ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 08ce3780-71f9-11dc-ae5b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 49, place 26, work 1, org 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. prosince 1904. Číslo
4 article
roda začala se zabnízďovat, a kdy vláda nám nepřátelská na tyto a podobné zjevy v našem národě poukazuje zaujímajíc svoje slanovisko k našim spravedlivým požadavkům. To vše po- zorujeme a následkem toho pociťujeme nutnost a nejvážnějšími důvody doloženou potřebu zor- ganisovati se co nejlépe pro další činnost a dala veliké boje, které nás ještě čekají v zájmu národa. Účelem organisace naší tedy je, sjednotit řady našich pracovníků a bojovníků, povzbuzo- vati je a při tom poučovati lid, aby byl dost silný a připraven v okamžiku, ve kterém bude mu činiti rozhodnutí. Takto sesilená, mladými pracovníky osvěžená a doplněná organisace naší strany bude zajisté vydatnou podporou pro kaž- dou positivní práci národní a vzpruhou k nevy- hnutelnému boji proti všem těm, kdož vůči ná- rodu našemu neznají spravedlnosti. Tím, že organisujeme stranu, k níž pro- gramově se hlásíme, nechceme snad, aby ostatní strany české zřekly se svých zásad a svého pře- svědčení, aby se vzdaly vlastního svého vnitř- ního života, ale chceme dosíci toho, aby ve chvili pro národ náš rozhodující všechny strany české podaly si ruku a sestoupily se v jeden nezdolný šik národní. (Výborně !) Tak pohlížíme my na organisaci svoji, a zajisté bylo by dobře v národě našem, kdyby toto přesvědčení pro- niklo do všech vrstev našeho národa. (Souhlas.) Proto také s radostí vítám dnešní sjezd jménem přípravného komitétu pracovního městské rady dovoluji si vřele vítati naše po- slance dra. Pacáka (Výborně! Potlesk.), dra. Kramáře (Výborně! Pollesk.), kteří právě svým obezřelým a pevným jednáním na říšské radě připravili vládě porážku, která znovu ukazuje, že s národem naším musí se vždy počítati.
Pacák
5 article
(Výborně! Hlučný potlesk.) Vítám dále poslance naše: Bečváře, Macháčka a Niklfelda. (Výborně Potlesk.) Vílám vřele všecky Vás důvěrníkya pracovníky naše, kteří jste se v počtu tak hojném na sjezd dostavili, vítám rovněž naše pány hosty. kteří se hlásí k jiným stranám a vyslovuji přání nejtoužnější: kéž sjezd náš korunován je zdár- ným výsledkem, jako všechny sjezdy oslatní. kéž je pobídkou k další poctivé a potřebné práe národní! (Výborně! Hlučný potlesk.) Poslanec dr. B. Panák ujal se pak jakožt předseda krajského výkonného výboru předsed- nictví sjezdu a uvílav opětně všecky účastníky sdělil, že předsednictva došly návrhy, by místo- předsedy sjezdu zvoleni byli: starosla města Německého Brodu MVDr. Ed. Šubrt, starosta města Kutné Hory posl. Jan Macháček, starosta v Lipnici R. Štolc, starosta okresu přibyslav- ského F. Šašek, starosta města Humpolce posl. Bečvář, městský radní v Polné Aug. Sedlák člen okr. výboru chotěbořského Ed. Némec ze Studence; za zapisovatele V. Ráček z Polné, red. J. Kalvas z Čáslavi, red. - V. Hejnic z Kutné Hory a tajemník G. Moudrý z Prahy.
Macháček Niklfeld Panák MVDr Ed Šubrt R Štolc Aug V Ráček J Kalvas V Hejnic G Moudrá německý Brod Kutná Hora Lipnica Humpolec Polná Studenec Čáslav Praha chotěbořský Ed
6 article
Volba byla provedena akklamaei za vše- obecného souhlasu. Předseda posl. dr. Pacák promluvil potom v podstatě takto: Starosta města Něm. Brodu pan dr. Šubrt uvitav Vás vyložil zároveň význam a důležitost našich krajských sjezdů. Dovolte nyní, abych k výkladu jeho navázal několik slov Dne 3. ledna 1905 bude tomu právě rok co na Horách Kutných jsma zahájili první sjezd krajský kraje kutnohorského a dnes zde v Ne- meckém Brodě zahsjujeme sjezd druhý: Byla to šťastná myšlenka, dopiniti naši organisaci sjezdy krajskými a viděli jsme pak, že našeho příkladu následovaly kraje mladoboleslavský, táborský, chrudimský, vinobradský, lounský a všude se zdarem. Jsem přesvědčen, že veškeré sjezdy, jež budou dále následovati, potkají se se zdarem stejným a rozhodným. Tyto sjezdy měly ten důležitý účel: semknouti řady našich stoupenců, prohloubit organisaci naší strany a položit ji n širší základ lidový.
doktor Pacák Šubrt Německo Brod mecký Brod
7 article
Ve směru prvním, jak vidíme, sjezdy úkol svůj plnily a plní. Prokázalo se nade vši po- chybnost, že bylo bajkou, když se tvrdilo, že naše strana byla, že tedy náleží minulosti, že řady naší strany valně seřídly a že jest v úpadku. Kdo viděl na veškerých, dosud konaných sjez- dech ty veliké a imponující řady našich stou- penců, z vrstev nejintelligentnějších a nejlepších, ten se mohl přesvědčiti, že naše strana nejen jest, ale také bude. Co bylo příčinou, že se podobné hlasy za- čínaly ozývati? Nebyla to žádná zmalátnělá poli- lika. Vždyť takové vůbe c nebylo. Ale řeknu to upřímně: ze stran odpůrčích vykřikován smrt strany naší a ze strany našich stoupenců u vědomí těchto nepravd — se mlčelo. Nebylo pak divu, že nepravdy do všech krajů Čech šířené brány byly leckde za bernou minci a že jim bylo tu i tam věřeno. Naše mlčení bylo z velké části vinou toho, že se rozhostily podobné mlhy a nyní vidime, že jakmile se strany naší krajskými sjezdy pro- mluveno, tyto mlhy se rozprchá- vají a tábor našinců na krajských sjezdech se řadí a vídime, že stra- na svobodomyslná tu stojí dosud pevna a nezlomna, jsouc odho- lána vésti věci národa k šťastniému jieh rozřešení. Jeji trvání, její práce jsou v této těžké době nutností, poněvadž nikde v celém če- ském národě není viděti ani obrysů jednotné nové strany takové, která by byla s to převzíti dědietví strany svobodomyslné.
Čechy
8 article
Krajské sjezdy tedy v prvním směru, toliž seřadění šiků našich stoupenců a průkazu o po- savadní síle strany měly výsledek potěšítelný. Co se týká účelu druhého, prohloubení organisace naší a postavení její na šíroký základ lidový, tu ovšem nesmíme se obmeziti na konání kraj- ských sjezdů ve střediskách kraje, nýbrž mu- síme vněsti organisaci do všech mísť okresních a do celého obvodu krajů a okresů, což činíme dnes konáním druhého krajského sjezdu v okresu německobrodském, majíce při tom nejvřelejší přání, by výsledek jeho přínesl zdar véci naší. Nesmíme zapomenouti, nýbrž napořád mu- síme si stavěti před oči, že žíjeme v době, kdy proti nám v této říši stojí řada mocných ne- přátel a že můžeme jen tehdá dospěti k vý- sledku utěšenému, budeme-li vytrvalými, pev- nými a vespolek sjednocenými. Krajské sjezdy mají i ten dobrý účinek, že u nás konečně za- čínají schůze jednolité, nebo lépe řečeno, jedné politické strany, kde se může klidně rokovati jednati, což jest vlastně účelem schůzí veřej- ných. Poohlédneme-li se po národech politicky nejvyspělejších, jako na přiklad po Angličanech, nebo i v naší říši po Maďarech, vidíme, že svo- lávají se tam pravidelně stoupenci jednoho poli- tického názoru, na př. liberální, konservativní strana neodvislosti ald., tedy vždy strany jedno- lité. A co jsme viděli u nás? Strana agrární svolávala schůzi svou, strana národně-soeiální rovněž svou; do těchto schůzí stoupenci strany svobodomyslné nechodili a nechodí, proto se takové odbyly hladce.
Angličan Maďar
9 article
Jakmile však svolala schůzi strana svo- bodomyslná, dostavily se tam všechny stranya útočily na stoupence strany svobodomyslné, takže tyto sehůze se stávaly jevištěm bojů, následkem čehož se jich čím dále tím méně konalo. Mám za to, že schůze veřejné jsou nejméně vhodným místem, aby na nich jedna strana druhou pře- svědčovala. V politickém boji a politickém stran- nictví jsou jednotlivci i strany již tak ohrani- čeny, že zpravidla není možno, aby se mohlo o tom mluvit, že jedna neb druhá strana tu neb onu stranu k jinému názoru přivede. Je možno, že na takových schůzích jedna strana druhé straně schůzi buď rozežene, nebo žejí tam nějaký skandál způsobí. Tím se však ne- prospěje ani rokování ani povznášení politického vzdělání lidu. Proto mám za to, že boj mez politickými stranami rozhodnut býti může jen volebním lístkem, a že se dohodnutí nemůže státi nějakými velkými schůzemi, nýbrž vždy
10 article
několika plnomocníky té které strany s plno- mocníky strany druhé, kdežto klidně, věcné ro- kování možné jest především ve schůzích jedno- litých. A po té stránce mají krajské sjezdy také svůj veliký význam, že roztřídily duchy a že nyní možno klidně rokovati ve schůzích stou- penců svobodomyslných, jak mohli a mohou ro kovati agrárníci ve schůzi stoupenců agrárníeh a nár. socialisté ve schůzi stoupenců nár. soei álních, a dobře by bylo, aby tak pro budoue nost zůstalo, poněvadž t. zv. štvavé schůze zá- jmům našeho národa nikde a nikdy nepro- A nyní jen několik slov k našemu posled- nímu postupu politickému. Leží před vámi z doby nejnovější a není tudíž potřebí, abych jej vy- kládal. My jsme se neusnesli na tom, od obstrukce upustiti, ale my jsme v posledním zasedání obstrukci nedělali, poněvadž ve sně- movně po tři neděle se mluvilo o prohlášení vládním, tudíž sněmovna sama sobě obstruke dělala. My jsme tedy neměli ani příčiny, an důvodů, dělati ji sami. My jsme pustili nouzovou předlohu do výboru a vy jste viděli, že proti vládě vyslovila se dvoutřetinová většina.
11 article
Jest zajisté charakteristické a uvážení hodné že tento výsledek se uskutečnil, ačkoliv jsme neobstruovali a ačkoliv jsme nouzovou předlohu pustili. Ale v tom obsaženo je zároveň poučení, jak důležito jest ponechati poslancům volnou ruku při užívání taktických prostředků a jak důležito jest vyčkati výsledku užitého taktického prostředku, než se o něm pronese soud. Ve schůzi chotěbořské řekl jsem, že okolnost. že voličové a česká veřejnost se zvláštní oblibou se dává do určování taktiky poslanců, již mnoho zla způsobila a musím to dnes opakovat. Když v našem klubu rokovalo se dlouho — nechei zapříti, také z taklických důvodů — o politické situaci, tu dostával jsem z Čech — nikolív z Moravy — dopisy, jichž krátký obsah byl: »co to zas děláte, proč se nerozhodujete?« — Takových přípisů mám celou řadu. My jich ne- dbali a šli svou cestou a viděli jste, že cesta ta byla dobrá. A proto pro budouenost z toho plyne úsudek že jest nejlépe nevázat v žádném ohledu po- slance co do taktických prostředků a jestližeby poslanci užili prostředku, který na první pohle nezdál by se voličům vhodným, ať vyčkají vý sledků, vždyť ve volebním lístku mají pak vždycky prostředek, jímž poslanci, nejsou-li s ním spo- kojeni, mohou odpověděti. V konstitučním státě by výsledek podobný, jako odsouzení vlády dvoutřetinovou většinou musil vésti k tomu, že by vláda odstoupila.
Čechy Morava
12 article
Rakousko ovšem není státem konstitučním nýbrž státem absolutním, který je parlamentním zřízeními olemován; proto nemůžeme pokládat za jisté, že stane se zde to, co by bylo pravdě nejpodobnější. Praviť se již nyní: co znamená výsledek hlasování v rozpočtovém výboru ? Řekl jsem na jedné schůzi voličů — tuším že v Čá- slavi, že my děláme obstrukci, poněvadž se nám nevyhovuje a Němci hrozí obstrukcí, kdýž se nám vyhoví. Z tohoto mrtvého bodu mu- síme ven. Buď nahlédnou rozhodující kruhové, že se nám nejedná o néjaké národní a politické kon- cesse, nýbrž že se nám jedná na jeďhé straně o to, aby vůči nám plněn byl zákon zplnaa z druhé strany našim kulturním požadavkům aby vláda vyhověla, jak to vůči nároďům jes povinna a že povinnost svou splní, aneb na- stoupí spravedlivá vláda ke všem národům, vůč které bude nám lze boj zastaviti anebo konečně stane se dohodnutí mezi Čechy a Němci na zá- kladě plné spravedlnosti. A nyní s tohoto hlediska podívejma se na hlasování ve výboru rozpočtovém. Češi hlasovali proti vládě, protože nekoná proti nim spravedl- nost a vše činí závislým na souhlasu Němeů a Němci hlasovali proti ní, poněvadž se domnívají, že vláda pro Čechy činí něco bez jejich sou- hlasu. Tu jsme zase u toho mrtvého bodu a k vyváznutí směřují zase jen ty tři cesty, dřive na- znučené. Buď nahlédnou kruhové rozhodující, že jest jejich povinností plniti vůči nám zákon a vy- hověti našim kulturním požadavkům a učiní tak, buď nastoupí spravedlivá vláda, která vůči všem národům, také proti nám, konati bude plnou spravedlnost a my budeme moci zastaviti boj proti ní, nebo stane se mír mezi Čechy a Němei.
Němec Čech Rakousko Čechy
13 article
My, kteří přejeme si klidu ve své vlasti v jejím vlastním zájmu, my, kteří nejsme proti Rakou- sku, které by bylo ku všem náro- dům spravedlivé, my bychom byli roz- hodně pro smír na základé plné spravedlnosti k oběma národům, ale nikoliv pro smír shnilý. který by byl zárodkem dalších a ostřejších bojů, nežli jsou nynější. Zda-li však Němci jsou pro spravedlivý mír, to jest velká otázka. Záleží- jim na trvání tohoto státu, měli by býti, nezá- leží-li jim na tom, pak ovšem jejich maršruta je jiná. Žijeme zase nyní v době, v jaké mnoho- kráte náš národ býval: v době těžké a neutěšené. Ale jako vždy jindy, také nyní jest důležíto, aby- chom v takových těžkých dobách nestali se malo- myslnými, nýbrž spolehali ve svou vlastní sílu- spějí.
Němec
14 article
V takovéto době jest důležito, neztrácet hlavu a zůstat pevnými! (Výborně! Hlučný. trvalý potlesk.) Po dru. Pacákovi ujal se slova poslane dr. Kramář, jenž — hlučným potleskem uvitán — promluvil v podstatě takto: připadl mi dnes úkol, abych promluvil o politické situaci. Po velice případném výkladu, který vám podal dr. Pacák, budiž mi dovoleno poukázati na jiné ještě zjevy, jež nynější situnci skládají, a vyvo- diti z nich některé závěry pro budoucnost. Nemáme příčiny, abychom byli nespokojen s výsledkem zasedání říšské rady, onchdy od- ročeného.
Pacák doktor
15 article
Vláda učinila k vůli němu různé přípravy, a zdá se, že doufala v klidné, pravidelné zase- dání. Patrně po zřízení slovanských poboček při německých učilelských ústavech ve Slezsku, po jmenování prof. dra. Randy, jejž clímea kterého si zajisté všichni velice vážíme, a pro- vádění účelné pro sehe agitace, kterou vláda si vždy dovede zařiditi ve všech bohužel kru- zích, konečně počítajíe na ochablost českého lidu vůči obstrukci — nezapomínejme, že naše obstrukční politika česká provádí se již pět let, kdežto Němci v ní trrali pouze dva roky, což je dojista veliký rozdil — vláda kojila se tako- vými nadějemi. Leč naděje ty zklamaly vládu všecky. Neobyčejně křiklavá chytrost, jakou vláda se řídila, spojivši otázku úlevy nouze obyvatelstva, neúrodou nejtrpčeji postiženého, s nouzí o hotové peníze velstátních pokladnách, vládé nepomohla pranic. My jsme zůstali pevni, protože jsme v zájmu českého národa pevní zůstat musili (Tak jestl), ač zájem o přispění obyvatelstvu naše postavení stěžoval. Když však vláda po zádech obyvatelstva chtěla si pomoci tak, aby dále mohla přes hlavy všech hospo- dařiti článkem 14., pak nebylo pro nás rozhod- nutí jiné nežli to, kleré jsme učinili u vědomí že národ, který mnoho chce, musí také mít odvahu něco strpěti. (Hlučný souhlas.) Při tom nebylo mozi českými poslanci rozdílu; také agrárníci viděli, že nemohou setrvati na stano- visku těch užších zájmů, které jinak zastupují nýbrž že musí se postavití na stanovisko celého národa. (Souhilas.)
profesor doktor Randa Němec Slezsko
16 article
Ostatně celý průběh minulého zasedání říšské rady ukázal neschopnost ny nějšího ministerstva k vládě ja- kož i vady, kleré jsou vlastn nynějští soustavě polovičato siti. Vzhledem k nám je možna dvojí politiku buď politíka nepřátelského násilí, nebo vyhověn našim spravedlivým požadavkům. Chce-li vláda svoje štěstí zkusiti proti nám násilími: policifa potlačováním, jsem přesvědčen, že český náro je dosti neohrožený, aby zbytečně nevzdychal. Zkušenost učí, že zn boje střílí se nejen tam. nýbrž také nazpátek. Ale rovněž ze zkušenost víme, že v tomto státě děly se někohikráte již pokusy s politikou pronásledování všeho českého, ale žádný ten pokus nevedl k efli. Že se národ lehce nepokoři, dosvědčuje zkušenost Pruska s pruským Polskem.
Prusek Polsko
17 article
Ukázav na neůspěch násilné germanisaee v pruském Polsku, pravi řečník: chtějí-li pří- slušné kruhy učiniti proli nám znova pokus s pronásledováním, ať to zkusi. My na to mu- síme býti přípraveni a míti důvěru v sebe vědomi, že nyní jsme hospodářsky i kulturně silnější, nežli jsme byli v době, kdy vládní pro- následování všeho českého zůstalo bezvýsledno že tedy nyní sneseme útok snáze, nežli dříve (Hlučný souhlas.) Je také možna druhá politika vůči“ námo politika vyhovění našim skromným požadavkům národním a kulturním. Ale ta by se musila pro- váděti upřímně, cele, bez záludnosti, nikol polovičatě. (Výborně !) Kdyby se tak stalo, bylo by to prospěšno nejenom nám, nýbrž také celému státu i Něm cům, kteří za nynějšího politického rozvratu trpí hospodářsky zrovna tak jako my. (Sou- hlas.) Dle různých známek lze se domnívati, že vláda vzhledem k poslednímu zasedání říšské rady dostala úkol dosáhnouti dělnosti říšské rady. Cesta, kterou vláda při řešení úkolu tohc nastoupila, byla cesta malých prostředků, polo- vičatosti a zchytralosti. Vláda neodhodlala se k otevřenému boji s námi, ani se nevyšinula na stanovisko, že se nám musí vyhověti v tom. co je spravedlivé, ač skromné.
Polsko Německo
18 article
Vláda tedy učinila nový pokus s malými prostředky a výsledek byl ten, že nás neztskala ale Němce podráždila; vládní zchytralost skon čila porážkou, jako zpravidla končívá boj ne loyální, málo poctivý a neotevřený. Výsledek je takový, že přese všecko zapírání je vidrělt na celé čáře úplný krach politi ky nynější vlády. Parlament je proti vládě, ministerstvo jeso kompromitováno, ministerskému předsedovi nikdo nevěří, ať si slibuje cokoli, ani my, ani Němei. (Hlas: Poláci!) Co se týče Poláků, ti mají situaci jinou nežli my. Ti nepotřebují věcí politických, nýbrž jen hospodářských, jaké vláda dovede dávat — na útraty státní pokladny. (Souhlas.) Za takové situace ministerský předseda v poslední schůzi rozpočtového výboru, když se projevila zdrcující většina proti vládě — 29 proti 14 hlasům — myslil, že smí si dovoliti výrok o disparátních elementech«, ze kterých se vět- šina ta utvořila, a z nichž by se nic positivního vytvořití nedalo.
Němec Němei Hlas Polák
19 article
Proti tomuto výroku lze namitnouti, že by »disparátní elementy« přece jenom něčeho do- sáhly. Ministerský předseda se v Haličí nabízel za kurátora. Rakouska. Dokud jsme jenom my byli proti tomu, mohlo se říkati, že vídeňské kruhy se přenesou přes toto naše stanovisko, ale když různé »disparátní elementy« objevily se jako většina proti vládě, pak se bude před- sedovi vlády těžko prováděti kurátorství státu. Za zasedání delegací v Pešti, když mluvilo se o tom, že státní pokladny jsou prázdné a že je třeba nových prostředků peněžních, poukázal ministr financí na možnost, vypomoci si zněním článku 10. zákona o kontrole státního dluhua tím způsobem dostati peníze. Dokud jsme proti tomu byli pouze my, snad by vysoké kruhy f- nanční byly přece jen vládě vypomohly; ale jak- mile všecliny ty »disparátní elementy« v roz- počtovém výboru, totiž všichni Čechové, Jiho- slované a většina Němců postavili se proti vládě, je otázka, dají-li rozhodující činitelé peněžni- ckého světa vládě peníze na pouhou záruku článku 14. o zastupitelstvu říšském, protože
Čecho Němec Halič Rakousko Pešť
20 article
není vyloučeno, že by to potom v parlamentě mohlo špatně dopadnout. Kdyby se tedy nebylo stalo nic jiného, nežli že vládě byla rozpočtovým výborem dána důtklivá výstraha, aby se nevyvyšovala nad parlament, mohli bychom s povděkem zazname- nati tento výsledek. Namnoze bylo vysloveno přesvědčení, ž bliží se již soumrak nynější vlády; názor ten se sice stále šíři, ale přes to činím totéž, co vždycky jindy: varuji před optimismem. (vý- borně!) Náš národ má tolik smutných zkuše- ností a cesty rakouské politiky jsou tak nevy- počítatelné, že bude dobře nevěřiti ničemu, do- kud neklamný výsledek nebudeme míti v rukou. Vláda nyní dává na jevo, že její postavení je pevné, ale je otázka, jsou-li, projevy ty upřímné. Stoji-li vláda pevně — ta vláda, která nemá za sebou nikoho, ani úřadníky ne, ač je to vláda úřadnická — pak parlament dostal nejsmutnější vysvědčení o svěm vlivu. Vždyo nynější vláda mimo několik nařízení, jež by dovedl podepsati každý úřadník v jejím duchu pracující, neprovedla a nedosáhla ničeho. A př tom ještě chová aa vláda k parlamentu do opravdy zpupně. Je ku podivu, že si to Němei dávají libit. Kdyby Němci následkem zpupnosti vlády jali se zpytovati své svědomí, snzd b si potom uvědomili, kdo vinen je tím, že před- seda úřadnické vlády dr. Körber si dovoluje
Němec doktor Körber
21 article
mluviti o zástupeích lidu tak, jak skutečně mluví. Ale pak by Němci musili uznati, že hrozná situace nynější byla jimi zaviněna tím, že kladou odpor proti spravedlivým požadavkům českého národa a že odpor ten směřuje proti věcem, které Némcům nejsou na škodu. Opráv- něnost našich požadavků také Němci vlastně uznávají mimo snad Všeněmce, kteří s našimi požadavky nesouhlasí proto, poněvadž vůbee nechtějí uznati platnost jazyka českého v úřa- dech, chtějíce všechno poněmčit, aby celou zemi tak připravili pro lůno velké Germanie. Stojí-li však ostatní Němci na stanovisku za- chování říše, pak nemají příčiny, by se bránili proti našim zákonným a spravedlivým požadav- kům. (Výborně!) Řečník poukázal pak na zdivočení mravů v parlamentě a na kulturní a hospodářské ne- dostatky, tím povstavší. Zákonodárství samo o sobě nemůže sice nikoho spasiti, k tomu třeba jest u každého vlastního přičinění, organisace práce a využitkování všech vymoženosti doby, techniekých i hospodářsky politických, stát zákonodárství mohou tolo přičinění pouze pod- porovati. Toho ršak u nás již po řadu let není, a tím trpí hospodátsky jak Čechové, tak atejně také Němci. Kdyby Némci měli pověděti, stojí-li hra, kterou provozují, za to, co z 1l povstárá, musili by říci, že ne. (Hlučný souhlas)
Němec Čecho
22 article
Němci — mimo Všeněmce — jsou pře- svědčeni, že to, co žádáme, dostati musíme, že je to pouze otázka kratšího nebo delšího času a tu snad bylo by pro Němce politicky moudré, aby k tomu přivotili dříve, nežli k tomu budou přinuceni; latinské přísloví: kdo rychle dává, dvakráte dávů, platí také v politice. V politice je vskutku lépo přivoliti k něčemu dobrovolně nežli z přinucení a to Němci by nyní mohii učiniti tím snáze, poněvadž by v nynějším pří- padě nedávali ničeho z vlastního svého národ- ního majetku, poněvadž to, co my žádáme, není německé, nýbrž naše, kdežto oni zadržuji pouhé plnění povinnosti státu vůčie nám. (Sou- Myslím, že mohu říci: jestlíže by rozumuý a obezřelý Němec uvážil celý výsledek sedmi- letého boje nynějšího, jak by se objevil v pří- padě, kdyby nám bylo učiněno po právu, moh by říci, že Čechové dostanou rovnoprávnost, na kterou mají dle státních základních zákonů právo a kterou jim stát prověsti musí, je-li spravedlivý, a my máme vědomí, že proti nám nebude se tvořiti žádná majorita. Neklamme se o tom, že v doztrné době není pomyšlení na to, aby se opakoval pokuso utvoření majority proti umirněným Němcům. Aby se utvořila opět většina jako byla pravice dřivejší nebo pozdější, na to není dobře po- myšlení. Já také upřímně pravímu: mně se zdá, že pro český národ je politi kn volné ruky nahoru i dotlů a na všecky sitrany vždycky lepiší, nežl politika úvazku s některou stra- nou. (Výborně! Hlučný souhlas.) Kdyby tedy Němci příšli do rozumua uvážili poměry, není pochybnosti, že by řekli. že dosavadní jich odpor proti tomu, aby se nám stalo po právu, je poškozováním všech, tedy i jich samých, a že musejí obrátit.
Němec Čecho
23 article
Kdyby Němci povolili, nepadli bychomsi ovšem ještě kolem krku a nepředstavovali by- chom scénu smíření národů. Na to není pomý- šlení při bojí, který se vede nejenom národem proti národu, nýbrž i jednotlivcem proti jedno tlivci. Ale jest si přáti, by utvořeno bylo ovzdušt takové, abychom mohli klidně vedle sebe pra- covati aspoň pro hospodářské požaduvky. A že my dva, Čechové a Němci, nejpoplatnější náro- dové ve státě, máme různé společné potřeby hospodářské, o tom není pochybnosti. A že my v zemích koruny české jsme na sebe navzájem odkázání, a že máme mnohé společné zájmy, to ani rozumný Němec nebude popírati, poně- vadž je to zřejmo: Z takového pracování vedle sebe vždycky by se utvářilo ovzduší, ve kterém by oběma národům možno bylo žíti vedle sebe jako kul- turním lidem, a oba zápasili by pakt zápas o národnostní panství méně surově nežli dnes. Ovšem neví nikdo, stane-li se tak, protože roz- mary některých stran německých jsou nevypo- čílatelny. Nyní různí poslanci němečtí mluví o po- třebě smíru a my odpovídáme, že musíme býti pokládáni za rovnocenné. Jedním. z těch, kdo tak mluvil na říšské radě, byl poslanec baron Offermann. Tomu však špatně se vedlo: byl takřka ukřičen a musil se vzdáti mandátu. Druhý, který s podobnou myšlenkou vy- stupuje bukovinský poslanec Skédly je již opat nější: mluví o tom, že prý se nesmi otřásati německým charakterem Rakouska, poněvadž Němci prý založili říši a jsou svazkem, který ji udržuje. Není třeba, pro takové fráze se rozčilovati, když se ví, proč takové floskule se píší; hlavní je, co přijde po tom: že Němci musejí se po- kládati za rovnocenné s ostatními národy a spo- kojiti se s tím, že nabyli svým vývojem hospo- hlav.)
Němec Čecho Offermann Skédnout Rakousko
24 article
dářské síly a převahy, již se jim dostalo o vlád na naše útraty. (Tak jest !) Praví-li posl. Skádl k vůli německým radi- kálním živlům, že Rakousko musí zůstati něme- ckým, jsou to prázdná slova, pro která se ne- budu rozčilovat. Zákonem se to stanoviti nedá, poněvadž bychom toho my Slované nikdy ne- připustili a jestliže si to Němci sami jen řikají, je to jejich věc. Naší povinnosti je pracovati tak a domáhati se významu takového, aby to, co Němci říkají, nikdy nebylo pravda (Výborně !), nýbrž pouze německou frází. Řečník potom dokazuje, kterak výrok založení Rakouska Němci je docela nesprávný a tedy pouhou frází, pro jaké není třeba roz- čilovati se. Lze však vílati, že ve chvíli, kdy blíží s vážná rozhodnutí o celé budoucí politice říše, ukazuje se u Němců aspoň ojediněle mírnější nálada a že dává se u nich na jevo touha po jakémsi upokojení. Byl jsem vždycky nepřítelem intransigeantní politiky, nevěře na ni proto, že kalastrofy se z pravidla svalí na slabší, kdežto silnější při nich pravdépodobně dobřa pochodl. My nejsme tak silni, bychom se mohli sami vy- dávati nebezpeči katastroť; prota jsem býval pro mírnější řešení sporných olázek. A nyní mně dovolle, abych promluvilo aspektech pro budoucnost. Zdá se, že námv dobé dozírné — nelze říci, jedná-li se o měsíce nebo roky — bude potřebí obzvláštní politické vyspělosti a zralosti celého národa našeho a že také utváření budoucích poměrů rakouských bude záviseti od této vyspělosti našeho národa.
Slovan Němec Rakousko
25 article
Vyzývati český národ k pevnosti a odhod- lanosti bylo by zajisté zbytečně. Myslím, že náš národ je pevnější a odhodlanější nežli bývá někdy jednotlivec. Dnes zajisté v Čechách ani politické dítě nemá mínění jiného, nežli že jsme národem, klerý pokládá svou pevnost, odhodla- nost a vylrvalost za nutnou k uspíšení procesu, který se nyní ve státě odehrává a k jeho zdár- nému zakončení. Ale kdyby konečně nastaly nové poměry, pak musí býti zde možnost, aby všechny strany i kruhy rozhodující mohly počilati nejen s naší pevností a vytrvalosti, nýbrž také s naši politi- ckou rozvahou. Každý ví, co chceme. Chceme naprostou českost svých úřadů v českých svých krajích, zachovávajíce při tom základní zásadu české politiky, od které neustoupíme a ustoupiti ne- můžeme, že každý obyvatel tohoto království, at Čech nebo Němec, musí při každém úřadě v celé zemi dojiti svého práva svým jazykem. (Hlučný souhlas.) Chceme, aby nám byla za- jištěna česká universita na Moravě, na kterou máme právo, poněvadž jsme velikou většinouv markrabství, poněvadž stojíme na takové kul- turní výši, že nám jediná pouze universita ne- stačí a protože jsme národ tak silný poplatně, že zasluhujeme zrovna tolik, co jiní. Ježto mají Němei pět a Poláci dvé unfřersit, je křivdou, že my nemáme dosud dvě universíty. (Souhlas.)
Němec Polák Čechy český univerzita na Morava
26 article
Dá-li nám stát, nač máme právo dle plal- ných zákonů ústavních, kterých ovšem formálně neuznáváme a co žádáme, a vezme-li nám stát pocit nespravedlivého ponižování, jež se nám dosud děje trm, že se nás jazvk vyracu z vnitřního úřadování a jestliže nám stát po- skylne přesvědčení, že jsme v něm nejenom podle slov, nýbrž také podle skutků vládních rovnoprávní a rovnocenní, pak jsem přesvědčen o tom, že český národ aneb aspoň jeho proká- zaná většina nebude proti tomu, abychom z do- savadní, nikoli naší vinou, nýbrž vinou ne- přátelské nynější soustavy vládní, prováděně ne- gativní politiky dostali se k positivní politické parlamentní práci. (Výborněl) Při všem zachování celého našeho princi- piálního státoprávního přesvědčení a snah o ko- nečné jeho vyplnění můžeme přece jen jiti v před politíkou positivní práce, a tou nemůže býtí jiná, nežli politika volné ruky na všechny strany, nahoru i dolů, po- litika spravedlnosti ke všem ná- rodům, svobodomyslná a opravdu lidová. (Výborně! Hlučný pollesk.) Dá-li se stát na cestu spravedlnosti k nám, jsem pře- svědčen, že také český národ dá státu, co stát potřebuje, pokud to bude lze srovnati s hospo- dářskými silami českého národa. (Souhlas.)
27 article
To je politika, o které se mnoho mluví, politika zjednání moci pro národ náš, který je ve státě po Němeích největší, takže je neudrži- telno, by druzí na útraty jeho práv byli od- měňováni za samozřejmé svoje vlastní povin- nosti ke státu. (Výborně!) Náš národ musí dle svého počtu a své vyspělosti míti podíl na po- litické moci v tomto státě (Tak jest!), aby měl náležitý vliv na to, by zákony rovnoprávnosti byly prováděny skutky. (Výborně !) To však není politika úpisu jedné určité vládě — proti takové politice by se národ zajisté vyslovil — to je politika volné ruky dle zásady: Kdo k nám dobře, k tomu my dobře, kdo k nám zle, k tomu my zle. (Hlučný souhlas.) Ale nenf možno, spolehati pouze na stát, že nám dá to, co vyžaduje zásada rovnocennosti a rovnoprávnosti. Rovnocennosti musíme získávati a udržovati vlastní praci. Tu jsme velice mnoho povinováni naší literatuře, vědě a uméní, jež dukázaly, že stojime na stejně úrovni jako Němci.
28 article
Po stránce hospodářské ztěžuje nám Če- chům udržení rovnocennosti veliká krise země- dělská, které ovšem my jsme nezavinili. Proto, jakmile budeme ve věcech národních zabez- pečeni, když totiž budeme míti rovnoprávnost, pak bude zdravá hospodářská politika věcí ni- koli jedné strany, nýbrž celého národa. (Sou- hlas.) Neboť starati se o vzmach hospodářský je potřebou národní, poněvadž hospodářská sila nám vždy udrží národní rovnocennost. (Vý- borně!) Chceme-li míti k naplnění svých státo- právních eílů a politických ideálů upravenou půdu, dosáhneme toho jen nejpoctivější prací ve všech oborech lidského snažení. (Hlučný souhlas.) Jestliže by přišly těžké chvíle kata- strofy, pak, naznačenou cestu sledujíce, budeme silnější v odporu a kulturní a hospodářská slla usnadní nám vítězství. (Výborně!) Toliko aspektech pro budoucnost. Doba velkých rozhodnutí seo blíží a příjde. Situace je taková, že tak, jako nyní, dále fo ne- jde. Vláda nynější může ještě býti povolána k tomu, by to neb ono provediu, tak aby číšn- kem 14. zbavila stát některých nepříjemnost, snad také aby skoncovala zahraniční smlouvy, ale pak bude otázka, co dále?