V Praze, v pátek dne 2l. června.

K číslu 169. Čislo v Praze za 2h. a na venkově za 4h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDN

LSIY Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce. a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. K jednání o volbě předsednictva poslanecké sněmovny. Z Vídně, 21. června. Mezi naléhavými sta- restmi vlády nejnaléhavější jest volba předsed nictva. Že tomu tak, bylo patrno včera v konfe- renci předsedů klubů, kde vládu zastupoval předseda ministerstva bar. Beck. Několikráte za sáhl bar. Beck do debaty. Vykládal sice, že vláda prý samozřejmě nechce a nemůže míti žádného vlivu na volbu předsedy, poněvadž volba tato je výhradnou věcí sněmovny, než hned potom do znal, jak velice je vláda na volbě té interesována proto hledčl svým vlivem a svými výklady půso- biti k tomu, aby sněmovna volila předsedu tak jak vláda má na tom zájem, t. j. z řad něme- ckých, určitěji řečeno: křesťanského sociála. Že se pro tohoto kandidáta, kterým jedině jest dr. Weiskirchner, vyslovili Poláci, jistě se nestalo bez dohody s bar. Beckem. Tím se polské kolo hned přihlásilo do vládního tábora. Ne však do většiny: z řeči předsedy ministerstva nejzajíma- vější bylo doznání, že té doby v poslanecké sně- movně žádné většiny není. Bude-li, netroufá si té chvíle nikdo ani naznačiti. První krok sně- movny, volba předsedy jejího, znamená již první nesnáz pro ni i pro vládu. A vláda si z ní chce pomoci podnětem, který z jejího lůna již dříve byl oznámen a včera bar. Beckem v kon- ferenci předsedů klubů byl pověděn: rozmnože- ním míst místopředsednických ze dvou na čtyři. Pro tuto změnu jednacího řádu jsou prý již zí- skány téměř všecky kluby sněmovny. Předse- dové jich se již v tom smyslu vyslovili. Rozhod- nutí klubů samých stane se v pondělí večer v nové konferenci jich předsedů.

Zkoumání voleb.

Z Vídně, 21. června. Do 1 hodiny s půl- noci nosílo 52 sluhů poslanecké sněmovny, na košili svlečených, ze skladjště v přízemí parla- mentního paláce, kde nakupen byl všechen li- stinný materiál letošních voleb, zaslaný místodr- žiteli a zemskými správci, tato akta do jednotli- vých oddělení, jichž jest 9. Papíru toho jest několik vagonů. Prohýbajíce se pod tíží baliků, pravili sluhové: »Hlasovací listky tíží jako olovo!« »Máte pravdu,« prohodil kolemjdoucí po- slanec, »nejvíce tíží hlasovací. lístky ony muže, kteří při volbě propadli.« Dnes o 11. hodině dopolední ustaví se od- dělení a vezmou zkoumání neprotestovaných vo- leb do práce, která musí býti do úterka 11.t. m. hotova, protože bude podán v plenární schůz toho dne o volbách těch referát.

Aféra posl. Wolfa. Z Vídně, 21. června. Ondyno tvrdil na schůzi vídeňských voličů, poslancem baronem Hockem svolané, dr. Bernhard, že jenom náhodou nevstoupil poslanec K. H. Wolf do služeb německé vlády říšské, že vláda berlínská s ním vyjednávala již, ale že jednání to se roz- bilo, protože K. H. Wolf žádal tuze mnoho. Pan K. H. Wolf dal potom prohlášení, že tvr- zení dra. Bernharda jest úplně vymyšleno. Na proti tomu dr. Bernhard uveřejňuje prohlá- šení, ve kterém praví, že počátkem ledna r. 1903 byl Wolf v Berlíně a tam měl rozmluvu, ve které se jednalo o tom, učiniti jej kočovným řeč- níkem a jednatelem spolku ve východní Marce spolku t. zv. „hakatistů“, jichž úkolem, jak zná- mo, jest násilné poněmčování polských krajů v Polsku, jak v oboru národním, tak i hospodář ském. Věc zmařena byla dle odhalení Bernharda přílišnými nároky Wolfovými. O Wolfově jed- nání o vstup do služeb pruských věděl nynější člen panské sněmovny Heřman Brass ze Zá břehu. Ročního důchodu nabízelo se Wolfovi 6000 až 8000 marek (3600—4800 zl.). Do sumy 8000 marek byly počítány také cestovní diety 2000 marek. K tomu dodává dr. Bernhard- „Kdyby se panu Wolfovi zachtělo ještě jednou pustiti se do hádky se mnou o této věci, dávám mu na srozuměnou, že před příslušným forem mohu potvrditi tvrzení svá listinami a přísežný- mi svědky.“ Slovo má nyní poslanec Wolf.

Mezi Maďary mravnost. Z Pešti, 21. června. „Ujsag“ sděluje tytc zajímavé zprávy o maďarské korupci: „Ve vče- rejší schůzi strany neodvislosti působilo trap- ným dojmem sdělení posl. Nagya, že při volbé v Zirczi se podplácelo, a že také mezi poslan- ci strany se nalezli dva, kteří chovali se stejně nectně, jako voličové, již prodali hlasy své za peníze. Podle jeho vědomí každý z obou těch poslanců dostal od kandidáta Ivánky po 2000 K za služby kortešské. Proto navrhl posl. Nagy, aby byli vyloučeni ze strany neodvislosti. Poslanec Szetkiralyi prohlásil, že jedná se o poslance Gaala a Papa. Zoltán Pap na- bízel mu 6000 K, propůjčí-li se k službám kor- tešským, on (Szetkiralyi) to odmítl. Dosazena pětičlenná komise, které předsedá Toth, by věc tu vyšetřila.“ (Při volbě v Zirczi, kde man- dát byl uprázdněn po defraudantovi posl. Nova- rym, který prchl do Ameriky, stáli proti sobě tři kandidáti strany neodvislosti, mezi nimi Ivánka a Bedř. Kállay, syn bývalého ministra společ- ných financí.)

Neodprosí ! Ze Záhřeba, 21. června. Poslanec Poto čnjak, který vrátil se do Záhřeba, by tu vy- čkal usnesení poslanecké sněmovny, telefonova politickým přátelům, že raději vzdá se mandátu než by kohokoli prosil za odpuštění, kdyžtě ni- koho neurazil, naopak sám byl uražen a ztýrán.

Bulharský kníže ženichem. Z Vídně, 21. června. „N. Wr. Tgbl.“ ozna muje, že kníže bulharský Ferdinand zamýšlí ucházeti se o ruku princezny Beatrice sasko kobursko-gothská, nejmladší to sestry rumunské kerunní princezny. Jel do města Koburku, by se tam princezně představil. Prine Ferdinand Koburský jest několik let již vdovcem. Je stár 46 let, princezně je 23 roků.

Telegrafické zprávy.

Konference strany neodvislosti. Z Pešti, 21. června. (K. k.) Po výkladec ministra obchodu Košuta o trůnní řeči rakouské. jenž pravil, že vláda uherská není za ní zodpo- vědna a že trůnní řečí rakouskou není dotčeno uherské stanovisko k obnově vyrovnání, mluvil ministr vyučování hr. Apponyi. Ministr považuje zcela přirozeným, že názor rakouský se pod- statně liší od našeho, jak po stránce politické tak i hospodářské. Jako se nepovažuje za povo- lána, aby hájil názor rakouský, tak ještě méně může s ním po kterékoliv stránce souhlasiti. Z toho, že rakouský císař a uherský král jest fy- sicky jedna a táž osoba, nesmí býti odvozovány škodlivé důsledky, neboť státiprávně jest jedna vlastnost od druhé úplně oddělena. Dle jeho ná- zoru nemůže rakouská trůnní řeč ani dotknouti se práv Uher, ani říditi politiku uherské vlády. (Živá pochvala.) Na to bylo přikročeno k jedna- címu pořádku a bylo projednáno několik ne- dávno v poslanecké sněmovně podaných inicia- tivních návrhů různých poslanců. Po delším ro- kování, ve kterém ujali se slova také ministř Košut a Günther, byl přijat návrh hraběte Theodora Bathyanyho, ve kterém se pro- hlašuje, že snahy, směřující pro dobro malých statkářů a malých živnostníků, jakož i k ulehčení daňových břemen jejich jsou již po delší dobu obsaženy ve vládním programu a že se vznáší ke vládě důvěryplná žádost, aby pokud možno dbala těchto návrhů. Několik poslanců promluvilo pak o událostech při poslední doplňovací volběv Žirči. (Viz zvl. telegr. zprávu „Nár. L.“ Pozn redakce.)

Wekerle u císaře. Z Pešti, 20. června. „Uh. tel. kor. kanc.“ sděluje: Ministerský předseda dr. Wekerle, který včera večer odjel do Vídně, vrátil se dnes večer do Pešti. Ministerský předseda poděkovl císaři za vyznamenání, kterého nedávno se mu dostalo; při této příležitosti ovšem dle povin- nosti, plynoucí z jehe postavení, podal nejen panovníkovi zprávu o politické situaci, nýbrž učinil také návrhy dle níry nutnosti potřeb poli- tické situace a názorů vlády.

Císař Vilém na cestách. Z Kielu, 20. června. (K. k.) Císař Vilém vyslechl odpoledne zprávu říšského kaneléře knížete Bülowa. Při večerní hostině na lod „Hohenzollern“ seděli říš. kancléř kníže Bülow a kníže monacký po boku císařově. Z francouzského senátu. Z Paříže, 20. června. (K. k.) Ministr zahra- ničních záležitostí Pichon podal v senátě zákon- ncu osnovu, kterou se schvaluje německo-fran- couzská dohoda o literárním uměleckém a prů- myslovém vlastnictví. Senát přijal v téže schůzi zákonnou osnovu, kterou se schvaluje francouzsko-si amská dohoda. K obraně rakousko-uherského vyrovnání. Obnova hospodářského vyrovnání rakousko- uherského, nyní stálý předmět vyjednávání mezi oběma vládami soustátí a jedna z nejdůležitěj- ších a největších záležitostí, jež předloženy budou v nynějším šestiletí oběma parlamentům k rozřešení, připravuje se — jako vždy — s vyloučením veřejnosti. O ministerských kon- ferencích zástupců obou vlád vydávaji se sice úřadní zprávy, ale ty jsou nesporé a temné, že ani znalec celé veliké otázky vyrovnací se jimi nepoučí. Nezbývá tedy nežli shledávati sou- kromé zprávy, tu a tam v tisku roztroušené,a sestavovati z nich ponenáhlu obrázek neoblibe- ného nadělení, které jako řada zákonných osnov, rakousko-uherské vyrovnání tvořících, bude ví- deňskému parlamentu předloženo, aby je přijal, ať s chutí nebo bez chuti.

Několik zajímavých sdělení o vyrovnacím jednání uveřejňuje právě říšsko-německý list »Köl. Ztg.« ve svém vídeňském dopise. Dopi- sovatel sděluje, že na poslední dosud vyrovnací konferenci zástupců obou vlád byla zřejmě patrna stisněná nálada, vyvolaná nezdarem ko- runovačního jubilea uherského. Předmětem jed- nání nebyly prý otázky hlavní, nýbrž jen dru- hořadé. Rokovalo se — jak již odjinud známo — o rentovém bloku, o spotřebních daních, o zvěropolicejních opatřeních a o železničních tarifech. Sblížení dosáhlo se při prvních třech otázkách. Pokud jde o t. zv. rentový blok, byla dle naznačeného referátu věc taková: dosud mají obě poloviny říše společný státní dluh. Maďaři nechtějí ani toho společenství a proto žádali, aby dluh ten byl »sezemštěn« a tím způsobem aby se přestalo mluviti o uherském podílu na státním dluhu společném. Vídeňská vláda svo- lila k tomuto požadavku, i začalo se rokovati o tom, jak budoucí zvláštní a samostatný státní dluh uherský vyčísliti čili kapitalisovati. Jedním měřítkem pro tento výpočet je známá kvota, t. j. percentuální příspěvek jedné i druhé polo- viny říše na společné záležitosti, druhým — pro vlastní výpočet kapitálu — je míra úro- ková. A při této otázce vyskytl se spor. Maďaři žádali, aby za základ byla vzata úroková míra z doby, kdy t. zv. společný státní dluh vznikl v dosavadní své podobě, t. j. z r. 1867; je to úroková míra velice vysoká a Maďaři ji žádali proto, že čím větší úroková míra, tím menší je celý kapitál, z ní vypočtený. Z téže příčiny však jednatelé vídeňští žádali jako podklad vý- počtu kapitálového úrokovou míru nyní běžnou, t. j. oproti dřívějšku mnohem menší. Neboť čím menší míra úroková, tím větší kapitál. Jinými