1
masthead
Dne 6. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICKM LISTY.
3
masthead
Číslo 94. Strana3.
4
article
sledních. I kdybychom návrhem svým chtěli demon-
strovati, činili bychom něco jiného, nežli činíte v
s Velkoněmeckem od let šedesátých? (Výborně !) —
Bismark zařídil všecku politiku Německa ve prospěch
Ruska a Rakousko musilo přinésti této politice veliké
oběti. Není pravda, že jsou úplně isolováni. Na La-
manského Němci by spolehati neměli. V boji, který
nám kyne s Německem, máme jen oporu v přátelství
ruském. To vysvítá z brožurky napsané arciknížetem
Janem Salvatorem. Mluvilo se o čínské zdi, ale kdo
to byl, jenž zrušil obligátní vyučování oběma zem-
ským jazykům v Čechách r. 1867. Tím krokem bylo
dokázáno, že Němcům neběží o poctivý smír, nýbrž
o boj. Nám neběží o boj, nýbrž o to, abychom podr-
želi to, co jest od staletí naším právem. Dr. Eppin-
ger chce, aby stav, spůsobený staletým bezprávím,
stal se legálním. Prohlásiti němčinu za státní jazyk
nepovedlo se Němcům roku 1867 a nepovede se ani
nyní. Víme, že neběží snad o důvody linguistické,
nýbrž o hmotné a hospodářské jako při všech věcech
politických.
Rokování končí. Následuje řada věcných oprav.
Posl. dr. Pacák ve věcné opravě dodává, že
posl. Opitz z jeho brožury »Črty jazykové« citoval
něco, co prý je s jeho nynějším stanoviskem o otázce
jazykové v odporu, že i nyní trvá na tom, co tehdy
napsal. Co se týče konferencí, podotýká řečník, že
nelze mluviti o tom, že by z konferencí těchto jedna
nebo druhá strana byla navzájem vzala na sebe ně-
jaké závazky, ač jest pravdou, že se v některých ná-
hledech stalo sblížení. (Souhlas.)
Posl. dr. Eppinger prohlašuje ve věcné opravě,
že nesvěřil se vedení posl. Steina, nýbrž prohlásil jen
jménem své strany, že bude hlasovati proti návrhu
posl. Šamánka.
V témže smyslu »věcně opravoval« pak také
posl. Opitz.
Němec
Jan Salvator
doktor
Eppin
Posl
Pacák
Opitz
Eppinger
Stein
Šamánek
Velkoněmecko
Německo
Rusko
Rakousko
Čechy
5
article
Posl. dr. Šamánek: Konstatuji, že naši páni sou-
sedé Němci jsou nepolepšitelní ve své domýšlivosti.
Z celé debaty mám dojem, že jsem svým návrhem
uhodil na dobrou strun, a že zvuky její jsou Němcům
velmi nepříjemny. Kojím se nadějí, že tento popud
v příčině ruského jazyka dnes daný, nezůstane na
kruhy naše bez účinku. (Výborně!)
Návrh posl. Šamánka přikazuje se po té komisi
školské.
Nejv. zem. maršálek přikročuje k ukončení
sezení. Národohospodářský výbor se ustavil a zvolen
předsedou posl Krumbholz, místopředsedy posl.
princ. Karel Schwarzenberg a Bohaty, za-
pisovately posl. svob. pán Brand, dr. Ladislav
Dvořák a Strache.
Posl. Steiner a soudr. podávají návrh na zru-
šení cukrovarnického kartelu v severozápadních Čechách.
Posl. dr. Funke a soudr. podávají návrh týka-
jící se finanční účasti země při stavbě místní dráhy
Č. Lípa—Kamenný Šenov.
Posl
doktor
Šamánek
Němec
Schwarzenberg
Bohata
Brand
Dvořák
Steiner
Funke
Manche
Čechy
kamenný Šenov
6
article
Posl. Udržal a soudr. dotazují se místodržitele
ohledně šetření škody hraboši způsobené na polích
v okresu pardubickém; posl. Hodys a soudr. v pří-
čině škody způsobené řekou Litavkou; posl. dr.
Krajník a soudr. ohledně defraudace ve spořitelně
prachatické, páčící se na 570.000 K a dotazují se
zejména, jak se stalo, že této katastrofě se nepřede-
šlo, ač již od r. 1872 ve spořitelně této byly shle-
dávány nepořádky.
Posl Iro a soudr. dotazují se místodržitele
ohledně rozšíření nedělního klidu pro obshodní zří-
zence ve všech městech v Čechách.
Posl. Wolf a soudr. dotazují se místodržitele
ohledně zdlouhavého úřadování finančního řiditelstva
v Jičíně.
Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. dotazují se
místodržitele ohledně nedostatků dosavadního zákono-
dárství horního, zvláště pak ustanovení zákona ze dne
17. září 1892 č. 178 ř. z. o sanování t. zv. zaopatřo-
vacích pokladen hornických.
Příští schůze v pátek, 6. dubna
o 11. hod. dopol.
Konec schůze o 3. hod. 15 min. odpol.
Posl
Udržal
doktor
Krajník
Wolf
Lada
Dvořák
Litavka
Čechy
Jičín
7
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 5. dubna.
K situaci. Předseda ministerstva uherského
Koloman Szell a finanční ministr Lukacs ode-
brali se do Vídně, aby tam zavedli jednání v mini-
sterské konferenci o delegacích a předlohách jich se
týkajících. Ve čtvrtek a v pátek bylo ustanoveno ro-
kovati o rozpočtu na r. 1901. O mimořádné úvěry,
jmenovitě na vojsko, nebude společná vláda prozatím
žádati. Ministerské společné radě předsedá J. V.
císař. — Ve dvorním hradě ve Vídni konal dnes
odpoledne přísahu nový poboční ministr Julius S ze-
chenyi za přítomnosti předsedy ministerstva Szella
a uherského komořího Andrássyho. — V minister-
stvu železničním konají se porady o návrhu zákona
k rozšíření stávajících výnosů podle obdoby řádu
živnostenského na dělníky, zaměstnané při stavbách
a podnicích, provozovaných státními drahami.
Szell
císař
Julius
Andrássy
Praha
Vídeň
ministerstvo Szella
8
article
Čeští agrárníci na českým sněmu se
usnesli, vejíti s némeckými v jednání a zvoliti komité
k vůli společnému bájení práv zemědělských.
Kandidát poslanectví na sněm český.
Německá pokroková strana kandiduje místo odstou-
plého p. Jos. Richtra na sněm český za venkovské
obce obvodu trutnovského —žacléřského pana Emila
Fiedlera, majitele usedlosti.
K rozpuštění vídeňského obecního za-
stupitelstva. Dr. Lueger na schůzi v XII. okresu
prohlásil, že liberálové chtějí přinutiti vládu, aby roz-
pustila obecní zastupiselstvo vídeňské. Kdyby to ne-
bylo v jejich prospěch, jistě by toho nežádali. Udrží-li
svoje místa, pak zavedou též pořádek s těmi, kteří
šilhají za hranice Rakouuska, a obrátí se nejen proti
Schönereriánům a soc. demokratům, nýbrž také proti
liberálům; proti všem protivníkům budou pokračovati
bezohledně, aby dokázali, že jim náleží Vídeň, a ne
těm, kteří hledí do Berlína a provozují republikánské
mlbavé plány. »Nepodaří se jim to, poněvadž naše
strana, muž vedle muže, bude konati svoji povinnost.«
L 19. Zemský sněm a slovinské strany.
V pondělí 26. t. m. sešel se kraňský zemský sněm.
Pro první sezení měl celou řadu různých záležitostí
k projednání. Zemský hejtman se zmínil o papežově
jubileu a odeslán telegram. Při volbách do rozličných
výborů zvoleni slovinští poslanci jen pomocí německou.
Richter
Fiedler
doktor
Lueger
Vídeň
Berlín
L 19
9
article
Liberálové nechtěli katolických národních poslanců
voliti. Zasedání bude tedy plno bojů, jak se může již
souditi ze článku »Slov. Nar.« Píše: »Nemůžem
tedy očekávati v příštím zasedání, Bůh ví, jakých ná-
rodnostních bojů, ale bez politického významu toto
zasedání přece nebude a nesmí zůstati, neboť poměry
v zemi jsou takové, že dlužno v zemském sněmu pro-
mluviti energické slovo. Podle toho poslanci nesmějí
ničeho jiného znáti v tomto zasedání, nežli boj proti
rodákům. Národnostní boje tedy pryč, Němci vládnou
po Tavčarově milosti s podmínkou, že může se proti
klerikálům započíti boj na život a na smrt. Baron
Schwegel, s nimž se spolčují liberálové, na ně vy-
zraje. Boj mezi bratřími ve sněmovně, kde mají čí-
selnou většinu, takto ale menšinu. A mnozí pohra-
niční Slovinci ještě na »Slov. Narod« přísahají.
K cestě knížete Ferdinanda. Kníže Fer-
dinand se odebírá sice do San Rema, jak již bylo
oznámeno, avšak ne za účelem léčení, nýbrž proto,
aby se seznámil s velkokněžnou Vladimírovoua
její dcerou Helenou, o kterou se uchází podle ko-
lujících zpráv. Obě bydlí totiž na blízku Šan Rema,
v Cannes u. Jinak jeho cesta neměla jiného účelu.
Lodní předloha v Německu. Nesnáze ně-
mecké vlády stran předlohy lodní jsou veliky. Přes to
však doufá, že se podaří provésti tento plán. Povo-
lení cizozemských lodí bude asi odloženo, a výlohy
budou kryty zdvojením loterního kolku a zavedením
daně na saccharin.
President Loubet slíbil přípravnému výboru
žurnalistického sjezdu pro r. 1900, že bude předsedati
první schůzi 30. července.
Nara
Píš
Němec
Tavčarův
Baron Schwegel
Ferdinand
Helena
Šan
Remo
Loubet
Fery
San Remo
Cannes
Německo
bůh vědět
10
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
J. Em. kardinál Haller . Od několika
dní byl upoután J. Em. kardinál Haller na lůžko.
Slabost nastávala stále větší. Za churavého knížete
biskupa byly nařízeny veřejné modlitby. Bylo se
obávati nejhoršího. Ve čtvrtek také v poledne vy-
pustil svého šlechetného ducha. Jan Evang. Haller
narodil se ve Sv. Martině (nikoli v Gransteinu, jak
jeden list přináší), v Tyrolsku 30. dubna 1825.
Studie svoje konal v Innomostí, bohosloví pak v Tri-
dentě. Na kněze byl posvěcen r. 1848, načež se stal
kaplanem v Moosu, pak v Sarntheimu, 11 let zpo-
vědníkem v klášteře säbenském, načež se stal fa-
rářem v Lajemu, 30. června 1871 kanovníkem
v Tridentě, kde měl na starosti správu německé části
diecése. R. 1874 byl posvěcen na světícího biskupa
s titulem biskupa z Adry, r. 1880 přestoupil v téže
hodnosti do Solnohrad, kde byl 20. května r. 1890
jmenován knížetem arcibiskupem. S hodností jeho jest
spojen název primasa německého (primas Germaniae).
Dne 29. listopadu 1895 byl povýšen za kardinála.
Jako kníže arcibiskup byl členem sněmovny. Lite-
rárně se proslavil tím, že tvrdil poprvé na základě
důkazů, že německý básník Walther z Vogelweide
narodil se v Lajenu. R. i. p.
Z římské stolice. Dne 1. dubna v neděli
přijal papež Lev XIII. Rafaela Merryho de Val,
vyslance španělského, dále hrab. Frant. Ballestrema,
jednoho z vůdců něm. středu, pak katolického
čínského mandarina Makie'-t-chonga, který
má veliký vliv na čínskou vládu; též mnozí z jeho
průvodu byli papeži představeni, v pondělí pak msgr
Jan Doyle, biskup graftonský.
J em
Haller
Evang
Walther
Vogelweide
Lev XIII
Merry
František
Ballestrem
Doyle
svazek . Martin
Tyrolsko
Tri
Laje
Adra
Solnohrad
sněmovna
Tridenta
11
article
Vyznamenání. Msgr. Pavel Leva, rektor české
kolleje v Římě, byl tyto dny sv. Otcem jmenován
kanovníkem basiliky sv. Petra. Vyznamenání tohoto
zasloužil si vsdp. řiditel svou záslužnou činností
učitelskou na universitě Urbanově, kde přednášel
fundamentálku, a po odchodu prvního rektora, nyněj-
šího nuncia pařížského J. Exc. msgra. Benedikta Lo-
renzelliho, do Haagu, stal se msgr. Leva řiditelem
české kolleje, které velikou péči věnuje ku blahu
vlasti české, staraje se o vychování alumnův z krá-
lovství českého, v Římě studujících. Blahopřejíce
vsdp. rektorovi, aby še tomuto vyznamenání po dlouhá
léta těšil, radujeme se též, poněvadž v tomto vyzna-
menání vidíme onu otcovskou přízeň sv. Otce k české
kolleji a k české vlasti vůbec.
Jmenování. J. V. císař jmenoval vsdp. ka-
novníka Adolfa Rodlera v Č. Budějovicích kusto-
dem katedrální kapitoly.
Úmrtí. V pátek, 30. března zesnul v Pánu
náhle dp. Andrej Kubina, člen tovaryšstva Ježíšova
na Slovensku v Trnavě. Byl synem nepříliš zámož-
ného zemana, domácí výchova byla slovenská, gy-
mnasium studoval v Prešpurce, kde čeští profesoři
mu vštípili lásku k mateřské řeči. Po vysvěcení stal
se farářem v Dolní Krupé. R. 1886 vydal sbírku
básní s pseudonymem Záhorského. V 80tých letech
založil noviny pro lid »Poutník Svatovojtěšský«, kam
přispíval prostonárodními spisy. Pro spory, vzniklé ve
spolku sv. Vojtěcha, vzdal se redakce a fary a r.
1891 vstoupil do řádu jesuitského jako 50letý muž.
Na Slovensku pak působil jako missionář hlavně
k zakládání spolků střídmosti.
Moravští poutníci v Římě. Moravští pout-
njci za vedení J. Exc. ndp. biskupa dra. Bauera tě-
šili se v Římě nemalé pozornosti rozhodujících kruhů.
Pavel
Petro
Urbanův
císař
Rodler
Kubin
Ježíšův
Záhorský
Poutník
Bauer
Řím
Haag
Č . Budějovice
Slovensko
Trnava
Dolní Krupá
spolek svatý . Vojtěch
Benedikt Lo
12
article
Jmenovitě též samého sv. Otce, který vyslovil z pří-
chodu jejich nemalou radost. Jejich kroj, zvláště
Římanům se líbil. Dubnové počasí však v posled-
ních dnech nemálo kazilo jim slavnostní náladu. Za
to první dny, kdy si prohlíželi památky věčného
Říma, byly ještě uspokojivy. Ve středu minulého
týdne prohlíželi poutníci Vatikán, načež se dali
všichni s ndp. biskupem fotografovati, odpoledne pak
památky na Janikulu, Pinciu a j. Ve čtvrtek byla
pak vyjížďka do katakomb sv. Kalixta a projíždka
po Via Appia, odpoledne šli k hrobu Pia IX. Téhož
dne odjelo 120 poutníků na třídenní pobyt do Nea-
pole. O půl noci vyjeli z Říma, v pátek v 7 hodin
ráno přijeli do Neapole, pak do Pompeji Valle, na
Vesuv, který poskytoval čarokrásný pohled. Z Neapole
odjeli za deštivého počasí v sobotu. Tékož dne za-
vítal ndp. biskup s vsdp. kanovníkem drem. Pospíši-
lem, drem. Ehrmannem a chefredaktorem »Hlasu«
Tom. Šilingrem do české kolleje, kde je uvítal rektor
magr. Leva a vicerektor msgr. dr. Zapletal. V neděli
byl poslední den pobytu v Římě. Konána byla o 5.
hod. odpol. pobožnost v kostele sv. Petra, k níž se
dostavil též J. Exc. Fr. Thun, načež políbili ostatky
sv. Petra, načež se rozcházeli za zvuků papežské a
císařské hymny. V pondělí o 7. hod. ráno odjeli
z Říma za příznivého počasí a vrátili se přes Florene
do Benátek a ve středu dospěli do Vídně. Pout
se velmi vydařila, všichni účastníci byli nadšeni
památkami věčného Říma. Byla to v pravdě jubi-
lejní pout!
Říman
Kalixt
Appia
Pius
Ehrmann
Tom
Šilingr
doktor
Zapletal
Petro
František
Thun
Řím
Vatikán
Neapol
Pompea Vallo
Vesuv
Benátky
Vídeň
Nea
13
article
Pořad poutí do Říma v dubnu. Úředně
oznámeny jsou tyto poutnické vlaky v dubnu: 8.
belgický z Bruselu, 15. portugalský, 17. z Reggia
z Kalabrie a diecésí suffragárních, 17. z Beneventu,
z diecése Saluzzv, Bergana, 18. české, lublaňské,
z Nantesu, 21. šlechtický z Vídně, 22. a 23. z rů-
zných diecésí italských, z Fiesofe a Nodigliany, opět
z Belgie, 25. národní z Belgie, 25. z Florencie, 26.
z Vídně, 29. z Německa, Lombarska, Gorice, 30.
z Arezza a různých diecésí italských.
Pořádek služeb Božích v den Sedmi-
bolestné Panny Marie v pátek, dne 6. dubna
u sv. Jakuba v Praze: Ráno v 6 a 7 hodin tiché
mše sv., v 8 hodin mše sv. s varhanami, v 10 hodin
slavná mše sv. s asisstencí a sv. požehnáním, pak
české kázání. Odpoledne o 4. hod. bude vystavena
soška Thaumaturgy k uctívání, o půl 5. slavné po-
žehnání, české kázání a další uctívání Panny Marie.
Oratorium »Vzkříšení Lazara« od Lor.
Bergan
Bož
svatý
Marie
Řím
Brusel
Reggio
Kalabrie
Benevento
Vídeň
Belgie
Florencie
Německo
Lombarsko
Gorica
Arezzo
Praha
Lora
bolestné pannus Marie
Jakub
vzkříšený Lazar
14
article
Perosiho provedeno bude v neděli, dne 8. t. m. o 6.
hodině v kostele karlínském — a přivábí zajisté hojné
obecenstvo — církevního zpěvu milovné. Perosi, mladý
italský mnich proslavil se poslední dobou svými sklad-
bami oratoriovými. Oratorium »Vzkříšení Lazara«
dosud v Praze provedeno nebylo. — Minulý koncert
historický těšil se návštěvě obrovské. Na 7000 osob
shromáždilo se do prostranného chrámu karlínskéhoa
se vzácnou pozorností sledovalo poutavý, čtrnáct čísel
čítající program se skladbami mistrů od XVI.— XIX.
století.
Duchovní koncertsv.Jakubského sboru.
Již v neděli bude možno nám poslechnouti oznámený
již vybraný program krásné chrámové hudby, která
provedena bude dobrými silami mladých ctitelů hudby
té. Zpěváci sboru výšejmenovaného jen z vlastního
přesvědčení o kráse zpěvů d'Astorgy a Palestriny
dali se do studií tak obtížných sborů a dle zkoušek
možno předem ujistiti, že veškeré skladby provedeny
budou s náležitým pocho pením a svědomitou pílía
Lazar
Praha
d ' Astorgy
Palestrina