1
masthead
V Praze, ve středu dne 26. června.
Praha
2
masthead
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
4
article
Na »Mlárodní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Mariánské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
mariánský ulice
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Přípravné práce nové sněmovny.
Z Vídně, 26. června. Poslanecká sněmovna
jest ustavena. Její bureau jest zvoleno. Dnes
dopoledne o 10. hodině sejde se konference
předsedů, by stanovila pracovní program pro
nynější kampaň a také klíč pro volby výborové.
Budou sice některé komise menší, nežli byly,
totiž26členné, ale budou též zřízeny komise
52členné.
To jsou sbory, které jsou počtem svých
členů větší nežli některé zemské sněmy. To jsou
malé parlamenty ve velkém parlamenté a jakkoli
chápeme příčiny, pro kteréž se příslušní činitelé
rozhodly pro komise veliké, nemůžeme se
zhostiti pochyby, zdali tam bude pracováno tak
rýchle, jak jest žádoucno, nemyslíme v zájmu
státu a vlády, nýbrž v zájmu cti poslanců sa-
mých. Máme tu na zřeteli na př. výbor legiti-
mační.
Tomu jest přikázáno 100 mandátů prote-
stovaných. Povinností jeho jest tyto záležitost
vyříditi nejrychleji a s největší přísnosti. Je-
některý mandát získán prostředky nepoctivými.
budiž bez milosti zrušen. Štít, se kterým vstu-
puje poslanec do sněmovny, musí býti čistýa
je-li poskvrněn, budiž mandát jeho nositeli
vrácen voličstvu.
Vídeň
8
article
Spor chorvatsko-maďarský.
9
article
Z Vídně, 26. června. Těžisko sporu ma-
darsko-chorvatského přeložilo se dnes ze Zá-
hřeba a Pešti do Vídně. Sem přibyli
včera maďarský min. předseda dr. Wekerle
a chorvatský bán hr. Pejačevič. Oba budou
přijati dopoledne císařem ve slyšení, které sou-
visí s demisí hr. Pejačeviče. Jest jisto, že
s hr. Pejačevičem odstoupí také všichni
chéfové chorvatské vlády. Tolikéž jest jisto, že
změnou vlády chorvatské konflikt maďarsko-
chorvatský nebude urovnán a také nikoliv umír-
něn, nýbrž stupňován a přiostřen a že přenesen
bude z maďarského sněmu říšského na půdu
království chorvatského.
Telegramy záhřebské ohlašují bojovnou vý-
pravu proti novému bánovi Rakodczay ov
presidentu nejvyššího soudu chorvatského, o kte
rém dostávají se na veřejnost zprávy, svědčící
doktor
Wekerle
Pejačevič
Vídeň
Pešť
10
article
že jest o krvelačný tyran, který se nerozpako-
val pět osob, mezi nimi dvě ženy, dáti po-
praviti.
Z Pešti, 26. června. Poslanec Supilo
prohlásil, že bán chorvatský byl k demisi do-
nucen a že ji nepodal o své újmě. Poslanee
Vrbanič prohlásil, že v obstrukci bude po-
kračováno do ledna a mine-li snad pro maďar-
skou vládu léto příjemně, bude za to zim
velmi nepříjemně horkou. Marně spekulují Ma-
daři, že Chorvaté uspořádají revoltu politického
rázu. »Hr. Apponyi«, pokračoval Vrbanič.
»nás poučil, abychom trvali při zákonech. Ty
jsou naší tvrzí nejpevnější. Co se stalo před
dvěma léty v Uhrách, uděláme nyní v Chorvat
sku my.« Chorvatští poslanci ujišťují, že po-
vedou boj do krajnosti.
Z Pešti, 26. června. Nežli hr. Theodor
Pejačevič včera večer odjel do Vídně, do-
stavili se k němu všichni chorvatští poslanci, by
se s ním rozloučili a doprovodili jej vozmo
k nádraží, kdež uspořádali mu srdečné pocty.
Supit
Chorvat
Pejačevič
Pešť
Ma
Hradec
Uhry
Vídeň
11
article
Hr. Pejačevič pravil: »S klidným svědomím
opouštím úřad svůj. Učinil jsem vše, co mi ká-
zalo svědomi moje. Jednu věc jenom nechápu;
František Košut podal osnovu zákona, kterou
František Košut ve sněmovně poslanecké ne-
dovede prosaditi. Proč mám provésti důsledky.
proč mám odstoupiti já? Tak může, se stát, ž
co nevidět ministr (orby) Daranyi podá
osnovu zákona, pro kterou snad padne můj
nástupce.«
Z Pešti, 26. června. Listy rozšiřují zprávu,
že Chorvatům podařilo se dostati do kabinetní
kanceláře císařovy pamělní spis, ve kterém vy-
ličují se hospodářské poměry v zemích koruny
uherské. Dosud se nepraví, kdo spis ten pa-
novníkovi dodal. Jmenují hr. Peja čeviče,
ale také tvrdí, že čelný šlechtic byl dodatelem
a dokládají, že strana neodvislosti bude se věcí
tou zabývati v nejbližší své schůzi
Z Vídně, 26. černa. »Frdbl.« sděluje
z Pešti : Situace jest neutěšenou. Rozšířena jest
pověst, že specielní podrobná debata o želez-
niční předloze bude odložena.
Ze Záhřebu, 26, června. (»Frdbl.«) H
Pejačevič podal demisi, poněvadž odepřel
souhlas k zamýšlenému propuštění obou odbor-
ných chefů, Nikoliče a Rojce.
Pejačevič
Košut
Daranyi
Chorvat
Pejo
Nikolič
Rojc
Hradec
Pešť
Vídeň
Záhřeb
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 26. června. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 22. t. m.
dvor. radovi nejvyššího kasačního soudu, Juliu Frey-
selsfeldovi z Chitry, u příležitosti vyžádaného přelo-
žení na trvalý odpočinek titul senátního presidenta.
— Císař jmenoval mimořádného profesora, dra. Jiřího
Polívku, který měl titul a charakter řádného univer-
sitního profesora, řádným profesorem slovanské filo-
logie na české universitě v Praze.
Z Vídně, 25. června. „W. Z.“ oznamuje: Mini-
sterstvo vnitra ve srozumění s ministerstvem orby
schválilo změnu stanov Západočeského báňského
akciového spolku ve Vídni, na níž se usnesla valná
hromada akcionářů dne 11. dubna 1907.
Z Vídně, 26. června. „W. Z.“ sděluje: Minist
kultu a vyučování propůjčil první až šesté třídě
dívčího lycea s českou vyučovací řečí v Č. Budějo-
vicích pro školní rok 1906/7 právo veřejnosti, jakož
i právo, konati maturitní zkoušky a vystavovati plat-
ná vysvědčení maturitní.
Frey
Polívka
Vídeň
Praha
Č . Budějo
báňský akciový spolek
13
article
Z Vídně, 26. června. „W. Z.“ oznamuje: Císař
schválil rozhodnutím ze dne 19. t. m. na základě
rozkladu ministra císařského a královského domua
zahraničních záležitostí odvolání mimořádného vy-
slance a splnomocněného ministra v Bělehradě, Mo-
rice sv. pána Czikana z Wahlbornu, a jmenoval zá-
roveň mimořádného vyslance a splnomocněného mi-
nistra v Riu de Janeiro hr. Forgacha z Chymesua
Gascu za současného odvolání z jeho dosavadního
působiště mimořádným vyslancem a splnomocněným
ministrem na královském srbském dvoře.
Z Vídně, 26. června. (K. k.) „W. Z.“ ohlašuje:
Ministr spravedlnosti přesadil notáře ve Veselí nad
Lužnicí, dra. Jaroslava Ponce, do Sobotky. — Ministr
kultu a vyučování schválil zkušební komisi pro učite-
le hudby na středních školách a na učitelských ústa-
vech v Praze v jejím dosavadním složení pro studijní
rok 1907/8 až 1909/10, jakož i německou zkušební
komisi pro učilele slenografie v Praze v jejím dosa-
vadním složení pro studijní rok 1907/8.
Czikan
Forgach
Ponec
Vídeň
Bělehrad
Rio jít Janeiro
Veselí nad Lužnice
Sobotka
Praha
14
article
Haagská konference míru.
15
article
Z Haagu, 25. června. (K. k.) První užší komise
I. komise sešla se dnes odpoledne za předsednictví
Bourgeoisa. Jménem ruských delegátů přednesl Mar-
tens čtyři návrhy, jménem německých Krieger jeden
návrh, které vesměs obsahují zlepšení smlouvyo
smírné úpravě mezinárodních sporů. V americkém
návrhu ke Dragově doktrině se praví: použití moci
k vymahání dluhů, které vznikly ze smluv soukro-
mých osob se státy, může býti svoleno pouze v tom
případě, byl-li již učiněn rozhodčí nález, který sta-
noví obnos, jejž dlužník v době, povolené mu k do-
stání závazku, má na dluh zaplatiti. První užší ko-
mise jmenovala náměstkem předsedy Fusinatu (z Ita-
lie), tajemníkem d' Estournellesa de Constant (z Fran-
cie) a zpravodajem svob. pána Guilleauma (z Belgie).
Dragův
Fusina
Haag
Mar
Ito
Fran
Belgie
d ' Estournelles jít Constanta
Guilleauma
17
article
Král Eduard a moda.
Král Eduard a moda.
Při vší politické činnosti nachází král Eduard
přece ještě čas, aby se dle starého zvyku uplatni
jako tvůrce módy. Vykázal již módě nastávající sai-
sony novou dráhu, zavedl velkou hůl. Tato nová hůl
není sice tak neforemná, jako hole posledních dan-
dyů, ale přece značně vyšší než hole, jaké se nyní
Za svého pobytu v Biarrici král tuto hůl pečlivě
vyzkoušel, neboť, jak známo, není nikterak lehkým
uměním nositi hůl elegantně a také v tom nespadl
žádný mistr s nebe, ale nová hůl zamlouvala se králi
tak, že ji ještě v létě chce zavésti do anglické spo-
lečnosti. Ovšem bez důstojného vystupování a bez
podpůrné elegance uměleckého krejčího nelze touto
novou módou dosáhnouti úspěchu. Ruka zvedne se
touto holi až do výše prsou; ušlechtilost a klidná
gracie v poioze ramene je tu nezbytna a kdo to ne-
dokáže, nebude činiti dobrý dojem.
Eduard
Eduard přece
18
article
Ačkoli byl král Eduard povždy vládcem v říši
panské módy, přece nebyl nikdy pro výstřednost
v oděvu. Jeho vkus nesměřuje k vynikajícímu a osl-
ňujícímu, nýbrž vždy k typu dobře oděného muže.
Jeho umění v obleku vrcholí v praktickém a úhled-
ném. Zvláštní klobouky nebo podivně střížené kabáty
vždy odmítal. „Klid a usedlost,“ tak prohlásil kaysi.
„jsou známky oděvu dokonalého gentlemana“
Šperky u muže odsuzuje rozhodně. U vlastního oděvu
uvažuje především, co mu nejlépe sluší; denní móda
hraje tu velmi podřízenou úlohu. Tak ca stává, že
na jeho oděvu nelze pozorovati v podstatě nic zvlášt-
ního a nápadného. Vous jeho jest pečlivě přistřižen
a všechny části oděvu, klobouk, kabát, kalhoty a boty
spcjují se v dokonalou harmonii. Nikdo neviděl krále
na příklad z vlající kravatou, jaká jest oblíbena
v uměleckém světě francouzském, ale přes tuto ne-
nápadnost nebo vlastně právě následkem této ne-
nosí.
nápadnosti je král Eduard nejlép oděným mužem
v Anglii.
Eduard
Šperk
Anglie
19
article
Neváhá však také vnésti do barev nebo forem
nový energický tón, potřebuje-li móda popudu, což se
ovšem děje jen prote, aby se do módy uvedl pohyb.
Před několika lety zdál se mu černý salonní kabát
příliš tyranským; jednoho krásného dne objevil se
v tmavomodrém kabátě se stejnobarevnou vestoua
kalhotami a aby dal protestu ještě větší důraz, měl
v knoflikové dírce červený květ. Legenda, že král
každý oděv oblékne pouze jednou, jest smýšlenkou.
Pak by potřeboval ročně více než 1000 oděvůa
jeho krejčovský účet přesahoval by 200.000 K. Pře-
hnané představy vznikly nejspíše z té okolnosti, že
král nikdy neobléká týž oděv dvakráte po sobě. Má
arci ohromnou zásobu šatstva, alo roční přírostek
je sotva větší než třicet oděvů. Naopak, král, jenž
má v látkách a krejčovství neobyčejné odbornéa
technické znalosti, neplýtvá pro svou garderobu ni-
kterak penězi a ceny, které platí, nejsou přehnaně
královské. Za kalhoty dává 40—50 K, oblek stojí
nanejvýše 200 K a frak 300 K. Jeho krejčovský účet
páčí se ovšem na 24.000 K ročně, ale nejvyšší obnos
z toho pohltí nepoměrně drahé uniformy, neboť jest
chefem nemeně než 30 pluků a pro každý musí míti
stále připravenou úplnou výzbroj.
20
article
= Sultán a clown. Ve dnech, kdy Abdul Hamid,
vládce všech věřících, překoná svou těžkomyslnost
a zbaví se na čas stálé úzkosti o svůj život, jest padi-
šah přítelem radostného veselí a v takových chvílích
je lehko splniti jeho pfání. Zvláštní zálibu má sultán
pro vycvičená zvířata a jich cvičitelé nohou se u ně-
ho tehce dostati k moci a vážnosti. Před několika
lety navštívila Cařihrad francouzská cirková společ-
nost, ale obchody byly špatné a za dva dni vsadil
impresario celou společnost opět na loď a chystal
se odplouti do své vlasti. Zvon zazněl již po druhé
kodjezdu, v tom však nastal na parníku rozrůch.
Na palubu přišel oddíl tělesných gardistů sultano-
vých; měli rozkaz jakýmikoli oběťmi docíliti zrušení
smlouvy, která clowna Augusta vázala sa impresaria.
neboť August měl se svým prasetem „Juliem“ přijíti
ihned do Yildizu. Impresario dal si říci a clown ubí-
ral se spokojeně s „Juliem“ do paláce, kdež byl přijat
s knížecím pohostinstvím. Druhého dne byl clown
jmenován „intendantem“ jakéhosi resortu a z roz-
kazu padišahova vykázán mu roční pat 12.000 fr.;
zaopatření a byt. Denně přicházel se svým prasetem
před sultána a „Julius“ tančil čtvrt hodiny své pi-
ronetty, což vládce všech věřících stále bavilo. Te-
prve po několika letech směl se August vrátiti do
vlasti. Přišel do Francie jako bohatý muž a zahrnut
drahocennými dary sultánovými.
Hamid
Augusta
Julius
Impresario
Cařihrad
Francie
21
article
= Konec „šťastného“ hráče. Kdo byl poslední
nebo předposlední zimu v Monte Carlu, pamatuje
se jistě na jméno Henneberg — byl to čtyřicátník
jednoduše oděný, s typickými tahy hráče, poněkud
vpadlými tvářemi a horečně se lesknoucíma očima.
Pán ten byl i pro staré habitués a pro bohaté Ame-
ričany sensací, neboť hrál od premier coup často
až pozdě do noci trente et quarente a jen s nejvyšší
sázkou: 12.000 franků. Často, když přišla serie, ku-
pily se bankovky až do výše půl metru a někdy zmi-
zela hora za krátko, načež Henneberg hrál u jiného
stolu ve stejné výši. Často chodil od stolu ke stolu
a pozoroval vzrůst nebo klesání hromady bankovek,
nezřídka měl takto ve hře čtvrt milionu. Vyhrával-
a již se rozšířila pověst, že hra s nejvyšší jednotkou
jest bezpečná, neboť tak jest nemožno nebezpečné
zdvojnásobování sázky. Henneberg, rodem Polák,
bydlel v Cannes a jezdil s jedním přítelem a jedním
bankovním úřadníkem denně automobilem do Monte
Carla. V Nizze vysadil svou krásnou choť v Palais
de glace a večer ji na zpáteční cestě odvezl opět do
Cannes, nikdy nesměla s ním vkročiti do kasina.
Přítel pomáhal mu při kontrole obrovských sázek
a bankovní úřadník nosil peníze, nebo v případě.
potřeby opatřil na rychle vydaný chek z blízkého
Credit Lyonnais novou zásobu. Za poslední dvě zimy
vyhrál prý Henneberg tímto způsobem několik mi-
lionů. Nyní dochází z Nizzy zpráva, že se tam po
ztrátě celého jmění zastřelil. — Velcí a malí proroci
systemů utichli. Stará písnička — zajímavá v tomto
případě jen fortissimem vášně velkého slohu.
Henneberg
Polák
Monte Carlo
Cannes
Nizza
Palais jít glace
blízký Credit