaly vlastního svého vnitř-
ního života, ale chceme dosíci toho, aby ve
chvili pro národ náš rozhodující všechny strany
české podaly si ruku a sestoupily se v jeden
nezdolný šik národní. (Výborně !) Tak pohlížíme
my na organisaci svoji, a zajisté bylo by dobře
v národě našem, kdyby toto přesvědčení pro-
niklo do všech vrstev našeho národa. (Souhlas.)
Proto také s radostí vítám dnešní sjezd
jménem přípravného komitétu pracovního
městské rady dovoluji si vřele vítati naše po-
slance dra. Pacáka (Výborně! Potlesk.), dra.
Kramáře (Výborně! Pollesk.), kteří právě svým
obezřelým a pevným jednáním na říšské radě
připravili vládě porážku, která znovu ukazuje,
že s národem naším musí se vždy počítati.
Pacák
5
article
(Výborně! Hlučný potlesk.) Vítám dále poslance
naše: Bečváře, Macháčka a Niklfelda. (Výborně
Potlesk.) Vílám vřele všecky Vás důvěrníkya
pracovníky naše, kteří jste se v počtu tak hojném
na sjezd dostavili, vítám rovněž naše pány hosty.
kteří se hlásí k jiným stranám a vyslovuji přání
nejtoužnější: kéž sjezd náš korunován je zdár-
ným výsledkem, jako všechny sjezdy oslatní.
kéž je pobídkou k další poctivé a potřebné práe
národní! (Výborně! Hlučný potlesk.)
Poslanec dr. B. Panák ujal se pak jakožt
předseda krajského výkonného výboru předsed-
nictví sjezdu a uvílav opětně všecky účastníky
sdělil, že předsednictva došly návrhy, by místo-
předsedy sjezdu zvoleni byli: starosla města
Německého Brodu MVDr. Ed. Šubrt, starosta
města Kutné Hory posl. Jan Macháček, starosta
v Lipnici R. Štolc, starosta okresu přibyslav-
ského F. Šašek, starosta města Humpolce posl.
Bečvář, městský radní v Polné Aug. Sedlák
člen okr. výboru chotěbořského Ed. Némec ze
Studence; za zapisovatele V. Ráček z Polné,
red. J. Kalvas z Čáslavi, red. - V. Hejnic z Kutné
Hory a tajemník G. Moudrý z Prahy.
Macháček
Niklfeld
Panák
MVDr
Ed
Šubrt
R Štolc
Aug
V Ráček
J Kalvas
V Hejnic
G Moudrá
německý Brod
Kutná Hora
Lipnica
Humpolec
Polná
Studenec
Čáslav
Praha
chotěbořský Ed
6
article
Volba byla provedena akklamaei za vše-
obecného souhlasu.
Předseda posl. dr. Pacák promluvil potom
v podstatě takto: Starosta města Něm. Brodu
pan dr. Šubrt uvitav Vás vyložil zároveň význam
a důležitost našich krajských sjezdů. Dovolte
nyní, abych k výkladu jeho navázal několik slov
Dne 3. ledna 1905 bude tomu právě rok
co na Horách Kutných jsma zahájili první sjezd
krajský kraje kutnohorského a dnes zde v Ne-
meckém Brodě zahsjujeme sjezd druhý: Byla to
šťastná myšlenka, dopiniti naši organisaci sjezdy
krajskými a viděli jsme pak, že našeho příkladu
následovaly kraje mladoboleslavský, táborský,
chrudimský, vinobradský, lounský a všude se
zdarem. Jsem přesvědčen, že veškeré sjezdy,
jež budou dále následovati, potkají se se zdarem
stejným a rozhodným. Tyto sjezdy měly ten
důležitý účel: semknouti řady našich stoupenců,
prohloubit organisaci naší strany a položit ji n
širší základ lidový.
doktor
Pacák
Šubrt
Německo
Brod
mecký Brod
7
article
Ve směru prvním, jak vidíme, sjezdy úkol
svůj plnily a plní. Prokázalo se nade vši po-
chybnost, že bylo bajkou, když se tvrdilo, že
naše strana byla, že tedy náleží minulosti, že
řady naší strany valně seřídly a že jest v úpadku.
Kdo viděl na veškerých, dosud konaných sjez-
dech ty veliké a imponující řady našich stou-
penců, z vrstev nejintelligentnějších a nejlepších,
ten se mohl přesvědčiti, že naše strana nejen
jest, ale také bude.
Co bylo příčinou, že se podobné hlasy za-
čínaly ozývati? Nebyla to žádná zmalátnělá poli-
lika. Vždyť takové vůbe c nebylo. Ale řeknu
to upřímně: ze stran odpůrčích vykřikován
smrt strany naší a ze strany našich stoupenců
u vědomí těchto nepravd — se mlčelo.
Nebylo pak divu, že nepravdy do všech
krajů Čech šířené brány byly leckde za bernou
minci a že jim bylo tu i tam věřeno. Naše
mlčení bylo z velké části vinou
toho, že se rozhostily podobné
mlhy a nyní vidime, že jakmile se
strany naší krajskými sjezdy pro-
mluveno, tyto mlhy se rozprchá-
vají a tábor našinců na krajských
sjezdech se řadí a vídime, že stra-
na svobodomyslná tu stojí dosud
pevna a nezlomna, jsouc odho-
lána vésti věci národa k šťastniému
jieh rozřešení.
Jeji trvání, její práce jsou v této těžké
době nutností, poněvadž nikde v celém če-
ském národě není viděti ani obrysů jednotné
nové strany takové, která by byla s to převzíti
dědietví strany svobodomyslné.
Čechy
8
article
Krajské sjezdy tedy v prvním směru, toliž
seřadění šiků našich stoupenců a průkazu o po-
savadní síle strany měly výsledek potěšítelný. Co
se týká účelu druhého, prohloubení organisace
naší a postavení její na šíroký základ lidový,
tu ovšem nesmíme se obmeziti na konání kraj-
ských sjezdů ve střediskách kraje, nýbrž mu-
síme vněsti organisaci do všech mísť okresních
a do celého obvodu krajů a okresů, což činíme
dnes konáním druhého krajského sjezdu v okresu
německobrodském, majíce při tom nejvřelejší
přání, by výsledek jeho přínesl zdar véci naší.
Nesmíme zapomenouti, nýbrž napořád mu-
síme si stavěti před oči, že žíjeme v době, kdy
proti nám v této říši stojí řada mocných ne-
přátel a že můžeme jen tehdá dospěti k vý-
sledku utěšenému, budeme-li vytrvalými, pev-
nými a vespolek sjednocenými. Krajské sjezdy
mají i ten dobrý účinek, že u nás konečně za-
čínají schůze jednolité, nebo lépe řečeno, jedné
politické strany, kde se může klidně rokovati
jednati, což jest vlastně účelem schůzí veřej-
ných. Poohlédneme-li se po národech politicky
nejvyspělejších, jako na přiklad po Angličanech,
nebo i v naší říši po Maďarech, vidíme, že svo-
lávají se tam pravidelně stoupenci jednoho poli-
tického názoru, na př. liberální, konservativní
strana neodvislosti ald., tedy vždy strany jedno-
lité. A co jsme viděli u nás? Strana agrární
svolávala schůzi svou, strana národně-soeiální
rovněž svou; do těchto schůzí stoupenci strany
svobodomyslné nechodili a nechodí, proto se
takové odbyly hladce.
Angličan
Maďar
9
article
Jakmile však svolala schůzi strana svo-
bodomyslná, dostavily se tam všechny stranya
útočily na stoupence strany svobodomyslné, takže
tyto sehůze se stávaly jevištěm bojů, následkem
čehož se jich čím dále tím méně konalo. Mám
za to, že schůze veřejné jsou nejméně vhodným
místem, aby na nich jedna strana druhou pře-
svědčovala. V politickém boji a politickém stran-
nictví jsou jednotlivci i strany již tak ohrani-
čeny, že zpravidla není možno, aby se mohlo
o tom mluvit, že jedna neb druhá strana tu
neb onu stranu k jinému názoru přivede. Je
možno, že na takových schůzích jedna strana
druhé straně schůzi buď rozežene, nebo žejí
tam nějaký skandál způsobí. Tím se však ne-
prospěje ani rokování ani povznášení politického
vzdělání lidu. Proto mám za to, že boj mez
politickými stranami rozhodnut býti může jen
volebním lístkem, a že se dohodnutí nemůže
státi nějakými velkými schůzemi, nýbrž vždy
10
article
několika plnomocníky té které strany s plno-
mocníky strany druhé, kdežto klidně, věcné ro-
kování možné jest především ve schůzích jedno-
litých. A po té stránce mají krajské sjezdy také
svůj veliký význam, že roztřídily duchy a že
nyní možno klidně rokovati ve schůzích stou-
penců svobodomyslných, jak mohli a mohou ro
kovati agrárníci ve schůzi stoupenců agrárníeh
a nár. socialisté ve schůzi stoupenců nár. soei
álních, a dobře by bylo, aby tak pro budoue
nost zůstalo, poněvadž t. zv. štvavé schůze zá-
jmům našeho národa nikde a nikdy nepro-
A nyní jen několik slov k našemu posled-
nímu postupu politickému. Leží před vámi z doby
nejnovější a není tudíž potřebí, abych jej vy-
kládal. My jsme se neusnesli na tom, od
obstrukce upustiti, ale my jsme v posledním
zasedání obstrukci nedělali, poněvadž ve sně-
movně po tři neděle se mluvilo o prohlášení
vládním, tudíž sněmovna sama sobě obstruke
dělala. My jsme tedy neměli ani příčiny, an
důvodů, dělati ji sami. My jsme pustili nouzovou
předlohu do výboru a vy jste viděli, že proti
vládě vyslovila se dvoutřetinová většina.
11
article
Jest zajisté charakteristické a uvážení hodné
že tento výsledek se uskutečnil, ačkoliv jsme
neobstruovali a ačkoliv jsme nouzovou předlohu
pustili. Ale v tom obsaženo je zároveň poučení,
jak důležito jest ponechati poslancům volnou
ruku při užívání taktických prostředků a jak
důležito jest vyčkati výsledku užitého taktického
prostředku, než se o něm pronese soud. Ve
schůzi chotěbořské řekl jsem, že okolnost.
že voličové a česká veřejnost se zvláštní oblibou
se dává do určování taktiky poslanců, již mnoho
zla způsobila a musím to dnes opakovat. Když
v našem klubu rokovalo se dlouho — nechei
zapříti, také z taklických důvodů — o politické
situaci, tu dostával jsem z Čech — nikolív
z Moravy — dopisy, jichž krátký obsah byl:
»co to zas děláte, proč se nerozhodujete?« —
Takových přípisů mám celou řadu. My jich ne-
dbali a šli svou cestou a viděli jste, že cesta
ta byla dobrá.
A proto pro budouenost z toho plyne úsudek
že jest nejlépe nevázat v žádném ohledu po-
slance co do taktických prostředků a jestližeby
poslanci užili prostředku, který na první pohle
nezdál by se voličům vhodným, ať vyčkají vý
sledků, vždyť ve volebním lístku mají pak vždycky
prostředek, jímž poslanci, nejsou-li s ním spo-
kojeni, mohou odpověděti.
V konstitučním státě by výsledek podobný,
jako odsouzení vlády dvoutřetinovou většinou
musil vésti k tomu, že by vláda odstoupila.
Čechy
Morava
12
article
Rakousko ovšem není státem konstitučním
nýbrž státem absolutním, který je parlamentním
zřízeními olemován; proto nemůžeme pokládat
za jisté, že stane se zde to, co by bylo pravdě
nejpodobnější. Praviť se již nyní: co znamená
výsledek hlasování v rozpočtovém výboru ? Řekl
jsem na jedné schůzi voličů — tuším že v Čá-
slavi, že my děláme obstrukci, poněvadž se nám
nevyhovuje a Němci hrozí obstrukcí, kdýž se
nám vyhoví. Z tohoto mrtvého bodu mu-
síme ven.
Buď nahlédnou rozhodující kruhové, že se
nám nejedná o néjaké národní a politické kon-
cesse, nýbrž že se nám jedná na jeďhé straně
o to, aby vůči nám plněn byl zákon zplnaa
z druhé strany našim kulturním požadavkům
aby vláda vyhověla, jak to vůči nároďům jes
povinna a že povinnost svou splní, aneb na-
stoupí spravedlivá vláda ke všem národům, vůč
které bude nám lze boj zastaviti anebo konečně
stane se dohodnutí mezi Čechy a Němci na zá-
kladě plné spravedlnosti.
A nyní s tohoto hlediska podívejma se na
hlasování ve výboru rozpočtovém. Češi hlasovali
proti vládě, protože nekoná proti nim spravedl-
nost a vše činí závislým na souhlasu Němeů
a Němci hlasovali proti ní, poněvadž se domnívají,
že vláda pro Čechy činí něco bez jejich sou-
hlasu. Tu jsme zase u toho mrtvého bodu a k
vyváznutí směřují zase jen ty tři cesty, dřive na-
znučené. Buď nahlédnou kruhové rozhodující, že
jest jejich povinností plniti vůči nám zákon a vy-
hověti našim kulturním požadavkům a učiní tak,
buď nastoupí spravedlivá vláda, která vůči všem
národům, také proti nám, konati bude plnou
spravedlnost a my budeme moci zastaviti boj
proti ní, nebo stane se mír mezi Čechy a Němei.
Němec
Čech
Rakousko
Čechy
13
article
My, kteří přejeme si klidu ve své vlasti v jejím
vlastním zájmu, my, kteří nejsme proti Rakou-
sku, které by bylo ku všem náro-
dům spravedlivé, my bychom byli roz-
hodně pro smír na základé plné spravedlnosti
k oběma národům, ale nikoliv pro smír shnilý.
který by byl zárodkem dalších a ostřejších bojů,
nežli jsou nynější. Zda-li však Němci jsou pro
spravedlivý mír, to jest velká otázka. Záleží-
jim na trvání tohoto státu, měli by býti, nezá-
leží-li jim na tom, pak ovšem jejich maršruta je
jiná. Žijeme zase nyní v době, v jaké mnoho-
kráte náš národ býval: v době těžké a neutěšené.
Ale jako vždy jindy, také nyní jest důležíto, aby-
chom v takových těžkých dobách nestali se malo-
myslnými, nýbrž spolehali ve svou vlastní sílu-
spějí.
Němec
14
article
V takovéto době jest důležito, neztrácet hlavu
a zůstat pevnými! (Výborně! Hlučný.
trvalý potlesk.)
Po dru. Pacákovi ujal se slova poslane
dr. Kramář, jenž — hlučným potleskem uvitán
— promluvil v podstatě takto: připadl mi dnes
úkol, abych promluvil o politické situaci. Po
velice případném výkladu, který vám podal dr.
Pacák, budiž mi dovoleno poukázati na jiné
ještě zjevy, jež nynější situnci skládají, a vyvo-
diti z nich některé závěry pro budoucnost.
Nemáme příčiny, abychom byli nespokojen
s výsledkem zasedání říšské rady, onchdy od-
ročeného.
Pacák
doktor
15
article
Vláda učinila k vůli němu různé přípravy,
a zdá se, že doufala v klidné, pravidelné zase-
dání. Patrně po zřízení slovanských poboček
při německých učilelských ústavech ve Slezsku,
po jmenování prof. dra. Randy, jejž clímea
kterého si zajisté všichni velice vážíme, a pro-
vádění účelné pro sehe agitace, kterou vláda
si vždy dovede zařiditi ve všech bohužel kru-
zích, konečně počítajíe na ochablost českého
lidu vůči obstrukci — nezapomínejme, že naše
obstrukční politika česká provádí se již pět let,
kdežto Němci v ní trrali pouze dva roky, což
je dojista veliký rozdil — vláda kojila se tako-
vými nadějemi. Leč naděje ty zklamaly vládu
všecky. Neobyčejně křiklavá chytrost, jakou
vláda se řídila, spojivši otázku úlevy nouze
obyvatelstva, neúrodou nejtrpčeji postiženého,
s nouzí o hotové peníze velstátních pokladnách,
vládé nepomohla pranic. My jsme zůstali pevni,
protože jsme v zájmu českého národa pevní
zůstat musili (Tak jestl), ač zájem o přispění
obyvatelstvu naše postavení stěžoval. Když však
vláda po zádech obyvatelstva chtěla si pomoci
tak, aby dále mohla přes hlavy všech hospo-
dařiti článkem 14., pak nebylo pro nás rozhod-
nutí jiné nežli to, kleré jsme učinili u vědomí
že národ, který mnoho chce, musí také mít
odvahu něco strpěti. (Hlučný souhlas.) Při tom
nebylo mozi českými poslanci rozdílu; také
agrárníci viděli, že nemohou setrvati na stano-
visku těch užších zájmů, které jinak zastupují
nýbrž že musí se postavití na stanovisko celého
národa. (Souhilas.)
profesor
doktor
Randa
Němec
Slezsko
16
article
Ostatně celý průběh minulého zasedání
říšské rady ukázal neschopnost ny
nějšího ministerstva k vládě ja-
kož i vady, kleré jsou vlastn
nynějští soustavě polovičato siti.
Vzhledem k nám je možna dvojí politiku
buď politíka nepřátelského násilí, nebo vyhověn
našim spravedlivým požadavkům. Chce-li vláda
svoje štěstí zkusiti proti nám násilími: policifa
potlačováním, jsem přesvědčen, že český náro
je dosti neohrožený, aby zbytečně nevzdychal.
Zkušenost učí, že zn boje střílí se nejen tam.
nýbrž také nazpátek. Ale rovněž ze zkušenost
víme, že v tomto státě děly se někohikráte již
pokusy s politikou pronásledování všeho českého,
ale žádný ten pokus nevedl k efli.
Že se národ lehce nepokoři, dosvědčuje
zkušenost Pruska s pruským Polskem.
Prusek
Polsko
17
article
Ukázav na neůspěch násilné germanisaee
v pruském Polsku, pravi řečník: chtějí-li pří-
slušné kruhy učiniti proli nám znova pokus
s pronásledováním, ať to zkusi. My na to mu-
síme býti přípraveni a míti důvěru v sebe
vědomi, že nyní jsme hospodářsky i kulturně
silnější, nežli jsme byli v době, kdy vládní pro-
následování všeho českého zůstalo bezvýsledno
že tedy nyní sneseme útok snáze, nežli dříve
(Hlučný souhlas.)
Je také možna druhá politika vůči“ námo
politika vyhovění našim skromným požadavkům
národním a kulturním. Ale ta by se musila pro-
váděti upřímně, cele, bez záludnosti, nikol
polovičatě. (Výborně !)
Kdyby se tak stalo, bylo by to prospěšno
nejenom nám, nýbrž také celému státu i Něm
cům, kteří za nynějšího politického rozvratu
trpí hospodářsky zrovna tak jako my. (Sou-
hlas.)
Dle různých známek lze se domnívati, že
vláda vzhledem k poslednímu zasedání říšské
rady dostala úkol dosáhnouti dělnosti říšské
rady. Cesta, kterou vláda při řešení úkolu tohc
nastoupila, byla cesta malých prostředků, polo-
vičatosti a zchytralosti. Vláda neodhodlala se
k otevřenému boji s námi, ani se nevyšinula
na stanovisko, že se nám musí vyhověti v tom.
co je spravedlivé, ač skromné.
Polsko
Německo
18
article
Vláda tedy učinila nový pokus s malými
prostředky a výsledek byl ten, že nás neztskala
ale Němce podráždila; vládní zchytralost skon
čila porážkou, jako zpravidla končívá boj ne
loyální, málo poctivý a neotevřený. Výsledek je
takový, že přese všecko zapírání je vidrělt na
celé čáře úplný krach politi ky
nynější vlády.
Parlament je proti vládě, ministerstvo jeso
kompromitováno, ministerskému předsedovi nikdo
nevěří, ať si slibuje cokoli, ani my, ani Němei.
(Hlas: Poláci!)
Co se týče Poláků, ti mají situaci jinou
nežli my. Ti nepotřebují věcí politických, nýbrž
jen hospodářských, jaké vláda dovede dávat —
na útraty státní pokladny. (Souhlas.)
Za takové situace ministerský předseda
v poslední schůzi rozpočtového výboru, když se
projevila zdrcující většina proti vládě — 29 proti
14 hlasům — myslil, že smí si dovoliti výrok
o disparátních elementech«, ze kterých se vět-
šina ta utvořila, a z nichž by se nic positivního
vytvořití nedalo.
Němec
Němei
Hlas
Polák
19
article
Proti tomuto výroku lze namitnouti, že by
»disparátní elementy« přece jenom něčeho do-
sáhly. Ministerský předseda se v Haličí nabízel
za kurátora. Rakouska. Dokud jsme jenom my
byli proti tomu, mohlo se říkati, že vídeňské
kruhy se přenesou přes toto naše stanovisko,
ale když různé »disparátní elementy« objevily
se jako většina proti vládě, pak se bude před-
sedovi vlády těžko prováděti kurátorství státu.
Za zasedání delegací v Pešti, když mluvilo
se o tom, že státní pokladny jsou prázdné a že
je třeba nových prostředků peněžních, poukázal
ministr financí na možnost, vypomoci si zněním
článku 10. zákona o kontrole státního dluhua
tím způsobem dostati peníze. Dokud jsme proti
tomu byli pouze my, snad by vysoké kruhy f-
nanční byly přece jen vládě vypomohly; ale jak-
mile všecliny ty »disparátní elementy« v roz-
počtovém výboru, totiž všichni Čechové, Jiho-
slované a většina Němců postavili se proti vládě,
je otázka, dají-li rozhodující činitelé peněžni-
ckého světa vládě peníze na pouhou záruku
článku 14. o zastupitelstvu říšském, protože
Čecho
Němec
Halič
Rakousko
Pešť
20
article
není vyloučeno, že by to potom v parlamentě
mohlo špatně dopadnout.
Kdyby se tedy nebylo stalo nic jiného,
nežli že vládě byla rozpočtovým výborem dána
důtklivá výstraha, aby se nevyvyšovala nad
parlament, mohli bychom s povděkem zazname-
nati tento výsledek.
Namnoze bylo vysloveno přesvědčení, ž
bliží se již soumrak nynější vlády; názor ten
se sice stále šíři, ale přes to činím totéž, co
vždycky jindy: varuji před optimismem. (vý-
borně!) Náš národ má tolik smutných zkuše-
ností a cesty rakouské politiky jsou tak nevy-
počítatelné, že bude dobře nevěřiti ničemu, do-
kud neklamný výsledek nebudeme míti v rukou.
Vláda nyní dává na jevo, že její postavení
je pevné, ale je otázka, jsou-li, projevy ty
upřímné. Stoji-li vláda pevně — ta vláda, která
nemá za sebou nikoho, ani úřadníky ne, ač
je to vláda úřadnická — pak parlament dostal
nejsmutnější vysvědčení o svěm vlivu. Vždyo
nynější vláda mimo několik nařízení, jež by
dovedl podepsati každý úřadník v jejím duchu
pracující, neprovedla a nedosáhla ničeho. A př
tom ještě chová aa vláda k parlamentu do
opravdy zpupně. Je ku podivu, že si to Němei
dávají libit. Kdyby Němci následkem zpupnosti
vlády jali se zpytovati své svědomí, snzd b
si potom uvědomili, kdo vinen je tím, že před-
seda úřadnické vlády dr. Körber si dovoluje
Němec
doktor
Körber
21
article
mluviti o zástupeích lidu tak, jak skutečně
mluví. Ale pak by Němci musili uznati, že
hrozná situace nynější byla jimi zaviněna tím,
že kladou odpor proti spravedlivým požadavkům
českého národa a že odpor ten směřuje proti
věcem, které Némcům nejsou na škodu. Opráv-
něnost našich požadavků také Němci vlastně
uznávají mimo snad Všeněmce, kteří s našimi
požadavky nesouhlasí proto, poněvadž vůbee
nechtějí uznati platnost jazyka českého v úřa-
dech, chtějíce všechno poněmčit, aby celou
zemi tak připravili pro lůno velké Germanie.
Stojí-li však ostatní Němci na stanovisku za-
chování říše, pak nemají příčiny, by se bránili
proti našim zákonným a spravedlivým požadav-
kům. (Výborně!)
Řečník poukázal pak na zdivočení mravů
v parlamentě a na kulturní a hospodářské ne-
dostatky, tím povstavší. Zákonodárství samo o
sobě nemůže sice nikoho spasiti, k tomu třeba
jest u každého vlastního přičinění, organisace
práce a využitkování všech vymoženosti doby,
techniekých i hospodářsky politických, stát
zákonodárství mohou tolo přičinění pouze pod-
porovati. Toho ršak u nás již po řadu let není,
a tím trpí hospodátsky jak Čechové, tak atejně
také Němci. Kdyby Némci měli pověděti, stojí-li
hra, kterou provozují, za to, co z 1l povstárá,
musili by říci, že ne. (Hlučný souhlas)
Němec
Čecho
22
article
Němci — mimo Všeněmce — jsou pře-
svědčeni, že to, co žádáme, dostati musíme, že
je to pouze otázka kratšího nebo delšího času
a tu snad bylo by pro Němce politicky moudré,
aby k tomu přivotili dříve, nežli k tomu budou
přinuceni; latinské přísloví: kdo rychle dává,
dvakráte dávů, platí také v politice. V politice
je vskutku lépo přivoliti k něčemu dobrovolně
nežli z přinucení a to Němci by nyní mohii
učiniti tím snáze, poněvadž by v nynějším pří-
padě nedávali ničeho z vlastního svého národ-
ního majetku, poněvadž to, co my žádáme,
není německé, nýbrž naše, kdežto oni zadržuji
pouhé plnění povinnosti státu vůčie nám. (Sou-
Myslím, že mohu říci: jestlíže by rozumuý
a obezřelý Němec uvážil celý výsledek sedmi-
letého boje nynějšího, jak by se objevil v pří-
padě, kdyby nám bylo učiněno po právu, moh
by říci, že Čechové dostanou rovnoprávnost, na
kterou mají dle státních základních zákonů
právo a kterou jim stát prověsti musí, je-li
spravedlivý, a my máme vědomí, že proti nám
nebude se tvořiti žádná majorita.
Neklamme se o tom, že v doztrné době
není pomyšlení na to, aby se opakoval pokuso
utvoření majority proti umirněným Němcům.
Aby se utvořila opět většina jako byla pravice
dřivejší nebo pozdější, na to není dobře po-
myšlení. Já také upřímně pravímu: mně se zdá,
že pro český národ je politi kn
volné ruky nahoru i dotlů a na
všecky sitrany vždycky lepiší, nežl
politika úvazku s některou stra-
nou. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Kdyby tedy Němci příšli do rozumua
uvážili poměry, není pochybnosti, že by řekli.
že dosavadní jich odpor proti tomu, aby se
nám stalo po právu, je poškozováním všech,
tedy i jich samých, a že musejí obrátit.
Němec
Čecho
23
article
Kdyby Němci povolili, nepadli bychomsi
ovšem ještě kolem krku a nepředstavovali by-
chom scénu smíření národů. Na to není pomý-
šlení při bojí, který se vede nejenom národem
proti národu, nýbrž i jednotlivcem proti jedno
tlivci. Ale jest si přáti, by utvořeno bylo ovzdušt
takové, abychom mohli klidně vedle sebe pra-
covati aspoň pro hospodářské požaduvky. A že
my dva, Čechové a Němci, nejpoplatnější náro-
dové ve státě, máme různé společné potřeby
hospodářské, o tom není pochybnosti. A že my
v zemích koruny české jsme na sebe navzájem
odkázání, a že máme mnohé společné zájmy,
to ani rozumný Němec nebude popírati, poně-
vadž je to zřejmo:
Z takového pracování vedle sebe vždycky
by se utvářilo ovzduší, ve kterém by oběma
národům možno bylo žíti vedle sebe jako kul-
turním lidem, a oba zápasili by pakt zápas o
národnostní panství méně surově nežli dnes.
Ovšem neví nikdo, stane-li se tak, protože roz-
mary některých stran německých jsou nevypo-
čílatelny.
Nyní různí poslanci němečtí mluví o po-
třebě smíru a my odpovídáme, že musíme býti
pokládáni za rovnocenné. Jedním. z těch, kdo
tak mluvil na říšské radě, byl poslanec baron
Offermann. Tomu však špatně se vedlo: byl
takřka ukřičen a musil se vzdáti mandátu.
Druhý, který s podobnou myšlenkou vy-
stupuje bukovinský poslanec Skédly je již opat
nější: mluví o tom, že prý se nesmi otřásati
německým charakterem Rakouska, poněvadž
Němci prý založili říši a jsou svazkem, který
ji udržuje.
Není třeba, pro takové fráze se rozčilovati,
když se ví, proč takové floskule se píší; hlavní
je, co přijde po tom: že Němci musejí se po-
kládati za rovnocenné s ostatními národy a spo-
kojiti se s tím, že nabyli svým vývojem hospo-
hlav.)
Němec
Čecho
Offermann
Skédnout
Rakousko
24
article
dářské síly a převahy, již se jim dostalo o
vlád na naše útraty. (Tak jest !)
Praví-li posl. Skádl k vůli německým radi-
kálním živlům, že Rakousko musí zůstati něme-
ckým, jsou to prázdná slova, pro která se ne-
budu rozčilovat. Zákonem se to stanoviti nedá,
poněvadž bychom toho my Slované nikdy ne-
připustili a jestliže si to Němci sami jen řikají,
je to jejich věc. Naší povinnosti je pracovati
tak a domáhati se významu takového, aby to,
co Němci říkají, nikdy nebylo pravda (Výborně !),
nýbrž pouze německou frází.
Řečník potom dokazuje, kterak výrok
založení Rakouska Němci je docela nesprávný
a tedy pouhou frází, pro jaké není třeba roz-
čilovati se.
Lze však vílati, že ve chvíli, kdy blíží s
vážná rozhodnutí o celé budoucí politice říše,
ukazuje se u Němců aspoň ojediněle mírnější
nálada a že dává se u nich na jevo touha po
jakémsi upokojení. Byl jsem vždycky nepřítelem
intransigeantní politiky, nevěře na ni proto, že
kalastrofy se z pravidla svalí na slabší, kdežto
silnější při nich pravdépodobně dobřa pochodl.
My nejsme tak silni, bychom se mohli sami vy-
dávati nebezpeči katastroť; prota jsem býval
pro mírnější řešení sporných olázek.
A nyní mně dovolle, abych promluvilo
aspektech pro budoucnost. Zdá se, že námv
dobé dozírné — nelze říci, jedná-li se o měsíce
nebo roky — bude potřebí obzvláštní politické
vyspělosti a zralosti celého národa našeho a že
také utváření budoucích poměrů rakouských
bude záviseti od této vyspělosti našeho národa.
Slovan
Němec
Rakousko
25
article
Vyzývati český národ k pevnosti a odhod-
lanosti bylo by zajisté zbytečně. Myslím, že náš
národ je pevnější a odhodlanější nežli bývá
někdy jednotlivec. Dnes zajisté v Čechách ani
politické dítě nemá mínění jiného, nežli že jsme
národem, klerý pokládá svou pevnost, odhodla-
nost a vylrvalost za nutnou k uspíšení procesu,
který se nyní ve státě odehrává a k jeho zdár-
nému zakončení.
Ale kdyby konečně nastaly nové poměry,
pak musí býti zde možnost, aby všechny strany
i kruhy rozhodující mohly počilati nejen s naší
pevností a vytrvalosti, nýbrž také s naši politi-
ckou rozvahou.
Každý ví, co chceme. Chceme naprostou
českost svých úřadů v českých svých krajích,
zachovávajíce při tom základní zásadu české
politiky, od které neustoupíme a ustoupiti ne-
můžeme, že každý obyvatel tohoto království,
at Čech nebo Němec, musí při každém úřadě
v celé zemi dojiti svého práva svým jazykem.
(Hlučný souhlas.) Chceme, aby nám byla za-
jištěna česká universita na Moravě, na kterou
máme právo, poněvadž jsme velikou většinouv
markrabství, poněvadž stojíme na takové kul-
turní výši, že nám jediná pouze universita ne-
stačí a protože jsme národ tak silný poplatně,
že zasluhujeme zrovna tolik, co jiní. Ježto mají
Němei pět a Poláci dvé unfřersit, je křivdou,
že my nemáme dosud dvě universíty. (Souhlas.)
Němec
Polák
Čechy
český univerzita na Morava
26
article
Dá-li nám stát, nač máme právo dle plal-
ných zákonů ústavních, kterých ovšem formálně
neuznáváme a co žádáme, a vezme-li nám stát
pocit nespravedlivého ponižování, jež se nám
dosud děje trm, že se nás jazvk vyracu
z vnitřního úřadování a jestliže nám stát po-
skylne přesvědčení, že jsme v něm nejenom
podle slov, nýbrž také podle skutků vládních
rovnoprávní a rovnocenní, pak jsem přesvědčen
o tom, že český národ aneb aspoň jeho proká-
zaná většina nebude proti tomu, abychom z do-
savadní, nikoli naší vinou, nýbrž vinou ne-
přátelské nynější soustavy vládní, prováděně ne-
gativní politiky dostali se k positivní politické
parlamentní práci. (Výborněl)
Při všem zachování celého našeho princi-
piálního státoprávního přesvědčení a snah o ko-
nečné jeho vyplnění můžeme přece jen jiti
v před politíkou positivní práce, a tou nemůže
býtí jiná, nežli politika volné ruky na
všechny strany, nahoru i dolů, po-
litika spravedlnosti ke všem ná-
rodům, svobodomyslná a opravdu
lidová. (Výborně! Hlučný pollesk.) Dá-li se
stát na cestu spravedlnosti k nám, jsem pře-
svědčen, že také český národ dá státu, co stát
potřebuje, pokud to bude lze srovnati s hospo-
dářskými silami českého národa. (Souhlas.)
27
article
To je politika, o které se mnoho mluví,
politika zjednání moci pro národ náš, který je
ve státě po Němeích největší, takže je neudrži-
telno, by druzí na útraty jeho práv byli od-
měňováni za samozřejmé svoje vlastní povin-
nosti ke státu. (Výborně!) Náš národ musí dle
svého počtu a své vyspělosti míti podíl na po-
litické moci v tomto státě (Tak jest!), aby měl
náležitý vliv na to, by zákony rovnoprávnosti
byly prováděny skutky. (Výborně !) To však
není politika úpisu jedné určité vládě — proti
takové politice by se národ zajisté vyslovil —
to je politika volné ruky dle zásady: Kdo k nám
dobře, k tomu my dobře, kdo k nám zle,
k tomu my zle. (Hlučný souhlas.)
Ale nenf možno, spolehati pouze na stát,
že nám dá to, co vyžaduje zásada rovnocennosti
a rovnoprávnosti. Rovnocennosti musíme získávati
a udržovati vlastní praci. Tu jsme velice mnoho
povinováni naší literatuře, vědě a uméní, jež
dukázaly, že stojime na stejně úrovni jako
Němci.
28
article
Po stránce hospodářské ztěžuje nám Če-
chům udržení rovnocennosti veliká krise země-
dělská, které ovšem my jsme nezavinili. Proto,
jakmile budeme ve věcech národních zabez-
pečeni, když totiž budeme míti rovnoprávnost,
pak bude zdravá hospodářská politika věcí ni-
koli jedné strany, nýbrž celého národa. (Sou-
hlas.) Neboť starati se o vzmach hospodářský
je potřebou národní, poněvadž hospodářská sila
nám vždy udrží národní rovnocennost. (Vý-
borně!) Chceme-li míti k naplnění svých státo-
právních eílů a politických ideálů upravenou
půdu, dosáhneme toho jen nejpoctivější prací
ve všech oborech lidského snažení. (Hlučný
souhlas.) Jestliže by přišly těžké chvíle kata-
strofy, pak, naznačenou cestu sledujíce, budeme
silnější v odporu a kulturní a hospodářská slla
usnadní nám vítězství. (Výborně!) Toliko
aspektech pro budoucnost.
Doba velkých rozhodnutí seo blíží a příjde.
Situace je taková, že tak, jako nyní, dále fo ne-
jde. Vláda nynější může ještě býti povolána
k tomu, by to neb ono provediu, tak aby číšn-
kem 14. zbavila stát některých nepříjemnost,
snad také aby skoncovala zahraniční smlouvy,
ale pak bude otázka, co dále?