Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

rtel tn

3

setrtn

4

V Praze, ve čtvrtek 7. října 1909.

Praha

5

dod2 pštls lnte

6

Číslo 277.

7 article

Na ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administraci- na měsic. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškon na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62 ve fliálkách 2 K 30 na měsic. .. Poštou: na měslc. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 80 s dvojí zásílkou Ba čtvrto lsta na měsíe

Praha

8 article Bienerthovo flasko v Čechách.

Bienerthovo flasko v Čechách. Divné poslání, jehož se tak kvapně podjal k vůli baronu Bienerthovi český mi- nistr krajan dr. Žáček a jež dle diplomatické mluvy oficiosních listů záleželo v tom, aby »především nám Čechům sdělil jakys nový vládní návrh, dle něhož by nám bylo usnadněno učiniti Němcům prvn krok vstříc« — divné to poslání minulo se s výsledkem. Nasvědčuje tomu zřetelně stručná a jadrná odpověď společné parla- mentní komise obou našich nejznačnějších sněmovních stran, české agrární a národně svobodomyslné, daná J. Exc. po důkladných úradách dne 5. t. m. a znějící prostě takto; »Vzhledem k tomu, že svaz něme- ckých poslanců poslední návrhy obou českých stran zamítl, aniž by svých pro- posic učinil, nemají obě strany tou dobou bez nových návrhů se strany německé žád- ného podnětu k dalšímu jednání za účelem žádoucího docílení dělnosti sněmu.« — Pod dojmem této jednomyslné odpovědi našich prohlásil ministr dr. Žáček, že pokládá své poslání za skončené — a opustil již vče- rejším jitrem Prahu, odjížděje do Brna na- vštívit sněm moravský. Německý jeho kolega, ministr dr. Schreiner, nespěchal tolik se svým posláním k Němcům a nebral si je tak příliš k srdci. Přibyl do Prahy teprve o den po- zději, když byl už dr. Žáček se svou missií u nás hotov a když už v německém kasině znali obsah naší odpovědi. Přečetl si ji tu s několika vůdci německých stran a po krátké rozpravě byli pánové — dle orgánu něme- ckého kasina — »svorni v nahledu, že odmítavá mluva tohoto českého osvědčení znamená definitivní zmar každého pokusu o dorozumění, i že nyní Němcům není možno podniknout ve věci dalšího kroku.« — »Tak — dodává

Bienerthův Bienerth doktor Žáček Čecho Němec Schreiner Přibyl Čechy Praha Brno

9 article

»Bohemie« — skončil tento beznadějný pokus ještě dříve, než vlastně započal,« i namahá se ovšem jen což, aby znovu strčila všechnu německou vinu na násl My Čechové prý jsme měli na to rozhodné »Nepřijatelno !« německého svazu z minulého týdne přijít k pp. Eppingrovi a Urbanovi s novými, při- iatelnějšími nabídkami, — a ne žádat a oče- kávat od německého svazu, aby on přišel s nějakými nabidkami k nám. — »Němci čekají na české »heslo«, aby se dále radili a po případě nová rozhodnutí učinili. Leč Češi odmítají a zdráhají se to heslo Němcům (»Stichwort«) nadhodit a tak je opět všechno politické vyjednávání zha- ceno!« očerňuje nás německý farizej, b div mu slzy z očí nehrkají nad tou trpkou pravdou, jež prý z naší odpovědi vyznívá, »totiž — že Čechové jsou odhod láni na úkor zájmů vlasti a oby vatelstva její tou dobou nedo pustit zasedání sněmu českého.

Čecho Eppingr Urban Němec Čech německý svaz Bohemia

10 article

Věru, to už je vrchol politického švin dléřství! Orgán německých obstrukčníků kteří by nejraději sněm království českého poslali ke všem ďasům do pekel, kteří h nenávidí jako sůl v očích, a bez srdce pro strádající lid a vlast již po léta maří čin- nost jeho nejzločinnější poněvadž ničím neospravedlnitelnou obstrukcía pravíme, orgán německých škůdců sněmu českého, »Bohemie«, chce nás Čechy ob- viňovat, že prý bez ohledu na vlasť a pro- spěch lidu nechceme dopustit jednání sněmu českéhol! Naopak! Nechceme dopustit, abyste tento sněm království našeho zneuctili a snížili na rejdiště své zvůle abyste z něho učinili holou pod- nož svých vlastizhoubných trha- cích obmyslů a choutek, ne- chceme dopustit, abyste jej dle svých návrhů a záměrů známý ch degradovali v budoucnosti na pouhý bezživotní stín jakého většího krajského zastupitel- stva: proto odporujeme vašim rovně zpupným jako vlastizhoubným diktátům a plánům, které dávno dobře prohlížíme jako ty záhyby vládních předloh Bienerthových.

Čecho Bienerthův Bohemia

11 article

Jedva oschla tiskařská čerň » Bohemiee na článku Eppingrově »Landtagslinale«, v němž bez mučení přiznával, že Němci chtějí neustále držet sněm český svojí obstruk v šachu a ustat v ní pouze a vý- hradně pro vyřízení svých vlast- ních německo-nacionálních po- žadavků i hovicích jim pěti předloh vládních — jinak nic, a táž »Bohemiee opovažuje se nám, většině v zemi vytýkati, ze nechceme strpět tuto arroganci, že ne chceme přistoupit pokorně na tento neslý- chaný německý pych, že nechceme vlastníma rukama pomáhat spoutat český sněm pro- vazy a učinit z něj žalostného roba něme- ckých obstrukčníkův: pro to a za to, ne ostýchá se nás denuncovat jako bychom my Čechové neměli srdce pro vlast a její lid, jakobychom my nechtěli řádnému českému sněmování!! Toto non plus ultra šidbya šalby dostiženo leda jen ještě výrokem »Prager Tagblattu«, že prý v tomto sporu »jest právo na straně Němců, ježto trvají jen na zachování jednacího řádu!« — Bůh pomiluj Nechtějí dopustit ani, aby dle jednacího řádu sněm český se řádně ustavil, hrozí v zpourou nejvyššímu maršálkovi zem- skému dá-li na jednací pořad nejblíže příští schůze co dle jednacího řádu na něi především dáti má, totiž volby veškerých

Eppingrův Landtagslinale Němec Čecho Prager

12 article

komisí nutných pro vyřízení půl čtvrta sta dávno čekajících petic a předlob, volbu no- vého zemského výboru a rozpočet zemský: vše to má býti proti jednacímu řádu odsu- nuto a oddáleno a neustavený sněm má se hned pustit do zákonodárné práce, do projednávání to pouze vládních předloh, které ještě ani nejso poslancům rozdány, načež má býti ihned zase odročen. Tak vypadá to právo na straně Němců! Ostatně nic snazšího než důkaz o tom. kdo chce nebo nechce, by sněm český pro dobro vlasti pracoval: potřebuje prostě na zejtří nejvyšší maršálek svolat schůzi za účelem řádného ustavení sněmu a hned se ukáže pravda. Rázem uvidí všechen svět, jak jsou Němci smířliví a vlastimilovní, jak nechají sněm normálně pro blaho země a obyvatelstva pracovat. Však proč medle netroufá si toho dů kazu ad oculos nejvyšší maršálek zemský přes všechnu naši touhu provésti? Buď že má na loňských zkušenostech s německou obstrukcí svrchovaně dosti, anebo že mu vadí — ohledy na vládu Bienerthovu, která by sice ráda viděla sněm český pro chvíl při díle, ale pouze sněm tančící podle ně- mecké noty, jaký by se líbil německým ob strukčníkům i Volksratu.

Němec Bienerthův

13 article

Ježto však podobného »českého« sněmu nelze živou mocí docíliti, spokojil prý by se bar. Bienerth v nouzi své i tím, kdyby vy- jednávání mezi námi a Němci se uměle a bezvýsledně — až do svolán rady říšské — protáhlo .. »Neboť pak,« vyzrazuje »Bohemie« staré tajemství, »byla by otázka uvolnění sněmu českého pořád ještě nerozhodnuta a nebylo by zde žádného nezvratného skutku a rozhodnutí, dle něhož by pak strany v par lamentě zařídily své chování.« Leč i s límtc šikovným plánem pan bar. Bienerth pohoří ba, trváme, již pohořel. Nezdařiloť se mu rozraziti šiky naše přemluvením vůdců agrárních k ústupu, nad tož, aby dovedl zviklati celý tábor našich poslanců. Zbývá mu hledati štěstí jedině ješte v kolektuře německého kasina, avšak tam ještě málokterý ministr vyhrál terno

Bienerth Němec Bohemia

14 title

Vláda a lex Kolisko-Axmann-

Axmann lex Kolisko

15 article Lueger.

Lueger. z Vídně, 6. října. „Centrum“ oznamuje: „Za nepřítom nosti ministra dra. Žáčka vyjednává vláda s křesťanskými sociály a německými nacionály o tom, zdali a jak by nějaký budoucí lex Kolisko-Axmann-Lueger mohl býti učiněn sankce schopným. Ve chvíli, ve které bar. Bienerth ozna- muje úřadně křesťanským sociálům, že vláda nemůže známé usnesení dolnorakouského sněmu předložiti panovníkovi k sankei, křesťanští sociálové učinili z této záležitosti školské záležitost politickou a pohro zili bar. Bienerthovi, že se od něho trhnou. Aby odvrátil rozbití posavadní aliance, bar Bienerth chce přijíti křesťanským sociálům v ústrety a najíti formuli, která by při novém znění dosavadního návrhu Axmannova sankei jeho učinila pravděpodobnou. Dlužno vyčkati, jakým způsobem vláda tuto věc svede. Jedna věc jest však jista, že dá-l vláda ze sebe vynutiti vyděračským způsobem honorování stanoviska křesťansko-sociálního přece se ev. nový zákon nestane skutkem a t z toho důvodu, že zákon říšský nemůže býti de regován zákonem zemským, protože každá vláda, která by se dopustila takového porušen ústavy, byla by v parlamentě s úspěchem obža- lována, nehledě ani k jiným důsledkům tako- vého porušení zákona. Ukáže-li se bar. Bienerth vůči křesťanským sociálům povolným, pak mohl by poslední jeho vládní čin způsobiti mnohem více zla, nežli kře- stansko-sociální strana „říšská“ tuší. Osudnějš odchod by si bar. Bienerth věru upraviti nemohl

Lueger Žáček Kolisko Axmann Bienerth Axmannův Vídeň

16 article Zavření českých škol v Brigite- navě a Meidlingu.

Zavření českých škol v Brigite- navě a Meidlingu. (Další kulturní skandály vídeňské.) Z Vídně, 6. října. Německé listy se snaží omluviti kulturn skandál zavření školy v Brigitenavě a v Meidlin- gu lží, že prý nebylo úřadům řádnou zestou ohlášeno jich otevření. Naproti tomu možno konstatovati, jak „v D.“ oznamuje, že v sobotu bylo zemské školn radě učiněno příslušné oznámení. Česká škola v Meidlingu, do které se dnes přihlásil opět jeden žák, takže by ji navštěvo- valo 50 žáků, byla dnes po polední magistrát ním komisařem zapečetěna. Stalo se tak jak za nepřítomno st zástupce spolku Komenského, tak i členů uči telského sboru. K zapečetění pozván byl jake svědek v domě bydlící německý zuřivý nacioná — Beran. Okresní rada zde se odvolává na tytéž dů vody, jako při škole v Brigitenavě, ale tyto dů- vody jsou zase zcela bezpodstatné, poněvadž otevření škol těchto jako paralelek školy v X okrese bylo v čas oznámeno zemské školní radé. Večerník „N. W. Abendblattu“ udává za- jímavou „příčinu“ zavření škol těch. Praví, že okresní školní rada je zavřela jen proto, že oznámení o jich otevření učiněno bylo zemské školní radě a nikoli také jí. Před zavřením če- ské školy v Meidlingu v 10 hod. dopoledne při- šel do školy školní inspektor a s neobyčejnou starostlivostí se tázal, kolik dětí školu navště- vuje, kolik hochů a děvčat, načež odešel. Tato nenadálá inspekce byla již jakousi předzvěst nedalekého zavření. Před školou stojí strážníe na konich i pěší.

Komenský Beran N W Vídeň Meidlin Meidling Český škola v Meidling

17 article Zmar Blenerthovy akce.

Zmar Blenerthovy akce. Předsednictvo německého sněmovního klubu konalo dnes za přítomnosti německého ministra krajaná dra. Schreinera a zástupců ústavo- věrného velkostatku schůzi, ve které byly vzaty na vědomí vývody ministra dra. Schreinera. Byle konstatováno, že porada společné parlamentní komise českých agrárníků a Mladočechů ve svě včerejší schůzi, která byla zahájena ministren drem. Žáčkem, na podnět vlády, týkající se dělnosti českého sněmu, vyzněla zamítavě. Tím jest pokus vlády, přivésti vládní před- lohy ve sněmu ku projednání, od začátku zma řen a proto předsednictvo něme- ekého sněmovního klubu nemá žádné příčiny k nějakým usnesením nebo ke svolání plenární schůze německých zemských poslaneů přes to, že lituje, že při velké důležitosti těchto záležitosti návrhy vládní ani nemohly býti vzaty v úvahu.

Blenerthův Schreiner

18 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 6. října. (Po záhřebském rozsudku.) Ve zprávě tiskové kanceláře, oti štěné ve včerejším čísle, byla jména osob, o- souzených v záhřebském procese, zkomolena. Podáváme je tedy ještě jednou ve správném znění. Odsouzeni byli Adam a Valerián Pri b čevič, každý na 12 let těžkého žaláře, Pero Bckič na 8 let, Joco Oreščanin, Petr Pe trovič a Mojo Hrvačanin, každý na 7 let Milan Borojevič, Simon Zivkovič, Atha nas Oblakovič, Jiří Erak, Stevo Kalem ber a dr. Alexandr Gjurič, každý na 6 let. Vaso Lukač, Gajo Živkovič, Radovan Malobabič, Jiří Jovanevič, Mikuláš Stanko Rebrača, Jiří a Stovan Končar, Stevo Kačar, Milan Čorič, Pavel Mati- aševič, Stevo Radovanovič, Dmitar E- vačanin, Lazar Balič, Vaso Vukdrago- vič, Mile Mitrič, Daniel Podunav ae Jiří Jagnič a Milan Vukelič, každý na let. Celkem 31 obžalovaný odsouzen na 184 leta těžkého žaláře. Obžaloby sproštění 22 ob žalovaní. Státní zástupce Aceurti navrhoval, jak známo, pěti obžalovaným šibenici, všem ostatním 48 obžalovaným od 10 do 20 let, průměrně tedy 15 let, nebo-li dohromady 720 let těžkého žaláře. Soud při nejlepši vůli nemohl vyhověti státnímu zástupci, poně vadž nedocílil — jak se v odůvodnění rozsudku poznamenává — jednohlasného usnesení a ši benice padly a navržených 720 let sníženo n 184 leta.

Adam Pri Joco Oreščanin Petr pe Hrvačanin Borojevič Simon Zivkovič Ath Erak Stevo doktor Gjurič Vasa Lukač Živkovič Malobabič Jovanevič Stanko Rebrača Jiří Kačar Čorič Pavel Maťa Radovanovič Lazar balič Mil Mitrič Podunav Jagnič Vukelič Praha Stovan Končar Dmitar Evačanin Vasa Vukdrago Aceurt

19 article

Ale i tento drakonický rozsudek vzbudi hrůzu i v těch časopisech, které do poslední chvíle potakaly Accurtovi a předsedovi Tarra- bocchiovi a snažily se své čtenáře přesvědčiti že v Chorvatsku vskutku někdo se zabýval my šlenkou, rozbňti Rakousko. Jeden z těchto rau- chovských listů, „N. F. P.“, lituje dnes, že na pravé „velezrádce“ Accurti nedosáhl, poněvadž ruka jeho se ukázala na to krátkou; osoby však které byly včera odsouzeny, nepokládá za vele zrádce, nýbrž jen za nástroje skutečných vele zrádců a proto očekává, že záhřebský krutý roz- sudek bude císařskou milostí uveden na pravou míru. Druhý z takových listů, „Pester Lloyd“ je v patrných nesnázích nad odůvodněním roz sudku. Srbské církevní prapory a znaky nemo- hou býti jen tak zhola prohlášeny za velezrádné. Bude prý nutno tuto věc vyříditi tak, aby se vyhovělo náboženskému vědomí Srbů. „P. L. očekává, že vyšší instance opraví rozsudek, ji prý v zájmu samotných Uher, „které ještě dlou ho budou pociťovati škody, jež jim přinesl tentc neblahý proces.“ Z vídeňských listů, které od samého za- čátku záhřebský proces prohlašovaly za proces politický, úmyslně vzbuzený na prospěch Achren thalovy bosenské politiky, odsuzují i rozsudel „Arb-Ztg.“ a „Zeit“. „Arb.-Ztg.“t, rozbíraje vý sledek celého přelíčení, popírá jakýkoli vele zrádný skutek obžalovaných a rozsudek prohla šuje za akt msty Rauchovy a jeho nohsledů.

Lloyd Srba Rauchův Chorvatsko Rakousko Uhry

20 article

„Zeit“ ukazuje opětně na čistě a si atské ve- dení celého přeličení, které je hanbou celého Rakouska. Procos souvisí bozprostředně s an- nexí Bosny a je tedy politický. Ruch velkosrb- ský může snad býti nepohodlný hr. Aehrentha lovi, ale nikde v Evropě nepotírá se už ne- pohodlné politické hnutí „velezrádnými“ pro- cesy. Ve všech výpovědech svědeckých nedá s zjistiti ani jediný čin, jenž by opravňoval k ža- lobě prc velezrádu a tím méně k 184 létům ža- láře. Kdyby chorvatské Srby pro jich lásku k národu a snahu o národní jednotu bylo možno nazvati velozrádci, musili by býti velezráde- t všichni rakouští Němci, kteří hájí svou národn jednotu s Němci v říši. Přímo směšné jest tvrdí-li soud ve svém odůvodnění, že obžalovan chtěli od velmoci Rakouska odtrhnouti Chorvat sko, Slavonii, Dalmacii, Bosnu, Hercegovinu Istrii a všechny slovinské země až po Drávu sice pomocí Srbska a Černé Hory Vypadá to prý zrovnu tak, jakoby dítě dřevěnou šavlí ohrožo- valo život dospělého člověka. Záhřebský roz- sudek — dodává „Zeit“ — uvádí ve špatnou pověst naši vnitřní politiku a ještě více škodí naší politice vnější. Na jihu nesmí si říše dělati úmyslně nové nepřátele. Hrabě Aehrenthal jako strážce nejvyšších říšských zájmů měl už dávno překaziti dílo osudné záhřebské justice. V „N. W. Tagbl.“ je Masarykův úsu- dek o rozsudku. Prof. Masnryk je přesvědčen nnet

Srba Němec Chorvat Aehrenthal V N W Tagbl Masarykův Masnryk Rakousko Bosna Evropa Slavonie Dalmacie Hercegovina Istria

21 article

že vyšší instance napraví chybu, které se dopu- stila první instance. Tu a tam se tvrdí, že ko- runa chybu tu opraví; bylo by však lépe, aby se soudcové nespoléhali na milost panovníkovu a sami učinili, co jest jejich povinností. Po an- nexi Bosny a Hercegoviny tento proces byl bez- toho politickým anachronismem a poněvadž už senát, nepřistoupiv na návrhy žalobcovy, uznal, že se stala chyba, jest třeba, aby vyšší instance chybu úplně napravila. V Praze, 6. října. (Zemské finance dolnorakouské.) Včera byl v dolnorakou- ském sněmě rozdán rozpočet na r. 1910. Příjmy rozpočteny v 41,738.000 korun, výdajev 41,647.000 K, takže rozpočet konči pře- bytkem asi 90.000 K. Zemské přirážky v Dol- ních Rakousích kolisají mezi 23 až 33 a obná- šejí průměrně asi 282%. Dolní Rakousy jsou jediná šťastná rakouská korunni země, která sv zomské hospodářství může vésti bez deficitů i při tak nízkých zemských přirážkách. Králov- ství české s 55% přiražkou vykazuje pro rok 1910 schodek 22,000.000 K; Halič, jež má průměrně asi 60% přirážky, vykazuje pro příšti rok schodek asi 9 milionů korun. Také všechny ostatní korunní země zavírají letos své zemske rozpočty s doficitem, poněvadž musejí svou prací živiti nenasytnou Vídeň, která svým nad- bytkom bohatství umožňuje i Dolním Rakousůn hospodařiti bez schodku.

Bosna Hercegovina Praha Dolo Dolní Rakousy Králov Halič Vídeň

22 title

Politické zprávy zahraničné.

23 article

V Praze, 6. října.

Praha

24 article

Charbinský případ. Moskevskému »Ruskému Slovu« telegrafuje jeho charbinský dopisovatel, že drzý německý konsul Baumüller se vymlouvá na určitý rozkaz svého představe- ného, německého vyslance v Pe- kinu. Ze všeho jednání Baumüllerova vidno, že už, když do Charbina přišel, měl rozkaz ruské tamější úřady urážet a provokovat. O německým firmám přímo přede- psal neplatiti Rusům žádných po- platků a flrmy se proti své vůli podrobily, neboť až do té doby všem svým povinnostem správně dostávaly a s úřady ruskými žádných nepřijemnosti neměly. Také snětí pečetí na ně- mecké firmě »Hetman« stalo se na jeho roz- kaz. Když pak ruské úřady »neprotivilyse zlu«, Baumüller šel dál a dal nad závodem vztyčiti německý řišský prapor. Na prosto falešná je zpráva »P. Ag.«, že konsu radil německým firmám ruským úřadům nedd- porovat. Komedie patrně bude míti pokračování neboť úřadník něm. gen. konsulátu v Mukdenu. do Charbina komandovaný, je starým přítelem jednoho z charbinských Němců, v aféře zúčast něných, Refgera. Rozpočet Ruska a Japonska. »Novoje Vremě« porovnává rozpočty obou států a dochází k vývodům, nad kterýmise musí pozastaviti každý Evropan, mezi nimi tak příslušník státu rakousko-uherského. Z číslie uvedených vyplývá, že Japonsko si vede hospo dářsky Rusko pak a všecky evropské státy plýtvaj národními prostředky. A v tom snad, praví »N Vr.«, vězí tajemství, proč třikrát menší Japonsk zvítězilo nad třikrát větším Ruskem. Celý japonský rozpočet s vydáními řád nými i mimořádnými činí 519 mill. jen, 5— 6krát méně, než rozpočet ruský. Vydávajíc šest krát méně, Japonsko dostihuje větších výsledků než Rusko, vydávající šestkrát více.

Rus Baumüller Němec Evropan Mukden Charbina Rusko Japonsko Novoj Vrema N vr

25 article

Namítne se, že Rusko jako strana pora žená musí vydávati více, aby se lépe ozbrojilo Ale ve skutečnosti ne Rusko, nýbrž Japonske zvětšuje své vyzbrojení a to v stupni ohromném Skvělé vítězství zabezpečilo Japonsko od nej bližších nebezpečenství, ale ono moudře hled do předu a hotovi se k triumfu jako studen k dosažení diplomu. Mimořádné důchody stouply v Japonsku z rok na 65lg mill. jen, což dokazuje kypi vzrůst japonského průmyslu. Důchody mimo- řádné naproti tomu vypočteny o 48 mill. méně než loni následkem toho, že se vláda rozhodla neuzavírati budoucně půjček. Při tom Japonsko usilovně umořuje starší dluhy, dávajíc na to 5 mill. jen ročně. Nejzajímavější je, co stojí Japonsko vílězná armáda a strašné lodstvo, Armáda stojí je všeho všudy 160 mill. jen (t. j. méně než 160 mill rublů), loďstvo 107 mill, jen. Při tom ještě vy- dání na armádu trochu roste a na loďstvo padá Avšak nejvíc překvapuje, že vydání na vojen skou administraci sníženo letos na 1,800.000 jen a na administraci loďstva na 1 mill. jen. Proč Japonsko může zmenšovati náklad na svou administraci a proč jej evropské státy stále musejí zvyšovat? Proto, že v Japonsku není křiku, aby zvyšovány byly gáže. Míst úzkostlivého hospodaření všude v Evropě vidíme zvyšování do nekonečna daní. Vítězný admirá Togo dostával 6000 rublů. Vůbec se u všech evropských států pozo- ruje snaha: utrácet, utrácet, utrácet! U Asiat naproti tomu: šetřit, šetřit, šetřit! List doporučuje hosudarstvenné dumě, aby si zvolila komisi k prostudování cizích rozpoči a nabyla tím měřilka pro státní vydání Ruska Boje v Marokku. Španělský vyslanec v Paříži dal spolupra covníku »Tempsu« uspokojivou odpověď o úmy slech marockých. Nejedná se vůbec o obsazení Tetuanu a Larache nebo o tažení n Tazu. Úkolem nových posil je pouze upevněn

Rusko Japonsko Evropa Togo Maroko Paříž Taza

26 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8 večerni . . . . za l h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se táž redakce. tiskárna a uxpediee „Národních Listů“ Rukoptsy se nevracejl

27 article

dobytých posic, aby generál Marino měl větš volnost pohybu. Španělsko chce jen uklidniti okoli Melilly. Vyslanec doložil, že podobné pro- hlášení učinil v zahraničném ministerstvu. Z toho vysvilá, že buď Francie žádala toto vysvěllení. nebo že Španělsko je uznalo za nutné. Německ by za těch okolností učinílo nejlépe, kdybys do těchto záležitostí nemíchalo. V Madridě ještě není uklidnění po nepříz- nivých zprávách z Marokka. Panuje přesvědčení, že nastává válečná akce s Mulejem Hafidem. Byla rozšířena pověst, že vláda vydala zvláštnímu vyslanectví marockému pasy. Z Tan- geru došly zprávy o rostoucím rozčilení v Fezu. Vláda vyvrací tyto pověsti a ujišťuje stále, že co nevidět zahájí vyjednávání o mír. Vzhle- dem k rozháraným poměrům vnitřním v Ma- rokku nemůže pomýšleti na válku. Toto oficiální prohlášení učinilo by snad opravdovější dojem, kdyby nepřekypovalo projevy přátelství pro Mu- leje Hafida. Je známo, že styky s Mulejem Ha- fidem nejsou daleko tak příznivé a proto panuje velká nedůvěra ke zprávám o míru. Francie stále pohlíží znepokojeně na roz- šíření španělské akce v Marokku. Některé žur- nály určitě naznačují své slanovisko. »Další rozšíření expedice vzbuzuje v Evropě zejména v Londýně a Paříži, opravdové obavy,“ píše »Petit Parisien« a upozorňuje, že by Šp nělsko nemělo býti lhostejno k těmto projevům. »Aurore« připomíná, že existuje algecirasská smlouva a že by mohly nastati vážné nesnáze. kdyby někdo (míní se asi Německo) připomněi Španělsku tuto smlouvu. »Echo de Paris« žád vysvětlení o úmyslech Španělska Podobně plší ostatní listy. Neni ani slechu po důvěře ke zprá- vám o španělských vílězstvích, jež se pokládají za prostě pochybná.

Mulej Hafid Petit Parisien Aurore Paris Španělsko Francie Madrid Maroko Tana Ma Evropa Londýn Paříž Německo

28 article

Kromě uvedeného již prohlášení španěl- ského vyslance ke zpravodaji »Tempsu« vydal Leon y Castillo k pařížskému tisku sdělení, jímž chce uchlácholiti veřejně mínění a v němž uvádí: Španělsko má v Marokku celkem 50.000 mužů a nikoliv 80000, jak se tvrdl. Zprávy o posilách jsou přehnány. Generál Marina po- třebuje pouze posilu 10.000 mužů, aby se mohl snadněji pohybovati. Vyslanec opakuje, že úmysly Španělska nejsou výbojné, že nezamýšl zmocniti se Tetuanu neb Laroche. Nehodlá vy- pověděli válku Marokku. Sultánovi se přičilají nepřátelské úmysly, popuzuje kmeny proti Špa- nělům, kteří ovšem budou se brániti. Zprávy o rozšiření války povstaly patrně z náhledů jistých politiků, kteří jsou pro energický postu marocký, ale tyto názory vláda nesdilI. Bylo by žádouci, míní vyslanec, aby francouzské listy věnovaly větší pozornost úřadním zprávám, neži fantastickým pověstem. Ovšem někdy je fantasie úřadních zpráv stejně nevěrohodná, jako fantasie žurnálů.

Leon Castilla Španělsko Maroko

29 article

Z Paříže se oznamuje, že Španělsko při- pravuje delší notu pro mocnosti podepsavší smlouvu algeciraskou, aby ospravedlnilo své jednání v Marokku a aby si stěžovalo na trva- jicí podporování Rifů penězi zbraněmi. Je dokázáno, že zbraně, zaslané domněle pro sultanovu armádu, jsou vydávány před zraky šerifových četníků povstalým Ka- bylům. O poměru Muleje Hafida píše jistý mni- chovský list, že vždy více víry nalézují zprávy o rozšíření nepřátelství a vypovézení války Ma- rokku. Mulej Hafid, zbaviv se svého mocného obávaného nepřítele, cíti se silnějším a nehodlá nečinně přihlížeti k španělskému postupu. Jk známo protestoval proti akci španělské v notě zaslané mocnostem. O této notě oznamuje zna- lec marockých poměrů Max Wendland, že sul- tán ohražuje se proti rozvinutí vojenských ope- rací a proti soustředění 60 000 mužů u Malilly. Sultán stěžuje si na obsazení Cabo de Aquta. velmi vzdálenéhe od Meliliy a na okupaci Chicy. Ve své notě vytýká výpravě řadu pře- hmatů. Upravení španělsko-marockého poměru může nastati teprv, až bude zákonně upraven dolovací majetek v Marokku. Každý pokus vy- kořisťovati doly může vyvolati prudký konflikt

Max Wendland Paříž Španělsko Maroko Ma Cabo jít Aqut

30 article

Balfourův socialismus. Vůdce konservativců, Balfour, jenž pro- nesl heslo volebního boje: »Zde socialismus, zde tarifní reforma!«, pronesl řeč o zákonu pro rozvoj země, v níž projevil souhlas s opatře- ními, jež jsou mnohem »socisličtější« nežli ne- náviděný rozpočet. Jedná se tu o to, aby velkostatkáři daň z dědictví neplatili ho- tově, ale odstoupením části pozemků státu. Nynější ministerský předseda Asquith vyslovil se proti této myšlence r. 1907, řka: »Placení daní ve stateích a ne v penězích, je ne- vídané v našem zákonodárství.« Bylo by to nepraktické a komplikované. Návrh byl tehdy zamitnut 250 hlasy proti 65. Tentokrát byl pro- jekt přijat bez hlasování dle jmen. Přívrženci Balfourovi hlasovali pro něj, ale nikoliv bez mručení proti jeho socialistickému pozadi. Na- stane taková změna, že stát bude kupcem po- zemků. Potřebuje půdu pro utvoření malý ch statků a použivá příležitosti ke zlepšen blahobytu lidí středního stavu. Balfourův souhlas s uímto socialistickým opatřením vlády, má též svou humoristickou stránku. Bude mu vytýkáno, že takové přímo socialistické zařízení bude použito po- mocí daně z dědictví k sestátnění půdy. neboť sám lordy varoval před podvratným zá- konem. Tak vlastně kompromitoval své volební heslo i proti socialismul Dojem řeči bavorského prince Ludvika o Němcích rakouských. Přinesli jsme již v obšírném znění řeč ba- vorského následníka a připojili k ní i své po-

Balfourův Balfour Asquith Ludvik Němec zákon pro rozvoj země