2
masthead
V Praze, v pondělí 2. srpna 1909
Praha
5
article
Na ranní a večerní liety
předpláci se
V Praze v administraci
na stleta . . . . 6 K — k
s dvoji donáškou
aa Měsilta : . . . 7 K esh
ve filiálkách-
na měsle. . . . . 2 K 80
Postou:
na měsle
Ba čtvrt iota. . . . 8 R o0
na měse dvojí zásílkoe
na čtvrt fets
Praha
6
article
Telefonické a telegraf. zpráv
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zpráv
„Národních Listů“.
soo
„Nčmnecké vítězství.“
Z Vídně, 2. srpna. Německé pondělníky
jsou plny chlouby nad vítězstvím, kterého Němei
včera dobyli nad Čechy ve Švechatě a při
tom se ovšem tváří jako nevinní beránci — oni
že nic, oni že byli tiši — to všecko jenom zli
Čechové zavinili, kteří zase prý začali házeti
kamením, provokovat, ukazovat revolvery a má-
vati „sokolskými holemi“. Z toho ovšem ve
shromážděném německém národě pochopitelné
rozhorčení, takže příslušníci jeho mu s il
učiniti několik útoků na místnost.
v níž Čechové chtěli konati svoji
slavnost obžinkovou. Že ovšem zprávy
o tomto Sedanu českém jsou tentokráte
zase s pravdou na štíru, nijak nás nepřekvapuje.
Tak nebyla slavnost česká předně žádným
českým útokem na německou državu, ný-
brž pouhopouhou slavností nepolitického zábav.
ního spolku „Mírumil“ v uzavřené míst
nosti, takže nemohla míti naprosto žádného
provokačního rázu a dostavilo se na ni jenom
asi 200 Čechů, proti nimž svolali obránci ně-
mectví do Švechatu na ten den jistě aspoň 5000
hajlbrudrů. Také nikdo neházel kamením, poně-
vadž tento způsob boje jest specialistou kultur-
ních Němců rakouských a „sokolské hol
s háky“ — jak známo — také žádné neexistují,
pročež nikdo nemohl jimi hrozivě proti Němcům
mávati. Když pak se dodá, že Čechové byl
v uzavřené místnosti, rozpozná ihne
každý, že vyzývavosti při tom žádné nebylo. Ač
tedy Čechové nepodnikli ni nejmenšího, co by
Němce mohlo drážditi, přece Němci učinil
několikrát útok na hostinec, v němž
Čechové shromážděni byli a jenom kordonu 36
četníků pod velením koncipisty dra. Sauera se
podařilo zuřivce zastaviti, k jejichž ochraně byla
pohotově ještě jízdní policie a dokonce i vojsko.
Němei
Čecho
Mírumil
Němec
Sauer
Vídeň
Čechy
7
article
Ale dr. Sauer zhtěl učiniti vítězství Němců ještě
oplnějším. Ač Čechové se nijak provokativně
nechovali, vyzval předsedu spolku „Mírumil“
pana Širska, aby slavnost přerušil, při čemž
zaručil Čechům vedkomyslně —
společně s poslanci Malikem a Mühlwertem,
kteří se také dostavili k hájení Němců — vol-
ný odchod. Tak zvítězilo slavně
5000 Němců nad 200 Čechy ve Šve-
chatě 1. srpna léta Páně 1909.
Přípravy k řešení uherské krise.
Z Pešti, 2. srpna. Uherská politika zatím
odpočívá. Voliči a zvolení jsou zaměstnáni stej-
nou měrou. V několika týdnech, až budou vy-
řízeny nejnutnější práce, teprve bude svoláno
první shromáždění voličů. Pak teprve počne
kampaň, která rozhodno o osudu kabinetu a sně-
mu. Toto rozhodnutí musí se státi ještě v par-
lementních prázdninách. V Uhrách mají mini-
sterstvo, které má výpovědní lhůtu, poněvadž
ustavený kabinet chce zůsťati jenom do opětného
svolání sněmu. Ministerstvo si přeje, aby ještě
během prázdnin se spojily většiny, aby mohl
nově jmenovaný kabinet vládnouti v čele jed-
notné majority. Tento plán má ve straně neod-
vislosti vážné protivníky. Protivné síly se budou
také měřiti během léta v provinciích.
Blok národnostních poslanců v uherské sně-
movně.
Z Pešti, 2. srpna. „Slov. Tyždenník“
oznamuje, že na podzím dojde k založení blo-
ku národnostních poslanců, aby se
paralysovala fuse koaličních stran. Posl. Hodža
počítá také s připojením se uherských sociálních
demokratů.
Sauer
Němec
Čecho
Širska
Malik
Mühlwert
Posl
Pešť
Uhry
spolek „ Mírumil
Páně 1909
9
article
Z Išlu, 1. srpna. (K. k.) Císař odjel dnes
odpoledne automobilem s princeznou Giselou do
zámku Ebenzweiru, aby u Dona Alfonsa Bour
bonského a jeho choti vykonal kondolenční ná-
vštěvu.
Inspekce c. k. okresních hejtmanství v Haliči.
Ze Lvova, 1. srpna. (K. k.) Na základě
zmocnění ministra vnitra pověřil místodržitel dr.
Bobrzynski správce okresního hejímanství kra
kovského dra, ryt. Fedorowieze, správce okres-
ního hejtmanství přemyšlovského Lanikiewiczea
správce okresního hejtmanství stanislavského
Prokopozyce jakožto delegáty stálou inspekei
32 určitých okresních hejtmanství haličských.
Za účelem úlevy vyšším úřadníkům místodrží-
telským zamýšlí se zřiditi ještě delší inspekční
okresy. Každému tomuto delegátu místodržitel-
skému bude dán k výpomoci zvláštní místodrži-
telský tajemník. O způsobu, jakým se tato pe-
riodická inspekce má konati, jsou zvláštní před-
pisy. Tito delegáti mají o výsledku inspekce po-
dati místodržiteli zprávu a prováděti návrhy
mistodržitelovy. Zřízením inspekčních okresů ne-
zavádí se však žádná nová administrativní in-
stance mezi okresním hejtmanstvím a místodrži-
telstvím.
3oge, čdelsém
Panstvo v Gmundenu.
Z Gmundenu, 1. srpna. (K. k.) Velko-
vévodkyně meklenbursko zvěřínská přijela sem
dnes navštívit vévodu a věvodkyni Cumber-
landské. na
Gisela
Alfonso
doktor
Bobrzynski
Išlu
Ebenzweir
Halič
Lvov
Gmunden
Velko
10
article
Schůze v Cherhourou
Z Cherbourgu, 1. srpna. (K. k.) Car M
kuláš měl dnes dopoledne rozmluvu s mi
nistrem zahr. záležitosti Pichonem. npl
Z Paříže, 1. srpna. (K. k.) Ministr zabr
záležijostí Pichon měl s dopisovatelem »Matinu
rozmluvu o cherbourgské schůzce a řekl mimo
jiné: Dnes poznává každý zřejmý a nesporn
pokojný ráz této schůzky mezi suverénem a ná-
čelníkem státu. Každý člověk v Evropě vl,že
si národové jednomyslně přejí míru. Možno do-
konce řici, že každý je uspokojen rovnováhou,
sjednanou mezí ovropskýmí mocnostmi, poněvad
odvoti roa
Pichon
Matin
Cherbourg
Paříž
Evropa
11
article
ol kslerlon vnh lahonvnle
á netu áne dmsteýv nolele
nn
12
article
tato rovnováha má vážný podklad a záruku sta-
bilily.
Z Cherbourgu, 1. srpna. (K. k.) Včer
večer konala se na lodi »Verité« na počest ru-
ského cara a carevny hostina o 80 příborech
Za hostiny pronesl prosident Fallie-
res přípitek, v němž pravil mimo jiné
Přítomnosti ruského cara a carevny v Cher-
bourgu dostává se spolku mezi Franci
a Ruskem, který právem je ve světě pova-
žován za záruku míru, posvěcení, které opravňuje
naději, že působení spolku neb ude
v budoucnosti méně šťastnějším
než bylo v minulosti. President připi
blahu cara a carevny i carské rodiny, jakož
i blahu celé ruské řiše.
Odpovídaje prohlásil car, že je pevně
přesvědčen, že spolek obou říší bude cennou
zárukou všeobecného míru a že úzké sv az ky
přátelské mezi Franci! a Ruskem
také v budoucnosti budou míti blahodárn
účinky.
Po hostině zúčastnili se carští manželé
president benátské noci, kterou uspořádalo muž-
stvo francouzského loďstva. V 10 hod. 35 min-
vrátila se ruská Veličenstva na »Standart«.
Z Cherbourgu, 1. srpna. (K. k.) Presiden
Falliěres uspořádal dnes na počest ruských car
ských manželů hostinu na obrněnci »Verité«.
Úřadně zjištěný úplatkový svstém
Z Petrohradu, 1. srpna. (K. k.) Senátor
Garyn, který byl carem pověřen revisí vojenské
intendantury, odhalil domovní prohlídkou u ře-
dítele ruské pojišťovací společnosti Alafusova,
který je zároveň majitelem jedné z největších
ruských dodávkových firem pro armádu, úplat-
kový systém v armádních dodáv-
kách po celém Rusku rozšířený.
Ze zabavených spisů je zřejmo, že po léta s
pravidelně vyplácely úplatky skoro všem vliv-
ným úřadníkům vojenské intendantury. Zvláště
těžké obvinění bylo vzneseno na intendanční
okresy petrohradský, moskevský, kavkazský, si-
bířský a kazaňský, jakož i na různé vojenské
a námořní úřady.
Franek
Garyn
Cherbourg
Chry
Rusko
Petrohrad
Alafusov
13
article
Car do Cařihradu
Z Cařihradu, 1. srpna. (K. k.) V kruzích
Porty a v kruzích diplomatických se potvrzuje,
že ruský car vykoná návštěvu v Cařihradě.
Eucharistický kongres.
Z Říma, 1. srpna. (K. k.) Kardinál Vincen
Vanutelli odjel do Kolína n. R., aby se jako
papežský legát zúčastnil sucharistického kon-
gresu.
Krétská olázka.
doi
Z Cařihradu, 1. srpna. (K. k.) Dle zpráv
listů odpověděly ochranné mocnosti na protest
Porty, že konsulové ochranných mocností n
Krétě nezjistili vyvěšení řecké vlajky v Kaneji.
Bolivie a Chile.
Ze Santiaga de Chile, 1. srpna. (K. k.
Úřadně prohlašuje se za nepravdivou zpráva
»Journalu de Commecio« vycházejícího v Limě,
že mezi bolivijskou státní kanceláří a bolivijským
vyslanoctvím v Santiagu byly vyměněny telegramy,
dle nichž by Chile bylo ochotno podporovat
Bolivii ve válce penězi a zbraněmi.
Prohlídka anglického loďstva.
Z Lendýna, 31. července. (K. k.) Král
Eduard vykonal dnes za krásného počasí pře-
hlídku domácího a atlantického loďstva. Ob
loďstva urazila vzdálenost 18 mil.
Vanutelli
Commecio
Eduard
Cařihrad
Řím
Kolín
Kréta
Bolívie
Chile
Santiago jít Chile
Lima
Santiago
anglický loďstvo
14
article
Revoluce ve Španělsku a boje
v Marokku.
Revoluce ve Španělsku a boje
v Marokku.
Revoluce je prý pollačena.
Z Madridu, 1. srpna. (K. k.) »Corespon-
dencia« uveřejňuje dnes první úřadní telegram
z Barcelony, v němž se praví asi tolik: V
městě zavládá ponenáhlu zase klid. Zejtra vy-
jdou zase noviny. Dosud je nedostatek potravin.
Po moři sem dopravené potraviny prodávají s
za neslýchané ceny. Generální kapitán katalonský
sdělil vládě, že není už třeba posil.
Z Madridu, 31. července. (K. k.) Ve pro-
spěch rodin zraněných vojáků byla uspořádána
subskripce. Královna Viktorie upsala k tomuto
účelu 25.000, královna-vdova Kristina 15. 000.
infantka Teresa a infant Fernando 10.00
peset.
Z Madridu, 31. července. (K. k.) V Bar-
celoně bude dle všeho zejtra opět zaveden klid.
V Reusu a jiných místech byla v četných to-
várnách opět zahájena práce.
Z Cerbre, 1. srpna. (K. k.) Proslýchá se,
že v Palamos (Katalonie) je situ a ce
znepokojivá. Dle rozšířených zde pověstí
se situace v Barceloně nezlepšila. D
Gerony nejezdí vla ky.
Ze San Sebastianu, 1. srpna. (K. k.) Dle
úřadních zpráv byl obnoven klid ve zbouřených
krajích katalonském, aragonském, navarském
biskajském.
Přepadený vlak s proviantem.
o Z Madridu, 1. srpna. (K. k.) Úřadně s
sděluje z Melilly z 31. července v 9 hod. 30
min. večer: Vlak s proviantem by
napaden nepřítelem na druhé že-
lezniční stanici a vrátil se ben
dalši příhody do Melilly.
benr
a Mlnb
i Španělska a Prancie v Marokku.
Z Paříže, 1. srpna. (K. k.) »Journal« uve
řejňuje výroky, které pronesl vůdce španělských
liberálů k toulonskému žurnalistovi. Vůdce mezn
jiným tvrdil, že předseda ministerstva Maur
zřejmě prohlásil, že Francie postavila španělskou
vládu před krutou alternativu, buďto podnik-
nouti reorganisaci policie proti obyvatelům Rifu,
Kristin 15
Teresa
Fernando
Maur
Španělsko
Maroko
Madrid
Corespon
Barcelona
Cerbre
Gerona
San Sebastian
Melilla
Paříž
Francie
Viktoria
peseta
Katalonie
15
article
sbnd sb . . l e e
16
article
nebo dáti souhlas, aby Francie sama v území
melillském operaci tu provedla. S vědomím
před očima francouzských úřadů odebralose
v posledních dnech 6000 ozbrojených Maročanů
jižním Oranem do území Rifu.
Klid?
Z Melilly, 1. srpna. (K. k.) Nyní je zde
klid. Proslýchá se, že se harka rozešla pro ne-
shody mezi náčelníky domrodeů.
Anglické lodi k Melille
z Kadýzu, 1. srpna. (K. k.) Několik
anglických torpédovek vyplul
na melillské pobřežl.
Maročan
Francie
Oran
Melilla
17
article
Závody mezinár. svazu evrop
ských sdružení tělocvičných.
Závody mezinár. svazu evrop
ských sdružení tělocvičných.
Z Lucemburku, 2. srpna. (Zvl
tel. „Národ. Listů“.) Sekce fran-
couzská je první, Sokolové
na druhém místě. Zápas ná-
dherný a napínavý-
Sokol
Lucemburk
mezinárodní . svaz
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. srpna. (Zemské podll
z výnosu osobní daně z příjmů.
Z čistého výnosu osobní daně z příjmů v roce
1908 obdrží letos korunní země celkem
17,025.743 K. Příspěvek tento rozdělí se mez
jednotlivé korunní země poměrně dle toho,
mnoho-li v každé zemi vynesly r. 1908 veškery
rešlné daně. Podily zemi sestaveny v následu-
jicí tabulce:
Výnos reál. Podíl z osobní
Země:
daně z příjmů:
ních daní:
5,756.013 K
Dolní Rakousy . . 53,05 4 683
4.082 838 K
Čechy . . . . . 37,632 586
1,879 380K
Halič . . . . . 17,322 743
1.483 602 K
Morava . . . . 13,674.753
Štyrsko . . . . 8.250 015
895,094 k
Horní Rakousy . . 6,666.548
723 267 k
416. 209 k
Tyrolsko . . . . 3,836. 312
316 262 K
Terst . . . . . 2,915.079
Slezsko . . . . 2,69 1.895
292.048K
211 653k
Korutany . . . . 1,950,863
Kraňsko . . . . 1,865.709
202. 415k
201 371 K
Bukovina . . . . 1,856.091
Solnohrady . . . 1,430. 121
155.156K
131.761K
Praha
Dolní Rakousy
753 Štyrsko
Horní Rakousy
Tyrolsko
K Terst
079 Slezsko
Korutany
K Bukovina
091 Solnohrad
K Čechy
Kraňsko
19
article
Dalmacie . . . . 1,214 478
Istrie . . . . . 1,084 895 117 702 k
Gorice . . . . . 971 963 105 450 K
Vorarlberk . . . 511 690 55. 514 K
Dolním Rakousům připadá z celého stát-
ního přispěvku třetina (33 819): Čechy obdrži
23.989. Morava 8.719 a Slezsko 1.729.
V Praze, 1. srpna. (Nový zem ský
výbor v Istrii.) Ve včerejší posleda
schůzi istrijského sněmu zvolen mimo jiné také
nový zemský výbor. Volby provedeny dle nověho
zemského zřízení a zvoleni tři Vlachové a dva
Chorvaté. Za Chorvaty zvoleni dr. Zuccon
Andrejčič, za Vlachy dr. Apollonio, dr. Chertich
a Salata.
V Praze, 1. srpna. (Maďarský strac
z Anglie.) »Nov. Vr.« mělo nedávno článek.
v němž se ukazovalo na možnost sbližení Rust
s bankovní skupinou strany neodvislosti. »Mag.
Hirl.« přináší nyní k oné stati povážlivé odha
lení. Článek »Nov. Vrem.« psal prý londýnský
dopisovatel tohoto listu, Božidarovič- Veselický
a účelem jeho jest odloučiti Maďary od troj.
spolku, zvláště od Německa a převěsti je do
náručí Anglie. Proto prý přijede co nevidětdo
Uher několik agentů, kteři budou anglickými
penězi pracovati proti trojspolku. Článek »Nov.
Čecho
Chorvat
Zuccon Andrejčič
Vlach
Apollonio
doktor
Chertich
Salata
Mag
Hirl
Maďar
Dalmacie
Gorica
Dolní Rakousy
Morava
Slezsko
Praha
Istria
Anglie
Německo
Uhry
BožidarovičVeselický
20
article
Vr.« byl dle našeho mínění práce čistě redakční
a Božidarovič-Veselický dověděl se o ní, kdye
obdržel ono číslo »Nov. Vr.« Ale strach má
veliké oči a Božidarovič-Veselický figuruje jako
strašák ve všech maďarských novinách, kdykoli
píšou o nebezpečí panslavismu.
V Pešti, 31. července. (Rumunští bi-
skupové proti hr. Apponyovi.) Hrabě
Apponyi nařídil, aby ve všech státních, zvlášte
středních rumunských školách vyučovalos
maďarsky i náboženství. Rumunšti biskupové
pravoslavní i sjednocení zakázali však kateche-
lům uživati při vyučování náboženství maďar-
štiny. Hrabě Apponyi pohrozil na to rumunským
duchovním, že jim odejme kongruu neuposlech-
nou-li jeho rozkazu. Časopis »Lupta« sděluje
nyní, že rumunšti biskupové se rozhodli svolat
církevní kongres, v němž budou energicky pro
testovati proti ministrovu nařizení, jímž se ruš
nejposvátnější práva rumunské církve.
Apponyi
Pešť
posvátný práv rumunský církev
21
article
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Liistů«.)
v Záhřebě, 28. července 1909.
Nastič a obžalovaní.
Předčasně zajásal Accurti nad domnělým
odvoláním dra. Friedjunga za příčinou dávnélo
jeho výroku o »člověku ušlechtilém«. (Ten výrok
zněl: »Es ist trauriges Handwerk, das dieser
Nastič betrieb, und man kann den Mann nur
mit Handsohuhen, besser mit der Feuerzange
anfassen. Das die montenegrinische Regierung
den an seine Genossen verübten Verrat mi
Geld belohnte, daraus macht or kein Hehl ; und
wenn er leugnet, von dem Banus von Kroatien
gleichfals Bezahlung erhalten zu haben, so ma
dies glauben, wer will. «) »Člověk ušlechtilý«si
objednal telegram u svého přítele Mandla, re-
daktora »Wr. Allg. Žtgu.«, v kterém se tvrdí
to, že dr. Friedjung svůj výrok o Nastičov
odvolává. To byla pastva pro Accurta! Ale
dlouho se po ní »neolizoval«. Dr. Friedjung.
sla nspoštat st soszlnsso kětei
ei eto ete me
náněbo vri
Nastič
Friedjung
Kroatien
Bezahlung
Mandl
doktor
Záhřeb
národní Liistus
den Manna nur mit Handsohuhen
Genossen
22
article
zvěděv o nové komedii »velkého politika« z Bosny
odeslal Tarrabochiovi depeši, jejíž obsah před-
seda byl nucen na konci přestávky oznámiti
Jakoby do kyselého jablka kousal předseda, rly
stáhl, když děl, že dr. Friedjung prohlašuje
telegram Mandla i Nastičovy vývody, souvisíe
s tímto telegramem, za nesprávné! A tak za
se osvědčila stará pravda, že »lež má krátké
nohy«.
A ještě jedno zviklání »hodnověrnosti«
»muže vznešeného« uvedeme. Otřel se o steno-
grafy, jakoby oni obhájcům dávali svoje steno-
gramy k úpravě. Uražení si »došlápli« na pře
sedu. Ten je ujistil, že k ním chová neomezenou
důvěru a přivolil, aby jeho slova tiskem širš
veřejnosti oznámili. Podivno je, že toto prohlá-
šení v dvoraně neučinil. Snad ani nesměl!
Dnes »velký politik z Bosny« se ulka
s obžalovanými Adamem a Valerijanem Pribiče-
viči. Nedařilo se mu. Lhalť příliš okatě ten
vznešený »korunní svědek« Gjorgje, Risto i Gajo
Nastič-Kr ausz i Petrovič.
Jakoby
Friedjung
Mandl
Nastičův
Adam
Nastič
Petrovič
Bosna
Valerijan Pribič
23
article
Adam Prib čevič, vybídnut otázkou před-
sedy, uvádí, že sám Nstič řekl, jak Lj. Jova
novič mu svoji bělehradskou adresu udal. Lha
»velký muž«, tvrdiv, že na jedné schůzi v Be
lehradě se sešel s poslancem B. Budisavljevi
čem. Sám sebe ze lži usvěděil, doznav u soudu
že poslance nezná
Předseda na Adama hartusí, že přílis ši
roce řeč svojí rozvádí. Minuty předsedovi jsou
dlouhé, ale nekonečné dny, jež v žaláři ubožáci
tráví, jsou mu veličinou nicoty-
Adam místy i čistou logikou drtí prolha-
nost bídáka Nastiče. Ten tvrdil, že mu obžalo
vaný v Bělehradě některé sedláky z bánoviny
jako aktivní revolucionáře představil. Jaká ab
surdnost! Sedlák z bánoviny, který se před ka-
ždým úřadníkem krčí a třese, po pumě sáhne,
aby lidské životy mařil! Ostatně Adam pečlivě
psal svůj zápisník. Tam se najde, kdy jako
soudní auskultant býval na dovolené. Údaje jeho
denníku lze úřadně pověřiti. Dr. Popovič soudu
»dennik« Adamův předloží.sl
Prib
Jov
Adam
Nastič
Sedlák
doktor
Popovič
Adamův
Bělehrad
Lj
24
article
Obžalovaný s Nastičem teprve v květnu
r. 1907 v »Slov. jugu« se seznámil. To po-
stačilo »muži velkému«, aby Adama za člen
revoluční organisace prohlásil. Na tom koní
nyní předseda jezdí. Cválá klusem, logické kotr-
melce dělá — ale až spadne, potom nařihat
bude ! Adam Pribičevič však klidně akrobatické
přemety násilníka sráží a břitkým rozborem
Nastičovy lži drtí. Vybájil »velký muž«, že
Adamovi v revolučním díle i kterýsi lesník, při-
buzný Pribičevičů, pomáhal. A v celěm rodu
Pribičevičů není ani jednoho lesníka!
Ničema celé legendy o přípravách k zabit
knížete Nikoly si vybájil. Nestoudně lhal, tvrdiv
že bratři Adam a Mlan měli účastenství na
konferenci »Slov. jugu«, která se na bezživot
vladaře Černé Hory usnesla. Nikdy, ani jednou,
Adam s Milanem v Bělehradě se nesešli a ne-
mohli tudíž společně na žádné schůzi býti. Ne-
správno je i tvrzení Nastiče, jakoby revolučn
klub byl měl uchystány jakési »revolucionarne
ateste i adrese na kabinete.« Vše si ničema vy
myslil. Adam nalézá písmo »originálního statutue
podobným rukopisu bratra Milana. Podobu bratr
Valerian vysvětll.
Obžalovaný rád se přiznává, že býval spolu-
prscovníkem »Srbského Kola«. Psával od roku
1903 až do r. 1906 pod značkou A. Měli jsme
hned na počátku líčení, kdy ve dvoraně nás
mučili duchamorným čtením celé spousty novi-
nářských článků, příležitost oceniti apoštolskou
práci nadšence, který lid plody svého ducha
poučoval a ani slova v nich jsme nenalezli.
kleré by páchlo na revoluci.
Nastič
Pribičevič
Nastičův
Adam
Nikola
Mlan
Milan
Valerián
Černá Hora
Bělehrad
Ada
25
article
Adam nevěři, že Nastič měl přístup do
kragujevského arsenálu. Rád by viděl toho
Srba, který by neznámému Vídeňáku (a Nastič
tvrdil, že arsenál jako německý inženýr Kraue
si prohlížel) otevřel dvéře státní zbrojnice
Vše je smyšleno! Ale kde ! Jakáž smýšlenka
Poráží to podezření Accurti jediným důvodem
Až každého po zádech zamrazil důksz Aceur
tův. Čtenáři, slyš ten důkaz. Děl Aecurti: »O
je svjedok «l
A k slovu přišel ten »svjedok«. On prý
rozmotá průpovídky Adama Pribičeviče. Ne-
stoudno je tvrdit, že Nastič choval úmyslu na
plavbu do Ameriky. »Velký muž« hravě to
dokáže. Vždyť on přece celé články psával
proti vystěhovaleckým choutkám »našega národa«
Jakž by tedy na nekonsekvenci mohl pomýšlet.
Ach toho, co »velký muž« psal ! Nic se nepo
divíme, uslyšíme-li, že tiskem bičoval pudy
Eulenburga ten vyslovený maroděr pederastie
Přiznává Nastič, že s Adamem mluvil o »ústav
ním zápase« v Bosně. Nikdy se Adama na
jeho bratry nepoptával, nikdy je za zprostřed-
kování k nabytí existence nežádal. Ostatně
nyní ještě »člověk vznešený« vše nevypoví.
Adam
Nastič
Srba
Vídeňák
Pribičevič
Amerika
Boseň
26
article
Však počká až se panstvo vymluví. V padě-
lání dat ovšem se mu stala nehoda — ale
což je nějakých 10, 20 dní u moře věčnosti
Jsou historikové, kteří se o staletí »řízli« a tu
z malých chronologických chyb se chtějí vytlou
kati kapitály. Ach, zmije, hladká zmije! Doku
ji hlavu nerozdruš, vždy se tí vymknouti z ruky
dovede l
člde
ste
Dr. Hinkovič nalézá v postupu svědka o-
chylku od trestního zákona, ale předseda k slovu
ho nepřipouští. Proto obhájce ohlašuje zma-
teční stížnost. Na to Adam se táže » korunního
svědka«, psal-li ze Zemuna obšírný dopis bratru
Milánovi. Ano, psal takový list, ale nepamatuje
se, že by byl Milána vyzýval k založení revo-
luční strany. Připouští, že v dopise mluvil o se-
stavení statutu. Trvá na svém, že po odhalení
o pumách posílal psaní prostřednictvím adresy
obžalovaného. Nechce vyslovit, kdy se seznámi
s Milánem Pribičevičem a vytáčí se, že už na
stejnou otázku odpověď dal. Obžalovaný c i dr
Hinkovič
Adam
Milán
Milán
28
article
V drobném prodejia
ranni čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večeení . . . . . . . . 5h
Mseráty
platí se betově napřed.
Předpleesa a inserty přijímá
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejí se těž
rodakce, tiskárna a sxpedice
„Národnich Listů“
Rukoplay se nevracejí
29
article
Popovič však volají, že dosud o otázce se ne-
vyslovil. A zas se jeví Tarrabochio v úloze spa-
sitele zvoláním. »Svjedak velí (di), da je več
odgovorijo (že již odpověděl). Čitajte negov
iskaz (čtěte jeho výpověd).« Dobrá rada! Ale
jak ten »iskaz« čísti, když senát ho tají jako
sedmeru svátost?
Nedovede Nastič vysvětliti rozpor toho, že
srbská vláda, která podporovala revoluční hnutí
a která v Milánu Pribičeviči měla prvého pionýra
vzpoury, téhož v Kruševacu ponechala, Nastiče
však, rakouského příslušníka, který kutil v cizl
državě, v Bělehradě zůstavila. Pomáhá si vy-
táčkou, že o jeho revoluční práci nikdo ani po-
tuchy neměl. To se povedlo ! Hned na to dobře
dr. Popovič posvítil zvoláním: »Hubmayer je
znao!« A zase Tarrabochio zacinkal rolničkami
šaška: »Pustite (nechte) vi Hubmayera, on je
veči (větší) patriota od vas.« Sklidil uznání —
smál se kde kdo!
Popovič
Nastič
Milán
Bělehrad
30
article
Škodil si Nastič tvrzením, že Milána Pribi-
čeviče srbská vláda jen pro formu držela v Kru-
ševcu. Věděl-li to, jak potom mohl v jednom
svém listě peskovati Nenadoviče, že nepracuje
pro přesazení Milána do Bělehradu ? Bahl
Psal to, ale zas pro formu ! Je jako úhoř ten
»člověk vznešený«.
Potom Adam přivádí řeč na makedonský
komitét a mluví o vnitřních poměrech Srbska.
Aceurti pronáší drzou poznámku: »Pa vi zna-
dete (znáte) politiku v Srbiji bolje (lepší) od
Nastiča.« Trefně replikuje Adam: »Još ga (ještě
jste se ho) niste pitali o našej politici. Da v-
dite, kako je tu verziran.«
Adam zavádí hovor na pumy, ale předseda
žádnou diskusi o nich nepřipoušti. Obžalovaný
potom předkládá svědkovi otázky o »Slov.
jugu«. »A což už zašla »národní obrana ?
jizlivě prohozuje Aeeurti a »velký muž« drze
dí: »I dosud trvá, ač-li Nušič (bývalý předseda
»n. ob.«) nezpronevěřil peníze.« Jak zákefně
napadá pověsť lidí, jak rád tento zvrhlý Srb
vše srbské ponižuje !
Nastič
Adam
Nastiča
Aeeurt
Nušič
Milán
Bělehrad
Srbsko
Srbija
31
article
»A což, stal-li jste se oduševnělým Jiho-
slovanem, když jste vstoupil do »Slov. jugu«,
táže se Adam ničemy a ten odpovídá » Nejsem
jako ti druzí«. »A jak tedy před vámi ti druzí
hleděli přikrýti, že jihoslovanská idea byla jen
maskou myslénky velkosrbské« ? doráží na »člo-
věka vznešeného« obžalovaný. A ten mlčí
Stejně nedovede vysvětliti, proč velezrádci nad-
hazovali jihoslovanskou akci, když jen na báno-
vinu měli zálusky. Vysvětlení dává Accurti, jehož
velice hryže dohoda srbo-chorvatská: »Bylo třeba
jestě vice oduševniti Chorvaty za Srbstvo. Jsou
nyní i Chorvaté, kteří dl, že jím je vše jedno,
zvou li se Chorvaty či Srby«. Dr. Frank jistě
násilnikoví v. » Hrv. Právu « zatleská.
Po přestávce oko v oko ničemovi hledí
profesor bohosloví Valeriján Pribičevič. Stručně
uvedeme slova, jimiž čelí lžem »muže vzneše-
ného«. Nepravdou je, že s Adamem do Běle-
hradu zavílal po ukončené sgitaci v bánoviné.
R. 1903 své prázdniny prožil v kružedolském
klášteře, r. 1904 ve Švýcarsku a ve Vídni, v r.
1905 v temesvárské episkopijí. R. 1906 se léčil
v lázních Kruševce.
R. 1906 i 1907 byl na národním církev-
ním sněmu. Po prvé v bělehradském »Slov.
jugu« byl o vánocích r. 1906 s poslancem Bu-
disavljevičem. Na jeseň téhož roku do Bélehradu
za církevní záležitostí zavítal. Tam byl i r. 1907
s Adamem při oslavě 25let. jubilea »Sokola«.
Do těch dob Adam v Bělehradé nebyl. Na pod-
zim téhož roku Valeriján do Bělehradu dojel.
aby pomohl k místu učitelce Rance Martino
vičově.
Adam ničema
Chorvat
Srba
doktor
Frank
Valeriján Pribičevič
Adam
Martino
Běla
Švýcarsko
Vídeň
Bělehrad
Sokol
32
article
Jeho politické přesvědčení nedopouští, aby
pracoval proti Chorvatům. On dokonce toužil na
pochorvatštění Němců v bánovině. Sedlákům vždy
domlouval, aby žili v dohodě s Chorváty, pro-
tože je přesvědčen, že jen ta dohoda oběma
plemenům přinesti může spásu.
S Nastičem se seznámil v květnu 1906.
Tehda zrazoval od lákadla Maďary Srbům nad-
hozeného, aby oba národové své sféry rozdělili
tak, aby Maďarům Jaderské moře a Srbům
Soluň připadnul. V té myšlence Valerián viděi
samovraždu Srbů. Nic neví o tom, že by jeho
bratr Milan býval členem »Slov. jugu «. Je
pravda, že týž bratr dlel v Lipiku, ale to bylo
r. 1902, kdy ještě sloužil v rakouské armádě.
Sám Valerián členem ravoluční organisace nebyl.
Chorvat
Němec
Sedlák
Nastič
Maďar
Srba
Valerián
Milan
Soluň
Lipik
33
article
Nikdy netoužil po připojení Chorvatska, Slavon-
ska, Dalmacie, Istrie, Bosny a Hercegoviny
k Srbsku. Takové myšlenky se mohly zrodiu
jen u lidí, kteři žijl v »patriotické hypnose«,
tak, jak to o sobé řekl Nastič. Diví se předseda,
proč by Nastič mohl svědčiti proti obžalovanému,
kdyby byl nevinným. »Což vím já! Bylo třeba
pronásledovati srbskou samostatnou stranu. A já
i bratr Svetozar jejími jsme členy«, odpovldá
Valorián. Aecurti se chvástá, že věc mu vyložt.
A s humorem odpovídá prof. bohosloví:
»I „Otče náš“ se dá velezrádně vyložiti.«
Acourti se táže viděl-li obžalovaný v Bělebradé
pumy. », ano; ale z masa. Říkají jim tam
»čevapčici« (zvláštní druh na rožní pečených
klobás).
Po přestávce na řadu přišla depeše dra
Friedjurga. Předseda pročísti ji nechce, jen obsah
sděluje.
Accurti potom ďábelsky chce vytloukati ka-
pitál z toho, že se v Srbsku sbírali penize pro
obžalované. Adam na to dí: »I Poláci sbírají
peníze pro své bratry v Německu«. — »A to
je jiná«, dí Accurti, »Poláci vždy bývali Poláky,
ale zde všichni nebyli Srby.« A Valerián zuřivci
dává piškot: »Bah, vy dřiv jste byl Italem a
nyní jste Chorvatem.« Smíchu bylo dost!
0 lossineno nlečsau o v
sideno lomvu udob
—o d a. doývol
očl onlbo ločnlesds moost o0I onežlad
. dns sepatráa si sa iozovou aoobou noro
Nastič
Svetozar
Friedjurg
Adam
Polák
Srba
Valerián zuřivec
Italos
Chorvat
Chorvatsko
Slavon
Dalmacie
Istria
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Německo