3
masthead
21. ledna 1901.
5
article
Irska«, Se Skotskem byla spojena Britanie v je
diný státní celek roku 1707 (odtud nazývána
Velkou Britanií), s Irskem roku 1801 (odtud
název Spojené království).
Při nastoupení vlády vyměří parlamení
králi civilní listinu, jejíž nynější výše 409.072 lib.
šterl. činí, Mimo to používala královna Viktorie
příjmů 46.000 lib. šterl. z věvodství Lanca-
steru. Prine z Walessu (následník) má ročních
příjmů 40.000 lib. šterl. mimo příjmy z vé-
vodství cornwaleského ve výši 65.000 lib. šterl.
Princové a princezny požívají též ročních platů,
a činí celková vydání na královskou rodinu
720.000 lib. šterl., nepočítaje v to platy, jichž
požívají členové královské rodiny jakožto státní
úřadníci. Zámky královské vydržuj
se na státní náklad. Posloupnost jes
v rodině welfské (čili brunšvieko-lüneburské
dědičnou jak po meči tak po přeslici, a to dl
práva prvorozenství.
Pořadí posloupnosti vede se velmi přísně
tak že mají ženští členové starší linie před
nost před mužskými z linie mladší. Pouze mez
bratry a sestrami mají bratři přednost. Nastou
pení vlády není podmíněno uznáním parla
mentu nebo korunovací, ač k poslednější z pra
vidla dodatečně dochází.
Irsko
Skotsko
Británie
Velká Británie
spojený království
Waless
6
article
Nejstarší syn královnin, prine z Walesu, jes
rozeným věvodou z Cornwalisu, vévodou z Rolh
say ve Skotsku, hrabětem z Caricku v Irsku
baronem z Rentlow a lordem of the Isles,
velkosudím Skotska a požívá práv a požitků
těchto úřadů. Činnost krále anglického omezuje
se, pokud šetří přísně ducha ústavy, na několik
podpisů — vládu má v rukou ministerstvo
mocnářem volené z většiny poslanců parla-
mentu.
Velká Britanie a Irsko, jimž král vládne
mají rozlohu 344.618 km“ a 39.9 mill. oby-
vatel, vedle toho ale osady a státy ohromné
přes 26.8 mill. km“ a přes 321 mill. oby
vatel. Kromě Angličanů napočteno 589.985
lidi v Irsku, Walesu a Skotsku, kteří pouze
kellieky, t. j. irsky, walesky a galsky mluví,
na 2 mill. lidí, kteří mluví kelticky a anglicky
Dle náboženství hlásí se skorem 59 proc. oby-
valelstva k církvi anglikánské, 19 proc. je dissi-
dentů, t. j. rozkolníků, na př. metodistů, bap-
tistů a j., 17.5 proe. katolíků (v Irsku samém
jsou tři čtvrtiny obyvatelstva katoliky). Od roku
1815—1897 vystěhovalo se ze Spojeného krá
lovství přes 14 mill. obyv. do Spojených státo
severoamerických a do koloniií, nejlepší to důkaz.
že blahobyt ve Velké Britanii a Irsku, vznik
nuvší z obchodního rozmachu, byl tuze j e dno-
stranný.
Angličan
Walesa
Skotsko
Wales
Cornwalis
Skotsko
Irsko
Rentlow
Velká Británie
lord of the Isle
km
7
article
Velikost a moc Velké Britanie
spočivá v jejích osadách (v celku 65!)
Není národa, který by byl ovládal takový ma-
jetek. Týž prostírá se ve všech dilech světa
objem jeho převyšuje objem úze mi
mateřského neméně než 73 kráte.
kdežto počet obyvatelstva v osadách pouze
Skrát větší jest obyvatelstva v Anglii samé.
Ošady mají ústavu podobnou úslavě země
mateřské, avšak úřadníci jejich ustanovováni
korunou, anebo konečně jsou to osady korunní,
které britskými guvernéry samostatně spravo-
vány jsou. Tak na příklad jest v čele vlády
kapské britskou korunou jmenovaný guvernér,
jakožlo současný vrchní velitel vejska. Týž
placen jest od vlády samé a spojuje jako krá-
lovský místodržitel v osobě své všechnu vý-
konnou moc. Vládou anglickou ustanovení úřad-
nici: lieutenantguvernér, sekrotář osaduí, ge-
nerální auditor, pokladník a ředitel celnictvia
bernictví jsou mu přikázáni jakožto ministři.
Kapsko ná vlastní svůj parlament, kterýž se
dělí na sněmovnu horní o 22 členech a zolní
sněmovnu o 72 členech. Zákony parlamentem
přijaté podléhají schválení koruny anglické.
K obhájení osad kotví na různých místech
120 válečných korábů angliekých a rozložena
po celém světě kromě značných oddílů tuzem-
ských tlup a dobrovolníků polovice britsn ého
vojska.
Velká Británie
Anglie
8
article
Zajímavoest, že úmrtim krá-
lovny Viktorie vstoupí vlasině na
trůn anglický rod'za Wettins ká
(saská), jež zaujímati bude tak 9 trůnů.
Rodu tomu náleželo (r. 1896) 43 muž-
ských členů linie ernestinské (7 Koburgů v Ko-
burgu, Anglii, Belgii, Portugalsku, Bulharsku.
11 výmarských, 5 meiningenských, 4 atlen-
vodou prochází a do jiné roury, na protějš
straně nádoby vystupuje. Tato roura je as
stopu dlouhá a má obústek.
Mistička na protější rource pojímá jenom
něco málo tabáku, tak že kuřák po několika
tazích vždy nové štipce tabáku přikládati musl.
ko
Anglie
Belgie
Portugalsko
Bulharsko
9
article
Takovéto dýmky, kterých muži i ženy, ba často
i nedospěli mladíci a děvčata užívají, jsou zho-
toveny buď z mědi nebo postřibřeného pakfonu
a vypadají dosti úhledně. Kuliové a jiní chud
lidé užívají laciných vodových dýmek z bam-
busu, z něhož se dělají i troubele pro dýmky
suché. Bohatí Číňané mají, když kouři, vždy
vedle sebe sluhu (Kuli-ho), který dýmky vykle-
pává, zase naplňuje a zapaluje; ba někdyje
kuřák — pán nebo dáma — tak pohodlný
že mu Kuli i dýmku z úst vyndavati a opět
do úst strkati musí. Dýmky, kterých sev
Evropě po zavedení tabáku užívalo, jsou na-
mnoze podobny nynějším snchým dýmkám Čí-
ňanů. I zde opakuje se starý proces: u Evro-
panů změny a pokrok, u Asijců klid a trvání
Také šňupavý tabák je u Čiňanů libůstkou
Mužové i ženy nosí rádi na pasu zavěšené ta
batěrky, kteréž jsou namnoze skutečným šper-
kem. Bohatí lidé vydávají za tabatěrky mnoho
peněz zakládajíce si na tom, aby jich měli eo
možná mnoho exemplářů. Tyto čínské tabatěrky
jsou zhotoveny buď z jantaru, nebo achátu e
z jaspisu nebo podobného nějakého polodraho-
kamu a vynikají umělou, uměleckou faconou,
tak že se po nich Evropané shánějí pro svoje
sbírky. Každá tabatěrka má koštěnou lžičku,
kterouž se nos obsluhuje, však nikoli přímo
lžičkou nabraný šňupec vyklopuje se na nehet
u palce a odtud vtahuje se dechem do nosu.
Každý zkušený a hygienicky pokročilý — nebo
zkažený — šňupák dozná, že je to způsob
šňupání rationální a moudrý.
Škoda, že šňupání v našich zemích z módy
vychází — vojska spojenců mohla přívésti
Činy šňupáckou reformacil
Číňan
Evropan
Evropa
10
article
burští) a 7 členů linie albertinské v královstv
saském.
Stejně pozoruhodno jest, že ze 26 panov
nických rodů, které zaujímají 40 trůnů evrop
ských, jest neméně než 17 původu německého
Jsou to rody: habsbursko-lotrinský, hohen-
zollerský v Prusku, witlelsbašský v Bavorsku
welfský v Anglii (za života král. Viktorie), wet-
Ginský v Sasku (a příště i v Anglii), virtem-
borský, zaehringský v Badensku a jiné rody
v německých spol. státech.
Při úmrtí královny Viktorie jakož i členů
královské rodiny zvoní se zvonem na chrámu
sv. Pavla v Londýně, jehož překrásný hlas lze
od hlasu všech zvonů nesmírného města toho
rozeznati; po větru lze ho slyšeti i v osadáeh
7—8 hodin cesty od Londýna vzdálených
Průměr jeho jest 3.16 m. a váha 5540 kilo-
gramů.
Královna Viktorie honosila se zvláště bo
hatstvím kašmirských šálů, i patřily jí in-
dické šály, k jichž zhotoven
bylo i 20 roků třeba a jež se teď ne
zhotovují už v továrnách indických, poněvadž
tajemství jich hotovení přišlo v zapomenutí. Ně-
které z těchto šálů jsou utkány ze zlatých nit
a jsou bohatě vyšity perlami a démanty. Vzáe-
nosti ty mají cenu několika millionů. Kolik
ubohých rodin indických bylo by bývalo zato
uchráněno před smrti hladem, kdyby byl soucit
pověděl královně, aby se ve prospěch hladovi-
cích těch zřekla ozdobné té cetky!
Viktoria
Pavel
Prusko
Bavorsko
Anglie
Sasko
Badensko
Londýn
Viktoria
11
article
K válce jihoafrické.
Stále širší kruhy anglické nabývají poznání
že by pokračování ve válce jihoafrické až do
krajnosti musilo vésti k podlomení sil Anglie
k nejvážnějším nebezpečím. Také liberáln
»Westminster Gazette« upozorňuje nejnověji, že
by válčení v Jižní Africe mohlo trvati ještě tr
léta, a že nijak není jistoty, že by skončilo
plným zdoláním Burův. Však i po skutečn
provedené anexi počaly by obtiže znovu. List
přimlouvá se proto za to, aby se s Bury vy
jednávalo za účelem smíru udělením plné své-
zákonnosti. »Tato cesta, praví časopis, byla by
pro nás zajisté zahanbující dost po mluvě,
jakouž jsme až dosud vedli, byla by možná
ale ne trvale a do budoucnosti snad méně za-
banbujíeí a méně škodnou pro naši prestiž než
nynější bezúčelné válčení, kteréž, nebude-li mu
konec učiněn, povede nutně k neštěstí.
na jakéž ani pomysliti nechcome.« . . . o
Sprostění populárního bavorského
prince Alfonsa velitelství
I. brigády jízdecké budí, ač stalo se na oslaze
zenou za jiných poct a za povýšení na generál
lieutenanta, v Bavorsku značné roztrpčení. Tím
více, jelikož skutečným důvodem pro ně byly
neshody s pruským generálem Wittichem,
Vilémem II. k pohřbu sasko-výmarského vévody
komandovaným, pro otázku — komu z nich ná-
leží při ceremoniích přednost. Trpkost prol
Prušáctvu bude tím v Bavorsku ovšem jen po-
silena.
Burův
Alfonso
Wittich
Vilém II
Prušáctvo
Anglie
jižní Afrika
Bura
Bavorsko
Westminster Gazette
12
article
Sloučení Německa se Skandinavií,
»Münch. Neueste Nachrichten«, orgán pru-
šácký v Bavorsku, kterýž ale ovšem nezastupuje
žádné vážné činitele politické, přimlouvá se, po-
čítaje s hněvem, kterýž vzbudil ve Švédsku po
stup Ruska ve finských krajích, za to, aby Ně
mecko se státy skandinavskými se spojilo. Těn
mohla by prý se v příští této říši pan-
germánské jako novým státům spolkovým
zajistiti co největší samospráva.
Dánsko prý by mohlo býti získáno tím, že
by se mu jako přištímu takovému spolkovému
státu germánské veleříše — ale jen jako tako-
vému! — vrátil severní Šlesvik!
Druhý stát skandinavský, švédsko-norský
může prý býti získán pro spojení to tím spíše
jelikož jinak kyne prý mu v budouenosti uchvá
cení Ruskem, jež bude prý najisto hledati při
mého přístupu k Severnímu moři. V pravdě
mají tyto kombinace ráz jen akademický
postrádají aktuálního podkladu,
neboť zapomíná se tu na odpor Norův a také
na okolnost, že podle zákonův hospodářské
přítažlivosti a užitečnosti i Rusko i Německo
budou si spíše hleděti přímého přistupu k moři
Středozemnímu nežli k moři Severnímu. Jinak
ale projev mnichovského listu, který rád vtěluje
v sloupce své zbožná přání Berlína, dobře
karakterisuje i rozpínavost i choutky Německa
a provázelo nikoli už jen všeněmecké, ale již
i všegermánské cíle. Snad bude mnohým aspoň
krátkozrakým výstrahou.
Zákon proti řeholím.
Münch
Norův
Německo
Skandinavie
Bavorsko
Švédsko
Rusko
Dánsko
Šlesvik
Berlín
Neueste Nachrichten
13
article
Veliký boj ve francouzské sněmovně, jak
známo, již počal,
Římský zpravodaj agencie »Paris Nouvellese
sděluje: »Zákon páně Waldeek-Rousseauův bude
míti za následek, že semkne všechny katoliky
v pevný šik. V Římě doufali, že p. Waldeck
Rousseau jedině předstírá tyto své předlohya
papež Lev XIII. byl také stále udržován v této
své illusi msgr. Lorenzellim, papežským
nunciem v Paříži, osobním to přitelem páně
Waldeckovým. Mohu s vámi sděliti, že akcie
p. Lorenzelliovy ve Vatikánu velmi klesly a že
jeho odvolání nenl než otázkou
času. Nemohou mu odpustiti, že se dal tak
mystifikovati, a tím zavinil, že Vatikán se ne-
mohl připraviti, aby vůbec zamezil anebo
alespoň zmírnil ostří těchto předloh. Z kruhů
církevních se pak ujišťuje, že tento konflikt
s republikou bude míti jiný druh odvety za ná-
sledek: Tyto předlohy z namenaj
prý konec nadšeného frankofilismu,
inaugurovaného kardinálem Ram
pollou, který tvořil po deset le
stěžejní bod papežské politiky, ač
papež sám se jí činně mnoho nezúčastnil.«
Pan Rochefort píše ke hlasování v posla-
necké sněmovně: »Brzo k tomu dojde, že mi-
lerandovci poslanecké sněmovny půjdou na pou
k P. Marii lourdské, doprovázeni Jaurěsem, Mo
přítel Holz, poslanec za Paříž, navrhl, aby se
zároveň s důvěrou ministerstvu odhlasoval do-
datek, že jest nevyhnutelným důsledkem zákona
protiřeholního odloučení církve od státu. Ale c
se stalo? Tato čásť byla zamitnuta všemi proti-
klerikály paláce bourbonského, totiž 350 hlasy
Vláda, která pronásleduje katolicisma pod zá
Paris Nouvelles
Rousseauův
Waldeck Rousseau
Lev XIII
Waldeckův
Rochefort
Jaurěs
Holz
Řím
Paříž
Vatikán
Rama
Zákon pán Waldeek
14
article
minkou, že jeho vlivem jediné Dreyfus byl od
souzen, odpírá provésti hlavní zásadu programu
st.-manděsského.« Co k tomu říci?
Dne 25. ledna bude se projednávati pře
okresním soudem ve Villejuif pře proti kněz
Janu Aigouyovi pro nedovolené nošení kle-
riky na území obce Kremlin-Bicětre, kde, jak
známo, obecní starosta nošení kněžského šatu
zakázal. Obžalovaného bude hájiti známý pa
řížský advokát pan Ménard.
Mezi odpůrci.
Rozmarnou historku vypravuje »Figaro«
V jedně z posledních schůzí francouzské sně-
movny pravil známý nacionalistický poslanec,
p. Lasies, že by dal 1000 franků za podobiznu.
na níž by se nalezal p. Waldeck-Rousseaus
známým jezovitou p. P. du Lacem. Pan Waldeck-
Rousseau přislíbil poslanci, že mu skutečně ta-
kovou podobiznu zašle. Na příhodu se za-
pomnělo, až před několika dny ministrův se-
kretář překvapil p. Lasiesa svojí návštěvou
přinesl mu obraz, po němž pan poslanec toužil
Posel p. Waldeckův zároveň žádal oněch 1000
franků, které p. Lasies byl slíbil. Jak se vy
pravuje, p. Lasies, který mimochodem řečeno,
jest boháčem, také obnos ten zaplatil. Věnuje
ho snad pan Waldeck-Rousseau do fondu pro
rehabilitaci Dreyfusovu?
Dreyfus
Aigouy
Ménard
Figaro
Laco
Waldeck
Rousseau
Lasiesa
Waldeckův
Lasies
Dreyfusův
Waldeck
KremlinBicětre
15
article
Lev XIII. a pravoslavný vládce.
Ve své rozmluvě důvěrně, kterou měl papei
Lev XIII. s kardinály, projevil velikou rados
nad psaním zaslaným jemu carem.
Psaní toto bylo odpovědí na poděkování
jež papež nedávno zaslal caru Mikuláši zai
tervenci v jisté záležitosti missie katolické v Man
žursku.
Papež pravil, že dopis jest stylisován velm
sympaticky pro jeho osobu a že car ujišťuj-
jej, že vojska jednala na jeho přímý rozkaz.
Nový program anglieké strany
liberální
Anglické noviny oznamují, že se kona
veliký tábor lidu v Bathu za předsednictv
lorda Brassoye. Na táboru jednalo se o to, aby
se upravil program strany liberální. Řeči byly
přijaty s velikou pochvalou, a nový program
byl stanoven. Hlavní body tohote jsou: Decen
tralisace polifiky, ulvoření místních zastupitelstov
pro Irsko, Škotsko a Wales, a posléze zastou-
pení osad ve westminsterském parlamentě-
Program zároveň vyslovuje se pro zmenšen
právo moci sněmovny lordů
XIII
Mikuláš
Brassoy
Man
Bath
Irsko
Skotsko
Wales
16
article
Krvavý zápas policistů s lupiči na
Malé straně.
Krvavý zápas policistů s lupiči na
Malé straně.
Poeticky klidný život na Malé straně vzrušen
byl včera kriminalistickým případem, jehož podrob
nosti čtou se jako událosl z banditských výpadů
dalekých od nás krajinách. Od zavraždění zlatnice Gol-
lerstepperové v Husově třídě na Starém městě byl to
včera prvý případ, který v ohledu smělosti a odvaby
nemá sobě rovného. V tiché ulici Letenské na Mal
straně, jejíž jedna strana je obehnána vysokou zdl
rozsáhlé Valdštýnské zahrady, včera po druhě hodině
v noci rozvinul se zuřivý zápas na život a na smr
mezi dvěma lupiči a policejní hiídkou, při které
všichni zúčastnění byli poraněni. Jeden policista
utrpěl lak značně poranění, že o uzdravení jeho se
pochybuje. Hlavní útočník zmizel a nebyl do té chvíle
vypátrán. Jeho společník, ač se rovněž o útěk poku-
sil, byl zadržen a nalezá se nyní za bezpečnými mři-
žemi.
Z dosavadního průběhu vyšetřování jakož i zji
štěním okolností na místě zločinu uvádíme o krva-
vém tomto nočním zápasu následující podrobnosti.
V trestnici pankrácské seznámili se dva mužové
jejichž minulost je propletena hojnými tresly v kob-
kách žalářních a nasvědčuje tomu, že oba jsou
schopni nejhorších činů. Jsou to Jos. Zeman, 50 roků
starý tulák, do Českého Brodu příslušný, svobodný
Václav Hála, nápadník Heleny Kopecké, poslu
hovačky, bydlící v č. 405 v Karlově ulici na Smí-
chově. Zeman trávil v pankrácské trestníci nucený
pobyt půltřetího roku pro zločin krádeže a v tét
době vícekráte udála se mu přiležitost na procház“
kách rožmlouvati s Hálou.
Husův
Zeman
Hála
Kopecká
Golo
tichý ulice
Mala
Český Brod
Karlov ulice
17
article
Trest svůj Zeman odpykal v měsíci listopadu
jeho věrný soudruh žalář opustil krátce před tím
Oběma byl sice příchod do policejního obvodu praž
ského zapovězen, ale zákaz ten jim pranic nepřeká-
žel, aby se dle libovůle podfvali do Prahy. Zejmena
Hala byl s policejními zřízenci v neustálém spojení.
Z přibytku svého v č. 405 na Smíchově byl vícekráte
odveden. Patrně k soudu. Na Štědrý den přišel po
delší přestávce k Heleně Kopecké, ale záhy opět se
vzdálil. Předešlý týden měl pokojný. Policejní zřízenci
nechali ho na pokoji.
V sobotu odpoledne dostal Hála návštěvu. Přišel
k němu Zeman, který po opuštění trestnice zdržoval
se v okolí říčanském. O rozhovoru, jaký se mez
oběma vedl, vyprávěl Zeman do protokolu, v bezpeč
nostním oddělení policejního ředitelství sepsaného
»Hála se mně ptal, proč přicházím a zdali mám něco
vyhlédnuto. Odpověděl jsem, že sám nic vyhlédnut
nemám, ale že snad můžeme se o něčem dohodnouti.
Hála pravil, že můžeme jít nazdařbůh. Oblékl se
vzal si sekyrku s krátkým topůrkem a mohutným že-
lezem a za soumraku šli jsme Karlovou třídou
k Malé straně.«
Na komisařství malostranském udal Zeman,ž
se s Hálou nahodile sešel v hostinci su Rozvařilů-
na Poříčí, toto tvrzení nesrovnávalo se však s prav
dou. Oba zlosynové vešli do jistého hostince v Ne
rudově ulici na Malé straně, kde spolu tíše rozmlou
vali a plán své výpravy osnovali. O půlnoci hostinee
opustili a ubírali se směrem k Malostranskému ná-
městí. Na výpravu byli náležitě ozbrojeni. Hála měl
šestiranový, ostře nabitý revolver, zmíněnou již se-
keru a zlodějskou lucerničku, výzbroj Zemana sestá-
vala ze železné spojky a dlouhého ostrého nože.
Zeman
Hal
Kopecká
Hála
Karlův
Rozvařil
Praha
Smíchov
18
article
Kromě toho měli ovšem ještě paklíče, pácidla, sloupky
voskové a jiné drobnější zlodějské pomůckya
přístroje,
Cesta vedla oba zlosyny podél domu »u Mon-
tágů« do Josefské ulice a později zahnuli do Leten-
ské ulice. Hála šel v tato místa jakoby na jisto. P-
trně výpravu sem už delší dobu uvažoval. Čásť Le-
tenské ulice je obehnána vysokou zdí, ohraničujíeí
zahradu Valdštýnskou, na protější straně v nedáv-
ných letech povstala řada moderních, čtyřpatrových
domů. Bylo nedlouho před druhou hodinouc v noci.
když zlosynové zastavili u vrat, vedoucích do ná-
dvoří domu č. p. 525—III., nové číslo 17, náležejí-
cího městskému radovi p. Frant. Hubáčkovi, mistr
tesařskému. Zeman vytáhl z kapsy svazek paklíčů
jedním z nich velikou půlku dveří otevřel. Lupiči zn
sebou dvéře opět přivřeli a oclli se v nádvoří, kde
se nalezají přízemní byty. Do těch zlosynové se ne-
odvážili. Také nezamířili k písárně závodu pana Hu-
báčka. Dvéře písárny nalezají se zrovna u okna do-
movnice, která by se zujisté probudila, kdyby za
slechla šramot z tohoto směru.
Lupiči tudíž zaměřili přímo do vnitiku domu.
Těžké skleněné dvéře, do chodby vedoucí, sice vrzly.
ale zlosynové nebyli přece prozrazeni. Domovnice
Albína Kostková se domnívala, že některý pozdní
obyvatel domu vrací se v pozdější dobu do peřin
Zeman s Hálou ubírali se po schodech do druhého
patra, osvětlujíce sobě ceslu zlodějskou lampičkou
Přišernou svojí noční návštěvou poctili zlosynové
přibylck paní Bohuslavové, vdovy po sládku. Zeman,
obratný a osvědčený znatel zámků, pomocí pakliče
hravě otevřel dvéře, do chodby příbytku vedoucl,
Hála
František
Hubáček
Zeman
Hu
Albín Kostková
Bohuslavová
josefský ulice
19
article
Vnikli do jednoho pokoje, prohledali jeho vnitřek
důkladně, ale kromě značného množství různých šatů
nenalezli tam nic ku snadnějšímu odnesení. Šaty lze
těžko zpeněžit a v zastavárnách by je chytili. Z tohoto
pokoje odešli lupiči do místností sousední, ale ani
tam nepořídili. Právě v tom okamžiku, když chtěli
odejít, vstoupila do chodby se světlem v ruce paní
Bohuslavová. Slyšela již delší chvíli šramot, ale do-
mnívala se, že ho způsobila služka. Teprve když zna-
menala, že kroky jsou mnohem pádnější a že jich j
také více než od jednoho páru nohou, vyšla vdova
do chodby. Spatřivši tam dvě mužské postavy s
zlodějskou lampičkou, ulekla se ovšem nesmírně a vo-
lala o pomoc. Také služka drahnou chvíli již ne-
spala a ta opět se domnívala, že šramot v chodbě
a pokojích způsobila její zaměstnavatelka. Jakmile
však slyšela poplašné volání o pomoc proti zlodějům
upadla služka do mdloby
Lupiči chvatněji než vzhůru, sestupovali dolu.
Ani jim nezbylo času, aby opětovali pokus navštívt
také příbytek nájemníků v prvém patře.
V tutéž dobu ubírala se Letenskou ulicí policejní
hlídka, sestávající z nadstrážníka Václava Kabát
níka alstrážníka Jana Váně. Jakmile policisté př
šli k domu č. pop. 525—III., uslyšeli šramot, tichou
ulicí zřetelně se rozléhající. Pochůzel z nádvoří domu
jehož vrata byla pootevřena. Tyto okolnosti byly po-
licistům nápadné a proto vstoupili do nádvoří, kdes
tváří v tvář, ovšem ve tmě, setkali s prchajícím
lupiči.
»Co jste tam dělali?« tázal se jich nadstrážní
Kahátník.
Hála odpověděl hlauem, nejevícím pražádné roz
čilení: »My zde bydlíme a jdeme na flám!«
Policisté tvrzení tomu nedůvěřovali a vyzvali
oba muže, aby se s nimi vrátiti k domovníkovi, aby
totožnost jejich byla zjištěna. V nejbližším okamžikr
již rozpoutal se mezi oběma stranami nejzuřivějš
zápas.
Šata
Bohuslavová
Kabát
Váně
Hála
tichý ulice
20
article
Strážník Váňa šel napřed k obydlí domovnice
té příležitosti chtěli zlosynové použít k útěku. Nad-
strážník Kabátník postřehl jejich úmysl a uchopil
nejblíže stejícího muže (byl to Hála), jejž pevně
držel za límec kabátu. Lupič nelenil však, vytáhl
z kapsy sekeru a zasadil policistovi tak mocnou ránu
do hlavy, že Kabátník klesl na vrata. Na těchto
ještě včera dopoledne byly znateluy četné stopy
krvavé. Útočník nepřestal však na jednom úderu.
Ještě než se policista mohl vzpamatovati, udeřil ho
lupič po druhé a sice do pravé ruky, na níž mu
způsobil hlubokou sečnou růnu. S vynaložením
veškerých síl Kabátník se vzchopil a pevněji
semknul hrdlo útočníka. Oba potýkali se spolu t
do prostřed ulice, kde lupič vytáhl revolver a z bez-
prostřední blízkosti na policistu vypálil čtyři rány.
Prazvláštním řízením náhody ani jedna netrefila
nadstrážníka. Všechny kulky fičely mnu těsně kolen
hlavy, jak při výslechu policista udával. Kabátní
vytrhí jednou rukou lupičovi z ruky sekyrku
druhou chtěl chytit revolver. Ale zlosyn vrazil do
něho s takovou prudkosti, že policistu zavrávoral
upadl. Klesaje, měl ještě tolik síly, že útočník
udeřil sekerou do hlavy a způsobil mu asi značn
poranění.
Váňa
Kabátník
Hála
21
article
Tento zápas na život a na smrt mezi Kabátní.
kem a lupičem trval delší chvili a tu lze s oprávně
ným podivením vytknouti, proč policista netasi
šavli neb svůj služební revolver dříve, když moh
pozorovati, že situace je velmi kritická. Úřadní zpráv
síce uvádí, že policista nemohl revolver z pouzdra
svého vytáhnouti, poněvadž měl v jedně ruce sekyrku
Ale proč ji neodhodil? Ve tmě byla by zlosynov
pranic neprospěla. Že ze sousedních domů nepřikva
pil policistům nikdo ku pomoci, vysvětlují všichni
obyvatelé, kteří se pouličním timlo rámusem probu
dili, že pouliční šarvátku považovali za rvačku
opilců. Stává se v těchto končinách častěji, že pozdní
chodci servou se a nikomu nikdy nenapadne, aby se
do jejich sporu přišel vmísiti. Hlukem probuzená
vyšla z domu také domovnice Kostková se svým
podnájemníkem tesařem Krausem. Nalezli dvéře po
otevřené a v domnění, ža je kdosi z domu zapomně
zavřit, opět je zamkli. Oba tvrdí souhlasně, žez
klubka zápasníků ozývaly se výkřiky: »Pomoc! Po-
moc!« Ale nikdo nevolal, že jsou to zlodějí a tak
přesvědčení, že nastal zápan muzi civilisly a vojáky.
odebrali se opět na lože. Podivnější jest, že z neda-
leké hasičské strážnice po několikerých výstřelec
nikdo se nepřišel píditi, co zavdalo příčinu ku stří
lení. Lupič, který neměl už žádné zbraně, byl bys
jim dostal zrovna do náruče.
Policista Kabátník klesl na dlažbu, po níž z ra
na hlavě a ruce rozlévala se krev ve značném množ-
ství. Útočník použil té chvíle a dal se na útěk smě
rem k Brusce. Ulice byla liduprázdná, nikdo mu
útěku nebránil.
Kostková
Kraus
Kabátník
22
article
Mezitím, co Kabátník zápasil s jedním lupičem
utkal se policista Váňa s druhým zlosynem. Zeman
chtěl se vyprostiti strážníkovi tím způsobem, že ho
několikkráte železným svorníkem udeřil do hlavya
do pravé ruky, na niž mu zejmena ukazováček značně
pohmoždil. Strážník Váňa jednal obezřetněji. Jakmile
seznal, že zdoděj na něho útočí, vyláhl šavli a tři-
kráte jej sekl do hlavy. Než se tak stalo, byl i Váň
několikkrát udeřen. Zlosyn, jemuž se krev z ran i-
nula, na útěk nemohl se odvážiti. Když pak se nad-
strážník Kabátník poněkud vzpamatoval, odvádě
Váňa zloděje na policejní strážnici. Byl to průvo
tří mužů, z nichž krev se řinula a její stopy byly
ještě včera znatelny v ulicích od místa zápasu a
ke komisařství.
Na strážnici nastala ihned zimniční činnost. Te-
legrafické a teefonické rozkazy udělovány byly na
všechny směry za účelem vypátrání a dopadeni
uprchlého zlosyna. Dte vypravování Zemana jmeno-
val se uprchlý útočník Procházka, ale teprve později
udal, že jmenuje se správně Hála.
Kabátník
Váňa
Zeman
Procházka
Hála
23
article
Popis uprchlíka byl ještě v noci oznámer
všem strážnícím a komisařstvím, dále nočním hlid
kám a okolním četnickým stanicím. Václav Hál
je přes 30 roků starý, menší zavalité postavy, v pře
du hlavy má lysinu. Uprchl bez čepice, která byla
později nalezena na místě zápasu. Poněvadž dle
tvrzení policisty Kabátníka má poranění na hlavě o
sekery, byli o krvavém zápasu vyrozuměni také lé
kaři a nemocnice. Hála měl na sobě dlouhý zimník
a černé kalhoty.
Policejní lékař pan dr. Ullrich na strážnici pře-
devším poskytl pomoc nadstrážníku Kabátníkovi
Týž byl stížen silným dávením, které bylo známkou
otřesení mozku. Kabátník má pěť ran na
hlav ě. Jedna jest 8 cm. dlouhá, ostrých okrajů
sahá až na kost. Mimo to má poranění na hřbelu
nosu a těžké, až na kloub sahající 10 cm. dlouhé
poranění na pravé ruce; veškerá tato zranění byla
způsobena sekyrou. Plášť je na několika místech
prosekán, což nasvědčuje o krvelnčné zuřivostí útoč-
níka. Klobonk policisty byl na okraji prostřelen.
Hál
Kabátník
Hála
doktor
Ullrich
centimetr
24
article
Strážník Váňa má tržnou ránu na pravém uka
zováčku a několik podlitin krevních na hlavě. Plášt
měl na několika místech proťatý.
Zatčený lupič Zeman má dvě sečné rány na
hlavě a jednu za pravým uchem. Tuto dostal patrně
v tom okamžiku, když chtěl prchnoutí.
Mezi ošetřováním těžce zraněného Kabátník
byla požádána záchranná stanice za vyslání ambu
lančního vozu, v němž byl policista odvezen do
všeobecné nemocnice.
Celý policejní aparát počal zimničně pracovat
již v nejprvnějších hodinách ranních. Lupič Zeman
byl v poulech a v průvodu čtyř ozbrojených polici
stů dopraven z malostranské strážnice do bezpeč
nostního oddělení policejního v Bartolomějské ulici.
kde podroben byl vyšetřujícím komisařem panem
Protivenským obšírnému výslechu. Pátrání řídil ché
tohoto oddělení p. rada Olič. O zevrubné vylíčení
děje postaral se správce malostranského komisařstv
pan dr. Samuel
Poněvadž stav zrančného policisty Kabátník
označen byl za velmi vážný, odebral se k vyslech-
nutí jeho do nemocnice koncipista pan Knotek. Při
výslechu mluvil Kabátník zřetelně a byl při úplném
vědomí, ačkoliv z nebezpečí ještě nevyvázl.
Na stole u vyšetřujícího komisaře nalezá se če-
pice uprchlého Hály, rozlříštěná zlodějská lucerní-
nička, v Letenské ulici po rozbřesknutí nalezená
dále dlouhý, černý nákrčník s červenými puntíky
který útočníkovi byl při zápasu utržen, Hálův tevol
ver, z něhož byly čtyři kulky vypáleny, velký že-
lezný svorník a sekera.
Lupič Zeman k činu úplně se přiznává. Vy
pravoval do nejmenších podrobnestí, jak přijel z Ř
čan do Prahy, o cestě své k Hálovi, o noční výpravi
na krádež do Lelenské ulice a o zápasu s policistou
Váňa
Plášt
Zeman
Protivenský
Olič
doktor
Samuel
Kabátník
Knotek
Hála
Hálův
bartolomějský ulice
Letenská ulice
Praha
Lelenský ulice
25
article
Uvedl také, že chtěl strážníkovi šavli vyrvati; třikráke
pokus, zmocniti se šavle, opakoval, až teprve po třeti
chytil ji za koš. »Vytrhl jsem mu šavli — pravil
doslova — a chtěl jsem ji přes koleno přelomit, ale
strážník mně ji opět po velkém zápasu vzal. Pak
jsem sáhl do kapsy pro nůž a několikrát jsem se
ním ohnal. Co se dělo mezitím s Kabátníkem, ne-
vím. Zahlédl jsem jen, že se potýkali a že při tom
zavzněly asi 4 výstřely.«
Po ukončení výslechu Zemana byla k vyšetřují-
címu komisaři předvedena Helena Kopecká, 54letá
posluhovačka, u níž Václav Hála bydlel. Kopecká
má v domě č. p. 405 v Karlově ulici na Smíchově
najatý malý byt, z něhož platí týdenní nájemné 1 zl.
30 kr. Tato partaj nebyla v domě s velkým potěše-
ním viděna, poněvadž policejní zřízenci často tam
docházeli pátrati po Hálovi. Policejní orgány v do-
mnění, že Kopecká má účastenství na lupičské vý-
pravě svého podnájemníka, včera časně z rána ji
zatkly. K výslechu byla přeďvedena také švadlena
rukavic, u Kopecké v podnájmu bydlící.
Jeviště nočního krvavého zápasu v Letenské ulici
bylo včera po celý den navštěvováno velkým počtem
obecenstva. Ve vnitřním městě rozšířila se zpráva
o srážce lupičů s policisty časně z rána a způsobila
značný rozruch.
Pátrání po Václavu Hálovi až doposud jest bez-
výsledné. Dnes ze spisů trestních zjištěn podrobný
popis uprchlíka. Hála jest v roce 1847 narozený, do
Křenku u Karlína příslušný. Podobizna jeho zařa-
děna jest také do alba zločinců. Policejní deteklivov
se správcem p. Vejříkem pronásledovali Hálu až do
Černého Kostelce a odtud do Brandýsa n. L. Lupiš
patrně nalezl bezpečný úkryt u některého svého
známého.
Zatčený Zeman byl dnes v poledne odvezen
k trestnímu soudu do vazby
Kabátník
Zeman
Kopecká
Hála
Vejřík
L Lupiš
Karlov ulice
Smíchov
Letenská ulice
Křenek
Karlín
Kostelec
Brandýs
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Celní kvitance. Nejněmečtějšími byly
ode vždy úřadové celní. Ti nerozeznávali ani
mezi vnitřní a zevnitřní řečí úřadní a vedli si
dle předpotopního jakéhos nařízení z r. 1836, vyda-
ného za nejtužšího absolutismu a germanisace vlády
Metternichovy. To byl až do vydání jazykových
nařízení celních úřadníků korán. Po dobu, co
byla jazyková nařízení v platnosti, zavládla tam po-
někud jiná, však od úplné rovnoprávnosti rovněž
velmi daleká praxe, šetřilo se ale rovnoprávnosti
jazyka našeho aspoň potud, pokud šlo o strany.
Od té doby, co na rozkaz pánů Pergeltaa
Fůnka Clarův výnos proveden byl do poslední
důslednosti, zase je v celních úřadech němčina
výhradným úřadním jazykem. Navzdor zaru-
čené rovnoprávnosti, navzdor § 19. a přes
to, že nenalezl se dosud ani jediný fanatický
obhájce úřadní němčiny, jenž by dovedl
uvésti jediný platný zákon nebo státní akl,
s platností zákona, kterým by se panství něm-
činy odůvodniti dalo. Největší zlořád páše se
nacelním úřadě s tak zvanými celními kvítan-
cemi, které dle výkladu tohoto úřadu, či těch,
kteří v něm komandují, musejí býti německé.
Celní úřad na tom trvá a domnívá se, že od-
porem svým při vyclívání zboží donut
strany, aby se Němcům podrobily.
Jsou ovšem mezi nimi některé — žel, že
mnoho jich není. — které si to libit nedají
a jež neodstraší kreatury přítele národa českého
pana Böhma-Bawerka, který tolik již byl si spo-
lečně s panem Spensem získal zásluh o uspe-
kojení národa českého a o zažehnání obstrukce.
Metternichův
Clarův
Němec
Böhm
Bawerka
Spens
Pergeltaa Fůnka
27
article
Některé z těchto stran buď již tak učinily, neb
jsou k tomu odhodlány, hledati práva u povo-
lané instance v této věci. Bylo by dobře, kdyby
strany, jimz byty na celním úrade vnucován
německé kvitance v této věci se nepodaly, nýbrž
aby na právu svém trvaly a obětovaly drobet
toho času a nákladu v zápasu za právo jazyka
našeho. Iniciativy ve směru tom mohly by se
ovšem ujati naši obchodní spolkové.
— Úřadní sčítání lidu. Pěkný doklad,
jak spolehlivými budou číslice letošního sčítání
lidu všude tam, kde »úřadní« tento výkon pro-
vádějí Němci, vídíme také v Zábřehu, v němž
vládne neobmezeně známý, z Pruska přivandro-
valý továrník Hermann Brass. Zábřezský tento
paša a zuřivý germanisátor, užívá i při sčítáni
své moci a provádí na Češích, v jeho závodu
zaměstnaných, nejhrubší násili. Hermann Bras
předvolává si dělníky u něho pracující, kteří se
ve městě neb sousedním Rudolfově přihlásii
s obcovací řečí českou, do své kanceláre
a vyhrožuje jim, že je, nedají-li své
udání ve sčítacím archu přepsat, vyžene
z práce. Na tom však není dosti: Brass zna-
silňuje i rodiče a příbuzné svých dělníků, nebot
posílá tyto domů s výhrůžkou, že je z práce
propustí, nezmění-li rodiče jejich svého udání
nepřihlásí-li se a obcovací řeči německou. Od-
cizí-li někde hladovíci dítě skývu chleba neb
housku, bývá citelně potrestáno, ale zábřezskému
Prušáku Hermannu Brassovi a s ním žádnému
z německých násilníků, kteří okrádají na nich
závislé Čechy o nejdražší, co mají, o mateřský
jazyk, ani vlas na hlavě se dosud ne-
zkřivil.
Němec
Hermann Brass
Čech
Hermann Bras
Rudolfův
Prušák
Zábřeh
Prusko
28
article
— Olomoncký arcibiskup Kohn a ma-
tičné gymnasium ve Vyškově. Píše se nám
z Vyškova: Před dvěma roky otevřeno bylo v
Vyškově matičné gymnasium za příkladné obě-
tavosti veškerého občanstva. I nejchudší živ-
nostník obětavě podporuje gymnasijní matici.
aby ústav nejen se udržel, ale i dobře pro-
spíval. Každý vlastenec jest přesvědčen o vý-
znamu jeho v ohledu národním, kulturním i ho-
spodářském ve městě, které teprve před rokem
vyrváno bylo z nadvlády německé. Výjimku činí
arcibiskup olomoucký Kohn. Jedná se právěo
stavbu budovy. Gymnasijní matice před rokem
obrátila se k němu s prosbou, aby daroval sta-
vební místo, případně prodal anebo vyměnil za
jiné. Prostírají se totiž pozemky velkostatku
arcibiskupského mezi městem a nádražím, ve
směru pro školu nejvýhodnějším a v němž město
samo jedině rozšiřovati se může. Po dlouhém
čekání, prodlužování, žádost z amítnuta. Vý-
znamno jest, že odmítnutí došlo gymnasijní ma-
lice na Štědrý den. Celý křesťanský svět oslavuje
den ten jako den lásky. Jinak arcibiskup Kohn.
Jemu jest dnem politické msty. Chtěl se v -
mstiti za to, že občanstvo zdejší zvolilo za V.
kurii volitele lidové a neposlechlo diktátu jeho
a zdejší fary. Gymnasíjní matice jedná práv
o zakoupení jiného místa a jest na celé české
veřejnosti, aby sbírkami nahradila, co nekřesťan-
ským způsobem katolický arcíbiskup odepřel. Pr
budoucnost záležitost tato snad mnohé na Vy-
škovsku poučí, že třeba činiti rozdíl mezi kte-
stanstvím, učením lásky a klerikalismem, který
za vlády arcibiskupa Kohna tak neblaze zarývá
své spáry do těla naší Moravy
Němečtí zuřivci proti českému
knězi. Ze Svitav na Moravě se nám píse
Ku zprávě ze dne 19. ledna třeba podotknouti
že katecheta, o němž jsme se zmínili, nejme
Kohn
Vyškov
Vý
Svitava
Morava