ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 077533e0-6748-11dc-b90b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 121, place 49, org 22
1 masthead
29. prosince 1900. Císlo 358.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
tosti. To je Holečkův prapor. Tu se ukazuje jediná možná půda spásy menších národů slovanských. T je Holečkova myšlenka opravenou a zrealisovanou, totiž na realní, skutečné poměry vštípenou vzájem- ností Kollárovou, neboť ukazuje, jak národové slo vanští mají poslání, aby proti nepřátelům pomáhal k vítězství pravdě, spravedlnosti a svobodě tak, aby se těchto drahocenných statků dostalo nejen Slova nům, ale i všem národům, kteří po nich touží a jieh hodni jsou. 2. Stanovisko české: ukazuje cestu české spásy ukaznje na osud českých věcí a zájmů na Balkáně. Seredně vypadá s tohoto stanoviska naše sousedská politika u džbánku, slepá nebo sibyllinská, nedů- stojná, protože nepoučená a lenivá. A zase naopak taková záře padá z těchto českých sympathií s osu- dem Slovanstva na mravní stav české duše, že s čtenář z toho všecek povznesením rozebřívá. 3. Znamenitě rakousky lovalní jest také tent spis, neboť výtky jeho a přísná krilika nechce ni jiného, než dobro a nápravu a hlavně čest mo- narchie. 4. Konečně jest stanovisko všem obecně, totiž lidské a mravní: pravda, politická mravnost a na rodní altruismus. Nejbolavější rána, na niž sahá, jest tedy oku- pace, nejčestnější a nejchoulostivější záležitost naší říše. Čtenář si vzpomene, a jest i častěji v knizeo tom zmínka, že byla práce okupační tendenčně vy- chválena i v Čechách. Nic divu, že si tedy autor dů- kladně svití na tu práci, a že vyšetřil skulečnost a pravdu co nejzevrubněji. Z toho pak mu vychází na jevo, že měla sice okupace některé pěkné úspěchy že měla ještě více pěkných úmyslů při práci, ale že je proli tomu předlouhá řada vad a chyb a hříchů, v něž se proměnily na konec i nejpěknější někter úmysly.
Holečkův Kollárův Balkán Čechy
5 article
Zlepšení chovu dobytka bylo z dobrého úmyslu, ale nerozumným plemeněním se dobytek naopak po- kazil. (Tak i v Čechách.) Pokazilo se i lidské plémě. Vše slábne. Racový úpadek je patrný. Stalo se to pouhou přítomností cizího plemene rusého, a t zvláště vlivy mravními. Rakousko tlačí na Srby, Němci tlačí na Rakousko. Srbstvo v boji s kulturou západnickou podléhá. Rozpada se už dávno na dva směry, západní a východní. Poroba turecká mu ne- uškodila valně, spíše dala odpočinek. A při tom Turci navykli Srby mluviti pěkně přímo a mužně, bez obalu. Episody o Češích, jak se v Srbstvu chovají a jak působí, znějí neočekávaně přiznivě, a právě u přís- ného autora tím příznivěji. Vzděláním se jeví rov- nými Němcům, lidskostí vynikají. I vojáci i důstoj- níci (div na div!) jednají tak, že Srbové pociťují soucit a lidskost. I český jazyk by se tu šířil, jen škoda, že vojáci mluví češtinou sprostou, krčemní. Je tu málo (kárá spisovatel) sebeúciy a málo piety- Oč Srb mluví ušlechtileji! Jak on miluje jazyk »Málo je Čechů, jež jazyk svůj opravdu a hluboce milují! Leda v horách, ale ne v Praze. To je pelyněk !« volá Hamlet Ale příčina? Snad (prý) se Čechové v době ob rození vraceli k jazyku s pocitem, že přinášejí obět a nikoli z lásky. (Nefložno, tomu nevěřím !) Ta spro- stota jazyka pramení (dovozuje autor dále) ze živého jazyka, jenž je zvláště služební, dělnický, řemesl nický, lidový; z všedně demokralického užívání; z mi nulosti jednostranně. Literatura málo vniká u ná- do života, ježto jest jen čtená. A pak ten »natura lismuse! Diškursy ze štaflu, řeč zkažená nepatří do literatury! (Přisvědčujeme!
Srba Němec Srbstvo Čech Srb Čecho Čechy Rakousko Turec Praha
6 article
Lidská jakost se kazí za okupace dále životem pohlavním, hrozným morem prostitučním, jehož tan nebývalo; kazí se kořistnictvím ziskuchtivých dobro druhů a nesvědomitých lidí všeho druhu. Pokaza se dotkla obchodu. Hospodářství přírodní se odstraňuje, místo něho se zavádí peněžní, jimž domácí síly se vyčerpávají a ničí ve prospěch cizíeh kapitalistů a kapes. Dříve se sedlák uživil, peněz nepotřeboval. Te musi shánět peníze a živit se nemá z čeho. Kapitály nepřinesly blaha, ale zkázu. Značnou příčinou úpadku všeho je změna obchodních cest ve prospěch vzdálených států cizích. Rakousko je tu jen jakob zákopníkem Německa; Vídeň pak vypadá proti Ber línu jako město provinciální. Pešť nabývá větší dů ležitosti, než Vídeň. A tak Němci Rakousko liačí k zdi a připravují ho o dech. Prospěchy své nedovedt Rakousko sjednotiti s prospěchem lidu balkánského A pak nešťastná politika vyhlazovací, jak se jevi v přibězích kyrillice! Jak nemoderně a zpátečnicky tu vypadál Práce civilisační vůbec děje se tu nemoderně. proto že nepřirozeně, proto že nedbá starých zá- kladů, naopak ničí je, a staví na bahně a písku. Utěšená vložka je o srbských guslích a o vý- znamu a charakteru národního básnictví, jak se má a chová v tom protinárodním proudu civilisačním Tu se jasně teprve ukazuje, co národní zpěv znač v životě národním! Chtěl bych, aby ta kapitola byla doplněna, a aby se stala knihou zvlášt. Výklad písně o Dušanovi, jak to nové, a jak přirozené. Tuje viděli, co dělá širší rámec a rozsah pojatého života.
Němec Dušan Rakousko Německo Vídeň Pešť
7 article
Jak žíravá bolest, když vidíme jak básník ná- rodní umělý pronásleduje (Mažuranič) guslary! Jak strašné obrazy a úžasná líčení pokrývají dlouhé stránky spisu, kde jedná o útisku lidu selského,o exekucích a daních! Obsah památného spisu sel- ského z roku 1897 je v tom líčení jako výkřik škrceného nešťastníka. Lidskosti, o jak jsi smutná! Cela líčená přítomnost má tu veliké a daleké pozadí v přehledu dějin srbských (jež podává autor dle B. Kallaye) jak politických, tak náboženských. Dočítáme se tu velice poutavého výkladu o vý znatu bitvy na Kosově poli, o bohumilství, o jeho poměru k českému hnutí náboženskému a nynějšt jeho přeměně a obrodě v nazarenismu. V souvislém proudu za velikou prací Šafaříkovou ubírá se spis, kde stanoví a obhajuje existenci samo- statné kultury slovanské a její poměr ku kultuře západní V souvislém proudu nynějšího snažení sociálníh pracuje spis četnými výklady o socialismu slovan- ském, jenž bude a musí býti především národním Staví se v řadu badatelů nových o slovansk zádruze. Obsah je vůbec tak šírý, jako jsou záležitost Slovanstva. Celý spis pak je obranou utištěného slovanského lidu, hlavně rolního, to zas zvláště srbského, prot utiskování silných před tribunálem všeho svěla Zaluje na zlobu, bludy a zpátečnictví, na bezcitné sobectví, na západníky a politiku. Vede při svatou, — ať se třeba silní smějí, — vysoce důstojnou a ctnou. Českému srdci i jménuje tato pře slavnou a ovocem svým v budoucnosti ví těznoul Síla spisu vězí v důvodech, v přesvědčení v klidu plynoucím z důvěry ve vyšší spravedinost, nikoli mystickou, ale realně vývojovou. Na stole naší literární hostiny vypadá kniha tato jako mezi pečeněmi a ovocem a zákusky různýmí pěcen domácího, samožitného chleba. Budiž nám Vbk. I Slovanstvu ke zdravíl
Mažuranič B Kallay Kosův
8 article
Odborné spiey-
9 article
* Výminek. Úvaha agrárně-polilická. Napsnl dr. Cyril Horáček, soukromý docent. Bibiiotéka sociálních a politických nauk, sv. V. Společným ná kladem »Rozhledů« (J. Pelcla) a spolku českých práv níků »Všehrd«. Praha 1900. Stěží snad lze palézti instituce, u které by — jako právě u výminku — stinné i světlé stránky tal markantně vystupova y. Svého vysokého sociálního hospodářského významu dobyl si dlouhým vývojem Podav rozhor výsledků statistického šetření po- měrů výminkových, podrobuje autor podrobné kritice instituci samu. Oceňuje svědomitě stránky dobré zlé s tří hledisk: hospodářského, sociálního a eti ckého Vyloženy jsou příčiny, proč dějí se pokusy o od- střanění výminku a nahražení jeho institucí jinou o reformu výminku. Pokusy o reformu podrobeny krilice. Dalo by se doplniti rolnické starobné pojišťo vání úpravou selského práva dědického, čehož pokue zákonodárný i v Rakousku se stal — leč těžko se nadíli, že přítomná doba nalezne dosti klidu k to muto řešení Autor skizzuje reformní snahy, směřující předem k obmezení svobody smlouvy výminkové potud, po kud zabrániti se má příliš časnému odchodu na vý- minek a příliš velké výměře dávek výměnkových Ke spisku připojena v poznámkách obšírná lite ratura.
doktor Horáček J Pelcl Všehrdy Praha Rakousko spolek český práv ník
10 article
Z českých listů. * »Česká Mvsla. časopis filosofický, přes přísně vědecký program přináší články i pro laika zajímavé a běžných otázek uměleckých i literárních se dotýkající. První číslo druhého ročníku zahajuje O. Josek pěkně psaným článkem o filosofli Ruskina anglického esthetika, jehož sludie o umění pronikly i do širokých vrstev anglického lidu a nančily obe- censtvo dívati se s pravým porozuměním na díla umělecká. Josek správně charakterisuje v ůvodu do jem, jakým působí i na prostého čtenáře Ruskinovy spisy: »Nelze se ubrániti jakési povznesené nálad při četbě spisů Ruskinových. Vytryskují z nich na vás filosofické žalmy a logické hymny vzrušného. přímého a jemného básníka myslitele, jejž krása ohyzdnost, právo i křivda tohoto světa i jeho řádů dojímá třikráte silněji, než tuší průměrný všední člo věk, než chápe suchými poučkami obyčejné, novo- věké vědy odkojený vzdělanec. I nejstříz ivější vý- klady Ruskinovy, proslovení k dělníkům, obetkáví ono ovzduší prosté vznešenosti, které se vznáší nac slovy evangelistů a biblické ozvuky a citáty ustavičn nám připomínají »knihy knih«. U nás, kde tak málo dosud bylo napsáno o umění a pro umění, učen Ruskinovo jistě dojme a probudí tak mnobého, jená cítí touhu po uměleckém poznání, nemá však odkud by se poučil.
O Josek Ruskin Josek Ruskinův Český Mvslo
11 article
* V Časopisu českého musea podává J. Kalousek dodalečnou zprávu o anglické písn »Dobrý král Václav«, jíž potvrzuje pochybnost o sta- robylém původu této písně, o které jsme svým časen již referovali. Píseň o dobrých skutcích sv. Václava již dnes po celé Anglií rádi zpívají o vánocích, nen starobylého původu a nezakládá se na nějakých dávno- věkých literagních stycích Čech s Anghí, nýbrž je to uměle zrobená báseň, složená v prvé polovici na- šeho století anglikánským duchovním Johnem Maso nem Nealem. Prof. Kalonsek vyhledal též pravděpo dobnou předlohu, které Neal užil, leták A. W. Swo body, tištěný r. 1847 na prospěch pohořelých v Deštné v něm je podobná legenda česky, německy a latinsky olištěna a mohla, ač má rozplizlejší formu a malé odchylky, anglickému komponistovi sloužiti za před lohu. — V témž čísle Musejníka pokračuje Kampee v obsáhlé studii o literární činnosti Stroupežnického * Úmrtí slavného orientalisty a mythologa Maxe Müllera, nevzbudilo u nás valné ozvěny, a učení jeho, třeba dnes již v mnohém překonané, měle ve vědeckém světě značný vliv. V České Revu počíná prof. J. Zubatý podrobné ocenění jeho ná zorů a dává přehledně nahlédnouti touto monograf do rozsáhlých, málo u nás známých studií indického jazyka a literatury v Anglii, z nichž pro mnohé obory duchovních věd vyplynul v posledních desitiletíck Čtenář. prospěch nesmírný.
J Kalousek Václav svatý . Václav Vánoce John Neal Kalonsek A W Stroupežnický Müller profesor Anglie Čechy Deštné
12 article
Slovanské spisy- * V »Malém divadle« petrohradském došlo velikému skandálu, jejž ve jmenu svodomysl- nosti a humanity ztropili filosemité při premtél kusu »Jefrona-Litvina« a Krylova »Konrpaöanncrn- Již před představením rozneslo se, že nový kuš má tendenci protižidovskou, i nastal tlak, aby předsta vení bylo překaženo. Správa divadla nehodlala ustoupiti a nezalekla se hrozeb. Za to při prvním představení herci byli uvitáni pískáním, hlukem a sykotem, tak že hra nemohla býti dokončena. Seéna byla zabázena shnilými jablky, česnekem, hadřiky stuchlými vejci. Zdali okamžitý úspěch demenstruji- cích jest také trvalým, není dosud rozhodnuto. Známý slavista ruský P. A. Syrku jmeno ván byl mimořádným professorem petrohradské uni- versity pro slovanskou filologii. — Veřejná knihovna petrohradská domáhá se, aby ji uděleno bylo právo vymáhati pro sebe povinný výtisk všech knih časopisů, vycházejících v Rusku. * Filosofická společnost petrohradská věnovala své poslední zasedání památce zesnulého myslitele V. S. Solovjeva. V. G. Rožděstvenskij promlu- vil o významu jeho filosofické činnosti a nazva Solovjeva prvním filosofem ruským s uceleným svě- tovým názorem. Nicméně i tento filosof upadl blud. V otázce o církvi křesťanské stál na strane papežově, třeba že jeho mínění v tomto ohledu ne vyznačuje se stálostí. O jeho činnosti básnické po jednal S. M. Lukjanov. Verše jeho jsou plny sym bolismu a mystiky, ale mystika tato nemá nic spo lečného s obskurantismem, dodávajíc jeho tvorbě vznešenějšího rázu. Hlavním obsahem jeho poesie jest příroda, život, láska. Publicistika nebyla jeho živiem. Lásku chápe ve smyslu ideálním jako usi lování a směřování k božstvu.
Litvin Krylův Konrpaöanncrn Syrk Solovjev V G Rožděstvenský M Lukjanov Rusko Malý divadlo
13 article
* Bělehradská královská knihtiskárna vydala právě sedmý díl národních písní srbských, sebra- ných Vukem Stefanovičem Karadžičem. Díl ten obsahuje písně junácké. Jak známo, vydání spisů Karadžičových podniká stát a vedle sedmi dílů národních písní vydány dosud dvě knihy po- hádek, hádanek a příslovi, čtyři díly jeho spis mluvnických a polemických, dva díly jeho srbsko- latinsko německého slovníku, dvě knihy jeho pojed nání historických a národopisných a jako doplněk liskne se právě jeho rozsáhlá korrespondence s do Slavjanin. mácími i cizími spisovateli. Z cizich spisů. * Pamětní dílo, věnované světové výstavě pa řížské »L' Exposition du Siěcle« od A Ouantina, jehož vydání právě se oznamuje, vy- niká nad jiné podobné spisy jak přebledností účelnou úpravou obsahu, lak i po stránce zevní. Obsahuje řadu samostatných pojednání, provozených více než 500 vyobrazeními, a přes to není formát jeho nepohodlně rozsáhlý; aniž by zabihala líčení jednotlivé úvaby do přílišných podrobností, zacho- vávají budoucnosti přece důkladnou a jásnou roz vahu vzácné oné manífestace národů, jíž byla le- tošní pařížská výstava světová. Seznám hlavních statí nejlépe znázorňuje mnohostranný obsah díla Jsou to: Dějiny, rozpočet a statistická data. — Mo numentální brána, sady a sklenníky. — Třída Mi kuláše II. a most Alexandra III. — Palác krásných umění. — Malý palác umění a retrospektivní uméle- cká výstava. — Palác na Esplanadě invalidů. —
Stefanovič Karadžič Karadžičův Siěcle palác krásný uměný
14 article
Francouzská umění dekorační. — Dekorační umění cizích národů. — Třída národností. — Francouzsk osady. — Cizí osady. — Slavnostní zál. — Vodo trysky. — Palác na Marsově poli. — Elektrické za- vedení. — Polní hospodářství a vyživování. — Lite ratura a umění. — Civilní inženýrství. — Průmysly chemické. — Mechanika. — Průmysl textilní a oděv nictví. — Dolování a metalurgie; podzemní výstava — Pavillon města Paříže. — Palác vojenství a ná- mořnictví. — Palác kongresový. — Pavillon lesnictvía obchodního námořnictví. — Různé pavillony. — Do prava. — Vincennesský annex. — Attrakce? Švý- carská vesnice. Stará Paříž. Palác kostýmů. Optický palác, panorámy, exotická divadla, pařížská ulice restauranty.« V úvodu nalezáme odstavec, jenž stručně a lapidárně vystihuje význam letošní světové výstavy: »Sadmdesát šest lisíc vystavovatelů, z toho třicet šest tisíc z Francie, a čtyřicet tisíc z ciziny, přicházejících, aby vykázali se výsledky svého při- činění: — čtrnácte millionů dělníků jen ve Francii a nečitaje jich rodiny, žijících ročně výrobou těchto lovarů; — otevřené obzory dolkončin osadních; —— umění vítězící ve všech svých tvarech; — veškeré otázky sociální promyšlené: — hmotné uskutečnění úžasného výběru lidských myšlenek; — paláce, na- plněné divy, vystačujícími pro celé město z po- hádky; — národové, soutěžící v dychtění ušlechtilém. toť bylo divadlo, které poskytla přehlídka civilisace o výstavě r. 1900. Velikosť myšlenek převýšovala ještě velikosť věcí.« — Dílo, ve formátu kvartověm vyšlo nákladem revue »Le Monde Modernee v Paříži.
Marsův Paříž pařížský ulice Francie exotický divadlo Le Monde Modernea
15 article
Z cizích revuí.
16 article
Modní dnes způsob přednáškový tak zvan »university extension« nalezl ohlasu i v Uhrách. Píše o něm v »Hochschul-Nach- richten« Emil Grósz, podotýkaje hned předem, že zavedení lidových kursů v Uhrách mělo již půdu připravenu různými vědeckými spolky, jež měly z účel, pořádati pravidelné přednášky pro lid. A sice byly to právé cyklové přednášky, jimiž se vždy ně- jaký obor vědomostí v lidu prohluboval. Tak již od roku 1866 v tomto směru působila »Přírudovědecká Společnost«, tak od let 70. působil baron Josel Eötvěs, tak již po 25 let působí peštská společnosi přednášková, jež v zimních měsících pořádá pravi- delné týdenní přednášky. Konečně již delší řadu le a s prospěchem působí ministrem Barossem zalo- žená »Nedělní komise«, požívající státní subvence 1200 korun, za účelem pořádání přednášek. A od lee osmdesátých šíří se i na venkově uherském vědomí. že jest zapotřebí vzdělávati lid přednáškami; prot jsou i po venkově zakládány hojné spolky vědeck a vzdělávací.
Grósz Josel Eötvěs Barosso Uhry
17 article
Úlohu »university extension« zastávalo v Uhrách tak. zv. »Svobodné lyceum«, jež za vyučovací rok 1899—1900 jevilo tyto výsledky: cykly přednáškov konány byly ve třech skupinách a sice 1. ve hlav- ních dílnách státních dráh v Pešti pořádáno bylo z přednášek s 2680 posluchači; v odborných živno stenských spolcích pořádáno bylo 13 přednášel s 1210 posluchači a 3. pro intelligentnější obecen stvo pořádáno bylo 105 přednášek s 4458 poslu- chači. Spolek čítá 26 zakládajících a 532 řádnýeh členů. Vydaje (obnášející v roce 1899—1900 460 korun), uhražovaly se jednak z členských příspěvků jednak ze 40haléřového vstupného a konečně z 2000 korunové subvence ministerstva vyučování a města Pešti. První krok k zavedení opravdové »university extension« učinil na zemském učitelském sjezdu r. 1896 Eugen Gval návrhem ke zřízení patřičné ko mise. Komise byla zřízena, ale nebyla by nic pro vedla, kdyby se nebyl uchopil iniciativy sám minist Wlassics a nebyl r. 1897 zvláštním výnosem univer sitám zřízení lidových kursů co nejdůtklivěji dopo ručil. Zřízená nová komise organisovala se tak, že peštská universita a technika vyslala do ní po členech, »Svobodné Lyceum« a »Přírodnická společ nost« po 4 členech. Podobná organisace zřízena i při universite v Kološi. Obě tato centra ustanovují cykly před- náškové; vstupné pro jeden cyklus stanoveno jes na 1 korunu. První vydání budou se krýti ze státn subvence 4000 K. Činnost této právě zorganisované »university extension« zahájena bude bez průtahu v roce přištím Mr. Penn.
Eugen Gvat Uhry Pešť
19 article
*Batovcův Politloký kalendář, scho- matism a statistika zemí koruny české na r. 1901 Ročník IX. 500 menších a větších vyobrazení. Knížka příruční k rychlé orientaci ve všech oborech. Kromě obvyklých článků přináší některé nové stati. * Jaroslav Borotínský: Když kvot šeřík... Básně (1898—1900, Grosman a Svoboda.) Verše svědčí o lehkém ovládání formy a jistém zá- palu mládí, který je sympatický. Některá čísla sotva by obstála před kritikou přísnější. * Českoslovanská Matice Rolnická vy- chází od r. 1891 nákladem M. E. Holakovského v Chrudimi. Ročně 5 až 6 svazků za předplatné 2 K X. ročník: Mohl, Pěstování ječmene. Thuma Včelařství. * Botanika pro hospodáře. Sepsal Em. C. Pe tera. Holakovského illustrovaných nauk hospodář ských poř. IV. Na 300 dřevorytů. V Chrudimi. Nákl Hlolakovského 1900. * Dějiny umění národa českého. Sešit2 Sepsal F. J. Lehner. Nástin doby románské zvláště působení a význam sv. Cyrilla a Methoda první počátky křesťanství v Čechách, budování ko- stelů v zemích českých od prvních dob až po kní žete Břetislava I. Vyobrazení z evangelistáře hnězdnenského, z české malířské školy XI. věku.
Batovcův Jaroslav borotínský Grosman M E Holakovský Thuma em Holakovský F J Lehner Chrudim Čechy český malířský škola XI
20 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. . O výstavě Radimského v salonoch Mletkových ve Vidni píše »Neue Freie Presse- ve večerníku včerejším. Nemůže si ovšem ušetřiti poznámky, že Radimský jest »rakouským« malířem a podotýká také, že při tah venkčm pošto jmopre sionistickycn krajin jeho stejný ráz maleb prý po někud unavuje. Chvalí ale jeho »úžasnou jistotu v zachycování a v podání okamžitých nálad.« Obrazu »Slunce zapadající v bařinách« přiznává zvlášte bohaté nuancování. Radimský, píše kritik »Neu Freie Presse« dále, dovede nejen sdružovati barvy se doplňující, nýbrž také, aby účinek se zvýšil barvy vlastně nesouladné, na př. modrou s rudou zelenou se žlutou. Ale tím, že barvy ty u něho se setkávají a jemně postupují, dociluje nicméně kolo- ristické harmonie.
Radimský Mletkový Videň Neue Frei Presse Neo Frei Presse
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + V uchu Dlonyslově. Antická komédie třech jednáních. Napsal Jaroslav Vrchlický. RRežisé p. Chvalovský. Kralovražda jako důsledek anarchické libovůle jedinecké je rozhodně aktuální thema pro myslitele i básníka. Dějiny všech dob skýtají hojnost příslušné látky. A starověk, připouštějící platnost vyšších ble disk i podnětů, snadno přivábí moderního autora za vhodnou látkou vycházejícího. Náš dramatik ve případě syrakusského tyrana literárně i mimo jeviště už osvědčeném, sáhl hne směle do živého. Spiklenec Damon vloudil se do paláce, aby dýkou skolil nenáviděného Dionisia. Nepovedlo se Úkladníka přemohli, odzbrojili. Spoutaného jej od vádějí. Tyran zkroceného oslovuje. — Proč jsi mne chtěl zabíti — Abycli vlast osvobodil od tvé svévole. — Víš, že zaplatíš za to smrtí ? .. — Vím, že i horší mne čeká, snad mučidla .. A přece se odvážil! Neohrožený způsob muže zaimponuje na chvíli vznětlivému Dionysiovi. »Chlape začíná jej zajímati. Je něco »velkébo« v jeho vystou pení. A Dionysios je hrdý. Nechtěl by vedle velkosti zdáti se malým. Rychle rozhodnul, propouští vrah bez trestu. Dva mravně »velcí« stanuli proti sobě Jeden, který pro svoji ideu nasadil život, drubý, jena ohrožen v životě, dovede se zapříti, dovede odložit pomstu, k níž má v rukou moc a dovede odpustiti Který z obou je větší: Damon či Dionysins Ta otázka by nás zajímala. A jsou-li si mravní cenou oba rovni; čím to, že dva lidé, bodní, dobři ba vzácní, přece tak přikře stanuli proti sobě, b o život si ukládají? Hra ideí a principů, jež spolu válčí. Jsou jieh nositely a bezvolnými nástroji lidé. Kdyby se blíže znali, snad by se navzájem ctili a milovali. Ale ne- znají se a proto se musí navzájem potirati jmenem ideí a principů, v jichž službách byly osudem přive deni tráviti svůj život.
Vrchlický Chvalovská Damon Dionysius
22 article
Ty myšlénky mimoděk vyvolává mohutná úvodní scéna komédie. Je neobyčejně obratně, pevným hma- tem postavena v jev. Piná suggestivné síly. Pouh sic exposice hry, ale těholná jadrem osudu všeho lidství. Jste dychtivy, k jakým závěrům z daného sporu ideí dospěje básník Alo brzo shledáváte, že pásmo hry se obrací ji- ným směrem. Nejde o žádné principy. O Dionysia samého jde, o jeho speciální případ, o historického či legendárního Dionysia, o tyrana Syrakus, o němž je to a to z historie známo. O t jde, jaký byl nedůvěřivý, podezřívavý člověk a jak to svou nedůvěřivostí až ke známé báji o akustick jeskyni, zvané »uchem Diony siovým«, přivedl. Tedy jakási básnická reprodukce legendy Damonův vražedný pokus podráždil obraznost Dionysiovu. Vidí se obklopena samými vrahy zrádci. Ani vlastní rodině nedůvěřuje. Podezřívá přítele Palemona, švakra Diona, ba i vlastní ženu Aristomachu. Dá se na výzvědy, aby se o pod statnosti svého podezřívání přesvědčil. A to je vlastní obsah komědie: jak své okolí vyslýchá, špe- huje, jak přepadá soukromé domacnosti, kde tušt shromážděny bývalé přátely, jak vše kolem stihá a sebe odpuzuje svým hněvem, jak sebe i druhé znechucuje a otravuje svojí přemrštěnou, bezohlednou. zjevně chorobnou nedůvěřivostí, až náhoda přinese šťastný obrat. Připadl na myšlenku vyslýchati i svého mladého synka, »dítě, jež nedovede lháti« jehož vychování až dosud měl na starostí podezřelý švakr a filosof Dion. V pěkné rezmluvě s nezkaže- ným děckem nabývá Dionisios kýžené listotv. Jak
Ala Dionysius Damonův Dionysiův Palemon Syrakusy Diona Dion
23 article
fonografem ozývá se z nitra mladé duše vše, co jasného a krásného do ní bylo vštípeno dobrým učitelem. Dion není zrádcem. Všecko byl klam mam podrážděných smyslů. Rodina je nevinna, přátelé jsou věrni, třeba jim důvěřovati, neboť be důvěry není živola. Ba i propušlěný Damon osvědču se vděčným, a svrchovaně hodným života, který mu byl darován. Radostným smírem v rodině i přízni- vými zprávami z vnějšího společenského života končí hra. Hra trpí nedostatkem pohybu Od velké zahajo vací scény, v níž shrnuta je všecka akce kusu, ni se už neodehrává na jevišti, než výslech, trapné pá- trání a vyšetřování. Mezi tím leda výbuchy tyranov vzteku nebo šlehy ironického jeho temperameniu ž pečují o vystřídání tónu. Všecky jednající osoy jako praví synové doby a svého okolí, jsou filoso fové a umělci slova, mistři slovního šermu, vlipných reflexí a obratů. Dialog blyskotá všemi hranami auto- rova sršivého espritu. Má svůj zvláštní, známý již z dřívějších her autorových ráz jakési moderně kon- versační antiky, kterou si básník pro své divadeln potřeby upravil a již suverénně ovládá. Ale stěží za- pudíte pocit únavy, který během večera znenáhla. ale neodolatelně se vám vkrádá do duše. Nedostatek děje je příliš citelný. Na konec i pochybnost se hlásí Otázka principů zůstala nedotknuta. Sbor spi klenců, jichž soudruhem a přitelem býval Damonn musí na konec spokojiti se tyranovou »milostí« jako skutečný zločinec, mravně nízký. A smíření v rodině Dionisově? Bude-li trvalé? Nepropukne- li chorobná prchlivost v nejbližším případě znovu? Přesvědčení o bezpodstatnosti nedůvěry je založeno na závěru čistě logickém. Dovede-li logický závěr čeliti podráž děným nervům a chorobné lantasii?
Damon Dion
24 article
Úlohy hry, pokud trpnost povah připoušlí, jsou už tím vděčny, že se všecky pěkně říkají. V tituln roli má pan Setfert příležitost vyvětrati na prknech jeden ze svých četných krasohybných majeslátů. Něce Alexandra, Juliána a něco i Karla, Olce vlasti Ve scénách hněvu a sebetrýznivého podezírání viděl bychom tyrana, možno-li, raději více do sebe obrá- ceným, ve svých i cizích útrobách hlodavě pytvají cím, než na venek tolik soptícím a hlučícím, že místy ani nerozumíme, co mluví. Role je velká. Dionysios téměř s jeviště neodchází. Také pan Řada snažil se co nejlépe se vyrovnati se svým Damonem, který po skutku v zahajovací scéně v úplnou trpnos upadá. Nutně přec se musil rozejíti se soudruhy spiklenci, a jak se proto stává sentimentálním ! C možná korrektně ujali se svých přátel filosofů pá nové Matějovský a Vávra. Dámy Laudová, Grégrová a Hilbertová vyřídily si způsobně každá svoji jedi nou scěnu, kterou ku rozvojí hry přispěti je vázána. Režie dala si velmi záležeti na dvou antických interiérkách. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se po druhé nově nastudovaná Beethovenova opera »Fidelio« (3. čtvrtka předpl.) s pí. Malu rovou a p. Burianem v hlavních úlohách. V neděli odpoledne o 3/43. hod. hráti se bude výpravná hra »Cesta kolem světa«, večer mimo předplacen Wagnerův »Tannhäuser«. Na pondělek určeny jsou Davisovy »Katakomby«, na Nový rok Sme- tanova »Wibuše« jakožto slavnostní představení na počátku nového století. V činohře počíná se studova veselohra »Přítež« od Božehy Vikové Kunčtické premiéra jest určena na den 8. ledna + Z kanceláře smichovského divadla Jako hra mimo předplacení hraje se Feydeauov »Dáma od Maxima«
Setfert Alexandr Julianus Karel Damon Matějovský Vávra Laudová Grégrová Hilbertová Beethovenův Fidelio Burian Wagnerův Tannhäuser Davisův Božeha Vik národní divadlo Sme
25 article Hudba.
Hudba. + Koncert Spolku českých žurnalistů v Praze, jenž koná se již 2. ledna veče v Rudolíině, splní zajisté všechny naděje do něho kladené. Prodej vstupenek jest den z dnem živějším. Vzhledem k četným poptávkám z Prahy i z venkova uvádíme opětně,že úplně vyprodány jsou lože a až n několik mist prodána též sedadl, na tribuně a na podiu. Přízem prodáno asi z poloviny. Poněvadž po- sledních dnů množí se přihlášky z venkova, upozorňujeme, že v zájmu každého, kdo chce obdržeti místo lepší, jest, aby přihlásílse u knihkupce p. Urbánka vedle Národníh divadla a u houslaře p. Lantnera na Vá- elavském náměstí v čas. — Dovídáme se, že Kubelík odjel z Bukurešti, kdež dlel u králov ského dvora, do Bělehradu ke dvornímu kon certu.
Urbánek Kubelík Praha Rudolíina elavský náměstí Bukurešť Bělehrad spolek český žurnalista Národníh divadlo
26 article
+ Duchovní koncert sboru svatojakub ského. Pamatujete se zajisté ještě na milý dojem jejž minulé saisony způsobil mladistvý ředitel kůr svatojakubského se svým dobře disciplinovaným sbo- rem. Tehdy, jako úpíně nový člověk, známý jen nejužším kroužku své skromné činnosti, ujal se pěkné myšlénky, provésti jakousi retrospektivu posvátného zpěvu. Pokus nad očekávání se vydařil a vzbudil na všech stranách pochvalu. Dnes, povzbuzen prvním úspěchem, přihlásil se p. Karel Douša po druhé, aby pokračoval na dráze šťastně nastoupené. Obmezil s na ukázky skladatelů tentokráte jen dvou, a to obou největších hudebních duchů XVI. století, Orlanda
Douša Orlando
27 article
Lassa a Palestriny. První k nejvyšší dokonalosti do vršil a zároveň uzavírá školu nizozemskou, druhý jest hlavním představitelem školy římské a největším skladatelem církve katolické vůbec. Oba, jakkoli celku svého plodného díla vykazují dosti znaků od lišných, mají na druhé straně hojné podoby: jsoutě oba pěstitelé polyfonního slohu v nejvyšším jeho rozkvětu a zralosti, Palestrina pak v první dobe svého tvoření podléhá přímo vlivu nizozgmskému, nežli »Improperiemi« dopracoval se svého vlastního slohu, kdežto Lassus opětně, třeba na vrcholu svého rozvoje, nemohl se přece úplně vyhnouti vlivu chrá- mové reformy Palestrinou zahájené. Tak jeví se ob veleduchové značně sobě spřízněni, zvláště nám sy nům pozdní doby, jimž odlišný detail práce již unik a melodická neosobnost té hudby jen společný po všechný ráz fysiognomie jejich sesiluje. Dodáme-li že z obou skladatelů vybrány skladby jediného druhu, motetta, bude jasno, proč pořad nevyvaroval se jisté jednotvárnosti. Avšak tato bohatě byla vyvá- žena ušlechtilostí, jíž skladby obou mistrů dýší hloubkou v pravdě posválných jejich vznětů. Orland di Lasso zastoupen byl čtyřhlasými sbory »Jubilate Deo«, »Tibi laus«, pětihlasým »Quem vidistis«, šesti hlagým »In monte Oliveti« a osmihlasým »Tul sun coeli«. Giovanni Pierluigi de Palestrina člyřhlasým sbory »Dies sanetificatus«, »Loquebantur varii linguise, pětihlasým »Exultate. Deo«, šestihlasým
Lasso Palestrina Dies sanetificatus Palestrina Tula Jubilate Deo
28 article
»Hace dies« a dvanáctihlasým »Salve Regina«. V všech těch zpěvech možno obdivovati se kontra punktickému umění, neobyčejné obratnosti, ba smě losti při vedení hlasů, rozmanitosti jejich kombinací Ale jsou tu také skladby, které vedle své umělé práce uchvatí vás ještě podnes neodolatelnou mocí své ná lady. Tak působí z Rolanda de Lattrea largo »Tib laus«, zvláště však »In monte Oliveti« dojmem vroue zbožnosti, odevzdanosti, klidu a veleby. Z Palestriny pak jásavé motetto »Exultate Deo«, ale předevšín »Salve Regina« se svým mohutným, všechny u čtyřhlasé sbory spojujícím posledním oddilem ne- minuly se s velkolepým účinem, jehož dociliti zamýšlejí. Obtížným zvláště v intonaci sborům cappella dostalo se zpěváky kůru svatojakubského pečlivého provedení; bylo sice pozorovati v průběhu některých skladeb tu a tam malé sklesnutí, takév dynamických odstínech bylí bychom si přáli větši rozmanilosti, nieméně celek působivě se representoval díky klidnému a přece pro věc nadšenému řízeníp Douše. Mladý dirigent zajisté neustane ve své zají mavé činnosti a překvapí nás u vhodné příležitost dalšími ukázkami krásného starého zpěvu. —q. + Dvacátý hudební večer Umělecké besedy zamlouval se i pěkně sestaveným pořadem i působivým jeho provedením. O Vendlerově cellové sonatě i její reprodukci prof. Burianem a Hoí meistrem referováno u přílezitosti prvního jejího ne dávného provedení v komorním spolku. Rovněž již dříve oceněny i obsažné a půvabné cellové skladby. když hrál je — stejně virtuosně a výrazně jako tentokráte — prof. Burian v »Klubu Mladých«. Slečna
Lattreo Vendlerův Burian profesor Salve Regina Palestrina TIBA Exultate Deo
29 article Irma Löwyova vollla velmi štastně účinná svá čísla
Irma Löwyova vollla velmi štastně účinná svá čísla skladby Dvořákovy. Kaanovy. Chopinovy ve dle Schumannových zajímavých variací »Abegge: pro- vedení jevilo pak patrné pilné studium přísné školy Kaanovy: i veliký tón, i markantní rhytmika i bra- vura přednesu nedaly zapřít slečně jejího mistra Slečnu Mášu Hurychovu známe od loňska jako šťastnou interpretku písní. Má pro genre ten vedle pěkného materiálu to nejnezbytnější: je patrně velmi hudební a má cit a duši. To dokázala tentokráte opětně.
Löwyův Dvořákův Kaanův Chopinův Schumannův Máša Hurychův Kaanův
30 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ještě dozvuk prosincových bouří. (Zločin krádeže.) Po ukončení povědomých prosincových bouř v Praze a v předměstích v roce 1897 nastalo poli- cejním zřízencům muoho práce pátráním po účastní- cích drancování židovských obchodů Mnohé osoby by byli nevypátrali, kdyby jim bylo udavačství nenapo- máhalo. Ještě teď, po třech letech, objevil se takový udavač. Obuvnický pomocník Jindřich Richler ozná- mil policejnímu úřadu, že v době bouří zaměstnán byl u obuvníka Františka Khola na Žižkově. Tehdy šel se zástupem demonstrantů Riegrovou ulicí n Žižkově, kde právě pleněn byl krám Artura Graba. Učeň zvedl několik balíčkův a odnesl, je do bytu svého mistra. Příliš znamenité věci to nebyly, nebot nyní cena jejich určena obnosem 25 K. Po udání Richtra vykonána domovní prohlídka u manželů Kholových a při té — některé věci ještě nalezeny, zejmena razítko z krámu Grabova. Pomsta někdejšího Kholova učně se zdařila. Manželé Kholovi, ač tvrdili. že od Richtra ničeho nepřijali a že věci patrně v bytě jejich zastrčil, aby se jim pomstil, přece byli obžalováni ze zločinu účastenství na krádeži a včera pohnáni před čtyřčlenný senát trestního soudu. S nimi zároveň byl obžalován i udavač Jindřich Richter a sice pro zločin krádeže. Ličení skončilo odsouzením všech tří, udavače i jeho obětí. Udava odpyká své pozdní pokání v žaláři dvouměsíč- ním, manželé Kholovi pak odsouzeni byli do žaláře na šest neděl.
Richler Khol Grab Richter Kholův Grabův Praha Žižkov Riegrův ulice můj Žižkov
31 article
U okresního soudu pro přestupky. Nájemník a domovník. Dne 28. října o 11. hodině noční zazvonil obchodník pan Ludvík Fischer u domu čís. 7 v Jámě, kde bydli. a jelikož domovníkovo obydlí jest ihned u vrat měl naději, že v malé chvíli se octne v teplém objetí peřin. Chvíli čekal, ale vrata se neotvírala a neote- vřela se ani po delším zvonění. Teď toho měl ná- jemník dost. V hlavě se mu mihly dva nedávné vý- stupy, které měl při otvírání s domovníkem Frant Lejnarem a to prudké a vznětlivé jeho povaze stačilo k domněnce, že mu to domovník dělá schválně. Ulevil si několika nadávkami a když po novém za- zvonění se začala vrata otvíratí, vrazil do nich držadlem od hole začal domovníka bušiti do hlavy. Temné rány dopadající hole, cinkot skla z rozbité svítilny a úpěnlivý křik napadeného domovníka při- vábil před dům několik chodcův, u nichž také zlý- raný domovník hledal ochrany. Podívání na něho bylo hrůzné. Z několika ran na hlavě a na rukou, které sáhaly až na okostici, řinulo se mu po obličeji a po šatech tolik krve, že v pravdě vyhližel tak. jako by byl polit krví. Za chvíli přišla hlídka a t dovedla zraněného na ochrannou stanici, kde se mu dostalo první pomoci.
Fischer Lejnar
32 article
Vylíčený případ stal se předmětem trestního líčení u přestupkového soudu, ale soudce tajemník z. s. p. Holbauer líčení pro přestupek zastavil postoupil spisy státnímu zastupitelství k vyšetření. nejedná-li se zde o zločin těžkého ublížení na těle. Soudní lékaři prohlásili však zranění za lehka spisy vráceny opět okresnímu soudu pro stíhání Ludvíka Fischera pro přestupek 8 411 tr. z. Po pro- vedeném líčení uznal soudce žalovaného vinnýma odsoudil jej do vězení na 8 dnů, které změnil v pe- něžitou pokutu 200 K ve prospěch chudých, mimo to jest odsouzený povinen zaplatiti 130 K 87 h ná- hrady an 15dení a 46 K nástupci počkusunenoní. nlrn Žákovi. S nárokem 5 tíšlc korun jako náhradu za bolestné a ušlý výdělek byl domovník odkázán na pořad práva civilního.
Fischer
33 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Veřejná schůze obchodního pomo nletva na Král. Vinohradech koná se v neděli dne 30. prosince o 1/23. hod. odpol. v sále »Omfea- v Palackého třídě. Na programu jest: I. Porušování nedělního klidu v době předvánoční s hlediska hospo- dářského a sociálního. II. Volba poslance do říšské rady za V. kurii. — Do schůze dostaví se kandidát za V. kurii p. Václav Karbus, starosta Českoslo- vanské obchodnické besedy. České obchodní pomoc- nictvo nechť dostaví se do schůze v plném počtu * Přednáškový kurs pro učně, tovaryše a mistry na Křivoklátě pořádá v neděli dne 30. prosince t. r. o 4. hod. odpol. v hostinci »u Sy- korů« patnáctou přednášku s tímto programem »Učební plán Fürstenberské řemesl- nické školy křivoklátské r. 1837 a vý- roční zkouška na této škole r. 1839«. Pro- mluví zpravodaj pořadatelstva učitel pan Al. Buss. Vstup volný. * Zemeký odborný spolok dělníků čalou- nických v Praze. Schůze výboru koná se dnes o 8. hod. več. ve spolkových místnostech »u Bonůe. * Představenstvo hromady pomocnické při společenstvu bednářů v Praze koná mimo- řádnou schůzi v neděli dne 30. prosince o 10. hod dopol. v hostinci »u zlatého stromu« v Dlouhé třídě.
Král Karbus Českoslo Al Buss Vinohrady Palacký třída Křivoklát Praha
34 article Ze živnostenského soudu v Praze
Ze živnostenského soudu v Praze (Za předsednictví p. rady z. s. Proksche.) Obchodní jednatel Jan M. žalobou domáhal s náhrady 80 K a 25 K od obchodnika Čeňka M. Jednatel udával, že dne 15. října vstoupil do služeb žalovaného a dne 16. listopadu dal výpověď. Na umluvenou mzdu ve výši 100 K za měsíc obdržel pouze 20 K, žádal tudiž žalobou především zaplacení doplatku mzdy v obnosu 80 K. Poněvadž pak za účelem vymáhání dlužné mzdy zdržel se několik dna v Praze, žádal jednatel další váhradu v obnosu 25 K. Žalovaný namítal proti tvrzení žalobce, že definitivní smlouva námezdní mezi nimi nebyla ujednána. Při vyjednávání byla stanovena podmínka, že jednatel musí složiti kauci a poněvadž ji nesložil, nevyhověl tudíž hlavní podmínce ujednání a zaměstnavatel mohl jej bez výpovědi propustiti. Žalobce tuto zá- ležitost o kauci jinak však líčil a sice přísežně. Vy- právěl, že tázal se obchodníka, zda může místo hotových peněz složiti spořitelní aneb záloženskou knížku. Když pak obchodník odvětil, že může přiněst knížku jakoukoli, odjel jednatel do svého domova u Tábora a přivezl knížku spořitelní. Tuto nechntěl obchodník pojednou přijati, vymlouvaje se, že mezi- tím se dověděl, že spořitelní knížky neposkytují takovou záruku jako knížky záloženské. Soud živno- stenský vyhověl žalobě v prvém její oddílu. Uznal právem, že bylo mezi stranami umluveno, že j dnatel místo kauce může složiti buď knížku záloženskou neb spořitelní. Rozhodnou jest také ta okolnost, že žalobce od 1. do 16. listopadu pro žalovaného ob- chodoval a jest tedy obchodník povinen jednateli zaplatiti mzdu v obnosu 80 K. Drohý nárok však byl zamiluut, poněvadž nemusil se žalobce v Praze zdržovat jen k vůli tomu, aby požadavek svůj vy- máhal. Ža to mu byl přisouzen na útralách obnos 29 korun.
Proksch Jan Čeněk Drohý Praha Tábor živnostenský soud v Praga
35 article
Komploirista X. Y. pohnal před živnostenský soud dřívější své zaměstoavatele, majitele firmy F.a D. v Praze na zaplacení platu od 1. ledna až do 1. dubna 1901 a sice z té přičiny, poněvadž v měsíci prosinci byl prý bez příčiny okamžitě propuštěn. Zástupce žalované firmy namital, že komptoirista ve vykonávání svých povinností se neosvědčil a z toho důvodu že 30. listopadu obdržel měsíční výpověd. Dne 1. a 2. prosince komptoirista nepřišel vůbec do kanceláře a vymlouval se, že si byl hledati jinde zaměstnání. Pak nepřišel opět od 5. do 11. prosince, načež byl z místa okamžitě propuštěn. Komptoirista tvrdil, že v těch dnech byl nemocen, že byl v ošetfo- vání u okresního lékaře, který mu zapověděl v kan- celáři pracovati, ale za to mu dovolil četné pro- cházky. Komptoirista pak se častěji procházel —
Komptoirista Praha