Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

V Praze, ve čtvr tek 5. srpna. 1909

Praha

3

Číslo 214.

4 article

ebe Na ranní avečerní listy předplánl se V Praze v ae ministraci: na měsie na čtvrt leta . . . . 6 K —h v dvojí donáškoui na měsle- na čtvrt ieta : . . . 7 K enh ve filiálkáe 2Kn na měsle. P'oštou na Etrtieti : . . . koh „ dvojí zásilkou na mě

Praha Kněžná

5 article

ovb ld nonen

6 article

E čtvrt iota : . . : k o

7 article

lazihdo (eoln

8 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Ministr financí dr. ryt. Biliňski o rekonstruke o ministerstva. Z Vidně, 5. srpna. Dnešní »N. Fr. Presse- má úsudek ministra financí dra. ryt. Bilinského o zprávě »Deutschnat. Korresp.«, že se pomýšli na změny v ministerstvě. Ryt. Biliňski, jenž nyní dlí v lázních Islu na zotavené, vyslovil se takto: V nynější době, kdy parla ment nezasedá. není příčiny, aby některý člen kabinetu podával demissi. Slovanská jednota ovšem žádala částečnou rekonstruke kabinetu. Nyní však, jak určitě vím, nemyslí se na to, a by se reali sova! tento požadavek. Jsem s ministerským předsedou v denním styku a byl bych jistě pozván k po- radé, kdyby se jednalo o mého nástupce. P svém přijezdu do Išu ohlásil jsem se panov- níkovi k eventuální disposiči, až doposud ne bylo však žádného důvodu, abych zažádal o au- dienci u císaře. Opakuji; není mi ledy žádný důvod znám, proč měla by v kabinetě Biener- thové nastati změna. Pro nás každého ovšem přijde doba, ve které eílí, že musí jíti; důvo- dem pro mnou demisi budou pravděpodobně předlohy o nových daních, ale tento důvod na stane v připadě, že by se většina sněmovny vy slovila odmitavě proti nim. Kdo bude nástup cem mým, nemohu říci s určitostí, ale, ačkoliv si cením místodržitele dra. Bobrzyňského vy soko, přece nemyslím, že by to byl resort mi nisterstva financí, který by při eventuální rekon- strukci přejsl.

doktor Bilinský Deutschnat Ryt Biliňski

9 article

Noví docenti české fechniky. Z Vídně, 5. srpna. (K. k.) »Wien. Zlg.e oznamuje: Ministr vyučování potvrdil usnesen přislušných sborů profesorských, aby byl připu- štěn ředitel umělecko-průmyslového musea praž ské obchodní a živnostenské koniory a soukromý docent dějin umění středního a nového věku na české universitě tit. mimořádný prof. dr. Karel Chytil za soukromého docenta dějin umění střed- ního a nového věku na české vysoké škole technické v Praze a vrchní stavební komisař dr. techn. Emanuel Thoma za soukromého do- centa nauky o melioraci na zemědělském oddě- lení české vysoké školy technické v Praze. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg. oznamuje: Císař propůjěl členu panské sně- movny a presidentu kuratoria Technologického průmyslového musea ve Vídni dra. Vilému Exnerovi hodnost tajného rady. — Cisan propůjčil odborovému přednostovi extra slatum v ministerstvu železnic a řediteli Severní dráhy dru Karlu svob. pánu Banhansovi s pro minutím poplatku řád železné koruny druhé Z Vídně, 5. srpna. (K. k.) »Wien. Zlg. oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval učitele Edmunda Wolfa, ustanoveného smlou- vou na odborné škole pro zpracování dřeva v Kinšperku, učitelem v IX třídě hodnostní n zmíněném ústavu — Ministr spravedlnosti pře- ložil státního zástupce Antonina Nowaka v České Lípě do Litoměřie. Dr. Friedjung trvá na svém. Z Berlína, 5. srpna. »Voss. Ztg.« ozna- muje z Vídně od dra. Friedjunga následující: »Oproti dementi anglické vlády stojím pevně na svém tvrzení, že při schůzce krále an- glického s clsařem rakouským v Išlu v srpnu 1908 se král anglieký marně namáhal pohnouti Rakousko-Uhersko k zasáhnui do otázky námořnické.«

profesor doktor Chytil technický Thoma Wiener Zlg Císař Exner Karel svobodník Banhans Wolf Antoninus Nowak Friedjung Voss Vídeň Wien Český lípa Litoměřie Berlín Išlu Rakousko Uhersko český vysoký škola technický v Praga vysoký škola technický v Praga

11 article

Schůze ruského cara s anglickým králem. Z Cowesu, 4. srpna. (K. k.) Kromě obou mocnářů zúčastnili se návštěvy v Osbornu carevna ruská a prine Walesský s chotí. Rušt císařští manželé pili čaj u korunního prince Wa- lesského a jeho choti. Návrat byl o 6. hodině večer. Car Mikuláš věnoval k zejtřejším závo dům lodním pohár. Z Cowesu, 4. srpna. (K. k.) Královský va- chtovní klub uspořádal na palubě »Vietoria and Albert« hostinu, které se zúčastnil car Mikuláš a král Eduard. Prípitky nebyly pronessny. Na hostině byla velmi animovaná zábava. Na »Stan- dartu« vystrojila ruská carevna hostinu, kterés zúčastnili mezi jiným královna anglická, velevy slanci hr. Benckendorfí a Nicolson a ministe záležitostí zahraničních Izvolský. Po hostině byla na palubě uspořádána skvělá slavnost. Ženitba portugalského krále. Z Berlína, 5. srpna. »Berl. Tgbltt. « ozna- muje z Londýna: Král Manuel II. portugalský příjal pozvání krále Eduarda k návštěvě Anglie. Všeobecně se usuzuje, že návštěva jest spojena s plánem ženitby krále portugalského. Král Eduard si přeje, aby se mladý panovník zasnou- bil s některou angliekou princeznou. Byla by to buď Viktorie Patricie, dcera věvody Con- navghta, nebo princezna Alexandra, dcera vé- vody Fífea, kteréžto dvě mají největší naděje. Král Eduard doufá, že těmito přibuzenským svazky zlepší se také diplomatické vztahy Anglie k Portugalsku Nový ruský zástupce pro Persii. Z Berlína, 5. srpna. »Localanzeiger« ozna- muje z Teheranu: Plukovník Ljacho rozloučil se včera oficiálně se svou ko- záckou brigádou a odejel dnes definitivně do Evropy. V nejbližších dnech očekává se zde pří- chod nového ruského vyslance. Pro- slýchá se, že nový zástupce Ruska přinese vlastnoruční dopis cara bývalému šachovi, jakož i důležité instru kee.

Mikuláš Eduard Berl Alexandr Fífe Localanzeiger Osborn Stan Berlín Londýn Anglie Con Portugalsko Persie Evropa Rusko Wa Viktoria Patricie Vietoria and Albert Král Manuel II

12 article

Eucharistický sjezd. Z Kolína n. R, 4. srpna. (K. k.) Dne v poledne přijal kardinál Vanoutelli přes 1000 účastníků sjezdu. Dnes odpoledne o 195. hod byl eucharistický sjezd v dómě slavnostné zu- bájen. Biskup Heylen z Namuru pronesl jako předseda stálého výboru zahajovací řeč. Kardinál Vannutelli tlumočil pozdravy papežovy. Kardinál Fischer uvital účastníky jako nejvyšší pastýr arcidiecese kolínské, vrchní starosta Wallra jměnem mésla Kollna n. P. Maximalní pracovní doba v Belgii. Z Brusselu, 4. srpna. (K. k.) Senát setrvl při zméně zákona o maximální době pracovní horníků, jehož původní znění bylo sněmovnou poslaneckou obnoveno. Vláda v otázce té neza- ujala stanoviska, nechičjic zasahovati do sporu. jenž vypukl změnou zákona mezi sněmovnou a senátem. Sněmovna bude na podzim znova otázkou tou se zabývati.

Heylen Vannutelli Fischer Kolín Namur Belgie Brusel senát

13 article

Z Turecka.

Turecko

14 article

Náhrada za schůzi v Revalu. Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k) »Jeni Ga- zetta« přikládá nastávajícím návštěv ám cara Mikuláše a krále Eduarda v Cařihradě velký význam a soudi, že o bě schůzky mají nahraditi schůzku v Revalu a že by mohly zjednali poli- tickou konstelaci na prospěch Turecka, která by zajištěním statu qno n Balkáně mohla zabrániti událostem, jichž se třeba obávati následkem eventuální srá ž ky Němectva a Slovanstva.

Mikuláš Eduard Reval Cařihrad Turecko Balkán Jit galium

16 article

Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) Jak Reute- rova kancelář sděluje z Kaneje, setkává se vláda při odatraňování vztýčených vlajek s velikými obtížemi. Přes různá nedorozumění, pro to vzniknuvší, je vše- obecný klid. Turecko chystá se na válku s Řeckem. Ze Skopije, 5. srpna. S podivuhodnou hor livostí pokračuje Turecko v přípra vách pro eventuální válku s Ře ckem. Denně přijíždějí s různých stran četné vagony s dělostřeleckým materiálem a střelivem a ihned jsou na hranice řecké dále posílány. Kretská otázka jest předmětem denních rozhovorů. Jest dnes mnohem více hlasů pro válku, než jak bylo v zimě. Dnes mají se věci tak, že Turecko k vůli zastrašení menších balkánských státo rádo by podniklo o dstrašují cí čin.

ck Londýn Reut Turecko Řecko

17 article Revoluce ve Spanělsku a boje v Marokku.

Revoluce ve Spanělsku a boje v Marokku. Z Londýna, 5. srpna. Z Madridu se ozna- muje, že města Gracia, Mataro a Saba- dell jsou ještě doposud ve sta vu v zpoury. Na veřejných budovách vlají re- publikánské červeno-žluto-fialové vlajky. V Ma- taru se musila vojska po svém přistání zpět uchýliti a podniknouti těžký a prudký boj. Nové boje u Melilly. Z Melilly, 5. srpna. (K. k.) Maurov napadli dnes convoi, jenž by nucen ustoupiti; oddil, vyslaný na jeho ochranu, byl rovněž napaden, avšak za- hnal nepřítele na útěk. Též oddíl jízdy. jenž byl napaden, Maury zapudil. Nékolik Mauno bylo při tam zabito. Z Melilly, 5. srpna. (K. k.) Vůz s po- travinami a střelivem byl Kabyly přepaden. Je několik raněných. O spouslách, způsoboných v Barceloně. Z Madridu, 5. srpna. Ze zpráv barcelon- ských, které dnes došly, vycházi na jevo, že tam panuje nyní úplný klid. Zprávy o u pá- lení živých jeptišek se nezaklá- dají na pravdě. Potvrzuje se však, že mnoho kněží a mnichů bylo us m- ceno během dnů barikádový ch Bohatá knihovna piaristů, čitající 80.000 svazko byla skoro úplně zničena.

Mataro Sabo Maur Kabyl Bohatá Spanělsko Maroko Londýn Madrid Gracie Ma Melilla Mauna Barcelona I mcena

18 article

Před změnami v ministerstvu? Státníci a politikové odpočali si již trocho po námahách při své veřejné práci a činnosti. i začínají pomýšleti na řešení věčné otázky : co a jak bude dále? A jejich úvahy, pokud se do- stávají na veřejnost, vesměs jsou dokladem všeobecného přesvědčení, že nynější poměry jsou neudržitelny a že je třeba nápravy, má-li se státní život dostati aspoň o nějaký krok dále v před. má-li se výkonnost státu aspoň trocho přiblížiti k řešení toho, co se běžně nazývá státními nezbytnostmi. Snad i štvavé a převážnou většinou bezja derné projevy německo-českých poslanců o pod minkách dělnosti sněmu českého vznikly z jejich přesvědčení, že je nutno přemoci mrtvý bod,ve kterém uvázla vnitrostátní politika. Je na jevě, že táž myšlenka se o řešen hlásí též v řadách ostatních činitelů politi ckých. Známý oficiální věstník německo-nacionál- ního svazu v poslanecké sněmovně » Deutsehnat korrespondenz« uveřejnil včera prý dle informac vůdčích osobností parlamentních toto sdělení

Deutsehnat poslanecký sněmovna

19 article

dání. politické situaci, jež v nejbližší budoucnosti na stane: »Již v druhé polovině srpna počne vláda připravovati půdu pro příšti parlamentní kam- paň. Baron Bienerth zahájl ještě během tohoto měsíce vyjednávánís vůde velkých stran. Ačkoli vláda samozřejmě bude se starati také o uvolnění če- ského sněmu, přece budou zamýšlené kon- ference s vůdci stran věnovány především objasnění, jakým způsobem by mohla býti zaji- štěna dělnost říšské rady. V dobře informovaných kruzích parlamentních se ujišťuje, že zvláště se strany polského klubu se dává bar. Bienerthovi na srozuměnou, aby podnikl rekonstrukci kabi- netu, aby si tím zajistil nové opory. Vůdčl jeden politik klubu toho se vyslovil v ten smysl, že polský klub mohl by podporovati vládu jenom tehdy jednomyslně, kdybyse podařilo odstraniti diference mezi polskou stranou lidovou a Všepoláky. To by se velice usnadnilo. kdyby provedena byla změna ve finsnčním mi nisterstvu. Tohoto názoru nebudou polští parla- mentáři za nastávajících konferenci tajiti a pravi se dokonce, že se již sjednotili o možném ná- stupci Biliňského. Jako jeho nástupce označuje se dosavadní místodržitel haličský dr. Bobrzyňski jenž svého času byl činným ve výboru pro vo- lební reformu a v parlamentě nenf také no- váčkem. Změna ve finančním ministerstvu pro vede se tedy dle vší pravděpodobnosti na pod zím a zavdá — tak se aspoň všeobecně my sli — podnět k rekonstrukci celého kabinetu vůbec, jakož ji vynikající polští parlamentáři označují za nezbytně nutnou k dosažení dělnosti říšské rady.«

Baron Bienerth doktor Bobrzyňski

20 article

*Nejen Poláci, také Němci vidí potřebu r- konstrukce vlády. Dokladem je německý orgár mostecký, o kterém se myslí, že má styky s ně meckým ministrem krajanem drem. Schreine rem. „Brüxer Zig.“ se dovídá z pramene prý dobře zpraveného, že také ministr práv dr- Hochenburger, proti němuž zvláště stojí nepřátelsky Jihoslované, nahražen bude jiným německým parlame tárníkem Mimo to má prý také ministerstvo pro veřejné práce zaujmouti nový muž, jenž prý asi bude vzat z řad křesťanských sociálů. Obmezí-li se rekonstrukce jenom na tento obor, nelze té doby říci. Skutečně bude třeba, zabývati se již v při- štích týdnech touto záležitostí. Pokud jde o strany německo-svobodomyslné je „Brüxer Ztgu.“ znám výrok jednoho jieh vůdčího člena, že v dané chvili způsobem nej určitějším předloží požadavek, že rekonstrukee kabinetu za zcela žádných podmínek nesmí zna- menat změnu soustavy a že členům obstruují cích stran musí býti zabráněn vstup do kabinetu Německý tisk myslí, že při zprávách těcht je přání právě otcem myšlenky. Z projevu mi- nistra financí dra. ryt. Biliňského v „N. F. P.' (otiskujeme jej mezi zprávami telegrafickými) lze vyvoditi domněnku, že dr. Biliňski byl zprávou „Deutsehnat. Korresp.“ překvapen.

Polák Němec Hochenburger Jihoslovan Brüxer doktor Biliňski Deutsehnat Brüxer Big

21 article

Aktivní politika česká má té chvíle zajisté postavení samozřejmé: vyčkati. U vesla je bar Bienerth a jeho ministerstvo; tato vláda má svou většinu dosud — aspoň na papíře — a je- jím je úkolem rozuzliti zcuchané situnční klubko. Vůči tiskové kombinaci věstníku německo-nacio- nálního svazu dále vyčkávati s klidem, živeným ovšem nejostražitější pozerností, je české politice potřebí již proto, že rekonstrukce kabinetu z tá- bora německo-nacionálního nadhozená zname- nala by jen prospěch pro vládní soustavu, před- stavovanou bar. Bienerthem. Ryt. Biliňski mě řadu neúspěchů, ministr práv dr. Hochenbur- ger zažil několik smrtelných blamáží, a tak by vystřidání těchto ministrů novými muži jen osvěžilo dosavadní vládní soustavu. Česká poli V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . vočerní . . . . . . . . 5b Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijim adminístrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se téř redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“. Rukopiny se nevrncejí.

Bienerth Ryt doktor Hochenbur

22 article

tika směřuje však právě proti nynější soustavě vládní; tu povaliti a vymoci vládní soustavu lepší, toť nyní přední úkol politiky jedné, beze všeho zřetele na německé svobodomyslníky, kte- ří stůj co stůj chtějí udržeti právě nynější sy- stém.

23 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštn ího zpravodaje »Národních Lislů«.) V Záhřebě, 3. srpna 1909. Nové sensační odhalení o Nastičovi. Dnešní líčení bylo velice zajímavé. Odha- leny byly nové mízernosti »korunního« svědka Nastiče. I přihoda s přepadením redaktora »Po- kretu« p. V. Vildera vyvolula velké vzrušení. Napřed Aecurty brojil proti návrhu na předvolání svědků ohledně činnosti hospodář- ských srbských spolků. Obhájce prý obžalobu špatně pochopil, ta prý neobviňuje spolky, ale jen některé jejich členy. Smích vzbudilo, když obhájce dr. Budisavljevič dokázal, že sám Aceurti obžalobu nepochopil, tvrdí-li dnes opak toho, co dřive v obžalobě uvedl. Těžce dr. Dušan Popovič k slovu se do- stal. Každý potom s utajeným dechem jeho nová sensační odhalení hltal. Obhájce uvedl, že nedávno kterýs záhřebský list se zmínilo jakémsi Šaričovi, který byl ve stycích s Na- stičem. Kdysí Šarič před Nastičem o Chorva- tech zahoroval. Za to dnešní »korunní« svědek ubožáka ztrýznil, což týž tak si k srdei vzal, že se až o sebevraždu pokoušel. Šarič přítomně slouží v bosenském pluku ve Štyrském Hradci. Nedávno strýc Saričův, pop Dušan Subotič z Bosenské Gradišky k dru. D. Popovičovi při- šel a ho prosil, aby učinil kroky před soudem za účelem předvolání Šariče i Subotiče jako svědků. Synovec popův. Šarič, se studií seběhí a celou rodinu na sebe pohněval. Proto odejel do Bělehradu. Tam 7. ledna 1907 se s Nasti- čem seznámil. Na pravoslavné velikonoce Šariě strýce v B Gradišce navštívil. Pop na těle sy- novce spatřil stopy krve. Kdyby byl bělehiradské noviny četl, byl by dříve zvěděl, že Šariěo sebevraždu se pokoušel, tak ale až z úst sy- novce o všem poučení nabyl. Slyšel pěkné věci.

Nastič V Vilder doktor Budisavljevič Popovič Šarič Chorv Saričův Subotič D Popovič Synovec Nasťa Pop Šariěo Záhřeb Štyrský Hradec Bělehrad národní Lisl

24 article

Šarič do spolkových místností »Slov. jugu« do- cházel a tam s Nastičem se seznámil. Záhy »politik z Bosny« před novým svým druhem úzdu svému jazyku popustil, Zle láteřil na všechny bosenské politiky. Hloupě věc vedli. Jinak se na „bosenské tyrany“ vyzrát musí. Terorism třeba pustiti plnou parou. Na životy bídáků třeba sáhnout. Podivil se Sa- rič, že „rozpálený patriot“ sám k dílu ruky ne- přiloží a svému podivení dal průchodu. Nastič dobře svoji „nečinnost“ vyložil: „Jsem zbaběl- cem a odvaha mi chybí,“ zkroušeně Saričovisi pozasteskl a dodal: „Pracuji jenom duševně a hledám jenom ruku, která by provedla to, co já mám v plánu.“ Po deseti dnech po té roz- mluvě oba zase v „divadelní kavárně“ se sešli. Šarič zakoušel tu nejtužší bídu. Ani haléř v kapse neměl a žaludek hlady mu kručel. Na- stič ubožáka na procházku vyvedl a tu se vy- slovil, že už je nejvyšší čas, aby se začlo „mlu- vit po ruském způsobu“. Narážka na vrhání pum byla zjevnou. Aby se Šaričovi zamluvila, bylo třeba postavit před zraky jeho lákadlo na uko- jeni hladu. Nastič se rozpovídal o dinárech. Prý mu jich Pašič zatím tisíc uštědřil. Později více jich „nakape“. A tu už Nastič zatočil řeč i na poměry v Bosně. Vyporirétoval Šaričovi dra. Lazu Dimitrijeviče jako „vládního špicln“. Tře- ba i jeho potrestat. Ano, trestat bídáky! A lze to tak snadno. Na sta případů teroristické akce

Šarič Nastič Pašič Dimitrijevič Bosna Boseň

25 title

FEUILLETON.

26 article

V Praze, s datem dneška.

Praha

27 article

Říšská rada je uzavřena, parlament má nu- cené prázdniny . . . jaký div, že v . . . icleh vzpomněli si občané, že by teď jako mohl je- jich pan poslanec k nim zavitati na sehůzi. Třikrát už jej pozvali od té doby, ce ho zvolili, ale misto pana poslance přišlo vždy jen psanlčko, omlouvající ho tak, že i ti, kteří ze zvyku všem poslancům nadávají, na konec uznali, že nemohl přijít. deu Jak pak také? Poprvé, když ho zvali, byla parlamentn kampaň v plném proudu a tenkráte pan posla- nec psal, že sice touží z té duše, aby moh mezi veleváženými svými voliči pookřáti a na- brati nových sil k úmornému zápasu na horké půdě vídeňské . . . že však, jak dozajista slo vutným pánům voličům známo, projednávají se v parlamentě právě záležitosti tak nesmírně dů- ležité, že ustavičná přítomnost každého jednotli- vého poslance je nezbytná. »Bylo by ode mne nezodpověditelnou lehko- myslností, kdybych v této chvíli, kdy svatá věe našeho národa visl na vlásku, odejel z Vídně. byť i na jediný den. Komise, výbory, schůze klubovní a porady střídají se od rána do noci a nikdo z nás neví, nepřinese-li nejbližší chvíle novou, rozhodnou událost. Jakmile však poměry jen trochu se uklidní, první má cesta povede k vám.« Druhý dopis, psaný o prázdni velikonoční byl rázu sice rodinného, ale také plně omlou- val pana poslance. Právě, když již již se chy- stal přijeti do . . . ie, vypukla v rodině jeho »Kdo z vás zná, drazí přátelé, tuto nakaž livou, zákeřnou chorobu, pochopl, že bylo by spála.

Vídeň

28 article

ode mne přímo nesvědomitým, kdybych upo- slechl hlasu svého srdce a šel mezi vás. Jen velmi nerad vás žádám, abyste schůzi odložili. Konečně třeti dopis, psaný krátce před uzavřením ríšské rady, krotil nedočkavé voliče slovy: »Vy dozajista všichni víte z novin, v jak krajním napjetí jsme dnes s vládou Bienerthovou. Buď my, nebo on. Až mezi vás přijdu a budu míti příležitost sděliti s vámi pravý stav věcí, teprve uznáte, že taktika, jakou já a moje strana jsme nastoupili, byla správná. Stojíme před trojí možnosti: před odročením, nebo rozpuštěním. nebo uzavřenim řišské rady. V té chvíli, plně mlhavé budouenosti, mluviti před voliči o situaci. nepovažuji ani za taktické, ani za účelné. Sli buji vám však, že v parlamentních prázdninách jistě vás navštívím. Vzhledem k přiostřeným po- měrům mezi stranami vás však žádám, abyste schůzi pořádali jen na legilimace stoupenců naší strany.« »Aha« — povídal starosta na schůzi dů- věrníků .. . »má strach, aby mu nikdo schůzi nerozbil. Ale jestli si myslí, že my ke všemu, co tam na říšské radě prováděl, budeme kejvat. to se saframentsky mýlí! Kdyby mu to nikdo neřekl, já mu to povím.« »Tak, tak starosto, docela dobře ! Dva roky o nás nezavadí, v parlamentě nepromluví, když tam přijde od nás deputace, ani jí nepřijde na- proti na nádraží . . . to všecko musí přijí k řeči. Dobří spolu buďme, pravdu sobě huďme!« »A já,« minil jiný důvěrník . . . »já mu to vrazím, jak to přijde, že při hlasování o re- krutech scházel a nám psal, že sem nemůže poněvadž na každém hlasu záleží. To ať si ne- myslí, že my se tu nic nedovíme.« »A na tu subvenci, kterou sliboval, se také nesmi zapomenout!« »Zkrátka: kdyby chtěl, abychom mu od- hlasovali nějakou resoluci, kterou si napřed na- píše, odepřeme. To nejde jen tak. dát se na

Bienerthův Aho

29 article

šest let zvolit, nic ale pro nás neudělat a přijít až když se mu uráčí, a pak si dát odhlasova důvěru. Co pak necháme pořád takhle sebou orat za to, že jsme ho zvolili?« Ubobý poslanec! Kdyby byl tušil, jak se vlastní lidé na něho chystají, jistě by byl nepo- slal telegram starostovi, aby svolal schůzi n nejbližší neděli. A nebyl by docela jistě přijel. Ale on přijel! Slavobránu při vstupu do města mu sice nepostavili, družičky mu také nepřišly naproti, ale jel mu vstřic na nádražt starosta v jednom a důvěrníci v druhém ko- čáře. Uvitali ho jak se sluší a patří — srdečně a uctivě; neboť i kdyby poslanec měl u voliců nějaké vroubky, slušnost společenská musí být. Ostatně byl pan poslanec docela roztomilý Hned na nádraží poklepal starostovi na rameno a řekl znalecky: »Jo — takového pana starostu kdyby měli všude — tak by to jinak dopa- dalo:« Nikdo sice nevěděl proč, ale všichni při- kyvovali. A starosta nad neznámou zásluhou svou jen zářil. Pan poslanec ale nezůstal jen u starosty.

30 article

Ptal se, jak je hodně koroptví a když jeden z pánů se pochlubil, že už včera jich pě zastřelil, vzpomněl si pan poslanec: »Bože — kdo pak mi to tuhle o vás vy- právěl, jaký jste výborný střelec? ... Takse mi zdá, že některý kolega poslanec to byl — — Apropos — jestli pak už dostala ta vdova . no jak se honem jmenuje ... trafiku? Dostala — no, zaplať bůh. To jsem sám rád — Ani byste nevěřili, že jsem desetkrát byl k vůli tomu u ministra financí. A četníky už také máte! O, to je pro kraj dobrota. Cikáni a zlo- ději přece mají mnohem větší respekt, když je v místě stanice... Jak pak váš pan syn?« obrací se na jiného z důvěrníků. »Je už do- ktorem? No ten si ale pospišil ! To musí být moc nadaný hoch. Bude po tálovi . ..«. Ještě se zeptal každého z pánů, jak se daří milostpaní a pak jeli do sálu, kde byla

bůh Cikán

31 article

schůze. Na legitimace ovšem. Noví známí ob klopili pana poslance, potřásali mu rukou a za- tím ve vedlejším pokoji se odbyl tento roz- hovor: »Ty — starosto, já myslím, abys mu nie neříkal — víš, jak jsi tuhle sliboval, že ho rozsekáš. Ono je to dncela jinak, než jak jsme mysleli. Já taky od té interpelace o subvene upouštím.« »Už jsem o tom cestou taky přemýšlel — řekl starosta — a myslím, že by vskutku ne- bylo dobře vnášet do shromáždéní nějaký rozkol Zahájím zkrátka schůzi a uvidíme, co nám poví.« »Tak vůbec nebudeme ho pro nic interpe lovat?« ptal se občan, který měl už v šose na- psanou řeč, kterou ostře útočil na pana po slance, proč nebyl při tom a tom hlasování . »Ne« — ozvalo se unisonem — »dnesk by to nebylo taktické. Řekní mu to ostatně po schůzi mezi čtyřma očima.« Pan poslanec byl uvílán bouřlivým po- Uleskem. Začal vážně, hlasem pohnutým, že o té chvile, kdy naposledy (a ponejprv) měl tu čest v pokročilé a uvědomělé této obci pro- mlouvati k voličům, změnila se politická situace tak úžasně, že politický dějepisec, který jednou bude psáti dobu od voleb dle všeobecného hlasovacího práva provedených, bude nucen vrátiti se až k Bílé Hoře, aby správně vysti- hnouti mohl, jak se stalo, že věci se utvářily tak, jak jsou. »Já lituji, že pro krátkost času nemohu před vámi rozvíjeti tuto vysoce zajímavou a pro porozumění dneška nezbytnou retrospektivu (shromáždění hluboce si oddychlo) a že musím se omeziti na události poslední. Po pádu mi- nisterstva Beckova (pan poslanec vytahuje z ná- prsní kapsy kartáčový otisk své již vysázené řeči) přišlo, jak známo, první ministerstvo Bie- nerthovo. Od objevení se tohoto muže v čele vlády, od povolání pověstného Schreinera do

Bílá hoře bie

32 article

kabinelu, dstují se naše nejůmornější zápasy národnostní. Přišla pošta, přišlo soudcovské jme- nování . . . o každého člověka jsme se museli v pravém slova smyslu rvát. Kdybych vám měl vypravovat . . . ne, nemohu se pouštět do po- drobností, poněvadž bychom tu byli do večera. Naznačím jen ve velikých rysech hlavní fase našeho zápasu ve Vídni . . « Šlo to jako na kolovrálku. Desetkrát už už se Bienerth kácel, ale vždycky v čas něco slibil a zas byl spojenými silami udržen, Pan poslanec sice to tak neřekl, ale byl to stručný obsah jeho řeči. K neutěšeným poměrům ve Vídni, k ochro- mení našeho poselstva přispívá ovšem nejvíce ten nešťastný rozkol u nás v Čechách. Pan po- slanec věnoval naší domácnosti celou hodinu, vyčinil křiklounům a nesvědomitým novinářům, kteří nemají o těžké zodpovědnosti poselstva ve Vídni ani poněti, sesměšnil ony pány voliče (na štěsti je jich málo), kteří žádají na svém poslanci, aby se řídil dle jejich rozumu, důtklivě vyzýval k svornosti v národě a konečně končil za nadšeného souhlasu jednou Kollárovou znělkou. A pan starosta, když domluvil, stiskl mu ruku a prohlásil: »Myslím, ze mluvím ze srdce všech přítomných, když vyslovuji našemu slo- vutnému panu poslanci upřímný dik za jeho výklad o politické situaci a soudím, že bylo by na místě, abychom vyslovili jemu, jakož i klubu našich poslanců plnou důvěru. (Bouřlivý potlesk.) Vzhledem k pokročilé době (dívá se na hodinky. zatím co shromáždění již vstává) končím sc hůzi a provolávám našemu panu poslanci upřímné »Na zdar«. »Na — zdár.« Odpůldne si páni důvěrníci s panem po slancem po banketu zahráli bulku. Zevloun.

Bienerth Kollárův Zevloun Vídeň Čechy